Moldavsko: Očekávaný vývoj v teritoriu

© Zastupitelský úřad Kišiněv (Moldavsko)

Některé odhady a prognózy, které byly aktuální před 5-6 lety bude třeba přehodnotit, protože byly příliš optimistické. Světová finanční a ekonomická krize, přechod na reálnou tržní cenu za zemní plyn dodávaný z Ruska a růst cen ropy v roce 2011 vedou příslušné moldavské instituce i mezinárodníorganizace k potřebě provedení úprav krátkodobých i střednědobých prognóz , zvláště pokud se jedná o předpokládaný růst HDP (nejčastěji směrem dolů) a inflace (nejčastěji směrem nahoru).

Pokud se jedná o další ekonomický vývoj, bude velmi záviset na vývoji politickém, tzn. na překonání politické a ústavní krize nebo na jejím pokračování, na soudržnosti vládnoucí koalice, kterou cloumají hluboké a ostré spory od samého vzniku v prosinci 2010 a od té doby se spíše vyostřují, než že by se zmírňovaly, a na její schopnosti či neschopnosti smysluplně a efektivně pracovat v zájmu státu a jeho občanů. V případě, že by se nepodařilo vyřešit otázku volby prezidenta a musely by být vyhlášeny další předčasné parlamentní volby, vládu by to to značné míry paralyzovalo a potřebné reformy by byly v politickém zájmu znovu odkládány nebo "zmírňovány." Značný význam pro další vývoj v Moldavské republice měly také volby do místních samospráv, které proběhly 5. 6. 2011 a jejichž výsledky potvrdily převahu současné vládnoucí koalice (i když nejsilněji zastoupenou stranou v municipalitních radách je opoziční Strana komunistů Moldavské republiky),. což by v důsledku mělo znamenat, že regiony budou spolupracovat s vládou. Z hlediska místních voleb byla nejdůležitější přímá volba primátora Kišiněva - ve 2. kole zvítězil těsným poměrem hlasů dosavadní primátor D. Chirtoaca z vládní Liberální strany.

Práce parlamentu probíhá během některých zasedání chaoticky, jednotlivé koaliční strany často hlasují proti návrhům svých koaličních partnerů, poslanci se hádají nejen ve vztahu koalice - opozice, ale i v koalici navzájem. Navíc musejí být některá zasedání rušena z důvodu jejich bojkotu komunistickýmim poslanci (což může snadno učinit parlament neusnášeníschopným).

Jak již bylo zmíněno výše, nejdůležitější otázkou, která bude mít vliv na další politický a ekonomický vývoj země, je způsob řešení volby prezidenta - jakož i časový rámec, v němž bude řešení nalezeno. Země nemá řádně zvolenou hlavu státu od září 2009 a skutečnost, že se nedaří dosáhnout dohody o způsobu řešení této situace, způsobuje trvalou politickou a ústavní krizi v posledních 2 letech. Existují v podstatě 3 možná základní řešení (s řadou variant):

1. dohoda s opozicí, která umožní volby prezidenta parlamentem (3/5-ovou většinou) podle platné ústavy;

2. vyhlášení dalších předčasných voleb (ovšem bez záruky, že by se situace v rozložení sil neopakovala);

3. vyhlášení celonárodního ústavního referenda, které by rozhodlo o změně ústavy a přímé volbě prezidenta (+ následně prezidentské volby). K této poslední variantě se na podzim 2011 přiklání i liberální demokraté premiéra V. Filata (vedle liberálů, kteří ji prosazují trvale). Proti jsou koaliční demokraté a opoziční komunisté.

Je možné předpokládat další prohloubení deficitu obchodní bilance (zdá se, že po dobu "restrukturalizace" je tento vývoj ochoten do značné míry tolerovat i IMF) a pokračování deficitů rozpočtů  veřejných financí v nejbližších letech (ty by se ale měly postupně snižovat, v čemž pomáhají i přímé dotace donorů v rámci podpory "Programu stanbilizace a obnovy Moldavska na léta 2009 - 2011". Nový střednědobý výhled rozvoje infrastruktury bude možné odhadnout až po určité stabilizaci.

Rada EU dala v létě r. 2009 Komisi mandát k zahájení jednání o asociační dohodě EU s Moldavskem; tato jednání byla zahájena 12. ledna 2010 a zatím probíhají velmi úspěšně (uzavřeny jsou zatím 3 kapitoly, blízko uzavření několik dalších), čehož si unijní strana vysoce cení a na což je moldavská strana patřičně pyšná. Úsilí Moldavska v rámci přibližování se k EU bylo také oceněno na Summitu Východního partnerství ve Varšavě (29.-30. 9. 2011). V uplynulých měsících probíhala rovněž přípravná jednání k Prohloubené a komplexní dohodě o volném obchodu (DCFTA) a samotné formální jednání má být zahájeno dokonce roku 2011.

Reformní kroky vlády a další přibližování se země k tzv. evropským standardům by se měly postupně odrazit na  zlepšení fungování institucí a systémů - ekonomických, administrativních, justice (problematika reformy justice v širokých souvislostech je jednou z priorit EU při spolupráci s Moldavskem a pomoci této zemi), vnitra atd. Tím by se mělo zlepšit mimo jiné i podnikatelské podnikatelské a investiční prostředí. V dolaďování reformy na systémové úrovni a v její praktické implementaci se mělo pokračovat v rámci Programu stabilizace na léta 2009 - 2011, neboť původní Strategie národního rozvoje na léta 2008-11 byla politickým vývojem i krizí překonána. Dlouhodobým úkolem pro tuto a zřejmě i budoucí demokratické vlády, který má samozřejmě také všestrannou podporu EU, mezinárodních organizací i jednotlivých demokratickýxh států je boj s korupcí. Bude to však zřejmě běh na dlouhou trať - podle hodnocení Transparency International (Corruption Perception Index) bylo Moldavsko hodnoceno na 105. místě, přičemž jako nejhorší a nejrozšířenější byly hodnocena korupce v soudnictví, na prokuraturách a v policii.

10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země

  • Volba prezidenta republiky v letošním nebo příštím roce a v této souvislosti nejspíše i snaha o změnu ústavy, která by v budoucnosti volbu prezidebta usnadnila; nebude-li prezident zvole, je pravděpodobné, že bude opětovně rozpuštěn parlament a vypsány dlaší předčasné volby. Při nich by se již téměř jistě projevila únava voličů, což by zvýhodnilo politické strany s disciplinovanějším elektorátem. Politický vývoj však připouští řadu variant;
  • Pokračování, případně uzavření jednání EU s Moldavskem o asociační dohodě, dále o smluvních dokumentech týkajících se volného obchodu (DCFTA) a usnadnění cestování moldavských občanů (vízová facilitace);
  • Není vyloučeno podání žádosti Moldavské republiky o přijetí do EU;
  • Pokračování v probíhajících a záhájení nových programů s IMF a Světovou bankou;
  • Pokračování v plném zapojení MD do programů Východního partnerství a sousedské politiky;
  • Další kroky v rámci uspořádání vztahů se sousedy, např. ukončení vytýčování hranic s Ukrajinou;
  • Vyřešení podněsterského "zamrzlého konfliktu" při zachování územní celistvosti Moldavska - je jen velmi málo pravděpodobné, že by náhle po téměř 20 letech měl přijít tak prudký zlom; zatím tomu nic nenasvědčuje.
 

zpět na začátek

10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.

Rovněž současná koaliční vláda (Aliance pro evropskou integraci 2) usiluje o navázání na úspěchy předchozí vlády při jednání s EUa bude se snažit o další podstatné přiblížení země k EU a o získání perspektivy/příslibu členství. Není vyloučeno, že "podá přihlášku" do EU.

Jak je uvedeno v části 3, země je členem všech hlavních mezinárodních a regionálních organizací. Bude se snažit se se ctí vyrovnat s úkoly, které vyplývají z jeho funkcí (ať už volených či rotačních) zastávaných v mezinárodních organizacích (např. předsednictví GUAM od února 2011).

 

zpět na začátek

10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR

Vzhledem k nestabilnímu ekonomickému systému a k nevyváženým obchodním vztahům Moldavska téměř se všemi obchodními partnery stojí MD před zásadním problémem restrukturalizace své ekonomiky. Lze očekávat moldavskou obchodní "ofenzivu", s využitím preferenčních obchodních režimů. Moldavská vláda budce usilovat o zvýšení kvality výroby (především vína, ale nejen) - zde je pravděpodobně prostor i pro případné dodávky zařízení či technologií pro potravinářský a zpracovatelský průmysl.z ČR

Pozornost českých dodavatelů by měla být zaměřena od počátku i na moldavské programy adaptace celého zemědělsko- potravinářského průmyslu na nové klimatické podmínky (za posledních 17 let byla země postižena 9x katastrofálním suchem). Programy, k nimž je Moldavsko vyzýváno i mezinárodní komunitou (a tudíž by na ně měly být i finanční prostředky), mimo jiného předpokládají rozsáhlou obnovu i změnu způsobu zavlažování. Toto je určitě vhodná parketa pro české výrobce.

Je třeba sledovat  i velké projekty v energetické, dopravní i městské infrastruktuře a snažit se nejen o úspěšnou seberealizaci českých firem v rámci dvoustranné spolupráce, ale také o výraznější a úspěšnější zapojení (realizace, subdodávky atd.) českých (či v ČR registrovaných) podnikatelských subjektů do realizace projektů financovaných mezinárodními organizacemi a finančními institucemi (IMF, WB, EBRD, EU apod.) - jde řádově o 500 miliónů EUR ročně v různých oborech a oblastech - infrastruktura, ekologie, vodní hospodářství, energetika, ale i další).

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter