Polsko: Investiční klima

• 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
• 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
• 9.3. České investice v teritoriu
• 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
• 9.5. Rizika investování v teritoriu

9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)

Právními předpisy základního významu, které upravují formy podnikání na polském území, jsou:

• Právo hospodářské činnosti (Prawo Dzialalności Gospodarczej, (Dz.U. 101/1999)
• Kodex obchodních společností (Kodeks Spólek Handlowych, Dz.U. 94/2000)
• Občanský zákoník (Kodeks Cywilny, Dz.U. 16/1964 ve znění pozd. úprav)

Polsko je od roku 1996 členem OECD a uplatňuje od té doby zásadu národního posuzování zahraničních investic. Z právního hlediska to znamená shodné podmínky pro činnost zahraničních a polských subjektů na polském území.

Pro zahraničního investora má zásadní význam nabytí nemovitého majetku. Z legislativního hlediska je řešeno sjednoceným textem zákona o nabývání nemovitostí cizinci z 8. 5. 1996 (Dzennik Ustaw z roku 1996, č. 54, poz. 245).

Podle zákona o nabývání nemovitostí nepotřebuje již cizinec v PL při koupi bytu zvláštní povolení od ministerstva vnitra PL. Bez povolení může též koupit nemovitost za předpokladu, že má nejméně 5 let kartu stálého pobytu, nebo jeho manželka/manžel má polské občanství a nejméně 2 roky bydlí v Polsku. Cizinec rovněž může převzít nemovitost v případě dědictví ze zákona během života majitele, který je vlastníkem nemovitosti nejméně 5 let.

K zabezpečení hospodářské činnosti v PR si může společnost se zahraniční účastí pronajmout nemovitost, nabýt práva vlastnictví nebo trvalého užívání.

Společnost se zahraničním kapitálem již nemusí mít povolení ke koupi stavebního pozemku za podmínky, že velikost pozemku nepřekročí ve městě 0,4 ha a na vesnici 1 ha. Vláda může tyto limity zvýšit.

Investiční pobídky

Základní rámec poskytování jakékoli státní pomoci podnikatelským subjektům je dán zákonem o podmínkách a kontrole poskytování veřejné pomoci podnikatelům (polská sbírka zákonů č. 60/2000, pozice 704), který vstoupil v platnost 1. 1. 2001. Zákon definuje základní pojmy, podmínky, při kterých je pomoc dovolena, povinnosti kontrolního orgánu (Úřad na ochranu konkurence a spotřebitelů). Zákon se až na výjimky vztahuje na všechny formy poskytování státní pomoci, ať jde o investiční pobídky, restrukturalizační programy, programy regionálního rozvoje, odstraňování následků přírodních katastrof aj. Výjimkami jsou případy budování technické infrastruktury, pokud jejím budoucím uživatelem není konkrétní firma, dotace do firem, jejichž činnost je v zájmu obrany státu, a některá odvětví (zemědělství, potravinářství, lesnictví, rybolov, výkup a skladování potravin). Zákon je v souladu s pravidly EU a s asociační dohodou, jakož i dalšími mezinárodními závazky Polska.

Nejdůležitější formy poskytování investičních pobídek existovaly ve Zvláštních ekonomických zónách (ZEZ). ZEZ mohly na rozdíl od ostatního území Polska poskytovat úplné osvobození od daně z příjmu (právnických i fyzických osob) po dobu 10 let a 50 % osvobození po zbytek doby existence zóny, navíc všechny další výhody uvedené níže. Minimální limit pro povolení investice v ZEZ je 100.000 EUR.

Základním legislativním aktem byl zákon o speciálních ekonomických zónách z 20. 10. 1995 (Dziennik Ustaw z roku 1995, č.123, poz. 600) a jeho novela z listopadu 2000, která vstoupila v platnost 1. 1. 2001. Tato novela v podstatě znamenala konec udělování dalších daňových úlev na dosavadních zásadách při investování v zónách, zachovává však již přiznané úlevy při realizovaných investicích, otevírá možnost zrušení nebo modifikace poskytování úlev (ovšem pouze v případě dohody s investorem nebo v případě neplnění stanovených podmínek z jeho strany). Pokud je investorovi odebráno či omezeno povolení v zóně podnikat, ztrácí právo na veškeré úlevy a je nucen státu uhradit veškeré náklady státu vyplývající z jemu přiznaných výhod za celou dobu svého podnikání v zóně (či doplatit jejich poměrnou část v případě změny podmínek). Další přiznávání úlev bude muset být v souladu se zákonem o podmínkách udělení a monitorování státní pomoci podnikatelům.

Mimo ZEZ existuje pro investory rovněž řada možností, jak obdržet různé formy státní pomoci:

• celní úlevy - osvobození od cla na základní prostředky ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví, obchodu a službách, bezcelní zóny
• granty na vytváření nových pracovních míst; okresní úřad práce po dohodě s přednostou okresu může refundovat náklady na zaškolení nových pracovníků až do výše 50 %, a to formou vrácení odvodů na sociální zabezpečení až do výše tříměsíční minimální mzdy, půjčky na vytváření nových míst až do výše 50 % nákladů, vrácení celých nákladů na zaměstnávání (hrubá mzda plus odvody) nových absolventů škol nebo nezaměstnaných po dobu 12 měsíců
• osvobození od místních daní a poplatků - především úplné osvobození od daně z nemovitostí a daně z dopravních prostředků (nákladní auta a autobusy).

Uvedené formy pomoci jsou však spíše teoretické: je třeba vyjednávat na různých úřadech a úrovních (obecní, okresní, celní, daňový, často i vojvodský), což je časově a administrativně náročné a tím málo efektivní.

Vzhledem k nejisté budoucnosti zón a celkové nepřehlednosti systému se polská vláda už koncem roku 2000 rozhodla pro vytvoření zákona o finanční podpoře investic. Zákon byl připraven na Ministerstvu hospodářství už na jaře 2001, po schválení v parlamentu a podpisu prezidenta vstoupil v platnost v květnu 2002.

Zákon poprvé do polského práva zavádí možnost udělování přímých finančních grantů, jejichž příjemci mohou být jak investoři, tak obce připravující infrastrukturu pro investory, a to na celém území Polska.

Investor může obdržet finanční podporu při splnění jedné z následujících podmínek:

• výše investice překročí 10.000.000 EUR
• výše investice na modernizaci nebo rozšíření stávající výrobní kapacity překročí 500.000 EUR a díky ní bude zachováno nejméně 100 pracovních míst (v případě zvláště ohrožených oblastí Polska, definovaných jinými předpisy, stačí 50 míst), a to po dobu nejméně 5 let
• díky investici vznikne 20 nových pracovních míst na dobu nejméně 5 let
• investice přináší technologickou inovaci nebo bude mít proekologický dopad (definováno jinými předpisy)

Celková výše přímé finanční pomoci nemůže přesáhnout 50 % celkové státní pomoci dovolené v daném regionu. Pro většinu území je maximální limit celkové pomoci 50% hodnoty investice, pro Krakov, Vratislav a Gdaňsk je to 40 % a pro Varšavu a Poznaň 30%. Na vytvoření jednoho pracovního místa je maximální limit pomoci 3.500 EUR, na zaškolení 1.150 EUR. Finanční pomoc poskytnutá obci na vybudování infrastruktury se do celkové pomoci započítává. O udělení pomoci rozhoduje ministr hospodářství.

Polsko v administrativním členění je rozděleno na 16 vojvodství. V roce 2006 Výzkumný ústav pro tržní hospodářství (Instytut Badań nad Gospodarką Rynkową, Gdańsk) zveřejnil  hodnocení jednotlivých vojvodství z hlediska jejich investiční atraktivity. V přiloženém souboru jsou základní údaje tohoto hodnocení.

Hodnocení Polska jako místa pro místo zahraničních investice

Silné stránky polského hospodářství
- Silný ekonomický růst hospodářství
- Příliv přímých zahraničních investic
- Nízké daně (CIT)
- Nízké náklady práce
- Vysoká dynamika exportu a rentabilita firem
- Poloha Polska
- Kvalifikovaná a vzdělaná pracovní síla
- Rostoucí efektivita polských pracovníků
- Různorodost a profesionalita polských subdodavatelů
- Zlepšení kvality lokalit pro investory, např. vytváření technologických center

Slabé stránky polského hospodářství
- Nízká úroveň dopravní infrastruktury
- Chybí pružná reakce státu na měnící se trh práce
- Chybí reformy snižující byrokracii
- Pomalost soudního systému
- Nestabilní a těžko předvídatelná politická situace

Šance pro polské hospodářství
- Přínosy z moderních technologií
- Vytváření výzkumně- rozvojového zázemí pro mezinárodní koncerny - outsourcing obchodních procesů
- Podpora spolupráce vědy a obchodu
- Rozvoj vzdělání, zvláště technických směrů
- Vznik specializované výroby , např. výroba (elektronika) nebo odvětví (letectví)
- ME EURO 2012 - pod podmínkou dobré organizace

Hrozby pro polské hospodářství
- Snižující se konkurenceschopnost Polskem vzhledem k nízkým nákladům práce
- Rostoucí konkurence z hlediska jiných evropských států (např. Rumunska)
- Chybí přizpůsobení univerzit k potřebách trhu práce
- Ztráta pracovní síly z důvodu emigrace
- Nevyužití ekonomického růstu pro reformu státního rozpočtu a snížení daní

Souborové přílohy:

• Polsko - investiční atraktivita vojvodství  (99 kB)
  http://download.czechtrade.cz/odsi.asp?id=30075

zpět na začátek

9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)

Za období 1. - 8. 2008 PAIiIZ (Polská agentura pro informace a zahraniční investice) ukončila celkem 46 investičních projektů o celkové hodnotě 1,15 mld. EUR, které zajistí 11 tis. pracovních míst. V současné době má Agentura rozpracováno 103 aktivních investičních projektů pocházejících z 22 zemí.

Nejvýznamnější zahraniční investice v Polsku ukončené v I. pol. roku 2008

Nejvýznamnější zahraniční investice v Polsku ukončené v roce 2007

V Polsku nejvíce investovaly firmy z: USA (387 mil. EUR), Japonska (280 mil. EUR) a Velké Británie (77 mil. EUR).
Nejvíce pracovních míst vytvořili firmy z: USA (4 890), Japonska (2 321) a Velké Británie (2 223).
Nejvíce investičních rozhodnutí podnikly firmy z: Japonska (8) a USA (8) , Německa (6).
Investoři nejvíce lokalizovali své investice ve vojvodství: dolnośląskie (10), mazowieckie (8) a łódzkie (8).
Zdroj: PAIiIZ 10/2008

zpět na začátek

9.3. České investice v teritoriu

Historicky největší českou investici v Polské republiceje převzetí dvou elektráren ELCHO Chorzów a Skawina od americké firmy PSEG, kterým firma ČEZ získala majoritní podíl v obou elektrárnách. Hodnota kontraktu dosáhla cca 11 mld. Kč. Od října 2006 je firma ČEZ vedena  na Pražské a Varšavské burze.

 Druhou největší českou investicí v Polsku ve výši 20 mil. EUR je výstavba závodu na nealkoholické nápoje firmy KOFOLA, a.s. u polského města Kutno. S uvedením závodu do provozu, které proběhlo v červnu 2005, bylo vytvořeno 145 nových pracovních míst. V dubnu 2008 došlo ke spojení české společnosti Kofola s polskou společností Hoop a vznikla nová skupina s názvem Kofola-Hoop, mající v plánu do roku 2010 stát se významným dodavatelem nápojů ve střední a východní Evropě. Společnost působí v ČR, Polsku, Maďarsku, Rusku a Slovensku.

V listopadu 2005 došlo k převzetí varšavských pekáren Nowakowski českými pekárnami Delta, s r.o.

V roce 2008 česká skupina C.S. Cargo převzala polskou logistickou společnost TSL Unitrans. Díky této investice a koupení v roce 2007 slovenského přepravce mGal spedition, C.S. Cargo posílila svou pozici nejen na polském trhu, ale také v regionu.

Firma TCHAS, s.r.o. z Ostravy zahájila v květnu 2006 práce na modernizaci železniční trati E20 v úseku Siedlce – Terespol na východě Polska. Jedná se o významný průlom v dosavadní praxi oprav železničních tratí v Polsku, neboť poprvé se podařilo vyhrát výběrové řízení zahraniční firmě. Hodnota kontraktu dosáhla 49,8 mil. EUR.  Železniční trať E20 v úseku Siedlce – Terespol  o délce  121 km je součástí 2. Panevropského dopravního koridoru, který propojuje západ s východem(Berlín - Moskva). Základ modernizace bude spočívat  v úpravě trati, aby splňovala evropské technické standardy mimo jiné povolující jízdu vlaků pro osobní přepravu s rychlostí  160km/h.

Další aktivity českých podniků v Polsku

Česká chemická skupina Bohemia Group zakoupila v roce 1998 43 % podíl polské firmy Permedia a založila v PR dceřinou společnost Bohemia Group - Permedia, která se stala první veřejně obchodovanou společností na polské burze cenných papírů;

Česká kapitálová skupina Expandia se významně účastní na investicích v polských Národních investičních fondech;

Česká firma Model Obaly Opava otevřela v Bilgoraji na jihu Polska nový závod na zpracovávání vlnité lepenky a výrobu obalů a koncem roku 2002 koupila polský závod na výrobu obalů v Czosnowie u Varšavy;

Foma Bohemia zakoupila většinový podíl akcií polské firmy Foton. Deza, Valašské Meziříčí, a.s. - koksochemická firma - postavila v r. 1999 v přístavu Štětín vlastní terminál na expedici kapalné smoly. VAB, spol. s r.o. Rapotín otevřela v r. 1999 ve speciální ekonomické zóně v Tychách dceřinou společnost na výrobu plastových dílů pro firmu Opel.

Od roku 1993 fa Škoda Auto Polska s.r.o. montovala v Poznani osobní automobily Škoda. Montážní činnost byla od počátku roku 2001 omezena (na cca 50%) a od října 2002 zastavena. Důvodem bylo zrušení polského dovozního cla na automobily. Firma pokračuje v prodeji dovozem hotových vozidel z ČR (v roce 2006 bylo prodáno 28783 vozidel, což představovalo 12,04% podíl na polském trhu).

Zetor Polska –na základě výsledků roku 2006 opětovně  už čtvrtým rokem po sobě je dominantní postavení značky Zetor na polském trhu a pátým rokem po sobě  vysokým nárůstem  prodeje. Nárůst prodeje oproti r 2005 činil téměř 35 procent a s prodejem 2931  traktorů dosahuje více jak 26 ti procentního podílu celého trhu. Stejně dominantní postavení má firma Zetor Polska i v prodeji zemědělských nakladačů z Humpoleckých strojíren, které na tomto trhu rovněž Zetor Polska zastupuje. S prodejem  900 ks se stala nejprodávanější značkou na trhu. Zetor Polska dále na tomto trhu úspěšně zastupuje  řadu českých zemědělských výrobců, mezi nejvýznamnější patří Pelhřimovské strojírny, HS Humpolec, výrobce pluhů Sukov Babice, Rožmitálské strojírny. Obrat v této komoditě činil více jak 120 mil. Kč. Růst prodejů traktorů a zemědělských strojů v Polsku je úzce spjat s dotacemi EU do této oblasti. Téměř 80 procent prodejů tvoří nákup za pomocí dotace ze strukturálních fondů, které mohou tvořit až 60 procent nákupní ceny  výrobku. Čerpání evropských prostředků a dotace do zemědělství je v Polsku využíváno téměř stoprocentně. Prodejem traktorů a českých zem. strojů firma dosáhla obratu 1,9 mld Kč a řadí se tak mezi nejúspěšnější české exportéry do tohoto teritoria.       

zpět na začátek

9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty

S ohledem na tradiční i současné obchodní styky mezi ČR a PL neexistuje prakticky žádné odvětví, které by nemělo navázané obchodní kontakty s PL, resp. které by nebylo zajímavé pro hlubší formy spolupráce.

Obecně lze říci, že pro českého investora jsou velmi zajímavé oblasti energetika, výroba kolejových vozidel, ekologické stavby, výstavba dopravní infrastruktury.

Vývoj procesu privatizace polských uhelných elektráren (o privatizaci rozvodných energetických sítí se neuvažuje) je v současnosti nejasný. To ovšem neznamená, že by čeští investoři (např. ČEZ) měli být v tomto meziobdobí pasivní. V případě, že by polská vláda privatizační proces - byť modifikovaný - spustila, nabízí se perspektivní segment: řada energetických celků je vybavena výrobními technologiemi české provenience, které vyžadují generální rekonstrukci, včetně instalace odsiřovacích zařízení.

Potenciální možnosti pro české investory skýtá rovněž privatizace uhelných dolů, pokud ovšem padne definitivní rozhodnutí státu tento proces zahájit.

Značné odbytové a investiční perspektivy nabízí proces modernizace zastaralého vozového parku kolejových vozidel (tramvaje, lokomotivy), a to zvláště v kooperaci s místními výrobními a servisními subjekty.
V oblasti ekologických staveb se zvyšuje poptávka po čističkách odpadních vod, recyklačních zařízeních a modernizaci a výstavbě kanalizačních sítí.

Výstavba a modernizace dosud velmi zanedbané dopravní infrastruktury je prioritním úkolem polského státu. Je to nejen limitující faktor civilizačního rozvoje chudých regionů, ale i podmínka přílivu zahraničních investic do země.
Podrobný přehled o situaci ve vybraných odvětvích polského hospodářství, včetně záměrů a perspektiv jejich dalšího rozvoje lze získat na stránkách: http://www.paiz.gov.pl

zpět na začátek

9.5. Rizika investování v teritoriu

Rizika investování v Polské republice jsou dlouhodobě na obdobné úrovni jako rizika investování v ČR a jsou především komerčního a měnového charakteru.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu