- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Nizozemsko patří mezi klíčové obchodní partnery ČR. Podle výše obratu vzájemného obchodu v r. 2009 se řadí na 8. místo mezi zeměmi s největším podílem na zahraničním obchodu ČR.
Nizozemsko je pro ČR zároveň také významným investorem. Podle (kumulovaného) stavu přímých zahraničních investic podle dat ČNB ke konci r. 2009 je na prvním místě s objemem takřka 26 miliard Kč. V této souvislosti je však třeba uvést, že Nizozemsko je mnoha nadnárodními firmami používáno jako daňové sídlo přičem investovaný kapitál a know-how nemusí pocházet z Nizozemska.
Vedle nizozemských firem (jako např. Ahold, ING, Shell, Phillips, CTP Invest a dalších) uskutečnily své investice do ČR prostřednictvím poboček zaregistrovaných v Nizozemsku i některé nadnárodní firmy (např. Foxxon, Ikea, Renault aj.)
7.1. Smluvní základna
Multilaterální
1. Smlouva o přistoupení ČR k EU - platnost od 1.5.2004
2. Právní rámec WTO a OECD
Bilaterální
1. Dohoda o zamezení dvojího zdanění mezi ČSSR a Nizozemským královstvím z 5.11. 1974
2. Dohoda o podpoře a ochraně investic mezi ČSFR a Nizozemským královstvím z 29.4.1991
3. Protokol doplňující Smlouvu mezi Československou socialistickou republikou a Nizozemským královstvím o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku a Protokol k ní (Praha, 26. června 1996).
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Vzájemná výměna zboží ČR a NL , v milionech Kč
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
|---|---|---|---|---|---|
| Vývoz | 77 986 | 92 686 | 97 972 | 83 260 | 93 812 |
| Dovoz | 84 399 | 92 712 | 73 923 | 67 039 | 76 976 |
| Obrat | 162 385 | 185 398 | 171 895 | 150 299 | 170 788 |
| Saldo | -6 413 | -26 | 24 049 | 16 221 | 16 836 |
Zdroj: ČSÚ a Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR
NL se nachází na 9. místě největších obchodních partnerů ČR s podílem 3,5% na celkovém obratu zahraničního obchodu ČR v r. 2010. V porovnání s rokem 2009 stoupl český vývoz o 12,7% a dovoz o 14,8%.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
Rok 2010
| Kod zboží | Název zboží | Vývoz tis Kč | Dovoz tis. Kč |
|---|---|---|---|
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 1 475 890 | 7 010 588 |
| 1 | Nápoje a tabák | 97 218 | 370 050 |
| 2 | Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv | 1 154 838 | 3 752 540 |
| 3 | Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály | 52 483 | 166 088 |
| 4 | Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky | 52 930 | 236 270 |
| 5 | Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n. | 3 021 472 | 12 056 122 |
| 6 | Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu | 11 311 994 | 9 033 789 |
| 7 | Stroje a dopravní prostředky | 67 914 501 | 39 948 385 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 8 716 595 | 4 401 696 |
| 9 | Komodity a předměty obchodu, j.n. | 13 636 | 103 |
| CELKEM | 93 811 555 | 76 975 630 |
V českém vývozu i dovozu vůči Nizozemsku dlouhodobě dominuje zbožová skupina SITC 7 - „stroje a přepravní zařízení" s podílem téměř 72% celkového českého exportu. V porovnání s předchozími lety nedochází v podstatě k žádným podstatnějším strukturálním změnám. Z českých značek je na místním trhu nejznámější výrobce osobních vozů Škoda ,který v roce 2010 prodal v Nizozemsku 16 tisíc vozů.
V dovozu z Nizozemska do ČR je rovněž nejvýznamnější zbožová skupiny SITC 7, její výše dosahuje téměř 52%
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Nizozemsko je pro české exportéry důležitým teritoriem z pohledu jeho vnitřního trhu, ale i s ohledem na možnost reexportů. Nizozemský průmysl a hospodářství jsou na velmi vysoké úrovni, přesto mají čeští výrobci možnost umístit své výrobky na místním trhu za předpokladu dodržení nejvyšší kvality a konkurenční ceny..
Nizozemsko si po staletí budovalo svou pozici obchodní velmoci. Desetitisíce nizozemských obchodních firem orientovaných na dovoz/vývoz a velkoobchod v sobě skrývají veliké know-how nejen nizozemského, ale i světového obchodu. Zde se nabízí možnost zvláště pro české malé a střední podnikatele, kteří někdy obtížně a s nedostatkem zkušeností hledají odbyt pro své výrobky. Navázání kontaktů s nizozemskými obchodními společnostmi neznamená jen možnost vývozu českých výrobků na nizozemský trh, ale též možnost dostat se prostřednictvím nizozemských firem na třetí trhy včetně trhů rozvojových zemí.
Jednou z dalších možností vstupu na nizozemský trh je výrobní spolupráce s místními firmami, které často hledají výrobce nebo dodavatele pro své distribuční sítě. V takovém případě však mnohdy české výrobky nemusí nést značku českého výrobce, ale značku nizozemské firmy (private label). Nizozemské firmy upřednostňují obchodování na základě dlouhodobé spolupráce, kdy se obchodní partneři znají a vzájemně si důvěřují.
Trvalý zájem je o výrobní kooperaci, kdy si nizozemské firmy nechávají vyrábět komponenty nebo i celé výrobky v České republice (outsourcing). Jedná se o širokou škálu výrobků počínaje jednoduchými komponenty ze dřeva, plastů nebo oceli až po složité strojírenské součásti nebo hotové výrobky podle požadované dokumentace. Stále rostoucí zájem ze strany nizozemských podniků je o výrobní kooperaci, kdy české podniky mohou pro své partnery vyrábět speciální výrobky v malých sériích. ČR je v tomto směru u NL firem na předním místě mezi státy střední a východní Evropy. Nizozemské firmy si vybírají Českou republiku nejen pro outsourcing, ale i pro přemísťování celých výrob s cílem snížit výrobní náklady a zvýšit svoji konkurenceschopnost.
Česká strana vidí další perspektivu rozvoje vzájemných hospodářských vztahů v oborech s vyšší přidanou hodnotou jako je např. ICT vč. software, popř. biotechnologie a nanotechnologie. Mezi další perspektivní odvětví a obory lze zařadit: technologie pro ochranu životního prostředí, letecký a kosmický průmysl, elektrotechnický průmysl, přesné strojírenství, plastikářský průmysl, dodávky automobilového průmyslu, potravinářské výrobky a technologie, vč. agrotechnologií a také zdravotnické technologie. (Více viz kapitola 7.8 - Služby).
Další slibnou oblastí je spolupráce nizozemských a českých firem na třetích trzích. Česká republika disponuje konkurenceschopnými průmyslovými výrobky což v kombinaci s nizozemskou znalostí zahraničních trhů může přínést zajímavé příležitosti..
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Podle údajů ČSÚ obchoduje s NL celkem zhruba 3.400 českých firem ve vývozu a 6.800 firem v dovozu. Firmy s největším objemem vývozu i dovozu se rekrutují především z těchto oborů: informační a komunikační technologie (zejména výpočetní technika), automobilový průmysl a další strojírenské obory. V České republice působí nejen velké nizozemské firmy, ale také mnoho malých a středních podniků s nizozemskou účastí.
Nizozemské investice v České republice jsou orientovány do různých oblastí ekonomiky, především však do telekomunikací (UPC), elektroniky (Philips, Océ), potravinářského průmyslu (Unilever), petrochemie (IOC, Shell), bankovnictví a pojišťovnictví (ING, ABN Amro) a prodejních řetězců (C&A - vlastníkem je investiční fond Egeria; Ahold s řetězci maloobchodních prodejen Albert a Hypernova).
Historicky k největším nizozemským investicím v ČR patřil podíl telekomunikační firmy KPN v SPT Telecom a.s. prostřednictvím mezinárodního konsorcia TelSource, který poté KPN odprodala v r. 2003. V r. 2006 zkrachovala v Nizozemsku registrovaná mateřská firma továrny firmy LG Philips Displays na výrobu barevných obrazovek v Hranicích na Moravě a začátkem r. 2007 továrnu odkoupil rovněž nizozemský investor v ČR, developer průmyslových parků CTP Projekt Invest. Jedním z významných investorů je též firma Rodamco Central Europe, jíž patří několik nákupních center v Praze a jejíž mateřská firma Rodamco během r. 2007 fúzovala s francouzskou společností Unibail.
Z posledních fúzí možno jmenovat koupi české firmy Sitel Data Center (poskytovatel datových služeb) firmou GTS Central Europe, dále koupi Českých loděnic v Děčíně nizozemskou firmou VeKa, nebo koupi firmy Zkušebnictví a.s (silnoproudá zařízení) firmou Kema.
Z českých firem mají v Nizozemsku zastoupení Zetor (www.zetor.nl) a BVV (www.fairwise.nl).
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
V roce 2010 počet poptávek v důsledku ekonomické krize klesl. V závěru roku se však ukazuje určité oživení. Mírně převažuje počet dotazů českých firem, které se zejména zajímají o možnosti odbytu svého zboží, různých aspektů regulačního prostředí, pomoci při nalezení obchodních partnerů a podmínek vstupu českých občanů na nizozemský pracovní trh. U poptávek a dotazů nizozemských subjektů se jedná především o dovoz zboží nebo možností pro výrobní kooperaci (přenesení výrobních aktivit firmy do ČR). Nejčastějšími tazateli z obou stran jsou malé a střední firmy. Část dotazů z nizozemské strany se týká možnosti investic a podmínek pro založení podniku v ČR. Méně frekventované než v předchozích letech jsou dotazy související s koupí nebo držením nemovitosti v ČR za účelem rekreace nebo podnikání.
Objevují se rovněž dotazy na postup v případě platební neschopnosti nizozemského odběratele nebo vyhlášení konkursu.
Na teritoriu Nizozemska působí také zahraniční kancelář CzechTrade (dříve v Rotteradmu, od 1.8.2008 v Bruselu), se kterou ZÚ při zpracovávání obdržených poptávek úzce spolupracuje. Poptávky a další obchodní příležitosti (např. tendry) z teritoria Nizozemska jsou v ČR zveřejňovány prostřednictvím portálu www.businessinfo.cz
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
Nizozemsko není příjemcem rozvojové pomoci. Je jedním z mála států které věnují až 0,8% HDP na rozvojovou pomoc. Hlavními příjemci nizozemské rozvojové pomoci je 36 států. Podrobnosti jsou k dispozici na http://www.minbuza.nl/en/Key_Topics/Development_Cooperation/Dutch_development_policy
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
| Kód | Položka (v mld. Kč) | 2005 | 2006 | 2008 | 2009 | 2010 | ||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výaje | Saldo | ||
| 993 | BĚŽNÝ ÚČET | 96 | 126 | -29 | 68 | 108 | -39 | 133,0 | 254,0 | -122 | 86,8 | 178,0 | -91,2 | 94,0 | 199,4 | -105,6 |
| 200 | SLUŽBY | 8,2 | 6,5 | 1,7 | 5,3 | 5,3 | 0 | 16,5 | 11,7 | 4,8 | 11,3 | 9,2 | 2,1 | 12,1 | 14,2 | -1,9 |
| hlavní položky: | ||||||||||||||||
| 205 | Doprava | 2,8 | 1 | 1,8 | 1, 3 | 0,7 | 0,6 | 3,7 | 1,3 | 2,4 | 2,4 | 0,9 | 1,5 | 4,0 | 2,4 | 1,6 |
| 236 | Cestovní ruch | 3,9 | 0,4 | 3,5 | 3 | 0,2 | 2,8 | 2,7 | 0,5 | 2,2 | 1,8 | 0,3 | 1,5 | 2,0 | 0,4 | 1,6 |
| 981 | OSTATNÍ SLUŽBY | 1,5 | 5 | -3,5 | 1 | 4,3 | -3,3 | 10 | 9,9 | 0,1 | 7,0 | 7,9 | - 0,9 | 6,1 | 5,9 | 0,2 |
Zdroj: CNB,http://www.cnb.cz/cs/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/bezny_ucet_pb_tc/index.html
Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
Na základě statistických údajů ČNB, v bilaterálním obchodě se službami dosahuje ČR s Nizozemskem záporné bilance: v r. 2010 ve výši - 1,9 mld. Kč. Z hlediska struktury hrají ve vývozu služeb z ČR do NL největší roli aktivní cestovní ruch (příjmy z něj v r. 2010 představovaly 2 mld. Kč a kladné saldo 1,65 mld. Kč), doprava (zejména ostatní nákladní resp. silniční nákladní doprava a také letecká osobní doprava) a dále tzv. ostatní služby, v rámci kterých jsou významnou vývozní položkou zejména tzv. různé obchodní, odborné a technické služby. Tato kategorie je však zároveň jednou z největších položek dovozu služeb z NL do ČR, přesto je výsledná bilance u této položky pro ČR aktivní (v r. 2010 - 0,2 mld. Kč).
Podle poznatků z praxe OEÚ a ZK CzechTrade se zájem a aktivity českých firem vůči Nizozemsku v oblasti služeb soustřeďují především do následujících oborů: stavebnictví, montážní práce (zejména ocelové konstrukce), služby výpočetní techniky a informační služby (vývoz software); dále tiskařské služby, překladatelské a tlumočnické služby, logistika/přeprava, obchod (obchodní zastupování) a poskytování ubytovacích služeb.
Z nizozemské strany je evidentní zájem o ČR jako o turistickou destinaci. Množí se případy zájmu občanů NL o služby související se zdravotní péčí (poskytované českými subjekty v ČR za úplatu), jako např. lázeňství, oční kliniky, plastická chirurgie, péče dentistů apod. Dále byly evidovány konkrétní poptávky ze strany nizozemských firem po službách v oblasti ICT, tisku, logistiky a obchodu (u obchodu máme na mysli zejména zájem o distributory v ČR).
Překážky a bariéry bránící českým poskytovatelům služeb proniknout na trh
Nizozemský trh se pro poskytovatele služeb z ČR stal přístupnější od 1.5.2007, kdy nizozemská vláda uvolnila pracovní trh pro občany ČR a dalších 7 zemí, které vstoupily do EU 1.5.2004 a pro které doposud platilo přechodné období na volný pohyb pracovních sil. Občané ČR tak v Nizozemsku od 1.5.2007 už nepotřebují pracovní povolení.
Zákon o dočasném vysílání pracovníků zahraničních firem do Nizozemska stanoví, že zahraniční firmy musí vysílat své pracovníky do NL v souladu s podmínkami v příslušných nizozemských sektorových kolektivních dohodách (CAO).
Výkon cca 80 profesí podléhá v Nizozemsku speciální regulaci - více viz www.kvk.nl
Perspektivy českých firem v oblasti služeb
Vedle perspektivních odvětví pro české exportéry uvedených v kapitole 7.4., v oblasti služeb se v souvislosti se vstupem do EU pro české firmy postupně otevírá i nizozemský stavební sektor. OEÚ Haag registruje zvýšený zájem českých i nizozemských firem o tuto oblast. Se stavebnictvím souvisí zájem o i konkrétní aktivity NL firem v developerských projektech v ČR, které se týkají výstavby rekreačních areálů či obytných domů. Zvláštní kapitolou je rozvoj průmyslových parků v ČR nizozemskými developery. CTPark Bor byl vyhlášen nejlepším logistickým parkem v ČR za rok 2010.
K perspektivním oborům se dále řadí služby v oblasti ICT (zejména software), v němž si ČR postupně buduje renomé; a dále doprava, přeprava (příležitosti v okolí významných logistických center v NL, jako je přístav Rotterdam) a cestovní ruch.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
viz kapitola 8.2.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
