Moldavsko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Při vší složitosti hospodářské a sociální situace se do roku 2008  dařilo udržovat výdaje státního rozpočtu více méně v souladu s dosažitelnými příjmy. V r. 2005 byl dokonce dosažen přebytek ve výši 1,7 % HDP. V letech 2006 a 2007 byl plánován deficit rozpočtu ve výši 0,5 % HDP, avšak jeho naplňování bylo lepší i díky podpůrným grantům. Rozpočty  2008 a 2009 si v souvislosti se smrštěním ekonomiky a tím i daňových příjmů a v souvislosti s předvolebním populizmem předcházejícího režimu byly nakonec skutečné deficity vyšší.

Zdroj: Statistický úřad MD; Economist Intelligence Unit

Dodržování discipliny plnění státního rozpočtu je jedním z kritérií programů IMF a EU, zaměřených na ekonomický růst a snižování chudoby. Příjmy státního rozpočtu jsou v této souvislosti dotovány v rámci dohodnutých pomocných aranžmá. Podle tříletého programu IMF a EU (započatý 5.5.2006) neměl mimo jiné deficit rozpočtu  překročit 0,5% HDP. Z tabulky je zřejmé, že v předvolebním roce parlament tento parametr programu nectil. Pro současné období, tedy období překonávání důsledků ekonomické krize, jsou kritéria, která má Moldavsko dodržovat výrazně mírnější. V rámci tzv. přímé makroekonomické finanční pomoci míří na vstupní stranu státního rozpočtu i zdroje z ENPI (European Neighbourhood Policy Instrument), zdroje ke snížení dopadů katastrofálního sucha na ekonomiku MD a z hlediska rozpočtu nevelké zdroje některých bilaterálních donorů. K celkové částce těchto "budget support grants" (viz tabulka) je třeba poznamenat, že mezinárodní společenství usiluje o takovou pomoc Moldavsku, aby se mu podařilo udržet makroekonomickou stabilitu a mělo tak vytvořeny podmínky pro realizaci reforem.

Kolaps rozpočtů let 2008 a 2009 dokumentuje neudržitelnost chování minulé vlády a jejích polpulistických opatření  při zvyšování mezd pracovníkům rozpočtové sféry a předvolebního zvyšování penzí při současném ignorování dopadů světové hospodářské krize.

Schválený státní rozpočet pro rok 2011 předpokládá zvýšení příjmů o 11,2%, výdajů o 8,3% a deficit ve výši 1,9%.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Zdroj: Národní banka Moldavské republiky - viz také interaktivní systém BNM: www.bnm.md

Devizové rezervy MNB pokračovaly v minulých letech v růstu a překročily v r. 2007 hodnotu rovnající se 3 měsíčním objemům importu (doporučené je min. 2,6). Optimistické odhady  o jejich dalším růstu v následujících letech (odhadovalo se, že v r. 2010 překročí 2 mld. USD) musely být modifikovány. Navíc, neudržitelná kursová politika v letech 2008 a částečně i v r. 2009 devizové rezervy značně vyplenila.

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Od  r. 2007, kdy hrubá vnější zadluženost země činila 3,3 mld. USD, její hodnota dále narůstala na téměř 4,1 mld. USD v roce 2008 a téměř 4,4 mld. USD v  roce 2009. Největší podíl na této zadluženosti nesou nevládní sektory (především ekonomické subjekty) - téměř 50 %. Po dohodě s Pařížským klubem věřitelů byla v r. 2007 restrukturalizována částka 18,9 mil. USD. Objem (stock) závazků garantovaných vládou se prakticky nezvyšuje protože nové úvěry s vládní garancí nebyly od r. 2007 přijaty. Vnější zadluženost vlády a obsluha dluhů vládou garantovaných je v zásadě obsluhována, i když s určitými, přijatelnými restrukturalizacemi s pomocí Pařížského klubu věřitelů.V letech 2008 a 2009 vlády testovaly možnost dosti velkých půjček od RF (původně 05, mld USD - později se hovořilo o 150 mil. USD) a od Číny (2 mld. USD). Není zřejmé, zda během těchto jednáních se brala v úvahu makroekonomická omezení a také limity zadlužování, stanovené v programech spolupráce s donory. Koaliční vláda ve svém programu a dosavadní politice usiluje o postupné snižování zahraničního dluhu, což zapracovala i do státního rozpočtu na rok 2011.

Zdroj: Národní banka Moldavska

Podrobnější statistika zadluženosti je dostupná na adrese www.bnm.md / záložky: statistics/Balance of payment/External Debt. a rovněž v tamtéž dosažitelné publikaci NBM "index_3736.pdf". Na téže adrese je k dispozici interaktivní systém pro analýzu platební bilance státu.

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Většina bankovního sektoru je zprivatizována, přičemž majoritní kapitál je kapitál zahraniční, hlavním regulátorem bankovního sektoru je Moldavská národní banka (BNM): http://www.bnm.md

Moldavský bankovní systém (dvouúrovňový) je tvořen Národní bankou Moldavska (BNM) a komerčními bankami (jejich seznam je na www.bnm.md). NBM je ze zákona na vládě nezávislá. V červnu 2007 byla dokončena, poté co byl schválen zákon o jednotném bankovním dohledu, reforma dohledové činnosti v moldavském finančním systému. Nový nezávislý orgán, vytvořený na bázi příslušných odborů BNM a Ministerstva financí, má dohledové kompetence nad bankovnictvím, pojišťovnictvím a nebankovními finančními institucemi. Vláda (stát) je držitelem kontrolního balíku v jedné z komerčních bank - Bank de Economii (spořitelna). Ke konci roku 2005 měli zahraniční investoři v moldavském bankovním sektoru podíl 50,8 % . Příliv zahraničního kapitálu do bankovního sektoru MD trval i v dalších letech, takže je tento podíl v roce 2011 výrazně vyšší. Za období 1994 - 1.1.2009 připadlo z celkového objemu přímých zahraničních investic na  "finanční aktivity" 19,9%. V zemi působí značné množství bank, přičemž většina z nich, bez ohledu na název, má mateřskou instituci v zahraničí.

Postavení jednotlivých bank na trhu se v průběhu posledních několika  let kolísavě měnilo, což souvisí do určité míry i s personálním propojením bankéřů a politiků.

Za nejdůležitější banky bylo v roce 2009 považováno 5 níže uvedených, jejichž celková aktiva v té době představovala kolem 70% aktiv celého bankovního systému:

• Moldova Agroindbank s.a. 3, 582 mld. Lei 285 mil. USD
• Banka de Economii s.a. 3,166 mld. Lei 252 mil. USD
• Victoriabank, s.a. 1,955 mld. Lei 156 mil. USD
• Moldindconbank, s.a. 1,645 mld. Lei 131 mil. USD
• Banka Sociala, s.a. 1,333 mld. Lei 106 mil. USD

Dalšími významnějšími bankami jsou m. j. Eximbank, BCR (Erste), Unibank, Energbank, Fincombank, Eurocreditbank, Mobiasbank, Comertbank, Procredit Bank či Investprivatbank.

Seznam všech autorizovaných moldavských Societa Generale komerčních bank je dostupný na www.bnm.md /mis/cb.

Moldavský bankovní systém ještě na svou maturitu čeká, ale jeho očista od markantních nedostatků formálně probíhá stále. V roce 2005 byla odebrána licence jedné komerční bance. Mezinárodní finanční instituce hodnotí bankovní systém vcelku jako zdravý. Systém však stále ještě nezískal důvěru občanů, hlavně těch, kteří pracují za hranicemi. Rozvoj služeb finančního zprostředkování neodpovídá potřebám.

Pojišťovnictví je stále v zárodku především kvůli zakořeněnému pocitu ze socialismu: „pojistit netřeba, stát se postará" (což se ostatně ještě relativně často děje), a také kvůli tomu, že vzhledem k chudobě na pojištění nezbývají peníze. Chybějí také zkušení pojistní matematici a praktici.

V Moldavské republice registrováno celkem 147 pojišťoven (viz např. www.yellowpages.md /asigurari). Mezi největší pojišťovny se zahraniční majetkovou účastí patří:

• ACCEPT, s.r.l. - pojišťovna a zajišťovna
• AFES - Mold, , s.r.l. - pojišťovna s moldavsko - ruským smíšeným kapitálem
• Auto-Siguranta, s.a.
• Delta, , s.r.l. - smíšený ruský, ukrajinský a britský kapitál
• Galas Asigurare s.a.

Mezi čistě moldavskými pojišťovnami zaujímají přední místo Moldasig, s.r.l. (se státní účastí) a QBE Asito, s.a. (nicméně má ve svém podnázvu uvedeno - mezinárodní pojišťovací společnost).

V srpnu a září 2011 otřásla moldavským bankovním systémem tzv. bankovní aféra, v rámci které byly nelegálně vyvedeny do "off-shore" destinací akcie 4 moldavských bank a jedné pojišťovny, a to v poměrně velkém objemu. Záležitost zatím nebyla do konce vyřešena, i když se vyvedené akcie již údajně vrátily ke svým právoplatným vlastníkům.

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Daňový systém zahrnuje 10 celostátních a 18 místních daní a poplatků. Největší podíl rozpočtových příjmů plyne z následujících daní:

• Daň z příjmu právnických a fyzických osob (právnické osoby - 15 %, ve volných ekonomických zónách (VEZ) - 7,5 %; fyzické osoby - 8 , 13 a 20 %); od 1.1.2008 byla sazba této daně dočasně nulová
• Daň z přidané hodnoty (sazby: 20 %, 8 % některé potraviny, 5 % přírodní a kapalný plyn a 0% elektrická a tepelná energie, výstavba financovaná z hypotéky apod.);
• Spotřební daň (tři daňové úrovně - 5 %, 10 %, 25 %; existuje seznam zboží, osvobozeného od spotřební daně);
• Daň z bankovního výnosu a podnikání pojišťoven
• Clo (max. celní zatížení - 15 %)
• Daň z nemovitostí (z půdy)
• Dálniční daň
• Daň ze soukromého majetku
• Daň z příjmů
• Daň z používání přírodních zdrojů
• a další místní daně.

Existuje celá řada daňových a investičních pobídek (malé podniky, podniky v IT sektoru, podniky ve volných ekonomických zónách - VEZ). Investoři ve VEZ mají podle výše investovaného kapitálu možnost získat 3–5 leté daňové prázdniny a 10 let garantovanou stabilitu pro případ změny legislativy.

ČR má s Moldavskem podepsanou dohodu o zamezení dvojího zdanění.

Další informace viz na http://www.miepo.md.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu