Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Situace polského hospodářství se ve srovnání s ostatními zeměmi EU vyvíjí příznivě. V roce 2010 vzrostl HDP o 3,8%. Očekává se, že přibližně stejně vzroste HDP i v roce 2011. Hlavním motorem růstu byla vnitřní poptávka. V období 1-12/2010 vzrostla průmyslová výroba o 9,7%, za prvních devět měsíců roku 2011 o 7,1%. Stavebnictví se vrátilo v roce 2010 na růstovou trajektorii s přírůstkem 3%. Za prvních šest měsíců roku 2011 vzrostla stavební výroba v porovnání se stejným obdobím roku 2010 o 20,8% (hlavně díky nižší základně za 1-6/2010: - 6,1%). Po slabším růstu v roce 2010 (1,5%) zaznamenal maloobchod za období 1-6/2011 nárůst o 7,6%, k čemuž přispělo zvýšení reálných mezd a zaměstnanosti obyvatelstva. Vývoz dosáhl v roce 2010 v běžných cenách hodnoty 122,1 mld. EUR (nárůst 20,1%), dovoz 128,5 mld. EUR (22,6 %). Za prvních šest měsíců 2011 vývoz dosáhl nárůstu 18% (55,2 mld.EUR) a dovozu o 17,3% (60,5 mld.EUR) oproti stejnému období roku 2010. V roce 2010 se zhoršilo saldo běžného účtu platební bilance v porovnáním se stejným obdobím minulého roku. V prvních pěti měsících roku 2011 se toto saldo dále zhoršilo v porovnání se shodným obdobím předchozího roku, a to zejména v důsledku nárůstu nákladů na obsluhu zahraničního dluhu. Nižší než v  roce 2009 (8,4 mld.EUR) byl podle údajů Polské národní banky v roce 2010 příliv přímých zahraničních investic, který dosáhl 7,5 mld.EUR. Za prvních pět měsíců roku 2011 činily PZI 4,2 mld.EUR, polské ministerstvo hospodářství očekává za celý rok 2011 celkový příliv PZI ve výši 10 mld. EUR. Celková produkce v zemědělství se oproti roku 2009 snížila v roce 2010 o 1,8%, zejména z důvodu poklesu rostlinné výroby o 7,5% (živočišná vzrostla o 4,8%).

Inflace dosáhla v roce 2010 hodnoty 2,6% a za 1-9/2011 hodnoty 3,9%. Reálné mzdy vzrostly v roce 2010 mírně – o 1,5% a téměř neznatelně v prvním pololetí 2011.

V roce 2010 pokračoval nepříznivý vývoj veřejných bilancí. Výše deficitu  dosáhla 6,5% a vláda začala hledat zdroje úspor k jeho snížení na 3% do roku 2012, resp. 4%, což je s EU dojednaná výjimka pro země provádějící penzijní reformu (zavedení II., kapitálového pilíře). Oproti konci roku 2009 se v závěru roku 2010 míra nezaměstnanosti zvýšila jen mírně, z 12,1 na 12,3%. V červnu 2011 byla míra nezaměstnanosti na úrovni 11,8%.

V souvislostí s pokračující nejistotou ohledně oživení hospodářství v zemích EU se revidují i hodnoty očekávaného vzrůstu polského hospodářství v příštích letech. V roce 2011 se očekává růst HDP mezi 3,7-4,0%, pro rok 2012 se odhady pohybují od 3,2% (Polská národní banka-NBP) do 2,2% (Evropská banka pro rekonstrukci a rozvoj). Optimističtější odhad NBP oceňuje upevňování pozitivních vývojových tendencí v domácí ekonomice, zejména urychlení investičních aktivit. Průmyslová výroba v roce 2011 by se měla přiblížit vysokému tempu růstu z předchozího roku a dosáhnout hodnoty okolo 8,1%. Ve stavebnictví v důsledku přesunu realizace z předchozích let by mělo dojít ke kumulaci stavebních prací v roce 2011, což by se mělo, i v souvislosti s efektem nižší předchozí srovnávací základny, odrazit v růstu tohoto odvětví v roce 2011 v rozmezí 10-12%. Pokud jde o vývoj inflace, ten naváže postupný růst cen zboží a služeb pozorovaný již od září 2010. Za rok 2011 je očekávaná inflace okolo 4,0%. Pokud jde o trh práce, očekává se zlepšení na trhu práce a snížení počtu nezaměstnaných. Míra nezaměstnanosti by koncem roku 2011 měla dosáhnout okolo 11,0%. Současně se nepředpokládá růst reálných mezd oproti roku 2010.

Předpoklad urychlení hospodářského vývoje v Polsku v roce 2011 vychází zejména ze stále se zlepšující se kondice německého hospodářství, kam jde ¼ polského exportu. Rostoucí inflace se chápe jako signál neslábnoucí domácí poptávky. Export se vrátil na předkrizovou úroveň, roste využívání výrobních kapacit podniků. Růst průmyslové výroby by měl ke konci roku dosáhnout hodnoty kolem 8,1%. Hrozbou pro růst hospodářství by naopak byla případná nedostatečná míra investic, zvýšení úrokové míry, vzrůst DPH i spotřební daně. Z vnějších vlivů pak nejistota ohledně vývoje v předlužených zemích EU a jeho dopady na ostatní evropské země. Tempo růstu může negativně ovlivňovat i špatný stav veřejných financí, nízká dynamika úvěrové aktivity bank, zejména nových investicí, pasívum obchodní bilance.

Internetové zdroje:

Pro potřeby podrobnějšího studia odkazujeme na Analýzy hospodářské situace Polska, zpracovávané pravidelně ministerstvem hospodářství PL, které jsou zveřejňovány na http://www.mg.gov.pl

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Základní ukazatele hospodářské situace Polska v období 2006 – 2011
	2006	2007	2008	2009	2010	2011*
HDP(mld. PLN)	1060	1167,8	1271,7	1347,7	1412,7	n.a.
HDP(% r/r)	6,2	6,6	4,9	1,7	3,8	4,0
Tuzemská poptávka (% r/r)	7,3	8,3	5,5	2	1,5	n.a.
Průmyslová výroba (% r/r)	12,5	9,7	3,5	-3,5	9,7	8,1
Maloobchodní prodej (% r/)r	7,2	7,6	5,3	1,7	1,5	n.a.
Nezaměstnanost(%)	14,8	11,4	9,5	12,1	12,3	11,0
Reálná mzda brutto (% r/r)	4,0	5,5	5,9	2,0	1,5	0,5
Export  (mil. EUR)	87 926	101 838	116 244	98 274	120 373	133 500
Export v EUR(% r/r)	23,1	15,8	14,1	-15,5	20,1	10,9
Import(mil. EUR)	100 784	120 389	142 448	107 529	134 188	150 300
Import v EUR(% r/r)	24,2	19,4	18,3	-24,5	22,6	12,0
Běžný účet ( %HDP)	-2,7	-4,7	-5,4	-1,3	-3,3	n.a.
Inflace(% r/r)	1	2,5	4,2	3,5	2,6	4,0
Rozpočtový deficit (% HDP)	-	-1,9	-3,6	-5,8	-7,9	-5,6
Kurs USD/PLN(PLN)	3,1	2,77	2,41	3,12	3,02	2,86***
Kurs EUR/PLN(PLN)	3,9	3,78	3,52	4,33	3,99	4,02***
WIBOR 3M(střední hodnota/rok)	4,21	4,73	6,36	4,28	3,94	4,83**

* odhad

** říjen 2011

*** 1-9/2011

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Průmysl se na HDP Polska podílí zhruba 23-24%. Hlavními obory průmyslu jsou zpracovatelský průmysl (podíl kolem 83% na průmyslové výrobě), výroba a dodávka energií (okolo 10%), hornictví a dobývání (okolo 5%), dodávky vody a odpadové hospodářství (okolo 2%).

Mezi hlavními průmyslovými skupinami zaznamenala v roce 2010 největší nárůst produkce výroba počítačů a elektronických výrobků (o 47,2%), kovů (21%), papíru a výrobků z papíru (17,3%) a výrobků z nekovových surovin (16,9%). Naopak pokles zaznamenala v roce 2010 výroba ostatních dopravních prostředků (1-11,6%) a výroba nápojů (-7,7%).

Za prvních 6 měsíců 2011 nejvyššího nárůstu oproti srovnatelnému období roku 2010 dosáhla průmyslová výroba nekovových výrobků (23,2%), kovových výrobků (22,8%) a nábytku (21,5%). Naopak největší pokles postihl tabákový průmysl (-16,8%), výroba počítačů a elektroniky (-10%) a farmaceutických výrobků (4%).

Produktivita v průmyslu vzrostla v roce 2010 oproti roku 2009 o 10,4% při průměrném snížení zaměstnanosti o 0,5%. V prvém pololetí 2011 vzrostla produktivita práce o 4,7% při vyšší zaměstnanosti o 2,6% oproti 1-6/2010.

Průmyslová výroba v roce 2010 vzrostla o 9,7% oproti předchozímu roku. Za první pololetí roku 2011 vzrostla o 8,1%.

Zdroj: Hlavní statistický úřad PL

 

 

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Podíl stavebnictví na tvorbě HDP činí okolo 7-7,5%.

V roce 2010 se oproti předchozímu období postupně zlepšovala situace ve stavebnictví, stavební výroba vzrostla o 3%. Dosažený výsledek byl negativně ovlivněn mrazivým počasím na počátku roku, povodněmi a nižším portfoliem zakázek stavebních firem. Nárůst stavební produkce byl zaznamenán ve všech oborech stavebnictví. Během roku 2010 bylo odevzdáno do užívání135 700 bytů, tj. o 15,2% méně než v roce 2009. Nově rozpracováno bylo o 10,6% bytů oproti roku 2009, což pozitivně ovlivní tento stavební obor v příštím období.

V období leden-červen 2011 vzrostla stavební výroba o 20,8% oproti stejnému období roku 2010. Tento značný nárůst je do značné míry způsoben nízkým základem pro výpočet růstového indexu; v prvním pololetí roku 2010 totiž došlo naopak k výraznému snížení stavební produkce o -6,1%.

Euro 2012

Od 21. září 2007 platí v Polsku zákon o Euro 2012 obsahující organizační usnadnění a způsob financování pro organizaci ME ve fotbale v roce 2012. Investice pro Euro 2012 mají status investice pro veřejné účely a jsou financovány ze státního rozpočtu a z rozpočtu samosprávných jednotek (týká se to pouze měst, ve kterých bude organizováno ME). Bližší informace jsou na stránkách Ministerstva sportu: www.msport.gov.pl , kde je mimo jiné v záložce "Euro 2012" seznam polských koordinátorů odpovědných za: bezpečnost, hotely, stadiony a pobytová centra, pozemní dopravu, leteckou dopravu, hotelovou infrastrukturu.

Legislativa k urychlení investičních procesů

S cílem uspíšit realizaci investic, byl novelizován zákon o investicích. Proces realizace investice byl zkrácen, především proces získávání pozemků potřebných pro výstavbu silnic.

Zákon nahradil dvě rozhodnutí (rozhodnutí o stanovení lokalizace silnice a rozhodnutí o povolení stavby) jedním rozhodnutím (rozhodnutí o povolení realizace investice). Byla také upraveno otázka tzv. „vhodného odškodnění" - nové řešení obsahuje „pobídku" pro stávající majitele nemovitostí k odprodeji s tím, že pokud nemovitost bude předána do 30 dnů od rozhodnutí, majitelé obdrží dodatečně 5% z ceny nemovitosti. Dále majitelé budov a bytových jednotek obdrží částku 10 000 PLN na pokrytí nákladů související se stěhováním. Zákon také zavedl sankce pro orgán, který nevystaví rozhodnutí na povolení realizace investice (silnice) v termínu do 90 dnů od termínu podání žádosti.

S cílem vytvořit nový mechanizmus financování silničních investic, 24. dubna 2009, poslanecká sněmovna PR přijala projekt novelizace zákona o placených dálnicích a Státním silničním fondu a změny některých dalších zákonů. Nový finanční model byl vytvořen na základě již existujícího Státního silničního fondu a měl by být pružným nástrojem pro financování výstavby silnic.

Od 20. února 2009 platí zákon ze dne 9. ledna 2009 ve věci koncesí na stavební práce a služby (Dz.U. 2009 nr 19 poz. 101). Zákon dovoluje účast privátních firem při realizaci investic v obcích, jakými jsou výstavby mostů nebo viaduktů, prací souvisejících s údržbou komunální infrastruktury.

S cílem snížit počet odvolání ve výběrových řízeních v oblasti výstavby silnic, byla také provedena novelizace Zákona o výběrových řízeních. Úprava zákona mimo jiné zahrnuje možnosti provedení dodatečné opravy v rámci výběrového řízení, což má za cíl omezit vznik protestů útočících na drobné textové chyby v příznivých nabídkách. Aktuálně se pracuje nad dalšími změnami Zákona o výběrových řízeních.

Od 15. listopadu 2008 platí změny v předpisech týkajících se ochrany životního prostředí. Díky těmto změnám všechny realizované infrastrukturní investice budou splňovat podmínky EU v oblasti ochrany životního prostředí, tímto došlo k zamezení ztrát finančních prostředků z EU určených pro silnice.

Poprvé byl zpracován komplexní dokument obsahující prognózu vlivu na životní prostředí Programu výstavby státních silnic pro období 2008 - 2012. Zpracování dokumentu umožnilo v předstihu upozornit na potenciální zdroje konfliktů v přírodě a ve společnosti, které mohou mít vliv na termín realizace investice. Díky takovému přístupu, je možné sladit zájmy uživatelů silnic s požadavky ekologie.

Největší stavební společnosti v Polsku:
PBG

Budimex
Mostostal Warszawa

Polimex Mostostal
Trakcja Polska (
Pol-Aqua
Elektrobudowa
Erbud

Doporučené informační zdroje:

• Ministerstvo infrastruktury  www.mb.gov.pl

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Vývoz a dovoz  zemědělských a potravinářských produktů

Export zemědělských a potravinářských výrobků v 1. Q. 2009 byl vyšší o 22,1% (2669,0 mil. EUR) ve srovnání se stejným obdobím v roce 2008. Import vzrostl o 15,9 % (2175,6 mil. EUR). Saldo zahraničního obchodu zemědělskými výrobky v 1.Q. 2009 bylo kladné a ve výši 493,4 mil. EUR. Zvýšil se 50,3% export do zemí střední a východní Evropy (mimo jiné čerstvé ovoce do Ruska a vepřové maso na Ukrajinu), do rozvíjejících se zemí o 46,0 % (mimo jiné pšenice do Egyptu) a do rozvinutých zemí o 17,7%, z toho do EU o 17,6% (tabákové výrobky do Francie a hovězí maso do Itálie). Import ze zemí střední a východní Evropy vzrostl o 24,6% (např. semena řepky, řepíku a pokrutin z Ukrajiny), z rozvinutých zemí o 18,4%, z toho z EU o 19,6% (např. vepřové maso z Německa a Dánska), z rozvíjejících se zemí o 6,9% (např. z Číny: rybí filé a jiné druhy masa z čerstvých, chlazených a mražených ryb).

Mléko - Polsko je exportérem mlékárenských výrobků, což vyjádřeno v hodnotách čistého mléka stanovilo přebytek exportu nad importem v roce 2008 ve výši 1770 mil.litrů, v hodnotě 925 mil. EUR. Sýry , máslo a mražené výrobky stanovily nejvyšší podíl v rámci exportu 58% (51% v roce 2007) Polské výrobky jsou exportovány především na trh EU (80% příjmů, z toho 53% do zemí EU-15). Značná část výrobků (13% podíl) je exportována do rozvíjejících se zemí (jižní Afrika, Asie). V roce 2008 významně také vzrostl export rozpustného mléka, byl o 34% vyšší než v roce 2007 a v množství 134 tis.t.

Ekologie

Výroba ekologických výrobků a jejich značení: nařízení Rady (ES) 834/2007 ze dne 28. 6.2007 ve věci ekologické výroby a značení ekologických výrobků je implementováno v polské legislativě v Úředním deníku (Dz. Urz. L 189, 20.07.2007, s. 1) a vejde v platnost od 1. ledna 2009.

Biopaliva

Dnem 1. ledna 2007 skončila platnost zákona o biosložkách tekutých palivech a biopalivech (Dz. U. z 2003 r. Nr.199, poz. 1934 z późn. zm.) a začal platit zákon ze dne 25. 8.2006 o biosložkách a biopalivech (Dz. U. z 2006 r. Nr 169, poz. 1199). V souladu s čl. 4, výše uvedeného zákona, hospodářskou činnost v oblasti výroby, skladování a zavádění do obratu biosložek patří k tzv. regulovaným činnostem a je nutné žádat o zápis do registru výrobců. Orgánem, který vede evidenci výrobců je : Prezes Agencji Rynku Rolnego. Další informace týkajísí se zápisu do registru výrobců zásad provádění hospodářské činnosti v oblasti výroby, skladování a zavádění do obratu biosložek lze získat v Agentuře zemědělského trhu:Agencja Rynku Rolnego (ul. Nowy Świat 6/12, 00-400 Warszawa, tel. 022-661-72-72 nebo na www stránkách www.arr.gov.pl v záložce „pozostałe działania" - „Biokomponenty i biopaliwa".

• Zákon z 25.srpna 2006 o biosložkách a tekutých biopalivech (Dziennik Ustaw 06.169.1199),
• Zákon z 25.srpna 2006 o zákon o systému monitorování a kontroly kvality paliv (Dziennik Ustaw 06.169.1200).

Obnovitelné zdroje energie - do roku 2020 má být v Polsku vybudováno 2 tis. bioplynáren o výkonu 1 MW každá (první bioplynárna o celkovém výkonu 2,1 MW je v městě- Liszkow, voj. kujawsko-pomorskie, 09/2009). Počítá se s náklady 2 - 2,5 mil. EUR na 1 MW bioplynárnu, kde 50 % investičních nákladů by mělo být financováno firmou a zbytek formou dotace nebo preferenční půjčky. Rentabilitu výroby bioplynu má zajistit nový systém financování, který bude legislativně podporovat výrobu elektřiny ze zemědělského bioplynu, tzn. výrobu elektřiny z OZE (Obnovitelné zdroje energie).

Polsko by mělo v roce 2009 dosáhnout v rámci celkové výroby energie 7,5% podílu energie vyrobené z OZE  a v rámci celkových plynných paliv 5,75 % podílu biosložek a biopaliv . V 09/2009 množství energie vyrobené z OZE je 4% a do roku 2020 by mělo být 15%.
Více informací na stránkách polského Ministerstva hospodářství a Ministerstva zemědělství týkajících se vládního programu „Inovační energetika, energetické zemědělství" (Innowacyjna Energetyka - Rolnictwo Energetyczne).
07/2009

 

zpět na začátek

4.6. Služby

4.6.1.  Založení firmy v Polsku

Právní předpisy dávají podnikatelům zakládajících firmu v Polsku dosti velký výběr forem podnikání. Firma může mít status fyzické nebo právnické osoby:
- fyzická osoba
- civilní společnost (spółka cywilna)
- osobní společnosti: veřejná obchodní společnost (spółka jawna), partnerská (spółka partnerska), komanditní (spółka komandytowa), komanditní-akciová (spółka komandytowo-akcyjna)
- kapitálové společnosti: s ručením omezeným (spółka z ograniczoną odpowiedzialnością), akciová (spółka akcyjna)

Jaký druh formy podnikání vybrat?
Pokud se jedná o malou firmu, zvláště v počátcích podnikání, pak je nejvýhodnější provádět hospodářskou činnost jako fyzická osoba. V závislosti od potřeb může být vybrána jedna z variant. Pokud je to rodinná firma a podniká pouze jeden z manželů a nevyužívá pomoc jiných členů rodiny, v tom případě podnikající partner nahlásí svou hospodářskou činnost, přihlásí se k sociálnímu zabezpečení a finančnímu úřadu. Další varianty mohou být: jeden z partnerů podniká a druhý mu pomáhá, nebo oba manželé podnikají nebo jiné varianty příbuzenství.

Pro podnikatele, kteří nepodnikají sami, doporučuje se založit společnost. Zase ti podnikatelé, kteří sice nepodnikají sami, ale chtěli by zůstat u jednoduššího vedení účetnictví, jaké je např. pro fyzické osoby, si mohou zvolit formu podnikání jako civilní společnost nebo také veřejná obchodní společnost (za předpokladu, že takovou společnost zakládají minimum dvě osoby).

Pokud podnikat chtějí dvě nebo více osoby, pak je pro začátek nejvhodnější a nejlevnější zavést podnikání formou civilní společnosti řídící se právem občanského zákoníku. Ale pokud při podnikání touto formou bude obrat během dvou po sobě jdoucích letech větší než 800 tisíc EUR, pak se musí společnost změnit na veřejnou obchodní společnost. Čili v závislosti od výše plánovaných podnikatelských aktivit je dobré se rozhodnout, zda hned od začátku vytvořit osobní společnost (např. veřejná obchodní společnost nebo komanditní) nebo společnost s ručením omezeným.

Krátké charakteristiky
Civilní společnost - nemá právní subjektivitu. Je to pouze smlouva minimálně dvou podnikatelů (podnikatelů zapsaných v evidenci podnikatelské činnosti). Řídí se předpisy občanského zákoníku.

Společnost s ručením omezeným - je to nejlepší forma pro podnikání, pokud je plánována hospodářská činnost ve větším měřítku. Hlavním plusem této formy je omezení odpovědnosti vlastníků na základě výše vnesených vkladů. Je to kapitálová společnost, což jí ve srovnání s osobními obchodními společnostmi umožňuje její fungování i v případě, že je jeden vlastník.

Veřejná obchodní společnost - spojuje základní výhody kapitálové společnosti (spol. s ruč. omezeným) s pozitivy nejjednodušší osobní společnosti (civilní společnosti). Ve srovnání s civilní společností má právní subjektivitu, kromě toho její zásady fungování jsou lépe definovány v zákoníku obchodních společností než zásady pro civilní společnost v občanském zákoníku. Dále, ve srovnání s civilní společností, je majetek veřejné obchodní společnosti majetkem společnosti a ne vlastníků. Firma působící touto formou musí mít ve svém názvu jména nebo názvy firem všech vlastníků a kromě toho ve svém názvu musí obsahovat označení „spółka jawna".

Partnerská společnost je velmi výhodná pro některé druhy hospodářské činnosti, není dostupná pro všechny. Tuto společnost se vytváří za účelem vykonávání volné živnosti přes společnost ve spojení s partnery, kteří jako fyzické osoby jsou oprávněni vykonávat pracovní činnost: advokáta, lékárníka, architekta, stavebního inženýra, daňového poradce, účetního poradce atd. (viz Kodeks spółek handlowych. Dział II, § 2 art. 88).

Komanditní společnost je osobní společností, kdy jeden z vlastníků bez omezení odpovídá za závazky společnosti vůči věřitelům (komplementární odpovědnost) a odpovědnost minimálně jednoho vlastníka je omezená (komanditní). Tento typ společnosti má velmi mnoho výhod, ale není příliš populární, protože vzhledem k smíšenému charakteru společnosti (osobní-kapitálový) vyžaduje dobrou znalost detailů obou typů společností.

Akciová společnost - určitou barierou může být fakt, že minimální kapitál akciové společnosti musí být 500 tis. PLN.

Komanditní-akciová společnost spojuje vlastnosti komanditní společnosti (komplementární odpovědnost, tzn. že minimálně jeden vlastník firmy odpovídá bez omezení za závazky společnosti vůči věřitelům) a akciové společnosti (věrohodnost vyplývající z vysokého kapitálu). Takovýto druh společnosti je velmi ojedinělý v Polsku, stejně tak jako komanditní společnosti.

Registrace fyzické osoby: zápis v městském úřadě do evidence hospodářské činnosti. Do 14 dnů od obdržení zápisu do evidence třeba požádat podle místa bydliště vojvodské oddělení statistického úřadu o přidělení čísla REGON*), zažádat Finanční úřad o přidělení identifikačního čísla (NIP - Numer identyfikacji podatkowej).

Registrace civilní společnosti: každý společník firmy se zapíše v městském úřadě do evidence hospodářské činnosti s tím, že v zápisu uvede další společníky firmy. Dále třeba provést pouze jeden zápis do registru REGON za všechny společníky a tato společnost se stává plátcem DPH.

Registrace ostatních společností: registrace v KRS (Krajowy Rejestr Sądowy). Registrační poplatek je ve v výši 1000 PLN. Poplatek za zveřejnění v Soudním věstníku - 50 PLN. Další dokumenty: smlouva společnosti, notářsky ověřené podpisové vzory osob oprávněných reprezentovat společnost. Dále třeba provést zápis do registru REGON, zažádat Finanční úřad o přidělení identifikačního čísla (NIP) a přihlásit se jako plátce DPH, přihlásit se k platbě sociálního pojištění (ZUS - Zakład Ubezpieczeń Społecznych) a zdravotního pojištění (Narodowy Fundusz Zdrowia).

Další informace k registraci
Úvodní podmínkou pro zahájení podnikání cizince v Polsku je zápis do evidence hospodářské činnosti v příslušném místním úřadě (městském či městské čtvrti). Kompetentním úřadem je úřad určený podle hlavního místa, v němž chce cizinec v Polsku podnikat. Tento úřad je způsobilý pro cizince bez povolení k pobytu v Polsku. Zahraniční osoby s povolením k pobytu předkládají žádost o registraci hospodářské činnosti v úřadu příslušném podle místa bydliště. Jestliže pro účely registrace cizinec uvede jako místo podnikání místo v zahraničí, nebude do evidence hospodářské činnosti zapsán. Musí uvést místo výkonu podnikatelské činnosti v Polsku. Je tedy nezbytné mít právně upravené vztahy k prostorám určeným k podnikání, např. nájemní smlouvu. Při předložení žádosti o zápis do rejstříku hospodářské činnosti je nutno zaplatit poplatek ve výši 1000 PLN. Žádost se předkládá na formuláři daného úřadu. Cizinec musí k evidenčním dokumentu připojit kopii pasu, jejíž shodu s originálem potvrzuje oprávněný pracovník úřadu. Potvrzení úřadu o zápisu do rejstříku hospodářské činnosti se vydává během několika dnů.

Žádost o REGON (IČ)
Dalším krokem při zahajování hospodářské činnosti v Polsku je získání tuzemského čísla úředního registru subjektu národního hospodářství (REGON) v příslušném (vojevodském) statistickém úřadu. Žádost o zápis do registru REGON se předkládá na úředním formuláři RG-1. K žádosti je třeba připojit potvrzení o zápisu do rejstříku hospodářské činnosti. Jestliže žádost předkládá zmocněnec, je nutno propojit originál plné moci. Pokud bude žádost předložena přímo na statistickém úřadě, potvrzení o přidělení čísla REGON se vydává na počkání.

Založení konta
Po přidělení čísla REGON je třeba otevřít si v Polsku bankovní konto pro firemní zúčtování. Uvedení takového čísla bude požadovat m.j. finanční úřad.

Žádost o NIP (DIČ)
Každá osoba podnikající v Polsku musí mít pro daňové vyúčtování číslo daňové identifikace (NIP). Pro získání takového čísla je třeba v příslušném finančním úřadě předložit formulář NIP 1, k němuž je nutno připojit následující dokumenty (některé úřady požadují, aby to byly úředně potvrzené a ověřené kopie) :
- potvrzení o zápisu do evidence hospodářské činnosti
- potvrzení o čísle REGON
- smlouva o vedení bankovního konta
- smlouva stvrzující právo používat prostory, v nichž má být sídlo firmy
- smlouvy s daňovým poradcem nebo účetnickou kanceláří, kteří povedou
obchodní knihy a daňové vyúčtování (pokud si plátce nepovede knihy a
vyúčtování sám)
- Pokud žádost předkládá zmocněnec, třeba připojit originál plné moci.

Osoby, které chtějí v Polsku podnikat, musí předložit žádost o přidělení čísla NIP ne později než v termínu předložení první deklarace, týkající se zálohy na daň z příjmu od fyzických osob (PIT-5 nebo PIT-5L).

Dan z přidané hodnoty (VAT)
V podstatě každý subjekt, který v Polsku samostatně podniká (výroba, obchod, poskytování služeb), zapsaný do evidence hospodářské činnosti, se stává jaksi automaticky plátcem VAT. Je tedy třeba se pro účely VAT registrovat. Pouze v některých případech, které uvádějí předpisy zákona o VAT, může být plátce osvobozen jako subjekt nebo v konkrétní záležitosti. Plátce se musí pro účely VAT evidovat ve finančním úřade, příslušném pro místo výkonu činnosti, která má být takto zdaněna. Registrace se provádí na formuláři VAT-R. Pokud cizinec plánuje transakce v rámci Evropské unie, k formuláři VAT-R musí připojit formulář VAT-R UE. Při předložení přihlášky do evidence je třeba zaplatit finanční poplatek (za potvrzení přihlášky) ve výši 152 PLN. Finanční úřad vystavuje potvrzení o přidělení NIP pro účely VAT na formuláři VAT-5 a pro účely transakcí v rámci společenství na formuláři VAT-5 UE. Číslo přidělené pro transakce v rámci společenství je číslem NIP s prefixem PL. Plátce musí každý měsíc předkládat ve finančním úřadě deklaraci VAT-7 (do 25.dne následujícího po každém kalendářním měsíci). Cizinec evidovaný v Polsku pro zúčtování daně VAT se stává daňovým plátcem, na něhož se vztahují veškeré předpisy polského zákona o VAT. Tento cizinec se stává v Polsku zvláštním subjektem, působícím nezávisle na subjektu registrovaném pro účely VAT v zahraničí (např. v Rakousku). Mimo to, že oba daňoví plátci jsou toutéž osobou (cizinec podnikající samostatně v Rakousku a v Polsku), shodně s předpisy o polské dani VAT jsou to dva zvláštní subjekty.

Přesun vlastního zboží do zahraničí
Za situace, kdy např. rakouský plátce VAT bude v rámci výkonu podnikatelské činnosti převážet mezi firmami vlastní majetek (zboží) z jednoho státu EU do druhého, bude takový přesun zdaněn polskou daní VAT. Pojednává o tom čl. 11 odst.1 zákona o VAT. Přesun zboží podléhá zdanění v zemi odběratele, a tedy se musí jejich majitel evidovat ve věci daně VAT v zemi určení zboží. Vyplývá to z povinnosti uvádět na faktuře pro odběratele zboží identifikační číslo NIP majitele, které nemůže být stejné jako číslo dodavatele. Majitel zboží přepravovaného z jednoho státu EU do jiného musí mít unijní identifikační číslo pro účely transakcí v rámci unie v obou státech, tj. jak v zemi, odkud se přepravuje, tak v zemi určení.
Přesun zboží
- v zemi, odkud se vyváží, se považuje za dodávku zboží v rámci unie, zdaněnou nulovou sazbou (osvobození s právem odečíst si příslušnou daň)
- v zemi určení se považuje za zboží získané v rámci unie, zdaněné příslušnou sazbou, platnou v dané zemi (v Polsku sazba 22 %)
Pro prokázání přesunu vlastního zboží ze zahraničí (např. z Rakouska) do Polska a vyúčtování daně související s jeho získáním plátce musí vystavit interní fakturu VAT. V případě dodávky zboží z Polska do zahraničí (do Rakouska, tedy v rámci unie) je podmínkou použití nulové sazby prokázat, že zboží bylo vyvezeno z Polska a dodáno do Rakouska.

Dan z příjmu od fyzických osob
Podle čl. 3, odst. 2a zákona o dani z příjmu od fyzických osob tyto osoby bez pobytu v Polsku platí daň pouze z příjmu, dosažených v Polsku. Při aplikaci této všeobecné zásady se musí přihlédnout k ustanovením smluv o předcházení dvojímu zdanění. Podle čl. 7 dosavadní smlouvy nejsou zisky zahraničních podniků v Polsku zdaněny; zdaněny jsou pouze tehdy, jestliže podnikatelé realizují hospodářskou činnost prostřednictvím podniku, lokalizovaného na polském území. Vzniká tedy otázka, zda můžeme výkon hospodářské činnosti např. českého podnikatele v Polsku považovat za podnik ve smyslu smlouvy ? Třeba uznat, že ano; výkon hospodářské činnosti fyzické osoby z ČR se bude považovat za podnik, a proto mohou být zisky zahraničního podnikatele v Polsku zdaněny, ale pouze v takové míre, v jaké jsou výsledkem hospodaření takového podniku. Zisky, kterých dosahuje český podnikatel z titulu výkonu hospodářské činnosti v ČR, nebudou samozřejmě zdaněny v Polsku. Příjmy z podnikání v Polsku budou zdaněny podle zásad zákona o dani z příjmu od fyzických osob. Je možné vybrat lineární zdanění. Cizinec si může vybrat zdanění příjmu z hospodářské činnosti podle daňové stupnice, nebo ve výši 19 % podle zásad čl. 30c zákona o dani z příjmu od fyzických osob. Podmínkou volby této paušální formy zdanění je předložit takové prohlášení ve finančním úřadě, a to nejpozději dne předcházejícího zahájení této činnosti, ale ne později než dne prvního příjmu. Měsíční deklaraci je třeba předkládat a zálohu na daň z příjmu platit do 20.dne každého měsíce za předcházející kalendářní měsíc. Do 30.dubna následujícího roku musí daňový plátce s konečnou platností předložit zúčtování daně z příjmu na ročním daňovém přiznání PIT-36L.

Jaké knihy?
Podle čl. 2 odst.1 bod 6 zákona o účetnictví zahraniční fyzické osoby podnikající v Polsku osobně, prostřednictvím zmocněné osoby nebo s pomocí pracovníků musí vést plné obchodní knihy o hospodářské činnosti realizované v Polsku, bez ohledu na velikost příjmu. Vzhledem k přistoupení Polska k Evropské unii se zdá (ačkoliv to zákon jednoznačně nekomentuje), že se tento předpis týká podnikatelů ze zemí mimo Evropské společenství. V případě podnikatelů z Evropské unie platí čl. 13 zákona o svobodě podnikání. Podle tohoto zákona cizinci z Evropského hospodářského prostoru mohou zahajovat a realizovat hospodářskou činnost v Polsku podle stejných zásad jako podnikatelé polští. To je může opravňovat k evidenci hospodářských počinů ve značně jednodušší daňové knize příjmů a výdajů. Polské finanční úřady toto stanovisko potvrzují; cizinec z Evropské unie podnikající v Polsku si může vést daňovou knihu příjmů a výdajů.

Sociální pojištění
Zásady, podle nichž je možno určit, kde bude daný subjekt podnikající ve dvou státech Evropské unie pojištěn, upravuje nařízení Rady (EHS) c.1408/71 z 14.6.1971 (Úřední list Evropského společenství L 149 z 5.7.1971, s.2, a další se změnami). Podle čl. 14a odst. 2 předmětného nařízení osoba podnikající na území dvou členských států je podřízena zákonodárství toho státu, na jehož území bydlí, pokud realizuje jakoukoliv část své činnosti na území tohoto státu. Jestliže na území členského státu, kde bydlí, nepodniká, podléhá zákonodárství toho členského státu, na jehož území realizuje hospodářskou činnost.
Příklad
Osoba bydlící ve Francii a podnikající jak ve Francii tak v Polsku, podléhá sociálnímu pojištění výhradně ve Francii. Kdyby však podnikala pouze v Polsku, mimo to, že bydlí ve Francii, podléhá pojištění výhradně v Polsku.
Základní předpisy
- zákon z 2.7.2004 o svobodě podnikání (Dziennik Ustaw c. 173 z r.2004, platí od 21.8.2004)
- zákon z 11.3.2004 o dani z přidané hodnoty (Dziennik Ustaw c.54 z r. 2004, platí od 20.4.2004) - zákon z 26.7.1991 o dani z příjmu od fyzických osob (jednotný text Dziennik Ustaw c.14 z r.2000)
- zákon z 29.9.1994 o účetnictví (jednotný text Dziennik Ustaw c. 76 z r. 2002)
- nařízení Rady (EHS) c. 1408/71 z 14.6.1971 o použití systému sociálního pojištění vůči námezdním pracovníkům, osobám podnikajícím na vlastní účet a členům jejich rodin, cestujícím po Společenství (Úřední list ES L 149 z 5.7.1971 a další změny)

Povolení k pobytu
Zásady a podmínky příjezdu a pobytu na území Polské republiky občanů členských států Evropské unie a jejich rodinných příslušníků stanoví zákon z 27.7.2002 (Dziennik Ustaw c.141 z r.2002). Cizinec z Evropské unie musí získat povolení k pobytu, pokud je doba jeho pobytu v Polsku delší než tři měsíce. Jestliže se cizinec vrací alespoň jednou týdne do jiného členského státu, v němž má trvalý pobyt, nemusí žádat o povolení k pobytu. Např. jestliže podnikatel pobývá v Polsku během měsíce několik dnů za účelem výkonu hospodářské činnosti a potom odjíždí z Polska, nemá povinnost žádat o povolení k pobytu. Povolení k pobytu se vystavuje na pět let. Žádost o povolení se předkládá ve vojevodském úřadu. Pokud žádost o povolení k pobytu předkládá zmocněnec podniku, úřady často vyžadují, aby byla plná moc potvrzena notářem. Pokud je osoba reprezentující podnikatele právním poradcem nebo advokátem, plnou moc může potvrdit úředník vyřizující záležitost. K úřední žádosti o povolení k pobytu musí být připojeny dvě fotografie, xerokopie pasu nebo xerokopie zahraničního občanského průkazu, xerokopie zápisu do rejstříku hospodářské činnosti a dokument stvrzující, že cizinec má zdravotní pojištění. Originály těchto dokumentů musí být předloženy k nahlédnutí. Poplatek za vydání karty pobytu občana Evropské unie činí 30 PLN.

4.6.2.  Požadavky polské legislativy na pracovníky vyslané do Polska zaměstnavatelem usazeným v jiném členském státě EU

(Implementace v Polsku Směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků)

I. Pracovní podmínky

1) Maximální denní norma pracovní doby

Délka denní normy pracovní doby je závislá na režimu pracovní doby daného pracovníka.
V základním režimu trvá délka denní normy pracovní doby 8 hodin (čl. 129 § 1 Zákoníku práce).
V režimu odchylné pracovní doby může být denní pracovní doba prodloužena na 12 hodin denně (čl. 135 § 1 Zákoníku práce). Při čemž v případě zaměstnání spočívajícího v dozoru nad zařízeními nebo souvisejícího s udržováním pohotovosti může být pracovní doba prodloužena na 16 hodin (čl. 136§ 1 Zákoníku práce) a v případě zaměstnanců v oblasti ochrany majetku nebo osob, a také zaměstnanců závodních hasičských sborů a závodních záchranných služeb - může být denní pracovní doba prodloužena na 24 hodin (čl. 137 Zákoníku práce).
Je třeba podotknout, že bez ohledu na skutečnost, jaký pracovní režim platí pro daného pracovníka - činí norma délky pracovní doby v průměru 40 hodin za týden (čl. 129 § 1 Zákoník práce).

2) Odpočinek

V souladu s čl. 132§ 1 Zákoníku práce má každý pracovník nárok na alespoň 11 hodin nepřetržitého odpočinku denně.
V souladu s čl. 132 § 2 Zákoníku práce se tento nárok nevztahuje na:

1) zaměstnance, který jménem zaměstnavatele řídí podnik,
2) zaměstnance, kteří v případě nutnosti provádějí záchrannou akci za účelem ochrany života nebo lidského zdraví, ochrany majetku, životního prostředí nebo odstranění poruchy.

V případech uvedených v bodě 1 a 2 mají pracovníci nárok na ekvivalentní dobu odpočinku (čl. 132 § 3 Zákoníku práce).
Dále má pracovník nárok každý týden na alespoň 35 hodin nepřetržitého odpočinku, v tom alespoň 11 hodin nepřetržitého odpočinku za jeden den (čl. 133 § 1 Zákoníku práce).
V případě zaměstnanců, kteří jménem zaměstnavatele řídí podnik nebo v případě nutnosti provádět záchrannou akci za účelem ochrany života nebo lidského zdraví, ochrany majetku nebo životního prostředí či odstranění poruchy, a také v případě změny času výkonu práce v souvislosti s přesunem daného pracovníka na jinou směnu v souladu s dohodnutým rozvrhem pracovní doby, může týdenní nepřetržitý odpočinek trvat méně hodin, nemůže však být kratší než 24 hodin (čl. 133 § 2 Zákoníku práce).

3) Dovolená

V souladu s čl. 154 § 1 bod 1 Zákoníku práce činí minimální délka dovolené za kalendářní rok:
1) 20 dní - v případě, kdy pracovník pracuje méně než 10 let,
2) 26 dní - v případě, kdy pracovník pracuje více než 10 let.

V případě zkráceného pracovního úvazku se délka dovolené určuje úměrně k rozsahu pracovního úvazku, přičemž se vychází z výše uvedené délky dovolené (čl. 154 § 1 Zákoníku práce); v případě, že část dovolené činí necelý den, zaokrouhluje se nahoru na celý den (čl. 154 § 2 Zákoníku práce).

Do období zaměstnání, od něhož se odvozuje délka dovolené, se započítávají období předchozích zaměstnání, bez ohledu na přestávky v zaměstnání a způsob určování pracovního úvazku.
V případě současného setrvávání ve více než jednom pracovním poměru se do období zaměstnání započítává také období předchozího neukončeného zaměstnání, respektive jeho část do doby zahájení dalšího pracovního poměru (čl. 154 § 1 a §2 Zákoníku práce).

Do období zaměstnání, od něhož se odvozuje délka dovolené, se z titulu ukončení:

1) základního odborného učiliště - započítává období výuky, maximálně však 3 roky,
2) středního odborného učiliště - započítává období výuky, maximálně však 5 let,
3) středního odborného učiliště pro absolventy základního odborného učiliště - započítává 5 let,
4) střední všeobecně vzdělávací školy - započítává 4 roky,
5) pomaturitní škola - započítává 6 let,
6) vysoká škola - započítává 8 let.

Období výuky uvedené v bodech 1-6 nelze sčítat.
V případě, že pracovník současně pracuje i chodí do školy, se do období zaměstnání započítává buď období práce nebo období výuky podle toho, co je pro daného pracovníka výhodnější (čl. 155 § 1 a § 2 Zákoníku práce).

4 Minimální mzda.

V období od 1. ledna 2007 do 31. prosince 2007 činila hrubá minimální mzda 936 PLN (§ 1 nařízení vlády ze dne 12. září 2006 ve věci výše minimální mzdy v roce 2007 - Dz.U. z 2006, Nr 171 poz. 1227).

V roce 2008 (od 1. ledna 2008) činí výše hrubé minimální mzdy 1.126 PLN (§ 1 nařízení vlády ze dne 11. září 2007 ve věci výše minimální mzdy v roce 2008 - Dz. U. z 2007, Nr 171, poz. 1209).
Je třeba podotknout, že zmiňované částky se vztahují na pracovníky zaměstnané na plný úvazek (čl. 6 odst. 1 zákona ze dne 10. října 2002 o minimální mzdě - Dz.U. z roku 2002, Nr 200, poz. 1679). V případě částečného úvazku se výše minimální mzdy vypočítává úměrně k přepracovaným hodinám za daný měsíc, přičemž se vychází z plné výše minimální mzdy (čl. 8 odst. 1 zákona ze dne 10. října 2002 o minimální mzdě).
Při zjišťování, zda pracovník dostává přinejmenším minimální mzdu, se bere v úvahu jak základní mzdu tak ostatní doplňkové složky, vyjma:

1) jubilejní odměny
2) finanční odstupné, na které má pracovník nárok v souvislosti s přechodem do starobního nebo invalidního důchodu,
3 ) mzda za práci přesčas (čl. 6 odst. 5 zákona ze dne 10. října 2002 o minimální mzdě).

5) Odměna za práci přesčas

V souladu s čl. 151 § 1 Zákoníku práce má zaměstnanec nárok na odměnu za práci přesčas, kromě základní mzdy, ve výši:

1) 100% mzdy za práci přesčas:

a) v noci,
b) v neděli a svátky, jestliže se v případě daného pracovníka nejedná o normální pracovní dny,
c) v den pracovního volna, na který má daný pracovník nárok v souvislosti s náhradou za práci v neděli nebo svátek,

2) 50% mzdy - za práci přesčas v ostatních dnech.

V souladu s čl. 151 § 2 Zákoníku práce má pracovník nárok na dodatek ve výši 100% mzdy za každou hodinu přesčasu z titulu překročení průměrného týdenního limitu času práce v rozhodném období, nedošlo-li k překročení tohoto limitu v důsledku výkonu práce přesčas, za kterou má pracovník nárok na dodatek ve výši určené v čl. 151 § 1 Zákoníku práce.

Mzda, která je základem pro výpočet dodatku za práci přesčas, zahrnuje mzdu daného pracovníka vyplývající z jeho pracovního zařazení určeného hodinovým nebo měsíčním platem a v případě, že tento dodatek není upraven v platových podmínkách - 60% mzdy vypočítané jako náhrada mzdy za dovolenou (čl. 151 § 3 Zákoníku práce v souvislosti s § 4 odst. 1 a 2 nařízení ministra práce a sociálních věcí ze dne 29. května 1996 ve věci způsobu určování mzdy v období nevykonávání práce a mzdy, která je základem pro výpočet odškodnění, odstupného, dodatků a jiných bonusů uvedených v Zákoníku práce - Dz. U. z roku 1996, Nr 62, poz. 289).

Informace o minimálních podmínkách pro zaměstnání pracovníků na území Polské republiky se nacházejí také na internetových stránkách www.pip.gov.pl (záložka „Informacje dla obcokrajowców - „Info for foreigners").

II. Notifikační povinnost

Ohlašovací povinnost vyslání pracovníka - polské právo nevyžaduje od zahraničních poskytovatelů služeb, aby předložili prohlášení o plánovaném vyslání či vyslání pracovníků na polské území.

III. Předkládání a uchovávání dokladů

Polské právo nevyžaduje od zahraničních poskytovatelů služeb, aby vedli a uchovávali
na polském území doklady ohledně sociálních záležitostí. Pracovní povolení pro práci na území Polské republiky nemusí mít také cizinci, kteří sice nejsou občany Evropské unie nebo občany státu Evropského ekonomického prostoru nebo Švýcarské konfederace, ale jsou oprávněni přebývat a pracovat na území daného státu a současně jejich zaměstnavatel má sídlo na území daného státu a byli na dobu určitou vyslání tímto zaměstnavatelem k poskytování služeb na území Polské republiky (§ 2 bod 19 nařízení ministra práce a sociálních věcí ze dne 30. srpna 2006 ve věci cizinců vykonávajících práci bez pracovního povolení - Dz.U. Nr 156, poz. 1116, změna: Dz. U. z roku 2007, Nr 120, poz. 824).
V ostatních případech, kdy podnikatel z ČR vysílá do Polska k výkonu práce pracovníka, který není občanem Evropské unie, musí mít tento pracovník pracovní povolení (případně jiné doklady) potvrzující, že práci na území ČR vykonával legálně.
Dále by každý cizinec vykonávající práci na území Polské republiky měl mít v místě výkonu práce doklad potvrzující jeho identitu.
Během zjišťování legálností zaměstnávání cizinců mohou pracovní inspektoři požádat podnikatele, který vysílá pracovníky k výkonu práce na území Polské republiky, o předložení pracovní smlouvy, případně občanskoprávní smlouvy, na základě které cizinec vykonává práci. A v případě, že cizinec podléhá sociálnímu pojištění na území Polska bude pracovní inspektor požadovat také předložení přihlášky daného cizince k sociálnímu pojištění a potvrzení o odvedení dávek na Pracovní fond.
Bez ohledu na výše uvedené otázky, které jsou úzce spojeny s legálností zaměstnávání cizinců v Polsku, je třeba dodat, že v souladu s čl. 67 v souvislosti s čl. 67 Zákoníku práce, má zaměstnavatel sídlící v členském státě EU povinnost v případě vyslání pracovníka k výkonu práce na území Polské republiky (v souvislosti s realizací smlouvy uzavřené tímto zaměstnavatelem se zahraničním subjektem, v zahraniční pobočce tohoto zaměstnavatele, jako pracovní agentura) zajistit pracovníkovi pracovní podmínky neméně výhodné než podmínky vyplývající z předpisů polského Zákoníku práce a jiných polských předpisů upravujících práva a povinnosti pracovníků, v oblasti:

1) norem a délky pracovní doby a času na denní a týdenní odpočinek,
2) délky dovolené,
3) minimální mzdy, na základě samostatných předpisů,
4) výše dodatku za práci přesčas,
5) bezpečnosti a hygieny práce
6) nároků pracovníků souvisejících s rodičovstvím,
7) zaměstnávání mladistvých a výkonu práce nebo jiné výdělečné činnosti dítětem,
8) zákazu diskriminace v zaměstnání
9) výkonu práce v souladu s předpisy o zaměstnávání dočasných pracovníků.

Inspektoři tedy mohou - v závislosti na rozsahu kontroly - požádat zaměstnavatele, který vysílá pracovníky, o předložení dokladů umožňujících určit, zda zaměstnavatel zajišťuje svým pracovníkům na území Polské republiky pracovní podmínky neméně výhodné než podmínky vyplývající ze Zákoníku práce a jiných polských právních norem upravujících práva a povinnosti pracovníků ve výše uvedeném rozsahu. Bude se jednat především o evidenci pracovní doby, platební listinu (případně mzdovou kartu), dokumentaci týkající se rozsahu a udělování dovolené, na kterou mají pracovníci nárok, evidenci přídělu pracovního oblečení a obuví a prostředků na individuální ochranu, lékařská potvrzení o způsobilosti k výkonu práce na daném pracovním místě a také potvrzení o přeškolení pracovníků v oblasti bezpečnosti a hygieny práce.
Zde je třeba zdůraznit, že podrobný katalog dokumentů podléhajících kontrole pracovního inspektora bude v každém případě záviset na rozsahu konkrétní kontroly.
Dále je třeba poukázat na skutečnost, že v souladu s čl. 67 § 2 Zákoníku práce se na pracovníka vyslaného k výkonu práce na území PL na dobu určitou nevztahují polské předpisy týkající se dovolené, minimální mzdy a výše dodatku za přesčasy, jestliže v souladu se svými kvalifikacemi vykonává na daném pracovním místě - po dobu maximálně 8 dní za rok, počínaje dnem zahájení práce na daném pracovním místě - předběžné montážní nebo instalační práce vyjma stavebnictví, které jsou nezbytné pro využití dodaných výrobků a které jsou uvedené ve smlouvě uzavřené mezi zaměstnavatelem a zahraničním subjektem.
Doklady vyhotovené v cizím jazyce, které jsou předkládány pracovnímu inspektorovi, by měly být přeloženy soudním překladatelem do polského jazyka. V souladu s čl. 5 odst. 2 v souvislosti s čl. 5 odst. 1 a čl. 4 bod 4 zákona ze dne 7. října 1999 o polském jazyce (Dz. U. z 1999, Nr 90, poz. 999) dokumenty předkládané státním orgánům (např. pracovním inspektorům) musí být předávány v polském jazyce.
Informace ohledně povinnosti zahraničního podnikatele, který vyslal zaměstnance k výkonu práce do Polska, týkající se archivace dokladů v Polsku, Vám sdělí Vrchní ředitelství státního archívu (Naczelna Dyrekcja Archiwów Państwowych), ul. Długa 6, 00-950 Warszawa, P.O.Box 1005, případně Státní archív hl. města Varšavy (Archiwum Państwowe m.st. Warszawy), ul. Krzywe koło 7, 00-270 Warszawa.

Z hlediska předpisů IV. kapitoly zákona ze dne 13. dubna 2007 o Státní pracovní inspekci (Dz. U. Nr 89, poz. 589) v souvislosti s čl. 80 odst. 1 zákona ze dne 2. července 2004 o svobodném podnikání (Dz. U. z roku 2004, Nr 173, poz. 1807) by zahraniční podnikatel, který vysílá své pracovníky na území Polské republiky, musí určit zplnomocněnce, který jej bude zastupovat v jednáních s orgány Státní pracovní inspekce, nepobývá-li v období vyslání pracovníků osobně na území našeho státu.
V souladu s čl. 80 odst. 1 zákona ze dne 2. července 2004 o svobodném podnikání by totiž kontrola měla probíhat za přítomnosti kontrolované nebo zplnomocněné osoby.
Z hlediska orgánů Státní inspekce práce není směrodatné, zda má zplnomocněnec zahraničního podnikatele místo bydliště nebo sídlo v Polsku.

IV. Je nutno vyhovět dalším požadavkům, než uvedeným ve směrnici Směrnice 96/71/ES ve věci vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb?

Polské právo nestanoví žádné další zvláštní požadavky, týkající se vysílání pracovníků.

V. Jiné

Podrobné informace, týkající se minimálních podmínek zaměstnávání pracovníků, vysílaných na území dalšího členského státu Evropské unie, poskytuje Státní pracovní inspekce (Państwowa Inspekcja Pracy). Tato instituce totiž plní úlohu styčné instituce (liaison office) - orgánu oprávněného k přímé komunikaci s analogickými pracovišti v dalších členských státech. Podrobné informace, týkající se podmínek zaměstnávání pracovníků na území Polské republiky, vyslaných na určitou dobu zaměstnavatelem se sídlem v členském státě Evropské unie, se nacházejí na internetové adrese http:www.pip.gov.pl/html/pl /html/08000000.htm.
Směrnice 96/71/ES Evropského parlamentu a Rady z 16.12.1996 ve věci vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, úřední list ES L 18 z 21.1.1997, Polsko zařadilo do polského právního řádu v kapitole IIa druhé části zákoníku práce - Podmínky zaměstnávání pracovníků, vyslaných na území Polské republiky z členského státu Evropské unie. Podle článku 67/1/ zákoníku práce se předpisy této kapitoly použijí v případě výkonu zaměstnání
na území Polské republiky pracovníka, který byl vyslán na určitou dobu zaměstnavatelem
se sídlem v členském státě Evropské unie.
Uvedený zaměstnavatel, vysílající pracovníka na území Polské republiky :
1) v souvislosti s realizací smlouvy, kterou zaměstnavatel uzavřel se zahraničním subjektem,
2) do zahraniční pobočky zaměstnavatele,
3) jako dočasného pracovníka,
zajišťuje pracovníkovi v rozsahu stanoveném v článku 67 /2/ (minimální podmínky zaměstnání uvedeny níže) pracovní podmínky neméně výhodné, než podmínky vyplývající ze zákoníku práce a dalších polských předpisů, upravujících práva a povinnosti pracovníků.

Minimální podmínky zaměstnání požadované při zaměstnávání pracovníků, vyslaných do Polska, se týkají :
1) norem a délky pracovní doby a času na denní a týdenní odpočinek,
2) délky dovolené na zotavenou,
3) minimální výše mzdy, stanovené na základě zvláštních předpisů,
4) výše dodatku za přesčasovou práci ,
5) bezpečnosti a hygieny práce,
6) nároků pracovníků souvisejících s rodičovstvím,
7) zaměstnávání mladistvých,
8) zákazu diskriminace v zaměstnání,
9) výkonu zaměstnání podle předpisů o zaměstnávání prozatímních pracovníků.

VI. Daňová povinnost

Pracovníci, kteří budou pracovat v Polsku déle než 183 dní, podléhají zdanění v Polsku. Příslušným finančním úřadem pro vyúčtování cizinců je finanční úřad v místě výkonu práce (Urząd Skarbowy). Např. pro Slezské (śląskie) vojvodství to je První finanční úřad v Katovicích (Pierwszy Urząd Skarbowy w Katowicach). Čili o určení FÚ rozhoduje místo výkonu práce.

Výše uvedené informace jsou v tabulkové formě - viz kapitola 8.2.
aktualizace: 09/2008

4.6.3.  Přeshraniční poskytování služeb

Legislativa v Polsku
Otázku uznávání kvalifikací k výkonu regulovaného povolání a činnosti na území Polské republiky a k přeshraničnímu poskytování služeb upravuje zákon ze dne 18. března 2008 o zásadách uznávání odborných kvalifikací získaných v členských zemích EU (Dz.U. nr 63, poz. 394

Třetí kapitola zmiňovaného zákona se týká ustanovení souvisejících s přeshraničním poskytováním služeb. Jejich hlavním cílem je zrušení veškerých nadbytečných bariér a administrativních procedur a omezení na minimum formalit nezbytných pro získání možnosti vykonávat regulované povolání nebo regulovanou činnost v rámci časového a příležitostního přeshraničního poskytování služeb.

Jaká je procedura ohlášení?
V souladu se zmiňovaným zákonem před poskytnutím služby je  třeba kompetentnímu orgánu*) předložit písemné prohlášení o záměru poskytnout přeshraniční službu, obsahující informace o uzavřeném pojištění nebo o jiné formě individuálního či skupinového pojištění, platné na území Polské republiky. Takové prohlášení poskytovatel služby předkládá každým rokem, jestliže hodlá poskytovat služby v dalších letech; v Polské republice neexistuje jednotný vzor formuláře.

V případě poskytování služby poprvé (nebo v případě zásadní změny situace doložené patřičnými dokumenty) může kompetentní orgán, zřízený na základě polských předpisů, požadovat, aby k prohlášení byly připojeny následující dokumenty:

- dokument potvrzující občanství poskytovatele služby;
- potvrzení o tom, že poskytovatel služby v souladu se zákonem vykonává povolání nebo činnost v jiném členském státě než PL a že ve chvíli, kdy předkládá žádost, se na něho nevztahuje zákaz - ani prozatímní - výkonu povolání nebo činnosti;
- dokument potvrzující odborné kvalifikace;
- dokument potvrzující, že poskytovatel služby vykonával dané povolání nebo činnost alespoň 2 roky za posledních 10 let, jestliže v zemi, v níž získal kvalifikace, povolání a činnost nejsou regulované a není také regulováno vzdělání;
- výpis z rejstříku trestů, je-li takový výpis požadován od polských občanů hodlajících vykonávat činnost související s veřejnou bezpečností.

Je nutné proceduru ohlášení splnit pro všechny profese regulované v Polsku?
V případě většiny regulovaných povolání, v rámci přeshraničního poskytování služeb, kompetentní orgán proceduru uznávání kvalifikací nezahajuje.
Existují však povolání související se zdravím nebo veřejným bezpečím (čl. 7 odst. 4 Směrnice 2005/36/ES), v jejichž případě může kompetentní orgán zahájit proceduru uznávání odborných kvalifikací, je-li tato služba poskytování na území PL poprvé.

Kde má Polsko uveden seznam profesí, pro které je třeba, při přeshraničním poskytování služeb, kvalifikaci o věřit?
Seznam těchto povolání stanoví nařízení předsedy vlády ze dne 5. března 2009 o vymezení regulovaných povolání, v jejichž případě lze zahájit řízení ve věci uznání kvalifikace (Dz.U. Nr 38, poz. 302). V termínu jednoho měsíce ode dne obdržení prohlášení společně s nezbytnými dokumenty, vydá kompetentní orgán rozhodnutí ve věci uznání odborných kvalifikací nebo vydá rozhodnutí o odstoupení od ověřování odborných kvalifikací; ve zvláštních situacích může kompetentní úřad informovat žadatele o příčinách opoždění ve vydání rozhodnutí. Jsou-li zjištěny zásadní rozdíly ohledně odborných kvalifikací žadatele ve srovnání s polskými kvalifikačními požadavky, může kompetentní orgán použít kompenzační prostředek v podobě odborného testu. Osoba poskytující přeshraniční služby, jejíž kvalifikace byly ověřeny, používá titul určený pro danou profesi v Polsku.

Jaké informace mohou být požadovány v případě, že kvalifikace nevyžaduje ověření?
V případě, že kvalifikace nevyžadují ověření, jelikož se netýkají profesí souvisejících se zdravím nebo veřejnou bezpečností a služba je poskytována s použitím titulu mateřské země, může kompetentní orgán požadovat od poskytovatele služby, aby předal odběrateli služby informace týkající se:
- uvedení registru, čísla v registru nebo jiných údajů obsažených v registru umožňující identifikaci poskytovatele služby - jeli poskytovatel zapsán do registru podnikatelů nebo jiného registru;
- názvu a sídla dozorčího orgánu - je-li v členské zemi, v níž má poskytovatel služby sídlo, požadováno povolení k výkonu daného povolání nebo činnosti;
- odborové organizace nebo jiné instituce, v níž je poskytovatel služby registrován;
- profesního titulu nebo - v případě že takový neexistuje - informací o kvalifikacích poskytovatele služby a názvu členského státu, v němž byly získány;
- daňové identifikační číslo, o němž se hovoří v předpisech o dani z přidané hodnoty - vykonává-li poskytovatel služby povolání nebo činnost podléhající dani z přidané hodnoty;
- podrobných údajů ohledně pojištění nebo jiné formě individuálního nebo kolektivního pojištění v souvislosti s výkonem dané profese nebo činnosti, platné na území Polska.

*) kompetentní orgán - je kompetentní ministerstvo, do jehož kompetence daná profese spadá.
Zdroj: Ministerstvo pro vědu a vyšší školství PL, odbor realizace mezinárodních programů a uznávání vzdělání (09/2009)

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Silnice - na stránkám Ministerstva infrastruktury je uveden „Program výstavby silnic a dálnic pro období 2008-2012", který ve svých přílohách obsahuje plný výčet realizované výstavby silnic a dálnic včetně uvedení seznamu dálnic, kterých realizace bude urychlena z důvodů konání v roce 2012 ME ve fotbale.
Železnice - v sektoru železnic bude mít Polsko v nejbližších letech dostatek finančních prostředků určených pro modernizaci železniční infrastruktury. Během nejbližších šesti let společnost PKP Polskie Linie Kolejowe, která je správcem železniční sítě , bude mít k dispozice téměř 7 mld Euro (finanční prostředky z EU, ze státního rozpočtu, půjčky společnosti). Mezi prioritní úkoly v této oblasti bude patřit výstavba železnic pro rychlovlaky. Do konce května 2008 má být předložen projekt týkající se výstavby železniční sítě pro rychlovlaky.

Od 1. ledna 2008 vstoupilo Polsko do systému Schengen.

Doporučené informační zdroje:
Ministerstvo dopravy a stavebnictví www.mi.gov.pl
Hlavní statistický úřad www.stat.gov.pl

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

V roce 2008 vydá Polsko na rozvojovou pomoc více než 110 mil PLN. Bude to o 20 mil. PLN více než v roce 2007. Humanitární pomoc (pomoc postiženým povodněmi a zemětřesením) bude financována z jiných položek.
V roce 2006 vydalo Polsko na rozvojovou pomoc 992 mil. PLN, z toho 500 mil. do rozpočtu EU a více než 200 mil. PLN na umoření půjček, mimo jiné Angola.

Charakter rozvojové pomoci Polska
Polsko pomáhá v oblasti:
- výstavby škol a studní (Afrika a Afganistan)
- podpora demokracie a práv člověka (Bělorusko nebo Ukrajina)
- financuje stipendia a stáže pro mladé lidi z celého světa (v roce 2008 pro 2,5 tis.)
Největším projektem bylo vytvoření běloruské televize Belsat (poskytnuto 16 mil. PLN).

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu