Moldavsko: Základní informace o teritoriu

© Zastupitelský úřad Kišiněv (Moldavsko)

1.1. Oficiální název státu

  • Moldavská republika - moldavsky Republica Moldova - anglicky the Republic of Moldova

Rumunskému zkrácenému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko (anglicky Moldova), nikoliv tedy Moldávie. Název Moldávie je asociován s obdobím existence Moldavska jako svazové republiky SSSR.

 

zpět na začátek

1.2. Rozloha

Moldavsko se nachází v jihovýchodní Evropě, na severu, východě a jihu hraničí s Ukrajinou (délka hranice 939 km), na západě s Rumunskem a tudíž i s Evropskou unií (délka hranice 450 km).

Rozloha: 33 843,5 km2 + 4 163 km2 rozloha separatistického Podněstří (údaje dále uváděné obvykle neberou v úvahu Podněstří, není-li uvedeno jinak).

 

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Pravobřežní Moldavsko - 3.560.430 k 1. 1. 2011 (úbytek cca 4.000 obyvatel ve srovnání s lednem 2010); hustota osídlení je 105,2 obyvatel/km2. S Podněstřím celkem asi 4,1 miliónu obyvatel.

Všeobecně odpovědné instituce (jak moldavské, tak mezinárodní, např. Mezinárodní organizace pro migraci - IOM) připouštějí, že nejsou schopny zachytit přesnou situaci v počtu obyvatel, což je dáno především velkou a sezónně se měnící migrací.

V souvislosti s problematickými vztahy Moldavské republiky s Podněstřím a vzhledem k dynamice migrace moldavského obyvatelstva se různé zdroje značně liší, a to jak v datech moldavských tak i mezinárodních organizací (bez Podněstří k 1. 1. 2010 - 3.563.695  "stálého obyvatelstva Moldavské republiky", z toho 1,477 miliónu ve městech a 2,087 miliónu na venkově). Podněsterské orgány udávají počet obyvatel 555 tisíc).

Ekonomicky činné obyvatelstvo:  moldavský statistický úřad uvádí, že za I. čtvrtletí 2010 bylo ekonomicky činných 1.124,7 tis. obyvatel (z toho zaměstnaných 1,022,6 tis. obyvatel), t. j. 37,9 % obyvatelstva (bez Podněstří). Počet ekonomicky činných obyvatel v posledních letech klesá (v roce 2009 bylo ekonomicky činných 1.265,3 tisíc obyvatel, v roce 2008 1.302,8 tisíc. Údaje o počtu Moldavanů migrujících za prací do zahraničí nelze přesně zjistit - nedisponují jimi ani moldavské orgány, ani mezinárodní organizace (např. IOM). Proto se pracuje vesměs s odhady, které se v různých zdrojích značně liší  - od 200 tisíc po 600 tisíc Moldavanů pracujících v zahraničí; maximální odhady během sezoních prací šplhají až na 1 milión obyvatel. Reálně lze předpokládat, že v zahraničí pracuje kolem 500 tisíc obyvatel. Jen v samotné Itálii pobývá legálně kolem 150.000 Moldavanů a přibližně stejný počet nelegálně.

Podle údajů statistického úřadu v roce 2010 z Moldavska trvale emigrovalo 4.714 osob, z toho nejvíce na Ukrajinu (2.227) a do Ruska (1.162). Do ČR emigrovalo 57 osob. Podle názoru ZÚ jsou tyto údaje zavádějící a reálný počet emigrantů je výrazně vyšší - kdo z moldavských gastarbeiterů získá povolení k tvalému pobytu v jiné zemi, obvykle se nehodlá vracet.

 

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V posledních letech se pohybuje roční pokles počtu obyvatel mezi 0,1 až 0,25 %. Tento pokles je způsobený jak nízkou porodností (v posledních letech trvalý trend nižšího počtu živě narozených dětí než úmrtí), tak také, a to především, migrací (což platí i pro Podněstří). V roce 2010 se narodilo 40.474 dětí a zemřelo 43.631 osob, roce 2009 se narodilo 40.803 dětí a zemřelo 42.139 osob a v roce 2008 byl tento poměr 39.018/41.948.

 

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

  • Moldavané 75,8 %
  • Ukrajinci 8,4 %
  • Rusové 5,9 %
  • Gagauzové 4,4 %
  • Rumuni 2,2 %
  • Bulhaři 1,9 %
  • Romové 0,4 %
  • Židé 0,1 %
  • další národnosti celkem 0,5 %
  • nedeklarovalo žádnou národnost 0,4 %
  • asi 350–500 Čechů

Poznámky:

Výše uvedené údaje vycházejí z dat posledního sčítání lidu, které se uskutečnilo v roce 2004. Novější údaje nejsou k dispozici, ale nelze předpokládat, že by za posledních 6 let došlo k výraznějším změnám.

Deklarace příslušnosti k určité národnosti bývá obecně ovlivněna momentální situací v zemi, sociálním nebo bezpečnostním statusem (např. nedeklarovat se jako Rom) nebo i externími výhodami (je pohodlnější mít rumunský, ruský nebo ukrajinský pas, než moldavský; po vstupu do EU vzrostl zájem o občanství/pasy bulharské a především rumunské). Ústavou je povoleno dvojí občanství, což je hojně využíváno (v Podněstří především ruské, v pravobřežním Moldavsku především rumunské). V rámci vnitřního politického boje byla v dubnu 2008 přijata novela zákona o občanství, nepřipouštějící dvojí státní občanství pro vyšší státní úředníky. Novela však do parlamentích voleb v dubnu 2009 nevstoupila v platnost, a po opakovaných předčasných volbách v červenci 2009 a listopadu 2010 tato problematika už nebyla na pořadu dne. V září 2011 byla přijata úprava umožňující dvojí občanství i příslušníkům policie, což dosud nebylo možné.

Rumunské úřady signalizovaly v minulých letech zájem Moldavanů o rumunské občanství řádově ve statisících, zatím byl proces verifikace žádostí velmi pomalý (řádově stovky až tisíce ročně), koncem roku 2007 však došlo k jeho urychlení (cca 8 - 10 tis. ročně). V dubnu 2009, po prvních volbách a po nich následujících demonstracích, bylo Rumunsko tehdy vládnoucí stranou MD obviňováno z účasti na "státním převratu" v MD. Přispělo k tomu i samo RO narychlo přijatou novelou zákona o občanství, usnadňující jeho získání i osobám ze třetího kolena těch předků, kteří někdy v historii rumunské občanství měli. EU tento vývoj nevidí ráda, neboť musí odolávat moldavskému tlaku na liberalizaci vízového režimu. MD totiž zdůvodňovala značný zájem o rumunské občanství možností cestovat a přehlížela hluboké příčiny nutící vysoké procento práceschopného obyvatelstva hledat práci za hranicemi. Mezi priority koaliční proevropské vlády (po předčasných volbách v červenci 2009) patřila i normalizace vztahů se sousedními státy. S Rumunskem tak byla v říjnu 2009 podepsána dohoda o dlouho odmítaném malém pohraničním styku, která vstoupila v platnost v dubnu 2010.

Dlužno podotknout, že "druhé" občanství udělují Moldavanům ve větší míře nejen Rumunsko, ale také Rusko, Ukrajina a Bulharsko. Přesnější údaje o Moldavanech s dvojím státním občanstvím ani o počtech takto udělených občanství nejsou k dispozici. V případě separatistického Podněstří se všeobecně předpokládá, že ruské nebo ukrajinské občasnství má více než 50% obyvatel.

 

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

  • Pravoslavní 90 %
  • Židé 1,5 %
  • Baptisté 0,5 %
  • Adventisté 7. dne 0,4 %
  • Pentikostální 0,3 %
  • Starý křest. obřad 0,2 %
  • Evangelíci 0,2 %
  • Římskokatolíci 0,1 %
 

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

V souladu s ústavou je státním jazykem moldavština (v oficiálních dokumentech je většinou nazývaná národním jazykem), téměř identická s rumunštinou (kolem názvu jazyka se občas odehrávají politické spory; současná opozice zásadně odmítá nazývat jazyk rumunštinou). V zemi je prakticky rovnoprávně užívána ruština - nemá však statut druhého oficiálního jazyka. V autonomní oblasti Gagauzsko se užívá i gagauzština (dialekt turečtiny). V určitých oblastech země pak, podle národnostních menšin, které je obývají, je užívána ukrajinština či bulharština.

 

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

  • 42 okresů + 2 samosprávná města se statusem okresů + Gagauzská autonomní oblast (161 tis. obyvatel; s 1 samosprávným městem) + Podněstří (se 2 samosprávnými městy). Již delší dobu se připravuje reforma administrativně-správního systému - zda a kdy k ní dojde není v současné době jasné.

Hlavní město:

  • Kišiněv (Chişinău), podle údajů z leda 2011 má municipalita 789,5 tis.obyvatel, samotné město pak 664,7 tisíc. Počet obyvatel se ve srovnání s lednem 2010 zvýšil o 3,2 tisíce.

Další města:

 
Tiraspol186 tis.Podněstří
Balti149 tis. 
Bendery/Tighina130 tis.Podněstří
Ribniţa63 tis.Podněstří
Cahul41 tis. 
Ungheni38,1 tis. 
Soroca37,4 tis. 
Orhei33,5 tis. 
Comrat23,5 tis.Gagauzie

 

Obecně je možné konstatovat, že pokračuje dlouhodobý trend přesídlování obyvatelstva z venkova především do větších měst.

 

 

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

  • 1 Leu (mn.č. lei) = 100 bani
  • 16,00 lei = 1 EUR (9/2011)
  • mezinárodní označení "MDL“

V zemi se důsledně užívá národní měna. Měna zpevňovala bez vazby na reálnou ekonomiku v průběhu celého r. 2008 v důsledku vekých remitend od moldavských pracovníků v zahraničí a také přílivem zahraničních investic a poskytovanou zahraniční rozvojovou pomocí až na 12 lei za 1 EUR v prosinci 2008. Tento kurs, výhodný pouze pro dovozce, byl uměle udržován po celé předvolební období (2009) i za cenu riskantního snižování devizových rezerv Centrální banky. V důsledku globální ekonomické krize (snižování přílivu remitend a snižování dalších zdrojů deviz) bylo očekáváno oslabování kursu (k 15.5.2009 se kurs pohyboval kolem 15.00 lei za 1 EUR, v prosinci 2009 byl na hodnotě 16,40; v lednu 2010 dokonce 17,80). Následně pak v důsledku oslabení Eura v jarních měsících 2010 došlo ke "zpevnění" kursu MDL. V průběhu celého roku 2010 i prvních 9 měsíců roku 2011 kurs poměrně značně kolísal, a to v rozpětí od 14.50 to 17.50 MDL za 1 EUR. V září 2011 se kurs pohyboval kolem 16,00 MDL za 1 EUR.

 

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky v Moldavsku
1. lednaNový rok
7. a 8. lednaVánoce
8. březnaMezinárodní den žen
podle pravoslavného kalendáře (neděle a pondělí)Velikonoce
týden po Velikonocích (pondělí)Paştele blajinilor - vzpomínka na zesnulé
1. květnaMezinárodní den práce
9. květnaDen vítězství
27. srpnaDen nezávislosti
31. srpnaDen národního jazyka

V zemi jsou také oslavovány další celostátní svátky a významné události (např. Den státní vlajky), které však současně nejsou dny pracovního volna.

Dále je třeba zmínit náboženské svátky, což jsou dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují - tudíž není vhodná návštěva či služební cesta (např. v roce 2010 se na začátku ledna, tzn. mezi Novým rokem a pravoslavnými vánocemi nepracovalo prakticky 10 dní; v lednu 2011 pak o několik dní méně). Věřící pravoslavní podnikatelé navštěvují bohoslužby pravidelně v neděli dopoledne. Církevní kalendář obsahuje celkem 103 titulů. V posledních letech bývá svátkem také první svátek vánoční (25. 12.) a periodicky pokračují diskuse o tom, zdy slavit "naše" vánoce nebo pravoslavné. Vláda vždy krátce před vánočními svátky rozhoduje o dalších dnech pracovního volna, které obvykle více či méně "spojují" Nový rok s pravoslavnými vánocemi. Nejbližší pravoslavné vánose se budou slavit 7.-8. 1. 2012.

Existují i respektované civilní oslavné dny - den města vyhlašovaný místními municipalitami (v Kišiněvu 14. 10.), celostátní dny vína - obvykle 2. víkend v říjnu a další.

Obvyklá pracovní doba

Státní úřady a instituce  pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak od 9:00 do 18:00.

Obvyklá prodejní doba: potraviny apod. 8:00-20:00, obchody velkých řetězců 9-21(některé mají otevřeno již od 6:00 nebo 7:00), v So a Ne různě; řetězce a jednotlivé potravinářské prodejny většinou pracují i v neděli, některé obchody pracují non-stop.

V Moldavsku je časový posun + 1 hodina oproti SEČ, což se týká letního i zimního času. K přechodu mezi letním a zimním časem dochází ke stejnému datu jako v zemích EU.

 

 

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Moldavští lidé jsou většinou velmi milí a otevření; ve styku s oficiálními orgány či policejními složkami lze narazit na chladnější nebo komisnější přístup, často z nejistoty nebo z  neochoty rozhodnout nebo nést odpovědnost.

V obchodu se doporučuje osobní kontakt, místní obchodníci jsou zvyklí na pracovní jednání nebo alespoň na jeho završení u  prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a různými druhy brandy, na něž jsou zdejší občané také patřičně hrdi. Potraviny v pohostinstvích ve větších městech obvykle vyhovuje chuťově a většinou i hygienicky; výjimkou může být stav toalet. Ceny jsou v naprosté většině případů nižší než v ČR. Historie a zejména sovětské období zanechaly znaky na způsobech stolování v průběhu politických, obchodních a jiných jednání s partnery, včetně zahraničních - během jídla jsou obvyklé časté oslavné přípitky atd. Dary jsou většinou vítány.

Cizinec přijíždějící do země by si měl uvědomit, že Moldavsko je mladá nezávislá země, v moha oblastech objektivně chudší či méně rozvinutá, ale svou nezávislost tvrdě hájící a je velice citlivá na jakákoli velmocenská, "otcovská" či "misionářská" a jiná podobná gesta. Zejména v oblasti Podněstří je potřeba počítat s větším  vlivem ruské, potažmo sovětské, mentality.

Moldavsko je sice víceméně dvojjazyčné, ale v některých regionech se výrazně upřednostňuje moldavština (rumunština s drobnými odchylkami a vyslovována měkčeji) a jinde se může stát, že bude dominovat ruština, případně ukrajinština. V Gagauzské autonomní oblasti je to pak turečtina, v některých vsích či osadách to může být např. bulharština.

Obecně je možné konstatovat, že na většině míst v zemi, zejméne pak ve městech, může cizinec komunikovat s místními občany v podstatě stejně dobře rumunsky jako rusky; s příslušníky mladé generace pak také stále častěji anglicky, což platí především pro větší města.

 

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Úroveň zdravotního ošetření v Kišiněvu a ve větších městech je na základní úrovni, i když je třeba být připraven na neočekávaná specifika, ať již pokud jde o vybavení, zařízení a servis ve zdravotnických zařízeních, tak ve vztahu lékař-pacient. Korupce nebo neregistrovaná platba i za malé úsluhy je běžnou záležitostí. Vzhledem ke složité ekonomické situaci v zemi byla činnost některých zdravotnických zařízení omezena, a postupuje se cestou centralizace. Oficiálně je třeba rekonstruovat všech 32 regionálních nemocnic, v 17 je rekonstrukce urgentní. Zdravotnictví je silně podfinancováno. Sortiment za peníze (tzn. bez receptu) v lékárnách je širší než v ČR, k dostání je i řada léků, které jsou v ČR/EU na předpis. Novým problémem je nedostatek lékařů a kvalifikovaných zdravotních sester, odcházejících do zahraničí. Široce chápané zdravotnictví je také jednou z oblastí, kam směřuje zahraniční rozvojová pomoc a donorské příspěvky.

Pokud je to možné, doporučuje se omezit se jen na nejnutnější/akutní ošetření. Zubní ambulance, zejména ty dražší, soukromé, jsou v mnoha případech na vysoké evropské úrovni, se srovnatelným vybavením a materiály a při výrazně nižších cenách, než jsou ty evropské.

Do smluv mezi ČSSR a SSSR o bezplatném poskytování zdravotní péče ČR v devadesátých letech nesukcedovala. Při cestách do teritoria je proto třeba být zdravotně pojištěn a současně připraven hradit ošetření v hotovosti. Jinak ve světě uznávané platební karty jsou akceptovány jen ve velkých zdravotních zařízeních a větších lékárnách.

Vysoké procento pracovní migrace  (vč. prostituce obou pohlaví) přináší vysoké riziko nákazy pohlavními chorobami, AIDS a TBC.

Země leží mezi Ukrajinou a Rumunskem, tedy na migračních tazích ptáků mezi oblastmi kde byl zaznamenán výskyt tzv. ptačí chřipky; v Moldavsku však tato oficiálně diagnostikována nebyla. Rovněž tzv. pandemická chřipka 2009/2010 zemi příliš výrazně nezasáhla.

Očkování zejména pro krátkodobý pobyt není povinné, ale vzhledem k dlouholetému propadu ani předtím nijak skvělého zdravotnictví se doporučuje především pro dlouhodobější pobyt, a to zejména mimo hlavní město, očkování proti hepatitidám a tyfusu, dále pak případně proti encefalitidě, záškrtu, eventuálně meningitis. Důležitou v celém postsovětském prostoru je kontrola protilátek na TBC.

  • Lékařská pohotovost 903
  • Policie 902
  • Požárníci 901
  • Informace o tel. číslech 1188
 

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Moldavská republika zrušila pro občany ČR od 1. 1. 2007 vízovou povinnost. Toto opatření umožňuje občanům ČR vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. O podmínkách cestování občanů ČR do Moldavska viz také www.mzv.cz/chisinau.

Od 6. dubna 2006 provádí Moldavsko přímo na hraničních přechodech automatickou registraci o místě a pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost cizince po příjezdu do místa pobytu.

Výjimkou je přicestování cizince do Moldavska přes separatistický region Podněstří, kde moldavská hraniční kontrola nefunguje klasickým způsobem a zde platí povinnost zaregistrovat se v evidenci cizinců Ministerstva informačních technologií Moldavské republiky.

Občan mladší 15 let může opustit území ČR s vlastním cestovním pasem. Bez vlastního cestovního pasu může cestovat jen s rodičem, v jehož cestovním pase je zapsán. Opětovně je možné zapisovat děti do cestovních pasů rodičů, avšak pouze děti mladší deseti let.

Pro vstup Moldavanů do ČR platí vízová povinnost - viz www.mzv.cz. Možnost podání žádostí o dlouhodobá víza (účelem pobytu bývá zpravidla pracovní povolení, podnikání, účast v právnické osobě či sloučení rodiny) je v souvislosti se světovou ekonomickou krizí omezena tím, že potenciální žadatel se musí nejdříve zaregistrovat do elektronického pořadníku, který se nachází na adrese www.visapoint.eu. Tento je však kapacitně omezen. Na podání žádosti o víza krátkodobá, za účelem pozvání, turistiky apod. je možné se nadále objednávat na stávajícím konzulárním čísle českého velvyslanectví v Kišiněvu +373 22 209933.

Všeobecné informace pro cestování do Moldavska

a) celní předpisy

Základními dokumenty celního režimu v Moldavsku jsou zákony 1031-XIV z 8. 6. 2000 (o státní regulaci zahraničněobchodních aktivit), 1150-XIV z 20. 7. 2000 (o celní službě), 1380-XIII z 20. 11. 1997 (o celních tarifech) a dalších několik zákonů a vládních rozhodnutí. Podrobnější informace o závazných právních předpisech a znění uvedených zákonů (i v anglickém jazyce) lze nalézt na internetových stránkách moldavské celní správy www.customs.gov.md.

Pro soukromé cestovatele platí následující celní a devizová omezení vyplývající ze zákona č. 1569-XV z 20.12.2002, o dovozu a vývozu zboží do a z Moldavské republiky fyzickými osobami (viz výše uvedený link a také www.lex.justice.md) :


Při překročení hranice Moldavské republiky je možné dovézt nebo vyvézt bez deklarování do 10.000,- € nebo jejich ekvivalentu v jiné měně na osobu (v bankovkách, mincích a šecích). Dovoz a vývoz finančních prostředků do a z Moldavské republiky s deklarací je omezen výší 50.000,- € nebo jejich ekvivalentu v jiné měně (v bankovkách, mincích a šecích).

Cizinci mohou do Moldavska dovážet: pivo 5 litrů, víno a jiné alkoholické nápoje 2 litry, 50 kusů doutníků, 200 kusů cigaret, 2 páry obuvi, 3 kusy kožených výrobků (kabelky apod.), jeden výrobek z přírodní nebo umělé kožešiny, 1 počítač a jeho části, 1 videoaparaturu,  1 audioaparaturu nebo další elektrotechniky (včetně té ve vozidle), 1 videokameru, optické přístroje, fotoaparáty a filmové kamery - po 1 kusu, 2 mobilní telefony, 3 hodinky, 4 brýle (včetně slunečních, maximálně 5 kusů šperků a další věci nepřekračující hodnotu 200 EUR, které nejsou určeny pro obchodní aktivity. Dále pak maximálně obsah palivové nádrže vozidla, které vjíždí na území Moldavska.

Vývoz zboží z Moldavské republiky fyzickými osobami je podle údajů místní celní správy neomezený hodnotou za předpokladu, že zboží není určeno pro komerční nebo výrobní účely. Povinnost toto prokázat spočívá na osobě vyvážející zboží.

Pro dovoz a vývoz živých zvířat je potřeba platné veterinární osvědčení. Pro dovoz a vývoz rostlin a semen se vyžaduje fytosanitární osvědčení.

Pro vývoz starožitností je nutno mít souhlas ministerstva kultury.

Nelze vyvážet ani dovážet bez povolení toxické látky, trhaviny, zbraně apod.

Zdroje dalších informací: Národní banka Moldavska www.bnm.org a v „Business -info“ záložce portálu www.welcome-moldova.com. Celní úřad Moldavské republiky www.customs.md

b) bezpečnost

Bezpečnost v zemi je na úroveň chudoby relativně dobrá, nicméně je třeba být na pozoru před kapsáři (zejména v místech tlaku a soustředění většího počtu osob, jako jsou nákupní centra a tržnice a také v hromadných dopravních prostředcích) a vyhýbat se místům, kde se vyskytují opilí lidé, zejména v noci; opilství v Moldavsku však rozhodně nemá pověstný sovětský rozsah.

Z hlediska občanské bezpečnosti je policie nejčastěji přínosem a lze ji obvykle přivolat (na čísle 902, rumunsky, rusky; ochota zejména jde-li o cizince), nicméně například neřeší zásadní problémy, brzdící dopravu. Korupce se nevyhýbá ani policii, což je pro běžného občana (i pro cizince) nejvíce patrné v případě dopravní politcie.

Zásadně nesměňujte peníze mimo oficiální místa, tzn. směnárny či banky. Směnáren je dostatek a kursy se výrazně neliší, zvláště jedná-li se o stejnou lokalitu, čtvrť apod. Nenoste u sebe a hlavně nikde neukazujte větší hotovost. Cennosti a zejména osobní doklady doporučujeme uložit do hotelových trezorů nebo je jinak zabezpečit a s sebou nosit pouze kopie dokladů, abyste se mohli alespoň částečně prokázat např. policii.

Je třeba být opatrným v případě koupě dražších starožitností, nemovitosti atd., protože historicky zabudovanou systémovou vlastností je mimořádná schopnost udělat dokonale vyhlížející povrchy, ale problémem je provedení uvnitř (neplatí jen pro stavby, podobná situace je třeba s předpisy či koncepcemi a jejich realizací).


Velmi přísně je trestáno držení drog a zbraní.

Pozor na volně pobíhající psy, je moudré vyhýbat se kontaktu s nimi, zvláště pohybují-li se ve smečce. Otázka toulavých psů je nejen v Moldavsku, ale obecně v této části Evropy, letitým a většinou něřešeným problémem. Toulaví psi ve většině případů nebývají agresivní, ale naopak bázliví. Výjimky však potvrzují pravidlo a tito psi mohou být nebezpeční,zejména ve smečce a v zimním období, kdy pociťují nedostatek potravy. V Kišiněvu bývá v průměru zaznamenáno kolem 200 případů pokousání ročně, někdy s těžkými následky. Psi mohou být samozřejmě také nositeli cizopasníků či chorob.

GSM signál se v kopcovitém Moldavsku v řadě případů omezuje na obydlená místa a hlavní tahy, i když se v posledních letech situace v tomto ohledu, tzn. pokrytí teritoria signálem, zlepšuje.

Domluvíte se moldavsky/rumunsky a rusky, s mladými často anglicky (na dalších místech jsou italština, španělština a portugalština), se staršími francouzsky. Řada z lidí rozumí češtině, pracují nebo pracovali u nás. Lidé jsou v naprosté převaze velmi vlídní a ochotní, nezapomínejme však na občasné průvodní jevy mimořádné chudoby. Hygiena, včetně kvality vody, a to zejména na vesnici, většinou neodpovídá evropským standardům (nepřevařenou vodu z vodovodu se nedoporučuje pít ani např. v Kišiněvu).

c) služby, ceny potravin a služeb, ceny jednotlivých druhů pohonných hmot

Cena benzínu (95) cca 16.44 MDL, nafty 15.90 (5/2011). Od počátku roku 2011 pohonné hmoty v Moldavské republice zdražily 4x; ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 jsou cca o 20% dražší.

Ceny základních potravin (v MDL): chléb do 5,- MDL, máslo 14,- MDL, jídlo v lidové restauraci od 60,-, typický oběd v Kišiněvu cca 150,- až 200,-MDL, spropitné se obvykle pohybuje kolem 5 %.

Zásobování ve městech je dobré, v Kišiněvu a Balti existují i standardní evropské supermarkety a hypermarkety i shopping mally s evropským sortimentem a cenou oscilující kolem české. Módní/značkové zboží a některé výrobky z oblasti elektroniky bývají v řadě případů dražší než v ČR; cena většiny prodávaného zboží je však nižší, v mnoha případech i několikanásobně.

Cena jednolůžkového pokoje v hotelu střední kategorie v Kišiněvu činí kolem 75-100 EUR/noc. V menších municipalitách bývají ceny, podobně jako kvalita ubytování, nižší.

Ceny služeb (opravy, kadeřník atd.) jsou obvykle výrazně nižší než v ČR.

Informace pro řidiče

a/ všeobecné

Při cestě motorovým vozidlem je vyžadována zelená karta, platný řidičský průkaz a technický průkaz. Řidiči vozidel musejí mít doklady opravňující je k řízení vozidla (zejména u vozidel získaných na leasing nebo zapůjčených).

b/ Podmínky pro provoz motorových vozidel

Moldavské silnice jsou v mimořádně špatném stavu (oficiálně 70 % z nich překročilo svoji životnost, přes 90% vyžaduje generální opravy) - i proto se pomoc ze zahraničí poměrně intenzivně zaměřuje na tuto oblast (mezinárodní finanční instituce, EU a EC, USA jednotlivé ČS EU). Téměř neexistují zpevněné krajnice a vodorovné značení. Na hlavních tazích i ulicemi ve městech, včetně hlavních, je třeba jezdit maximálně opatrně. Počítejte s náhlou změnou povrchu, hlubokými výtluky i třeba chybějícími poklopy od kanálů tam, kde ještě před hodinou byly, a podobně (větev či jiný předmět trčící ze silnice obvykle signalizuje kanál bez poklopu nebo hluboký neopravený problém na silnici nebo také nahrazuje trojúhelník před nepojízdným vozidlem). Je třeba jezdit opatrně a pomalu, především za deště, kdy není vidět díry. Dopravcům přivážejícím do Kišiněva  jemné přístroje se doporučuje volit přechod MD/RO Leusen/Risestii, silnice na Kišiněv je jako jedna z mála relativně v pořádku.

V zimě téměř nejsou udržovány vedlejší ulice a silnice, vzhledem k přirozené pahorkatosti moldavského terénu jsou nutné zimní pneu a pro případ nouze i řetězy. Rovněž údržba hlavních tahů není v zimním období zdaleka ideální z důvodu nedostatku finančních prostředků a odpovídající techniky. Totéž se týká úklidu sněhu ve městech.

Vedlejší silnice v době sněhu, náledí nebo silnějších dešťů apod. nemusejí být průjezdné pro osobní automobily vůbec, do některých obcí nevedou zpevněné cesty. V této souvislosti doporučujeme se při cestování řídit spíše dopravními značkami než navigací GPS, která může řidiče navést právě na takovéto komunikace.

Označení významu silnic na automapách ani trasových serverech nemusí korespondovat s realitou. I na „dálnici“ je třeba počítat s přítomností chodců, cyklistů, zvířat a zejména v noci zvlášť nebezpečných neosvětlených povozů. Jízdu v noci je moudré omezit na minimum a obecně počítat v itineráři cesty s výraznou časovou rezervou, ale i ve dne musí itinerář cesty respektovat výrazně nižší průměrné rychlosti, než ve střední Evropě.

Kultura účastníků provozu je nízká, řidiči „nepřemýšlejí“, jsou bezohlední, agresivní, často nedodržují ani vitální zákazy (zákaz vjezdu, červenou, jednosměrky, přednosti), jízdní pruhy prakticky nejsou vyznačovány ani respektovány (např. předjíždění přes plnou či dvojitou plnou čáru pod vrcholkem kopce bývá běžnou praxí). Zvýšenou pozornost je třeba věnovat řidičům městkých mikrobusů, které jsou páteří místní veřejné dopravy (tzv. maršrůtek) a taxi, kteří často zastavují cestujícím nebezpečně a nepředvídatelně naprosto kdekoliv, aby jim umožnili výstup nebo nástup (uprostřed křižovatky, těsně před ní nebo za ní, na přechodu, v levém jízdním pruhu apod.). Ke zvýšení odpovědnosti mají přispět nové systémy kontroly na významných křižovatkách - automatické foto a videokamery, jichž je však zatím výrazný nedostatek. Moldavskou specialitou je "blikající zelená" ke konci intervalu. Nejde o žádné přátelské návěští, ale o pokyn k okamžitému zastavení (hlavně oproti české mentalitě často okamžitě brzdí před vámi jedoucí motorové vozidlo). Po blikající nebo bliknuvší zelené totiž bez prodlev následuje oranžová a vzápětí červená, případně rovnou červená. Přetrvávajícím problémem, který rozhodně nepřispívá ke zlepšení situace, je korupce v dopravní policii, jejímž důsledkem je m.j. to, že nebezpeční řidiči nejsou důsledně postihováni.

Také chodci, cyklisté i kočí potahů si v řadě případů počínají až neuvěřitelně sebevražedně. Naštěstí se vzhledem ke stavu vozovek většina střetů děje jen v malé rychlosti. I když jste v právu, nemusí být moudré vynucovat si přednost apod., zejména vůči luxusním vozům či "terénním" SUV, ale ani vůči všem vozidlům větším, než je vaše. Riziko při ev. dopravní nehodě zvyšuje i skutečnost, že řada místních řidičů jezdí bez platného povinného ručení. Kontrola ze strany příslušných státních institucí se sice postupně zlepšuje, ale současný stav stále ještě není ideální.

Technická způsobilost vozidel (celá škála ojetých vozů, dovezených ze zahraničí) k provozu velmi často neodpovídá evropským standardům (vč. kvality brzd a funkce brzdových, směrových a jiných světel). Blinkry zde běžně používá jen přibližně polovina řidičů. Dalším problémem, který komplikuje používání dopravních komunikací, je běžné nesprávné, neočekávané a často nebezpečné parkování.

Dálková veřejná doprava autobusy a mikrobusy (včetně mezinárodní) je levná, ale cesta, zejména v létě, nepříliš příjemná.

Policie je často úmyslně a dokonce bez skutečného důvodu výrazně "kritičtější“ vůči vozidlům s cizími SPZ.

Silniční značení se sice postupně zlepšuje, ale stále je nedostatečné, a to jak značky zákazové, tak směrové. Dopravní značky často nebývají vyrobeny s použitím reflexní barvy, takže jsou za tmy špatně viditelné. V řadě případů je reflexní barvou vyvedena jen část značky, takže řidič sice perfektně vidí, kolik sjezdů je z kruhového objezdu, ale už ne, kam vedou. Umístění dopravních značek bývá také v mnoha případech pro cizince neobvyklé (např. ve výšce 5 m po levé straně silnice, takže je v noci neviditelné, případně na pravé straně nad trolejemi  trolejbusů apod.). Podobně jako údržba komunikací obecně, i údržba či dbalost o viditelnost dopravních značek je nedostatečná a zejména v létě je často zakrývá flóra. V ČR lze zakoupit automapy, v Moldavsku autoatlas země i plán Kišiněva/Chisinau a též GPS softwarové vybavení (které je pro cestování v zemi podstatně užitečnější než běžný GPS software zakoupený v EU).

Při průjezdu Moldavskem nedoporučujeme parkovat nebo přespávat v autech na neosvětlených a neoznačených parkovištích mimo města apod.

Nejenom ženám nelze doporučit stopovat, ať už z důvodů osobní bezpečnosti či kvůli kvalitě řidičů a vozidel.

V posledních letech je přísněji kontrolováno vlastnictví vozidel (počet krádeží v minulých letech poklesl), mějte tudíž s sebou doklady k vozidlu event. dohodu o zapůjčení vozidla (nejlépe ověřený překlad do  rumunštiny nebo ruštiny).

V případě nutných oprav automobilů doporučujeme využívat výlučně služeb autorizovaných servisů, pokud jsou tyto k dispozici (v Kišiněvu pro většinu světových značek jsou). Existuje ale talé řada "značkových" servisů, které autorizovány nejsou. Existuje velký počet "autoservisů", kde místní všeuměl opravuje takřka na koleně auta všech značek, čemuž také odpovídají výsledky. Vzhledem ke stavu dopravní infrastruktury jsou po celé zemi hojné pneuservisy a svařovny výfuků.

Zásuvky 230V jsou převážně DIN nebo též našim vidlicím vyhovující staré „sovětské“ (ty jsou ovšem většinou bez zemnícího kontaktu, takže lze užívat jen předměty s dvojí ochranou, označené dvěma čtverci v sobě).

Benzinových pump je dostatek, cena paliva je nižší než ve střední Evropě, kvalita benzinu je proměnná, horší situace bývá s kvalitou nafty, do moderních vozů se doporučuje doplňovat nádrž už v polovině, aby se event. příměsi rozpustily. Problém s naftou může být zejména na začátku zimy, kdy doporučujeme preventivně přidávat přípravky proti zamrzání a tankovat u čerpacích stanic, nabízejících Euronaftu.

Základní občerstvení na cestě poskytují některé benzinové pumpy a restaurace či kiosky podél tras, hygienické standardy zejména toalet však neodpovídají našim současným zvyklostem (extrémem jsou toalety na autobusových nádražích a zastávkách).

d/ Ekologické poplatky

Nejsou.

e/ Mýtné

Vyskytuje se jen pro těžké kamiony na několika úsecích silnic u hranic s Ukrajinou (např. trasa na Kamenec Podolskij).

Na některých hraničních přechodech s Rumunskem (např. Costesti) požadují představitelé orgánů obou zemí platbu "silničně/ekologického" poplatku.

 

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Pravobřežní Moldavsko (tzn. na pravém břehu řeky Dněstr) nepředstavuje pro cizince zvýšené riziko. Zvláštní kapitolou je ale separatistické (levobřežní) Podněstří, které se snaží odtrhnout od Moldavska od devadesátých let (viz dále - vnitropolitická situace). Tamní silně represivní režim sovětského typu není žádným státem uznán (pokud je nám známo, tzv. Podněsterskou moldavskou republiku "uznaly" jen takové "státy", jako Abcházie a Jižní Osetie). Počítejte s tím, že v případě problémů tam může být konzulární i právní pomoc velvyslanectví výrazně limitována. Do Moldavska se doporučuje vjíždět nikoli přes Podněstří a vyhýbat se mu i při tranzitu na Ukrajinu, např. při cestě z Oděsy použít silniční přechod Palanca jižně od Podněstří. Potenciální komplikace může způsobit také pokus o projetí městem Tighina (pro Podněsterce Bender), které je sice na pravém břehu Dněstru, ale pod správou separatictikého Podněstří.

Vzhledem k tomu, že v Podněstří je koncentrována značná část konkurenceschopného průmyslu (hutní, strojírenský a textilní, ale také např. velký závod na výrobu alkoholických nápojů, hlavně brandy a vodky - Kvint). Pokud jsou podněsterské firmy registrovány v Kišiněvu, mohou vyvážet své výrobky do EU. Někteří čeští podnikatelé toto určité riziko podstupují a obchodně s Podněstřím komunikují. Pro navázání obchodních kontaktů se subjekty v Podněstří doporučujeme využít služeb Podněsterské obchodní komory (Торговопромышленная палата Приднестровской Молдавской Республики), webové stránky www.tiraspol.ru, e-mailová adresa tpp@tiraspol.ru .

 

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví České republiky v Moldavské republice
Ambasada Republicii Cehe
Str. Moara Rosie 23,
MD-2005, Chisinau
Moldova

Velvyslanectví je situováno na severozápadním okraji užšího centra, severně od hlavní třídy Stefan cel Mare, na spojnici mezi Nejvyšším soudem či Ekonomickou akademií (ASEM) a sídlištěm Albisoara.

POZOR - v Moldavsku platí časový posun +1 hodina oproti SEČ !

Konzulární telefon: +373 22 209933 - víza a další běžné konzulární záležitosti
Telefon zastupitelského úřadu: +373 22 209942 (nikoliv ne konzulární záležitosti !)
Konsulární pohotovost pro případ nouze, havárie či jiné velmi naléhavé události mimo pracovní dobu +373 79 707 999 - na tomto čísle nejsou vyřizovány žádosti o víza !
Fax: +373 22 296437
e- mail úřadu: chisinau@embassy.mzv.cz

Popis cesty z letiště

Pokud návštěvu neočekávají na letišti obchodní partneři, doporučuje se využití autorizované taxislužby. Taxi z letiště do centra jede cca půl hodiny, jízdné činí cca 80 - 100 Lei (9/2011).I když pokusy o "okrádání" cizinců ze strany taxíkářů nejsou tak časté jako např. v Praze, doporučuje se dotaz na ccenu před zahájením jízdy.

Městská doprava je zajišťována rovněž tzv. „maršrutkami“ - tzn. mikrobusy jezdícími po dané trase, ale chovajícími se jako taxi, tzn. zastavujícími kdekoliv a kdykoliv na znamení nastupujícího nebo vystupujícího pasažéra. Intervaly jsou různé, často cca půl hodiny (ve špičce kratší), cena je jednotná, 3,- MDL za nástup. ZÚ však jejich využívání nedoporučuje vzhledem k často velmi špatnému technickému stavu, který rozhodně neodpovídá evropským standardům pro veřejnou přepravu, jakož i  k častým dopravním nehodám suverénních řidičů tohoto druhu dopravy.

Cena jízdenky v městské hromadné dopravě je 2,- MDL v trolejbusech a 3,- MDL v autobusech.

Mimo jiné i v souvislosti s pokračujícím růstem cen energií a paliv bylo během let 2010 a 2011 zvažováno zvýšení cen jízdného v mětské hromadné dopravě i "maršrutkách" (řada firem pracujích v oboru již pořádala protestní a stávkové akce) a doprava provozovaná municipalitou (autobusy, trolejbusy) je ztrátová. Dosavadních několik návrhů na zvýšení jízdného předkládaných během uplynulých 2 let bylo vždy včas staženo, především proto, že se vždy blížily jakési regulérní či předčasné volby.

 

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Moldavsko by mělo být pokrýváno kancelářemi Českých center a CzechTrade z Bukurešti.

České centrum
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. +4021 303 92 91, +4021 303 92 84
fax: +4021 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz

CzechTrade
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. : +4021 3039239, 30392230
fax : +4021 3122537
www.czechtrade.ro
E-mail: bucuresti@czechtrade.cz
michal.holub@czechtrade.cz

 

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Jednotná nouzová linka 112
  • Pohotovost v Kišiněvě (Spitalul de Urgenta) (+373 22) 235285
  • Záchranná služba 903
  • Požárníci 901
  • Policie 902
  • Taxi 1400, 1407, 1411, 1470, 1497 a další. Jízdné je výrazně (několikanásobně) levnější než v ČR. S výjimkou letiště, železničního a autobusových nádraží prakticky neexistují stálá stanoviště taxislužeb. Taxíků je však v Kišiněvu značné množství - méně ouze během weekendů.
  • Vlakový jízdní řád - informace Kišiněv (+373 22) 832736, 832737
  • Informace o telefonech a adresách 1188, 1189 (placená služba 0,40 Lei)
 

zpět na začátek

1.18. Internetové informační zdroje

Spíše než na turistických a business portálech lze Moldavsko a především Podněstří nalézt na stránkách organizací, sledujících nedodržování lidských práv, vývoj chudoby apod., převážně v angličtině. Jde o desítky reportů, hodnocení a žebříčků ročně, prolinky neuvádíme, protože se odkazy mění i vzhledem na přicházející nové verze reportů, a je jednoduché je získat ve vyhledávačích.

 

zpět na začátek

1.19. Adresy významných institucí

Adresy významných institucí MD / Adresele celor mai importante institutii
NrInstituce / Denumireaadresa
1Úřad vlády / Guvernul RMMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
2Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace / Ministerul Afacerilor Externe si Integrare EuropeanaChisinau, str. 31 August 1989, nr. 80
3Ministerstvo hospodářství / Ministerul EconomieiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
4Ministerstvo zemědělství a potravinářského průmyslu / Ministerul Agriculturii si Industriei AlimentareChisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 162, MD-2001
5Ministerstvo ekologie / Ministerul MediuluiChisinau, str. Cosmonautilor 9
6Ministerstvo školství / Ministerul EducatieiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
7Ministerstvo mládeže a sportu / Ministerul Tineretului si SportuluiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
8Ministerstvo zdravotnictví / Ministerul Sanatatii2009, Chişinău, str. Vasile Alecsandri, 2
9Ministerstvo spravedlnosti / Ministerul JustitieiChisinau, str. 31 August 1989, 82, MD-2012
10Ministerstvo technologií a spojů / Ministerul Dezvoltarii InformationaleChisinau, str. Puskin 42
11Ministerstvo financí / Ministerul FinantelorChisinau, str. Cosmonautilor 7
12Ministerstvo vnitra / Ministerul Afacerilor InterneChisinau, bd. Stefan cel Mare, MD-2001
13Ministerstvo obrany / Ministerul AparariChisinau, Hincesti 84
14Ministerstvo stavebnictví a regionálního rozvoje / Ministerul Constructiilor si Dezvoltarii RegionaleChisinau, str. Cosmonautilor 9
15Ministerstvo dopravy a silniční infrastruktury / Ministerul Transportulilor si Infrastructurii DrumurilorChisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 162, MD-2001
16Ministerstvo kultury / Ministerul CulturiiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
17Ministerstvo práce, sociální ochrany a rodiny / Ministerul Muncii, Protectiei Sociale si FamilieiChisinau, str. V. Alexandri 1
18Akademie věd MD /Academia de Stiinte al RM Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 1, MD-2001
19ParlamentChisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 105, MD-2001
20Delegace EU v MD / Delegatia Uniunii Europene in RMChisinau,    str. Kogalniceanu, nr 12
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter