- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Po mírném růstu HDP o 1,7% v roce 2010 očekává nizozemský statistický úřad růst HDP ve výši 1,75% v roce 2011 a 1,0% v roce 2012.
Směřování nizozemské ekonomiky v roce 2011 a v dalším období nastínil předseda vlády Mark Rutte 26. října 2010 v programovém prohlášení vlády. Koaliční smlouva vlády má výmluvný název "Svoboda a zodpovědnost" a jejím hlavním motem je nastolení rovnováhy mezi právy a povinnostmi. Aniž by to bylo v textu prohlášení vlády explicitně zmíněno z kontextu vyplývá, že nizozemská společnost pokulhává právě na straně plnění povinností, kdy každý by měl přijmout osobní zodpovědnost za svůj osud a méně spoléhat na pomoc ze strany veřejné správy.
Při projednávání rozpočtu na rok 2012 vláda zdůraznila, že se jedná o úsporný rozpočet v období nízkého hospodářského růstu, tudíž negativní důsledky ve formě snížení koupěschopnosti o 1% se dotknou celé společnosti. Celkové výdaje by se měly v roce 2012 snížit o 5,5 miliardy euro v porovnání s rokem 2011.
Vláda si klade za cíl omezení byrokracie, zlepšení vzdělávacího systému, lepší podnikatelské prostředí, podporu inovací. Vláda chce omezit roli státní správy a dát větší pravomoci občanům a samosprávným orgánům a soustředit se pouze na základní funkce. Výsledkem bude méně předpisů, méně státních úředníků. Vláda vidí jako klíčové především ozdravění veřejných financí a prosazení nezbytných reforem. Veřejné zadlužení dosahuje v roce 2011 řádově 400 miliard euro, tj. 65% HDP Nizozemska. Vláda si klade za cíl dosáhnout v roce 2015 vyrovnaného rozpočtu. To podle propočtu ekonomů znamená ušetřit na straně výdajů 18 miliard euro a to pocítí prakticky každý občan.
Konkrétně vláda se soustředí na snížení energetické závislosti cestou výstavby nových jaderných elektráren, rozvoj dopravní infrastruktury, mezi jiným též cestou public private partnership. Důchodový věk bude zvýšen na 66 let v roce 2020.
Vláda zmrazí rozpočet sociálních výdajů a omezí počet přistěhovalců, od kterých bude požadovat lepší začlenění do společnosti. Pokud jde o evropskou politiku vláda bude prosazovat co největší míru subsidiarity a snížení svého příspěvku do rozpočtu EU.
Nejvíce škrtů pocítí resort obrany, o 600 milionů euro méně než v roce 2011.
Tzv. sustainability monitor vypracovaný vypracovaný nizozemským prognostickým úřadem v září 2011 uvádí jako hlavní hrozby nizozemské ekonomiky následující faktory:
- výše nizozemského veřejného zadlužení spojená s růstem zdravotních výdajů daných částečně stárnutím obyvatelstva
- podíl výdajů na vědu a výzkum se pohybuje na evropském průměru stejně jako úroveň vzdělání
- zhoršování přírodního prostředí, ztráta biodiversity (celosvětově včetně NL)
- významná část přistěhovalců zůstává nezačleněna do společnosti
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Zajímavé trendy lze vystovat v různých průzkumech veřejného mínění.
Např. v průzkumu mínění zveřejněném v listu Volkskrant z 29.3.2010 vyplývá, že občané si přejí méně výdajů věnovaných na rozvojovou spolupráci, zahraniční mírové míse, integraci přistěhovalců, obranu a fungování EU. Naopak výdaje na zdravotní zabezpečení, sociální zajištění, vzdělávání a vnitřní bezpečnost a veřejný pořádek mají mít prioritu.
Nizozemská ekonomika vykazuje podle OECD určité strukturální deformace. Jsou to:
- špatný stav veřejných financí
- nedostatečná míra ekonomické aktivity obyvatelstva (např. nebývale vysoký počet invalidů, jejichž skutečné postižení je třeba přezkoumat)
- nedostatečná mobilita obyvatelstva (rigidní trh s byty, dopravní zácpy).
Nizozemsko bere toto upozornění OECD velmi vážně a je nepochybné, že současná vláda nasadila trend postuponého odstraňování uvedených deformací.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Nizozemsko je jedním z nejdůležitějších ekonomických partnerů ČR. Výhodou je geografická a kulturní blízkost ČR a NL a samozřejmě i fakt, že obě země jsou součástí jednotného trhu EU.
Relativně vysoké mzdové náklady v NL, nedostatek kvalifikovaných pracovníků především v technických oborech a nutnost zachovávat konkurenceschopnost vedou nizozemské firmy nejen k hledání levnějších (ale kvalitních) dodavatelů v zahraničí, ale i k přesouvání výrobních a vývojových kapacit do zemí s nižšími mzdovými náklady a s kvalifikovanou pracovní silou. ČR na tomto trendu participovala a stala se jednou z nejoblíbenějších destinací pro tzv. "nearshoring". Při určitém opadnutí vlny zájmu po uplynutí několika let od vstupu ČR do EU, začaly místní instituce na podporu exportu orientovat své aktivity více na jiná z hlediska Nizozemska perspektivní teritoria (např. Indie, Čína, Rusko, Turecko, nové členské země Rumunsko a Bulharsko), nicméně zájem podnikatelské sféry o ČR získal novou kvalitu.
Nové možnosti pro české firmy lze hledat v oborech s vyšší přidanou hodnotou, jako jsou např. informační a komunikační technologie. Ze služeb je nutno jmenovat jako perspektivní odvětví i stavebnictví a v neposlední řadě také oblast údržby a oprav. Mezi další perspektivní odvětví pro spolupráci mezi českými a nizozemskými firmami (event. i na trzích ve třetích zemích) patří zařízení a technologie pro ochranu životního prostředí (např. čističky odpadních vod), energetická zařízení, výrobky z oblasti tzv. „life sciences" vč. biotechnologií a zdravotnické technologie. Také nanotechnologie patří k perspektivním oborům vzhledem k vysoké úrovni rozvoje oboru v NL i v ČR. Z průmyslových oborů lze jmenovat také přesné strojírenství, elektrotechnický, automobilový a letecký průmysl, potravinářský průmysl a výrobky z plastických hmot.
Další možností ekonomické spolupráce je oblast výzkumu a vývoje, kdy by nizozemské firmy mohly založit své výzkumné, vývojové, konstrukční nebo designerské kanceláře v ČR. Perspektivy nelze vidět pouze v čistě technických oborech, ale také u uměleckého designu, v módním návrhářství a skle. ČR disponuje silným potenciálem kvalifikované, vysokoškolsky vzdělané pracovní síly v technických oborech. Nizozemci jsou nesmírně zdatní obchodníci a v této oblasti patří mezi naprostou světovou elitu. Jejich výhodou je silné finanční zázemí, obchodní "know-how", vybudované celosvětové výrobní, prodejní a finanční sítě a kontakty ve vyspělých i rozvojových zemích. Jako velmi perspektivní se tedy jeví spolupráce mezi nizozemskými a českými firmami při vývozu do třetích zemí. Modelové řešení by mohlo vypadat tak, že české firmy by pracovaly jako subdodavatelé finálních nizozemských dodavatelů. Takto by se propojila česká technická zručnost s komerční zdatností Nizozemců.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
