Mexiko: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Mexiko (Mexiko)

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

Mexická ekonomika v roce 2011 zaznamenala růst 3,9 %, což představuje nižší výsledek než v roce předešlým, kde byl růst 5,5%. Výsledek byl v rozmezí očekávaných předpokladů expertů a odhadů federální vlády, kdy se předpokládal růst ekonomiky cca 4 %. S ohledem na růst ekonomiky v roce 2011, v roce 2012 se předpokládá, že mexická ekonomika poroste nižším tempem a dovrší nejvyšších hodnot až 3,1 %.

Neformální mexická ekonomika je odhadována přibližně na 30 % HDP. Falšování a zneužívání autorských práv je velký ekonomický a sociální problém v Mexiku, tento multimilionový trh se odhaduje cca na 75 mld. USD.

V primárním sektoru došlo v roce 2011 k poklesu produkce o 0,6 %, v sekundárním sektoru naopak došlo k navýšení 3,8 % a v sektoru služeb nárůst 4,2 %. Obor služeb byl největším hnacím motorem, kde nejvyšší nárůst představuje obchod a to 7,6 %.

V průmyslovém odvětví zaznamenala nejvyšší nárůst výroba dopravních prostředků, a to 16,9 %, naopak nejnižší ekonomickou aktivitu představuje obor textilní, kde došlo k propadu o 5,3 %.

 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

V roce 2010 došlo ke  zvýšením daňového zatížení. Daň z příjmu byla zvýšena z 28 % na 30 % a také IETU (jednotná podnikatelská  daň) stoupla  ze 17 na 17,5 %. DPH se zvýšilo z 15 % na 16 %.

V legislativní sféře bude nadále probíhat boj o balík zákonů s protikrizovým efektem. Jedná se především o zákonné normy modifikující a zjednodušující výběrová řízení, snižující bankovní poplatky a marže, bránící monopolním praktikám, podporující inovace a nezaměstnané v době nezaměstnanosti, zpružňující úvěrový proces, podporující investice a rozvoj venkova a některé další zákony. Velmi významný je z tohoto hlediska návrh presidenta na daňová zvýhodnění směřující k repatriaci kapitálu investovaného mexickými firmami v zahraničí.

Jedenáct  zemí, které tvoří Arco Pacífico Latinoamericano, uvažuje o spojení v rámci jedné Dohody o volném obchodu s cílem přitáhnout především asijské investice (jenom Čína např. investovala přímo v Latinské Americe a v Karibiku do roku 2008 32,239 mld. USD). Ekonomiky Arco Pacífico (Kolumbie, Kostarika, Chile, Ecuador, El Salvador, Guatemala, Honduras, Mexiko, Nicaragua, Panama a Peru) by se měly vzájemně více otevřít a propojit Dohody o volném obchodu, které mezi nimi v různé formě jsou, v dohodu jedinou, aby se staly atraktivnějšími pro asijské investory. Shodli se na tom ministři obchodu výše uvedených zemí na V. ministerské schůzce  Foro del Arco.

Mexiko bude i nadále pracovat ve všech mezinárodních organizacích (s důrazem na transatlantickou spolupráci hlavně pak se státy EU, které by měly být záložním trhem v případě výpadků na americkém trhu). Orientaci obchodní politiky na EU však nesdílí představitelé mexické podnikatelské sféry, kteří jako své priority definují hospodářskou a obchodní spolupráci s Čínou, Koreou, Japonskem a Indií. Realisticky je však třeba vidět, že i v budoucnu americký trh (USA, Kanada a země Latinské Ameriky) zůstanou pro Mexiko dominantní oblastí obchodní výměny a hospodářské spolupráce. Vztahy k této zóně jsou axiomem mexické hospodářské politiky a přes viditelnou snahu diverzifikovat teritoriální strukturu svého zahraničního obchodu je nutné konstatovat, že Mexiko nemá vůči EU ofenzivní strategii (přesto však tempa růstu jeho exportu směrem do Evropské unie rostou rychleji, než opačným směrem). Přitom pro mexické exporty na americký trh představuje významný problémový faktor tlak asijských zemí (především Číny), jejichž vývozy částečně vytlačují mexickou konkurenci.

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

V oblasti ekonomické a obchodní spolupráce jsou pro Mexiko prioritou členské státy NAFTA – USA a Kanada, dále z hlediska geografického Latinskoamerické a Karibské státy, z hlediska diverzifikace svých obchodně politických zájmů členské země EU, a dále pak Japonsko a asijsko-pacifická oblast sdružení APEC. V souvislosti s pokračujícím zájmem Mexika o teritoriální diverzifikaci obchodně ekonomických vztahů jsou rozvíjeny kontakty s EU a v jejich rámci i s ČR. Jak je uvedeno výše, Mexiko nemá vůči EU ofenzivní strategii. Proto je nutné, aby iniciativu přebíraly subjekty evropské, tj. i české, pokud chtějí obchodní spolupráci s Mexikem efektivně rozšířit. ČR je v Mexiku stále chápána jako jedna z nejúspěšnějších středoevropských zemí, pokud jde o proces transformace z centrálně plánovaného hospodářství na otevřenou tržní ekonomiku, jako země, jejíž legislativa je kompatibilní s legislativou EU. Svou roli hraje i bohatá tradice politických a ekonomických styků mezi oběma zeměmi. Významným faktorem zvyšujícím atraktivitu ČR je statut člena EU (od května 2004), o čemž svědčí skutečnost, že Mexiko začalo téměř automaticky uplatňovat vůči ČR identickou legislativu, jako vůči původním 15 členským státům EU.

Cílové oblasti českého vývozu resp. nejperspektivnější odvětví jsou totožné s investičními příležitostmi, zmíněnými v předchozí kapitole: Energetika, kompletní petrochemie, těžba ropy a zemního plynu, ekologie rozvoje a obnovy životního prostředí, zpracování komunálních odpadů, doprava, kooperace ve výrobě dílů a částí automobilového průmyslu, dodávky zemědělských produktů, traktorů a příslušenství na obdělávání menších polností a dodávky speciálů. V oblasti ekologie programy doplňuje zalesňování a obnova lesních porostů a to jak běžných druhů porostů, tak exotických druhů dřeva, mapování bonity půdy formou satelitních programů, aj. Velice důležitým programem je program vyhledávání a rozvodu pitné vody, hlavně ve střední a severní části Mexika a v hlavním městě. Pomoc při hledání, vrtech a rozvodech pitné vody bude v nejbližší době společně s energetikou a petrochemií nejtíživějším problémem Mexika.

Jedinečnou příležitost pro české vývozce představuje plán nové rafinérie, jejíž výstavba bude zahájena v létě 2010 v Tule. Rafinérie, jejíž kapacita by měla být 300 000 barelů denně, si vyžádá investici v hodnotě 8–9 miliard USD a dodatečné náklady na vybudování infrastruktury ve výši 900 milionů USD. Také Národní infrastrukturální plán s řadou výběrových řízení je zcela ojedinělým projektem, kterého by mohli čeští exportéři využít. Mnoho investičních pobídek připravuje v rámci Národního infrastrukturálního plánu ProMéxico (obdoba našeho CzechTrade a CzechInvestu) pro odvětví energetiky, zejména těžbu a zpracování plynu. Během uplynulých 15 let Mexiko vypracovalo řadu programů na podporu spotřeby zemního plynu. Zejména výroba elektrické energie na bázi kogenerace je v Mexiku velmi perspektivní. Přes krácení rozpočtových zdrojů na rok 2010 PEMEX bude dále rozvíjet hlavní infrastrukturální projekty (kromě již zmíněné nové rafinerie v Tule modernizace elektrotechnického parku v centrální oblasti země, těžba ropy v polích Cantarell, Ku-maloob-zab, Burgos, přestavba rafinerie v Minatitlanu, obnova ropovodů a další).

Pro zahraniční investice bude v nejbližší době otevřena i oblast pevných telekomunikací a to bez jakýchkoli recipročních podmínek a požadavků z mexické strany. 23. 11. 2009 byly publikovány podmínky veřejné soutěže na pásma 1,7 GHz pro internet a 1,9 GHz pro mobilní telefony.

Distrito Federal obdrží na rok 2010 více než 10 miliard pesos na práce v oblasti vodohospodářství, především na zajištění pitné vody, což představuje navýšení ve srovnání s rokem 2009. Estado de México dostane na infrastrukturu ze státního rozpočtu o 153 % více finančních prostředků než v roce 2011. Narůstá problém likvidace pevných odpadů. Městské služby hlavního města hlásí 3400 nelegálních skládek ve městě. Každodenně zůstává na ulici z 2500 tun odpadků 10 %. I zde jsou příležitosti pro české firmy ať už jako dodavatele či subdodavatele, kteří se napojí na evropské firmy, jež ve výběrových řízeních uspějí.

ProMéxico má k 26. 11. 2011 rozpracovaných 450 nových investičních projektů, které představují investice ve výši cca 50 mld. USD. Nabízí investiční příležitosti hlavně v automobilovém, elektrotechnickém a leteckém průmyslu, telekomunikacích, informatice a zdravotnictví.

Významně přispívá k prosazení českých vývozců na mexickém trhu kancelář CzechTrade, jejíž slavnostní otevření proběhlo v říjnu 2006. Rozvoj turismu nepochybně zvyšuje i kancelář CzechTourismu, které byla otevřena 11. 5. 2006.

Dohoda o volném obchodu Mexiko – EU

Samotný text DOV s Mexikem je rozdělen do 11 tematických oblastí upravujících:

  • podmínky přístupu na trhy obou smluvních stran
  • pravidla určování původu zboží
  • technické normy
  • sanitární a fytosanitární předpisy
  • státní ochranu
  • investice a související platby
  • obchod službami
  • zakázky veřejného sektoru
  • konkurenci
  • duševní vlastnictví
  • řešení sporů

Od května 2004 požívá Česká republika všech výhod, které požívají členské státy EU v hospodářských vztazích s Mexikem.

Dohoda o volném obchodu EU – Mexiko je pouze jednou ze součástí rámcové dohody o spolupráci tohoto státu s EU, nazvané Dohoda o ekonomickém společenství, politickém uspořádání a spolupráci (Acuerdo de Asociación Económica, Concertación Política y Cooperación). Text Dohody o volném obchodu Mexiko – EU vč. doplňků je k dispozici na internetové adrese: www.secofinci.gob.mx/Negociacion a samozřejmě také na Stálém zastoupení ČR v Bruselu. Existuje navíc mnoho doplňků, nařízení a informací k této dohodě.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter