- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
Investiční klima v Moldavsku se pod vlivem zahraničních investorů a mezinárodních organizací za poslední léta relativně a "normativně" vykultivovalo, situace v praxi a v implementaci legislativy ale zatím není zcela povzbuzující, a to počínaje soudnictvím, přes objevující se nedostatek kvalitních pracovních sil, až po politické a administrativní vlivy na rovnost podnikatelských podmínek podniků. To je ostatně zřetelné i z nedůvěry vlastních občanů, kteří, ačkoli by mohli své peníze vydělané v zahraničí, s výhodou investovat a rozmnožovat v Moldavsku, nečiní tak (jen 7% známého objemu těchto výdělků je investováno). Nejlepší naději měly velké zakázky, které byly politicky (nikoli ekonomicky) zaštiťované státem. Nová vláda prozatím deklaruje předsevzetí situaci v podnikatelském a investičním klimatu dále změnit k lepšímu. Vše závisí na důslednosti provádění legislativy, kvalitě soudnictví, odstraňování korupce a bohužel někdy až dosud přetrvávajícího reketýringu.
Nicméně investiční klima má vzestupnou tendenci, podíl na rostoucí důvěře zahraničních investorů má i bezproblémové respektování 35 smluv o podpoře a ochraně investic. Zahraniční Investice se v Moldavsku začaly v letech 2007 - 2008 akumulovat. Rok 2009 znamená značné ochabnutí investování - viz makroekonomický rámec. Využití potenciálu i příchod investorů lze očekávat po odeznění krizových jevů.
Aktuální situaci v investičním klimatu lze sledovat na www.miepo.cz
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Regulační rámec pro investiční klima je dán zákonem „O investování a podnikatelských aktivitách", který vstoupil v platnost 23. 4. 2004 (Official Journal of RM, nr. 64–66 / 23. 4. 2004). Zákon založil řadu důležitých ustanovení a principů, které dříve v moldavské legislativě chyběly. Jde např. o svobodu investování (investice lze alokovat územně kdekoliv a v kterémkoliv sektoru ekonomiky „v souladu s platnou legislativou" a pokud nenarušují životní prostředí, neodporují veřejnému pořádku a další, v zásadě mezinárodně uznávaná omezení). Moldavská republika se v dvoustranných dohodách o vzájemné ochraně a podpoře investic (má uzavřeno celkem 35 dohod) zavazuje garantovat zahraničním investorům úplnou bezpečnost jejich investice, včetně transferu zisku, zajištění proti znárodnění. Mezinárodní smlouva má platnost nad domácí legislativou.
Dalším principem zákona je transparentnost, chápaná jako povinnost státních orgánů vést konzultace s podnikatelským sektorem před jakýmikoliv změnami investiční politiky. Od zahraničních investorů se očekává dodržování závazků, které pro ně vyplývají z mezinárodních smluv i z podnikatelských kodexů (které obvykle nemívají právní závaznost, avšak stávají se mezinárodní normou chování investorů). Pokud by muselo dojít k ukončení investice ze zákonných důvodů, je počítáno s kompenzacemi. Zákon dává přednost smírnému řešení investičních sporů, nicméně počítá s tím, že budou řešeny před moldavskými soudy a ad hoc arbitrážemi (je však třeba mít na zřeteli nadřízenost ustanovení mezinárodní dohody, platí to co je v dohodě a také fakt, že Moldavsko je členem MIGA - Mnohostranná agentura Světové banky pro ochranu investic a že tedy z tohoto hlediska je její investiční prostředí standardní).
Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Společnostem, v nichž zahraniční kapitál přesáhne 2 mil. USD poté, co budou schopny deklarovat prví příjmy, bude poskytnuta úleva z úhrady daně z příjmů (15 %) ode dne, kdy podepíše „úlevovou" smlouvu s Ministerstvem financí, jejíž součásti je závazek, že společnost bude investovat alespoň 80 % prostředků ušetřených na daních do rozvoje vlastní výroby nebo do vládou stanovených prioritních sektorů.
Podobně podniky, jejichž zahraniční podíl na kapitálu převýší 250 tis. USD, získají 50ti procentní úlevu na dani z příjmu za předpokladu, že byl již deklarován první zisk a že více než 50 % příjmů společnosti pochází z prodeje vlastního zboží. Struktura investičních pobídek je více strukturovaná, měla by stimulovat k větším kapitálovým vkladům zahraničních investorů. Tak např. investice ve výši 50 mil. USD je úplně, bez dalších podmínek osvobozena od daně ze zisku (corporation tax) na období 4 za sebou jdoucích let.
Pro některá teritoria a volné ekonomické zóny (FEZ) jsou upraveny ještě výhodnější dodatečné pobídky. Tak např. v přístavním terminálu Giurgiulesti získá rezidentní investor (nad 5 mil. USD) daňovou úlevu z daně ze zisku na 5 za sebou jdoucích let, podniky v sektoru IT, jejichž příjmy jsou z 50 % odvozeny z prodeje jimi vyvinutého software jsou osvobozeny od daně ze zisku na 5 let.
Určité úlevy jsou rovněž zakotveny ve Fiskálním kodexu. Týkají se např. příspěvků společností na sociální potřeby, atd.
Viz také část 5.5 o daňovém systému.
Od počátku roku 2007 funguje Agentura pro ochranu hospodářské soutěže. Praktické výsledky ve zlepšení atmosféry nebo v jednotlivých případech lze čekat až po delším záběhovém čase. Pokusy o "školometské" uplatňování řady pravidel v tak malé ekonomice (hlavně v oblasti posuzování monopolů) se začalo obracet proti zahraničním investorům. Agentura si svou důležitou úlohu v ekonomice teprve vyjasňuje.
Aktuální podmínky pro investování sdělí agentura MIEPO (Agentura pro zahraniční investice a podporu exportu MD) www.miepo.md.
Přes veškerou správně postavenou legislativu se může vyskytnout politický problém, například když stát rozhodne o limitaci některé z cen ze sociálních důvodů (energie, chléb...). Tato věc je pak řešena v dalším postupu.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
V roce 2005 zaznamenala moldavská ekonomika značný příliv FDI ve výši 287,18 mil. USD. K počátku r. 2006 bylo v Moldavsku registrováno 4342 podniků se zahraničním kapitálem (přírůstek za rok 2005 – 721 podniků). V roce 2006 představoval příliv FDI 285 mil.€ (o 71,6 mil. € více než v r. 2005 (34,6 %). Ke konci roku 2006 byl zaznamenán příliv 976 mil. €, což je 2x více než v roce 2000. Své investice v Moldavsku nyní mají investoři z celkem 86 zemí, hlavní příliv je ze zemí EU-27, SNS, USA a Kanady. Kumulativní objem FDI za období 1994 - 1.1.2009 má podle zemí následující strukturu:
| 1994 – 2006 | 1994 - 1.1.2009 | ||
|---|---|---|---|
| Země | mil. € | Podíl na souhrnu (%) | Podíl na souhrnu (%) |
| Nizozemí | 154,0 | 22,7 | 18,2 |
| Rusko | 85,0 | 14,7 | 7,8 |
| Španělsko | 60,0 | 10,4 | 5,7 |
| Kypr | 57,0 | 9,9 | 12,7 |
| V. Británie | 50,9 | 8,8 | 5,3 |
| Itálie | 36,6 | 6,4 | 12,3 |
| USA | 36,3 | 6,3 | 4,5 |
| Německo | 35,7 | 6,2 | 6,1 |
| Francie | 35,4 | 4,4 | 3,7 |
| Rumunsko | 22,2 | 3,9 | 4,6 |
| Britské Panenské Ostrovy | 13,9 | 2,3 | |
| Ukrajina | 1,3 | ||
| Ostatní | 17,8 | ||
Investice FDI mířily do následujících sektorů ekonomiky (stav ke konci r. 2006, v závorce r.2005 - za pomlčkou stav k 1.1.2009):
- Energetika, plynárenství a zásobování vodou 16,4 % (31,6 %) - 12%
- Zpracovatelský průmysl 24 % ( 21,9 %) - 19,1%
- Velko a maloobchod 25,1 % (19,2 %) - 23,2%
- Finanční aktivity 10,7 % (9,9 %) - 19,9%
- Doprava a spoje 11 % (9,1 %)
- Transakce v nemovitostech 8,5 % (4,2 %) - 14,7
K nejvýznamnějším investorům z výše uvedených zemí patří : nizozemské investice do bankovnictví, GAZPROM, UNION FENOSA, LAFARGE, FRANCE TELECOM, FINTUR HOLDING, METRO GROUP, AZPETROL (Ázerbájdžán) a LUKOIL. Rovněž je zajímavé, že z první desítky zemí investujících v Moldavsku Španělsko, Rumunsko a Irsko natolik důvěřují zdejšímu investičnímu klimatu, že nemají ani podepsanou dohodu o ochraně investic (nebo mají zabezpečené krytí svých zájmů jinak)..
Rusko resp. jeho subjekty nebo občané jsou daleko většími vlastníky majetku v Moldavsku, než by se zdálo jen z evidovaných investic. Jednak sem investovali v době, kdy se všichni ostatní obávali a oni věděli, že Moldavsko má dobrý lidský potenciál a věřili výrobě vín a dalších produktů (ne vždy úspěšně), jednak získali část majetku náhradou za moldavské dluhy (naposledy GAZPROM část energetiky). V Podněstří jsou dominantními vlastníky (Podněstří v tabulce FDI není zahrnuto). Ruští podnikatelé stojí také za investicemi, přicházejícími z Kypru.
Pro zájemce o bližší informace jsou uvedené ukazatele k dispozici na oficiálním webu Národního statistického úřadu (Institutul national de statistică), převážně pouze v rumunštině www.statistica.md
Dále je možno oslovit agenturu MIEPO www.miepo.md
9.3. České investice v teritoriu
ZÚ eviduje prakticky pouze jediné jednání o velké investici s českou účastí v Moldavsku. Je to záměr finanční skupiny J&T na výstavbu moderní tepelné elektrárny u města Ungeni v celkové hodnotě asi 550 mil. EUR s jejím napojením na evroupsou rozvodnou síť přes Rumunsko. V březnu 2009 podepsala společnost memorandum s moldavskou vládou. Parametry investice se dále upřesňují. Jednalo by se o největší přímou investice v MH od r. 1994.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Proces privatizace v Moldavsku prošel od r. 1993 několika stádii. Od projektu malé privatizace, během níž docházelo na aukcích ke stanovení příliš vysokých počátečních cen a kdy údajně nebyly prostředky na mezinárodní publicitu, která by do země přivedla zahraniční investory, přes zřízení a po několika letech zrušení ministerstva privatizace se došlo až k dlouhodobému Privatizačnímu programu, zformulovanému vládou v letech 1997–1998, který trval až do 31. 12. 2005. Tím byla zahájena nová etapa privatizace veřejného vlastnictví za hotové peníze, byl rozšířen okruh podniků připadajících v úvahu pro privatizaci kam jsou nyní zahrnuty i podniky infrastrukturální. Nyní je využíváno daleko více privatizačních metod, včetně přesunu privatizačních případů na kapitálový trh a zvyšování atraktivnosti případů pro zahraniční investory.
Při hodnocení výsledků privatizace se konstatuje, že soukromý sektor nyní v ekonomice Moldavska dominuje a pokrývá 60 % průmyslové výroby, 70 % sektoru služeb, 44 % objemu stavebních prací a má 40 % podíl v dopravě. V průmyslu je zprivatizováno 50% všech podniků včetně 93 závodů na prvotní zpracování zemědělské produkce a 82 % podniků lehkého průmyslu. Podniky v sektoru obchodu a veřejných služeb jsou zprivatizovány z 95 %.
Vláda v letech 2007 - 2008 připravila seznam dalších podniků se státní účastí, jejichž podíly by měly být privatizovány. Seznam existuje, ale Ministerstvo ekonomiky ho diskutuje jen se seriozními zájemci o investování do moldavské ekonomiky. Vážní zájemci mouhou v této souvislosti vyžít návštěv vládních činitelů nebo kontaktovat podpůrnou organizaci MIEPO www.miepo.md.
Z hlediska investičních příležitostí pro české investory je třeba mít na zřeteli, že vláda MD má nyní záměr v rámci mezinárodního tendru provést privatizaci několika velkých vinařských závodů, dvě energetické distribuční sítě (RED) a prodat v zásadě všechny své podíly v Severní a severozápadní distribuční síti.
Vláda rovněž vyhlásila řadu energetických projektů s cílem přivolat zahraniční investory. Mezi těmito projekty jsou:
- Rozšíření kapacity elektrocentrály Nord (Balti) z 24 MW na 40 MW
- Zvýšení kapacity kišiněvské elektrárny (CET 2) z 240 MW na 560 MW
- Vybudování nové elektrárny na jihu Moldavska o kapacitě 450 MW
V rámci programu posílení energetické spolupráce se sousedními zeměmi a k zajištění diverzity v zásobování elektrickou energií se předpokládá
- vybudovat novou linii 330 kV mezi městy Balti (MD) a Novodněstrovsk (UA) v délce 123 km v hodnotě 22 mil € investičních nákladů
- vybudovat linii 400 kV mezi městy Balti (MD) a Suceava (RO), 116 km, 32 mil €
- vybudovat linii 110kV mezi městy Falciu (RO) a Gotesti (MD), 28 km, 5 mil €
Prozatím blíže nespecifikované, nicméně ohlášené jsou záměry na výstavbu plynovodů na moldavském území na trasách Balti - Ungheni a Tocuz - Cainari - Mereni a rovněž vybudování podzemního zásobníku plynu (Vulcanesti, tam se předpokládá investice GAZPROM).
Prostor pro české investory by měl rovněž být v projektech malých energetických zdrojů na biomasu.
Pozornosti českých podniků by rovněž neměla ujít uvažovaná výstavba železničního koridoru evropského rozchodu Kišiněv - Ungheni z evropských zdrojů.
V rámci vládního programu „Dostupné bydlení" má být postaveno kolem 30 tis. bytů převážně pro státní zaměstnance, veterány a sociální případy. Při jejich výstavbě by mohla najít příležitost řada českých výrobců kompletačních zařízení - kuchyně, armatury, atd.. V pohybu je rovněž program rekonstrukce nemocnic.
O rozvojových projektech, viz část 7.7 - Rozvojová pomoc ČR poskytovaná teritoriu.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Podle kategorizace investičního rizika OECD je Moldavsko zařazeno do poslední, nejsložitější sedmé kategorie. Vzhledem k tomu, že do Moldavska nyní přitéká více kapitálu od donorů, lze zvažovat, že po dobu tohoto zajištěného zvýšeného přítoku peněz (2007–10) se snižuje riziko nedostatku financí, takže Moldavsko je možná až o dva stupně lepší. Doporučitelné je zapojit se do mezinárodních projektů jako subdodavatel nebo přímo se zúčastnit konkursů na ně, pak je riziko výrazně nižší.
Moldavsko aspiruje na to, aby bylo vnímáno jako země se standardním investičním a podnikatelským klimatem. Ve spolupráci s EU se pro to velmi mnoho udělalo, hlavně v legislativní a mezinárodně smluvní základně. Zůstává však nejistým enforcement této legislativy. Pozitivním faktem je, že nejsou známy žádné případy klasických investičních sporů. Moldavsko také nefiguruje v žádném obchodním sporu, který by byl registrován ve WTO. Máme proto za to, že dobře obstaraná investice (i z hlediska fungování, subdodavatelů, zajištění materiálem a energiemi, atd.) nominální riziko pro investora nepředstavuje. Problémem všech oceňovatelů rizik však zůstává politické klima v zemi a zasahování vlády a dokonce i lokální administrativy do ekonomických vztahů, které pak přestávají být tržními (např. velká investice do energetiky při státem či politiky regulovaných cenách výstupů) a investice se pak stává rizikovou. Stát rovněž není schopen u mnoha potřebných investic poskytnout na tyto investice státní záruku (ano, respektuje rozpočtová omezení, avšak pro soukromé investory z toho plyne riziko enormní). Nová vláda V. Filata, která funguje od září 2009, má velkou možnost přesvědčit zahraniční investory o další stabilizaci investičního prostředí v Moldavsku.
Na základě zkušeností realizátorů malých projektů v rámci české rozvojové spolupráce rovněž usuzujeme, že menší investice a investice vzdálenější od Kišiněva, v nichž by měly hrát roli i místní orgány, vyžadují z hlediska eliminace různých rizik větší pozornost a detailnější znalost místních poměrů.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
