Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

 

Rok 2010 byl pro nizozemskou ekonomiku příznivější než rok 2009. Růst HDP dosáhl výše 1,7% poté co se v roce 2009 snížil o 3,9%. Nejvýznamnější růstový impuls přišel od zahraničního obchodu, růstu exportu, který v meziročním srovnání vzrostl o 10,9%. Mírně k růstu výkonu ekonomiky v roce 2010 přispěla vyšší spotřeba domácností (+0,4%) a veřejného sektoru (+1,0%). Naopak investice byly v roce 2010 o 4,9% nižší než v roce 2009 a tudíž na vývoj HDP působily negativně.

Průmyslová výroba podpořená zahraniční poptávkou vzrostla o 7% v porovnání s rokem 2009.  

Nizozemská ekonomika těžila zejména ze silného růstu sousedního Německa, kam je tradičně vyváženo nejvíce zboží.

Nezaměstnanost byla relativně nízká, 5,4%, tj. 426 tis. osob. Rovněž inflace byla na nízké úrovni když dosáhla na konci roku 2010 výše 1,3%.

Příznivě postupovalo ozdravování veřejných financí poté co v prosinci 2009 Rada ministrů financí EU rozhodla zahájit s Nizozemskem řízení o nadměrném schodku. Nizozemsko přijalo opatření s cílem snížit schodek veřejných financí pod hranici 3% v roce 2013 jak požadovala Rada. V červenci 2010 Rada vyjádřila souhlas s přijatými opatřeními. Schodek veřejných financí za rok 2010 činil 5,2% když v roce 2009 činil ještě 5,4%

Celkové zadlužení veřejných financí na konci roku 2010 činilo 62,9% HDP.

Centrální plánovací úřad Nizozemska (www.cpb.nl) očekává, že ekonomika v roce 2011 velmi mírně poroste. HDP má vzrůst o skromných 1,75%. Tahounem ekonomiky má být opět export zboží (nárůst o 7,25%). Nezaměstnanost se má snížit na 4,25%. Rovněž inflace by se měla snížit na očekávaných 1,1%.

Dále se sníží roční deficit veřejného rozpočtu na 4,2% HDP, celková veřejná zadluženost však ještě mírně naroste na 64,6% HDP.

Výhled nizozemské ekonomiky na rok 2011 je podrobněji popsán v kapitole 10.

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

 

	2005	2006	2007	2008	2009	2010
HDP objem v tržních cenách (mld. EUR)	513,4	540,2	568,7	488,5	469,4	477,6
Růst HDP (%)	2,0	3,4	3,6	2,0	-4,0	1,7
Roční míra inflace (%)	1,7	1,1	1,6	2,5	1,0	1,3
Míra nezaměstnanosti (%)	6,5	5,5	4,5	3,9	4,9	4,5

Zdroj: www.cbs.nl

Ukazatelé HDP objem v tržních cenách, růst HDP, národní důchod per capita - dle publikace CBS National Accounts of the Netherlands.


Pozn.: NL je součástí eurozóny, čemuž je podřízena monetární politika. Úrokové míry pro eurozónu lze nalézt na www.ecb.eu; mezibankovní úrokové míry v NL či úrokové míry kapitálového trhu NL na www.dnb.nl

Podíl odvětví na HDP v roce 2009 :

• Zemědělství, lesnictví a rybolov                                 2,4%
• Těžební průmysl                                                           1,8%
• Zpracovatelský průmysl                                            22,6%
• Dodávky elektřiny, plynu a vody                                  3,5%
• Stavebnictví                                                                    7,6%
• Obchodní, restaurační a opravárenské služby     11,8%
• Doprava, skladování, telekomunikace                     6,6%
• Finanční služby                                                           24,2%
• Spotřeba veřejné správy                                             9,3%
• Pečovatelské a další sociální služby                     10,2%

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Nizozemský průmysl (výrobní sektory) se na tvorbě HDP podílí cca 23%. V porovnání s rokem 2009 stoupla v roce 2010 produkce výrobních odvětví o 5%.

Nizozemská průmyslová výroba je velice silně orientována na zahraniční trhy, průmyslové výrobky se podílí téměř 70% na celkovém vývozu. V průmyslu je zaměstnáno přibližně 19% pracovníků.

Nejdůležitějšími nizozemskými průmyslovými odvětvími jsou chemický průmysl (podíl na celkové průmyslové výrobě 31%), strojírenský a kovodělný průmysl (30%), potravinářský průmysl (23%), papírenský a polygrafický průmysl (7%).

Nizozemský průmysl je tvořen velkým počtem malých podniků , menším množstvím středních podniků a několika průmyslovými giganty, které se řadí mezi největší podniky daného odvětví ve světě - potravinářské koncerny Unilever a Ahold, chemické koncerny Shell, DSM a AKZO Nobel a elektrotechnický koncern Philips.

Velice důležitým rysem nizozemského průmyslu je vývoj nových produktů a technologií. Nositelem více než 90% celkových nákladů na vědu a výzkum je v Nizozemsku průmyslový sektor (např. 15% pracovníků koncernu Philips pracuje ve výzkumu a vývoji). Nizozemsko má dobrou pozici v oblasti klíčových moderních oborů jako biotechnologie, ICT, elektronika a technologie materiálů.

V rámci potravinářského průmyslu je Nizozemsko světoznámým producentem sýrů a různých mléčných výrobků. Třetina výroby je závislá na dovozu surovin, jako např. kakaa, sóji ap. Více než 70% produkce je exportováno. Důležitým sektorem je i výroba nápojů, Nizozemsko je světovým výrobcem piva Heineken, Amstel (spadá do skupiny Heineken), Grolsch a dalších.

V roce 2010 obrat nizozemského chemického průmyslu činil 47 miliard euro. Jeho podíl na HDP zemí tvoří 3%. V chemickém průmyslu pracuje zhruba 64 tis. osob. Přibližně 2/3 chemické produkce představují základní chemické suroviny. Hlavními výrobními odvětvími jsou petrochemie (Shell), základní výroba ( Akzo Nobel, Shell Chemie, DSM), finální produkty, výroba plastů a gumárenství.

Ve strojírenském průmyslu působí v NL cca 4500 firem s 90tisíci zaměstnanci. 95% z těchto podniků jsou malé firmy. 60% produkce je exportováno, největším obchodním partnerem je SRN. Vzhledem k vysokým nákladům práce v Nizozemsku firmy nezřídka přesouvají výrobu do zemí s nižšími výrobními náklady.

Elektronickému průmyslu dominuje koncern Philips. Odvětví zahrnuje celkem 1200 podniků s celkovým počtem 80 tisíc zaměstnanců. 70% produkce směřuje na export. Elektrotechnický průmysl je zastoupen výrobou kabelů, transformátorů, generátorů, instalačních materiálů, telekomunikačních zařízení, osvětlovací techniky, počítačů atd. V důsledku sílící konkurence se také v tomto odvětví projevuje trend přesunu produkce do zemí s nižšími výrobními náklady.

Metaalunie, největší asociace podnikatelů v průmyslu, zastupuje přibližně 12 tis. firem se 125 tis. zaměstnanci a obratem 17 miliard euro.

V roce 2010 nejvíce rostla výroba dopravních prostředků, o celých 32%. Chemický průmysl vzrostl o skromné 1%, naopak ve skupině potraviny, nápoje a tabák klesla produkce o 3%.

Ministr hospodářství, zemědělství a inovací oznámil dopisem ze 4. února 2011 Dolní komoře generálních stavů, že ve spolupráci s dalšími ministerstvy se jeho resort vrací k definování průmyslové politiky země.

Tato politika de facto opouští koncept obecné podpory tím, že zavádí přednostní právo pro určité sektory na čerpání dotací. Dotační politika bude cílená na sektory vodní hospodářství, zemědělství, ovocnářství, high-tech, farmacii, chemii, energetiku, logistiku a design.  

Za určitý vzor pro tuto politiku je označována Francie s velmi intenzivními vazbami mezi soukromým sektorem a státem. Dalším vzorem je zemědělský cluster okolo univerzity ve Wateringenu, ve kterém úzce spolupracují výzkumné ústavy, podniky a státní instituce.

Na financování průmyslové politiky byla pro začátek vyčleněna částka 1,5 miliardy euro. Součástí průmyslové politiky jsou vedle finanční podpory rovněž snižování administrativní zátěže a zlepšení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám. Polovina rozpočtu Nizozemské organizace pro vědecký výzkum bude napříště směřovat na financování vědy a výzkumu v uvedených sektorech. Rovněž rozpočet rozvojové spolupráce MZV bude z části provázán s průmyslovou politikou.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

V Nizozemsku existuje téměř 85.000 stavebních podniků a ve stavebnictví je zaměstnáno cca 470.000 lidí. Stavebnictví v Nizozemsku bylo těžce postiženo během minulé recese, od druhé poloviny r. 2005 do r. 2008 sektor vykazoval růst, nyní však čelí krizi. Obrat za rok 2010 se dále snížil o 9,1% v porovnání s beztak již špatným rokem 2009.

K předchozích letech k nejrychleji rostoucím firmám ve stavebnictví v NL patřily malé firmy bez personálu, vč. těch zahraničního původu (na tomto trhu v NL působí mnoho polských a rumunských podnikatelů).

Zatímco nizozemská ekonomika se pomalu zotavuje, stavební průmysl se stále nachází v krizi. V roce 2009 činil propad tržeb 4% a v roce 2010 se dále prohloubil na 9%. Také se zvýšil rozsah krize. K již  postižené výstavbě domů a kanceláří se přidala výstavba infrastruktury.

Další informace: www.bouwnijverheid.nl, www.eib.nl, http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/bouwen-wonen/nieuws/default.htm

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Produkce zemědělství a ovocnářství dosáhla v roce 2010 hodnoty 24,5 miliardy euro, tj. téměř o 10% více než v roce 2009. Na tomto zvýšení se podílelo zvýšení cen 9% a zvýšení fyzické produkce 1%. Zhruba 40% výkonů připadá na ovocnářství.

Nizozemské velmi intenzivní a vysoce mechanizované zemědělství patří k nejvyspělejším na světě. Díky zelenině, ovoci a květinám, které se pěstují především ve sklenících a jsou vyváženy do celého světa, je Nizozemsko nazýváno "zahradou Evropy". Nizozemsku patří třetí místo mezi největšími světovými vývozci zemědělských produktů a potravin (za USA a Francií). Vývoz zemědělských výrobků činil v roce 2010 66,4 miliard euro, tj. zhruba 10% více než v roce 2009. Dovoz dosáhl částky 41,0 miliardy euro, nárůst o 9%.

Nizozemsko již potřetí za sebou bylo v roce 2009 největším světovým exportérem zeleniny a desátým největším exportérem ovoce (Zdroj Netherlands Horticultural Board).

Nejvíce exportovanou zeleninou je cibule, rajčata, sladká paprika a okurky. Pokud jde o ovoce jsou na čele jablka a hrušky.

Re-exporty se podílejí významně na výše uvedených číslech. 32% vyvezené zeleniny pochází z reexportu, u ovoce je to dokonce 87%.

Nizozemsko dominuje kromě jiného též světovému trhu květin, na kterém se podílí cca 60%. Roční produkce cca 11 miliard kg mléka řadí Nizozemsko mezi absolutně největší světové producenty této komodity (pozn.: nizozemské statistiky uvádějí produkci mléka v kg a ne v litrech).

Přibližně 75% zemědělské produkce je exportováno, z toho 80% směřuje do zemí EU. Největším odběratelem je Německo, které se na celkovém vývozu podílí cca 30%. Zemědělská půda zabírá 1,93 mil. ha. Zemědělskou výrobou se zabývá přibližně 72.000 farem, z nichž 40% lze považovat za malé podniky. Dvě třetiny zemědělské výroby produkuje asi čtvrtina z celkového počtu zemědělských podniků, kterými jsou velké zemědělské holdingy.

Přestože nizozemské vysoce vyspělé zemědělství hraje tradičně významnou roli v ekonomice a řada zemědělských produktů patří stále ke špičkovým vývozním položkám, nebyla situace v posledních letech pro zemědělce jednoduchá, a to zejména pro střední a malé podniky, i s ohledem na snižování subvenčních plateb (z titulu společné zemědělské politiky EU). Vládní zemědělská politika směřuje k menší míře přímých zásahů a o to většímu důrazu na podporu inovací a roli zemědělství pro  udržitelný rozvoj venkova a krajiny.

V roce 2010 v Nizozemsku působilo 72 234 farem. V roce 2000 jich bylo ještě 97 389. Rovněž se snižuje počet osob činných v zemědělstv. V roce 2000 činil jejich počet 281 tisíc, o 10 let později 212 tisíc. Pokud jde o zemědělskou půdu rovněž došlo k jejímu snížení. V roce 2000 zemědělci hospodaříli na rozloze 1,975 milionu hektarů, v roce 2010 už to bylo jen 1,872 mil. hektarů.

Nejvíce bankrotů bylo zaznamenáno v odvětví ovocnářství. Počet mléčných farem se snížil o 500 na přibližně 20 tisíc koncem roku 2010. Naopak roste počet prasečích farem

Podle studie Ministerstva hospodářství, zemědělství a inovací v příštích 10 až 15 letech bude v Nizozemsku na prodej 17-19 tisíc farem.

Farmáři na těchto farmách mají většinou 50 a více let a nemají nástupce.

Rybolov

Nizozemsko ročně vyloví přibližně 450 tis. tun ryb. Nejvíce v Severním moři, hodnota výlovu 252 milionů euro, následuje rybolov ve vzálených vodách s hodnotou 142 milionů euro, pobřežních vodách 120 milionů euro a nakonec sladkovodní výlov v hodně 15 milionů euro.

Zdroj informací: www.minlnv.nl, www.cbs.nl, www.lei.nl

 

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Služby jsou v Nizozemsku nejdůležitějším ekonomickým sektorem a na tvorbě HDP se (včetně telekomunikací) podílejí cca ze 74%. Jejich podíl na zaměstnanosti je vyšší než podíl na HDP. Pozice sektoru služeb v nizozemské ekonomice již tradičně souvisí s výhodnou geografickou polohou země. Díky této poloze (přístup k moři, ústí velkých řek) a velice rozvinuté infrastruktuře (přístavy Rotterdam a Amsterdam, letiště Schiphol, kvalitní a hustá síť silnic, dálnic a železnic) se Nizozemsko stalo bránou do Evropy pro zboží přicházející ze zámoří. Stejně tak je Nizozemsko velice důležitým překladištěm zboží evropského původu směřujícího na zámořské trhy.

Nizozemský dopravní sektor tvoří cca 6,6% HDP. Je koncentrován jednak v okolí amsterdamského letiště Schiphol, a jednak v rotterdamském přístavu. Nizozemské dopravní a logistické společnosti, z nichž největší jsou KLM (od r. 2004 součást skupiny Air France KLM), Frans Maas, Vopak a Nedlloyd, poskytují komplexní logistické služby, od přepravy a manipulace se zbožím přes kontrolu a pojištění až po distribuci. V rotterdamském přístavu operuje ETC (Europe Container Terminals, člen HPH Group), která zde obstarává cca 3/4 kontejnerového provozu a disponuje i dalším terminálem ve Venlo.

Další důležitou oblastí nizozemského sektoru služeb je finanční sektor. K HDP přispívá 24% a zahrnuje cca 8 tis. firem, které představují celkový obrat ve výši 61 mld. ročně. Z toho cca 10% připadá na malé a střední firmy. Významnou roli hraje rozvoj penzijních fondů.

Nicméně nizozemský finanční sektor je na ústupu. V porovnání s rokem 2001 v něm pracuje o 25% méně osob. Amsterdam si v postavení finančních center pohoršil o 7 příček a sestoupil na 31. místo.

Pokud jde o nizozemské banky a pojišťovny, největší z nich (ING, Rabobank) patří ke světovým hráčům. Donedávna největší z nich, ABN AMRO, byla na podzim 2007 převzata mezinárodním konsorciem (Fortis, Banco Santander a Royal Bank of Scotland), avšak na podzim r. 2008 nizozemská vláda během turbulencí na finančních trzích v rámci záchranné akce koupila akcie ABN AMRO Nederland a Fortis Nederland.  

Nizozemská historická tradice boje s vodou (resp. soužití s vodou - "leven met water") s sebou přinesla exkluzivní know-how a reputaci, na kterých budují svou konkurenceschopnost konzultační, projekční a kontraktační firmy působící v oblasti vodohospodářství, off-shore, stavebnictví a také technologií na ochranu životního prostředí. Příkladem jsou firmy jako DHV, Van Oord, Boskalis, Arcadis, Tebodin, Grontmij, Oranjewoud, konzultační divize HTM (veřejná doprava) či EEA (architektura), které jsou aktivní v různých projektech v celé řadě zemí.

V NL jsou rozvinuté (tele)komunikační služby. Roční obrat tohoto sektoru vč. poštovních i telekomunikačních služeb představuje cca 22 mld. EUR. Přestože na obratu se podílejí především velkoobchodníci, 99% firem působících v tomto sektoru jsou malé a střední firmy. NL patří k zemím s nejvyšším podílem rychlého internetu (broadband) a největší dostupností kabelové i digitální televize. Prudce se rozvíjejí hlasové služby přes internet (VoIP). Vysoká míra konkurence je patrná mezi operátory mobilních sítí. Rychlý rozvoj internetového bankovnictví se stal základem pro bezhotovostní platební systém IDEAL, který v rostoucí míře využívají podniky i jednotlivci.

Podrobnější informace můžete nalézt na následujících internetových stránkách:

Statistické údaje - finanční a podnikatelské služby: http://www.cbs.nl/en-GB/menu/themas/financiele-zakelijke-diensten/nieuws/default.htm
Letiště Schiphol: www.schiphol.nl
Přístav Rotterdam: www.portofrotterdam.nl

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Nizozemsko patří mezi země s vysoce vyspělou infrastrukturou, přičemž k naprosté špičce patří infrastruktura pro námořní a leteckou dopravu.

4.7.1. Doprava

Přístav Rotterdam (www.portofrotterdam.nl) je největší v Evropě a celosvětové prvenství ztratil po dlouhých 42 letech v r. 2004, kdy byl předstižen čínskou Šanghají.

. V roce 2008 začaly práce na rozšíření přístavy v rámci projektu Maasvlakte 2.

Statistické údaje o překládce zboží za 1. pololetí 2010 ukazují, že přístavem Rotterdam prošlo 213 miliónů tun zboží, tj. o 14.8% více než v 1. pololetí 2009. Největšími zákazníky přístavu jsou Čína a Německo.

Hlavními konkurenty Rotterdamu v Evropě jsou Hamburg a Antverpy. Oba tyto přístavy dosáhly za 1. pololetí 2010 nižšího nárůstu překládky než Rotterdam (Antverpy 13% a Hamburg 8%). Rotterdam tak zvyšuje svůj tržní podíl na překládkovém trhu v Evropě, který v roce 2009 činil 36,7%.

Pro ČR je stále hlavním přístavem Hamburg, který v roce 2008 přepravil 3,8 mil tun pro ČR, přičemž druhý Rotterdam pouze 0,8 mil. tun. Přístav Rotterdam usiluje o zvýšení podílu českého zboží a za tím účelem připravuje návštěvu hlavních českých dopravních firem spojenou s prohlídkou přístavu.

Dalšími nizozemskými námořními přístavy jsou  Amsterdam,  Oosterhout, Werkendam, Gouda, Cuxhaven, Terneuzen, Vlissingen a Hengelo.

Silniční síť v Nizozemsku dosahuje délky cca 135 tis. km (z toho dálnice 3.023 km). Neustálý nárůst provozu vedl v posledních letech k vyostření problémů s častými dopravními zácpami.

Nizozemsko disponuje také hustou železniční sítí, jejíž délka v roce 2006 činila 2.797 km. Ve stejném roce bylo po nizozemských železnicích přepraveno 19,5 mil. tun zboží. Nizozemsko buduje rozsáhlý infrastrukturální projekt železnice pro nákladní přepravu z Rotterdamu k hranicím se SRN v délce 160 km - tzv. Betuweroute. Železnice bude procházet pěti tunely v celkové délce 18 km a povede na 130 mostech. Díky vysokorychlostnímu železničnímu spojení mezi Amsterdamem, Rotterdamem a belgickými Antwerpami, Bruselem a Paříží se Nizozemsko zařadí do transevropské sítě vysokorychlostních železnic.

Délka nizozemských splavných řek a kanálů činí 6.211 km (1.413 km řeky, 3.386 km kanály) a vnitrozemské vodní cesty hrají v Nizozemsku významnou roli pro přepravu zboží. Podle publikace IMD Business School, 2009 je kvalita nizozemské vnitrostátní vodní dopravy druhá nejlepší na světě po Finsku.

V Nizozemsku je položeno cca 8.600 km produktovodů, z toho 7.000 km jsou plynovody.

Hlavní nizozemskou leteckou společností je KLM (Koninklijke Luchtvaart Maarschappij). V září 2003 došlo k fúzi KLM a Air France. Akcionáři KLM představují 19% podíl, zatímco akcionáři Air France 81%. Společnost KLM-AirFrance patřila k zájemcům o koupi ČSA v r. 2009, z tendru se však rozhodla odstoupit. Letiště Schiphol je co do objemu přepravy osob a nákladů 3. největší v Evropě po Pařiž Charles de Gaulle a Frankfurtu.

Leitiště Schiphol  významně investuje pro posílení své globální pozice. Nizozemské ministerstvo dopravy a správa letiště oznámili dohodu o investici ve výši 1,2 mld. USD do modernizace terminálu č. 4 letiště JFK v New Yorku. Již v současnosti tento terminál využívá téměř 40 leteckých společností a terminál odbaví ročně zhruba 9,5 miliónu cestujících. Modernizace terminálu má být ukončena v roce 2013.

Modernizovaný terminál umožní další nárůst transatlantických spojů mezi New Yorkem, Amsterdamem a Paříží (letecká společnost Air France/KLM). Prospěch z modernizace terminálu by měli pocítit všichni členové Sky Team Aliance, tj. 12 leteckých společností (Air France/KLM, Delta Airlines, ČSA, Aeroflot, Aero Mexico, Alitalia, China Southern, Korean Air, Vietnam Airlines, Tarom a Kenya Airways).

 Právě zkušenosti letiště Schiphol s organizací tranzitních spojů byly zdá se rozhodující pro Američany vzhledem k plánu zvýšit roli New Yorku jako tranzitního uzlu.

Vedení letiště Schiphol přepokládá, že pouze několik málo evropských letišť zůstane světově významnými a díky této dohodě o modernizaci by to měl být i Schiphol.

Druhou nejvýznamnější nizozemskou společností je Martin Air - původně pouze charterová společnost, která se v současnosti specializuje na nákladní přepravu. Kromě toho existují v Nizozemsku další menší letecké společnosti (částečně dceřinné společnosti KLM) zaměřené buď na charterovou dopravu (KLM CityHopper), nebo na linkové lety na menší vzdálenosti (Transavia).

Na žebříčku evropských letišť se letiště Schiphol (www.schiphol.nl) v Amsterdamu řadí v množství přepravených osob na 4. místo (za Londýn Heathrow, Frankfurt a Paříž Charles de Gaulle a před Madridským Barajas) a v množství přepraveného nákladu také na 4. místo (za Frankfurtem, Londýnským Heathrow a Pařížským Charles de Gaulle). Další letiště se nacházejí např. v Rotterdamu a Maastrichtu, Groningenu a Eindhovenu. Ve fázi přípravy se nachází projekt letiště ve městě Lelystad v severonizozemské provincii Flevoland. Nizozemská letiště celkově disponují 20 zpevněnými přistávacími plochami (runway), z nichž 11 je delších než 2.400m, a 7 nezpevněnými.

Nizozemsko cílevědomě usiluje o pozici světového dopravního uzlu jak v námořní (Rotterdam), tak letecké dopravě. Mimoto usiluje i o pozici významného logistického centra pro distribuci energií v severozápadní Evropě.

4.7.2. Telekomunikace

Nizozemsko je na světové špičce pokud jde o počet uživatelů vysokorychlostního internetu (za Švédskem). Podle nizozemského regulátora telekomunikačního trhu se jedná o 77% internetových připojení.

Celkově 90% nizozemských domácnosti je připojeno k internetu.

Více než 28% Nizozemců vlastní více než 1 mobilní telefon. Naproti tomu počet pevných telefonních přípojek dále klesá. 43% telefonních připojení je v součastnosti digitálních.

Vláda podporuje volný trh v oblasti telekomunikací a poštovních služeb. Trh telekomunikací je plně liberalizován a dynamicky se rozvíjí, zejména v oblasti mobilních telefonů. Liberalizace poštovního trhu stále probíhá.

Historicky, od vstupu australského strategického partnera (TNT Group) do roku 1998, byla společnost Koninklijke PTT Nederland (zkratka KPN) holdingovou společností se dvěma samostatnými tzv. pracovními společnostmi: PTT Telecom a PTT Post. Po jejich oddělení na dvě samostatné společnosti došlo v roce 2002 též k přejmenování subjektu zajišťujícího poštovní služby na Royal TPG (zkratka z TNT Post Group) Post. V roce 2006 došlo k nové změně jména na TNT Post. Subjekt v oblasti telekomunikací si zachoval název KPN (resp. Royal KPN NV).

V elektronickém obchodě (e-commerce) i státní správě (e-government) se v Nizozemsku v souladu s příslušnou směrnicí EU využívá elektronický podpis, a to na základě Zákona o elektronickém podpisu, který platí od 21.5.2003 a stanoví ekvivalenci mezi elektronickým podpisem a podpisem rukou na papíru. Na tento zákon navazují změny v dalších platných právních aktech: v Občanském zákoníku, Zákoně o telekomunikacích, Zákoně o nezávislém poštovním a telekomunikačním úřadě (OPTA) a Zákoně o hospodářské trestné činnosti.

Od 1. ledna 2011 může veřejnost komunikovat se všemi 78 státními institucemi prostřednictvím tzv. Digi Port.

4.7.3. Energetika

Nizozemko je z mezinárodního hlediska významnou dodavatelskou zemí energetických surovin, především díky zásobám zemního plynu v Severním moři a hodlá se  stát regionálním velmocí ve výrobě a distribuci energie v Severozápadní Evropě.

Zjištěné zásoby plynu v Nizozemsku se odhadují na 1 390 mld. m3 (2009), což představuje 0,7% světových zásob a 26% evropských; největší nizozemské ložisko Slochteren má kapacitu  1036 mld. m3, zbytek jsou tzv. malá ložiska, která jsou však v souladu s vládní politikou využívána přednostně a Slochteren je ponecháván jako strategická rezerva.

V roce 2009 činila těžba plynu zhruba 74 mld. m3, o 7,8% méně než v roce 2008; při těžbě zhruba 70 mld. m3 ročně budou zásoby zemního plynu spotřebovány za 20 let;

Nizozemské zásoby ropy jsou odhadovány na 50 milionů m3 (37 mil. na pevnině a 13 mil. v kontinentálním šelfu). Těžba ropy v roce 2009 činila1,56 mil. m3, tj. o 26% méně než v roce 2008.

Nizozemský dovoz minerálních paliv (skupina 3 dle klasifikace SITC) činil v loňském roce  42,8 mld. euro a vývoz 37,8 mld. euro. Nizozemsko je tedy v oblasti paliv čistým dovozcem.

Vysokotlaké potrubí pro rozvod plynu má délku cca 12 tis. km, nízkotlaké cca 124 tis. km.

Nizozemsko má tři podzemní zásobníky plynu (Alkmaar, Grijpskerk a Norg) a jeden   zásobník zkapalněného plynu (LNG-Maasvlakte-Rotterdam) o kapacitě 16 mld. m3.

V zemi fungovalo v roce 2008 šest rafinérií s celkovou roční zpracovatelskou kapacitou více než 60 milionů tun ropy.

Instalovaná kapacita elektráren v NL činí 24,5 tis. MW rozdělených mezi 12 výrobců,Délka přenosové soustavy o napětí 220/380 kV je zhruba 2 700 km a nižšího napětí přibližně 260 tis. km; většina vedení je pod zemí.

V letošním roce bude pravděpodobně uvedena do provozu paroplynová elektrárna Maas Oxxio o kapacitě 428 MW.

Díky zeměpisné poloze se NL stalo překladištěm ropných produktů pro severozápadní Evropu. V NL (rotterdamském přístavu) se nachází ropné rafinerie vlastněné společnostmi Kuwait Petroleum, Total/LUKoil, Exxon, BP-Texaco a Shell-Statoil.

Vládní prohlášení z října t.r. k rozvoji energetiky je poměrně strohé. Vyplývají z něj však dva významné nové  trendy. Vláda bude podporovat  rozvoj jaderné energetiky a vláda sníží své ambice rozvoje obnovitelných energií.

 O výstavbu nové jaderné elektrárny (JE) usilují v současné době dva subjekty, oba jsou akcionáři jediné současné nizozemské JE v Borssele. Tato JE má kapacitu 485 MW a podílí se na výrobě elektřiny v zemi necelými 4%.

Prvním zájemcem je firma Delta, která podepsala v říjnu t.r. s francouzskou energetickou firma EDF memorandum of understanding o spolupráci při výstavbě jaderné elektrárny. Delta očekává, že stavební povolení by mohla obdržet koncem roku 2011, v roce 2013 by začala vlastní výstavba s termínem dokončení v roce 2018.

Druhý zájemce je napojený na německou firmu RWE. Konsorcium s RWE uvažuje o výstavbě JE o kapacitě 2500 MW, přičemž výstavbu by měla zajišťovat francouzská Areva nebo americký Westinghouse.

Odborníci se shodují, že Nizozemsko určitě nezačne stavět dvě JE a proto bude záležet na politickém rozhodnutí, které subjekt dostane licenci k výstavbě.

Jak vyplývá z vládního prohlášení Nizozemsko se dnes hlásí k podílu obnovitelných energií na energetické bilanci země ve výši 14% v roce 2020 (původně 20%). Ministr hospodářství ve své zprávě pro Dolní komoru Parlamentu uvádí, ekonomická krize si vynucuje razantní snížení státních dotací na rozvoj obnovitelných energií. Současný dotační fond ukončí své působení k 1.1.2011 a nový dotační fond bude vytvořen až v závěru roku 2011.

Firmy zainteresované na rozvoji obnovitelných energií tento plán vlády přirozeně kritizují. Předmětem kritiky je nejen fakt, že se omezují vládní dotace, ale též neexistence dlouhodobé vize rozvoje obnovitelných energií v Nizozemsku. Dotační fond na rozvoj obnovitelných energií pracuje totiž pouze s ročním rozpočtem bez záruky jaký bude rozpočet na následující rok. To je pravděpodobně jednou z příčin proč podíl obnovitelných zdrojů energie na energetické bilanci země činí v současnosti pouhá 4%.

 

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Nizozemsko je tradičně dárcem rozvojové pomoci v rámci bilaterálních programů i prostřednictvím mezinárodních organizací. Rozvojová spolupráce je v NL vnímána jako důležitá součást zahraniční politiky; a jedním z jejích hlavních cílů je boj proti chudobě v méně rozvinutých částech světa. Současně je rozvojová pomoc důležitým nástrojem zajištění nizozemské přítomnosti v zahraničí a napomáhá založení širokých politických a hospodářských styků se zeměmi tzv. třetího světa.

Roční výše oficiální rozvojové pomoci (ODA) poskytované Nizozemskem ze státního rozpočtu se již několik let pohybuje na úrovni kolem 0,8 % HNP (hrubého národního produktu). NL tak dlouhodobě převyšuje mezinárodně uznávaný cíl pro výši rozvojové pomoci na úrovni 0,7 % HDP a patří k nejštědřejším dárcům rozvojové pomoci na světě (v relativním vyjádření - v poměru k HDP).

Nizozemská rozvojová politika vychází z úsilí o dosažení tzv. rozvojových cílů tisíciletí (Millenium Development Goals, MDGs), zformulovaných na půdě OSN v r. 2000, přihlíží však též k národním zájmům Nizozemska.

Programové prohlášení vlády k rozvojové spolupráci uvádí, že bude důsledně dbáno aby příjemci pomoci nebyly zkorumpované režimy a dále že bude vynakládána zejména na zvýšení soběstačnosti přijímajících zemí a rozvoj místního podnikatelského sektoru. Pokud jde o oblasti spolupráci mají se zúžit hlavně na zemědělství a vodní hospodářství, to jest oblasti ve kterých má Nizozemsko světově uznávaný know how.

Počet zemí-příjemců rozvojové pomoci Nizozemska se sníží z 33 na 15. Bolivie, Burkina Faso, Democratic Republic of Congo, Egypt, Gruzie, Guatemala, Kosovo, Moldavia, Mongolia, Nicaragua, Pakistan, Senegal, Surinam, Tanzania a Zambia nebudou nadále  příjemcem nizozemské roźvojové pomoci.

Benin, Ethiopie, Mali, Mozambique, Rwanda a Uganda zůstanou i nadále příjemci pomoci v cíli vymýcení chudoby jak byl definován v  UN Millennium Development Goals.(Low income countries).

Druhou kategorii příjemců pomoci představují tzv. zranitelné státy (Fragile states). Zde budou beneficienty  Afghanistan, Burundi, Yemen,  Palestinská území a Sudan.

Poslední kategorií příjemců nizozemské rozvojové pomoci jsou tzv.  expansion countries: Bangladesh, Ghana, Indonézie a Keňa.

Tři země obdrží tzv.  transitional arrangement. Jsou to Kolumbie, Vietnam a Jižní Africa.

Stránky MZV NL věnované rozvojové spolupráci: http://www.minbuza.nl/en/developmentcooperation

 

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu