- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Systém veřejných rozpočtů SRN se skládá ze spolkového rozpočtu (státního rozpočtu), rozpočtů jednotlivých spolkových zemí a rozpočtů obcí. K tomuto systému přistupují ještě zvláštní rozpočty spolkových aktiv (Sondervermögen des Bundes), např. vyrovnávací fondy, tzv. ERP-fond, podíly na EU, Fond německé jednoty, rozpočet DB, fond odškodnění aj. Pro některé statistické a národohospodářské účely se do systému někdy zahrnuje i rozpočet sociálního pojištění.
| Spolek | Země | Obce | ||
|---|---|---|---|---|
| 2005 | Výdaje | 259,9 | 259,3 | 153,3 |
| Příjmy | 228,4 | 235,3 | 151,1 | |
| Saldo | -31,4 | -24,1 | -2,2 | |
| 2006 | Výdaje | 261,0 | 258,7 | 155,7 |
| Příjmy | 232,8 | 248,7 | 158,6 | |
| Saldo | -28,2 | -10,0 | +3,0 | |
| 2007 | Výdaje | 270,5 | 263,9 | 160,7 |
| Příjmy | 255,7 | 267,3 | 169,3 | |
| Saldo | -14,7 | 3,4 | 8,6 | |
| 2008 | Výdaje | 303,8 | 278,0 | 169,0 |
| Příjmy | 292,0 | 278,8 | 176,9 | |
| Saldo | -11,8 | +0,8 | +7,9 | |
| 2009 | Výdaje | 292,3 | 295,0 | 178,6 |
| Příjmy | 257,7 | 269,9 | 171,7 | |
| Saldo | - 34,5 | -25,1 | -6,9 | |
| 2010 | Výdaje | 303,7 | 133,3 | 76,8 |
| Příjmy | 259,3 | 142,6 | 84,7 | |
| Saldo | - 44,3 | -9,3 | -7,9 | |
| 2011 plán | Výdaje | 305,8 | ||
| Příjmy | 257,0 | |||
| Saldo | -48,8 |
Pramen: Německá spolková banka, září 2011
5.1.1 Veřejný dluh
Celkové zadlužení veřejných rozpočtů se v letech 1998–2002 pohybovalo kolem 1150 až 1250 mld Euro. V uplynulých třech letech došlo k jeho navýšení o téměř dalších 150 mld. Euro. V roce 2005 se veřejný dluh zvýšil celkem o 50 mld. € a podíl zadluženosti na HDP dosáhl 64,6 %. V roce 2006 se tento podíl nepatrně snížil na 64,4%. V roce 2007 se podíl zadluženosti na HDP zvýšil na 64,9% a v následujícím roce na 66,3%. V roce 2009 se podíl zadluženosti na HDP zvýšil dokonce na 73,5% a přes konjukturu v letech 2010 a 2011 se dále zvýšil. Vzhledem k opatřením Spolkové vlády v roce 2008 (viz bod 4.1 STI) a současnému hospodářskému vývoji byl očekáván v roce 2011obrat tohoto nepříznivého trendu posledních let, což se nezdařilo a nerealizovalo se tak ani postupné přibližování maastrichtskému kriteriu zadluženosti.
| 2000 | 2001 | 2002 | 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zadlužení veřej. rozpočtů celkem: | 1198,2 | 1203,9 | 1253,2 | 1325,7 | 1395,0 | 1447,5 | 1497,1 | 1576,6 | 1646,2 | 1762,2 | 2026,7 |
| Z toho: | |||||||||||
| - Spolek | 715,6 | 697,3 | 719,4 | 760,5 | 803,0 | 872,7 | 917,6 | 976,9 | 1006,8 | 1077,1 | 1311,0 |
| - Země | 333,2 | 357,7 | 384,8 | 415,0 | 442,9 | 468,2 | 480,5 | 493,0 | 533,3 | 575,2 | |
| - Obce | 82,9 | 82,7 | 82,7 | 84,0 | 84,3 | 83,8 | 81,9 | 120,0 | 118,8 | 122,6 | |
| - zvl. rozpočty | 58,3 | 59,1 | 59,2 | 58,8 | 57,3 | 15,4 | 14,6 | 100 | x | x | x |
| Podíl zadlužení na HDP v % | 58,7 | 57,9 | 59,6 | 62,8 | 64,7 | 66,2 | 65,9 | 63,3 | 63,1 | 69,2 | 69,3 |
| Maastrichtské kriterium zadluženosti v %: | 59,7 | 58,8 | 60,4 | 63,9 | 65,8 | 68,0 | 67,6 | 64,9 | 66,3 | 73,5 | 83,2 |
Pramen: Německá spolková banka, září 2011, údaje za rok 2010 předběžné
Pozn.: x = není již statisticky sledováno
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
| mld. EUR | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| I. Bilance výkonů (běžný účet) | +112,9 | +145,0 | +181,2 | +154,8 | +133,7 | +141,1 |
| Z toho: 1. zahraniční obchod | +156,0 | +159,1 | +199,3 | +178,3 | +138,7 | +154,5 |
| vývoz (fob) | 790,6 | 903,9 | 965,2 | 984,1 | 803,3,7 | 951,9 |
| dovoz (cif) | 634,6 | 744,8 | 769,9 | 805,8 | 664,6 | 797,4 |
| 2. služby | -37,6 | -27,2 | -11,6 | -7,0 | -10,4 | -8,3 |
| II. Majetkový účet | -1,4 | -0,3 | +0,1 | -0,2 | +0,0 | -0,6 |
| III. Kapitálový účet | -129,6 | -175,5 | -210,2 | -160,2 | -145,4 | -131,7 |
| Z toho: 1. přímé investice | -22,9 | -50,3 | -66,0 | -49,7 | -29,2 | -44,3 |
| 2. cenné papíry | -29,9 | -12,3 | +142,7 | +35,0 | -70,3 | -142,5 |
| 3. finanční deriváty | -9,3 | -6,2 | -85,2 | -25,4 | +20,4 | |
| 4. změna devizových rezerv | +2,2 | +2,9 | -1,0 | -2,0 | +3,2 | -1,6 |
| IV. Saldo chyb a opomenutí | +18,1 | +30,7 | +28,9 | +5,5 | +11,6 | -8,8 |
Zdroj: Německá spolková banka, září 2011
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Finanční propojení Německa se zahraničím se v roce 2007 zřetelně zvýšilo. Celkově stouply německé zahraniční pohledávky o 10 % na 5 004 mld. EUR a zahraniční závazky o 11,5 % na 4 360 mld. EUR, Čisté pohledávky tak činily 644 mld. EUR (2006: 636 mld.), což představuje 26,5 % HDP (2006: 27,5% HDP). Německo si tak posílilo vůči zahraničí svoji pozici věřitele.
V roce 2008 došlo v důsledku globální finanční krize k lehkému poklesu pohledávek o cca 1% na 4 952 mld. EUR a závazků zhruba o 1,5% na 4 285 mld. EUR. Čisté pohledávky tak vzrostly na 667 mld. EUR, což je okolo 27% HDP. Došlo tedy k dalšímu posílení pozice věřitele Německa vůči zahraničí.
Zatímco zahraniční pohledávky v roce 2009 stouply o 3,2% na 5 082 mld. EUR, zahraniční závazky klesly o 1,8% na 4 187 mld. EUR. Výsledkem je zřetelné zvýšení "Netto pozice Německa" na 895 mld. EUR, což představuje 37% hrubého domácího produktu! Jinými slovy - Německo opět podstatně posílilo vůči zahraničí svoji pozici věřitele, což ovšem přináší problémy v době probíhající "řecké krize" v roce 2011.
Pramen: Německá spolková banka, září 2011
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
5.4.1 Centrální bankou
vykonávající bankovní dohled nad fungováním celého bankovního systému v SRN je Deutsche Bundesbank, která tuto činnost vykonává za přispění svých 16 zemských poboček v jednotlivých spolkových zemích (dle zásad federalismu). Doprovodným dozorčím orgánem bankovního systému je rovněž Spolkový dozorčí úřad pro úvěrování (Bundesaufsichtsamt für das Kreditwesen) se sídlem v Berlíně. Do kompetencí Deutsche Bundesbank patří mimo jiné i vydávání mincí (vydávání a povolování emisí bankovek spadá do kompetence Evropské centrální banky - EZB). Bankovní instituce působící na území SRN musí prokázat, že disponuje vlastním kapitálem v minimální výši 5 mil.€.
5.4.2 Německý bankovní systém
se vyznačuje zejména universálností úvěrových ústavů - obchodních bank. Většina bankovních institutů provádí všechny myslitelné bankovní obchody pod jednou střechou. Obchodní banky se dají rozdělit podle své velikosti a významu na tři základní skupiny:
- privátní obchodní banky (kreditní banky) s dalším dělením na velké banky s celostátní působností, regionální banky, privátní bankéře, jakož i pobočky zahraničních bank. Celkový podíl této skupiny na obchodním obratu všech obchodních bank dosahuje jedné třetiny.
- spořitelny a zemské banky s veřejno-právním statutem, které jsou specialitou německého bankovního systému. (Landesbanken, Landessparkassen - ZBS). Tyto veřejnoprávní subjekty náleží do kompetence zemí a jsou zřizovány zem. zákony. Jejich cílem je zajištění region. finanč. infrastruktury a za tímto účelem poskytuje jejich zřizovatel (země) věřitelům ZBS neomezené ručení a další služby subvenčního charakteru. Tím získávají tyto subjekty konkurenční výhodu, která jim na dotčených trzích umožňuje dominovat nad soukromými bankami, jež tak jsou nuceny směřovat své aktivity do jiných, rizikovějších oblastí.
- družstevní lidové banky (Volksbanken) a raiffeisenky (Raiffeisenbanken) a jejich centrály.
Vedle universálně působících bank existují v Německu i speciální bankovní ústavy, které jsou činné jen v určitých oblastech bankovních obchodů. K těmto bankám se řadí hypotéční banky ( Bayrischer Hypotheken- und Vereinsbank je universální bankou.) a insituty, specializující se na dlouhodobé úvěry (stavební úvěry, nákup nemovitostí).
Poslední skupinou jsou banky se speciálním statutem a zvláštními úkoly, mezi něž např. patří veřejno-právní KfW - Kreditanstalt für Wiederaufbau a stavební spořitelny pro drobnou klientelu.
Statistické a strukturální údaje o bankách, bankovních obchodech, platebním styku, finančních trzích viz stránky Spolkového svazu německých bank (Bankenverband) www.bankenverband.de
Deset největších německých bank
| Banka | Bilanční suma v mil. EUR 2009 | Bilanční suma v mil. EUR 2010 | Změna v procentech | Počet poboček 2009 | Počet poboček 2010 | Počet zaměstnanců 2009 | Počet zaměstnanců 2010 | Forma |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Deutsche Bank AG | 1.500.664 | 1.905.630 | 26,99 | 1.964 | 3.083 | 77.053 | 102.062 | privátní |
| Commerzbank AG | 844.103 | 754.299 | -10.64 | 2.311 | 2.170 | 62.671 | 59.101 | privátní |
| KfW Bankengruppe | 407.237 | 445.514 | 9.40 | 3 | 70 | 4.265 | 3.543 | veř.-právní |
| DZ Bank AG | 388.525 | 383.464 | -1.3 | 32 | 19 | 25.636 | 26.800 | družstevní |
| Landesbank Baden-Württemberg | 411.694 | 374.413 | -9.06 | 212 | 1 | 13.630 | 13.061 | veř.-právní |
| Unicredit Bank AG | 363.420 | 371.909 | 2.34 | 852 | 927 | 20.459 | 19.146 | privátní |
| Bayerische Landesbank | 338.818 | 316.354 | -6.63 | 1 | 1 | 11.821 | 10.853 | veř.-právní |
| Eurohypo AG | 256.061 | 229.010 | -10.56 | 16 | 1.278 | privátní | ||
| Norddeutsche Landesbank | 238.688 | 228.586 | -4.20 | 22 | 18 | 6.463 | 4.211 | veř.-právní |
| Postbank AG | 226.609 | 214.684 | -5.26 | 1.100 | 20.672 | privátní | ||
| WestLB AG | 242.311 | 191.523 | -20.96 | 26 | 20 | 5.214 | 4.473 | veř.- právní |
Pramen: Německá spolková banka, září 2011
5.4.2.1 Německé pojišťovnictví
je konstruováno takovým způsobem, že plně pokrývá veškerá možná rizika formou příslušných pojištění: nemocenské, úrazové, životní, stejně jako pojištění proti nejrůznějším škodám. Pojišťovny působící na německém trhu je možné rozdělit dle jejich právních forem na akciové společnosti, tzv. pojišťovací spolky na bázi reciprocity (tzv. vvag), veřejnoprávní pojišťovny a pobočky zahraničních pojišťoven. Činnost těchto pojišťovacích ústavů podléhá plné konkurenci a řídí se dvěma hlavními zákonnými normami (pojišťovací zákon, tzv. Versicherungsgesetz a zákon řídící právo všeobecných obchodních podmínek, tzv. AGB-Gesetz). Finanční situace pojišťoven je přísně v pravidelných intervalech přezkoumávána spolkovým orgánem, kterým je Spolkový dozorčí úřad pro pojišťovnictví se sídlem v Berlíně. V zájmu ochrany pojištěnců je povinna každá pojišťovna před zahájením vlastní činnosti prokázat stanovenou minimální kapitálovou vybavenost.
Největším německým pojišťovacím ústavem aktivním ve všech odvětvích pojištění je Allianz, AG. K dalším předním pojišťovacím ústavům patří Generalli, WWK Algemeine Versicherung, UAP, Gothaer, Münchener Rückversicherung, ARAG, Manheimer Versicherung apod. V Zaměstnavatelském svazu pojišťoven v Německu je sdruženo na 250 řádných členů. Další informace viz: www.agv-vers.de.
5.5. Daňový systém
Daňový systém Německa je složitý a vybírané daně na krytí veřejných výdajů se dělí na tyto tři úrovně (spolkové daně, zemské daně a obecní daně a přirážky). Výnos z některých daní se určitým procentem pak ještě přerozděluje mezi tyto skupiny. Vedle tří národních úrovní existuje samozřejmě ještě úroveň čtvrtá, Evropská unie.
| (mld.€) | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Spolek | 211,8 | 225,6 | 251,7 | 260,7 | 2525,8 | 254,5 |
| Země | 158,8 | 173,4 | 191,6 | 200,4 | 182,3 | 181,3 |
| Obce | 59,8 | 67,3 | 72,6 | 77,2 | 68,4 | |
| EU | 21,7 | 22,1 | 22,2 | 23,1 | 20,5 | 24,4 |
| Celkem | 392,3 | 421,2 | 465,6 | 484,2 | 455,6 | 460,2 |
Případné diference v číslech jsou způsobené zaokrouhlováním.
Pramen: Spolkové ministerstvo financí (Monatsbericht únor 2011)
5.5.1 Struktura daňových příjmů
Daň z příjmu, která zahrnuje daň z příjmu fyzických (daň ze mzdy, daň z příjmu z nezávislé činnosti) a právnických osob (korporační daň včetně příplatku solidarity) představují nejvýznamnější přímou daň, vybíranou v Německu. Na celkovém výběru daní se podílí cca 40 %. Vybírají ji spolkové země a přerozdělují ve prospěch spolku (42,5 % u daně z příjmu fyzických osob, 50 % u korporační daně), obcí (15% daně z příjmu fyzických osob), zbytek zůstává k dispozici zemským rozpočtům.
Daň z příjmu fyzických osob platí v Německu registrované fyzické osoby ze závislé činnosti (mzdy, příjmy), ze zemědělství a lesnictví, z řemeslných provozů, z výdělečné činnosti, např. u příslušníků svobodných povolání, z kapitálového majetku, z pronájmů a z propachtování a z jiných specifikovaných příjmů. U daně z příjmu je uplatňováno lineárně-progresivní zdanění. Z příjmu se odpočítává nezdanitelná částka ve výši 7.664 Euro (u manželů dvojnásobek). Od 1. 1. 2005 se pohybují vlastní sazby daně z příjmu od 15 % do 42 %. Horní hranice zdanění se aplikuje od zdaňovacího ročního základu 52.152 € u svobodných a bezdětných zaměstnanců (u manželů dvojnásobek).
Daň z příjmu právnických osob (korporační daň) Platbě daně podléhají právnické osoby (akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným atd.). Je stanovena ve výši 25,0 % ze zisku. Dividendy jsou zahrnovány jen z poloviny do vyměřovacího základu pro osobní daň z příjmu. (Příjmy společníků se zdaňují podle zákona o dani z příjmu.) Poloviční zahrnování těchto příjmů bylo zavedeno počátkem roku 2001 na základě požadavků EU.
Dále je třeba ještě upozornit na solidární příplatek, který činí 5,5 % ze zisku a který platí podniky, ale i fyzické osoby, ve všech spolkových zemích.
Druhou nejvýznamnější daní je daň z přidané hodnoty s 30 %-ním podílem na celkových daňových příjmech. Má dvě sazby - 7 % a 19 %, s obdobným členěním jako u nás.
Daň vybíraná při dovozu ze zemí mimo EU je nazývána dovozní daní (Einfuhrsteuer).
Rozdělení daně z obratu do jednotlivých rozpočtů se počítá následovně: Nejprve dostane spolek 5,63 %, ze zbytku dostanou nejprve obce 2,2 %. Z následného zbytku dostá spolek 49,6 %. Na spolkové země připadá zbývajících 50,4 %.
Systém spotřebních daní zahrnuje některé spotřební daně, vybírané u nás, ale i další, které náš daňový systém nezná. Všechny spotřební daně jsou vybírány na úrovni spolku a zůstávají příjmovou stránkou jeho rozpočtu, s výjimkou daně z piva, jejíž výnos se dělí mezi spolek a země. Od placení spotřebních daní jsou osvobozeny dvě německá území - ostrov Helgoland a oblast Büsingen, která patří ke švýcarskému daňovému a celnímu území.
Spotřební daně se dělí na:
- daň z piva
- daň z šumivého vína
- daň z lihovin (Zwischenerzeugnissteuer)
- daň z minerálních olejů
- daň z elektrické energie
- daň z tabáku
- daň z kávy
Ke spotřebním daním se řadí i daň z dovozu, která svým ekonomickým charakterem patří do daně z přidané hodnoty.
Významnou daní je živnostenská daň, se zákl. sazbou 5% při fyzické i právnické podnikající osoby, která se počítá ze základu pro zdanění daně z příjmu či korporační daně. Pro fyzické osoby se snižuje vyměřovací základ o 24 500 € až do celkového ročního příjmu 72 500 €. K této základní sazbě přistupuje ještě tzv. obecní přirážka, která se pohybuje mezi 200 až 460 %. Živnostenská daň vcelku je tak jen o něco málo nižší než korporační daň (ta je od roku 2009 15%). Živnostenská daň je nákladovou položkou. Daň vybírají obce a přerozdělují zemím a spolku. Je hlavním zdrojem příjmu obcí.
Po široké diskusi došlo od 1. 1. 2007 ke zvýšení sazby DPH na 19 %. Zásadní změna německého daňového systému se předpokládala v roce 2008. Vzhledem k hospodářské a finanční krizi byly úpravy daňového systému zatím odsunuty. Došlo jen k dílčí úpravě, např. u dědických daní - zvýhodnění rodinných podniků s minimálním ročním obratem 300 mil. EUR.
V současné době je předmětem pozornosti v německých podnikatelských kruzích zákon, který se týká přiměřenosti odměn členů představenstva akciových společností (Gesetz zur Angemessenheit der Vorstandsvergütung, tzv. VORSTAG). Zákonodárce zde reaguje na dlouhotrvající kritiku pracovně právních míst, které požadovali odpovídající zvýšené zdanění vysokých příjmů členů představenstva a.s. Účelem je dosažení spravedlivých a společensky odpovídajících čistých příjmů této skupiny pracovníků. Zákon vstoupil v platnost 5. 8. 2009.
Německá vláda avizovala v rámci stukturálních změn pro rok 2011 uskutečnění významných změn v daňovém systému, které by vedly ke snížení daňového zatížení právnických i fyzických osob.
Podrobné informace o jednotlivých daních, i těch, které v tomto krátkém přehledu nejsou uvedeny (daň z motorových vozidel, daň z nemovitostí, daň z pojištění, daň z obalů, daň z druhého bydliště, daň z loterií, církevní daň - pro fyzické osoby registrované v církvi aj.) jsou uvedeny v daňovém lexikonu Steuern A-Z spolkového ministerstva financí na jeho internetové stránce www.bundesfinanzministerium.de
Na základě potřeb podnikatelské sféry a poznatků Zelené linky pro export uvádíme níže též kontaktní adresy finančních a daňových institucí v Německu:
Bundeszentralamt für Steuern
An der Küppe 1
53225 Bonn
Telefon: +49 (0) 228 406 - 0
Telefax: +49 (0) 228 406 – 2661
E-Mail: poststelle@bzst.bund.de
Finanzamt Chemnitz-Süd
Paul~Bertz-Straße 1
09120 Chemnitz
Telefon: 0371/279-0
Telefax: 0371/227065
E-Mail: poststelle@fa-chemnitz-sued.smf.sachsen.de
Bundessteuerberaterkammer
Neue Promenade 4
10178 Berlin
Postfach 028855
10131 Berlin
Telefon: 030/240087-0
Telefax: 030/240087-99
E-Mail: zentrale@bstbk.de
Finanzministerium des Landes Baden-Württemberg
Postfach 10 1453
70013 Stuttgart
0711/279-0
Fax: 0711/279-3893
Bayerisches Staatsministerium der Finanzen
Odeonsplatz 4
80539 München
089/2306-0
Fax: 089/2306-2808
Bayerisches Landesamt für Steuern
Sitz München
Sophienstr. 6
80333 München
0899991-0
Fax: 0899991-1099
Dienststelle Nürnberg
Krelingstr. 50
90408 Nürnberg
0911 991-0
Fax: 091 I 991-1099
Senatsverwaltung für Finanzen
Abteilung III - Steuern
Klosterstr. 59
10179 Berlin
030/9024-100
Fax: 030/9020·284149
Ministerium der Finanzen des Landes Brandenburg
Steinstr, 104-106
14480 Potsdam
0331/866-0
Fax: 0331/866-6889,~6888
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
