Mexiko: Investiční klima

© Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Mexiko projevuje trvale eminentní zájem o příliv zahraničních investic, zejména přímých zahraničních investic, a postupně v tomto směru upravuje a zjednodušuje legislativu. Ve státním vlastnictví v současné době zůstává částečně již jen těžba a zpracování ropy (v samostatné kapitole je informace o monopolní státní společnost PEMEX), jež je klíčovým exportním artiklem země, energetika, dopravní infrastruktura a část bankovního sektoru.

Po neblahých zkušenostech z ekonomické krize na přelomu let 1994 a 1995, jejíž jednou z hlavních příčin byla značná závislost národní ekonomiky na krátkodobém spekulativním zahraničním kapitálu, věnují mexické centrální orgány prvořadou pozornost vytváření příznivých podmínek pro příliv dlouhodobých přímých zahraničních investic.

Hlavní normou stanovující pravidla v oblasti zahraničních investic v Mexiku je Zákon o zahraničních investicích dostupný na internetové adrese: http://www.cddhcu.gob.mx/leyinfo/ nebo na adrese Ministerstva hospodářství. Pak lze pokračovat třemi kroky: Inversión Extranjera, dále Marco Jurídico Nacional a Ley de Inversión Extranjera (LIE). Ve španělské, nebo anglické verzi. V obou jazykových verzích je rovněž prováděcí předpis k výše uvedené zákonné normě usnadňující její aplikaci: Reglamento dela Ley de Inversión Extranjera y del Registro Nacional de Inversiones Extranjeras (RLIE) versión Español o English.

V oblasti zahraničních investic se angažují 4 instituce: Dirección General de Inversión Extranjera, která spadá pod ministerstvo hospodářství a jejím hlavním úkolem je přispívat ke zlepšování investičního prostředí, zabývá se tedy především legislativním rámcem resp. právním prostředím, v němž se investice realizují, podléhá jí Národní registr zahraničních investic, připravuje smlouvy o vzájemné ochraně a podpoře investic. Lze jí rovněž adresovat investiční poptávky, ale pouze mimořádného rozsahu nebo ve vládou preferovaných odvětvích (automobilový průmysl a aeronautika). Zpracování nabídek pak provádí ve spolupráci s ProMéxico a Unidad de Promoción de Inversiones Extranjeras (viz dále). Unidad de Promoción de Inversiones Extranjeras, která se především zabývá jednotlivými investičními projekty klíčového charakteru, je jakýmsi ombudsmanem investic v Mexiku. Obě výše uvedené instituce působí v rámci mexického ministerstva hospodářství.

Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras je meziministerský orgán, který rozhoduje ve specifických případech o možnosti navýšení zahraničního kapitálu nad zákonem přípustnou hranici (viz níže). ProMéxico, společnost založená v roce 2007, pracuje se zahraničními investory jako státem vlastněný subjekt a je hlavním adresátem investičních poptávek, hlavním partnerem zahraničních investorů. Spolupracuje často s Bancomextem (Banco Nacional de Comercio Exterior), který je výjimečně i zdrojem financování projektů.

Důležitým ustanovením přímo zasahujícím do možností zahraničních investorů v oblasti exploatace nerostného bohatství, vody a půdy, které jsou podle mexické ústavy národním majetkem, je část I článku 27 ústavy Spojených států mexických. Ta říká, že pouze Mexičané a mexické společnosti mohou získat právo ovládat tyto zdroje, nebo získat koncese k jejich exploataci, přičemž mexický stát může postoupit toto právo i cizincům, pokud se písemně zaváží zdejšímu MZV, že stejně jako národní společnosti budou respektovat právo mexického státu na vyvlastnění, je-li to ve veřejně prospěšném zájmu, a nebudou se dovolávat ochrany svých vlád. Případné vyvlastnění vždy podléhá náhradě.

Státu náleží strategické oblasti, v nichž není možné investovat:

  • těžba ropy a petrochemický průmysl
  • elektřina
  • výroba jaderné energie
  • radioaktivní nerosty
  • pošta a telegraf
  • emise bankovek a ražba mincí
  • kontrola a dohled nad přístavy a letišti.

Výlučně pro mexické společnosti jsou rezervovány maloobchod a distribuce benzinu a zkapalněného plynu ropného původu, televizní a rozhlasové vysílání, úvěrové instituce (netýká se bank, ale např. peněžních fondů), rozvojové banky (jedná se o 4 finanční instituce rozvojového typu, mezi nimi je např. Bancomext). Možnost zahraničních investic zde sice teoreticky existuje (tzv. neutrální investice – akcie bez hlasovacích práv, investice mezinárodních rozvojových institucí), ale podléhá schválení ministerstva hospodářství a Národní bankovní komise resp. Národní komise pro zahraniční investice.

Ve výrobních družstvech může zahraniční kapitál investovat do 10 %, v jiných odvětvích do 25 % (národní letecká doprava, aerotaxi) a v dalších do 49 % včetně (pojišťovny, směnárny, celní skladiště, ručitelské instituce (netýká se bank), správa penzijních fondů, výroba a obchod výbušninami, střelnými zbraněmi, náboji a municí, tisk a publikování periodik vycházejících výlučně na území Mexika, akcie typu T (jedná se o společnosti vlastnící zemědělskou půdu, pastviny a lesy), sladkovodní rybolov, správa přístavů, služby lodivodské, plavební a rejdařské, včetně kabotáže, dodávky paliv a maziv pro lodě, letadla a železniční soupravy).

Investice nad 49 % vyžadují kladné rozhodnutí Národní komise pro zahraniční investice u těchto služeb, subjektů a komodit: Přístavní služby, jako jsou kotvení lodí, přeprava na člunech a trajektáž, mezinárodní námořní plavba, soukromé služby v oblasti vzdělání, právní služby, ratingové agentury a poskytovatelé informací o kredibilitě a bonitě, pojišťovací agentury, mobilní telefony, stavba ropovodů a produktovodů pro deriváty ropy, společnosti provádějící ropné a plynárenské vrty, výstavba, provozování a využívání železničních sítí běžně užívaných veřejností a poskytování veřejné železniční dopravy.

Příznivé rozhodnutí Národní komise pro zahraniční investice pro vstup zahraničního kapitálu podílem nad 49 % kmenového jmění se vyžaduje u všech mexických společností, kde v okamžiku vstupu aktiva společnosti přesahují výši 85 milionů pesos.

Zvláštní poměry panují v tzv. pohraničních zónách (zona restringida). Jedná se o pásmo do hloubky100 kmpodél hranic a50 kmpodél pobřeží. Zahraniční společnosti i fyzické osoby zde mohou získat nemovitosti nerezidenčního i rezidenčního typu se souhlasem mexického ministerstva zahraničních věcí na svěřeneckém principu (fideicomiso): Ten umožňuje nakládání nemovitostmi a jejich využívání, aniž by se k nim vytvořilo reálné právo. Maximální doba fideicomisa je 50 let, ale je možné je prodloužit na základě žádosti zájemce.

Pro převod zisků do zahraničí neexistují žádná omezení, totéž platí pro převody platů a odměn zahraničních pracovníků. 90 % personálu musí být Mexičané. Daňové podmínky jsou pro zahraniční investice identické jako pro domácí: daň z příjmu se za poslední léta snižovala postupně o 7 procentních bodů (pro rok 2010 30 %), daň z přidané hodnoty (16 % u většiny zboží, 0 % potraviny, léky, knihy, 11 % zboží a služby v pohraniční oblasti) a tzv. jednotná podnikatelská daň – IETU (v roce 2011 17,5 %, v roce 2010 17,5 %), stále je v jednání její nepodstatnost a zvažuje se její zrušení.

Důležitou roli ve vytváření podmínek pro vstup zahraničních investic hrají jednotlivé státy, resp. jejich vlády, které definují své investiční potřeby a stanoví autonomně fiskální i nefiskální pobídky. Na federální úrovni lze hovořit o pobídkách pouze ojediněle, u velkých, strategických projektů.

Příklady fiskálních pobídek:

  • 100% osvobození od daně ze mzdy, případně pouze na určitou dobu, např. 4 let
  • 10% snížení daně z nemovitosti
  • odpočet daně domovní
  • 10% snížení daně z vlastnictví auta (obdoba naší silniční daně)
  • 10% snížení platby spojené s obstaráním řidičského průkazu
  • osvobození nebo snížení veškerých daní na první 4 roky provozu
  • financování pozemků a infrastruktury, případně daňové úlevy spojené s jejich získáním
  • snížení poplatků spojených se zápisem do katastru nemovitostí (diferencovaně podle toho, zda se jedná o průmyslový podnik, obchod nebo služby)
  • dodatečné daňové úlevy pro podniky
  • při vytvoření minimálně 500 pracovních míst nebo tehdy, mají-li pro stát strategický význam
  • subvence celé částky spojené se zapsáním právnické osoby do obchodního rejstříku

Příklady nefiskálních pobídek (často dosti všeobecné a předpokládající precizaci):

  • podpora při hledání nejlepší lokality pro otevření výrobního podniku
  • podpora při dodávkách pitné vody a dalších služeb
  • podpora při obstarávání licencí a povolení
  • kompletní informace technické, sociální a ekonomické povahy
  • vzdělávací programy pro zaměstnance z výrobního sektoru
  • stipendia pro vzdělávání pracovníků

Kontakty:

ProMéxico
Pedregal
Camino a Santa Teresa 1679
Jardines del Pedregal
Del. Alvaro Obregón
C.P. 01900 México, D.F.
Tel.: 0052 54499043
Fax: 0052 54499074
Web: www.promexico.gob.mx

Bancomext
Banco Nacional de Comercio Exterior, S.N.C.
Banca de Desarrollo
Periférico Sur No. 4333
142 10 M é x i c o, D.F.
Tel.: 0052 54499071
Fax: 0052 54499086
Web: www.bancomext.com

Je také možné kontaktovat (vzhledem ke vzdálenosti i osobně) nejbližší kancelář Bancomextu ve Frankfurtu nad Mohanem:

Francisco González Díaz
Adresa: Wilhelm-Leuschner Str. 23 60329 Frankfurt, Německo
Tel.: (00-4969) 9726 980
Fax: (00-4969) 9726 9811
Zpracovávaná oblast: Německo, Švýcarsko, Rakousko, Polsko, ČR, Slovensko, Rumunsko, Rusko, Maďarsko, Bulharsko.
E-mail: fgonzalez@bancomext.de, frankfurt@bancomext.de

Dirección General de Inversión Extranjera
Insurgentes Sur 1940
Col.Florida
C.P. 01030 México, D.F.
Tel.: 0052 52296100, linky 33422 a 33408
Fax: 0052 52296507
Web: www.dgie.economia.gob.mx

Pokud se týče dohod o podpoře a vzájemné ochraně investic, Mexiko se teprve v roce 1995 ztotožnilo s názorem o vhodnosti tohoto typu smluvního instrumentu a prozatím má podepsáno pouze několik smluvních dokumentů tohoto druhu.

Mexiko dosud uzavřelo Dohodu o podpoře a ochraně investic s Argentinou, Belgií, Nizozemskem, Rakouskem, SRN, Španělskem, Švédskem, ČR, Koreou, Francií, Itálií, Dánskem, Finskem, Řeckem, Portugalskem, Švýcarskem, Uruguají a Kubou. Dohoda byla podepsána s Austrálií, Islandem a Panamou, ale zatím nevstoupila v platnost, s Velkou Británií je podepsána a připravena ke schválení senátem. Ve vztazích mezi USA, Kanadou a Mexikem je tato otázka uspokojivě řešena v rámci NAFTA.

 

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Veškeré projekty, které jsou určeny pro Mexiko jako přímé zahraniční investice, jsou autorizovány na základě dekretů a schválení Národní komise pro zahraniční investice – Comisión Nacional de Inversiones Extranjeras, v souladu s čl. 8, 9 a v pozměňovacím řádu zákona o zahraničních investicích. Dle představitelů EK v Mexiku však legislativa mexické vlády má značné mezery, hlavně pak ve schvalovací proceduře a ve vyplácení zisku do zahraničí.

Mexiko je pro zahraniční investory atraktivním teritoriem zejména po vstupu Severoamerické dohody o volném obchodu (NAFTA) v platnost 1. ledna 1994. Mexiko se stalo v 90. letech jedním z největších příjemců přímých zahraničních investic na světě. Mexiko je i nadále zemí s největším příjmem přímých zahraničních investic ze států Latinské Ameriky. Je těsně následováno Brazílií, následují Chile, Kolumbie a Peru. (zdrojem této informace je CEPAL – Comisión Económica para América Latina y el Caribe).

 

2007

2008

2009

2010

2011

Objem

23,23

18,59

11,42

17,73

19,44

Zdroj: Secretaría de Economía (údaje v mld. USD)

Za rok 2011 dosáhly přímé zahraniční investice částky 19,44 mld. USD, což je navýšení pouze o 9,6 % ve srovnání za stejné období předešlého roku.

Stále roste potřeba PZI v oblasti energetiky, produkce ropy a zemního plynu, ovšem zatím není připravena legislativa upravující vstup soukromého sektoru do pilířů mexického národního hospodářství – CFE a PEMEXu. Presidentská iniciativa legislativních změn, předložená kongresu v dubnu 2008, narazila na silný protitlak opozice a také příznivci reformy ji kriticky hodnotili jako nedostatečně propracovanou. Výsledkem tak byly jen kosmetické legislativní změny, které neřeší podstatu problému, jenž toto odvětví pro Mexiko představuje.

V Mexiku pracuje přes 5,5 tis. velkých a malých firem se zahraničním kapitálem.

Přehled hlavních smluvních dokumentů upravujících obchodní vztahy Mexika

Smlouva

Země

Publikována

Vstoupila v platnost

Dohoda o volném obchodu

USA a Kanada

20. 12. 1993

1. 1. 1994

Dohoda o volném obchodu – G3

Kolumbie a Venezuela

9. 1. 1995

1. 1. 1995

Dohoda o volném obchodu

Kostarika

10. 1. 1995

1. 1. 1995

Dohoda o volném obchodu

Bolivie

11. 1. 1995

1. 1. 1995

Dohoda o volném obchodu

Nikaragua

1. 7. 1998

1. 7. 1998

Dohoda o volném obchodu

Chile

28. 7. 1999

1. 8. 1999

Dohoda o volném obchodu

Evropská unie

26. 6. 2000

1. 7. 2000

Dohoda o volném obchodu

Izrael

28. 6. 2000

1. 7. 2000

Dohoda o volném obchodu -TN

Salvador, Guatemala a Honduras

14. 3. 2001

15. 3. 2001 Salvador a Guatemala  1. 6. 2001  Honduras

Dohoda o volném obchodu ESVO

Island, Norsko, Lichtenštejnsko, Švýcarsko

29. 6. 2001

1. 7. 2001

Dohoda o volném obchodu

Uruguay

14. 7. 2004

15. 7. 2004

Asociační hospodářská dohoda

Japonsko

31. 3. 2005

1. 4. 2005

Stále zajímavějšími obchodními partnery Mexika se celkem logicky postupně stávají státy Střední a Jižní Ameriky. V roce 2001 byla v Mexiku podepsána Dohoda o volném obchodu Mexiko – země tzv. Severního středoamerického trojúhelníku (Guatemala, Honduras, Salvador). Dohoda, připravená k podpisu po téměř 10 letech složitých vyjednávání, vstoupila v platnost na jaře 2001. Její vstup v platnost znamenal velmi významný krok k téměř úplné ekonomické integraci Střední Ameriky na úrovni dohod o volném obchodu. Harmonogram postupného odstraňování překážek vzájemného obchodu byl stanoven na 11 let v případě průmyslové produkce, na 12 let, pokud jde o produkci agrární. Dohoda je lehce asymetrická ve prospěch méně vyspělých středoamerických republik, podobně jako tomu bylo v případě Dohody o volném obchodu Mexiko–EU. Na mexické straně z tohoto smluvního dokumentu nejvíce profitují malé a střední podniky, jejichž produkce je určena především na trhy středoamerických a ostatních latinskoamerických zemí. Mexiko a Guatemalu je v tomto směru možno využít jako přemostění mezi těmito státy a ČR jako členským státem EU. Vlastní dohoda mezi EU a středoamerickými státy, zde hovoříme o šesti státech, je ve stádiu přípravy. Existuje však podepsaná dohoda mezi USA a Guatemalou, což při využití Mexika jako partnera, může přinést další navýšení vývozu do středoamerických států.

Ve světle skutečnosti, že Mexiko má již několik let platné bilaterální Dohody o volném obchodu s Kostarikou a Nikaraguou, jedinou středoamerickou zemí stojící mimo toto výsostně preferenční prostředí je Panama. I v této oblasti bylo však v posledním období dosaženo pokroku, neboť obě země mají zájem obnovit v minulosti přerušená přípravná jednání. Mexiko otevřelo v březnu 2005 filiálku obchodní banky ve volné zóně Panamského průplavu.

 

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Mexická statistika vykazuje 14 přímých zahraničních investic, u nichž je investorem český subjekt. Nejvíce obchod (8), a zpracovatelský průmysl (3). Za poslední desetiletí (Globální dohoda mezi EU – Mexikem, platnost od 1. 10. 2000) PZI členských států EU v Mexiku dosáhly hodnoty 91,5 mld. USD, kde se ČR podílí výší 10,1 mil. USD. Celkové PZI v roce 2011 do Mexika dosáhly hodnoty 19,44 mld. USD

Vzhledem k rozpracovanosti několika investičních projektů lze s jistou mírou pravděpodobnosti hovořit o možnosti dalšího vývozu kapitálu české provenience do Mexika v nejbližších letech. V současné době jsou rozpracovány dva investiční projekty v oblasti gumárenství a těžba nerostů.

 

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

Z pohledu českých investorů se jeví nejperspektivnějším odvětvím energetika, dále pak ekologie životního prostředí, gumárenský průmysl (pneumatiky), zpracování komunálních odpadů, doprava, kooperace ve výrobě dílů a částí automobilového průmyslu, dodávky zemědělských produktů, traktorů a příslušenství na obdělávání menších polností a dodávky speciálu.

 

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Rizika pro investování jsou v Mexiku minimální, i když legislativa na jejich prosazení v místě stále pokulhává. Mexická vláda si je již několik let dobře vědoma, že zahraniční investice mají pro zemi v mnoha směrech pozitivní efekt pro vytváření nových pracovních příležitostí, zavádění hi-tech a nejnovějších dostupných technologií, zvyšování kvalifikace personálu, přísun moderních výrobních vstupů a informací, apod. V důsledku těchto skutečností má zahraniční investor, za předpokladu dostatku kapitálu a jasné výrobní a odbytové strategie, dveře otevřeny, vše pak záleží na platné legislativě a přístupu mexického partnera.

Perspektivními odvětvími pro investice v Mexiku jsou ta, jejichž produkce je žádána nejen na mexickém národním trhu, ale zároveň i na trzích dalších dvou členských států NAFTA, tj. v USA a Kanadě a pokud možno také v dalších zemích Latinské Ameriky a Karibské oblasti. V současnosti kritéria splňují zejména automobilový průmysl, průmysl spotřební elektroniky, výpočetní techniky a telekomunikací, textilní průmysl a potravinářství.

Pokud jde o privatizační programy, existuje státní zájem na privatizaci dosud státních sektorů petrochemie, těžby a vyhledávání ropy a plynu, energetiky a z velké části i služeb. Další vývoj v této oblasti, kromě vnějších faktorů, určí politika prezidenta, resp. jeho schopnost prosadit v zemi strukturální, anticyklické reformy a také vyřešit či alespoň zlepšit bezpečnostní situaci v zemi.

Investiční podmínky se liší v jednotlivých federálních státech značně, zejména v závislosti na atraktivitě související mj. s geografickou polohou a na základě politického rozložení sil. Za účelem získání přesných informací je dobré kontaktovat ministerstva hospodářství vlád jednotlivých federálních států.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter