Moldavsko: Zahraničně-politická orientace

© Zastupitelský úřad Kišiněv (Moldavsko)

Prioritou zahraniční politiky moldavské vlády je od začátku 2003 směřování k EU, opakovaně deklarované všemi vládami a předními činiteli Moldavska a nakonec i částečně  realizované naplňováním Akčního Plánu EU-MD na léta 2005-8 . Ten byl formulován v rámci Dohody o partnerství a spolupráci - PCA z roku1998 platné na počáteční desetileté období; po jeho uplynutí (duben 2008) byla platnost PCA automaticky prodloužena na dobu neurčitou; předpokládá se, že v nejbližších letech bude spolupráce EU-MD pokračovat v rámci ENP (Evropská politika sousedství) a v lednu 2010 bylo zahájeno jednání s EU asocciační dohodě. AP byl formálně završen a vyhodnocen v EK v dubnu 2008 (viz výše část 2.1). Vláda připravila a parlament v prosinci 2007 schválil Národní Plán Rozvoje na léta 2008–11, jakožto strategický dokument, který definuje priority vnitřního rozvojového procesu, respektujíc přitom požadavky na naplňování evropských standardů v politické, ekonomické, administrativní i společenské oblasti. Program má zajistit kontinuitu s AP a se Strategií ekonomického rozvoje a snižování chudoby (2004), jejíž platnost v r. 2008 rovněž skončila. Připomínka EU k tomuto plánu upozornila na to, že je nezbytné, aby se Národní plán rozvoje stal také osou tvorby rozpočtů na toto období a tím se zajistila jeho reálnost.

AP EU-MD (2005-2008) určoval charakter vzájemných vztahů MD a EU a výrazně napomáhal přibližování MD především k evropským ekonomickým pravidlům a institucím. I když se v některých svých částech ukázal pro MD příliš ambiciózní pro tak krátký čas tří let, bylo dosaženo pokroku v oblasti harmonizace legislativy, norem a standardů a byl položen dobrý základ pro další ekonomickou integraci, pro níž je nezbytná důsledná implementace hospodářských a obchodních pravidel.

Mezi priority Akčního plánu patřilo také zvýšení kvality administrativy a soudnictví, zajištění svobody slova a svobody projevu ve sdělovacích prostředcích, spolupráce v ekonomických a regulatorních otázkách s cílem zlepšit podnikatelské prostředí, zlepšit celní řízení, řízení migrace a věnovat se boji s organizovaným zločinem, praní peněz a pašování živých bytostí. V řadě těchto kapitol AP indikovala EK moldavské straně potřebu posílit hlavně implementaci. V květnu 2009, po delším předchozím váhání a v podmínkách povolební nejistoty , MD přistoupila k programu Východního partnerství. V tomto programu hodlá využívat ve prospěch svého záměru na získání členství v EU hlavně jeho bilaterální dimenzi. Nová vláda svůj přístup k projektům Východního partnerství změnila a zúčastňuje se práce i v multilaterálních plarformách partnerství.

Během celých 8 let vlády Strany komunistů Moldavské republiky a v době, kdy zastával funkci prezidenta předseda této strany V. Voronin (2001-2009), byl přístup státní administrativy ke spolupráci s EU a k různým formátům jednání velmi kolísavý, přestože verbálně byla neustále opakována mantra o snaze Moldavska přiblížit se Evropské unii.

Vztahy se sousedy - Rumunskem i Ukrajinou - jsou dány nejednoduchým historickým vývojem (do roku 1812 a v moderní historii v letech 1918 - 1940 byla Bessarábie či pravobřežní Moldavsko (má se na mysli řeka Dněstr) součástí rumunského státu. Také je zde na rozdíl od jiných oblastí Evropy s jinými etniky převažující rumunské obyvatelstvo s více než 75%, a to přes výraznou rusifikaci v letech 1940 až 1991. Po 2. světové válce připadlo Sovětskému Svazu. Významný je také dopad politických a ekonomických vztahů Moskvy k bývalým republikám SSSR a kutivování struktury Unie nezávislých států (tato dimenze se nejvíce projevuje v otázkách urovnání konfliktu s Podněstřím a v oblasti energetiky a obchodních vztahů vůbec). S Rumunskem bylo po celé desetiletí na agendě vzájemných vztahů několik "stálic" ( jako je otázka názvu moldavského jazyka, smlouva o hranici mezi MD a RO, problematika rumunského občanství (ale i ruského, ukrajinského, případně bulharského nebo tureckého v různých oblastech Moldavska),  blokování návštěv opozičních politiků, uznání registrace Bessarabské pravoslavné církve v MD a neochota Rumunska zaregistrovat v RO Moldavskou pravoslavnou církev,  patřící pod moskevskou eparchii, atd. Jednotlivé citlivé otázky vzájemných vztahů byly střídavě účelově oživovány a především v letech 2001-2009 udržovaly napětí ve vzájemných vztazích. Napětí vyvrcholilo v roce 2009, kdy Moldavsko vypovědělo rumunského velvyslance a více než polovinu diplomatů rumunského velvyslanectví v Kišiněvu a zavedlo vízovou povinnost pro rumunské občany. Vztahy MD-RO, které mohou mít a mají pro obě země velmi užitečný potenciál, se začaly výrazně zlepšovat a normalizovat teprve po nástupu koalice proevropských sil k moci v Moldavsku v září 2009. Od té doby se také oboustranně uskutečnila celá řada bilaterálních návštěv na všech úrovních. Zlepšení vzájemných vztahů se projevilo také m. j. poskytnutím nových rumunských úvěrů, grantů, stipendií, rozvojových projektů, ale i zahájením činnosti 2 nových generálních konzulátů RO v Moldavsku. Vztahy Moldavska s Ukrajinou jsou přátelské, státy jsou vzájemně propojeny ekonomicky, etnicky i sociálně, nicméně ani s tímto sousedem nejsou všechny otázky dořešeny. Také proto působí na ukrajinské hranici Moldavska (včetně Podněstří) Hraniční asistenční mise EU (EUBAM), sledující a analyzující situaci na hranici a doporučující zlepšení celním i pohraničním orgánům Ukrajiny a Moldavska. Periodicky se ve vztazích objevují problémy, které je na čas zkomplikují a ochladí - takovým příkladem bylo např. jednostranné přemístění několika hraničních sloupů ukrajinskou stranou v roce 2010. Na druhé straně dochází i k pozitivním posunům ve vzájemných vztazích, ať už se jedná např. o spolupráci v energetické oblasti (m. j. tranzit zemního plynu z Ruska) nebo např. obnovení přímého železničního spojení mezi Kišiněvem a Oděsou (přes Podněstří) na podzim 2010, které zkracuje čas cestování téměř o polovinu.

Ve vztazích s Ruskou federací se opakovaně projevují problémy, přičemž ruská strana opakovaně "řeší" politické záležitosti (např. deklarace jednotlivých MD politiků) ekonomickým nátlakem (např. zákazem dovozu největší moldavské exportní položky, vína, s poukazem na jeho zdravotní závadnost). Po návštěvě moldavského vicepremiéra a ministra zahraničních věcí a evropské integrace I. Leanky v Moskvě na jaře 2011 a realiazace několikrát odkládaného zasedání dvoustranné vládní komise pro hospodářkou spolupráci tamtéž a přibližně ve stejné době se zdá, že dochází k určitému posunu směrem k oboustranně racionálnějšímu a korektnějšímu přístupu ke vzájemným vztahům. Jedním z faktorů ovlivňujících vztahy MD-RU zůstává nadále problematika Podněstří. Rusko zůstává nejvýznamnějším moldavským partnerem v oblasti zahraničního obchodu.

Během několika jednání na vysokých úrovních v letech 2010 a zejména 2011 došlo k výraznému zlepšení vzájemných vztahů s Ukrajinou, které se projevuje m. j. i postupným řešením některých přetrvávajících problémů ve vzájemných vztazích.

Obtížnou otázkou pro Moldavsko zůstává podněsterský problém (viz také podrobněji v části 2.1), který má jak multilaterální zahraničně politickou dimenzi (jednání ve formátu 5+2, spolupráce s OBSE), tak dimenzi méně oficiální, ale v konfliktu velmi výraznou, t.j. politickou a finanční podporu podněsterského režimu Ruskem (např. pravidelné dodatky k důchodům podněsterským důchodcům  z Ruska), a dále dimenzi vnitropolitickou - zdá se, že dlouhá léta trvající rozepře unavily společnost, zkompromitovaly několik domácích politických garnitur a v žádném případě nepřispívají k pozvednutí historií poškozeného moldavského národního sebevědomí a identity. Ne bez významu byla také skutečnost, že Podněstří dlouhá léta neplatilo Rusku za dodávky zemního plynu, a dluh, který již překročil výši 2 miliard USD byl připisován Moldavské republice (zdá se, že počátkem cesty k řešení této otázky bylo výše zmíněné zasedání MD-RU komise pro hospodářskou spolupráci v Moskvě). S počátečním určitým znepokojením vzala moldavská vláda na vědomí prohlášení německé kancléřky A. Merkelové a ruského prezidenta D. Medvěděva v červnu 2010) o návrhu na novou bezpečnostní strukturu, kterou následně na svém zasedání pozitivně přijala i EU. Ta by se měla začít zabývat řešením otázky Podněstří. Moldavská vláda tuto iniciativu opatrně přivítala za předpokladu, že bude zachována územní celistvost Moldavské republiky (tu potvrdil i ruský ministr zahraničních věcí S. Lavrov na setkání s moldavským partnerem v březnu 2011)a jednání budou pokračovat v dosavadním formátu 5+2. Jednání v tomto formátu, jakož i jednání pracovních skupin, byla po téměř čtyřleté přestávce obnovena v roce 2010, zatím jako neformální. V září 2011 na neformální schůzce ve formátu 5+2 v Moskvě bylo všemi zúčastněnými odsouhlaseno obnovení formálních jednání v tomto formátu. Předpokládá se, že první formální zasedání 5+2 po téměř 6 letech se uskuteční v listopadu 2011.

1. 1. 2007 se se vstupem Rumunska do EU stalo Moldavsko sousedem EU. S EU a jejími členskými zeměmi obecně jsou vztahy velmi dobré, od roku 2005 se nadále prohlubují a intenzifikují: Akční plán, programy Evropské sousedské politiky (ENP), množství multilaterálních i bilaterálních rozvojových projektů a technické asistence, v letech 2005-2011 fungoval úřad Zvláštního představitele EU pro Moldavsko (EU SR). Funkce EU SR pro Moldavsko byla počátkem roku 2011 zrušeno a úkoly, které plnil přešly na Vrchního ředitele pro Rusko, Východní partnerstv í a západní Balkán M. Lajčáka. Kvalita vztahů se m. j.  projevila i v operativně poskytnuté humanitární asistenci členských států EU i EK v souvislosti s katastrofálním suchem v r. 2007 a povodněmi v r. 2008. To umožnilo udržet MD na křehké rozvojové trajektorii a na cestě reforem v souladu s AP EU-MD (Evropa, US a další donoři touto asistencí chtěli předejít situaci, kdy by vláda měla pro eventuálně neplněné reformní závazky objektivní příčinu). Koncem roku 2007 byla uzavřena a k 1.1.2008 vstoupila v platnost Dohoda mezi EU-MD o usnadnění vízového režimu pro velkou skupinu občanů MD a Dohoda o readmisi. Autonomní obchodní preference (ATP) ve vztahu EU-MD vstoupily v platnost k 1.4. 2008 a mají ekonomickou i vnitropolitickou dimenzi - v rámci deklarování původu zboží přistupují firmy z Podněstří na nezbytnou registraci v Kišiněvu za účelem získání certifikátů pro vývoz do EU za podmínek ATP.

Nejednoznačný pokrok MD v realizaci reforem, k nimž se MD přihlásila v Akčním plánu s EU, obětování vyrovnanosti rozpočtu let 2008 a 2009 předvolebním populistickým akcím (např. zvyšování platů a penzí) atd., uvedly evropské struktury do stavu váhavosti co se spolupráce s MD týče. Velké pochybnosti o tom, zda Moldavsko skutečně směřuje i v oblasti lidských práv a pojetí demokracie k evropským standardům, nastaly v povolebním období (po volbách  5. 4. 2009), kdy bylo zadržováno velké množství převedším mladých lidí, účastníků demonstrací, kteří byli biti a mučeni. Tehdejší režim neumožnil oprávněným osobám (MD ratifikovala mezinárodní smlouvu proti mučení a má - formálně - zavedeny instrumenty nezbytné k realizaci této smlouvy) přístup na místa zadržovaných, atd. Zásadní prohlášení v tomto smyslu tehdy učinily Rada Evropy, Evropský parlament a GAERC EU.  

Situace v zahraničněpolitických vztazích Moldavska se sousedy, EU (i jednotlivými členskými státy) i dalšími státy se výrazně změnila po nástupu k moci koalice 4 demokratických stran, která se příznačně nazvala Aliancí pro evropskou integraci, v září 2009 (po předčasných parlamentních volbách z 29. 7. 2009). Zejména nový předseda vlády V. Filat, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí a evropské integrace I. Leanca, ale samozřejmě i předseda parlamentu a úřadující prezident a resortní ministři překypovali v zahraničněpolitické oblasti aktivitou. Především je viditelný mnohem aktivnější a vstřícnější přístup moldavské strany k jednáním s EU, jakož i k aktivní účasti v regionálních programech a iniciativách EU - svým jednání prokazuje, že to současná vláda myslí s přibližováním k EU opravdu vážně.

Stejný trend pokračuje i po dalších předčasných volbách z 28. 11. 2010, po nichž nastoupila k moci Aliance pro evropskou integraci 2, složená tentokrát jen ze 3 politických stran (jedna z původních 4 nepřekročila volební práh) a Moldavsko se stalo premiantem mezi 6 zeměmi Východního partnerství, pokud se jedná o vztahy a jednání s EU. 12. 1. 2010 proběhlo v Kišiněvu první kolo jednání MD - EU o asociační dohodě, následovala kola další. Několik kapitol již bylo uzavřeno, další jsou do značné míry rozpracovány. Podle hodnocení unijních vyjednavačů bývá moldavská strana na jednání velmi dobře připravena a jednání pokračují zatím nejrychleji ze všech dosud sjednávaných asociačních dohod. Moldavská vláda projevovala intenzivní zájem o co nejrychlejší zahájení jednání k posílené dohodě o volném obchodu (DCFTA), přípravná jednání k jehož zahájení již probíhaly. Moldavská strana samozřejmě usiluje také o odlehčení vízového režimu  a usnadnění cestování svých občanů do zemí EU (dialog mezi MD a EU probíhá již delší dobu a jednání k dohodě o vízové facilitaci bylo zahájeno v intencích Akčního plánu pro Moldavsko ze 16. 12. 2010). V naprosté většině případů bývá MD strana velmi dobře připravena  na jednání s EU na všech úrovních, což opakovaně prokázala m. j. na zasedáních Rady pro spolupráci v Bruselu v 2010 i v roce 2011. Představitelé vlády na různých úrovních také úzce spolupracují s kišiněvskou diplomatickou misí EU (DEU).

V červenci 2011 navštívil Moldavsko předseda EU H. Van Rumpuy a v témže roce se uskutečnily nebo uskuteční návštěvy několika komisařů EK. Velký význam pro Moldavsko ve vztahu k EU měl Varšavský summit Východního partnerství (29.-30. 9. 2001), na němž bylo MD hodnoceno jako nejúspěšnější z partnerů v rámci přibližování k EU. Summit také potvrdil perspektivy liberalizace vízového režimu v relativně brzké době (samozřejmě za předpokladu splnění příslušných podmínek ze strany partnerských zemí) a především byla ze strany EU vyjádřena připravenost zahájení formálních jednání o DCFTA ještě do konce roku 2011, na čemž moldavské vládě velmi záleželo.

EU je pro Moldavsko také jedním z nejdůležitějších donorů.

Moldavsko realizuje Individuální partnerský akční plán spolupráce s NATO (IPAP). Ústavou je zakotvena  neutralita Moldavské republiky. Nicméně bývalý prezident Voronin považoval  za potřebné periodicky a opakovaně potvrzovat neutralitu Moldavska, především během setkání s ruským partnerem. Realizace IPAPu pokračuje, ale viditelnější pozitivní výsledky lze pozorovat v podstatě pouze v oblasti vojenského školství. Otázka bližší spolupráce s NATO nebo vstupu země do Aliance v současné době není na pořadu dne. Připravovaná nová obranná a bezpečnostní strategie MD rovněž předpokládá, že Moldavská republika bude i nadále neutrálním státem. Podobný názor převažuje i mezi moldavskou veřejností, a to v podstatě nezávisle na etnickém původu či politických názorech občanů.

Obě po sobě následují koaliční vlády se vytrvale snaží korektní a přátelské, nikoli však vazalské, vztahy se sousedy a významnými partnery, včetně Ruska. Výrazným gestem ve vztazích s RU byla účast moldavské jednotky na vojenské přehlídce v Moskvě 9. 5. 2010 (i když této účasti předcházely vnitropolitické spory v Kišiněvu) a značný, především symbolický význam měla samozřejmě také návštěva amerického viceprezienta J. Bidena v KišiněvU v březnu 2011.

Bývalý (M. Ghimpu) i současný (M. Lupu) úřadující prezident, premiér V. Filat i ministr zahraničí I. Leanca uskutečnili od září 2009 celou řadu bilaterálních i multilaterálních jednání s partnery.

Samozřejmě, jedním z hlavních cílů aktivní moldavské zahraniční politiky je získávat ze zahraničí co největší, co nejrychlejší a co nejvýhodnější pomoc moldavskému hospodářství, jak darů, tak i úvěrů, a to včetně přímé podpory státního rozpočtu nebo jeho jednotlivých kapitol. Zdá se, že v této oblasti je zatím moldavská vláda poměrně úspěšná, o čemž svědčí m. j. i výsledky loňské (2010) "donorské konference" v Bruselu - samozřejmě za předpokladu, že na konferenci deklarovaná pomoc bude realizována, a to v přislíbené výši.

Po mnohaměsíčním čekání (po odvolání dřívějších velvyslanců na podzim 2009) byli na jaře 2010 jmenováni noví MD bilaterální velvyslanci, což umožnilo další intenzifikaci spolupráce a jednání s představiteli hostitelských zemí na vyšší úrovni.

V Kišiněvu působí 19 rezidentních bilaterálních velvyslanectví a celá řada delegatur mezinárodních organizací.

 

 

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Moldavsko je členem OSN, Rady Evropy, OBSE, MMF, SB, WHO, WIPO, ILO, IOM, SNS, GUAM, SEI, Frankofonie, Dunajské komise, je účastníkem Paktu stability pro JVE, podílí se na Hospodářské spolupráci černomořských zemí, realizuje Individuální partnerský akční plán (IPAP) s NATO a usiluje o zásadní sblížení s EU, kde se po posledním rozšíření stala bezprostředně sousedící zemí. V rámci Dohody o partnerství a spolupráce (PCA), uzavřené mezi EU a Moldavskou republikou v r. 1998 na počáteční desetileté období byl realizován Akční plán spolupráce s EU na léta 2005–2008. Ve spolupráci v jeho duchu EU s MD pokračuje i po jeho formálním dovršení. Od května 2009 je partnerskou stranou programu "Východní partnerství". V širším kontextu rozvojové strategie OSN je naplňována rovněž Strategie hospodářského růstu a snižování chudoby, odvozená od Miléniových rozvojových cílů OSN. Od července 2001 je Moldavská republika plnoprávným členem WTO. V únoru 2004 ratifikovala Dohodu o volném obchodu s Ukrajinou.

Moldavsko v průběhu let 2008-2009 předsedalo celkem v pěti uskupeních či organizacích regionální spolupráce. Jedno z nejvýznamnějších bylo předsednisctví v CEFTA a CEI.  Se svými předsednickými funkcemi se Moldavská republika v zásadě  vypořádala se ctí. Problém měla a kritiku si vyslechla v souvislosti s odmítnutím víz pro UN-kosovskou administrativu na zasedání Koordinační rady spolupráce v rámci SEECP.

Od 24. 2. 2011 je Moldavská republika předsednickou zemí GUAM.

 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách


Moldavsko je stranou v 586 mezinárodních smlouvách a dohodách. Z nich 238 se váže ke Společenství nezávislých států (SNS), 66 k OSN, 39 k Mezinárodní organizaci práce, atd. Seznamy platných mnohostranných i dvoustranných mezinárodních smluv jsou dostupné na internetových stránkách Ministerstva zahraničních věcí a evropské integrace Moldavské republiky: www.mfa.gov.md.

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

V září 2011 byly v platnosti následující bilaterální smlouvy mezi ČR a MD:

  • Konzulární úmluva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik podepsaná v Moskvě dne 27. dubna 1972; č. 143/1973 Sb.
  • Smlouva mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních podepsaná v Moskvě dne 12. srpna 1982; č. 95/1983 Sb.
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Svazu sovětských socialistických republik o spolupráci v oblasti cestovního ruchu podepsaná v Moskvě dne 8. června 1972; č.126/1973 Sb.
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Moldavské republiky o mezinárodní silniční dopravě, 26. 5. 1998, Kodaň ; č. 343/1999 Sb.
  • Smlouva mezi ČR a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, 12. 5. 1999, Praha; č. 88/2000 Sb.m.s.
  • Protokol ke Smlouvě mezi ČR a Moldavskou republikou o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku z 12. 5. 1999, Praha; 14. 10. 2004, Praha ; č. 97/2005 Sb.m.s.
  • Dohoda mezi ČR a Moldavskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic, 12. 5. 1999, Praha; č.128/2000 Sb. m.s.; v současnosti probíhá renegociace dohody, ČR ji musí uvést do souladu s právem ES/EU.
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Moldavské republiky o spolupráci v boji proti organizovanému zločinu, nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami, terorismu a dalším druhům závažné trestné činnosti, 7. 8. 2003, Praha; č.116/2004 Sb.m.s.
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Moldavské republiky o předávání a přebírání osob na státních hranicích, 7. 8. 2003, Praha; č. 117/2004 Sb. m.s.
  • Ujednání mezi MV ČR a Ministerstvem vnitřních věcí Moldavské republiky k provádění Dohody mezi vládou ČR a vládou Moldavské republiky o předávání a přebírání osob na státních hranicích, 7. 8. 2003, Praha; č.118/2004 Sb.m.s.
  • Dohoda mezi vládou ČR a vládou Moldavské republiky o letecké dopravě, 24. 2. 2004, Kišiněv; č. 16/2005 Sb.m.s.
  • Memorandum o porozumění mezi ministerstvy zahraničních věcí ČR a Moldavské republiky; 14. 10. 2004, Praha
  • Memorandum o porozumění mezi ministerstvy zahraničních věcí ČR a Moldavské republiky o rozvojové spolupráci, 19. 12. 2005, Kišiněv; protože však toto memorandu nezakládá potřebné praktické dopady především v celní oblasti, pracují obě strany na mezinárodní dohodě.
  • Dohoda mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany Moldavské republiky o spolupráci v oblasti obrany (podepsána 16. 5. 2011).

V roce 2010 bylo podepsáno 5 memorand o spolupráci mezi jednotlivými resorty ČR a Moldavska, a to mezi ministerstvy financí, obrany, zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví.

3.3.1 Přehled bilaterálních styků nejvyšších ústavních činitelů obou zemí

Česko-moldavské styky se v prvních letech po vzniku ČR omezily na krátkou formální schůzku prezidentů při zasedání OBSE v Budapešti (1995) a několik přijetí moldavských představitelů (místopředsedy vlády, premiéra, ministra zahraničních věcí) v rámci jejich soukromých, zejména léčebných pobytů v ČR (např. prezident V. Voronin jezdí pravidelně do Karlových Varů). V posledních letech byla obnovena praxe bilaterálních jednání prezidentů obou zemí v rámci summitů středoevropských prezidentů (na př. v  květnu 2007 v Brně, naposledy pak v červnu 2009 v Novém Sadu)

Prvním oficiálním bilaterálním setkáním na vyšší úrovni bylo jednání moldavského místopředsedy vlády A. Muravského v Praze na jaře 1999. Za v té době významné kontakty lze označit dvě návštěvy na úrovni ministrů zahraničních věcí: návštěva J. Kavana v Kišiněvě v září 2000 a návštěva A. Stratana v Praze v říjnu 2004. V únoru 2005 navštívil Moldavsko místopředseda vlády ČR M. Jahn. V ČR bilaterálně jednali moldavští ministři spravedlnosti (I.Paduraru/1998) a vnitra (G.Papuc/2003).

Moldavsko navštívily delegace Senátu a Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR V září r. 2000 to byla delegace senátního Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí vedená senátorem P. Smutným, v březnu 2003 pak sněmovní delegace, vedená místopředsedou V. Filipem (včetně početné skupiny podnikatelů). V září 2004 přicestovala do ČR předsedkyně Parlamentu Moldavské republiky E. Ostapciuková. Společná delegace výborů pro záležitosti EU Poslanecké sněmovny a Senátu Parlamentu ČR pobývala v Moldavsku v září 2005.

Při návštěvě ministra zahraničních věci Cyrila Svobody byl dne 19. 12. 2005 otevřen zastupitelský úřad ČR v Kišiněvě. Dne 14. července 2006 předal své pověřovací listiny prezidentu Voroninovi. první rezidentní velvyslanec ČR v Moldavské republice Petr Kypr.  Dne  1. března 2007 předal pověřovací listiny prezidentu Klausovi  i velvyslanec Moldavské republiky v ČR Valerian Cristea. Oba tito velvyslanci již ukončili své mise. Současný mimořádný a zplnomocněný velvyslanec ČR v Moldavské republice Jaromír Kvapil předal pověřovací listiny úřadujícímu prezidentovi M. Ghimpovi dne 29. 1. 2010; současný velvyslanec Moldavské republiky v Praze Stefan Gorda předal pověřovací listiny 27. 8. 2010.

Dobré vztahy obou zemí byly demonstrovány oficiálními setkáními představitelů i v poslední době. Ve dnech 20.4.- 21.4.2006 vykonal oficiální návštěvu ČR předseda vlády MD V. Tarlev. Ve dnech 26.–28. června 2006 navštívil Moldavsko náměstek ministra zahraničních věcí ČR T. Pojar, 13. 9. 2006 se uskutečnilo oficiální setkání prezidenta republiky V. Klause s prezidentem Moldavské republiky V. Voroninem v Praze. Dne 4. 12. 2006 se v rámci jednání OBSE v Bruselu uskutečnilo setkání ministrů zahraničních věcí obou zemí A. Vondry a A. Stratana, 12. 12. 2006 se pak v rámci jednání Poradní skupiny donorů pro Moldavsko uskutečnila setkání náměstka ministra financí ČR T. Zítka s moldavskými představiteli v Bruselu.

Prezident republiky V. Klaus se setkal s prezidentem MD V. Voroninem také dne 25.5.2007 při příležitosti setkání středoevropských prezidentů v Brně. 24.11.2007 se uskutečnilo setkání ministra zahraničních věcí ČR K. Schwarzenberga s ministrem zahraničních věcí a evropské integrace RM A. Stratanem v Praze. A Stratan se s iniciativy ČR, předsedající skupině V4,  zúčastnil zasedání ministrů zahraničních věcí této skupiny, věnovaného otázkám spolupráce RM s EU. V r. 2008 (3. 9.) navštívila ČR předsedkyně vlády MD Z. Greceanii, Moldavsko pak delegace vedená místopředsedou Poslanecké sněmovny parlamentu V. Filipem (15.-7. 4. 2008) a delegace Výboru Poslanecké sněmovny pro lidská práva, vedená její předsedkyní Z. Rujbrovou (9.-12.11.2008). Ve dnech 18.-20.6.2008 navšívil MD 1. náměstek ministra životního prostředí J. Dusík.

CZ PRES iniciovalo v r. 2009 účast předsedkyně vlády MD na jednání ministrů EU pro rozvojovou spolupráci v Praze - byla zastoupena ministryní financí MD Durlesteanu. Dne 22.4.2009, ve dnech nejhlubší povolební krize, navštívil MD předseda vlády M. Topolánek spolu s představiteli Komise a Rady EU. 7. 5. 2009 se summitu Východního partnerství v Praze zúčastnil moldavský ministr zahraničních věcí A. Stratan. Připravená návštěva ministra financí ČR Eduarda Janoty na počátku září 2009 byla vzhledem k tehdy nevyjasněné situaci ve vládě MD po opakovaných volbách odložena.

Ve dnech 12.-13.5.2008 se uskutečnilo v Praze první zasedání Smíšené komise pro hospodářskou, průmyslovou a vědeckotechnickou spolupráci, kterému spolupředsedali náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR M. Hovorka a náměstek ministra  ekonomiky a obchodu Moldavska T. Copac. Další zasedání bylo několikrát odkládáno a uskutečnilo se v Kišiněvu teprve 2.-3.2.2011 pod předsednictvím náměstka ministra průmyslu a obchodu ČR M. Hovorky a moldavského náměstka ministra ekonomiky O. Calmaca. Českou delegaci doprovázela podnikatelská mise. Kišiněvské jednání smíšené komise vedlo k určitému oživení spolupráce v této oblasti, které vedlo m. j. k vytvoření a zahájení práce pracovní skupiny pro oblast dopravy - příslušné dokumenty byly podepsány v Praze během návštěvy moldavského náměstka ministra dopravy a dopravní infrastruktury. Příští jednání Smíšené komise se uskuteční v únoru 2012 v Praze.

Po nástupu  moldavských proevropsky orientovaných vlád v září 2009 a prosinci 2010 docházelo k intensifikaci bilaterálních setkání. Uskutečnily se m. j. 2 bilaterální jednání na úrovni místopředsedů vlád a ministrů zahraničních věcí. Ve dnech 30. 9. 2010 - 2. 10. 2010 navštívil Moldavsko místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí ČR K. Schwarzenberg, který se během návštěvy zúčastnil multilaterální akce, jednání tzv. Skupiny přátel Moldavska, kde bylo přítomno 11 ministrů zahraničních věcí členských států EU, realizoval bilaterální jednání s moldavským partnerem, v jehož závěru podepsal "kulturní dohodu" a memorandum o spolupráci MZV a navštívil 4 rozvojové projekty v terénu. Ve dnech 16. - 17. 5. 2011 se pak uskutečnila pracovní návštěva místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí a evropské integrace Moldavské republiky I. Leanky v ČR, během níž Leanca podepsal s ministrem obrany ČR A. Vondrou Dohodu mezi Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem obrany Moldavské republiky o spolupráci v oblasti obrany.

Ke krátkým bilaterálním jednáním ministrů zahraničí i setkáním s premiérem Moldavské republiky došlo v letech 2009-2011 několikrát, a to na okraj multilaterálních akcí, např. 13. 11. 2009 se ministři J. Kohout a I. Leanca bilaterálně sešli v Bukurešti (zasedání SEI, zúčastnil se rovněž premiér V. Filat) a 2. 3. 2010 v Budapešti (zasedání V4+), 13. 12. 2010 se v Bruselu setkali ministři K. Schwarzenberg a I. Leanca (na okraj ministerského zasedání Východního partnerství). K. Schwarzenberg krátce jednal také s premiérem V. Filatem místopředsedou MD vlády pro integraci E. Carpovem a místopředou vlády a ministrem zahraničních věcí I. Leankou 11. 2. 2011 v Bruselu (na okraj jednání EPP) .

Ve dnech 3. - 5. března 2010 navštívila Moldavsko náměstkyně ministra životního prostředí ČR V. Hunt Šafránková. V květnu (25.-26.) 2010 uskutečnil návštěvu Moldavska ministr zemědělství ČR J. Šebesta. V lednu 2011 navštívil Kišiněv náměstek ministra vnitra ČR (multilaterální akce v rámci Východního partnerství).

ČR navštívil v roce 2011 také 1. místopředseda moldavského parlamentu V. Plahotniuc a několik náměstků ministrů, m. j. ekonomiky a zemědělství.

V září 2011 realizoval návštěvu Moldavské republiky náměstek ministra zahraničních věcí ČR T. Dub, který v rámci svého programu navštívil také několik rozvojových projektů ČR.

Pravidelně, minimáulně jedenkrát ročně, navštěvuje Moldavsko ředitel České rozvojové agentury  M. Pastvinský za účelem kontroly realizovaných a identifikace nových projektů zahraniční rozvojové spolupráce.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter