Nizozemsko: Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu

© Zastupitelský úřad Haag (Nizozemsko)

Podmínky přístupu českých výrobků na nizozemský trh jsou obecně dány tím, že se jedná o jednotný vnitřní trh v rámci EU. I přesto však nizozemský trh nadále zůstává velmi náročný, vyžadující pečlivé a trvalé zpracování, přítomnost na trhu a dobré kontakty. Z hlediska obchodu je vhodné Nizozemsko vnímat jako něco více než bilaterální relaci, protože Nizozemci s obchodními kontakty po celém světě mnohdy hledají dodavatele pro odbytiště ve třetích zemích. Přes Nizozemsko se tedy české podniky mohou dostat na trhy rozvojového světa, především pak do zemí Latinské Ameriky a Asie, kde mají Nizozemci tradičně velmi dobré kontakty.

Jednání nizozemských obchodníků je věcné a přímé. Nizozemci mají obvykle velmi dobré znalosti v oblasti obchodu a jsou výbornými vyjednavači. Pro jednání je nutno se velmi pečlivě připravit a předpokládat věcné a detailní dotazy. Styl jednání se blíží anglosaskému. Důležitou roli v obchodních vztazích v Nizozemsku hrají kontakty a networking. Nizozemci mají zájem o dlouhodobé obchodní vztahy a tudíž je zajímá i firma, se kterou obchodují, a země, ze které tato firma pochází. Je proto nutno dbát nejen na prezentaci vlastního výrobku, ale také na prezentaci firmy a země.

Při jednáních s takovými nizozemskými partnery, kteří nemají zkušenosti s podnikáním s Českou republikou, je vhodné zmínit, že Česká republika je tradičně průmyslovou zemí, s technickou tradicí, kvalifikovanými lidmi a rozvinutou infrastrukturou. Obdobně je třeba postupovat v případech, kdy česká firma jedná o kapitálovém vstupu zahraničního partnera. Výhodou je vnímání geografické blízkosti obou zemí (letiště Schiphol a Ruzyni dělí jen něco málo přes 1 hodinu letu; přesun autem je možný v rámci jednoho dne).

Obchodní jednání je v Nizozemsku možné v zásadě po celý rok, ale méně příznivou dobou je doba dovolených (červenec, srpen) a také druhá část prosince. Na jednání je dobré se ohlásit mezi 9.00 a 12.00 a poté od 14.00 do 16.00, polední přestávka je většinou od 13.00 do 14.00. Schůzka se vždy musí domluvit dopředu, Nizozemci nemají rádi neohlášené návštěvy a nedochvilnost (sami jsou velmi přesní; i když vzhledem k častému výskytu dopravních zácp v Nizozemsku má případná omluva s poukazem na tuto okolnost šanci být přijata s pochopením). Není neobvyklé, že si Nizozemci dohodnou schůzku dva-tři měsíce předem. Znalost cizích jazyků je v Nizozemsku jednou z nejrozšířenějších na světě (přesto, a nebo právě proto, je při kontaktech s Nizozemci vhodné projevit zájem o jejich vlastní jazyk). Při obchodních jednáních převládá jako jednací jazyk angličtina, mnoho lidí z obchodních kruhů ovládá také další cizí jazyk. Podle statistik 75% obyvatelstva v NL hovoří nejméně jedním cizím jazykem, 44% dvěma a 12% třemi či více.

8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej

Volba distribučních a prodejních kanálů je samozřejmě závislá na komoditě. Jelikož přímé zpracování trhu, vybudování vlastních distribučních a prodejních kanálů je velice náročné, doporučujeme využít buď místního zástupce, nebo zpracovávat nizozemský trh prostřednictvím místních dovozců/velkoobchodníků (www.nvg.nl - Nizozemský svaz velkoobchodníků). Prodej pomocí nizozemského "mezičlánku" je naprosto nezbytný u komodit vyžadujících poprodejní servis, kde je zároveň i nezbytná přítomnost skladu náhradních dílů.

Využití místních obchodních zástupců (pracujících na bázi provize; www.vnt.org (Sdružení nizozemských obchodních zástupců) je možné a v Nizozemsku běžné především u spotřebního zboží a u výrobků s vysokou technickou náročností. VNT vyhledá firmě vhodného obchodního zástupce buď formou placené inzerce ve svém časopise nebo na svém webu.

Nizozemský obchodní zástupce požaduje většinou exkluzivitu. Alternativním řešením jsou též nizozemští dovozci/velkoobchodníci, kteří dovážejí zboží na vlastní náklady a pro distribuci po Nizozemsku využívají svých vlastních kanálů. Také dovozci ve velké většině požadují exkluzivitu.

Při jmenování zástupce a udělení exkluzivního zastoupení na daný výrobek je nutno uzavřít zastupitelskou smlouvu, která se musí řídit platnými právními předpisy. Aby se předešlo možnosti vzniku sporů, doporučujeme věnovat této právnické problematice velkou pozornost.

Stále běžnější je prodej zboží a služeb prostřednictvím internetu. Podle nizozemského statistického úřadu stoupl v roce 2009 prodej přes internet o 17% na celkových 6,4 mld. euro, tj. zhruba 7% celkového maloobchodního obratu.

 

 

zpět na začátek

8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil

Od 1.5.2007 Nizozemsko uvolnilo svůj pracovní trh pro občany ČR a dalších 7 zemí, které spolu s ČR vstoupily do EU 1.5.2004 a pro které předtím uplatňovalo přechodné omezení na volný pohyb pracovních sil.


Nizozemsko má speciální program pro nositele vysoce kvalifikovaných profesí ze třetích zemí, tzv. higly skilled/knowledge migrants (kennismigranten - více informací viz www.ind.nl).

Informace o zaměstnávání cizinců v Nizozemsku poskytuje:

http://www.nuffic.nl/international-organizations/services/professional-recognition


Centre for Work and Income - CWI
Postbus 7199
2701 AD Zoetermeer
Tel: +31-79-3292100
+31-79-3712903
www.werk.nl

Zákon o dočasném vysílání pracovníků zahraničních firem do Nizozemska stanoví, že zahraniční firmy musí vysílat své pracovníky do NL v souladu s podmínkami v příslušných nizozemských sektorových kolektivních dohodách (CAO). Tato praxe byla v minulosti známá ze sektoru stavebnictví.  V NL existují kolektivní dohody v převážné většině sektorů a pokrývají 85% všech zaměstnanců.
Pouze tam, kde sektorová kolektivní dohoda neexistuje, bude se vysílání i nadále řídit institutem minimální mzdy.

 

zpět na začátek

8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku

Zahraniční podnik může buď přímo, nebo přes notáře zřídit pobočku (branch office) nebo reprezentační kancelář (representative office). Všechna stálá zastoupení (pobočky, obchodní zástupci), která v Nizozemsku provozují komerční činnost, musí být registrována u příslušné obchodní komory s udáním jména, data založení, adresy, účelu pobočky, jejího vedení a též kapitálové struktury zahraničního podniku. Pobočka není zvláštním právnickým subjektem a její mateřská společnost nese odpovědnost za její závazky. Ovšem vedoucí pracovníci pobočky ručí jak společně s mateřským podnikem, tak i separátně za placení daní a sociálních dávek.

V další části této kapitoly jsou uvedeny: postup pro českého občana při zahájení podnikatelské činnosti, formy podnikatelské činnosti registrované u Hospodářské komory a příklad otevření společnosti s ručením omezeným.

Kroky nezbytné před zahájením podnikání jsou zejména tyto:

1. Registrace v příslušné regionální Hospodářské komoře do obchodního rejstříku (Handelsregister).
2. Registrace pobytu na příslušném místním úřadě (Gemeente).
3. Přihlášení k následujícím druhům pojištění:
a) povinné ručení (WA-wettelijke aansprakelijkheid) z titulu profese;
b) povinné ručení osobní;
c) zdravotní pojištění (particuliere verzekering).
4. Registrace na daňovém úřadě (Belastingdienst) v místě bydliště/podnikání, kde bude přiděleno tzv. BSN (burgerservicenumber, dříve tzv. SOFI).
5. Registrace se na daňovém úřadě k placení daně z přidané hodnoty (tzv. BTW nummer).

V souvislosti s uvedenými činnostmi je doporučeno angažovat zdatného právníka (NL advocaat) k sepsání příslušných smluv při registrování podniku a pro vlastní výkon podnikatelské činnosti i vhodného účetního (NL accountant) V NL se podává každý měsíc, příp. každé čtvrtletí, daňové přiznání. Výroční zpráva musí být potvrzena auditorem (NL register accountant).

Registrace podnikatelské činnosti probíhá na regionální Hospodářské komoře (tzv. Kamer van Koophandel - KVK - více viz: www.kvk.nl).
Registrovat v NL lze následující právní formy podnikání:
a) De eenmanszaak (podnik s kapitálem jednoho člověka), výhodou je, že nemusí být skládán žádný kapitál, ale zakladatel ručí celým svým majetkem.
b) De vennootschap onder firma -VOF (partnerství pod firmou), může zahrnovat skupinu partnerů sdružených na základě smlouvy o úkolech, není vyžadován žádný finanční základ.
c) De commanditaire vennootschap - CV (komanditní společnost klasická nebo s tichým společníkem).
d) De maatschap (partnerství).
e) De besloten vennootschap - BV (společnost s ručením omezeným, nutno složit kapitál ve výši 18.000,- €).
f) De naamloze vennootschap - NV (akciová společnost, nutno složit kapitál ve výši 45.000,- €).
g) Het Europese Economische Samenwerkingsverband - EESV (společnost podle evropského zákona, zřídka používaná forma).
h) De vereniging (sdružení/spolky).
i) De coöperatie en de onderlinge waarborgmaatschappij (družstva).
j) De stichting (nadace).
k) Buitenlandse rechtsvormen (zahraniční právní firmy),
l) Evropské společnosti.

Nejobvyklejšími právními formami jsou BV, NV, CV, VOF. Každá právní forma vyžaduje sepsání příslušných dokumentů/smluv, kde je bezpodmínečně nutná součinnost NL právníka (advokáta). KVK poskytuje pro každý druh výrobku či podnikání dodatečné specializované informace vč. výčtu požadavků k jejich provozování.

V Nizozemsku existuje zhruba 80 druhů regulovaných činností. Jejich přesný výčet vč. institucí, které poskytují informace o uznání kvalifikace získané v jiném státě, lze najít na

 

Stručný popis postupu při založení společnosti s ručením omezeným
(bestoten vennootschap met beperkte aansprakelijkheid - BV):

- otevřít u nizozemské banky účet na jméno budoucí společnosti a složit minimální kapitál 18.000,- EUR; na základě potvrzení banky o složení základního kapitálu sepíše notář zakládající smlouvu a stanovy (notářské poplatky činí cca 1.500 až 2.000,- EUR);
- notář zašle smlouvu a stanovy na nizozemské ministerstvo spravedlnosti, které musí vystavit prohlášení, že nemá proti založení firmy námitek. Antecedentní prozkoumání zakladatelů firmy je součástí této procedury.
- po obdržení kladného vyjádření od ministerstva spravedlnosti a po obdržení prohlášení z banky ohledně složených 18.000,- EUR následuje definitivní registrace zápisem do obchodního rejstříku u příslušné regionální obchodní komory (může zajistit notář);
- do doby založení může firma působit pod svým jménem s dodatkem „BV i.o." (i.o. - in oprichting, tzn. v procesu založení); BV i.o. není považována za právní subjekt, ale může podnikat právní kroky a uzavírat právní smlouvy; v tomto případě je osoba zastupující BV i.o. finančně zodpovědná až do doby, kdy její jednání oficiálně založená BV potvrdí.

Podrobné informace o založení podniku lze v NL získat u obchodních komor (www.kvk.nl) a Nizozemské agentury pro zahraniční investice (www.nfia.nl). Tuto problematiku lze konzultovat též se specializovanými poradenskými a právnickými firmami. Další informace lze také získat např. na: www.expatax.nl/startingbusiness.htm.

 

 

zpět na začátek

8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)

Český vývozce se musí prezentovat standardním způsobem běžným v mezinárodním obchodě. Vzhledem k silně konkurenčnímu prostředí na místním trhu a široké nabídce je třeba s každým potenciálním zákazníkem individuálně pracovat. Rozeslat z ČR nabídky s katalogy a čekat na odpověď, je naprosto nedostatečné. Jako follow-up na takovou mailingovou akci je nutno cca po 1 týdnu až 10 dnech obeslaným nizozemským podnikům zatelefonovat, připomenout se, pokud se nabídka nedostala ke správné osobě, zaslat ji znovu. V další fázi je třeba potenciální zákazníky osobně navštívit s konkrétní nabídkou. Pro nizozemského podnikatele je ČR "blízký trh", kam doletí za cca 1,5 hodiny letadlem a dojede za cca 10 hodin autem. Stejně tak "blízký" musí být nizozemský trh pro české vývozce. Jednou z nezbytných forem propagace je účast na specializovaných veletrzích a výstavách. Je třeba mít kvalitně tištěné firemní materiály v angličtině s technickým popisem výrobku a s uvedenými cenami pouze v tom případě, že jsou ceny pevné a neměnné. Před účastí na veletrhu též doporučujeme rozeslat pozvánky na stánek, a před zahájením veletrhu se ještě alespoň telefonicky "připomenout", poněvadž každá specializovaná firma obdrží před zahájením příslušného veletrhu takových pozvánek celou řadu. Doporučuje se mít k dispozici brožury bez ceníků a při jednání uvést orientační ceny a poté připravit detailní nabídku s uvedením cen a dodacích a platebních podmínek. Využití hromadných sdělovacích prostředků pro propagaci svých výrobků lze doporučit jen finančně silným firmám ( s ohledem na vysoké tarify jak v televizi tak i v novinách).

 

zpět na začátek

8.5. Způsoby řešení obchodních sporů

Doporučuje se stanovit ve smlouvě způsob řešení eventuálních sporů (soud, arbitráž). Nizozemské podniky často používají pro uzavírání smluv tzv. Algemeene Voorwaarden (Všeobecné či standardní podmínky), jejichž znění je uloženo buď u příslušné obchodní a průmyslové komory, nebo u obvodního soudu. Pokud je v uzavírané smlouvě odkaz právě na tyto podmínky, je třeba se s nimi detailně seznámit, jelikož právě v nich bývá zakotveno řešení sporů. V případě, že smlouva nestanoví způsob řešení sporů a ani se neodvolává na Všeobecné podmínky, jsou vzniklé spory řešeny soudní cestou (v tomto případě je ale dobré ve smlouvě určit příslušný soud, který bude případ řešit, v případě, že tomu tak není, budou se strany muset na tomto soudu dohodnout). V každém případě doporučujeme věnovat formulaci smluv maximální pozornost a snažit se o "ošetření" všech možných událostí, které mohou nastat.

Pohledávky lze vymáhat též prostřednictvím inkasní kanceláře, přičemž veškeré náklady jsou k tíži dlužníka. Inkasní kanceláře vyvíjejí na dlužníky též jistý "morální tlak", jelikož seznamy "neplatičů" jsou uveřejňovány v tisku a podnikatelskou sférou sledovány. Ze zkušenosti také doporučujeme při formulaci smlouvy s advokáty ohledně vymáhání pohledávek se místo hodinové sazby za právní služby dohodnout na výsledkovém honoráři (podíl na úspěšně vysouzené a také reálně připsané částce). Pokud právní firma na tuto formulaci nechce přistoupit, lze to také považovat za určitou indikaci, že vymáhání pohledávky nemá reálnou šanci na úspěch. Také ještě doporučujeme záležitosti spojené s vymáháním pohledávek konzultovat s Hospodářskou komorou ČR a s českými právními firmami, které mají zkušenosti s mezinárodním obchodem.

Při vymáhání pohledávek lze též dohodnout odměnu za právní zastoupení na základě speciální sazby dle standardních pravidel Nizozemské advokátní komory. Tato sazba je odstupňovaná a záleží na výši nároku, ať je úspěšně či neúspěšně vymožen. Sazba se pohybuje degresivně od 15% z částky do 2 950,- EUR až po 3% z částky nad 58 990,- EUR (nezahrnuje další náklady řízení jako jsou soudní poplatky, odměnu soudního doručovatele apod.). Pro srovnání uvádíme, že hodinová sazba právníka se pohybuje okolo 200,- EUR.

8.5.1. Možnosti mimosoudního řešení spotřebitelských sporů

Součástí nizozemského právního řádu jsou i různé formy mimosoudního řešení sporů. Problematikou spotřebitelských sporů se konkrétně zabývá Sdružení komisí pro stížnosti spotřebitelů (SGC - Stichting Geschillencommissies voor Consumentenzaken, www.sgc.nl). Od r. 2006 v NL působí též Úřad pro ochranu spotřebitele pod Ministerstvem hospodářských věcí - Consumentenautoriteit (www.consumentenautoriteit.nl).

Sdružení SGC je nadace, která zastřešuje jednotlivé specializované komise, jichž je kolem 30 - např. pro advokátní služby, do-it-yourself obchody, taxi, auta, poštovní služby, bydlení aj. Každá komise je složena ze tří členů, jejím předsedou je právník, dalšími členy jsou zástupce Sdružení na ochranu spotřebitelů Consumentenbond - www.consumentensbond.nl) a zástupce příslušného odvětvového podnikového svazu.

Specializovaná komise (geschillencommissie) je ustavena jen v případě, že jsou splněny podmínky jejího fungování. Především příslušný odvětvový podnikový svaz (brach organisation) musí garantovat, že rozhodnutí komise budou jeho členy dodržována. Dalším kritériem jsou pak jasně stanovené obchodní podmínky, od kterých se odvozují rozhodovací kompetence komise.

Rozsudek z mimosoudních řízení nemá exekuční sílu. Aby spotřebitel získal exekuční titul, musí se v současné době stále ještě obracet na soud a případně rozsudek mimosoudního řízení předložit soudci. Jinými slovy, závěr mimosoudního řízení, který vydává příslušná oborová komise, má formu doporučení (binding advise), které nemá právní závaznost. Účastníci mimosoudního řízení hradí stanovené poplatky, které jsou však nižší než v případě tradičních soudních procedur.

Z tohoto typu řešení sporů jsou vyloučeny obecně vzato jen dva typy situací, a to jednak neuhrazení faktury z jiného důvodu než kvůli podložené stížnosti, jednak spory zahrnující vážné důsledky jako je úmrtí, fyzické poranění, onemocnění. Vyloučeny jsou rovněž spory, které už byly řešeny soudní cestou. Do kompetence komisí naopak spadají i spory, kdy spotřebitel sídlí v zahraničí, pokud má „dodavatelská" smluvní strana sídlo registrováno na území Nizozemska.

 

 

zpět na začátek

8.6. Režim zadávání veřejných zakázek

Systém zadávání veřejných zakázek v Nizozemsku se řídí příslušným evropským acquis a veřejné zakázky, jejichž objem je vyšší než stanovené hraniční částky (viz tabulka dále), jsou publikovány v Úředním věstníku ES (pozn.: viz také „European Guidelines for Procurement" v rámci informací o vnitřním trhu na stránkách http://europa.eu)

Trh veřejných zakázek v Nizozemsku představuje cca 40 - 50 mld. ročně a každá osmá zakázka firem spadá do této sféry. Trh lze dále rozčlenit na:
a) ústřední vládu (ministerstva);
b) regionální a místní správu (provincie) - jednotlivé provincie mají svoji nákupní politiku, přičemž je všeobecná tendence nakupovat místně nebo regionálně. Nejvíce nákupů je v oblasti ochrany životního prostředí, dopravy a silniční sítě;
c) podniky s vlastnickým podílem státu (místní správy), nebo privatizované podniky poskytující veřejné služby - smíšené veřejné organizace, veřejné poradenské organizace, železnice (Nederlandse Spoorwegen), letiště (Schiphol) atd.
V Nizozemsku nejsou uplatňovány žádné specifické registrace nebo schvalovací postupy pro zahraniční zájemce, je však nutno počítat s dodržováním přísných norem, nutností certifikace, vyžadováním seznamu referencí atp. Roste také význam kritérií založených na „ekologičnosti" resp. přijatelnosti navrhovaných řešení z hlediska udržitelného rozvoje.

Udělování veřejných zakázek se řídí tzv. Besluit aanbestedingsregels voor overheidsopdrachten.

Oznámení o výběrových řízeních jsou poublikována na http://www.aanbestedingskalender.nl/

Dalším zdrojem inofrmací je http://www.tenderned.nl/
Praktické rady k účasti na výběrových řízeních jsou publikovány na http://www.pianoo.nl/

Vypsané veřejné zakázky (včetně těch, jejichž výše nedosahuje hraničních částek) jsou uveřejňovány mj. v následujících periodikách:

Nederlandse Staatscourant
Sdu Uitgeverij
Postbus 200014
2500 EA Den Haag
Tel.: 0031-(0)70-378 93 79
Fax : 0031-(0)70-382 27 59
www.staatscourant.nl

Cobouw (stavební práce)
Uitgeverij Ten Hagen & Stam b.v.
Postbus 34
2501 AG Den Haag
Tel.: 0031-(0)70-304 57 00
Fax : 0031-(0)70-304 58 00
www.cobouw.nl

Pozn.: V Cobouw jsou uveřejňovány také výsledky veřejných zakázek, kde je uvedena stavební firma, konstruktér (statik) a architekt, což jsou informace, pečlivě sledované nizozemskými dodavatelskými podniky. Bezprostředně po uveřejnění tak subdodavatelé kontaktují vítěze tendrů a nabízejí své výrobky.

Zdrojem informací o evropských tendrech vypisovaných v Nizozemskou je následující webová stránka
http://www.europeconsult.nl

Pozn.: Zvláštní kapitolou jsou výběrová řízení na dodávky v systému mezinárodních organizací. Doporučujeme zájemcům o tuto oblast následující odkazy na webové stránky, na kterých lze nalézt podrobné informace o výběrových řízeních mezinárodních organizací sídlících v Nizozemsku např.
- Organizace pro zákaz chemických zbraní, OPCW (systém OSN):
http://www.opcw.org/calls-for-tender/

- European Space  Agency (ESA), která uskutečňuje v nizozemském Nordwijku část svých aktivit:
http://www.esa.int/esaCP/SEMUPUZXDUF_index_0.html

Nizozemské subjekty mají rozsáhlé zkušenosti v oblasti rozvojové spolupráce, vč. projektů financovaných z prostředků Světové banky, kdy se zadávání řídí „Guidelines Procurement under IBRD Loans and IDA Credits". Přehled firem, které uspěly ve výběrových řízeních, je zveřejněn na stránkách Světové banky:
http://web.worldbank.org/WBSITE/EXTERNAL/PROJECTS/0,,menuPK:51565~pagePK:95864~piPK:95915~theSitePK:40941,00.html

 

zpět na začátek

8.7. Problémy a rizika místního trhu

Nizozemský trh nepředstavuje žádná zvláštní rizika, odlišná od jiných evropských trhů. Pokud začíná český podnik spolupracovat s novým nizozemským partnerem, měl by si od něj vyžádat reference a výpis z obchodního rejstříku (Handelsregister, Trade Register). Pro podrobnější informace doporučujeme také kontaktovat některou z informačních kanceláří, které podávají informace o podnicích (všeobecné informace, plnění závazků). Obchodní rejstřík je veřejnou listinou a informace v něm obsažené lze získat u příslušné regionální obchodní komory či přes centrální adresu, popř. v internetové verzi obchodního rejstříku.

Veškeré adresy regionálních obchodních komor i online verzi obchodního rejstříku, vč. „návodu k použití" v angličtině, lze nalézt na stránkách www.kvk.nl V Nizozemsku je zdarma z rejstříku možné získat pouze základní informace, vč. např. informace o tom, zda na firmu nebyl vyhlášen konkurs (faillissement). Podrobnější výpis lze u Obchodní komory objednat za poplatek, jehož výše se odvíjí od složitosti požadované dokumentace (většinou 2,50 až 10 EUR). Registrace u obchodní komory je pro firmy v Nizozemsku povinná; tzn. pokud nizozemská firma není registrována nebo popř. pokud „nesedí" některé identifikační údaje, je to indikace toho, že něco není v pořádku. Se zvýšenou opatrností je třeba také přistupovat k případům, kdy firma s nízkým základním jměním nebo firma jednoho podnikatele bez zaměstnanců nabízí realizaci rozsáhlého kontraktu apod.

Do veřejného seznamu "Centrální insolvenční rejstřík" (CIR) lze nahlédnout prostřednictvím stránek: http://www.rechtspraak.nl/registers

Vymáháním pohledávek se zabývá například společnost Dun and Bradstreet http://dbnetherlands.dnb.com



 

zpět na začátek

8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví

Ochrana práv duševního vlastnictví je v Nizozemsku na vysoké úrovni. Nizozemská vláda klade na tuto problematiku velký důraz a je si vědoma její role pro inovace a znalostní ekonomiku. NL je členskou zemí Evropského patentního úřadu (EPO) a Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO).
Zkvalitnění národního patentního systému je jednou z priorit současné hospodářské politiky.

Nizozemský úřad pro ochranu duševního vlastnictví, zřízený na základě Patentového zákona z r. 1995 (Rijksoctrooiwet 1995), patří do systému Ministerstva hospodářství NL:

Octrooicentrum Nederland
Patentlaan 2
2288 EE Rijswijk (ZH)
Tel. +31 70 398 66 99
Fax: +31 70 398 66 06
E-mail: info@octrooicentrum.nl
www.octrooicentrum.nl

Pozn.: Znění Patentového zákona v angličtině je možné nalézt na internetových stránkách Institutu pro informační právo (IvIR) při Právnické fakultě Amsterdamské univerzity.
http://www.ivir.nl/legislation/nl/patentact1995.html

OEÚ nejsou známy žádné případy porušení práv duševního vlastnictví v Nizozemsku ve vztahu k českým subjektům.

 

zpět na začátek

8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka

Je obvyklé používání běžných platebních podmínek, tedy platby proti dokumentům u "zaběhnutých obchodních vztahů" a L/C u větších kontraktů. V kontraktu je nutno velmi přesně specifikovat platební podmínky a postup při případném řešení sporů (je nutno určit právo, podle kterého se budou případné spory řídit a soud, před kterým se budou projednávat - podrobněji kap. 8.5.). V každém případě doporučujeme věnovat mimořádnou pozornost formulaci smluv a platebnímu zajištění. V případě dovozu z Nizozemska doporučujeme velmi zvažovat jakékoliv platby předem.

 

zpět na začátek

8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu

Nejvýznamnějšími organizátory výstav a veletrhů v Nizozemsku jsou RAI v Amsterdamu (www.rai.nl) a Jaarbeurs v Utrechtu (www.jaarbeursutrecht.nl), které každoročně pořádají celou škálu mezinárodních výstav, veletrhů a konferencí. Další výstaviště jsou např. v Maastrichtu (www.mecc.nl) a v Rotterdamu (www.ahoy.nl)


K významným mezinárodním veletrhům v NL patří např.:

  • Intertraffic - www.intertraffic.com,
  • PLMA - veletrh dodávek pod privátní značkou pro obchodní řetězce, food a non-food; www.plmainternational.com, bližší informace také: www.czechtrade.cz
  • ESEF - regionální veletrh subdodávek pro strojírenství, kovozpracující, plastikářský a elektrotechnický průmysl, který se koná jednou za dva roky; www.esef.nl

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter