Mexiko: Ekonomická charakteristika země

© Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Mexická ekonomika v roce 2011 zaznamenala růst 3,9 %, což představuje nižší výsledek než v roce předešlým, kde byl růst 5,5%. Výsledek byl v rozmezí očekávaných předpokladů expertů a odhadů federální vlády, kdy se předpokládal růst ekonomiky cca 4 %. S ohledem na růst ekonomiky v roce 2011, se v roce 2012 předpokládá, že mexická ekonomika poroste nižším tempem a dovrší nejvyšších hodnot až 3,1 %.

Neformální mexická ekonomika je odhadována přibližně na 30 % HDP. Falšování a zneužívání autorských práv je velký ekonomický a sociální problém v Mexiku, tento multimilionový trh se odhaduje cca na 75 mld. USD.

V primárním sektoru došlo v roce 2011 k poklesu produkce o 0,6 %, v sekundárním sektoru naopak došlo k navýšení 3,8 % a v sektoru služeb nárůst 4,2 %. Obor služeb byl největším hnacím motorem, kde nejvyšší nárůst představuje obchod a to 7,6 %.

V průmyslovém odvětví zaznamenala nejvyšší nárůst výroba dopravních prostředků, a to 16,9 %, naopak nejnižší ekonomickou aktivitu představuje obor textilní, kde došlo k propadu o 5,3 %.

Přímé zahraniční investice Mexika za posledních 11 let (v mil. USD)

2001

29 527,6

2002

23 016,6

2003

16 591,1

2004

22 875,7

2005

20 822,7

2006

19 225,0

2007

23 230,2

2008

18 589,3

2009

11 417,3

2010

17 725,9

2011

19 439,0

Zdroj: www.economia.gob.mx

Mexiko přilákalo 19,439 mld. USD přímých zahraničních investic v roce 2011. To je o 3,8 % méně než skutečný stav v roce 2010. Ve IV. čtvrtletí 2011 došlo k nakumulování PZI 4,109 mld. USD, což představuje o 48,9 % více než ve stejném čtvrtletí roku předešlém. PZI představují třetí devizový zdroj příjmů. První místo představuje příjem z prodeje ropy 49,322 mld. USD, druhým zdrojem je příjem od rodinných vystěhovalců ze zahraničí remesas 22,73 mld. USD a čtvrtý devizový příjem představuje turistika s 11,662 mld. USD. Nejvíce PZI směřovalo do odvětví zpracovatelského 44,1 %, finanční a pojišťovnictví 18 %, obchod 9,5 % a 6,4 % do stavebnictví. Nejvíce PZI směřovalo z USA 55 %, dále Španělska 15 %, Holandska 6,7 %, Švýcarska 6,3 % a Kanady 3,4 %. 8,48 mld. USD představují nové přímé zahraniční investice, což je 41,4 % celkových PZI, 7,639 mld. USD, což představuje 39,3 % celkových PZI, znovu investování do stávajících investic a zbytek připadá na převody mezi firmami 19,3 %.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Makroekonomické ukazatele

Ukazatel

Jednotka

2007

2008

2009

2010

2011

HDP objema)

mld. pesos

9 086,118

8 936,351

8 780,31

9 239,06

9 514,636

Minimální mzda

MXN/měs.

1530

1550

1596

1678

1741,8

HDP přírůstky

%

3,8

-1,6

-1,75

+5,22

+3,9

HDP na obyvatele **

USD

9 125,22

10 039,05

8 641,35

9 720,0

 

Míra inflace

%

3,76

6,53

3,57

4,4

3,82

Míra nezaměstnanostib)

%

3,6

4,32

4,8

4,94

4,51

Kurs MXN k USD ke konci roku

MXN/USD

10,92

13,83

13,07

12,35

13,95

Kurs MXN k Euro ke konci roku

MXN/Eur

16,07

19,34

18,75

16,53

18,05

Úrokové sazby *

%, místní měna

7,57

8,34

5,9

5,0

4,81

Fiskální deficit / přebytek

% z HDP

0,04

-0,07

-0,15

 

 

a) Ve stálých cenách na bázi roku 2003.
b) Jedná se o míru tzv. otevřené nezaměstnanosti, tj. o ukazatel aplikovaný na ekonomicky aktivním obyvatelstvu starším 14 let, které je schopno a má zájem pracovat a zároveň pracuje alespoň 1 hod týdně.
*Jedná se o referenční sazbu na mezibankovním trhu – vážený průměr p.a.
**Výpočet je proveden na základěběžnýchcen za použití průměrného směnného kurzu publikovaného Banco de México.
Zdroje: INEGI, Banco de México, Secretaría de Trabajo y Previsión Social, Secretaría de Hacienda y Crédito Público

Saldo mezinárodních devizových rezerv v Banco de México (v mld. USD)

 

 Konečný stav rezerv

2000

33,555

2001

40,880

2002

47,984

2003

57,435

2004

61,496

2005

68,669

2006

67,680

2007

79,976

2008

85,441

2009

90,8378

2010

113,597

2011

149,208

Zdroj: Banxico 

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmyslový sektor je zaměřen zejména na zpracovatelský průmysl, přičemž mezi hlavní odvětví se řadí petrochemie, ropný průmysl, potravinářský průmysl, strojírenství, textilní a kožedělný průmysl. Značný význam mají též metalurgie, těžba uhlí a drahých kovů, dřevozpracující, papírenský a tabákový průmysl. Variabilní část průmyslové výroby je soustředěna do tzv. maquiladoras, tj. montoven řízených zahraničním, zejména americkým kapitálem, které se nacházejí převážně právě při hranici s USA a na jihu země.

Průmyslová výroba se v roce 2011 podílela na tvorbě HDP 35 %. Nejvíce průmysl zpracovatelský 17,23 % a dále průmysl těžební 10 %. Výroba elektrické energie, plynu a vody se podílela na celkovém HDP 1,2 %.

Mexiko patří mezi největší státy v těžbě ropy v Latinské Americe. Mexická firma PEMEX je třetí největší společností v těžbě ropy na světě. Vyváží se cca 60 % vyrobené ropy, ale převážně nezpracované, protože chybí výrobní kapacity. Největším odběratelem jsou Spojené státy americké. Pozice Mexika jako dodavatele se však mění: Podle statistických údajů amerického ministerstva obchodu bylo Mexiko vytlačeno jako dodavatel ropy z třetího místa, které mu po léta náleželo, až na páté místo.

Těžební průmysl je soustředěn v následujících státech:

  • těžba zlata – státy Durango, Sonora a Chihuahua
  • těžba stříbra – státy Zacatecas, Durango a Chihuahua
  • extrakce a získávání olova – státy Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí
  • měď – stát Sonora
  • zinek – státy Zacatecas, Chihuahua a San Luis Potosí
  • železná ruda – státy Colima, Coahuila a Michoacán
  • síra – státy Tabacso, Chiapas a Guanajuato
  • fluority – státy San Luis Potosí a Coahuila
  • výroba koksu je ve státě Coahuila.
 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Podíl stavebnictví na tvorbě HDP činil v roce 2011 cca 6,4 %. Čísla o zaměstnanosti v oboru hovoří přesvědčivě o nárůstu zaměstnanosti v oboru stavebnictví.

Počet osob zaměstnaných ve stavebnictví

2000

484 730

2001

444 478

2002

387 269

2003

364 356

2004

385 112

2005

400 177

2006

407 814

2007

411 082

2008

386 813

2009

360 444

2010

379 141

2011

453 824

Zdroj. INEGI

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Mexické zemědělství (zvláště jeho potravinářský komplex, který však z hlediska tvorby HDP je vykazován v oblasti průmyslové produkce) tvoří významný článek národního hospodářství a i když v nejbližších letech nemá šanci být soběstačné resp. plně pokrýt potřeby domácí populace v klíčových plodinách, postupná liberalizace mezinárodního obchodu agrárními produkty mu nabízí slibné perspektivy. O tom svědčí i výše zahraničních přímých investic do tohoto sektoru směřujících. Jedná se však hlavně o investice nikoli do primární sféry sektoru, ale do sféry sekundární, kterou představuje zpracování potravinářských produktů.

Vývoj mexického zemědělství nelze hodnotit z roku na rok, neboť výsledky tohoto odvětví jsou, stejně jako v jiných zemích, ovlivňovány klimatickými vlivy a výkyvy, které mají bezprostřední dopad na úrodu a tím i dosažené výsledky celého sektoru. Z toho vyplývá, že při posuzování tohoto odvětví je především nezbytné hodnotit trendy, které se v něm dlouhodobě prosazují. Hovoříme-li o mexickém zemědělství a hodnotíme-li jeho výsledky, musíme hodnotit nejen primární zemědělský sektor, ale celý zemědělsko-potravinářský komplex, včetně navazujícího potravinářského průmyslu.

Podíl zemědělské výroby, lesnictví a rybolovu na tvorbě HDP činil v roce 2011 cca 3,75 %.

Z celkové rozlohy Mexika je obděláváno cca 22 % půdy (přes 19 mil. ha, z toho je6 mil. ha zavlažováno), 25 % tvoří lesy a 45 % pastviny. Zbývající část půdy je neúrodná a zůstává ladem – jedná se především o pouštní a polopouštní oblasti země. Specifickým rysem mexického zemědělství je skutečnost, že klimatické podmínky umožňují na většině teritoria dvojí sklizeň ročně. Jinou zvláštností je tzv. agricultura por contrato (známá u nás z oblasti textilního průmyslu apod. jako práce ve mzdě), kdy určitá velká společnost, např. Nestlé, zaplatí produkci určité plodiny a poskytne na její pěstování prostředky předem.

Tato závislost na americkém resp. severoamerickém trhu existuje přesto, že Mexiko podepsalo 13 smluv o volném obchodu s řadou zemí. Od podpisu tzv. dohody o volném obchodu s EU si Mexiko dlouhodobě slibuje především diverzifikaci své teritoriální struktury, která je zatím historicky, geograficky a ekonomicky příliš jednostranně svazuje s USA.

Mexiko v současné době agrární sektor přímo subvencuje pouze v omezené míře. Po zrušení BANRURAL (Banco Nacional Rural) v roce 1994 – byla prostoupena korupcí – dostávají zemědělci od vlády v rámci programu PROCAMPO dotaci 1000 pesos na hektar obdělávané půdy. Dotace přiděluje ministerstvo zemědělství a jeho decentralizované orgány. Zemědělci mohou dále získat úvěr od Finaciera Nacional Rural (nástupnická organizace BANRURAL) za preferenčních podmínek (cca o 30 % nižší úvěrové sazby, než jsou sazby na bankovním trhu). Systém výkupu určité části produkce za pevné ceny byl opuštěn už před lety. Jeho místo zaujala vládní organizace ASERCA, která se snaží zprostředkovat zemědělcům odbyt jejich přebytků (především v zahraničí). Proti neúrodě se zemědělci sice mohou pojistit, ale jen na bázi komerčního pojištění.

Obchodní vztahy se zeměmi EU určuje Dohoda o přidružení k EU, na jejímž základě dochází k postupné liberalizaci vzájemného obchodu, která se v 7 celních kategoriích dotýká i agrárních produktů. V první kategorii od roku 2000 bylo na nulu sníženo clo u nepražené a bezkofeinové kávy a kakaa, čehož využívaly zejména některé nadnárodní koncerny jako např. Nestlé či Suchard, které vyvážejí a dovážejí tyto produkty. Tato sazba se týkala i jiných produktů. V druhé kategorii to bylo především víno, zelenina, olivy, jejichž celní sazby klesly na nulu v roce 2003. Ve třetí kategorii clo klesá o 11 % každý rok až k nule v roce 2008 (vermuty, brandy, vepřové maso, pitná voda, mouka). Ve čtvrté kategorii jsou od roku 2003 odbourávány celní bariéry diferencovaně s konečnou nulovou sazbou v roce 2010 (sójový a slunečnicový olej, čerstvé ovoce, osvěžující nápoje). Pátá kategorie je zde považována za mlhavou a nepřesnou (formulace: „každá strana je připravena snížit celní sazby co nejrychleji, jestliže to její všeobecná hospodářská situace a ekonomická situace příslušného odvětví dovolí“). Právě u této kategorie se objevují tzv. citlivé položky: obiloviny jako např. pšenice, žito, kukuřice, rýže, krupice a mouka z nich, olivový olej, hovězí maso a především cukr. Šestá kategorie zahrnuje další spornou položku, kterou je tuňák. V sedmé kategorii je to chicle (pryskyřice stromu zapote), kde by Mexiko chtělo uplatnit a prosadit geograficko-botanický původ a vyvinout tlak na získání výhod pro dovozy zpracovaného produktu do zemí EU. Hlavními vývozními položkami Mexika v obchodu s EU jsou boby, citrony, hroznové víno, ananas, cibule a avokádo.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Sektor služeb patří k nejvýznamnějším odvětvím mexické ekonomiky a na tvorbě HDP země se podílí relativně značným procentem (59,5 %, z toho obchod 26,5 %, služby spojené s nemovitostmi a jejich pronájmem, včetně nehmotných práv 15 % a dopravní a skladovací služby 11,2 %) jestliže sečteme služby komunální, sociální a finanční, v případě, že započítáme i obchod a restauratérství, je to rozhodující podíl na tvorbě HDP). Jeho nejvýznamnější součástí je oblast cestovního ruchu, hotely, obchody a restaurace. Příjmy z turistiky představují pro Mexiko třetí největší zdroj deviz. S turistikou úzce souvisí široce rozvinutá síť hotelů a restauračních zařízení, stejně jako specializovaný maloobchodní prodej zaměřený právě na turismus. Také v roce 2011 byl sektor služeb, při zpomalení v průmyslu, hlavním motorem mexického hospodářství.

Přibližně 80 % z částky, kterou přispívá turistika a s ní spojené služby do státního rozpočtu,  přitom generuje tzv. národní turistika, ke které vyzval už prezident Fox s cílem udržení vysokého standardu ubytovacích světově známých mexických center. Platy pracovníků v cestovním ruchu, většinou v soukromém sektoru, podle mexické vlády převyšují národní průměr. Turismus vyprodukoval téměř 2,2 miliony přímých pracovních příležitostí a předpokládá se, že zhruba celkem 3,2 milionů nepřímých pracovních míst v Mexiku i v zahraničí. Z každých šesti až sedmi dolarů, které vyprodukuje mexická turistika, je tak pouze něco přes jeden dolar od zahraničních turistů.

Celkový podíl zahraničních turistů na mexickém cestovním ruchu za poslední dva roky značně stoupl a v roce 2011 dosáhl rekordu 22,7 mil. turistů. V mezinárodním měřítku obsadilo Mexiko 8. místo ve světě po Kanadě, ale před Německem. Problémem zůstávají investice, hlavně pak zastaralá infrastruktura, vysoká kriminalita směřující převážně na zahraniční turisty, a ekologické problémy znečištění vzduchu a mořské vody a celkové znečištění životního prostředí, s čímž souvisí i nedostatek vody. Tento problém je prastarý a trvale neřešený z důvodu chybějících státních dotací, jež by směřovaly do struktury životního prostředí.

Existuje zvláštní plán podpory turismu, který propaguje Mexiko v USA. Na ochranu turistů v hlavních centrech mexického cestovního ruchu byla vytvořena zvláštní turistická policie, která současně slouží k podávání základních informací pro zahraniční a tuzemské turisty. Za klíčové odvětví hospodářství země a regionálního rozvoje považují cestovní ruch rovněž prezident Calderón, který vyzývá občany své země k upřednostnění domácí turistiky před zahraniční rekreací. Ve svém volebním programu totiž slíbil zajistit rozvoj infrastruktury, zlepšení podmínek pro investice spolu s finanční a technickou podporou malým podnikům tohoto odvětví.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava

Stávající úroveň infrastruktury v Mexiku dosud nedosahuje standardní úrovně ve vyspělých zemích. Prezident Felipe Calderón vyhlásil infrastrukturální program pro údolí hlavního města Mexika v hodnotě 36 miliard pesos (tzv. Komplexní vodní projekt pro údolí Mexika), který tvoří součást Národního plánu pro rozvoj infrastruktury na léta 2007–2012. Projekt zahrnuje sanaci vod, zdokonalení systému drenáží a dodávky pitné vody. Pro sanaci vody se předpokládá výstavba sedmi velkých čističek, které umožní zpracování odpadních vod, přičemž úprava odvodnění sníží riziko záplav, kterými hlavní město pravidelně trpí. Budování infrastruktury je považováno státní administrativou za významný podnět k regionálnímu rozvoji a zvýšení zaměstnanosti (plánuje se výstavba dálkových silničních koridorů napříč Mexikem, rozšíření sítě letišť a podpora investic do železničních tratí, v přístavech pak multimodální dopravní služby a také komplexní řešení problému odpadních vod).

Mexiko disponuje cca 366 tis. km silnic a relativně kvalitních dálnic (více než polovina z nich má zpevněný povrch), 26,72 tis. km širokorozchodné železniční sítě a 3 tis. km splavných řek a přímořských kanálů, na tzv. trampskou dopravu a pobřežní kabotáž. Zvláštní kapitolu tvoří stavby druhých pater nosných tahů v hlavním městě Mexika. Soukromé investice však díky zastaralé legislativě byly povolovány velmi omezeně. Mexiko patří k zemím s nejdražším mýtným na světě a netrpělivě očekává příliv zahraničních investic a podporu vlády v rozpočtu na stavby nových silnic, dálničních propojení jednotlivých států a do oblasti mořských přístavů obou oceánů. Rovněž tak existuje potřeba rozšíření a bagrování vstupů do mořských přístavů. Městské aglomerace projevují značný zájem o nové ekologické typy dopravy, jako je tramvajová doprava, trolejbusy, velkokapacitní autobusy, hybridní typy auto/trolejbusů, rozšiřování metra a příměstské dopravy a také rozvoj ekologické dopravy mezi hlavními centry, tj. vlaky a autobusy.

Pro dopravu Mexika je nejdůležitější rozdělení v rámci NAFTA. Jedná se o pozemní, námořní a leteckou dopravu mezi Mexikem, USA a Kanadou. Z pozemních železničních společností jsou nejdůležitější Transborder Express, Nafta Express, Crossborder Express a Mexi-Stack. Z námořních společností jsou to především Veracruz Express, Querétaro Express, Manzanillo Express a Servicio Altamira/Manzanillo. Z domácích dopravních společností jsou to Nuevo Laredo Cargo a TMM/TFM Railer. Železniční doprava slouží k přepravě průmyslových výrobků, agroindustriálních produktů, chemie, petrochemie, cementu, hutnických produktů, minerálů a dopravních prostředků (aut, nákladních vozů, autobusů.) V menší míře je používána na dopravu cestujících.

Telekomunikace

Obor telekomunikací trpí monopolním postavením Telmexu a celkovou uzavřeností odvětví pro zahraniční investice. Přímé zahraniční investice jsou sice možné v oblasti mobilních telefonů, nikoli však u pevných sítí. Existuje proto velký tlak vlády i osobně prezidenta Calderóna, aby legislativa upravila podmínky vstupu zahraničních investorů do tohoto sektoru (pevné linky) a zvýšila konkurenceschopnost v rámci odvětví a tím snížila ceny a náklady.

Energetika

Mexická energetická společnost CFE vlastní monopolně elektrickou síť, která rozsahem odpovídá šestému místu na světě. Mexická energetika v roce 2011 vyprodukovala 170,42 TWh hrubé elektrické energie. V celkovém objemu výroby elektřiny v Mexiku tvoří alternativní zdroje 23 %. Vláda se snaží o navýšení podílu obnovitelných zdrojů elektrické energie s plánem, aby v roce 2012 činil podíl 26 %. V letech 2002–2004 došlo k nekontrolovatelnému navýšení spotřeby mexické elektrické energie, ale i k poklesu části produkce vzhledem ke stáří agregátů. Proto již nyní elektrická energie musí být částečně do Mexika dovážena. Paradoxem zůstává, že státy Mexika hraničící s USA se snaží o vybudování nových kapacit výroby elektrické energie, která je však vyvážena do USA.

V Mexiku je v současné době v provozu jediná atomová elektrárna (Laguna Verde ve státě Veracruz), která má kapacitu 750 MW.

Energetika je klíčovým bodem hospodářské politiky. To znamená řešit problémy PEMEX (Petróleos Mexicanos) řadou konkrétních opatření: Konsolidace nového fiskálního režimu pro tuto společnost, zlepšení práce firemního managementu a zajištění nových investičních zdrojů (PEMEX např. v současné době nedisponuje technologiemi pro hloubkové vrty v Mexickém zálivu). Dalším opatřením v oblasti energetiky je povolení vytvářet strategické aliance energetických firem s jinými podniky sektoru (producent elektrické energie může dnes být pouze samozásobitelem, nebo prodat svou produkci CFE – Comisión Federal de Electricidad, což chce vládní administrativa změnit a umožnit prodávat přímo velkým spotřebitelům na bázi dlouhodobých kontraktů mezi těmito spotřebiteli a soukromými producenty elektrické energie). Výsledkem by mělo být snížení ceny energií a zvýšení konkurenceschopnosti mexického průmyslu. Měla by rovněž být posílena úloha Regulační energetické komise (odpadnout by však měla byrokratická regulace nákupu drobných předmětů, která v současnosti platí pro Luz y Fuerza i pro CFE). Mexická vláda plánuje ve svém státním rozpočtu rozsáhlé investice do energetiky.

Velmi významný impuls představuje projekt Punta Colonet. Je to mimořádný infrastrukturální podnik, který prezident Calderón prosadil jako největší projekt svého šestiletého funkčního období a ohlásil oficiálně jeho zahájení na konci srpna 2008. Jde o vybudování přístavu s celou infrastrukturou. Hodnota investice odpovídající rozšíření Panamského průplavu (5 mld. USD, kapacita pro manipulaci 6 milionů kontejnerů, napojení na USA) vytvoří 83 000 pracovních míst. Podrobné podmínky tendru jsou k dispozici na teritoriálním odboru MPO. Výstavba se sice rozběhne až v roce 2012, ale už teď začaly všechny zainteresované firmy pracovat na podmínkách veřejné soutěže.

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Humanitární pomocí se v Mexiku zabývá Ministerstvo sociálního rozvoje, jednotlivá ministerstva států Mexika a Mexický Červený kříž. Tato skutečnost vyplývá jednak z tradice a důvěry obyvatel zejména v Červený kříž a také z neutrality této instituce. Pouze výjimečně bývá rozvojová pomoc rozdělována armádou nebo civilní obranou.

Zahraniční humanitární pomoc je Mexiku poskytována v případech mimořádných přírodních katastrof. Zahraniční rozvojová pomoc se omezuje na vysílání školeného personálu pod záštitou Mezinárodního červeného kříže. Jeho působení je v zemi koordinováno zastoupením pro Mexiko sídlícím v hlavním městě, s pobočkou v Chiapas. Do tohoto státu se také soustřeďuje většina pomoci, která má řešit problémy sociální, demografické, ekonomické i zdravotní této chudé části Mexika. Pro samotný Mexický červený kříž pracuje cca 300 000 osob, zaměstnanců i dobrovolníků.

Z humanitárních agencií OSN zde působí např. UNICEF či UNDP. Na jejich práci navazují i mexické nevládní organizace.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter