Moldavsko: Základní informace o teritoriu

© Zastupitelský úřad Kišiněv (Moldavsko)

1.1. Oficiální název státu

  • Moldavská republika - moldavsky Republica Moldova - anglicky the Republic of Moldova

Rumunskému zkrácenému názvu země Moldova odpovídá český název Moldavsko (anglicky Moldova), nikoliv tedy Moldávie. Tento název je asociován s obdobím existence Moldavska jako svazové republiky SSSR.

 

zpět na začátek

1.2. Rozloha

Moldavsko se nachází v jihovýchodní Evropě, na severu, východě a jihu hraničí s Ukrajinou (délka hranice 939 km), na západě s Rumunskem a tudíž i s Evropskou unií (délka hranice 450 km).

Rozloha: 33 843 km2 + 4 163 km2 rozloha separatistického Podněstří (údaje dále uváděné obvykle neberou v úvahu Podněstří, není-li uvedeno jinak).

 

zpět na začátek

1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva

  • Pravobřežní Moldavsko - 3,568 mil.; s Podněstřím asi 4,1 miliónu, 117,2 obyv./km2

Všeobecně odpovědné instituce připouštějí, že nejsou schopny zachytit přesnou situaci v počtu obyvatel, což je dáno především velkou a sezónně se měnící migrací.

V souvislosti s problematickými vztahy Moldavské republiky s Podněstřím a vzhledem k dynamice migrace moldavského obyvatelstva se různé zdroje značně liší, a to jak v datech moldavských tak i mezinárodních organizací (bez Podněstří k 1. 1. 2009 - 3,568 mil. "stálého obyvatelstva Moldavské republiky", z toho 1,476 miliónu ve městech a 2,092 miliónu na venkově). Podněsterské orgány udávají počet obyvatel 555 tisíc), Světová banka uvádí pro konec roku 2005 hodnotu 4,205 mil. obyvatel Moldavska.

Ekonomicky činné obyvatelstvo:  moldavský statistický úřad uvádí, že za I. čtvrtletí 2010 bylo ekonomicky činných 1.124,7 tis. obyvatel (z toho zaměstnaných 1,022,6 tis. obyvatel), t. j. 37,9 % obyvatelstva (bez Podněstří). Počet ekonomicky činných obyvatel v posledních letech klesá ( vroce 2009 bylo ekonomicky činných 1.265,3 tisíc obyvatel, v roce 2008 1.302,8 tisíc. Údaje o počtu Moldavanů migrujících za prací do zahraničí nelze přesně zjistit - nedisponují jimi ani moldavské orgány, ani mezinárodní organizace (např. IMO). Proto se pracuje vesměs s odhady, které se v různých zdrojích značně liší - od 200 tisíc po 600 tisíc Moldavanů pracujících v zahraničí; maximální odhady během sezoních prací šplhají až na 1 milión obyvatel. Reálně lze předpokládat, že v zahraničí pracuje kolem 500 tisíc obyvatel.

 

 

zpět na začátek

1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení

V posledních pěti letech se jedná o průměrný roční pokles 0.28 %, způsobený jak nízkou porodností (v posledních letech trvalý trend nižšího počtu živě narozených dětí než úmrtí), tak také, a to především, migrací (což platí i pro Podněstří). V roce 2008 se narodilo 39.018 dětí a zemřelo 41.948 osob, v roce 2007 byl tento poměr 37.973/43.050, v roce 2006 pak 37.587/43.137.

 

zpět na začátek

1.5. Národnostní složení

  • Moldavané 75,8 %
  • Ukrajinci 8,4
  • Rusové 5,9
  • Gagauzové 4,4
  • Rumuni 2,2
  • Bulhaři 1,9
  • Romové 0,4
  • Židé 0,1
  • další 0,9
  • asi 350–500 Čechů

Pozn.: Deklarace příslušnosti k určité národnosti bývá obecně ovlivněna momentální situací v zemi, sociálním nebo bezpečnostním statusem (např. nedeklarovat se jako Rom) nebo i externími výhodami (je pohodlnější mít rumunský, ruský nebo ukrajinský pas, než moldavský; po vstupu do EU vzrostl zájem o občanství/pasy bulharské a především rumunské). Ústavou je povoleno dvojí občanství, což je hojně využíváno (v Podněstří především ruské, v pravobřežním Moldavsku především rumunské). V rámci vnitřního politického boje byla v dubnu 2008 přijata novela zákona o občanství, nepřipouštějící dvojí státní občanství pro vyšší státní úředníky. Novela však do parlamentích voleb v dubnu 2009 nevstoupila v platnost, a po opakovaných volbách v červenci 2009 není tato problematika na pořadu dne.

Rumunské úřady signalizovaly v minulých letech zájem Moldavanů o rumunské občanství řádově ve statisících, zatím byl proces verifikace žádostí velmi pomalý (řádově stovky až tisíce ročně), koncem roku 2007 však došlo k jeho urychlení (cca 8 - 10 tis. ročně). V dubnu 2009, po prvnívch volbách a po nich následujících demonstracích, bylo Rumunsko vládnoucí stranou MD obviňováno z účasti na "státním převratu" v MD. Přispělo k tomu i narychlo přijatou novelou zákona o občanství, usnadňující jeho získání i osobám ze třetího kolena těch předků, kteří někdy v historii rumunské občanství měli. EU tento vývoj nevidí ráda, neboť musí odolávat moldavskému tlaku na liberalizaci vízového režimu. MD totiž zdůvodňovala značný zájem o rumunské občanství možností cestovat a přehlížela hluboké příčiny nutící vysoké procento práceschopného obyvatelstva hledat práci za hranicemi. Mezi priority alianční vlády (po opakovaných volbách v červebci 2009) patří normalizace vztahů se sousedními státy. S Rumunskem byla v říjnu 2009 podepsána dohoda o dlouho odmítaném malém pohraničním styku, která vstoupila v platnost v dubnu 2010. Očekává se, že se změní vztah Moldavanů i k získání rumunského občanství.

 

zpět na začátek

1.6. Náboženské složení

  • Pravoslavní 93,3 %
  • (Židovské 1,5 - není uvedeno v oficiální statistice 2006)
  • Baptisté 1,0
  • Adventisté 7. dne 0,4
  • Pentikostální 0,3
  • Starý křest. obřad 0,2
  • Evangelíci 0,2
  • Římskokatolíci 0,1
 

zpět na začátek

1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky

V souladu s ústavou je státním jazykem moldavština (oficiálně většinou nazývaná národní jazyk), téměř identická s rumunštinou. V zemi je prakticky rovnoprávně užívána ruština, v Gagauzsku se užívá i turečtina.

 

zpět na začátek

1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města

  • 42 okresů + 2 samosprávná města se statusem okresů + Gagauzská autonomní oblast (s 1 samosprávným městem) + Podněstří (se 2 samosprávnými městy). Připravuje se reforma administrativně-správního systému.

Hlavní město:

  • Kišiněv (Chişinău), 752 tis.obyvatel

Další města:

 
Tiraspol186 tis.Podněstří
Balti165 tis. 
Bendery/Tighina130 tis.Podněstří
Ribniţa63 tis.Podněstří
Cahul35,5 tis. 
Ungheni35 tis. 
Soroca28,5 tis. 
Orhei25,7 tis. 
Comrat23,5 tis.Gagauzie

 

 

 

zpět na začátek

1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn

  • 1 Leu (mn.č. lei) = 100 bani
  • 15,80 lei = 1 EUR (5/2010)
  • mezinárodní označení „MDL“

V zemi se důsledně užívá národní měna. Měna zpevňovala bez vazby na reálnou ekonomiku v průběhu celého r. 2008 v důsledku vekých remitend od moldavských pracovníků v zahraničí a také přílivem zahraničních investic a poskytovanou zahraniční rozvojovou pomocí až na 12 lei za 1 EUR v prosinci 2008. Tento kurs, výhodný pouze pro dovozce, byl uměle udržován po celé předvolební období (2009) za cenu riskantního snižování devizových rezerv Centrální banky. V důsledku globální ekonomické krize (snižování přílivu remitend a snižování dalších zdrojů deviz) bylo očekáváno oslabování kursu (k 15.5.2009 se kurs pohyboval kolem 15.00 lei za 1 EUR, v prosinci 2009 byl na hodnotě 16,40; v lednu 2010 dokonce 17,80). K výraznému oslabení však zatím nedošlo v důsledku oslabení Eura v jarních měsících 2010.

 

zpět na začátek

1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba

Státní svátky v Moldavsku
1. lednaNový rok
7. a 8. lednaVánoce
8. březnaMezinárodní den žen
podle pravoslavného kalendáře (neděle a pondělí)Velikonoce
týden po Velikonocích (pondělí)Paştele blajinilor - vzpomínka na zesnulé
1. květnaMezinárodní den práce
9. květnaDen vítězství
27. srpnaDen nezávislosti
31. srpnaDen jazyka

Dále je třeba zmínit náboženské svátky, což jsou dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují - tudíž není vhodná návštěva či služební cesta (např. v roce 2010 se na začátku ledna, tzn. mezi Novým rokem a pravoslavnými vánocemi nepracovalo prakticky 10 dní. Věřící pravoslavní podnikatelé navštěvují bohoslužby pravidelně v neděli dopoledne. Církevní kalendář obsahuje celkem 103 titulů. Existují i respektované civilní oslavné dny (den města - vyhlašovaný místními municipalitami, celostátní dny vína - obvykle 2. víkend v říjnu...).

Obvyklá pracovní doba

Státní úřady a instituce  pracují obvykle od 8:00 do 17:00 s přestávkou na oběd od 12:00 do 13:00. Soukromé instituce pak od 9:00 do 18:00. V Moldavsku je časový posun + 1 hodina proti SEČ (týká se letního i zimního času).

Obvyklá prodejní doba: potraviny apod. 8:00-20:00, obchody velkých řetězců 9-21, v So a Ne různě; řetězce a jednotlivé potravinářské prodejny většinou pracují i v neděli, některé obchody pracují non-stop.

 

 

zpět na začátek

1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty

Moldavští lidé jsou většinou velmi milí a otevření; ve styku s oficiálními orgány či policejními složkami lze narazit na chladnější nebo komisnější přístup, často z nejistoty nebo z  neochoty rozhodnout nebo nést odpovědnost.

V obchodu se doporučuje osobní kontakt, místní obchodníci jsou zvyklí na pracovní jednání nebo alespoň na jeho završení u  prostřeného stolu. Moldavsko je vyhlášeno svými víny a brandy. Pohostinství ve velkých městech vyhovuje chuťově a většinou i hygienicky (snad kromě toalet). Ceny jsou nižší než v ČR. Historie a zejména sovětské období zanechaly znaky na způsobech styku - během jídla časté oslavné přípitky atd. Dárky jsou vítány.

Cizinec přijíždějící do země by si měl uvědomit, že Moldavsko je mladá nezávislá země, v moha oblastech objektivně chudší či méně rozvinutá, ale svou nezávislost tvrdě hájící a je velice citlivá na jakákoli velmocenská či "misionářská" a jiná podobná gesta. Zejména v oblasti Podněstří je potřeba počítat s větším  vlivem ruské mentality.

Moldavsko je sice víceméně dvojjazyčné, ale v některých regionech se výrazně upřednostňuje moldavština (rumunština s drobnými odchylkami a vyslovována měkčeji) a jinde se může stát, že bude dominovat ruština.

 

zpět na začátek

1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU

Úroveň zdravotního ošetření v Kišiněvu a ve větších městech je na základní úrovni, i když je třeba být připraven na neočekávaná specifika, ať již pokud jde o vybavení, zařízení a servis ve zdravotnických zařízeních, tak ve vztahu lékař-pacient. Korupce nebo neregistrovaná platba i za malé úsluhy je běžnou záležitostí. Vzhledem ke složité ekonomické situaci v zemi byla činnost některých zdravotnických zařízení omezena, a postupuje se cestou centralizace. Oficiálně je třeba rekonstruovat všech 32 regionálních nemocnic, v 17 je rekonstrukce urgentní. Zdravotnictví je silně podfinancováno. Sortiment za peníze (tzn. bez receptu) v lékárnách je širší než v ČR, k dostání je i řada léků, které jsou v ČR/EU na předpis. Novým problémem je nedostatek lékařů a kvalifikovaných zdravotních sester, odcházejících do zahraničí.

Pokud je to možné, doporučuje se omezit se jen na nejnutnější ošetření. Zubní ambulance, zejména dražší soukromé, jsou na vysoké evropské úrovni - při výrazně nižších cenách, než jsou ty evropské.

Do smluv mezi ČSSR a SSSR o bezplatném poskytování zdravotní péče ČR v devadesátých letech nesukcedovala. Při cestách do teritoria je proto třeba být zdravotně pojištěn a připraven hradit ošetření v hotovosti. Jinak ve světě uznávané platební karty jsou akceptovány jen ve velkých zdravotních zařízeních a větších lékárnách.

Vysoké procento pracovní migrace  (vč. prostituce obou pohlaví) přináší vysoké riziko nákazy pohlavními chorobami, AIDS a TBC.

Země leží mezi Ukrajinou a Rumunskem, tedy na migračních tazích ptáků mezi oblastmi s výskytem ptačí chřipky, v Moldavsku však tato oficiálně diagnostikována nebyla. Rovněž tzv. pandemická chřipka 2009/2010 zemi příliš výrazně nezasáhla.

Očkování zejména pro krátkodobý pobyt není povinné, ale vzhledem k dlouholetému propadu ani předtím nijak skvělého zdravotnictví se doporučuje především pro dlouhodobý pobyt, a to zejména mimo hlavní město, očkování proti hepatitidám a tyfusu, dále pak případně proti encefalitidě, záškrtu, eventuálně meningitis. Důležitou v celém postsovětském prostoru je kontrola protilátek na TBC.

  • Lékařská pohotovost 903
  • Policie 902
  • Požárníci 901
  • Informace o tel. číslech 1188
 

zpět na začátek

1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria

Moldavská republika zrušila pro občany ČR od 1. 1. 2007 vízovou povinnost. Toto opatření umožňuje občanům ČR vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. O podmínkách cestování občanů ČR do Moldavska viz také www.mzv.cz/chisinau.

Od 6. dubna 2006 provádí Moldavsko přímo na hraničních přechodech automatickou registraci o místě a pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost cizince po příjezdu do místa pobytu.

Výjimkou je přicestování cizince do Moldavska přes separatistický region Podněstří, kde moldavská hraniční kontrola nefunguje klasickým způsobem a zde platí povinnost zaregistrovat se v evidenci cizinců Ministerstva informačních technologií Moldavské republiky.

Občan mladší 15 let může opustit území ČR s vlastním cestovním pasem. Bez vlastního cestovního pasu může cestovat jen s rodičem, v jehož cestovním pase je zapsán. Opětovně je možné zapisovat děti do cestovních pasů rodičů, avšak pouze mladší deseti let.

Pro vstup Moldavanů do ČR platí vízová povinnost - viz www.mzv.cz. Možnost podání žádostí o dlouhodobá víza (účelem pobytu bývá zpravidla pracovní povolení, podnikání, účast v právnické osobě či sloučení rodiny) je v souvislosti se světovou ekonomickou krizí omezena tím, že potenciální žadatel se musí nejdříve zaregistrovat do elektronického pořadníku, který se nachází na adrese www.visapoint.euv. Tento je však kapacitně omezen. Na podání žádosti o víza krátkodobá, za účelem pozvání, turistiky apod. je možné se nadále objednávat na stávajícím konzulárním čísle českého velvyslanectví v Kišiněvu +373 22 209933.

Všeobecné informace pro cestování do Moldavska

a) celní předpisy

Základními dokumenty celního režimu v Moldavsku jsou zákony 1031-XIV z 8. 6. 2000 (o státní regulaci zahraničněobchodních aktivit), 1150-XIV z 20. 7. 2000 (o celní službě), 1380-XIII z 20. 11. 1997 (o celních tarifech) a dalších několik zákonů a vládních rozhodnutí. Podrobnější informace o závazných právních předpisech a znění uvedených zákonů (i v anglickém jazyce) lze nalézt na internetových stránkách moldavské celní správy www.customs.gov.md.

Pro soukromé cestovatele platí následující celní a devizová omezení vyplývající ze zákona č. 1569-XV z 20.12.2002, o dovozu a vývozu zboží do a z Moldavské republiky fyzickými osobami (viz výše uvedený link a také www.lex.justice.md) :


Při překročení hranice Moldavské republiky je možné dovézt nebo vyvézt bez deklarování do 10.000,- € nebo jejich ekvivalentu v jiné měně na osobu (v bankovkách, mincích a šecích). Dovoz a vývoz finančních prostředků do a z Moldavské republiky s deklarací je omezen výší 50000,- € nebo jejich ekvivalentu v jiné měně (v bankovkách, mincích a šecích).

Cizinci mohou do Moldavska dovážet: pivo 5 litrů, víno a jiné alkoholické nápoje 2 litry, 50 kusů doutníků, 200 kusů cigaret, 2 páry obuvi, 3 kusy kožených výrobků (kabelky apod.), jeden výrobek z přírodní nebo umělé kožešiny, 1 počítač a jeho části, 1 videoaparaturu,  1 audioaparaturu nebo další elektrotechniky (včetně té ve vozidle), 1 videokameru, optické přístroje, fotoaparáty a filmové kamery - po 1 kusu, 2 mobilní telefony, 3 hodinky, 4 brýle (včetně slunečních, maximálně 5 kusů šperků a další věci nepřekračující hodnotu 200 EUR, které nejsou určeny pro obchodní aktivity. Dále pak maximálně obsah palivové nádrže vozidla, které vjíždí na území Moldavska.

Vývoz zboží z Moldavské republiky fyzickými osobami je podle údajů místní celní správy neomezený hodnotou za předpokladu, že zboží není určeno pro komerční nebo výrobní účely. Povinnost toto prokázat spočívá na osobě vyvážející zboží.

Pro dovoz a vývoz živých zvířat je potřeba platné veterinární osvědčení. Pro dovoz a vývoz rostlin a semen se vyžaduje fytosanitární osvědčení.

Pro vývoz starožitností je nutno mít souhlas ministerstva kultury.

Nelze vyvážet ani dovážet bez povolení toxické látky, trhaviny, zbraně apod.

Zdroje dalších informací: Národní banka Moldavska www.bnm.org a v „Business -info“ záložce portálu www.welcome-moldova.com. Celní úřad Moldavské republiky www.customs.md

b) bezpečnost

Bezpečnost v zemi je na úroveň chudoby relativně dobrá, nicméně je třeba být na pozoru před kapsáři (zejména v návalech a dopravních prostředcích) a vyhýbat se místům, kde se vyskytují opilí lidé, zejména v noci; opilství v Moldavsku však rozhodně nemá pověstný sovětský rozsah.

Z hlediska občanské bezpečnosti je policie obvykle přínosem a lze ji obvykle přivolat (na číslo 902, moldavsky, rusky, ochota zejména jde-li o cizince), nicméně například neřeší zásadní problémy, brzdící dopravu. Korupce se nevyhýbá ani policii, je to patrno zejména v dopravě.

Zásadně nesměňujte peníze mimo oficiální místa, směnáren je dostatek a kursy se výrazně neliší. Nenoste u sebe a hlavně nikde neukazujte větší hotovost. Cennosti a zejména osobní doklady uložte do hotelových trezorů nebo je jinak zabezpečte, s sebou noste pouze kopie dokladů, abyste se mohli alespoň částečně prokázat policii ap.

Je třeba být opatrným v případě koupě dražších starožitností, nemovitosti ap., protože historicky zabudovanou systémovou vlastností je mimořádná schopnost udělat dokonalé povrchy, ale problémem je provedení uvnitř (neplatí jen pro stavby, podobná situace je třeba s předpisy či koncepcemi a jejich realizací).
Velmi přísně je trestáno držení drog a zbraní.

Pozor na volně pobíhající psy, je moudré vyhýbat se kontaktu s nimi, zvláště pohybují-li se ve smečce..

GSM signál se v kopcovitém Moldavsku omezuje na obydlená místa a hlavní tahy.

Domluvíte se moldavsky/rumunsky a rusky, s mladými často anglicky (na dalších místech jsou italština, španělština a portugalština), se staršími francouzsky. Řada z lidí rozumí češtině, pracují nebo pracovali u nás. Lidé jsou v naprosté převaze velmi vlídní a ochotní, nezapomínejme však na občasné průvodní jevy mimořádné chudoby. Hygiena, včetně kvality vody, a to zejména na vesnici, většinou neodpovídá evropským standardům.

c) služby, ceny potravin a služeb, ceny jednotlivých druhů pohonných hmot

Cena benzínu cca 14,20 MDL, nafty 12,60 (6/2010).

Ceny základních potravin (v MDL): chléb 5,- MDL, máslo 14,- MDL, jídlo v lidové restauraci od 60,-, typický oběd v Kišiněvu cca 150,- až 200,-MDL, spropitné se obvykle pohybuje kolem 5 %.

Zásobování ve městech je dobré, v Kišiněvu a Balti existují i standardní evropské supermarkety a hypermarkety i shoppinmally s evropským sortimentem a cenou oscilující kolem české.

Cena jednolůžkového pokoje v hotelu střední kategorie činí kolem 75-100 EUR/noc.

Ceny služeb (opravy, kadeřník atd. jsou obvykle nižší než v ČR)

Informace pro řidiče

a/ všeobecné

Při cestě motorovým vozidlem je vyžadována zelená karta, platný řidičský průkaz a technický průkaz. Řidiči vozidel musí mít doklady opravňující je k řízení vozidla (zejména u vozidel získaných na leasing nebo zapůjčených).

b/ Podmínky pro provoz motorových vozidel

Moldavské silnice jsou v mimořádně špatném stavu (oficiálně 70 % z nich překročilo svoji životnost, přes 90% vyžaduje generální opravy). Téměř neexistují zpevněné krajnice a vodorovné značení. Na hlavních tazích i ulicemi ve městech, včetně hlavních, je třeba jezdit maximálně opatrně. Počítejte s náhlou změnou povrchu, hlubokými výtluky i třeba chybějícími poklopy od kanálů tam, kde ještě před hodinou byly, a podobně (větev či jiný předmět trčící ze silnice obvykle signalizuje kanál bez poklopu nebo hluboký neopravený problém na silnici nebo také nahrazuje trojúhelník před nepojízdným vozidlem). Je třeba jezdit opatrně a pomalu především za deště, kdy není vidět díry. Dopravcům, přivážejícím do Kišiněva  jemné přístroje se doporučuje volit přechod MD / RO Causeni, silnice na Kišiněv je jako jedna z mála relativně v pořádku.

V zimě téměř nejsou udržovány vedlejší ulice a silnice, vzhledem k přirozené pahorkatosti moldavského terénu jsou nutné zimní pneu a pro případ nouze i řetězy.

Vedlejší silnice v době dešťů apod. nemusejí být průjezdné pro osobní automobily vůbec, do některých obcí nevedou zpevněné cesty.

Označení významu silnic na automapách ani trasových serverech nemusí korespondovat s realitou. I na „dálnici“ je třeba počítat s přítomností chodců, cyklistů, zvířat a zejména v noci zvlášť nebezpečných neosvětlených povozů. Jízdu v noci je moudré omezit na minimum a obecně počítat v itineráři cesty s výraznou časovou rezervou, ale i ve dne musí itinerář cesty respektovat výrazně nižší průměrné rychlosti, než ve střední Evropě.

Kultura účastníků provozu je nízká, řidiči „nepřemýšlejí“, jsou bezohlední, agresivní, často nedodržují ani vitální zákazy (zákaz vjezdu, červenou, jednosměrky, přednosti), jízdní pruhy prakticky nejsou vyznačovány ani respektovány. (Ke zvýšení odpovědnosti mají přispět nové systémy kontroly na významných křižovatkách - automatické foto a videokamery. Během třítýdenního zkušebního provozu v říjnu 2007 jediný z nich zaregistroval 45 tisíc porušení dopravních předpisů, červené světlo bylo ignorováno celkem 2000 krát!). Moldavskou specialitou je "blikající zelená" ke konci intervalu. Nejde o žádné přátelské návěští, ale o pokyn k okamžitému zastavení (hlavně oproti české mentalitě okamžitě brzdí před vámi jedoucí motorové vozidlo). Po ní totiž bez prodlev následuje žlutá a vzápětí červená.

Podobně chodci, cyklisté i kočí potahů si počínají až neuvěřitelně sebevražedně. Naštěstí se vzhledem ke stavu vozovek většina střetů děje jen v malé rychlosti. I když jste v právu, nemusí být moudré vynucovat si přednost apod., zejména vůči luxusním vozům či "terénním" SUV, ale ani vůči všem vozidlům, větším, než je vaše.

Technická způsobilost vozidel (celá škála ojetých vozů, dovezených ze zahraničí) k provozu velmi často neodpovídá evropským standardům (vč. kvality brzd a funkce brzdových a směrových světel).
Ve městech pozor na „maršrutky“ = mikrobusy, které jsou páteří místní dopravy; zastavují cestujícím často velmi nečekaně a nebezpečně naprosto kdekoli, tedy i v křižovatce či v prostoru hned před ní a za ní.

Dálková veřejná doprava autobusy je levná, ale cesta zejména v létě nepříliš příjemná.

Policie je často úmyslně a dokonce bez skutečného důvodu výrazně „kritičtější“ vůči vozidlům s cizími registracemi.

Silniční značení se sice zlepšuje, ale stále je nedostatečné, a to jak značky zákazové, tak směrové. V ČR lze zakoupit automapy, v Moldavsku i plán Kišiněva/Chisinau a též GPS softwarové vybavení.

Při průjezdu Moldavskem nedoporučujeme parkovat nebo přespávat v autech na neosvětlených a neoznačených parkovištích mimo města apod.

Nejenom ženám nelze doporučit stopovat, ať už z důvodů osobní bezpečnosti či kvůli kvalitě řidičů a vozidel.

Přísně je kontrolováno vlastnictví vozidel (počet krádeží v minulých letech poklesl), mějte tudíž s sebou doklady k vozidlu event. dohodu o zapůjčení vozidla (ověřený překlad ruský nebo rumunský).

Jsou zde opravny vozidel většiny světových značek, ale jen málo z nich je autorizováno. Vzhledem ke stavu cest jsou hojné pneuservisy a svařovny výfuků.

Zásuvky 230V jsou převážně DIN nebo též našim vidlicím vyhovující staré „sovětské“ (ty jsou ovšem většinou bez zemnícího kontaktu, takže lze užívat jen předměty s dvojí ochranou, označené dvěma čtverci v sobě).

Benzinových pump je dostatek, cena paliva je nižší než ve střední Evropě („bezolovo 95“ kolem 23,- Kč v červnu 2010), kvalita benzinu je proměnná, horší může být kvalita nafty, do moderních vozů se doporučuje doplňovat nádrž už v polovině, aby se event. příměsi rozpustily. Problém s naftou může být zejména na začátku zimy, kdy doporučujeme preventivně přidávat přípravky proti zamrzání a tankovat u čerpacích stanic, nabízejících Euronaftu.

Základní občerstvení na cestě poskytují některé benzinové pumpy a restaurace či kiosky podél tras, hygienické standardy zejména toalet však neodpovídají našim současným zvyklostem (extrémem jsou toalety na autobusových nádražích a zastávkách).

d/ Ekologické poplatky

Nejsou.

e/ Mýtné

Vyskytuje se jen pro těžké kamiony na několika úsecích silnic u hranic s Ukrajinou (např. trasa na Kamenec Podyljskij).

 

zpět na začátek

1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi

Pravobřežní Moldavsko nepředstavuje pro cizince zvýšené riziko. Zvláštní kapitolou je ale separatistické / levobřežní Podněstří, které se snaží odtrhnout od Moldavska od devadesátých let (viz dále - vnitropolitická situace). Tamní silně represivní režim sovětského typu není žádným státem uznán. Počítejte s tím, že v případě problémů tam může být konzulární i právní pomoc výrazně limitována. Do Moldavska se doporučuje vjíždět nikoli přes Podněstří a vyhýbat se mu i při tranzitu na Ukrajinu.

Vzhledem k tomu, že v Podněstří je koncentrována značná část konkurenceschopného průmyslu (hutní a strojírenský) a ten, pokud je registrován v Kišiněvu může vyvážet (obchodovat) do EU, čeští podnikatelé toto určité riziko podstupují a obchodně s Podněstřím komunikují. Pro navázání obchodních kontaktů se subjekty v Podněstří doporučujeme využít služeb Podněsterské obchodní komory (Торговопромышленная палата Преднистровской Молдавской Республики).

 

zpět na začátek

1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města

Velvyslanectví České republiky v Moldavské republice
Ambasada Republicii Cehe
Str. Moara Rosie 23,
MD-2005, Chisinau
Moldova

Je situováno na severozápadním okraji uzšího centra, severně od hlavní třídy Stefan cel Mare, na spojnici mezi Nejvyšším soudem či Ekonomickou akademií ASEM a sídlištěm Albisoara

POZOR - v Moldavsku platí časový posun + 1 hodina proti SEČ !

Konsulární telefon: +373 22 209933 - víza a další běžné konsulární záležitosti
Telefon zastupitelského úřadu: +373 22 209942 - ne konsulární záležitosti !
Konsulární pohotovost pro případ nouze, havárie či jiné velmi naléhavé události mimo pracovní dobu +373 79 707 999 - na tomto čísle nejsou vyřizovány žádosti o víza!
Fax: +373 22 296437
e- mail úřadu: chisinau@embassy.mzv.cz

Popis cesty z letiště

Pokud návštěvu neočekávají na letišti obchodní partneři, doporučuje se využití autorizované taxislužby. Taxi z letiště do centra jede cca půl hodiny, jízdné činí cca 70 - 100 Lei (6/2010).

Městská doprava je zajišťována rovněž tzv. „maršrutkami“ - tzn. mikrobusy jezdícími po dané trase, ale chovajícími se jako taxi, tzn. zastavujícími kdekoliv na znamení nastupujícího nebo vystupujícího pasažéra. Interval je cca půl hodiny (ve špičce kratší), cena jednotná, 3 lei za nástup. ZÚ však jejich využívání nedoporučuje vzhledem k možným dopravním nehodám suverénních řidičů tohoto druhu dopravy a proto, že stroje často nejsou v technickém stavu, který by odpovídal evropským standardům pro veřejnou přepravu.

Cena jízdenky v městské hromadné dopravě je 2,- Lei.

Je možné předpokládat, že během roku 2010 (m.j. i v souvislosti s pokračujícím růstem cen energií) dojde ke zvýšení cen jízdného v mětské hromadné dopravě i "maršrutkách". Dosavadní návrhy na zvýšení jízdného nebyly přijaty.

 

zpět na začátek

1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)

Moldavsko by mělo být pokrýváno kancelářemi Českých center a CzechTrade z Bukurešti.

České centrum
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. +4021 303 92 91, +4021 303 92 84
fax: +4021 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz

CzechTrade
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. : +4021 3039239, 30392230
fax : +4021 3122537
www.czechtrade.ro
E-mail: bucuresti@czechtrade.cz
michal.holub@czechtrade.cz

 

zpět na začátek

1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)

  • Jednotná nouzová linka 112
  • Pohotovost v Kišiněvě (Spitalul de Urgenta) +37322 235285
  • Záchranná služba 903
  • Požárníci 901
  • Policie 902
  • Taxi 1400, 1405, 1407, 1411, 1470 a další. Jízdné je výrazně (několikanásobně) levnější než v ČR.
  • Vlakový jízdní řád - informace Kišiněv 832736, 832737
  • Informace o telefonech a adresách 1188, 1189 (placená služba 0,40 Lei)
 

zpět na začátek

1.18. Internetové informační zdroje

Spíše než na turistických a business portálech lze Moldavsko a především Podněstří nalézt na stránkách organizací, sledujících nedodržování lidských práv, vývoj chudoby..., převážně v angličtině. Jde o desítky reportů, hodnocení a žebříčků ročně, prolinky neuvádíme, protože se odkazy mění i vzhledem na přicházející nové verze reportů, a je jednoduché je získat ve vyhledávačích.

 

zpět na začátek

1.19. Adresy významných institucí

Adresy významných institucí MD / Adresele celor mai importante institutii
NrInstituce / Denumireaadresa
1Úřad vlády / Guvernul RMMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
2Ministerstvo zahraničních věcí a evropské integrace / Ministerul Afacerilor Externe si Integrare EuropeanaChisinau, str. 31 August 1989, nr. 80
3Ministerstvo hospodářství / Ministerul EconomieiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
4Ministerstvo zemědělství a potravinářského průmyslu / Ministerul Agriculturii si Industriei AlimentareChisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 162, MD-2001
5Ministerstvo ekologie / Ministerul MediuluiChisinau, str. Cosmonautilor 9
6Ministerstvo školství / Ministerul EducatieiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
7Ministerstvo mládeže a sportu / Ministerul Tineretului si SportuluiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
8Ministerstvo zdravotnictví / Ministerul Sanatatii2009, Chişinău, str. Vasile Alecsandri, 2
9Ministerstvo spravedlnosti / Ministerul JustitieiChisinau, str. 31 August 1989, 82, MD-2012
10Ministerstvo technologií a spojů / Ministerul Dezvoltarii InformationaleChisinau, str. Puskin 42
11Ministerstvo financí / Ministerul FinantelorChisinau, str. Cosmonautilor 7
12Ministerstvo vnitra / Ministerul Afacerilor InterneChisinau, bd. Stefan cel Mare, MD-2001
13Ministerstvo obrany / Ministerul AparariChisinau, Hincesti 84
14Ministerstvo stavebnictví a regionálního rozvoje / Ministerul Constructiilor si Dezvoltarii RegionaleChisinau, str. Cosmonautilor 9
15Ministerstvo dopravy a silniční infrastruktury / Ministerul Transportulilor si Infrastructurii DrumurilorChisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 162, MD-2001
16Ministerstvo kultury / Ministerul CulturiiMD-2033, Chisinau, Piata Marii Adunari Nationale 1, Casa Guvernului
17Ministerstvo práce, sociální ochrany a rodiny / Ministerul Muncii, Protectiei Sociale si FamilieiChisinau, str. V. Alexandri 1
18Akademie věd MD /Academia de Stiinte al RM Chisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 1, MD-2001
19ParlamentChisinau, bd. Stefan cel Mare, nr 105, MD-2001
20Delegace EU v MD / Delegatia Uniunii Europene in RMChisinau,    str. Kogalniceanu, nr 12
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne