- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Zahraniční obchod patří spolu se zahraničními investicemi k nejdůležitějším předpokladům hospodářského růstu, zaměstnanosti a ekonomické prosperity Německa. Každé třetí vydělané Euro má svůj původ v zahraničí, každé páté pracovní místo je závislé na prosazení německých produktů a služeb v zahraničí.
V roce 2004 se po letech ekonomické recese stal export opět hlavním motorem hospodářského oživení. Pozitivní trend od té doby trval až do roku 2008, kdy obrat zahraničního obchodu SRN dosáhl historického rekordu ve výši 1.813,5 mld. Euro.
Od roku 2003 patří Německo k největším světovým vývozcům zboží a služeb. Překonalo USA i Japonsko, nicméně jej v posledních letech začíná překonávat Čína, která se v roce 2009 stala světovou exportní jedničkou. V řadě oborů, jako je např. automobilový průmysl, chemie, vývoz farmaceutik, strojů a zařízení, je SRN stále světovou exportní jedničkou, i když jeho pozici - např. u chemie, ale i strojírenských vývozů, silně ohrožují právě expandující čínské exporty. Současně je Německo druhým největším světovým importním trhem.
Výraznou dlouhodobou tendencí německého ZO jsou dovozy dílů, finální montáž produktů v SRN a následný export. Zdaleka ne všechno vyvážené zboží je tak stoprocentně „Made in Germany". Studie uvádějí, že v současné době je kolem 40 % německých vývozů postaveno na dodávkách dílů ze zahraničí, zatímco na začátku devadesátých let to bylo pouhých 27 %.
V důsledku celosvětové krize se německý export v roce 2009 propadl o 18,4 % a dovoz poklesl o 17,2 %, při zachování kladné obchodní bilance ve výši 136,1 mld. Euro. Německo ztratilo v roce 2009 postavení exportního šampióna a přenechalo toto místo Číně.
Se silnými problémy se v roce 2009 potýkal především export, dosavadní motor hospodářského růstu země, který se díky vysoké exportní kvótě německého průmyslu stal paradoxně brzdícím elementem celé ekonomiky. V roce 2010 došlo s návratem konjuktury k opětovnému oživení německého zahraničního obchodu a jeho obrat dosáhl 1 765,7 mld. Euro s kladnou obchodní bilancí ve výši 153,3 mld. Euro.
Rostoucí trend zahraničního obchodu se udržel i v roce 2011, kdy jeho obrat dosáhl 1 962,2 mld. Euro s opět kladnou obchodní bilancí ve výši 158,2 mld. Euro.
Tento pozitivní trend si zahraniční obchod SRN udržel i v lednu 2012, což prozatím odpovída nárustu o 9,3 % oproti roku 2011.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
Export zboží v roce 2011 dosáhl hodnoty 1 060 mld. Euro, objem dovozů představoval téměř 902 mld. Euro. Meziročně došlo oproti předchozímu roku 2009 k výraznému nárůstu dovozu i vývozu. Export meziročně narostl o 10,5 % a import meziročně vzrostl o 11,9 %.
Vývoj ZO SRN v letech 2006 – 2011 (v mld. Euro)
Zdroj: Destatis, beřzen 2012
Největšími německými vývozci jsou spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko, Bádensko-Virtembersko a Bavorsko, následovány Dolním Saskem a Hesenskem s velkým odstupem před dalšími zeměmi. První pětice má v německém exportu s více než 60 % zcela převažující vliv. Silné exporty, podmiňující souběžné dovozy surovin a polotovarů, činí z této skupiny zemí i nejdůležitější německé importéry, kteří jsou s více než 70% podílem hlavními odběrateli zahraniční produkce a surovin.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriální skladba německého zahraničního obchodu v roce 2011 nevykázala zásadní změny oproti předchozím letům. Potvrdila jen význam vnitrounijního obchodu. Hlavními obchodními partnery ve vývozu i dovozu byly opět členské státy EU. Jejich podíl na německých exportech představoval 60 %, u importů 63 %. Největšími obchodními partnery SRN v roce 2011 mimo EU je Amerika (10% podíl na exportu) a Asie (16% podíl na exportu).
Do zemí EU vyvezlo Německo v roce 2010 zboží v hodnotě 570,6 mld. Euro a importovalo zboží v hodnotě 503,8 mld. Euro. Ve srovnání s rokem 2009 poklesl podíl exportu do zemí EU o 2,67 % a podíl importu z EU se snížil o 1,6 %.
Do zemí Eurozóny vyvezla SRN zboží za 386,2 mld. Euro (+2,3 %), dovozy představovaly 355,5 mld.Euro (-1,4 %). Do zemí EU mimo Eurozónu vyvezla SRN v roce 2010 zboží v hodnotě 184,4 mld. Euro (-0,35 %) a dovezlo zboží v hodnotě 148,3 mld. Euro (-0,16 %).
Do třetích zemí mimo EU bylo exportováno v roce 2010 zboží v hodnotě 381,2 mld. Euro (nárůst podílu o +2,7 %) a importováno z nich bylo zboží v hodnotě 293,8 mld. Euro (+1,54 %).
Zahraniční obchod SRN podle skupin zemí v letech 2008, 2009 a 2010
| 2008 | 2009 | 2010 | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Hodnota | Podíl | Hodnota | Podíl | Hodnota | Podíl | ||
| mld. Euro | v % | mld. Euro | v % | mld. EUR | v % | ||
| Export celkem: | 984,1 | 100,0 | 803,2 | 100,0 | 951,9 | 100,0 | |
| v tom: | |||||||
| EU | 622,6 | 63,26 | 503,5 | 62,67 | 570,6 | 60,0 | |
| země Eurozóny | 419,6 | 42,6 | 344,9 | 42,90 | 386,2 | 40,6 | |
| země mimo Eurozónu | 203,0 | 20,6 | 158,7 | 19,75 | 184,4 | 19,4 | |
| Třetí země | 361,5 | 36,7 | 299,7 | 37,30 | 381,2 | 40,0 | |
| Import celkem: | 805,8 | 100,0 | 667,1 | 100,00 | 797,6 | 100,0 | |
| v tom: | |||||||
| EU | 460,9 | 57,1 | 431,0 | 64,60 | 503,8 | 63,0 | |
| země Eurozóny | 315,1 | 39,1 | 306,5 | 45,90 | 355,5 | 44,5 | |
| země mimo Eurozónu | 145,8 | 18,1 | 124,5 | 18,66 | 148,3 | 18,5 | |
| Třetí země | 345,0 | 42,8 | 236,6 | 35,46 | 293,8 | 37,0 | |
Zdroj: Destatis, březen 2011. Dopočty OEÚ, údaje pro 2011 dosud nezveřejněny.
SRN si udržuje aktivní saldo obchodní bilance, které má dokonce rostoucí tendenci.
Rozhodující roli v ZO Německa sehrává dlouhodobě v obou směrech zhruba 20 zemí. Nejdůležitějším obchodním partnerem SRN roku 2011 zůstala - stejně jako v předchozích více než dvaceti letech - Francie. Česká republika si i vroce 2012 udržela 12. příčku, nicméně celkový objem exportu do ČR po krizovém roce 2009 a roce 2010 opět stoupl. Největší vývozy realizuje SRN do Francie, největší dovozy realizovala v roce 2011 SRN překvapivě nikoliv z Číny jako v minulých letech, ale z Nizozemska.
Nejdůležitější exportní trhy SRN v roce 2011 (řazeno podle obratu)
Zdroj: Destatis, březen 2012, dopočty OEÚ
6.3. Komoditní struktura
S ohledem na vyspělost německé ekonomiky převažuje ve vývozu SRN dlouhodobě s podílem kolem 85 % export hotové produkce, kolem 5 % představují polotovary, zhruba 1 % představuje vývoz surovin. Poměrně významné je i postavení výrobků agropotravinářského komplexu, které se podílejí na vývozech země v posledních letech mezi 4 - 5 %.
V německém dovozu dominuje dlouhodobě s podílem kolem dvou třetin souborné hodnoty rovněž hotová produkce. I přes vlastní zemědělskou základnu a vyspělý potravinářský průmysl včetně exportu, patří poměrně důležité místo i agrárním dovozům (podíl kolem 7 %). S ohledem na slabou domácí surovinovou základnu jde až 10 % či více hodnoty dovozů na získání surovin, k 10% podílu se blíží rovněž import polotovarů a dílů.
Zbožová struktura německého exportu je v posledních deseti letech neměnná. Nejvýznamnějšími exportními položkami SRN jsou dopravní technika (včetně vývozu osobních vozů a autodílů, motorů a aviotechniky), dále elektrotechnické přístroje a zařízení včetně sdělovací techniky a též stroje včetně kancelářské techniky a obráběcích strojů. Dohromady reprezentují tyto tři skupiny kolem 45 % hodnoty veškerého exportu země. K důležitým vývozním artiklům patří rovněž chemické výrobky včetně gumárenských a plastikářských produktů, dále i farmacie.
Nejdůležitější německou vývozní položkou byly v roce 2010 automobily a autodíly, které se podílely na celkovém německém exportu 16,6 % (159,4 mld. Euro), druhou nejvýznamnější položkou byly stroje s podílem 14,5 % (138,7 mld. Euro), třetí místo zaujaly chemické výrobky s 9,4 % (90,6 mld. Euro). Vzhledem k obnovené konjunktuře došlo v těchto položkách ke značnému nárůstu - export automobilů a dílů vzrostl meziročně o 29,7 %, export strojů vzrostl o 11,3 % a export chemických výrobků o 20,5 %.
Velmi podobně se vyvíjela struktura exportovaných komodit i v roce 2011. Hlavní vývozní položkou byly automobily a díly 17,4 % (184,5 mld. Euro - meziroční nárůst o 13,4 %), dále stroje s podílem 15,2 % (161,2 mld. Euro - meziročně +13,9 %) a na třetím místě následují chemické výrobky (9,5 %, 101,0 mld. Euro - meziroční nárůst 10,3 %).
Nejdůležitějšími dovozními položkami byly v roce 2011 přístroje na zpracování dat a elektrické přístroje (9,95 %, 89,5 mld. Euro), dále ropa a zemní plyn (9,1 %, 82,0 mld. Euro) a dopravní prostředky (8,99 %, 81,1 mld. Euro).
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Celní systém
Německé teritorium patří do celního území Evropské unie, přičemž do celního území SRN (a tedy i EU) nepatří ostrov Helgoland a území Büsingen. Na druhé straně je součástí jeho celního území rakouská oblast Jungholz a Mittelberg. Otevřením evropského jednotného vnitřního trhu (JVT) v lednu 1993 (s následným přistoupením dalších zemí) odpadly celní kontroly na vnitřních hranicích Evropské unie. Ve vnitřním styku zemí EU se nevybírají cla. Přístupem ČR a dalších zemí k EU jde od 1.května 2004 nadále i pro naši zemi ve vzájemném obchodním styku se SRN o vnitrounijní obchod (intrakomunitární obchod) a vzájemné dodávky proto nepodléhají celní kontrole, ani z nich nejsou vybírány celní dávky.
Toto platí pouze pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním transitním procedurám nebo pro zboží dodávaná na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). Interní komunitární tranzitní procedura (T2) je tudíž aplikována u zboží dodávaného z jednoho členského státu do druhého přes nečlenský stát.
Zboží pocházející z nečlenských států Evropské unie (z tzv. "třetích zemí") musí být procleno, aby mohlo být vpuštěno do vnitřního oběhu. V SRN platí od 1.1.1994 Celní zákoník Evropských společenství (Zollkodex der Europäischen Gemeinschaften). Ten je doplněn dalším podkladem EU - Společným celním tarifem (Gemeinsamer Zolltarif, GZT), který je každoročně aktualizován a obsahuje kromě jiného celní sazby na dovozy zboží z třetích zemí. (Integrovaný celní sazebník EU Taric lze nalézt po otevření následujícící internetové stránky: http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm).
V SRN platí, stejně jako v ostatních členských zemích EU, společný celní sazebník a harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží, který je aplikovaný rovněž v českém celním sazebníku (NACE kódy) a slouží mj. i pro statistické kvantifikace.
Daň z přidané hodnoty (Mehrwertsteuer nebo také Umsatzsteuer) a spotřební daň (Verbrauchersteur) a zahraniční obchod: Výběr DPH v zahraničním obchodě u intrakomunitárních dodávek sice odpadá, avšak při vývozu produktů, zejména výrobků určených konečnému maloobchodnímu spotřebiteli, je nicméně již při průzkumu trhu a kalkulaci exportní ceny a tím i posouzení finální konkurenceschopnosti produktu třeba brát v potaz jak DPH vybírané v prodejním místě, tak případnou spotřební daň. (V dalších podrobnostech se odkazuje na kapitolu „Finanční a daňový sektor".)
Celní problematika spadá do působnosti Spolkové celní správy (Bundeszollverwaltung), která působí v rámci Spolkového ministerstva financí. Informace k tématu cel včetně veškerých legislativních úprav lze proto najít na webových stránkách tohoto ministerstva (Internet www.bundesfinanzministerium.de) nebo přímo na webových stránkách celního úřadu http://www.zoll.de. K tématu celní problematiky (včetně problematiky spotřebních daní) je účelné uvést následující německé kontaktní adresy a informační místa:
Centrální informační středisko celní správy
Zoll-Infocenter
Friedrichsring 35
63069 Offenbach am Main
Telefon: 069/469976-00
Telefax: 069/469976-99
E-Mail : info@zoll-infocenter.de
Regionální servisní a informační celní středisko - Severní Bavorsko
Zoll-Servicecenter Nordbayern
Luisenstraße 11
90762 Fürth
Poštovní adresa:Postfach 26 34
Telefon: +49(0)911/971186-555
Telefax:+ 49(0)911/971186-599
Email: nordbayern@zoll.de
Regionální servisní a informační celní středisko - Jižní Bavorsko
Zoll-Servicecenter Südbayern
Sophienstraße 6
80333 München
Telefon:+ 49 (0)89/5995-2555
Fax:+ 49 (0) 89 /5995-2370
Email: suedbayern@zoll.de
Kontrola vývozu/dovozu
Klasická omezení aplikovaná v německém zahraničním obchodě (zbraně a vojenský materiál, výrobky strategické povahy, případné limity dovozu některých komodit ze třetích zemí mimo EU) bývají uvedena v oběžnících Spolkového ministerstva hospodářství a technologie BMWi a jsou publikována i na jeho internetových stránkách - www.bmwi.de. Jejich kompletní přehledy lze získat rovněž na internetových stránkách Spolkového úřadu pro hospodářství a kontrolu vývozu (BAFA) www.bafa.de, který je pověřeným specializovaným zařízením předmětného spolkového ministerstva. Kontrole podléhají rovněž některé další senzitivní výrobky a technické služby a v jistém ohledu rovněž tranzitní obchod. Obdobně se to týká vývozu tzv. duálního zboží (t.j. zboží použitelného jak pro civilní, tak i vojenské užití).
Legislativní podklad pro kontrolu exportu zbraní a zbrojního vybavení tvoří tzv. „Zákon o kontrole válečných zbraní" Kriegswaffenkontrollgesetz (KrWaffKontrG), Zákon o vnějších hospodářských vztazích - Außenwirtschaftsgesetz (AWG) a nařízení o provádění zahraničních vnějších vztahů - Außenwirtschaftsverordnung (AWV). Vývoz duálního zboží se řídí nařízením EU (č. 1334/2000 z 22. 6.2000). Politika SRN při vývozu, ale i transitu vojenského materiálů přes území SRN, je přísnější, než u ostatních zemí EU. Na obdržení povolení není právní nárok a může být odmítnuto i při důvodném podezření, že materiál by mohl sloužit v zemích s válečnými ohnisky k represi obyvatelstva. Vývoz zbraní nebo duálního zboží bez příslušného povolení je postihován jako trestný čin, minimálně jako přestupek, přičemž pokuta může být uložena až do výše 500.000 Euro, v některých případech může sankce představovat i trest odejmutí svobody. Příslušná opatření a požadovaná povolení se týkají i lodí plujících pod německou vlajkou, i když k nakládce nedojde na území (v přístavu) SRN. Obdobně i letadel zanesených v německém registru.
Vydávání zbrojních dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh, provádí pro průmyslové artikly a některé strategické materiály a suroviny vedle svých dalších funkcí spolkový úřad BAFA. BAFA vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.
Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu - BAFA (průmyslové výrobky)
Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle (BAFA)
Frankfurter Strasse 29-35
65760 Eschborn
Tel: 0049-6196-908 0
Fax: 0049-6196-908 800
Internet: www.bafa.de
E-mail: poststelle@bafa.de (kontrola vývozu)
E-mail: bundesamt@bafa.de (kontrola dovozu, energie)
6.5. Ochrana domácího trhu
V případě SRN se v pravém smyslu nejedná o uplatňování klasických ochranářských opatření. Trh SRN se v tomto směru řídí harmonizovanou legislativou EU a je plně liberalizován. Poměrně striktní jsou nicméně požadavky na kvalitu řady produktů, vycházející na základě legislativy EU z národních ustanovení a norem na „ochranu spotřebitele", z ekologických norem apod., včetně kontroly jejich dodržování.
Zvýšené ochraně podléhají na domácím trhu zejména potraviny. Do homologačního režimu patří rovněž léčiva a zdravotnické přípravky. Mezi zakázané produkty a oblasti podléhající kontrole patří dále dětská pornografie, exotická fauna a flora, protiústavní materiály, známkové a produktové pirátství a nebezpečný odpad. Užití některých německých standardů a norem není sice povinné, pokud jsou výrobky homologovány pro EU, tradiční přístup spotřebitelů a jejich důvěra v některé německé normy ale pomáhají odbytu produkce u konečného spotřebitele.
Vydávání dovozních a vývozních licencí, případně schválení výrobku pro trh provádějí dle charakteru produktu v Německu následující instituce:
1. Spolkový úřad pro hospodářství a kontrolu vývozu (průmyslové výrobky)
Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle (BAFA)
Frankfurter Strasse 29-35
65760 Eschborn
Tel: 0049-6196-908 0
Fax: 0049-6196-908 800
Internet: www.bafa.de
E-mail: poststelle@bafa.de(kontrola vývozu)
E-mail: bundesamt@bafa.de(kontrola dovozu, energie)
BAFA vydává rovněž mezinárodní importní certifikáty a provádí verifikaci certifikátů.
2. Spolkový úřad pro zemědělství a výživu (zemědělská produkce a potraviny)
Bundesanstalt für Landwirtschaft und Ernährung (BLE)
Adickesalle 40
60322 Frankfurt am Main
Tel: 0049-69-1564 0
Fax: 0049-69-1564 444
Internet: www.ble.de
E-mail. poststelle@ffm.ble.bund400.de
3.Spolkový úřad pro léčiva a zdravotnické produktů (léčiva, přípravky)
Bundesanstalt für Arzneimittel und Medizinprodukte ( BfarM)
Kurt-Georg-Kiesinger-Allee 3
53175 Bonn
Tel.: 0049-228-207-30
Fax: 0049-228-207-5207
Internet: www.bfarm.de
E-mail: risch@bfarm.de
Základní technické normy aplikované na výrobky v distribuční síti SRN publikuje Německý ústav normalizační (DIN). Další oborová nařízení a normy lze získat od níže uvedených věcně příslušných institucí.
1. Německý normalizační úřad ( DIN)
Deutsches Institut für Normung (DIN)
Deutsches Informationszentrum für technische Regeln (DITR)
Burggrafenstrasse 6
10787 Berlin
Tel.: +49 (0)190 00 26 0
Fax: +49 (0)30 262 81 25
Internet: www.din-katalog.de
E-mail: walser@aoe.din.de
2. Sdružení německých inženýrů
Verein Deutscher Ingenieure e.V.
Abteilung VDI-Richtlinien
Postfach 10 11 39
40002 Düsseldorf
Tel.: +49 (0)211 6214-237 oder -339
Fax: +49 (0)211 6214-174
E-mail: mailto:rili@vdi.de
3. VDE Verband der Elektrotechnik Elektronik Informationstechnik e.V.
Stresemannallee 15
60596 Frankfurt a. M.
Tel.: +49 (0)69 6308 0
Fax: +49 (0)69 6312 925
Internet: www.vde.com
E-mail: via homepage
4. TÜV (technická bezpečnost výrobků )
Internet: http://www.vdtuev.de).
5. Německý institut pro dodržování kvality a značení
Deutsche Institut für Gütesicherung und Kennzeichnung e.V.
Siegburger Str. 39
53757 Sankt Augustin
Tel.: +49 (0)2241/1605-0
Fax: +49 (0)2241/1605-11
Internet: www.ral.de
E-mail: ral-institut@ral.de
6.6. Zóny volného obchodu
Zóny volného obchodu nebo svobodná celní pásma jsou většinou v již tradičně svobodných přístavech Hamburg, Cuxhaven, Brémy a Bremerhaven, Kiel, Emden. Na Dunaji je svobodné celní pásmo v Deggendorfu a na Rýně v Duisburgu-Ruhortu. Důležitými námořními přístavy jsou dále Brake, Flensburg, Lübeck, Nordenham, Rostock, Sassnitz a Stralsund, celní letiště jsou Berlín-Tegel, Berlín-Schönefeld, Brémy-Neuenland, Drážďany, Düsseldorf-Lohausen, Frankfurt n. M., Hamburk-Fuhlsbüttel, Hannover-Langenhagen, Kolín n. R.- Bonn, Lipsko, Mnichov-Riem, Norimberk, Saarbrücken-Ensheim, Stuttgart-Eschterdingen.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
