- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
Investiční klima v Moldavsku se pod vlivem zahraničních investorů a mezinárodních organizací za poslední léta relativně a "normativně" kultivovalo, situace v praxi a v implementaci legislativy ale zatím není zcela ideální, a to počínaje soudnictvím, přes objevující se nedostatek kvalitních pracovních sil, až po politické a administrativní vlivy na rovnost podnikatelských podmínek podniků (které se ve větším měřítku projevovaly před několika lety, ale dosud zcela nevymizely). To je ostatně zřetelné i z nedůvěry vlastních občanů, kteří, ačkoli by mohli své peníze vydělané v zahraničí, s výhodou investovat a rozmnožovat v Moldavsku, nečiní tak (podle dostupných informací je jen cca 7% známého objemu těchto výdělků je investováno a ani pobídkové programy současné vlády z roku 2010 a 2011 situaci výrazněji nezměnily). Nejlepší naději měly do roku 2009 velké zakázky, které byly politicky (nikoli ekonomicky) zaštiťované státem. Během posledních 2 let koaliční vláda opakovaně deklaruje předsevzetí situaci v podnikatelském a investičním klimatu dále měnit k lepšímu, ale v praxi se tyto změny projevují relativně pomalu. Hodně závisí na důslednosti ve změnách a především aplikaci legislativy, kvalitě soudnictví, odstraňování korupce atd. Bohužel, pokrok v těchto oblastech není nikterak oslnivý.
Nicméně investiční klima má vzestupnou tendenci, podíl na rostoucí důvěře zahraničních investorů má i bezproblémové respektování 35 smluv o podpoře a ochraně investic. Zahraniční Investice se v Moldavsku začaly v letech 2007 - 2008 akumulovat. Rok 2009 znamenal značné ochabnutí investování (viz makroekonomický rámec). Výraznější využití potenciálu i příchod investorů lze možná očekávat po definitivním odeznění krizových jevů.
Aktuální situaci v investičním klimatu lze sledovat na www.miepo.md
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Regulační rámec pro investiční klima je dán zákonem „O investování a podnikatelských aktivitách", který vstoupil v platnost 23. 4. 2004 (Official Journal of RM, nr. 64–66 / 23. 4. 2004). Zákon založil řadu důležitých ustanovení a principů, které dříve v moldavské legislativě chyběly. Jde např. o svobodu investování (investice lze alokovat územně kdekoliv a v kterémkoliv sektoru ekonomiky „v souladu s platnou legislativou" a pokud nenarušují životní prostředí, neodporují veřejnému pořádku a další, v zásadě mezinárodně uznávaná omezení). Moldavská republika se v dvoustranných dohodách o vzájemné ochraně a podpoře investic (má uzavřeno celkem 36 dohod) zavazuje garantovat zahraničním investorům úplnou bezpečnost jejich investice, včetně transferu zisku, zajištění proti znárodnění. Mezinárodní smlouva má platnost nad domácí legislativou.
Dalším principem zákona je transparentnost, chápaná jako povinnost státních orgánů vést konzultace s podnikatelským sektorem před jakýmikoliv změnami investiční politiky. Od zahraničních investorů se očekává dodržování závazků, které pro ně vyplývají z mezinárodních smluv i z podnikatelských kodexů (které obvykle nemívají právní závaznost, avšak stávají se mezinárodní normou chování investorů). Pokud by muselo dojít k ukončení investice ze zákonných důvodů, je počítáno s kompenzacemi. Zákon dává přednost smírnému řešení investičních sporů, nicméně počítá s tím, že budou řešeny před moldavskými soudy a ad hoc arbitrážemi (je však třeba mít na zřeteli nadřízenost ustanovení mezinárodní dohody, platí to co je v dohodě a také fakt, že Moldavsko je členem MIGA - Mnohostranná agentura Světové banky pro ochranu investic a že tedy z tohoto hlediska je její investiční prostředí standardní).
Podnikům se zahraniční majetkovou účastí je nabízena řada investičních pobídek. Společnostem, v nichž zahraniční kapitál přesáhne 2 mil. USD poté, co budou schopny deklarovat první příjmy, bude poskytnuta úleva z úhrady daně z příjmů (15 %) ode dne, kdy podepíše „úlevovou" smlouvu s Ministerstvem financí, jejíž součásti je závazek, že společnost bude investovat alespoň 80 % prostředků ušetřených na daních do rozvoje vlastní výroby nebo do vládou stanovených prioritních sektorů.
Podobně podniky, jejichž zahraniční podíl na kapitálu převýší 250 tis. USD, získají 50ti procentní úlevu na dani z příjmu za předpokladu, že byl již deklarován první zisk a že více než 50 % příjmů společnosti pochází z prodeje vlastního zboží. Struktura investičních pobídek je více strukturovaná, měla by stimulovat k větším kapitálovým vkladům zahraničních investorů. Tak např. investice ve výši 50 mil. USD je úplně, bez dalších podmínek osvobozena od daně ze zisku (corporation tax) na období 4 za sebou jdoucích let.
Pro některá teritoria a volné ekonomické zóny (FEZ) jsou upraveny ještě výhodnější dodatečné pobídky. Tak např. v přístavním terminálu Giurgiulesti získá rezidentní investor (nad 5 mil. USD) daňovou úlevu z daně ze zisku na 5 za sebou jdoucích let, podniky v sektoru IT, jejichž příjmy jsou z 50 % odvozeny z prodeje jimi vyvinutého software jsou osvobozeny od daně ze zisku na 5 let.
Určité úlevy jsou rovněž zakotveny ve Fiskálním kodexu. Týkají se např. příspěvků společností na sociální potřeby atd.
Viz také část 5.5 o daňovém systému.
Od počátku roku 2007 funguje v Moldavsku Agentura pro ochranu hospodářské soutěže. Praktické výsledky ve zlepšení atmosféry nebo v jednotlivých případech se projevují zatím jen velmi pomalu a nezřetelně. Pokusy o velmi přísné uplatňování řady pravidel v tak malé ekonomice (hlavně v oblasti posuzování monopolů) se začalo obracet proti zahraničním investorům. Agentura si svou důležitou úlohu v ekonomice teprve postupně vyjasňuje.
Aktuální podmínky pro investování sdělí agentura MIEPO (Agentura pro zahraniční investice a podporu exportu MD) www.miepo.md.
Přes veškerou správně postavenou legislativu se může vyskytnout politicky "iniciovaný" problém, například když stát rozhodne o limitaci některé z cen ze sociálních důvodů (což se zde často stává zejména v případě energií nebo chleba). Tato věc je pak řešena v dalším postupu.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
C%elkové zahraniční investice do Moldavska činily do ledna 2010 přes 2,6 mld. USD na nichž se podíleli investoři celkem z 86 zemí, hlavní příliv je ze zemí EU (76%), SNS, USA a Kanady. Největším zahraničním investorem v Moldavské republice je Nizozemsko. Největší příliv zahraničních investic byl zaznamenán v letech 2006 - 2008, tedy po přijetí příslušného zákona v Moldavské republice a před projevením se vážných důsledků finanční a ekonomické krize v zemích, odkud do MD směřují investice. Je možné očekávat postupný nárůst investic s pokrizovým vývoje v zemích investorů, avšak nepředpokládáme nárůst dramatický.
Pořadí investorů a jejich podíl na přímých zahraničních investicích (FDI) v procentech:
1. Nizozemsko 22%
2. Kypr 11,4%
3. Itálie 11,2%
4. Rusko 7,7%
5. Španělsko 5,7%
6. Německo 5,6%
7. USA 4,7%
Dále následují Spojené království, Francie a Rumunsko.
Během nejbližších několika let je možné učekávat výraznější změny v pořadí v případě vstupu ČLR, která se v posledních 2 letech velmi aktivně snaží o prosazení ve zdejší ekonomice obecně a také pokud budou skutečně realizovány projekty plánované/deklarované Rumunskem.
Investice FDI mířily do následujících sektorů ekonomiky:
- velko a maloobchod 26%
- průmysl 22 %
- plynárenství a zásobování vodou 15%
- restaurace a hotely 13%
- finanční služby 13%)
- sektor nemovitostí 10%
K nejvýznamnějším investorům z výše uvedených zemí patří : nizozemské investice do bankovnictví (d této oblasti investuje např. i Rumunsko), GAZPROM, UNION FENOSA, LAFARGE, FRANCE TELECOM, FINTUR HOLDING, METRO GROUP, AZPETROL (Ázerbájdžán) a LUKOIL.
Rusko resp. jeho subjekty nebo občané jsou daleko většími vlastníky majetku v Moldavsku, než by se zdálo jen z evidovaných investic. Jednak sem investovali v době, kdy se všichni ostatní obávali a oni věděli, že Moldavsko má dobrý lidský potenciál a věřili výrobě vín a dalších produktů (ne vždy úspěšně), jednak získali část majetku náhradou za moldavské dluhy (naposledy GAZPROM část energetiky). V Podněstří jsou dominantními vlastníky (Podněstří v tabulce FDI není zahrnuto). Ruští podnikatelé stojí také za investicemi, přicházejícími např. z Kypru.
Pro zájemce o bližší informace jsou uvedené ukazatele k dispozici na oficiálním webu Národního statistického úřadu (Institutul national de statistică), převážně pouze v rumunštině www.statistica.md (v ruštině a angličtině se materiály na stránkách statistického úřado objevují později a ne všechny).
Dále je možno oslovit agenturu MIEPO www.miepo.md
9.3. České investice v teritoriu
ZÚ eviduje prakticky pouze jediné jednání o velké investici s českou účastí v Moldavsku. Je to záměr firmy Energetický a průmyslový holding (dříve J&T) na výstavbu moderní tepelné elektrárny u města Ungeni v celkové hodnotě kolem 550 mil. EUR, která by měla být napojena na evroupsou rozvodnou síť přes Rumunsko. Jednání probíhalo několik let a v březnu 2009 podepsala společnost memorandum s moldavskou vládou. Parametry investice se údajně dále upřesňují, ale do května 2011 nebyl zaznamenán významnější vývoj. V případě realizace by se jednalo o největší přímou investici v Moldavsku od r. 1994.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Proces privatizace v Moldavsku prošel od r. 1993 několika stádii. Od projektu malé privatizace, během níž docházelo na aukcích ke stanovení příliš vysokých počátečních cen a kdy údajně nebyly prostředky na mezinárodní publicitu, která by do země přivedla zahraniční investory, přes zřízení a po několika letech zrušení ministerstva privatizace až k dlouhodobému Privatizačnímu programu, zformulovanému vládou v letech 1997–1998, který trval až do 31. 12. 2005. Tím byla zahájena nová etapa privatizace veřejného vlastnictví za hotové peníze, byl rozšířen okruh podniků připadajících v úvahu pro privatizaci kam jsou nyní zahrnuty i podniky infrastrukturální. V současné době je využíváno mnohem většího spektra privatizačních metod, včetně přesunu privatizačních případů na kapitálový trh a pokusy o zvyšování atraktivnosti případů pro zahraniční investory.
Při hodnocení výsledků privatizace se konstatuje, že soukromý sektor nyní v ekonomice Moldavska dominuje a pokrývá kolem 60 % průmyslové výroby, 70 % sektoru služeb, 44 % objemu stavebních prací a má 40 % podíl v dopravě. V průmyslu je zprivatizováno 50% všech podniků včetně 93 závodů na prvotní zpracování zemědělské produkce a 82 % podniků lehkého průmyslu. Podniky v sektoru obchodu a veřejných služeb jsou zprivatizovány z 95 %.
Vláda původně v letech 2007 - 2008 připravila seznam dalších podniků se státní účastí, jejichž podíly by měly být privatizovány. Seznam existuje, ale Ministerstvo ekonomiky ho diskutuje jen se seriozními zájemci o investování do moldavské ekonomiky. Vážní zájemci mouhou v této souvislosti vyžít návštěv vládních činitelů nebo kontaktovat podpůrnou organizaci MIEPO www.miepo.md. V letech 2010-2011 vláda několikrát předložila krátké seznamy podniků se státní účastí určených pro privatiaźaci, která však ne vždy proběhla úspěšně (byly případy, kdy se nenašel zájemce). Navíc se tyto pokusy o privatizaci (resp. konkrétní podniky na seznamech) obvykle stávaly předmětem politických sporů nejen mezi koalicí a opozicí, ale i mezi koaličními partnery navzájem.
Potenciálním investorům z České republiky doporučujeme sledovat výše uvedené webové stránky, v nichž by měly být zveřejňovány informace souvisejíci s investičními záměry, na nichž se tím či oním způsobem podílí vláda.
V roce 2011 a v nejbližších letech lze očekávat úsilí moldavské vlády přilákat zahraniční investory v souvislosti s projekty v energetiky (výroba, případně přenos a distribuce el. energie, teplárenství, ev. plynovody a zásobníky plynu, malé energetické zdroje na biomasu), dopravní infrastruktury (silnice, železnice), vody (čištění pitné i odpadní vody, vodovoty, kanalizace).
Prostor pro případné investice v Moldavsku lze dlouhodobě hledat a nalézat v oblastech souvisejících se zemědělstvím (zemědělské stroje, hnojiva, zavlažování, výstavba kravínů/vepřínů/drůbežáren/jatek, široce chápaný potravinářský průmysl.
Investiční příležitosti je možné hledat také v oblasti stavebnictví a vnitřního vybavení budov (armatury, koupelny, kuchyně) a rekonstrukce nemocnic, včetně vnitřního vybavení.
O rozvojových projektech, viz část 7.7 - Rozvojová pomoc ČR poskytovaná teritoriu.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Podle kategorizace investičního rizika zařadilo OECD Moldavsko do poslední, nejsložitější sedmé kategorie. Vzhledem k tomu, že do Moldavska již po řadu let více kapitálu od donorů, lze zvažovat, že po dobu tohoto zajištěného zvýšeného přítoku peněz (2007-10 a dále) se snižuje riziko nedostatku financí, takže Moldavsko je možná v současné době až o dva stupně lepší. Doporučitelné je zapojit se do mezinárodních projektů jako subdodavatel nebo přímo se zúčastnit konkursů na ně, pak je riziko výrazně nižší.
Moldavsko aspiruje na to, aby bylo vnímáno jako země se standardním investičním a podnikatelským klimatem. Ve spolupráci s EU se pro to velmi mnoho udělalo, hlavně v legislativní a mezinárodně smluvní základně. Zůstává však nejistou implementace této legislativy. Pozitivním faktem je, že nejsou známy žádné případy klasických investičních sporů. Moldavsko také nefiguruje v žádném obchodním sporu, který by byl registrován ve WTO. Máme proto za to, že dobře obstaraná investice (i z hlediska fungování, subdodavatelů, zajištění materiálem a energiemi, atd.) nominální riziko pro investora nepředstavuje. Problémem všech oceňovatelů rizik však zůstává politické klima v zemi a zasahování vlády a dokonce i lokální administrativy do ekonomických vztahů, které pak přestávají být tržními (např. velká investice do energetiky při státem regulovaných cenách výstupů) a investice se pak stává rizikovou. Stát rovněž není schopen u mnoha potřebných investic poskytnout na tyto investice státní záruku (ano, respektuje rozpočtová omezení, avšak pro soukromé investory z toho plyne riziko enormní). Koaliční vlády V. Filata, které fungují od září 2009, od počátku velmi usilují o přesvědčení zahraničních investorů o další stabilizaci investičního prostředí v Moldavsku.
Na základě zkušeností realizátorů malých projektů v rámci české rozvojové spolupráce rovněž usuzujeme, že menší investice a investice vzdálenější od hlavního města Kišiněva, v nichž by měly hrát roli i místní orgány, vyžadují z hlediska eliminace různých rizik větší pozornost a detailnější znalost místních poměrů.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
