- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
České zboží, které již na moldavský trh proniklo (osobní automobily, zařízení pro energetiku, některé chemické výrobky, ale i některé potravinářské výrobky, nádobí atd.) mají na trhu dobrý zvuk. Začíná se však projevovat problém cenový, zdejší relace se od našich značně liší a navíc se na trhu prosazují s komparativními výhodami výrobci a dodavatelé ze sousedních zemí či z velkých nadnárodních obchodních řetězců.
Rostoucí spotřeba, tažená penězi pracovníků v zahraničí, zvyšuje poptávku po konstrukčních materiálech/ systémech pro bytovou výstavbu městskou i rodinných domků a jejich vybavení. Stavební boom (reality přeceněny, jde o ukládání peněz), opírající se o nepodloženě optimistické předpovědi ekonomického růstu, se však v letech 2008 a 2009 značně zpomalil, řada developerských firem je na pokraji krachu a není schopna ambiciózní projekty dokončit, jiné již skončily v bankrotu. Podobná situace se projevila i v soukromé výstavbě, kdy např. Moldavané pracující v zahraničí rozestavěli domy a poté přišli během krize o práci nebo pracují v hůře finančně hodnoceném oboru. Výstavba nepochybně bude pokračovat, zřejmě s různou intenzitou v různých oblastech Moldavska, ale určitě ne s takovým rozmachem jak se mohlo zdát před 5-6 lety. Obecně je však možné konstatovat, že kupní síla obyvatelstva je nízká.
ZÚ má za to, že prostor pro větší české dodávky je v participaci na investicích, hlavně infrastrukturálního charakteru nebo na rozvojových programech (biopalivo, bioenergetika, malá a střední vodohospodářská zařízení, teplárenství, zavlažovací systémy apod.).
České subjekty by měly více sledovat informace o tendrech na infrastrukturální projekty na evropských i moldavských stránkách. V současné době i v nejbližších letech se rozhoduje a bude rozhodovat o alokaci značných prostředků na rozvoj moldavské infrastruktury, které poskytnou zahraniční donoři, včetně EU.
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Informace poskytne CzechTrade Bukurešť.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Informace poskytne Velvyslanectví Moldavské republiky v ČR.
Podmínky jsou rovněž velmi přehledně k dispozici na www.miepo.md záložka "Create a business in Moldova".
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
8.3.1 Zákony
Ohledně aktuálních podmínek zřízení společnosti je vhodné kontaktovat investiční agenturu MIEPO www.miepo.md
8.3.2 Podmínky pro založení firmy
Zákon 424-XV ze 16.12. 2004 postihuje hlavní souvislosti se zakládáním a registrací firem.
Příklady společností a základního kapitálu:
- otevřená akciová společnost - S. A. - 1.505 USD
- uzavřená akciová společnost - S.A. - 752,5 USD
- společnost s ručením omezeným - S. R. L. - 406 USD
Podmínky jsou velmi přehledně k dispozici na www.miepo.md
Další užitečné informace pro hospodářskou činnost v Moldavské republice lze nalézt na stránkách www.doingbusiness.md (anglicky, rusky německy), www.gov.md (internetové stránky ministerstev a dalších státních institucí), www.justice.md (zákony), www.moldova.md (oficiální stránka Moldavské republiky), www.businessportal.md, www.chamber.md (obchodní komora), www.tender.gov.md (informace o tendrech a výběrových řízeních), www.customs.md (celní problematika), www.bursa.md, www.fisc.md (daňový systém), www.lex.md (zákony).
Obecně je možné konstatovat, že se zakládáním firmy je spojena výrazně větší byrokratická zátěž než bývá v Evropě (i u nás) zvykem, a pro registraci je třeba dodat větší množství papírů a razítek.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Zázemí pro propagační, marketingové a reklamní působení v Moldavsku je tvořeno několika společnostmi, jejichž seznam lze získat kontaktem na Obchodní a průmyslovou komoru Moldavska www.chamber.md
Informační materiály doporučujeme pro zdejší teritorium připravovat v moldavštině / rumunštině nebo v ruštině (případně v obou jazykových mutacích, což zde bývá běžné). V poslední době, v souvislosti s evropskými ambicemi Moldavska se v některých případech dostává do popředí angličtina, již méně francouzština (i když ti Moldavané, kteří francouzštinu umějí, znají ji díky románské příbuznosti jazyků dobře). Nejširší uplatnění budou mít rozhodně materiály v rumunštině, případně rumunštině a ruštině.
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Zásadně doporučujeme sporům předcházet maximálně přesnou smlouvou a zajištěním (platby předem, akreditivy). Při budování společnosti v Moldavsku doporučujeme vzhledem k poměrně široce se vyskytující netransparentnosti předpisů a postupů v detailech a relativně častým změnám předpisů využít místních expertů. Arbitráže doporučujeme spíše zahraniční. Vymahatelnost v rámci Moldavska nemusí být příliš úspěšnou.
I v této oblasti se Moldavsko přibližuje k Evropě, ale je to proces, který bude ještě nějakou dobu trvat.
Při řešení sporů v Moldavsku má platit evropská legislativa. Moldavsko zatím nefigurovalo v žádném sporu, registrovaném WTO.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Vyhlašování státních zakázek je v kompetenci každého ministerstva. Informace se objevují na jejich internetových stránkách a jsou také čas od času publikovány ve zvláštní příloze týdeníku Ekonomický obzor (Ekonomičeskoe obozrenie). Vzhledem k celkovému podnikatelskému prostředí vzniká dojem, jakoby jejich publikování bylo pouze nutným zlem. Vláda v únoru 2005 ustavila a jmenovala pracovníky Agentury pro rovnou příležitost (obdoba našeho Úřadu pro hospodářskou soutěž), který by měl dozorovat i situaci ve veřejných zakázkách.
Souhrnná informace o veřejných zakázkách je dostupná na stránkách vládní „Agentury hmotných reserv, státních zakázek humanitární pomoci“ (Agentstvo materialnych resursov, gosudarstvennych zakupok i gumanitarnoj pomošči).
Užitečná v této oblasti je samozřejmě také již výše zmíněná stránka www.tender.md, která má např. záložky: legislativa; probíhající tendry; dokončené tendry; archiv tendrů; registr spolehlivých dodavatelů aj.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Někdy nepřehledný legislativní rámec a jeho často nejednotná aplikace jsou skutečnostmi, které při pronikání na moldavský trh způsobují zahraničním firmám potíže. Nicméně moldavská administrativa učinila během posledních několika let značný pokrok ve směru přizpůsobování zdejšího investičního prostředí evropskému. Byla rovněž učiněna řada systémových kroků k přilákání zahraničních investorů a podnikatelů. Dosud je však poukazováno na problémy s vymahatelností práva a korupcí v široce chápané justici. Investory také brzdí ne zcela zřejmá perspektiva dalšího politického vývoje v zemi v souvislosti s politickou a ústavní krizí, která se v podstatě táhne již déle než 2 roky.
Při podnikání v Moldavsku je potřeba počítat s celou řadou byrokratických potíží, s nedokonalou infrastrukturou, kritickým nedostatkem kapitálu a někdy odlišnými prioritami v rámci obchodních vztahů, ale místní podnikatelé zpravidla ctí dohodnuté a jsou velmi pracovití, a dokonce - zejména při důsledném dohledu - respektují evropské standardy. Udělat první dobrý dojem je jejich silnou stránkou.
Spolehlivost v plnění termínů má spíše jižní než severní charakter, při sjednávání lhůt je často volena optimistická nebo líbivější varianta.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Moldavsko je členem WIPO, je stranou 25 mezinárodních dohod WIPO a je signatářem Dohody o TRIPS z července 2001. V souladu s těmito dohodami je přizpůsobena všechna domácí legislativa a byla zřídila všechna potřebná dohledová místa, včetně Vládní agentury pro ochranu intelektuálního vlastnictví -State Agency on Intellectual Property (AGEPI) - www.agepi.md;
Podrobný fact sheet o Moldavsku z hlediska aplikace mezinárodních závazků v oblasti ochrany intelektuálního vlastnictví do vnitřních zákonů a předpisů je k dispozici na www.wipo.org.
I přes plnění formálních závazků, vyplývajících ze členství ve WIPO je třeba mít na zřeteli, že např. obecný vztah k padělávání softwaru je shodný se stavem v celém postsovětském prostoru. Některé televizní kanály běžně vysílají západní, především americké, filmy a seriály bez získání autorských práv (i v tomto ohledu existuje "efektivní spolupráce" v postsovětském prostoru) a jakoukoli kritiku chápou jako politický útok či trest za jejich, např. opoziční, politickou orientaci.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Nejsou v zásadě výrazně odlišné od našich, při započetí vztahu je obvyklé platit předem a po nějaké době (rok) se přejde na jinou platbu (akreditiv apod.). Vyplatí se v každém případě pečlivá příprava smluv (u větších objemů v každém případě s právníkem), umístění místa sporu do ČR nebo jiné standardní země, dodávání "na fakturu" až po několikanásobném bezproblémovém placení a pokud dojde ke sporu, pak jednat bez prodlení a pružně, ale tvrdě.
Doporučujeme využívat v rámci možností služeb českých bank zaměřených na export, které mohou poskytovat financování pro zdejší trh. Jedná se zejména o tyto banky: Československá obchodní banka, Komerční banka, Interbanka Praha a Česká exportní banka. Všechny tyto banky mají ve svém portfoliu i Moldavsko. EGAP může kvalifikovaně pomoci při oceňování obchodního a investičního rizika
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
K tradičním veletrhům v Moldavsku patří mezinárodní zemědělský a potravinářský veletrh MOLDAGRO, MOLDAGROTECH , ale i další v oboru stavebnictví - MOLDCONSTRUCT , vodního hospodářství, spotřebního zboží, potravinářství - FOOD-DRINKS, FOOD TECHNOLOGY, PACKAGING.DEPO, turistiky apod. Je však třeba poznamenat, že charakter veletrhů se za posledních několik let změnil od čistě moldavského na více mezinárodní. Často se jich zúčastňují firmy ze států SNS (BY, UA, RF, Azerbajdžán, atd.), ale i Turecko a téměř na každém z nich je představena Rumunská obchodní komora a příslušné RO podniky a v posledním období zvyšuje svou přítomnost a viditelnost také Polsko. Určitou koleraci mezi účastí na veletrzích a zvyšováním obchodního obratu lze sledovat v měnícím se pořadí obchodních partnerů Moldavska (viz předchozí kapitolu). Další země EU se objevují na veletrzích jen občas a účast se liší podle zaměření veletrhu.
ČR měla jen několik pokusů o představení firem na nedrahých stáncích, např. na během nábytkářském veletrhu; naši vystavovatelé se obvykle rozhodují na poslední chvíli.
Aktuální seznam veletrhů a výstav pro běžný rok, (20 - 30 výstav) včetně podmínek a poplatků pro účast je na webových stránkách kišiněvského výstaviště - společnosti MoldExpo (www.moldexpo.md )
ZÚ Kišiněv, doporučuje českým firmám především účast na veletrzích věnovaných zemědělské výrobě a zemědělské technice, jejichž důležitost vyplývá ze samotné charakteristiky moldavské ekonomiky.
Je třeba počítat s tím, že Kišiněvské veletrhy jsou ve srovnání s brněnskými či jinými evropskými výrazně menší rozsahem i nabídkou, ale také reprezentací a počtem zahraničních firem a zemí z nichž jejich zástupci přicestovali.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
