Polsko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Tabulka příjmů, výdajů a salda (mld. PLN)

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Zdroj: Národní banka PL,

*  předběžná data

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zdroj: Národní banka PL, MF PL

Doporučené informační zdroje :   

Národní banka PL www.nbp.pl

Ministerstvo financí: www.mf.gov.pl

Doporučené informační zdroje :

• Národní banka PL www.nbp.pl

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Polskou centrální bankou je Narodowy Bank Polski (NBP). Plní úkoly dané Ústavou PL, zákonu o NBP a zákonu O bankovním právu. Tyto zákony právně zajišťují nezávislost NBP na jiných státních orgánech PL. Ve vztahu k ostatním bankám v PL plní NBP regulační funkce, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti depozit uložených v bankách, jakož i stability bankovního sektoru, za něž je odpovědná.

Dozor nad bankovním sektorem, kapitálovým, pojišťovacím a penzijním trhem vykonává Komise finančního dohledu. Dohled nad činností Komise vykonává předseda vlády.

Zlepšení perspektiv rozvoje polského hospodářství od druhé poloviny roku 2009 a stabilizace finančních trhů přispěly k postupnému zvyšování aktivit bank v Polsku. Aktiva bankovního sektoru vzrostly v roce 2009 o 2% a dosáhly hodnoty 1 059,6 mld. PLN, resp. 78,9% HDP. Počet komerčních bank v zemi ke konci roku 2009 činil 46. V dalším období lze očekávat další konsolidaci sektoru komerčního bankovnictví. Mezi nejdůležitější komerční banky kontrolované státem patří podle podílu na aktivech bankovního sektoru čtyři banky kontrolované prostřednictvím většinového podílu Ministerstva národního majetku PL. Jsou to 100% vlastněný státem Bank Gospodarstwa Krajowego, dále pak akciové společnosti PKO BP, Bank Pocztowy a Bank Ochrony Środowiska.

Ve zbývajících 44 bankách má převahu soukromý kapitál, ve většině (39) zahraniční s podílem 66,9% na aktivech bankovního sektoru (polský kapitál 2,5%). Na polském trhu působilo ke konci 2009 rovněž 576 družstevních spořitelen s 5,8% podílem na aktivech bankovního sektoru.

Nezpochybnitelnými lídry bankovního sektoru jsou banky PKO BP a Pekao SA, jejichž podíl na bankovním trhu překračuje dohromady 25%.

Po poklesu zisků bankovního sektoru v roce 2009 v Polsku o 36,2% na 8,7 mld.PLN se v roce 2010 se očekává až 30% nárůst zisku.

Polský pojišťovací trh ovládají zahraniční investoři, kteří drží okolo 77% podílů ve společnostech poskytujících životní pojištění (nejvíce německé, britské, nizozemské a USA firmy) a 80% v pojišťovnách majetku (nejvíce německé firmy).

Doporučené informační zdroje:

Polská národní banka                       www.nbp.pl

Gazeta bankowa                               www.gb.pl

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Všeobecný daňový systém

Základní rozdělení daní je následující
A. Přímé, čili:
- Daň z příjmu fyzických osob - viz níže tabulka
- Daň z příjmu právnických osob - odd 1. 1. 2009 - 31. 12. 2009 - 19% od daňového základu.
 Právní norma, podle které se řídí daň právnických osob: Dz.U. z 2000r. nr 54, poz. 54),
- Daň dědická a darovací,
- Daň z veřejnoprávní činnosti,
- Daň z pozemku,
- Daň z lesa,
- Daň z nemovitostí,
- Daň silniční,
- Daň za vlastnictví psa.

B. Nepřímé:
- Daň ze zboží a služeb,
- Spotřební daň,
- Daň z her.
 
Administrace daní v Polsku
Správa daní je v kompetenci dvou orgánů: :
- státní správa (CIT, PIT, VAT, spotřební daň, daň z veřejnoprávní činnosti),
- samosprávní celky (daň z nemovitostí, silniční daň).
Správa daní je dvoustupňová, tzn. proti rozhodnutí vydaném orgánem I. instance je možné odvolání orgánů II. Instance.
Daňový orgánem je rovněž Ministerstvo financí, kterému přísluší mj. výklad daňového práva (všeobecných a individuálních) a obsah předchozích cenových regulací.

Finanční úřady určené pro velké poplatníky
V Polsku existuje 20 finančních úřadů zaměřujících se na obsluhu tzv. velkých plátců, zvlášť:
- subjekty, které v posledním daňovém období vykázaly příjem nejméně 5 mil. EUR;
- subjekty, které jsou vedené přímo nebo nepřímo nerezidentem (zahraniční subjekt) nebo je rezident, který disponuje nejméně 5% hlasovacího podílu na valné hromadě;
- daňové kapitálové skupiny, banky, pojišťovací instituce;
- pobočky nebo představitelé zahraničních společností.

Daňové identifikační číslo
Subjekty, které obdrží daňové identifikační číslo (NIP): fyzické osoby, právnické osoby a organizační složky, které nemají právní způsobilost, ale které na základě zvláštních zákonů jsou poplatníky podléhající evidenční povinnosti, jak je uvedeno v zákoně ze dne 13 října 1995 o zásadách evidence a identifikace poplatníků a plátců.
Poplatník je povinen zahájit řízení ve věci přidělení daňového identifikačního čísla.
Registrace se provádí jednorázově bez ohledu na druh a výši odváděných daní poplatníkem, formu zdanění, výši a druh vykonávané hospodářské činnosti a výši činností společností.

Transferové ceny
Polské právní normy týkající se transferových cen jsou celkem shodné s Pokyny OECD tykajících se Transferových (převodních) cen, avšak jejich stupeň a zvláštnosti je značně menší v porovnání s Pokyny OECD.

Povinnost vytváření dokumentace transferových cen je povinná pro transakce mezi propojenými subjekty, ve kterých celková částka překračuje hodnotu:
- 100.000 EUR - pokud hodnota transakce nepřekročí 20% základního kapitálu,
- 30.000 EUR - v případě osvědčení služeb prodeje nebo zpřístupnění hodnoty nemateriální nebo právní,
- 50.000 EUR - v ostatních případech.

Daň z příjmu právnických osob (CIT)
Sazba: lineární 19%
Daňová rezidence:
- společnosti, které mají své sídlo nebo vedení na území Polska podléhají dani z příjmu právnických osob do výše svých příjmů;
- společnosti, které nemají své sídlo nebo vedení na území Polska podléhají dani z příjmu právnických osob pouze do výše příjmů nabytých v Polsku.
Základ daně: základ daně je rozdíl mezi příjmem a daňově uznatelné náklady. Pokud rozdíl je záporný tj. poplatník vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové ztráty: daňová ztráta uskutečněná v daňovém období se může odečíst v průběhu následujících 5 let (carry-forward system); přičemž odpočet v jednom daňovém období nesmí překročit 50% této ztráty.
Daňovými náklady jsou náklady vynaložené pro zajištění příjmu nebo zajištění zdroje příjmu, a zároveň nejsou označené zákonem jako nepřípustné. Poplatník má povinnost patřičně doložit vynaloženy náklady.
Odpisy amortizace: odpisy amortizace provedené v souladu se zákonem o CIT jsou považovány za náklad. Odpisy se provádí - dle zásady - lineární metodou. Základy odpisů je dle zásady - vytvoření nákladů nebo vytvoření nákladů na částečnou amortizaci. Náklady na amortizaci jejichž hodnota nepřekračuje 3500 PLN je možné amortizovat jednorázově.
169000PLN / 50000 EUR - limit pro jednorázovou amortizaci pro začínající a malé podnikatele.
4 089 960 PLN/1 200 000 EUR - pokud příjmy firmy v roce 2008 překročily tento limit, pak v roce 2009 musí vést účetní knihy.

Daň z příjmu právnických osob - distribuce zisku z Polska
Dividendy vyplácené v Polsku podléhají zdanění sazbou 19% (tzv. witholding tax, WHT). Smlouva o dvojitém zdanění upravuje nižší sazbu (5, 10, 15%). Použití závisí na splnění podmínek společností vlastnící podíl, která rovněž vyplácí dividendy. Rovněž zavazuje uvolnění z dividend vyplácených společností, jež mají sídlo v Polsku, v Evropské Unii nebo Evropském hospodářském prostoru a Švýcarsku, pokud:
- Společnost vyplácející dividendy má sídlo v Polsku;
- Společnost přijímající dividendy podléhá v Polsku, členskému státu EU, v Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarsku zdanění z celkové výše svých příjmů;
- Společnost přijímající dividendy obsahuje jež vlastní 15%, a od 1. ledna 2009 - 10% podílu kapitálu společnosti vyplácející dividendy v období nejméně 2 let - podmínka nemusí být splněna v okamžiku výplaty dividendy.

Daň z příjmu právnických osob - daň ze zdroje
Witholding tax (WTH) podléhají následující platnosti prováděné prostřednictvím polských společnosti v zahraničí:
- Dividendy a jiné splatnosti z titulu podílu na zisku právnické osoby;
- Úroky z kapitálu;
- Licenční záležitosti, mzdy nebo ohodnocení za nemateriální služby jako poradenské, účetní, výzkumné, právní a jiné služby
Sazba WHT činí 20% (s výjimkou dividend - 19% WHT). Podobně jako v případě dividend lze aplikovat nižší sazbu dle smlouvy o dvojitém zdanění, pokud polská společnost disponuje osvědčením o daňovém domicilu odběratele.
Splatnosti z titulu plnění nemateriálních služeb obvykle nepodléhá WHT pokud Polsko uzavřelo smlouvu o dvojitém zdanění se státem odběratele a polská společnost vlastní certifikát daňového residenta (osvědčením o daňovém domicilu).

Daň z příjmu právnických osob - dokladování
Není povinnost vedení měsíčních přiznání CIT-2; přičemž poplatníci mají povinnost provádět úhrady měsíčních záloh.
Poplatníci odevzdávají roční přehled CIT-8.

Dokladování nemateriálních služeb: vzhledem ke svému charakteru nemateriální služby vyžadují zvláštní dokumentaci.
Daňové orgány zaměřují svou pozornost na problematiku: samotná smlouva o poskytování těchto služeb může být shledána jako nedostačující.
Rovněž jiné daňově uznatelné náklady vyžadují náležitou dokumentaci.

Daň z příjmu fyzických osob
Daň z příjmu fyzických osob se týká veškerých příjmů fyzické osoby z výjimkou těch, které jsou vyloučené zákonem o dani z příjmu fyzických osob.
Příjmem se rozumí celkový příjem snížený o daňově uznatelné náklady, vynaloženy v průběhu jednoho roku.
Fyzické osoby v Polsku jsou subjekty daně z příjmu fyzických osob vypočítaného na základě progresivní daňové škály. Sazby daně jsou rozděleny dle příjmu.
Fyzické osoby, jež provádějí hospodářskou činnosti (živnostenské oprávnění) podléhají sazbě daně z příjmu ve výši 19%.
Kromě daně z příjmu fyzických osob, musí jak fyzická osoba, tak její zaměstnavatel odvádět sociální a zdravotní pojištění do systému.
Povinné odvody na straně pracovníka a zaměstnavatele: důchodové pojištění, penzijní pojištění, zdravotní pojištění, nemocenské pojištění, havarijní pojištění, Fond práce, sociální pojištění.
Odvody do systému pojištění musí být uhrazeny do 15. dne každého měsíce.
Zaměstnavatel a rovněž Správa sociál. zabezpečení (ZUS) jsou povinni k výplatě náhrady mzdy v případě pracovní neschopnosti zaměstnance.
Fyzické osoby, které mají bydliště na území Polska podléhají daňovým povinnostem z celkové výše svých příjmů, bez ohledu na zdroj svých příjmů.
Fyzické osoby, které nemají bydliště v Polsku podléhají daňovým povinnostem pouze do výše příjmů získaných na území Polské republiky.

Fyzické osoby mající v Polsku středisko osobních nebo hospodářských zájmů (středisko životních zájmů) nebo provádějící hospodářskou činnost na území Polska déle než 183 dní v roce, jsou považováni za rezidenta a podléhají daňovým povinnostem v Polsku.

Zákon předepisuje následující způsoby výpočtu daně:
- dle daňové sazby v roce 2009
- paušální - limit 506 625 PLN/150 000 EUR, pokud příjmy  v roce 2008 nepřesahují tuto částku, je možné v roce 2009  zálohu na daň platit formou paušálu.

Zákon předpokládá (čl. 45), po ukončení daňového období v termínu do 30. 4. následujícího roku v souladu se zákonem o správě dani a poplatků (Ordynacja podatkowa), (pokud poslední den přísluší na sobotu nebo na státní svátek, za poslední den pro splnění povinnosti se považuje den následujíc po dni volna nebo státním svátku) - plátci daně z příjmu jsou povinni překládat finančním úřadům přiznání o dani z příjmu (případně ztráty) v daňovém období.

Daň z občanskoprávní činností
Subjekt zdaňuje mj.:
1. Veřejnoprávní činnosti
- smlouvy o prodeji a převodu věcí a majetkových práv,
- smlouvy o půjčce,
- smlouvy o hypotékách
- zakladatelské smlouvy společností
- Jiné...
2. Změny těchto smluv
3. Rozsudky soudů a dohody, pokud vyvolávají právní následky, které podléhají zdanění veřejnoprávní činnosti.
Základ daně a sazba daně jsou stanovené pro každou činnost. Maximální % sazba daně je 2% v hodnotě 19 PLN (čl. 6 i 7 zákona). 
Poplatnici jsou povinni předložit prohlášení ve věci daně občanskoprávní a to do 14 dnů od datumu vzniku daňové povinnosti. Vzor prohlášení je stanovený v nařízení Ministerstva financí ze dne 18. prosince 2006 týkající se platby a navrácení daně z občanskoprávní činnosti (Dz. U. Nr 243, poz. 1764).  

Daně a místní poplatky

- daň z nemovitosti,
- poplatek tržní,
- poplatek lázeňský,
- místní poplatky,
- daň silniční,
- poplatek za psa.

Daň z nemovitosti
Předmětem daně z nemovitosti jsou:
- pozemky,
- budovy nebo jejich části,
- budovy nebo jejich části spojené z výkonem hospodářské činnosti

Subjekty povinné k úhradě daně z nemovitosti jsou:
- majitel
- uživatel
- samostatný držitel
- v některých případech - správce nemovitosti nebo její části, která je ve vlastnictví státu nebo místní samosprávy.
Zproštění od daně z nemovitosti stanoví čl.7 ust.1 a 2 zákona ze dne 12 ledna 1991 r. o daních a poplatcích ( Dz.U. z 2006 r. Nr 121, poz.844 ze zm).
Navíc, okresní zastupitelstvo je oprávněno zavést jiné, než uvedené art. 7 ust.1 zproštění od daně z nemovitosti.

Zproštění od daně z nemovitosti přiznané z titulu výkonu hospodářské činnosti v oblasti speciálních ekonomických sfér vymezených zákonem ze dne 2 října 2003 o změně zákona o speciálních ekonomických sférách a některé změny zákonů (Dz. U. Nr 188, poz. 1840).

Silniční daň
Předmětem silniční daně jsou:
- automobily s celkovou hmotností více než 3,5 tuny,
- autobusy
- jiné ...

Správní poplatek
Předmět finančního poplatku m.j.
- provádění úřední činnosti na základě hlášení nebo rozhodnutí
- vydání osvědčení na žádost
- vydání povolení, koncese
- sepsání dokumentu potvrzujícího udělení plné moci, prokury nebo jeho výpisu nebo kopie ve věci z oblasti veřejné administrativy nebo soudního postupu.

DPH
Základní daň z přidané hodnoty činí od 1.1.2011 23%, preferenční 8% (např. dětské zboží, léky a zdravotnické pomůcky) a 5% (zemědělské produkty). Předpisy umožňují vracení DPH zahraničním turistům mimo zemí EU při nákupu vyšším než 200 PLN.

Vybrané změny - usnadnění:
- zrušení některých sankcí (např. tzv. 30 % povinnost za snižování DPH, modifikace sankcí za fiskální poklady, změna výše navrácení DPH při nákupu pokladny). Zrušení 250 tis. PLN garanční kauce při rozjetí obchodu v rámci Společenství
- přepočet cizích valut na zloté uváděných na fakturách bude na základě středního kurzu dané valuty z posledního pracovního dne před vznikem povinnosti zdanění DPH
- zrušení zákazu možnosti odečtení DPH z titulu vynaložených výdajů, které nejsou výdaji souvisejícími s příjmy ve smyslu předpisů o daňových přiznáních
- v rámci importu zboží zavedení možnosti vyúčtování DPH pouze v deklaraci,  bez nutnosti platby v celním úřadě
- liberalizace předpisů týkajících se úlev na DPH v případě nezaplacených pohledávek
- změny ve vyúčtování DPH v rámci konsignačních skladů, co usnadňuje přemísťování zboží v rámci EU
- zkrácení termínu navrácení DPH do 60 dnů (původně 180 dnů)
- zavedení možnosti podávání kvartálních deklarací DPH
- prodloužení termínu, v rámci kterého musí plátce doložit doklady nutné pro poskytnutí 0% DPH
- již po 1 roku bude možnost vrátit se k osvobození od platby DPH (původně 3 roky)
- osvobození z platby DPH při darování potravin (např. chleba)
- osvobození od DPH budov nebo jejich částí v rámci prvního osídlení
- osvobození z DPH pro dárky s malou hodnotou - do10 PLN (dříve 5 PLN)

Vrácení DPH
Žádost o navrácení DPH (VAT) řeší polský Finanční úřad, konkrétně II Urząd Skarbowy, na který se musí žadatel obrátit:

II URZĄD SKARBOWY
Warszawa-Śródmieście
ul. Jagiellońska 15
03-719 Warszawa
tel. 00 48 22 511 35 00 (centrála)
fax. 00 48 22 511 35 02

Pro navrácení DPH, musí žadatel na výše uvedený Urząd Skarbowy poslat 3 doklady:
1. Žádost o vrácení DPH / wniosek o zwrot VAT
Žádost - Wniosek se vyplňuje pokaždé, pokud žádáte o vrácení DPH. "Wniosek" musí být vyplněn v polštině (je dostupný  na internetu).

2. Potvrzení, že jste plátcem DPH (VAT)
Potvrzení, že jste plátcem DPH. Můžete použít český dokument, ale pak musí být přeložen soudním znalcem nebo použijete polský dokument (je na internetu , obvykle současně s žádostí o vrácení DPH). Takový dokument vyplníte polsky a necháte potvrdit českým FÚ (Pozor, všechny údaje tam musí být vyplněny v polštině, čili „Rodzaj prowadzonej działalności" vyplňte taky polsky). Pokud nebude vyplněn celý v polštině, pak i tento dokument musíte nechat přeložit soudním znalcem. Potvrzení, že jste plátcem DPH (VAT) stačí poslat na polský FÚ jednou ročně (počítá se od data potvrzení přes český FÚ).

3. Originál faktury

Právní normy, podle kterých se řídí vrácení DPH:
Dz.U.nr 89, poz.851, Rozporządzenie Ministra Finansów z dnia 23 kwietnia 2004

Kontrola DPH obchodního partnera
Polský podnikatel si může, pro potřeby DPH v rámci EU, zkontrolovat svého EU obchodního partnera na základě žádosti VAT-ID, kterou předá na Úřad pro výměnu DPH informací (Biuro Wymiany Informacji Podatkowej). Žádost (VAT-ID) lze získat na každém polském FÚ (Urząd Skarbowy) nebo na internetových stránkách Ministerstva financí PL (www.mf.gov.pl). Žádost lze podat elektronicky: numery.vat@mof-net.gov.pl (kde uvedete svou e-mail adresu) nebo lze odeslat faxem: (0)63 240 19 89, telefonicky: (0)63 242 33 55.

Daň spotřební
- Definice (spotřební daň zharmonizovaná/nezharmonizovaná) - nesoulad s komunitárním právem, sůl, kosmetické výrobky zařazené do kategorie výrobků nezharmonizovaných
- Jednorázová daň, různé
- Procedury spojené se spotřební daní (daňový základ/ (ne) registrovaní obchodníci / procedura úhrady spotřební daně).
- Silikonové paliva/ topné oleje - obsáhlá definice, nesoulad s energetickým nařízením (mj. mazací oleje).
- alkoholické nápoje - problematická definice lihového alkoholu, voda do ostřikovačů jako alkoholický nápoj
- tabákové výrobky.
- osobní automobily.

Podrobněji o dani pro právnické a fyzické osoby

Právnické osoby a organizační jednotky platí daň z příjmu (CIT-8), která je vypočítávána ze zisku. V roce 1999 byla daň ve výši 34%, v roce 2000 30%, v letech 2001 a 2002 činila 28%. V roce 2003 byla snížena na 27%, v roce 2004 byla snížena na 19%.

Daň z příjmu fyzických osob je vypočítávána progresivním způsobem. Dani podléhají fyzické osoby s trvalým pobytem v Polsku nebo jejichž dočasný pobyt překračuje 183 dní v kalendářním roce (doklad PIT-36). Dani nepodléhají rolníci.
PIT-36  daň z příjmu  fyzických osob. 16. listopadu 2006 (Dz.U. 2006 Nr 217, poz. 1588) byl novelizován zákon o daň z příjmu  fyzických osob ze dne 26 července 1991, který platí od 1.1.2007.

Doporučené zdroje:

• Daně v Polsku v roce 2011 (polská verze): http://www.paiz.gov.pl/files/?id_plik=15604
• Daně v Polsku v roce 2011 (anglická verze): http://www.paiz.gov.pl/files/?id_plik=15605
• Průvodce polskými daněmi www.podatki.pl
• Ministerstvo financí www.mf.gov.pl
• Sbírka zákonů PL www.cokprm.gov.pl

Druhý daňový úřad Varšava (vrácení DPH) www.izba-skarbowa.waw.pl

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu