Mexiko: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Největší příjmy do státního rozpočtu plynou z petrochemie a těžby ropy, druhým největším příjmem jsou finanční prostředky zasílané legální a nelegální emigrací, především z USA, třetím největším zdrojem jsou příjmy ze služeb a turistiky, čtvrtým příjmy z maquilador.

Státní rozpočet Mexika (v mld. Pesos)

 

2007

2008

2009

2010

Příjmy

2 485,8

2 860,9

2816,3

2 080

Výdaje

2 482,5

2 872,6

3091,6

3 333,9

Saldo

3,3

-11,7

-275,3

-1 253,9

Zdroj: Secretaría de Hacienda y Crédito Público

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

V roce 2011 vykázal běžný účet platební bilance deficit 8,789 mld. USD při hodnotě kapitálového účtu 52,664 mld. USD.

Platební bilance (v mil. USD)

 

2007

2008

2009

2010

2011

Běžný účet

-8 331

-15 725

-5 238

-5 690

-8 789

Kapitálový účet

20 899

24 550

14 528

36 017

52 664

Zdroj: Banco de México

Saldo mezinárodních devizových rezerv v Banco de México (v mld. USD)

 

 Konečný stav rezerv

2000

33,555

2001

40,880

2002

47,984

2003

57,435

2004

61,496

2005

68,669

2006

67,680

2007

79,976

2008

85,441

2009

90,838

2010

113,596

2011

149,208

Zdroj: Banxico

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Hrubý zahraniční dluh veřejného sektoru Mexika dosáhl v roce 2010 výše 47,2 mld. USD. Čistý zahraniční dluh činil 52,6 mld. USD.

Mexický zahraniční dluh (mld. USD)

 

2007

2008

2009

2010

Čistá zahraniční zadluženost

34,5

24,3

46,2

52,6

Hrubá zahraniční zadluženost

55,4

56,9

48,7

57,2

Zdroj: Ministerstvo financí (SHCP)

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Základní informace o mexickém bankovním sektoru poskytují webové stránky Mexické centrální banky (CNBV), kde lze nalézt všechny potřebné údaje o finančních skupinách, které působí na mexickém bankovním a finančním trhu (banky, pojišťovny, směnárny, burzovní domy, faktoringové a investiční společnosti atd.), včetně zákonných norem, statistických údajů a výročních zpráv jednotlivých finančních institucí.

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Mexický daňový systém v sobě zahrnuje řadu pozitivních prvků, které svou povahou vedou k většímu sklonu k práci, úsporám a investicím, než je tomu v ostatních členských zemích OECD. Naproti tomu je tento systém dosud značně nevyvážený, což vede ke skutečnosti, že Mexiko ve srovnání s dalšími členskými zeměmi OECD vykazuje procentuálně ve vztahu k HDP daleko nejnižší daňové příjmy. Jelikož jsou podle stejného ukazatele současně relativně nízké i státní výdaje, nejedná se o kritický problém, přesto však tato skutečnost zabraňuje realizaci významnějších veřejných investic a to i do oblastí, ve kterých je míra sociální návratnosti značně vysoká. Mexickým specifikem je národohospodářská role státem vlastněné monopolní ropné společnosti PEMEX, která je největším zdrojem daňových příjmů mexického státu.

Do státního rozpočtu PEMEX přispívá hned 4 způsoby:

  1. formou spotřební daně na pohonné hmoty, která v současné době přesahuje 70 % z hrubých příjmů z prodeje této komodity
  2. formou platby řádné DPH
  3. zatížením tzv. zvláštního zisku, což je zdanění částky přesahující státem stanovenou exportní cenu určenou na každý rok
  4. formou zvláštní daně z benzínu zavedené koncem roku 1998, kdy byly nejprve od 14. listopadu 1998 o 15 % zvýšeny ceny všech pohonných hmot s tím, že počínaje prosincem 1998 jsou tyto ceny průběžně dále zvyšovány o 3 centy, přičemž tento mechanismus platí i v současné době. Cena PHM se dále zvýšila na konci roku 2007.

Od 90. let se daňové příjmy mexického státu od PEMEXu pohybují zhruba na úrovni 8 % HDP a jsou nejvýznamnější příjmovou položkou státního rozpočtu. Hned za nimi následuje DPH ve výši 16 %, díky níž proudí do státního rozpočtu příjmy v hodnotě kolem 3 % HDP, zhruba ve stejné výši se pohybují příjmy z daně ze mzdy a ze sociálního pojištění, kolem 2 % HDP dosahuje hodnota příjmů ze spotřebních daní a zhruba 0,5 % činí příjmy z daně z nemovitostí a ostatních daní (např. turistické daně placené v hotelech ve výši 2 % z ceny ubytování).

Daň z příjmu právnických osob (Impuesto sobre la Renta) se mění z roku na rok: V roce 2004 činila 28 %, v roce 2005 30 %, v roce 2006 29 %. Pro léta 2007 a 2008 byla uzákoněna sazba ve výši 28 %. Daň z příjmu se za poslední léta snižovala postupně o 7 %. V roce 2010 činila 30 %. Podrobnosti lze najít v zákoně Ley del Impuesto sobre la Renta na stránkách mexického Ministerstva financí.

Od 1. 1. 2010 se aplikují tři základní sazby DPH (0 % na potraviny, léky a knihy, 11 % se týká především prodeje zboží a služeb v tzv. pohraniční oblasti, kterou zákon o DPH vymezuje nejen jako 20 kmširoké pásmo podél severní a jižní hranice země, ale zahrnuje do ní i některé státy Mexika, Baja California, Baja California Sur, Quintana Roo, obce Caborca, Cananea, Sonora a některé další oblasti – podrobnosti jsou specifikovány v zákoně Ley del Impuesto al Valor Agregado na internetových stránkách mexického Ministerstva financí, 16 % na téměř veškeré ostatní zboží). Od 1. 6. 2006 platí článek 31 zákona, podle něhož mají turisté opouštějící Mexiko námořní nebo leteckou cestou nárok na vrácení DPH, pokud zakoupené zboží skutečně bude opouštět území Mexika a jeho hodnota uvedená na daňovém dokladu bude činit minimálně 1200 pesos.

Pro převod zisků do zahraničí neexistují žádná omezení, totéž platí pro převody platů a odměn zahraničních pracovníků. 90 % personálu musí být Mexičané. Daňové podmínky jsou pro zahraniční investice identické jako pro domácí.

Daň z přidané hodnoty (16 % u většiny zboží, 0 % potraviny, léky, knihy, 11 % zboží a služby v pohraniční oblasti) a tzv. jednotná podnikatelská daň – IETU tj. Impuesto Empresarial a Tasa Única (v roce 2010 17,5 %) jsou dalšími daňovými zdroji příjmů státního rozpočtu.

Existuje rovněž daň z aktiv (Impuesto al Activo) ve výši 2 %, která se aplikuje pouze, pokud během příslušného správního období nevykázala společnost žádný zisk a obligatorní je tato daň pouze po třech letech od zahájení operací.

 

zpět na začátek

Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne