Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 7.1. Smluvní základna
• 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
• 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
• 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
• 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
• 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
• 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
• 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

7.1. Smluvní základna

Hospodářské vztahy mezi ČR a PL jsou založeny na solidní legislativní bázi. K hlavním smluvním dokumentům patří:

• Smlouva o zamezení dvojího zdanění, podepsaná ve Varšavě 24. 6. 1993 s platností od 1. 1. 1994
• Smlouva o vzájemné podpoře a ochraně investic, podepsaná v Budapešti 16. 7. 1993 s platností od 1. 1. 1994
• Dohoda o přeshraniční spolupráci z 8. 9. 1994
• Dohoda o spolupráci v oblasti vzájemného uznávání certifikátů a výsledků zkoušek výrobků, podepsaná 11. 3. 1996 ve Varšavě (týká se průmyslových výrobků)
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci ve veterinární oblasti, podepsaná ve Varšavě 23. 6. 1997
• Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o spolupráci v oblasti ochrany rostlin, podepsaná ve Varšavě 23. 6. 1997.

Vedle výše uvedených dohod byla uzavřena a je v platnosti celá řada mezivládních a mezirezortních dohod z oblasti dopravy, spojů, ochrany životního prostředí, práce a sociálních věcí, celní problematiky, turistiky a dalších oblastí hospodářské spolupráce.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Obchodní výměna ČR - Polsko (v mil. EUR)

	Vývoz			Dovoz			Obrat			Saldo
	EUR	poř.	index	EUR	poř.	index	EUR	poř.	index	EUR
2002	1 921,6	5.	99,6	1 725,8	8.	113,1	3 647,4	7.	105,5	195,7
2003	2 062,3	5.	107,3	1 878,2	8.	108,8	3 940,5	6.	108,0	184,1
2004	2 834,3	4.	137,4	2 605,1	5.	138,7	5 439,4	4.	138,0	229,2
2005	3 436,1	4.	121,2	3 055,3	5.	117,3	6 491,4	3.	119,3	380,8
2006	4 282,8	3.	124,6	4 164,8	4.	136,3	8 447,6	3.	130,1	118,0
2007	5 297,0	3.	123,7	4 940,2	3.	118,6	10 237,2	3.	121,2	356,8
2008	6 419,0	3.	121,2	5 644,9	4.	114,3	12 064,0	3.	117,8	774,1
2009	4 662,3	3.	72,6	4 801,8	4.	85,1	9 464,1	3.	78,4	-139,5
2010	6 136,3	3.	131,6	6 069,7	3.	126,4	12 206,0	3.	129,0	66,6

 

Zdroj: Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, resp. ČSÚ

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Zbožová struktura zahraničního obchodu Česka s Polskem v r. 2009 a 2010

Kód zboží	Název zboží	Vývoz 2009		Vývoz 2010
		EUR tis.)	%:	EUR (tis.)	%
0	Potraviny a živá zvířata	279 412	6,0%	333 751	5,4%
1	Nápoje a tabák	26 934	0,6%	35 488	0,6%
2	Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv	211 832	4,5%	304 508	5,0%
3	Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	222 745	4,8%	393 588	6,4%
4	Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky	9 716	0,2%	18 953	0,3%
5	Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.	616 342	13,2%	855 110	13,9%
6	Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu	1 146 102	24,6%	1 493 432	24,3%
7	Stroje a dopravní prostředky	1 696 673	36,4%	2 189 734	35,7%
8	Průmyslové spotřební zboží	449 927	9,6%	509 275	8,3%
9	Komodity a předměty obchodu, j.n.	2 634	0,0%	2 494	0,0%
	CELKEM	4 662 317	100,0%	6 136 331	100,0%

 

Kód zboží	Název zboží	Dovoz 2009		Dovoz 2010
		EUR tis.)	%	EUR (tis.)	%
0	Potraviny a živá zvířata	626 512	13,0%	704 375	11,6%
1	Nápoje a tabák	69 186	1,4%	79 558	1,3%
2	Suroviny nepoživatelné, s výjimkou paliv	101 988	2,1%	179 182	3,0%
3	Minerální paliva, maziva a příbuzné materiály	396 759	8,3%	547 014	9,0%
4	Živočišné a rostlinné oleje, tuky a vosky	42 271	0,9%	11 344	0,2%
5	Chemikálie a příbuzné výrobky, j.n.	412 390	8,6%	544 770	9,0%
6	Tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu	1 122 228	23,4%	1 682 769	27,7%
7	Stroje a dopravní prostředky	1 448 661	30,2%	1 693 419	27,9%
8	Průmyslové spotřební zboží	581 451	12,1%	626 551	10,3%
9	Komodity a předměty obchodu, j.n.	316	0,0%	719	0,0%
	CELKEM	4 801 763	100,0%	6 069 701	100,0%

 

Zbožová struktura vzájemného zahraničního obchodu mezi Českem a Polskem se poněkud liší od celkové situace v polském zahraničním obchodě.

• Podíl strojů a zařízení jak v našem exportu, tak i v importu je nižší než souhrnné údaje pro obchod obou států. Zejména je zřetelný nízký podíl strojů ve polském vývozu.
• Nadprůměrný je polský vývoz potravin do ČR, náš vývoz ale není rovněž zanedbatelný.
• Významnou roli ve vzájemném obchodu hrají suroviny, zejména energetické, a polotovary.

Český vývoz:

Největší podíl na struktuře vývozu do Polska mají tradičně stroje a dopravní prostředky, následované tržními výrobky (produkty z kovů, sklo a papír), dále chemikálie a hutní výrobky. Mezi hlavní položky českého vývozu do PR patřila  motorová vozidla k dopravě osob (podíl na celkovém vývozu 5,6%), ostatní díly a příslušenství motorových vozidel (5,3%), uhlí, případně mleté (3,7%), Přijímače televizní i kombinované- televizní obrazovky (3,0 %), oleje minerální a z nerostů živočišných (3 %), výrobky válcované ploché ze železa a oceli (1,8 %) a další.

Vývoz z ČR do PL – skupiny SITC (2) nad 1 mld. CZK v r. 2009

Kód zboží	Název zboží	CZK(tis.)	%
78	Silniční vozidla	18 059 791	14,5%
67	Železo a ocel	8 480 956	6,8%
76	Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku	6 377 077	5,1%
69	Kovové výrobky, j.n.	5 807 891	4,7%
77	Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.	5 526 379	4,4%
89	Různé výrobky, j.n.	5 125 543	4,1%
74	Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.	4 850 499	3,9%
75	Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat	4 326 171	3,5%
66	Výrobky z nekovových nerostů, j.n.	4 068 061	3,3%
64	Papír, lepenka a výrobky z nich	3 923 281	3,2%
55	Silice a vonné látky; leštící a čistící přípravky	3 717 900	3,0%
32	Uhlí, koks a brikety	3 337 226	2,7%
62	Výrobky z pryže, j.n.	3 117 169	2,5%
57	Plasty v prvotní formě	3 104 610	2,5%
04	Obiloviny a obilné výrobky	3 018 622	2,4%
72	Strojní zařízení pro určitá odvětví průmyslu	2 939 024	2,4%
28	Rudy kovů a kovový odpad	2 901 281	2,3%
51	Organické chemikálie	2 637 803	2,1%
65	Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n.	2 360 716	1,9%
84	Oděvní výrobky a doplňky	2 335 821	1,9%
54	Léčiva a farmaceutické výrobky	1 879 354	1,5%
33	Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály	1 876 173	1,5%
82	Nábytek a jeho díly	1 871 996	1,5%
58	Plastické hmoty v neprvotních formách	1 786 010	1,4%
71	Stroje a zařízení k výrobě energie	1 585 048	1,3%
59	Chemické prostředky a výrobky, j.n.	1 570 142	1,3%
68	Neželezné kovy	1 275 814	1,0%
63	Výrobky z korku a dřeva (kromě nábytku)	1 115 470	0,9%
09	Různé jedlé výrobky a přípravky	1 060 716	0,9%

V r. 2009 došlo k citelnému poklesu našeho vývozu. Byly jím postiženy téměř všechny skupiny SITC klasifikace, zejm. sk. 6 a 7, které mají pro náš vývoz největší význam. Největší absolutní pokles zaznamenal vývoz minerálních paliv o 270 mil. € (hnědé uhlí o 110 mil. €, miner. oleje o 120 mil. €). Velký propad měly rovněž výrobky hutnického průmyslu, kde vývoz mnohých skupin výrobků se pohyboval na úrovni 40 – 60% roku 2008, např. ocel. tyče válc. a protahované za tepla (cca 40% roku 2008 a absolutní propad 75 mil. €), profily a tvarovky z oceli (59% r. 2008 a propad 40 mil. €). Ze skupiny strojů a dopravních prostředků bylo postiženo odvětví elektrotechniky, např. vývoz TV přijímačů poklesl na úroveň 59% předcházejícího roku a snížil se absolutně o 100 mil. €, obdobně telekomunikační zařízení (34% a minus 36 mil. €), telef. přístroje (53% a minus 35 mil. €) nebo podskupina kabelů a vodičů (57% a -35 mil. €). Pokud se týká osobních motorových vozidel, propad v relativních objemech nebyl velký (95% r. 2008), ale v absolutních částkách představoval téměř 20 mil. €. Horší situace byla v náhradních dílech a příslušenství motor. vozidel, kde propad vývozu činil 35 mil. € (90% r. 2008). Vývoz plastů (PE, PVC a polykarbonáty) poklesl meziročně o 18 mil. €, ztráty zaznamenal pneumatikárenský průmysl (s výjimkou pneumatik pro osobní vozidla), gumárenský a plastikářský průmysl se pohyboval na 75% předcházejícího roku. V oblasti sklářství snížení vývozu postihlo podniky vyvážející bezpečností a plavené sklo (minus 30 mil. €).

Český dovoz:

V dovozu z Polské republiky se neustále zvyšuje podíl strojů a dopravních prostředků,  významnější úlohu než v našem vývozu do Polska hraje dovoz zemědělských a potravinářských výrobků a spotřebního zboží. Mezi hlavní položky v roce 2009 patřily především stroje a zařízení k výrobě energie (9,4%), části, součásti traktorů, vozidel motorových osobních a nákladních (6,4%), motory pístové, zážehové spalovací vratné, rotační pro vozidla (4,9%),uhlí černé, brikety (3,8 %) dráty měděné (3,6%), sedadla, případně přestavitelná na lůžka, vč. dílů (2,6%), koks, polokoks (vč. dřevěného),  jiný železný odpad, šrot, nábytek a další komodity.

Dovoz z PL do CZ – skupiny SITC (2) nad 1 mld. CZK v r. 2009

Kód zboží	Název zboží	CZK(tis.)	%
71	Stroje a zařízení k výrobě energie	11 961 445	9,4%
78	Silniční vozidla	11 443 941	9,0%
67	Železo a ocel	7 019 286	5,5%
82	Nábytek a jeho díly	6 306 793	5,0%
89	Různé výrobky, j.n.	5 905 989	4,7%
77	Elektrická zařízení, přístroje a spotřebiče, j.n.	5 768 582	4,5%
68	Neželezné kovy	5 573 056	4,4%
69	Kovové výrobky, j.n.	4 868 977	3,8%
32	Uhlí, koks a brikety	4 849 338	3,8%
01	Maso a masné výrobky	3 917 226	3,1%
64	Papír, lepenka a výrobky z nich	3 863 269	3,0%
02	Mléčné výrobky a vejce	3 378 197	2,7%
66	Výrobky z nekovových nerostů, j.n.	3 371 129	2,7%
33	Ropa, ropné výrobky a příbuzné materiály	3 213 707	2,5%
76	Zařízení pro telekomunikace a pro záznam a reprodukci zvuku	2 738 581	2,2%
74	Stroje a zařízení všeobecně užívané v průmyslu, j.n.	2 698 114	2,1%
62	Výrobky z pryže, j.n.	2 426 058	1,9%
75	Kancelářské stroje a zařízení k automat. zpracování dat	2 331 039	1,8%
05	Zelenina a ovoce	2 214 931	1,7%
55	Silice a vonné látky; leštící a čistící přípravky	2 162 524	1,7%
35	Elektrický proud	2 027 436	1,6%
07	Káva, čaj, kakao, koření a výrobky z nich	2 007 371	1,6%
51	Organické chemikálie	1 854 588	1,5%
04	Obiloviny a obilné výrobky	1 829 672	1,4%
58	Plastické hmoty v neprvotních formách	1 767 313	1,4%
09	Různé jedlé výrobky a přípravky	1 654 223	1,3%
52	Anorganické chemikálie	1 630 983	1,3%
65	Textilní příze, tkaniny, tržní výrobky z nich, j.n.	1 597 970	1,3%
84	Oděvní výrobky a doplňky	1 532 186	1,2%
28	Rudy kovů a kovový odpad	1 365 902	1,1%

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Polská republika s cca 38 mil. obyvateli patří k největším trhům v regionu. Vzhledem k mnoha různorodým faktorům (geografická blízkost, znalost trhu a prostředí, rozvinuté distribuční kanály, jistá komplementarita obou ekonomik, tradice, potenciál, dynamika a potřeby polského trhu, společné integrační směřování) by postavení PL jako jednoho z klíčových obchodních partnerů mělo nadále posilovat.

Mezi perspektivní obory pro české vývozce a investory patří energetika, petrochemie, silniční a kolejová vozidla, zařízení pro restrukturalizaci hutí a dolů, vzduchotechnika, čerpadla, zařízení silnoproudé elektrotechniky, zemědělská technika, stroje (obráběcí, potravinářské, balicí, tiskařské a textilní) a potraviny (obilí, maso, máslo, mléko, drůbež, olej, tuky, vejce, cukr, protlak, pivo, slad). 

Zintenzivnění spolupráce lze očekávat při výstavbě dálnic a opravě silnic, železničních tratí, energetických zdrojů (40% polských elektráren je starších 40 let – možnost pro rekonstrukce turbin atp.), při regulaci vodních toků (především Odry), dodávkách ekologických zařízení a účasti na dalších strategických stavbách v obou zemích. Je možno předvídat užší spolupráci mezi českými a polskými dopravci zboží a nákladů po polské železniční síti.

Při nedávných katastrofických povodních se ukázala akceschopnost našeho integrovaného záchranného systému a technická vyspělost zařízení a výrobků českých firem pro ochranu životů a majetku.

Samostatnou kapitolou jsou zemědělské produkty - zájem z polské strany je značný a orientuje se především na obilí, maso, máslo, mléko, drůbež, olej, tuky, vejce, cukr, protlak, pivo a slad.

Bez ohledu na krizi je a zůstane Polsko nejatraktivnější zemí pro významné české investice. Spolupráce s českými podniky při privatizaci zbývajících státních podílů v energetice, hornictví, stavebnictví, ale i zpracovatelském průmyslu představují a budou i nadále představovat významnou úlohu kladenou na obchodně-ekonomický úsek ZÚ. Celý proces, počínaje sběrem informací, přes uvádění českých firem na polský trh, až po pomoc při jednání s polskými úřady na centrálně, ale i regionální úrovni, se stává nedílnou součástí naší ekonomické diplomacie.

Ve vzájemných hospodářských vztazích s PR se stále více prosazují vyšší  formy výrobní a obchodní spolupráce. Významná je účast českých podniků na dodávkách pro veřejný sektor. Čím dál tím více našich dodavatelů zboží a služeb se účastní výběrových řízení v odvětvích silniční, železniční a městské infrastruktury, ve vojenských dodávkách a jinde.

Firma TCHAS, s.r.o. z Ostravy zahájila v květnu 2006 práce na modernizaci železniční trati E20 v úseku Siedlce – Terespol na východě Polska, která je součástí 2. Panevropského dopravního koridoru (TCHAS se podílí i kapitálově).  Jedná se o významný průlom v dosavadní praxi oprav železničních tratí v Polsku, neboť poprvé se podařilo vyhrát výběrové řízení zahraniční firmě.

O dodávky zboží, služeb i prací stavebního charakteru se pravidelně na polském trhu ucházejí i další firmy, jako např. AERO Vodochody, FANS, KB Blok, Plynostav-regulace plynu Pardubice, OHL ŽS Brno, SKD Trade Praha, SUDOP Praha, ŠKODA Polska, Unicontrols Praha, URC Systems Prostějov, ŽST Brno aj.

Ke konci roku 2008 bylo na území PR registrováno cca 300 českých firem, nejčastěji ve formě zastoupení, obchodních společností. nebo společných výrobně-distribučních podniků (joint venture). Z obchodních zastoupení jsou nejznámější a nejaktivnější Vítkovice Steel, Škoda Auto Polska, TOS, CD Cargo, Zetor.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Ve vztahu k PL se stále více vedle prostého vývozu prosazují složitější formy výrobní a obchodní spolupráce, jako montáž, kooperace, vytváření konsorcií, zakládání společných firem a kapitálová účast, spolupráce na třetích trzích.
V roce 2008 bylo na území Polské republiky registrováno cca 100 zastoupení českých firem (podle odhadů Zastupitelského úřadu však jejich počet může být vyšší), a to především ve formě reprezentační kanceláře nebo s.r.o.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Na OEÚ ZÚ ve Varšavě se denně obrací v průměru 5 – 12 polských firem se žádostí o podání kontaktů na české firmy a další informace. ZÚ všem odpovídá bezprostředně, telefonicky nebo písemně - v roce 2006 bylo odesláno asi 460 faxů, e-mailů nebo dopisů. Jde především o menší a střední privátní firmy, rozsah jimi poptávaného zboží je velmi široký - jde hlavně o dodávky pro výrobní spotřebu, velkou část tvoří poptávky po zemědělských a potravinářských výrobcích.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

ČR a PL si navzájem neposkytují žádnou rozvojovou pomoc.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Význam služeb v národní ekonomice Polska

V delším časovém období se sektor služeb již jeví jako dominující sektor ve vytváření přidanéh hodnoty brutto, cca 64% podíl v celkové přidané hodnotě brutto připadá na sektor služeb. V roce 2006 o růstu HDP rozhodoval v hlavní míře sektor služeb (2,2% z 6,1% růstu HDP).

V roce 2006 přidaná hodnota brutto v sektoru služeb byla ve výši 595,7 mld. PLN, z toho 77,5% tj. 461,7 mld. PLN v oblasti tržních služeb (obchod a opravy, hotely a resturace, doprava, spoje, finanční atd.) a 22,5% tj. 134 mld. PLN v sektoru netržních služeb (státní administrativa, povinné sociální a zdravotní pojištění, atd.).

V sektoru služeb pracuje kolem 60% zaměstnaných. Průměrná zaměstnanost v sektoru služeb se zvýšila o 1,5%, tj. z 5,2 mil. na 5,3 mil.zaměstnaných, pro srovnání - v celém hospodářství v roce 2006 byl nárůst 1,6% zaměstnanosti.

V roce 2006 bylo v sektoru služeb evidováno více než 2795 tis. hospodářských subjektů, což je asi 77% jednotek z celého hospodářství. Počet subjektů ve službách ve srovnání s rokem 2005 se příliš nezměnil. Výraznou část tvoří soukromé subjekty 95,2% v roce 2006. Více než 63% subjektů jsou jednostky působíci v oblasti velkoobchodu a maloobchodu i služeb v oblasti podpory nemovitostí a firem.

Struktura sektoru služeb podle velikosti subjektů je podobná jako struktura celého hospodářství. V sektoru služeb 95,8 % tvoří mikropodniky, malé a střední firmy (od 10 do 49 zaměstnanců) 3,5% podíl a velké firmy (více než 50 zaměstnanci) necelý 1% podíl.

V období 1995-2006 došlo k nárůstu podílu služeb v přidané hodnotě brutto (v běžných cenách) z 42,3%v roce 1995 do 49,4% v roce 2006. Pro srovnání, ve stejném období se podíl sektoru průmyslu snížil z 28,4% (1995) do 25,1% (2006). V období zpomalení hospodářského růstu podíl sektoru průmyslu se snížil, podíl služeb vzrostl.

Obchod a opravy - představuje největší sekci v celém sektoru služeb. V roce 2006 v této sekci bylo evidováno 1161 tis. subjektů, což bylo 31,9% subjektů z celého hospodářství.Již třetím rokem je zaznamenán pokles počtu jednotek této sekce. Hlavním důvodem této situace je pokles počtu mikropodniků působících v maloobchodě. Malé obchody stále častěji prohrávají v konkurenčním cenovém boji s velkopovrchovými obchodními firmami. V oddíle prodej a opravy automobilů a motocyklů došlo k nárůstů počtu jednotek. Největší podíl v oblasti prodeje a oprav mají subjekty maloobchodního prodeje (65,3%), podniky velkoobchodního a komisního prodeje (23,6%), prodej a oprava vozidel (11,1%).

Průměrná měsíční mzda brutto byla v roce 2006 1999 PLN a bylo to 80% průměrného měsíční mzdy brutto v celém hospodářství. Třeba upozornit, že subjekty působící v oblasti ochodu a oprav jsou většinou mikropodniky, kde mzdy jsou značně nižší než v jiných sekcích (např. hotely a restaurace). Také je velký rozdíl v závislosti na formě vlastnictví, v soukromém sektoru jsou značně nižší než v sektoru veřejném (tomu odpovídají mzdy 1989 PLN a 2972 PLN).

Maloobchodní prodej (ve stálých cenách) se zvýšil o 11,9% vůči 1,5% v roce 2005. Největší nárůst byl zaznamenán v prodeji oděvů a obuvi (o 27,9%), prodej v nespecializovaných obchodech (o 20,7%), prodej nábytku, RTV a AGD - bílá technika (o 20,6%), prodej automobilů, motocyklů a dílů (o 17,7%).

Prodej ve velkoobchodech vzrostl (v běžných cenách) o 9,0% ve srovnání s rokem 2005. Vysoká dynamika růstu se týkala prodeje strojů, zařízení a doplňujího vybavení (nárůst o 51,2%), tabákové výrobky (o 28,6%). Nejnižší dynamika růstu byla v prodeji alkoholických a nealkoholických nápojů (2,5%), kosmetiky a farmaceutických výrobků (6,6%).

Oživení prodeje v oblasi malo a velkoobchodu mělo velký vliv na zlepšení ekonomicko-finanční situace sekce prodej a opravy. Rychlejší růst příjmů než výdajů, způsobil vylepšení finnačních výsledků a ukazatelů rentability.

V první polovině roku 2007 se udržela dosti vysoká dynamika prodeje. Maloobchodní prodej (ve stálých cenách) se zvýšil o 15,6% (v první polovině roku 2006 o 10,5%), nejvíce v prodeji oděvů a obuvi (o 39,1%), automobilů, motocyklů a dílů (o 34,6%), prodej tisku a knížek (o 33,1%). Velkoobchodní prodej (v běžných cenách) vzrostl o 16,2% (před rokem o 8,1%), z toho prodej výrobků AGD a RTV o 22,3%.

Finanční služby - od poloviny 90-tých let probíhají ve finančním sektoru velké změny související s procesem liberalizace a reforem privatizačního charakteru s velkým podílem zahraničního kapitálu. Souběžně s těmito změnami značně vzrostly finanční sprostředkovatelské služby, které se také více diversifikovaly. Polský finanční systém je efektivní, stabilní a konkurenční. Právní rámec byl v dostatečné míře harmonizován s předpisy EU.

Bankovnictví - v roce 2005 podíl aktiv bankovního sektoru v HDP byl ve výši 60,7%. Dominantní podíl v aktivech polského bankovního sektoru vlastní banky s většinovým podílem zahraničního kapitálu (70% aktiv), z toho 53% aktiv sektoru je ovládáno institucemi z EU.

Pojišťovnictví - druhý, co do velikosti segment polského finančního sektoru s aktivami na úrovni 11% HDP. I když se v posledních letech dosti dynamicky rozvíjel, tak stále je tu dosti velký potenciál pro další rozvoj, protože nasycení trhu je stále nízké. Sektor pojišťovnictví je charakterizován velkou koncentrací - největší pojišťovací instituce měla v roce 2005 49% podíl v oblasti pojištění majetku a 40% podíl v oblasti životního pojištění. V roce 2005 hodnota pojistných splátek brutto v celém pojišťovnickém sektoru dosáhla historicky nejvyšší hodnoty 3,25 % HDP. Většina pojišťoven v Polsku je ve vlastnictví zahraničních investorů. Německé subjekty dominují v oblasti pojištění majetku. (Velký problém je vztah k holandské skupině EUREKO)

Kapitálový trh - co do počtu vedených na burze společností, představuje polský trh cennými papíry největší kapitálový trh ve střední a východní Evropě. Varšavská burza cenných papírů (WGPW) se od doby její restituce v roce1991 stabilně rozvíjí a na konci roku 2005 její kapitalizace dosáhla 33% HDP a počet vedených na burze společností dosáhl 240. Na dobrý rozvoj burzy měl vliv rychlý hospodářský růst v roce 2003 a 2004 a reforma důchodového systému, která stanovila otevřené důchodové fondy.

Cestovní ruch je sektorem, který je charakterizován velkou dynamikou rozvoje. V roce 2006, podle odhadu Institutu turistiky, výdaje cizinců v Polsku dosáhly 22,4 mld. PLN, pro srovnání výdaje polských obyvatel na tuzemskou turistiku dosáhly 18,9 mld. PLN. V roce 2006 do Polska přijelo 65,1 mil. cizinců, což bylo o 0,8% více než v roce 2005.

V první polovině roku 2007 přicestovalo do Polska 14,6 mld. cizinců, co je o 14% více než ve stejném období minulého roku. Nejvíce turistů přijíždí z Německa, na druhém místě (z Ruska, Běloruska), na třetím (z Ukrajiny, Litwy, Estonska), teprve čtvrté místo jsou cizinci z České republiky a Slovenska.

Zvýšil se (o více než 20%) příjezd cizinců z: Irska, Jižní Koreje, Portugalska, Velké Británie, Belgie, Norska, Španělska, Holandska, Rumunska a Dánska.

V roce 2006 se cizinci kryticky vyjadřovali k příjezdovým podmínkám, co čtvrtý turista si stěžoval na komunikační problémy v Polsku, další krytické úvahy se týkaly bezpečnosti, sanitárního stavu a dostupnosti potřebných informace.

Celkové nedostatky, které omezují nárůst příjezdů cizinců do Polska: nepostačující finanční prostředky určené na propagaci Polska, slabá dopravní infrastruktura včetně nízkého počtu a propustnosti regionálních letišť, nepříznivé hodnocení Polska jako země s nízkou úrovní bezpečnosti.

Stavebnictví - přidaná hodnota ve stavebnictví v r. 2006 dosáhla 61,1 mld. PLN, což bylo 6,6% podíl v přidané hodnotě brutto (6,0% v roce 2005). Prodej stavebně-montážní výroby v r. 2006 byl 89,9 mld. PLN a vzrostl o 12% vůči roku 2005, kdy byl 8%. Stavebnictví je společně s obchodem nejvíce sprivatizovaný sektor hospodářství. Na základě makroekonomických údajů a vysokého stupni objednávek lze soudit, že růstová tendence dynamiky má dlouhodobější charakter. Problémy, které jsou ve stavebnictví lze charakterizovat: vysoké náklady na pracovní síly, nedostatek vykvalifikovaných pracovníků z důvodů značného odlivu pracovníků do lépe placených míst EU, snížení počtu i kvality odborných (základních a středních) škol, co má za následek snížení počtu kvalifikovaných absolventů. S cílem snížení problémů souvisejících s trhem práce, polská vláda zavedla několik nařízení umožňujících přístup obyvatel jiných zemí na polský trh práce: od 1. ledna 2007 volný přístup na pracovní trh mají obyvatelé Bulharska a Rumunska, 10. ledna 2007 nařízení ministra práce a soc. věcí zrušilo omezení týkajíce se trhu práce pro obyvatele EU a zemí EFTA, v červenci 2007 nařízení ministra práce a soc. věcí rozšířilo možnost získání práce bez povolení ve všech sektorech hospodářství pro obyvatele Běloruska, Ruska a Ukrajiny. Zdá se, že příliv nových pracovníků z těchto zemí příliš nezmění současnou situaci a dalším krokem bude otevření polského trhu práce, v širším než doposud rozsahu, pro obyvatele z azijských zemí.

Doprava
Služby v sekci dopravy, skladového hospodářství a spojích se v roce 2006 podílely 14,3 % (v běžných cenách) v přidané hodnotě brutto v sektoru tržních služeb a 7,1% v celém hospodářství. V roce 2006 přidaná hodnota (v cenách stálých) byla 6,5% a byla o 2,9% větší než v roce 2005. Průměrná zaměstnanost v této sekci byla 585 tis. osob, o 1,3% více než v roce 2005.

Podobně jako v sekci obchodu a oprav, dominují i v této sekci mikropodniky, které stanoví 97,9% subjektů. Asi 90% subjektů představují podniky fyzických osob, civilní společnosti - 5,2%, společnosti obchodního práva - 4,5%. Působících v této sekci 99,7% podniků patří do privátního sektoru.

Průměrná měsíční mzda v sekci dopravy, skladového hospodářství a spojích byla nominálně o 3,1% vyšší než v roce 2005 a byla ve výši 2673 PLN. V podnicích s počet zaměstanců výše než 9 vzrostla mzda o 2,9%, z toho nejvíce v pozemní dopravě (včetně potrubního přenosu) o 3,1%, v oblasti vodní dopravy byl zaznamenán pokles mezd o 5,9%.

V ekonomicko-finanční situaci v sekci dopravy, skladového hospodářství a spojích došlo v roce 2006 k výraznému zlepšení. Příjmy rostly rychleji než výdaje (příjmy: 11,7%, výdaje:10,9%). Finanční výsledek netto vzrostl o 26,7% a brutto o 22,5%. Nejrychlejší tempo růstu bylo v oddíle pozemní dopravy a potrubního přenosu.

Telekomunikace - stacionární telefonie prochází v Polsku těžkým obdobím: již několik let lze sledovat stagnaci. V roce 2005 nastoupilo drastické snížení počtu abonentů (pokles o 1,2 mil. linek). Celkový počet stacionárních linek na konci roku 2006 byl 11,5 mil. Předpokládá se, že v období 2007-2008 celkový počet linek se již nesníží, ale změní se jejich struktura.
Dominantním operátorem pevných linek je Telekomunikacja Polska S.A. (TP), dalšími jsou mimo jiné Tele2 Polska, GTS-Energis, telefonia Dialog, Netia, Exatel, Długie Rozmowy. Dominantní podíl TP svědčí o tom, že v Polsku telekomunikační trh stále není plně konkurenční a jsou potřebná stimulace formou regulačních předpisů.

ICT - Úroveň využití informačně-telekomunikačních technologií (ICT) ve firmách v Polsku:
- 95 % podniků využívá PC, 92 % má přístup k Internetu,
- 35 % pracuje pravidelně (nejméně 1 x týdně) s PC, 26 % s Internetem,
- co pátý podnik využívá bezplatné SW - open source, např. Linux. Více využíváno ve velkých podnicích (58 %) než v malých *(16 %),
- 21 % podniků má systém CRM (systémy pro informace o klientech),
- 13 % firem má systém ERP (systémy pro plánovaní zdrojů),
- 64 % podniků využívá Internet pro kontakt se státní administrativou,
- dynamicky se rozvíjí elektronický obchod.
*) malé podniky (10 - 49 zaměstnanců), střední (50 - 249 zaměstnanců), velké (250 a více zaměstnanců).

Energetika
- Sektor elektro-energetický, 95 % elektrické energie se vyrábí z uhlí. Vzhledem k tomu, že celá řada výrobních bloků nesplňuje ekologické podmínky, bude muset dojít do ukončení těchto bloků, které většinou vyrábějí elektřinu spalováním uhlí a budou nahrazeny modernějšími jednotkami využívající moderní technologie spalovaní uhlí. Ekologické podmínky také budou nutit Polsko k většímu využití elektráren a tepláren na plyn, obnovitelné zdroje energie a uvažuje se také o atomové elektrárně. Polsko nemá dostatečné propojení se sousedními zeměmi, což neumožňuje efektivní fungování na trhu s elektrickou energií. V roce 2005 byl export energie 15775 GWh, import 4789 GWh. Obnovitelné zdroje energie - v Polsku zákon o biosložkách a plynných biopalivech (Dz.U.Nr 169, poz. 1199) a o systému monitorování a kontrole kvality paliva (Dz.U.Nr 169, poz. 1200), které daly impuls pro nové investice, které by měly do roku 2010 zajistit 5,75% podíl biosložek na trhu pohonných hmot, 10% v roce 2020. V roce 2006 prodej pohonných hmot a biosložek (v tis. tun): benzín (4150), nafta (5400), bioetanol (77,3), estery (39,5), biosložek podle energ. hodnoty (0,85). Polsko čekají potíže při nákupu emisních povolenek na CO2.

- Sektor ropy a zemního plynu. Vzhledem k geografické poloze Polska, hlavním dodavatelem ropy do Polska je Rusko (92,6%), ropovodem Przyjażń, kde majitelem i operátorem plynovodu je společnost Przedsiębiorstwo Eksploatacji Rurociągów Naftowych Przyjaźń SA (patřící Státní pokladně). Alternativní infrastruktura pro dodávky nafty je přístav Gdaňsk, kde obsluhu naftového terminálu zajišťuje také společnost Przedsiębiorstwo Eksploatacji Rurociągów Naftowych Przyjaźń SA. Hlavním operátorem v oblasti hotových produktů je společnost Operator Logistyczny Paliw Plynnych Sp. Z o.o. (systém stanic, palivový terminál Dębogórze, ropovody), která zjišťuje všem účastníkům naftového trhu přístup k infrastruktuře tekutých paliv. Největší tuzemskou firmou v sektoru ropy je společnost Polski Koncern Naftowy ORLEN S.A. vlastnící jeden z největších a nejmodernějších rafinérních a petrochemických komplexů v Evropě (společnost je majitelem ORLEN Deutschland, rafinérie AB Možeiku Nafta, většinovým majitelem solných dolů Kopalnie Soli - IKS Solino v Inowroclawi a českého Unipetrolu). Skupina LOTOS S.A. je druhým co do velikosti subjektem působícím v ropném sektoru. Do společnosti patří mimo jiné: Rafineria Gdańska, vrtná společnost Petrobaltic. Výroba v polských rafinériích plně pokrývala v roce 2006 spotřebu benzínu, lehkých a těžkých palivových olejů a kolem 80% spotřebu nafty.

- Sektor zemního plynu má pouze 13% podíl v celkých dodávkách prvotní energie, tzn. že v kategoriícj stupně rozvoje trhu se zemním plynem patří Polsko spíše k začínajícím zemím. Dodávky zemního plynu v roce 2006 pro tuzemskou spotřebu byly ve výši 14,5 mld. m3, z toho import zemního plynu 10 mld.m3, což bylo kolem 70% spotřeby. Zbývající 4,5 mld. m3 bylo pokryto tuzemskými dodávkami zemního plynu. Zahraničními dodavateli zemního plynu jsou Rusko (cca 47%), Německo a země střední Azie. Dominantní roli v oblasti zemního plynu má v Polsku kapitálová skupina PGNiG S.A., která je majitelem všech skladů zemního plynu na území Polska (PGNiG S.A je také majitelem společnosti Polskie LNG - společnosti pro výstavbu terminálu pro import a zpětné zplyňovaní skapalněného plynu). Největším nezávislým distributorem zemního plynu je společnost G.EN.GAZ ENERGIA S.A., druhým co do velikosti je společnost Media Odra Warta Sp. z o.o. Přenosovou činností se zabývá společnost OGP Gaz-System S.A.

Postavení služeb v zahraničním obchodě Polska

Vývoj zahraničního obchodu se službami

Zahraniční obrat obchodu službami v Polsku v r. 2009 činil 38,2 mld. Euro. Po celé období od r. 2004 má silnou růstovou tendenci s rostoucí kladnou bilancí. V absolutních hodnotách je přitom 1,5 krát vyšší než zahraniční obchod službami v České republice, jeho intenzita vztažená na obyvatele je však  o více než polovinu nižší než v Česku (v r. 2008 1724 USD v Polsku oproti 3828 USD v ČR). Rovněž podíl bilance obchodu službami na tvorbě HDP je podstatně nižší než v ČR (0,4% oproti 1,3%). Obchod službami se podílí na zahraničním obchodě zbožím zhruba jednou pětinou. (21,4% v r. 2008 ve srovnání s ČR, jejíž podíl je 18,2%).

Vzájemný obchod službami mezi Českou republikou a Polskem vzhledem k tomu, že se jedná o dva sousední státy, je relativně méně vyvinutý. Vývoz služeb v r. 2009 činil 10,5 mld. Kč (cca 400 mil. €) a dovoz 6,4 mld. Kč (245 mil. €). Polsko se podílí na našem celkovém vývozu služeb 2,7%, dovoz služeb z Polska je ještě na nižší úrovni (1,8%). Pokud se týká celkového českého obratu obchodu se službami, Polsko je až na 11. místě (rovněž tak ve vývozu služeb, v dovozu je dokonce až na 13. místě).

V zahraničním obchodě služeb saldo v roce 2007 bylo kladné a ve výši 2897 mil. EUR. O velikosti salda rozhodlo: kladné saldo cestovního ruchu a kladné saldo dopravních služeb. Z výsledků za rok 2007 vyplývá, že ve službách byl dosti vysoký obrat, příjmy byly ve výši 20874 mil. EUR a výdaje 17977 mil. EUR, což dalo saldo 2897 mil. EUR - více o příjmech a výdajích viz tabulka níže Vývoj služeb v Polsku v období 1995 - 2007 (v mil. EUR).

Česko-polský obchod službami 2009

Název	Celkem (2009 v mil. CZK)
	Příjmy	Výdaje	Saldo
SLUŽBY	10 456,0	6 368,9	4 087,1
Doprava	2 579,2	2 413,8	165,3
Námořní doprava	5,4	69,0	-63,6
Letecká doprava	1 020,5	159,3	861,2
Železniční doprava	586,8	648,2	-61,4
Silniční doprava	892,6	1 274,0	-381,4
Vnitrozemská vodní doprava	0,0	0,4	-0,4
Potrubní přeprava a přenos elektřiny	31,5	102,2	-70,7
Ostatní podpůrné a vedlejší dopravní služby	42,3	160,8	-118,5
Cestovní ruch	3 349,3	491,9	2 857,3
Pracovní cesty	843,5	285,8	557,7
Soukromé cesty	2 505,8	206,2	2 299,6
Ostatní služby	4 527,3	3 462,9	1 064,4
Služby v oblasti spojů	235,3	261,2	-25,9
Služby v oblasti stavebnictví	470,3	182,2	288,1
Pojišťovací služby	7,5	40,9	-33,4
Služby výpočetní techniky a informační služby	245,8	134,8	111,0
Autorské a jiné odměny a licenční poplatky	63,7	60,3	3,4
Ostatní služby obchodní povahy	3 438,6	2 715,7	722,8

Nejvýznamnější položkou jsou služby obchodní povahy (příjmy 3,4 mld. CZK, výdaje 2,7 mld. CZK), poté služby v turistickém ruchu ( příjmy 3,3 mld. CZK, výdaje 0,5 mld. CZK) a služby dopravní (příjmy 2,6 mld. CZK, výdaje 2,4 mld. CZK). Z hlediska konečného salda jsou nejvýznamnější příjmy z cestovního ruchu (Poláci jsou čtvrtou nejvýznamnější zahraniční klientelou v ČR – celkem 377 tis. návštěvníků z Polska v r. 2008), významná je aktivní bilance letecké dopravy (Ruzyně je významnější letiště pro osobní a nákladní tranzit než varšavské letiště), do budoucna poroste kladná bilance služeb ve stavebnictví (účast českých firem na budování polské infrastruktury). Po dokončení stavby plynárenského interkonektoru v r. 2011 podstatně vzrostou příjmy pro Českou republiku z dodávek plynu

Další informace:
www.nbp.gov.pl Národní banka Polska
www.mg.gov.pl Ministerstvo hospodářství PL
www.stat.gov.pl Hlavní statistický úřad PL
www.ure.gov.pl Úřad regulace energetiky

 

 

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu