Moldavsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Kišiněv (Moldavsko)

Moldavsko v minulosti nepatřilo k významným obchodním partnerům České republiky. Přestože je exportní nabídka Moldavské republiky poměrně omezená a její dovozní potenciál relativně nízký, objem vzájemné obchodní výměny stále ještě neodpovídá vzájemným možnostem obou ekonomik. Tento stav se pozvolna mění a objem obchodní výměny se zvyšuje (s výjimkou roku 2009, kdy byl zaznamenán propad přibližně o 37%). Pozitivní tendence pokračovaly zejména od roku 2003 v roce 2007 a 2008 překročily hodnotu 1,25 mld. CZK, tedy kolem 45 mil. EUR. I přes to se stále jedná z hlediska obou ekonomik o malé objemy. ČR se po smrštění ekonomiky v r. 2008/2009 dostalo až na dvacátá místa mezi obchodními partnery MD, MD osciluje mezi sedmou a osmou desítkou obchodních partnerů ČR. Vývoj obchodu signalizuje značný (několikanásobný, v různých letech 2- až 4-násobný) přebytek ve prospěch ČR a potíže na straně moldavského exportu. Zavedení režimu ATP od 1.3.2008 mělo přístup moldavského zboží na český trh usnadnit, otázkou však prozatím zůstává, zda export MD v jednotlivých případech nenarazí na netarifní překážky související s kvalitou moldavského zboží či fytosanitárními podmínkami obchodu. EU rovněž postupně zvyšuje kvóty na dovoz moldavských vín do zemí EU.

V roce 2010 dosáhl obrat obchodní výměny mezi ČR a MD 1.068.777.000 CZK  (42.261.000 EUR), z čehož byl český vývoz  v hodnotě 868,834 mil. CZK (34,355 mil. EUR) a dovoz 199,943 mil. CZK (7,906 mil. EUR). Pro český zahraniční obchod bylo v roce 2010 Moldavsko na 78. místě. Za prvních 8 měsíců roku 2011 je objem obchodní výměny vyšší než ve srovnatelném období roku 2010 a je možné předpokládat, že i celoroční obrat obchodní výměny bude vyšší.

Potenciál obchodní výměny je výrazně větší než její dosavadní realizace a existují podmínky pro růst objemu vzájemného obchodu. Konkrétní spolupráce je však záležitostí většinou soukromé podnikatelské sféry, která se rozhoduje podle kritérií ekonomické výhodnosti.

Je možné předpokládat, že rovněž v dalších letech bude pokračovat vývoj, v němž vývoz z ČR bude výrazně vyšší než dovoz a bilance obchodní výměny bude nadále aktivní.

7.1. Smluvní základna

Obchod mezi oběma zeměmi měl svůj smluvní základ v dohodě o obchodně-ekonomické spolupráci (která ovšem byla z důvodů nekompatibility s legislativou EU po oboustranné dohodě zrušena). Nadále však platí další dohody o zamezení dvojího zdanění a podpoře a ochraně investic z roku 1999, letecká dohoda a další (viz část 3.3). Během návštěvy ministra zahraničních věcí a evropské integrace A. Stratana v říjnu 2004 v Praze byl podepsán Protokol ke Smlouvě o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a majetku. Teprve v květnu 2011 ratifikoval moldavský parlament po řadě urgencí z české strany Protokol ke smlouvě o podpoře a ochraně investic mezi ČR a MD, který na žádost ČR zavádí několik změn a uvádí tuto smlouvu do souladu se závazky ČR v rámci EU.  Právní rámec hospodářských vztahů by bylo vhodné doplnit o dohodu v oblasti rozvojové spolupráce.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Obchodní výměna ČR - Moldavsko v mil. EUR
 2004200520062007200820092010leden-srpen 2011
 EUREUREUREUREUREUREUREUR
Vývoz19,46828,63328,53032,30835,61224,95834,34422.638
Dovoz16,0017,5295,27412,98915,8857,1467,8886.967
Obrat35,46936,16233,80445,29751,49732,10442,23229.605
Saldo3,46721,10423,25619,31919,72717,81226,45615.671

Zdroj: ČSÚ, databáze MPO

Ve vztahu k českému vývozu zaujímá v r. 2010 Moldavsko 73. místo, v českému dovozu 92. místo, v obchodním obratu pak 78. místo.  Z moldavského hlediska se CZ umísťuje ja exportér ve druhé polovině druhé dvacítky (v roce 2009 - 19. místo), mezi importéry moldavského zboží pak ve třetí desítce (v roce 2009 na 26. místě).

Obrat obchodní výměny za prvních 8 měsíců roku 2011 je výrazně vyšší než za stejné období roku 2010 (CZ vývoz o cca 13%, dovoz dokonc o cca 40%). Pokud bude tento trend i v dalších měsících do konce roku pokračovat, je možné, že objem obchodní výměny mezi Českou republikou a Moldavskem překoná dosud rekordní rok 2008.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

U českého vývozu se kromě tradičních položek dařilo v minulých letech i celé řadě relativně nových výrobků. Kromě motorových vozidel, traktorů a dalších vozidel a dopravních prostředků to jsou rovněž přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku a TV obrazu, kovové výrobky (reaktory, kotle), přístroje a nástroje mechanické, spotřební zboží (sklo, lustry, kuchyňské náčiní), plasty a výrobky z nich, mýdlo a prací prostředky, slad, škroby apod., farmaceutické výrobky, papír, karton a výrobky z nich, kancelářské potřeby. Nelze opomenout ani vývoz několika značek piv (včetně sudových)  a minerálních vod. Pokud se jedná o tzv. česká piva dostupná na moldavském trhu, je třeba zdůraznit, že jen některé značky jsou opravdu vyráběny v České republice - jiné jsou vyráběny v české licenci na Ukrajině, takže jejich dovoz do MD nefiguruje v naší vzájemné obchodní výměně.

Český dovoz z Moldavska zaznamenal poprvé větší růst v roce 2004, kdy se jednalo především o velké množstvím dovezených hutních výrobků a polotovarů (hlavní důvod - příznivá cena) jako tyče a plechy legované, nelegované, válcované atd. Od poloviny 2005 se však poměry změnily a k úplnému opakování situace již nedošlo. U ostatních moldavských vývozních položek nebyl nárůst tak prudký a v r. 2009 se dařilo zejména těmto položkám: obuv se svrškem z usně, víno z čerstvých hroznů, mošt aj., zavařeniny, želé a ovocné kaše a jiné, pulovry, svetry a vesty apod. pletené a háčkované, saka a obleky pánské a chlapecké.

Poměrně hluboký pokles zahraničního obchodu MD, který je hlubší než u srovnatelných zemí zasažených krizí, může znamenat změnu struktury moldavského obchodu do budoucna. České podnikatelské subjekty by měly mít tuto situaci na žřeteli.

O komoditní struktuře moldavského vývozu a dovozu - viz tabulku v části 6.3


 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Hlavními oblastmi, v nichž se ČR snaží prosadit na moldavském trhu, jsou městská doprava (trolejbusy, autobusy) a další městské služby, osobní automobily, energetika, elektrotechnické a další spotřební zboží, chemické výrobky (především plasty), reaktory, kotle, přístroje a nástroje mechanické, textilní výrobky, potraviny (hlavně cukr a cukrářské výrobky, ale paradoxně i třeba džemy), dětská výživa, paštiky apod., zdravotnická technika, léčiva.

K úspěšným příkladům českých firem na moldavském trhu patří samozřejmě vozidla Škoda všech typů, zejména Octavia a Superb (s těmi jezdí i vláda, ale také policie a mají zde dobré jméno), trolejbusy ŠKODA OSTROV (dnes ŠKODA ELECTRIC), a další tradiční vývozní jistoty jako lustry, sklo, bižuterie a pivo. Několik firem zde založilo či uvažuje o založení smíšených firem. Například HAMÉ Babice vyráběla ve městě Balti paštiky pro moldavský, ruský a ukrajinský trh. Firma měla bohužel komplikovaný spor s novým vlastníkem ohledně navrácení některých vložených prostředků a výrobních technologií; přesto se zde na rthu etablovala a je významným dodavatelem zejména dětské výživy a paštik. Investici zde stále zvažuje či již započali jednání například Budějovický Měšťanský pivovar, a.s., MILO mýdlárenská s.r.o., HSTOP s.r.o. (zavlažovací zařízení), MGM Holešov (postřikovací technika), SPOFA, a.s. (inzulín), DEFEND LOCK (zabezpečovací zařízení) a ELTODO (modernizace energetických systémů nízkého napětí).

Nejúspěšnějším českým vývozcem je však ŠKODA AUTO (s významným podílem na prodeji zahraničních automobilů v Moldavsku).

Může se obnovit zájem firmy ČEZ a.s. - ŠKODA PRAHA o rekonstrukci a modernizaci 200 MW elektrárny a teplárny KIŠINĚV 2 (TEC-2), objem až 170 mil. EUR. V úvahách moldavské strany se stále uvažuje o vybudování tepelné moderní elektrárny ve městě Ungeni - na tuto investici již Česko - slovenská společnost J&T podepsala v březnu 2009 s moldavskou stranou memorandum. Mělo by se jednat o investici kolem 550 mil. EUR

Dále se angažovala v Moldavsku firma TEDOM usilující o dodávku technologií na výstavbu spalovny komunálních odpadů hlavního města Kišiněv. Finanční objem se zde odhaduje na 4 mil. EUR.

Významným projektem s potencionální českou účastí by mohla být i elektrifikace železničního koridoru UNGHENI - BENDERY - KUCIURGAN - RAZDĚLNAJA (napojení na IX. evropský koridor). Tato investice představuje hodnotu téměř 300 mil. USD a předpokládá elektrifikaci tohoto úseku do roku 2015. Na generálního dodavatele m.j. aspiruje firma ELEKTRIZACE ŽELEZNIC PRAHA a.s., nicméně aktivita moldavské strany je nízká.

Významná může být potenciální dodávka autobusů SOR Libchavy pro hlavní město Kišiněv, která by mohla navázat na tradice v dodávce českých dopravních prostředků pro MHD (trolejbusy). Celkem bylo v jednání 60 autobusů v úhrnné hodnotě 7 mil. EUR, silnou konkurencí jsou však autobusy, vyřazované v některých západoevropských státech a předané do Moldavska v rámci pomoci.

V uplynulých letech probíhala jednání týkající se  pokračování dodávek trolejbusů (dříve Škoda Ostrov) z dílny ŠKODA ELECTRIC s.r.o. Plzeň pro Kišiněv a města města Balti a Tiraspol (Podněstří). V minulosti bylo dodáno do Moldavska celkem 50 trolejbusů a potenciálně se dá hovořit o dalších. Vzhledem k finančním možnostem Moldavska je alternativou i kooperační výroba. V tendru na dodávky nových trolejbusů pro hlavní město Kišiněv naše firma neuspěla, protože za danou částku (úvěr EBRD) nebyla schopna dodat požadovaný počet trolejbusů. Zvítězil běloruský výrobce, který v květnu 2011 dodal prvních 25 trolejbusů (ze 102).

V jednání byla účast na výstavbě mezinárodní silnice M3 Kišiněv - Giurgiulesti - rumunská hranice s celkovou délkou 217 km a objemem 60 mil. USD a některých dalších komunikací. Tendry na silniční stavby jsou však obvykle vyhlašovány s velmi krátkým termínem a ne zcela průhledně. Značnou část potřebných finančních prostředků na opravy a rekonstrukce silniční sítě získává Moldavsko jako úvěry nebo donorské dary/rozvojové projekty.

Poměrně novým projektem je modernizace a rekonstrukce zavlažovacích systémů, kde by se mohla prosadit se svými čerpadly např. firma SIGMA Olomouc dodávanými do vylepšeného systému „Odra", již dříve do Moldavska vyváženého.

Jednalo se  rovněž o možné vybavení stomatologickými jednotkami české výroby  více než stovky pracovišť za 4 mil. EUR.

Byla uzavřena i dohoda na dodávku technologie FLOWER české společnosti FT TECHNOLOGIES a.s. Hlubočky pro Ministerstvo informatiky Moldavska. Jedná se o technologii čtení a přenosu identifikovaných informací, vyvinutých českými specialisty.

Konečně zde probíhají i paralelní jednání mnoha českých firem se zájmem o outsourcing jako v případě ČKMS HOLDING a.s. (lokomotivy), ALFA UNION a.s. (agregáty pro lokomotivy), MARBO CZ a.s. (mechanické bezpečnostní zámky) a HARD Jeseník (rodinné domky).

ZÚ usiluje o to, aby se projekty v rámci rozvojové spolupráce pokud možno staly zárodky dovozu nebo společné výroby v dalších fázích bilaterální ekonomické spolupráce, tzn. spolurpáce na čistě komerční bázi.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

ZÚ nemá spolehlivé informace o fungování česko-moldavských joint ventures.  V souvislosti s propagováním příležitostí ve volných ekonomických zónách je z moldavské strany nabízeno společné nebo stoprocentně zahraniční podnikání v následujících oblastech:

1. Agri-business and food processing;
2. Textile and leather;
3. Information and communication technology;
4. Transport infrastructure;
5. Industrial parks;
6. Housing services and energy infrastructure
7. Alternative energy;
8. Logistics development;
9. Recreation and Tourism.

Na stránce MIEPO (podpora exportu a atrakce investic) http://www.miepo.md/pageview.php?l=en&idc=148&

je dostupný popis řady investičních projektů s pozváním pro zahraniční investory.

Jak již bylo uvedeno výše, ZÚ Kišiněv nemá informace o tom, že by jakákoliv česká (nebo v ČR registrovaná) firma vyvíjela aktivity v těchto zónách.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

ZÚ Kišiněv pokračuje i při omezených kapacitách, v odpovídání dotazů jak písemně, e-mailovými odpověďmi, telefonicky, tak i formou osobních návštěv zainteresovaných dovozců a podnikatelů.

Od roku 2006 existuje i kancelář CzechTrade Bukurešť, který by snad měla pokrývat i Moldavsko, avšak její kapacita se zřejmě stoprocentně vyčerpává na rumunském území.

Struktura poptávky po dovozu z ČR byla velice rozmanitá. Zahrnovala škálu speciálních výrobků hutního průmyslu, strojírenství, kovo, produktů chemického průmyslu, stavebnictví, dopravy, služeb, výrobků ze dřeva, dřevěného i kovového nábytku, zboží lehkého průmyslu, ale i potravinářské výrobky. Vyskytly se i poptávky po výrobní kooperaci a zájem o investice a založení společného podniku v Moldavsku. Je však třeba poznamenat, že začíná převažovat poptávka po možných vývozech moldavského zboží do ČR. Nejvíce poptávek tohoto druhu se samozřejmě týkalo vývozu vína.

Počet českých firem působících na moldavském trhu evidentně vzrůstá více a rychleji, než by vykazovaly statistiky ZÚ, ale úřad o mnohých z nich neví, jelikož jdou přímo přes místní kontakty. Neexistuje ani  žádná "ohlašovací povinnost", ZÚ se o aktivitách českých firem nejčastěji dozvídá v případě, potřebuje-li firma určitou asistenci nebo víza pro své partnery.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Moldavská republika je důležitou cílovou zemí pro českou zahraniční rozvojovou spolupráci (ZRS), pro humanitární pomoc, pro spolupráci s českými krajany a pro transformační spolupráci, již od svého vzniku na počátku devadesátých let 20.století. Od začátku milénia byly realizovány projekty zejména na poli životního prostředí a prevence migrace.

Usnesením vlády ČR č. 302 z 31. 3. 2004 byla Moldavská republika uznána za jednu z prioritních zemí pro ČR z hlediska dlouhodobé rozvojové spolupráce. Zásady zahraniční rozvojové spolupráce stanovily za nosnou součást ZRS ČR uplatňování principů partnerství, efektivity a transparentnosti. Vláda ČR definovala Moldavskou republiku jako jednu z prioritních zemí podle následujících kritérií:

  • potřebnost rozvojové spolupráce
  • již probíhající a úspěšná rozvojová spolupráce na kterou bude možno navázat
  • dopady masové migrace obyvatel Moldavska na ostatní evropské země (včetně ČR)
  • potenciál pro export českých výrobků a technologií do Moldavska

Na základě výše zmíněného usnesení a programovací mise provedené v Moldavské republice pověřenými pracovníky z Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci MZV ČR, Zastupitelského úřadu ČR (v té době ještě se sídlem v Bukurešti), Rozvojového střediska ÚMV a zainteresovaných sektorových ministerstev byl vytvořen Program rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a Moldavskou republikou na léta 2006–2010 - viz http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=16184. Podle něj byly hlavními prioritními sektory životní prostředí, prevence migrace a školství.

Indikativní přehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru životního prostředí obsahuje a) spolupráci v oblasti ochrany vod (odstraňování ekologických zátěží, preventivní přístupy v průmyslu atd.), b) spolupráci v oblasti hydrometeorologie a klimatologie, c) podporu ochrany biologické rozmanitosti.

Indikativní přehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru rozvoje lidských zdrojů, prevence migrace a stabilizace potenciálních migrantů obsahoval a) podporu kapacit moldavské státní správy (policie, služby ostrahy hranic atd.) při vytváření efektivního migračního managamentu, b) sociální stabilizaci potenciálních migrantů prostřednictvím vytváření alternativ k odchodu ze země (posilování lidského kapitálu, vytváření pracovních příležitostí).

Indikativní přehled oblastí pro rozvojové intervence v sektoru školství, vědy a výzkumu obsahoval a) přípravu implementace Boloňské deklarace na moldavských VŠ, b) rozvoj kurikul v oborech vyučovaných na moldavských univerzitách, c) zavádění environmentálních aspektů ve výuce a zlepšování pedagogických znalostí učitelů.

V průběhu roku 2006 byly do priorit dále začleněny zemědělství a práce v sociální oblasti. V roce 2007 byl program v souvislosti s reformou řízení zahraniční rozvojové spolupráce podroben přezkoumání a revizi.

Ministr zahraničních věcí České republiky Cyril Svoboda podepsal dne 19.prosince 2005 se svým moldavským protějškem Andreiem Stratanem Memorandum o porozumění v oblasti zahraniční rozvojové spolupráce mezi ČR a Moldavskem (text memoranda: http://www.mzv.cz/servis/soubor.asp?id=16051).

Při Zastupitelském úřadu ČR v Kišiněvu působil externě od března 2006 do února 2008 český pracovník Rozvojového programu OSN v Moldavsku. Do náplně jeho činnosti patřilo, na 50% úvazku, koordinovat českou zahraniční spolupráci. Byl zodpovědný za identifikaci nových programů, za koordinaci s ostatními dárci, působícími v Moldavsku a za monitoring probíhajících projektů i za pomoc a konzultace při jejich realizaci. Po ukončení jeho působení v Kišiněvu přešly jeho funkce na zastupitelský úřad ČR v Kišiněvu, kde se touto problematikou zabývá jak diplomat ZÚ, tak místní síly/asistenti pro ¨rozvojovou spolupráci (od ledna 2011 2 osoby). Kontakt: Embassy of the Czech Republic in Republic of Moldova, str. Moara Rosie 23, MD 2005 Chişinău, Moldova, telef. +373 22 209942, Fax: +373 22 296 437 e-mail: chisinau@embassy.mzv.cz

V souvislosti s reorganizací řízení ZRS v ČR byla zřízena Česká rozvojová agentura, na kterou přešla řada kompetencí, které měla v rozvojové spolupráci resortní ministerstva: www.cra.cz, která se zabývá problematikou praktické realiozace a kontroly realizace rozvojových projektů.

Jak již bylo uvedeno výše, Moldavská republika se nachází dlouhodobě mezi prioritami zahraniční rozvojové spolupráce ČR a ve vládou nedávno schváleném programu zahraniční rozvojové spolupráce figuruje mezi 5 zeměmi s nejvyšší prioritou. Českou stranou byl zpracován a oficiálně předán místopředsedovi vlády a ministru zahraničních věcí a evropské integrace Moldavské republiky I. Leankovi během jeho návštěvy v Praze 16. 5. 2011 "Program rozvojové spolupráce mezi ČR a Moldavskem na období 2011-2017".

Česká rozvojová pomoc se soustřeďuje na 5 sektorů: voda a sanitace, dobrá správa (good governance) a občanská společnost, sociální infrastruktura, zemědělství a ochrana žvotního prostředí. Samozřejmě, některé projekty mají přesah do jiných oblastí (školství/zdravotnictví/sociální oblast - např. programy týkající se integrace postižených dětí, zemědělství/ekologie apod.).

V posledních 5 letech dosáhl celkový objem finančních prostředků na bilaterální projekty přes 200 miliónů korun (cca 8 mil EUR). V roce 2010 bylo realizováno celkem 13 projektů v celkové hodnotě přesahující 51 mil. CZK a na rok 2012 se předpokládá další navýšení celkového objemu rozvojové spolupráce.

ČR se rovněž výrazně finančně podílí na některých projektech realizovaných mezinárodními organizacemi, např. na již několik let běžíím projektu "Cleaner production" UNIDO. V roce 2011 byla rovněž zahájena spolupráce, tzn. spolufinancování společných projektů pro Moldavsko státy Visegrádské skupiny - zatím se jedná o projekty z kategorie tzv. malých lokálních projektů, ale existuje vůle tuto visegrádskou spolupráci v Moldavsku rozšiřovat. ČR také výrazně podporuje rozvojové aktivity v rámci Východního partnerství.

Moldavsko je pro ČR také jednou z 10 prioritních zemí v rámci transformační spolupráce, která se zaměřuje především na zvyšování kapacit neziskových organizací, školení představitelů místních správ a samospráv a budování občanské společnosti. Dlouhodobě jsou podporovány aktivity vytvářející a rozvíjející zárodky občanské společbosti v Podněstří.

Projekty rozvojové spolupráce probíhají nejčastěji v 3-letém cyklu, kromě tzv. malých lokálních projektů, jejichž cyklus je roční.

 

Jednotlivé projekty

Projekty skončivší před rokem 2006

  • MV ČR - „Prevence nelegální migrace z Moldavska do ČR a pomoc při vytváření azylové infrastruktury“ - Sdružení Česká katolická charita
  • MV ČR - „Stabilizace potenciálních migrantů a prevence neregulérní migrace prostřednictvím rekvalifikačních kurzů“ - realizátor IOM ČR a IOM Moldova
  • MŽP ČR - „Budování institucionálních a odborných kapacit pro aplikaci preventivních ekologických přístupů v průmyslu“ - realizátor Centrum čistší produkce
  • SÚJB - „Spolupráce mezi Moldávií a SÚJB-zajištění radiační ochrany s důrazem na lékařské expozice v Kišiněvu“ - realizátor SÚJB - Státní úřad jaderné bezpečnosti

Pokračující projekty zahájené před rokem 2006

  • MV ČR - „Pomoc při stabilizaci potenciálních migrantů a prevence neregulérní migrace nezletilých“ - realizátor Sdružení Česká katolická charita
  • MŽP ČR - „Zlepšení životního prostředí Moldávie využitím českých environmentálních technologií vyráběných ve společných česko-moldavských podnicích“ - realizátor Ircon s.r.o.
  • MV ČR - „Podpora rozvoje migračního managementu v Moldavsku“ - realizátor IOM ČR a IOM Moldova

V běhu od roku 2006

  • MŠMT ČR - „Podpora rozvoje studijních programů na Agrární univerzitě v Kišiněvě a slaďování jejího vzdělávacího systému se standardy EU“ - realizátorem je Institut tropů a subtropů České zemědělské univerzity
  • MZe ČR - „Podpora rozvoje venkova - zvýšení odbornosti řídících a poradenských kapacit“ - realizátorem je Institut tropů a subtropů České zemědělské univerzity
  • MV ČR - „Stabilizace potenciálních migrantů formou podpory drobného podnikání“ - Sdružení Česká katolická charita
  • MŽP ČR - „Program monitoringu primárních vodních zdrojů a systematická ochrana vodních zdrojů před ekologickými zátěžemi“; oblast města Otaci - realizátorem je firma GIS - Geoindustry, s.r.o.
  • MŽP ČR - „Stará ekologická zátěž Iargara - odstranění ropného znečištění“ - realizátor Merced, a.s. (technická podpora Dekonta, a.s.)
  • MŽP ČR - „Snížení negativních dopadů vodního hospodářství města Leova na životní prostředí a zdraví obyvatelstva“ - realizátor Ircon s.r.o.
  • MŽP ČR - „Monitoring povrchových vod a ochrana před povodněmi v povodí řeky Răut“ - realizátorem je Aquatest, s.r.o.
  • ZÚ ČR v Kišiněvě - Program pro prioritní země při ZÚ - malé projekty:
  1. „Infrastruktura obce Holuboje - oprava jídelny a hygienického zařízení základní školy“ - realizátorem se český spolek Novohrad
  2. „Local Development Framework - Expertise and Analysis of Practice and Experience of the Czech Republic on the Field of Local and Regional Public Administration Reform“ - realizátorem je UNDP Moldova

Projekty zahájené v letech 2007 a 2008

  • MPSV ČR - Podpora sektoru sociálních služeb
  • MŠMT ČR - Podpora vytvoření systému práce s dětmi a mládeží ve volném čase na státní a místní úrovni - implementace klíčových oblastí evropské politiky v oblasti mládeže
  • Integrační program Centra pro děti ulice ve Vadul lui Voda
  • MV ČR - Posilování dobré správy věcí veřejných v Moldavsku
  • Podpora rozvoje migračního managementu (s IOM) - pokračovalo druhou fází v roce 2009
  • Agrotechnická opatření pro řešení problémů sucha
  • Podpora volnočasových aktivit a integrace dětí z internátních škol

Projekty zahájené v letech 2009 a 2010 (aktivní)

  • Reintegrační projekt pro moldavské migranty (s IOM)
  • Studie proveditelnosti nakládání s odpadními vodami ve městě Nisporeni
  • Zpracování průzkumu znečištění z bývalé vojenské základny Marculesti a zpracování analýzy rizik
  • Studie proveditelnosti modernizace systému protipovodňové ochrany v povodí řeky Prut
  • Obnova systému nakládání s odpadními vodami ve městě Nisporeni
  • Obnova systému nakládání s odpadními vodami ve městě Vulcanesti
  • Průzkum a sanace lokalit znečištěných ropnými látkami v obcích Lunga a Marculesti
  • Varovný povodňový a monitorovací systém na řece Prut
  • Vytvoření národní koncepce sociální péče o děti opuštěné v důsledku migrace
  • Rozvoj inkluzivního předškolního vzdělávání dětí se speciálními potřebami

 

Malé rozvojové projekty  2008 (5), 2009 (4), 2010 (3) a 2011 (5)

  • ZÚ, v souladu se strategií MZV uplatňovanou v prioritních (z hlediska rozvojové spolupráce) zemích, identifikoval a realizoval 4 +4 malé lokální projekty, které slouží k reagování na aktuální místní problémy a k přípravě na identifikaci rozsáhlejších, několikaletých projektů zahraniční rozvojoví spolupráce. Mezi ně na př. patřilo:
  • Posílení expertízy a znalostí občanské společnosti v oblasti zahraniční politiky (2x)
  • Modernizace hygienického zařízení ve školce v obci Cosnita
  • Consolidating the degree of information possessed by the population of Transnistria via the production of a series of radio and online programs (3x)
  • Teenagers trough life (2x)
  • Rekonstrukce hydrologické staniční sítě v povodí řeky Prut - rozvoj informačního systému protipovodňové ochrany
  • Řiďte se svým svědomím a rozhodujte se svobodně
  • Posilování znalostí a kapacit občanské společnosti v oblasti moldavské zahraniční politiky
  • Bílá kniha moldavské zahraniční politiky
  • Důležitost studií proveditelnosti pro posílení procesu regionálního rozvoje v Moldavsku
  • Zajištění invalidních vozíků pro skupinu invalidů
  • Rekonstrukce dětského tábora v obci Slobozia
  • Studie proveditelnosti rekonstrukce systému zásobování vodou a kanalizace v obci Taul

 

Vedle českých směřují do Moldavska programy rozvojové spolupráce dalších 17 významných donorů - EU, IMF, WB, UNDP, švédské, rakouské a švýcarské rozvojové agentury, USAID, UK (do jara 2011) atd. Celková rozvojová pomoc poskytovaná Moldavsku se v posledních 5 letech pohybovala mezi 200 a 300 mil. USD ročně (dle statistiky ODA vydávané OECD).

Stipendia

  • MŠMT ČR - Zahraniční studenti přijímaní ke studiu na VŠ v ČR:
    • Pro studijní rok 2007/2008 bylo nově poskytnuto vládní stipendium osmi moldavským studentům ke studiu na českých vysokých školách, z toho pěti na bakalářské a/nebo magisterské studium, a tří na studium doktorandské
    • Stipendijní programy pokračují pro prioritní země i v dalších letech. Od akademického roku 2008/2009 nabízeno pro moldavské zájemce 13 vládních stipendií (4 na bakalářský program v českém jazyce, 9 na magisterský nebo doktorandský v anglickém jazyce). Rovněž pro následující léta, včetně akademického roku 2012/2013, bylo nabízeno vždy celkem 13 (s mírnými variacemi, pokud se jedná o rozdělení typů studijních programů a nabízených studijních oborů).
    • K 31.12.2010 studovalo v ČR kolem 50 moldavských studentů.

 

Internetové odkazy na projekty v Moldavsku - gestoři a realizátoři

Gestoři:

Realizátoři

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

ZÚ prozatím nezaregistroval žádnou výměnu v oblasti služeb mezi ČR a Moldavskem.

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

V Moldavské republice žije dle dat z informačního systému obyvatelstva asi deset občanů ČR. Nejsou známy žádné problémy s jejich zaměstnáváním.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter