- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Moldavská republika přijala relativně otevřený obchodní režim a uzavřela více než 60 dvoustranných obchodních smluv. Dohody o volném obchodu uzavřela m. j. se všemi zeměmi SNS a se zeměmi Paktu stability Jihovýchodní Evropy.
V roce 2001 byla přijata do WTO. V tomto aktu spatřují moldavské autority nejen nové příležitosti, ale také novou odpovědnost moldavských podniků a obchodníků. V rámci GSP a GSP+ Moldavsko získalo preferenční přístup na trhy EU, Turecka (jakožto země s přístupem na jednotný trh EU) , Švýcarska, Japonska a USA. V těchto zemích získal moldavský export částečnou nebo úplnou celní výjimku. Moldavsko rovněž splňuje podmínky pro získání (obchodních) výhod v souladu s dohodou o ILO.
V březnu 2008 vstoupil v platnost dojednaný obchodní režim ATP (Autonomous Trade Preferencies) mezi Moldavskem a EU o získání obchodního statutu, který ještě přesněji reaguje na exportní strukturu Moldavska při vývozech do EU. Moldavská strana překonává překážky ve využívání tohoto režimu, které na její straně existují z netarifních důvodů (kvalita, hlavně u potravinářské produkce, fytosanitární otázky). Nicméně k prosinci r. 2009 např. dokázala vyčerpat dosti štědře stanovené kvóty u pšenice, kukuřice a vína a na 90% využila kvóty na vývoz bílého cukru a ječmene a snaží se samosřejmě o maximálnní čerpání (zvyšujících se kvót) i nadále.
Od roku 2010 probíhají přípravná jednání mezi Moldavskem a EU o podpisu prohloubené a komplexní dohody o volném obchodu (DCFTA), od které si moldavská strana slibuje další usnadnění přístupu na evropský trh. Formální jednání o DCFTA by mělo být zahájeno do konce roku 2011. Je ale možné předpokládat, že smlouva bude dojednána výrazně rychleji než moldavské výrobky dosáhnou v blízko stoprocentním rozsahu evropských standardů v oblasti kvality a z veterinárního a fytosanitárního hlediska.
Klíčovým problémem pro udělení režimu ATP byla certifikace původu moldavského zboží, který souvisí s existencí separatistického Podněstří a nedostatečnou kontrolou dovozu do této enklávy z ukrajinské strany. Situace se zlepšila po zahájení působnosti mise EU BAM, ale úplnou kontrolu podněsterská administrativa na "svém" území nepřipouští. Nicméně ekonomické subjekty z Podněstří jsou na využívání režimu ATP zainteresovány a podmínkám se přizpůsobují. Podněsterské podniky, uvažující s exportem do EU v rámci ATP, musí být registrovány v Kišiněvu. Certifikát o původu zboží vydává nyní, na žádost EK, Celní služba Moldavska místo Obchodní komory, která projevovala přílišnou, zřejmě na korupci založenou, benevolenci.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011 odhad | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 1.052 | 1.373 | 1.646 | 1.327 | 1.590 | 2.460 |
| Dovoz | 2.693 | 3.671 | 4.869 | 3.276 | 3.810 | 4.480 |
| Bilance | -1.641 | -2.298 | -3.223 | -1.949 | -2220 | -2.780 |
Zdroj: Moldavský statistický úřad
Moldavský vývoz i dovoz v posledních 5 letech relativně dynamicky rostl (s výjimkou roku 2009, kdy zemi nejhlouběji zasáhla ekonomická krize). Velmi výrazný deficit obchodní bilance se pohybuje na - pro standardní ekonomické uvažování - dosti neobvyklých hodnotách nad 50% - a to jak v souhrnu, tak i v obchodu s většinou obchodních partnerů. To implikuje značný deficit na běžném účtu platební bilance (a to i při opět neobvykle vysokých přílivech remitend od moldavských zahraničních pracovníků - od r.2007 každoročně nad 30% HDP).
IMF předpokládá podobnou výši deficitu obchodní bilance i pro léta 2011, 2012 a dále. Při daném exportním potenciálu a výkonu ekonomiky tento stav zřejmě indikuje zásadní strukturální problém.
Příčinou vysokého a rostoucího deficitu je především vnitřní spotřeba a ta je zase tažena vysokými remitendami z příjmů v zahraničí pracujících Moldavanů. Zajímavým momentem u zahraničního obchodu MD je, že s jedním z hlavních obchodních partnerů - Ruskem - mělo Moldavsko až do roku 2005 kladnou obchodní bilanci (hlavně díky vývozu alkoholu) - v r. 2005 činil přebytek cca 150 mil. USD. V letech 2006 a 2007 to již byl deficit nad 200 mil. USD (v souvislosti se zvyšujícími se cenami zemního plynu a zastavení ruského dovozu vína z Moldavska). Je zřejmé, že vývoj z r. 2005 nebude v budoucnu opakovatelný.
Poněkud střízlivějšímu chování, přihlížejícímu k exportním možnostem, nasvědčoval vývoj v r. 2009 (přibližně o 15% menší pokles exportu než importu), v roce 2010 se však vše již zase vrátilo "do normálu".
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Hlavními obchodními partnery Moldavska v oblasti vývozu byly v r. 2009 státy EU, kam směřovalo 52,3 % vývozu (678,5 mil. USD) a státy SNS s podílem na vývozu 37,8% (490,5 mil. USD). V r. 2009 byly největšími trhy pro moldavský export: Tato struktura se v roce 2010 ani v roce 2011 zásadním způsobem nezměnila.
1. Rusko 22,1%
2. Rumunsko 18,5%
3. Itálie 10,5%
4. Ukrajina 6,3%
5. Bělorusko 6,2%
6. Německo 5,8%
7. Spojené království 4,7%
8. Turecko 2,6%
9. Polsko 2,6%
10. Francie 2,5%
zbytek světa 20,1%
Hlavními obchodními partnery Moldavska v oblasti dovozu byly v r. 2009 opět státy EU (s podílem na celkovém dovozu 43,4%) a státy SNS (34,8 %). Pořadí obchodních partnerů je následující:
Ukrajina 14,0%
Rusko 11,4%
Rumunsko 9,5%
Německo 7,7%
Čína 7,5%
Itálie 7,1%
Turecko 5,3%
Na prvních 35 partnerů v moldavském dovozu připadá 96,2% celkového objemu dovozu. ČR byla v roce 2009 na 19. místě s podílem 1,2%.
Největší obchodní deficit mělo v r. 2009 Moldavsko s Ukrajinou , Čínou, Kazachstánem, Německem, Tureckem, RF, Rumunskem) atd. Kazachstán byla jediná země, s níž Moldavsko vykazovalo v r. 2007 přebytek v obchodní bilanci ve výši 34,1 mil. USD. Během dvou let však činí moldavský deficit s Kazachstánem 148,8 mil. USD a patřil v bilanci zahraničního obchodu k největším.
6.3. Komoditní struktura
Hlavní obchodované komodity: podíl příslušné komodity na celkovém moldavském dovozu a vývozu v roce 2009 v procentech
Moldavsko vyváží především potraviny, nápoje (především víno), textil a zeleninu. Dalšími, ale již menšími položkami exportu jsou kovy, strojírenská zařízení a náhradní díly, suroviny, rostlinné a živočišné oleje a tuky, sklo, cement, obuv.
V dovozu převažují suroviny, stroje, zařízení a náhradní díly, kovy, chemické výrobky, dopravní prostředky a textil.
| Komodita | Vývoz 2009 | Dovoz 2009 |
|---|---|---|
| Potraviny, nápoje, tabákové výrobky | 21,7% | 8,8% |
| Zelenina a zeleninové výrobky | 21,5% | - |
| Textilní zboží | 20,9% | 7,5% |
| Strojní, mechanická a elektrická zařízení, náhradní díly | 10,7% | 14,3% |
| Tuky a oleje rostlinného a živočišného původu | 3,9% | |
| Kovy a kovové výrobky | 2,3% | 5,6% |
| Výrobky z kamene, sádry, cementu, azbestu, skla a keramiky | 2,0% | - |
| Obuv | 2,0% | - |
| Suroviny | 1,1% | 21,9% |
| Chemické výrobky | - | 11,2% |
| Auta a dopravní zařízení | - | 4,8% |
| Plastické hmoty a guma a výrobky z nich | - | 5,7% |
| Ostatní | 14,9% | 20,2% |
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Pro ČR platí v obchodu standardní vztah EU/Moldavsko.
Základním dokumentem celního režimu v Moldavsku je Celní zákon (Закон о таможенном тарифе N 1380 - XIII от 20. 11. 1997) a Zákon o změnách а dodatcích k příloze 1 Celního zákona N 325- XVI z 3. 11. 2006 (Закон о внесении изменений и дополнений в приложение 1 к Закону о таможенном тарифе). Přílohu 1 Celního zákona tvoří celní sazebník. Verze zákona v moldavském jazyce (1380/20.11. 97 Lege cu privire la tariful vamal //Monitorul Oficial 40-41/286, 07. 05. 1998). Viz také dále „Obchodní režim“ a informace na webu: www.customs.gov.md.
Moldavsko je členem WTO od 26. 7. 2001. Přístupová dokumentace (zbožová listina (závazky), listina služeb a výjimek z NMF) stejně jako záznamy z Trade Policy Review jsou k dispozici na www.wto.org .
6.5. Ochrana domácího trhu
Moldavsko zvolilo otevřený obchodní režim. Od roku 2001 je členem WTO a dodržuje všechna obchodní pravidla kontrolních režimů. Nejsou známy žádné problémy, které by Moldavsko s WTO mělo. Asymetrický obchodní režim podle GSP+ a ATP (Autonomous Trade Preferencies) - platný od dubna 2008 - s EU (a Tureckem - z titulu jeho obchodních svazků s EU) je na moldavské straně reliefován celní zátěží, standardně notifikovanou ve WTO.
6.6. Zóny volného obchodu
V Moldavsku je v současné době 6 svobodných ekonomických zón: Expo-Business-Chisinau, Ungheni-Business, Tvardita, Otaci-Business, Valkanes a Taraclia. Statut volné ekonomické zóny má rovněž Mezinárodní svobodný přístav Giurgiulesti a nový volná zóna v městě Balti, využívaná zejména Německem.
Povolené aktivity: výroba zboží na export; třídění, balení apod. zboží, které má tranzitovat přes území Moldavska a k tomu podpůrné aktivity. Pro podnikání existují především daňová zvýhodnění (7,5 % místo 15 % daně z příjmu; nulová DPH místo 20 %; v případě investice minimálně 1 mil. USD se poskytují daňové prázdniny k dani z příjmu na 3 roky a nad 5 mil.USD činí prázdniny 5 let. Investoři ve volných zónách získávají na investice desetiletou záruku pro případ změny zákona.) Pokud je nám známo, v žádné z uvedených zón nevyvíjí aktivity český subjekt.
Podrobnosti o aktuálních daňových režimech a investičních zvýhodněních a podrobné informace pro podnikatele jsou k dispozici v agentuře MIEPO www.miepo.md
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
