- 3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
- 3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
- 3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
Vztahy Nigeru se sousedy se v průběhu vlády poslední vojenské administrativy (2010) zlepšily a zlepšují se i v roce 2011. Členství Nigeru v organizaci ECOWAS bylo plně obnoveno.
EU je pravděpodobně největším donorem rozvojové pomoci. Hlavním bilaterálním donorem a významným obchodním partnerem je Francie. Roste význam Číny. Vztahy s USA se koncentrují spíše do oblasti bezpečnostní spolupráce s cílem zabránit tomu, aby se Sahel stal bezpečným útočištěm islámských teroristů.
Zejména s cílem boje proti místním podskupinám Al Kaidy rozvíjí Niger vojenskou spolupráci s Alžírskem, Mali a Mauretánií.
Od zahájení konfliktu/občanské války v Libyi překročilo společnou libyjsko-nigerskou hranici cca 66 000 uprchlíků, kteří hledají na území Nigeru útočiště (dalších 25 000 osob uteklo do Čadu). Niger není na takovou vlnu uprchlíků připraven a ministr zahraničních věcí opakovaně vyzývá k finanční asistenci pro zvládnutí tíživé humanitární situace.
3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních
UN, AU, ECOWAS, WTO, IMF, FAO, UNCTAD, UNESCO, WAEMU aj. Niger patří mezi země ACP.
3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách
Platnost obchodní dohody s EU (smlouva z Cotonou) skončila k 31. 12. 2007, smlouvy vyplývající z členství v ECOWAS a WAEMU.
3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.
- Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Niger z roku 1963
- Dohoda o kulturní spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Republikou Niger z roku 1963
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- >> 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)