Polsko: Vnitropolitická charakteristika

© Zastupitelský úřad Varšava (Polsko)

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Státní zřízení

Polská republika je parlamentní demokracií. Parlament se skládá ze Sejmu a Senátu. Volby do obou komor probíhají současně, poměrným systémem do Sejmu a většinovým do Senátu. Volební období trvá čtyři roky. Polský  systém politických stran se po pádu komunismu několikrát zásadně změnil. V současné době neprobíhá hlavní politický  souboj mezi levicí a pravicí, ale mezi dvěma pravicovými stranami-Občanskou platformou a stranou Právo a spravedlnost. Poslední řádné volby do obou komor proběhly 21. října 2007, po kterých byla vytvořena vládní koalice Občanské platformy a Polské lidové strany.  Další řádné parlamentní volby se uskuteční v říjnu 2011.

Hlavní parlamentní politické strany

Občanská platforma (PO) je stranou pravého středu s liberálním ekonomickým programem. Je členem Evropské lidové strany. V jejím čele stojí  premiér  Donald Tusk. PO ve svém programu deklaruje nutnost provedení zásadních ekonomických reforem, jejich přijetí však z obavy před nepříznivou reakcí voličů odkládá.  Přes absenci klíčových legislativních změn se snaží o přijetí dílčích opatření k zachování rozpočtové stability. Od roku 2007 PO vyhrála všechny volby, vždy však s podstatně menší převahou, než jakou jí přisuzovaly předvolební průzkumy. Uvnitř PO existuje jisté napětí mezi premiérem Tuskem a maršálkem Sejmu Grzegorzem Schetynou. Stále větší vliv má prezident Bronisław Komorowski.

Právo a spravedlnost (PiS) je konzervativní strana s důrazem na nutnost obhajoby polských národních zájmů. V Evropském parlamentu je členem frakce Evropských konzervativců a reformistů. Jedním ze zakladete strany byl prezident Lech Kaczyński, který zahynul se svou manželkou a dalšími ústavními činiteli a osobnostmi při letecké tragédii u Smoleńska. Předsedou PiS je jeho bratr Jarosław Kaczyński, který byl premiérem od roku 2005 do předčasných voleb v roce 2007. Program PiS  lze charakterizovat jako program křesťansko demokratického typu s důrazem na silnou roli státu ve školství a kultuře, ale i zdravotnictví. V ekonomické  a právní oblasti klade důraz na podporu malých a středních podnikatelů, legislativu  vedoucí k nápravě poměrů, především pokud jde o vymahatelnost práva a tvrdý postup vůči hospodářské kriminalitě, korupci a také vlivům bývalých komunistických funkcionářů. V unijních otázkách PiS odmítá posílení federativních prvků a chce zachovat EU jako společenství národních států.

Svaz demokratické levice (SLD) byl po volbách v roce 2001 nejsilnějším politickým subjektem v  parlamentu. Po tzv. aféře Rywin se jeho podpora radikálně snížila. Tato strana socialistického typu vznikla ze zrušené PZPR (Polská sjednocená dělnická strana),. Problémem SLD je minulost mnoha jejích členů a funkcionářů na centrální i nižší úrovni. Politika SLD je jednoznačně pro EU.  Přestože byla v minulosti pro vstup Polska do NATO, k vojenským akcím aliance v poslední době se staví odmítavě. Odmítá i rozmístění prvků protiraketové obrany v Polsku. Šéfem SLD je Grzegorz Napieralski prosazující tradiční levicový program,  který ve vnitrostranickém souboji porazil Wojciecha Olejniczaka, který chtěl stranu posunout  k moderním evropských levicovým stranám. SLD je členem Strany evropských socialistů.

Polská lidová strana (PSL) je menší stranou současné vládní koalice a zastává zájmy polského venkova Z této pozice se jí v posledních letech podařilo vytlačit   populistickou stranu  Sebeobrana.. Současným předsedou strany je vicepremiér a ministr hospodářství Waldemar Pawlak. PSL je stejně jako PO členem Evropské lidové strany.


 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Prezident je volen v přímých volbách  na 5-leté funkční období. Zvolen může být dvakrát. Současnou hlavou státu je bývalý maršálek Sejmu za PO Bronisław Komorowski, který v červenci 2010 v předčasných prezidentských volbách po smoleňské tragédii porazil kandidáta PiS Jarosława Kaczyńského. Skončilo tak období kohabitace premiéra z PO a prezidenta z PiS.  Přestože je Polsko parlamentní republikou, prezident má silnější postavení než je tomu například v ČR.  V zahraniční politice je silnější postavení dáno článkem ústavy, podle kterého je prezident nejvyšším představitelem Polské republiky  a garantem kontinuity státní moci a dohlíží na dodržování ústavy, suverenitu a bezpečnost země a nedotknutelnost a nedělitelnost území Prezident má právo svolávat Národní bezpečností radu, která je poradním orgánem v otázkách vnitřní a vnější bezpečnosti. Prezident má také zákonodárnou iniciativu a silné suspenzivní právo veta, k jehož přehlasování je třeba 3/5 většiny za přítomnosti nadpoloviční většiny poslanců

 

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

Předseda polské vlády
Donald Tusk - premiér
Předseda strany Občanská platforma (Platforma Obywatelska)

Rada ministrů
Waldemar Pawlak - místopředseda vlády
Ministr hospodářství.
Předseda Polské lidové strany (Polskie Stronnictwo Ludowe)

Jerzy Miller
Ministr vnitra
Generální tajemník Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Elżbieta Bieńkowska
Ministryně pro místní rozvoj
Bezpartijní, ředitelka Slezského podnikatelského centra (Śląskie Centrum Przedsiębiorczóści w Katowicach).

Krzysztof Kwiatkowski
Ministr spravedlnosti - generální prokurátor PR
Politik Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Michał Boni
Ministr bez portfeje.

Adam Giersz
Ministr sportu a turistiky.
Člen Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Jolanta Fedak
Ministryně práce a sociálních věcí.
Místopředsedkyně Polské lidové strany (Polskie Stronnictwo Ludowe)

Cezary Grabarczyk
Ministr infrastruktury.
Člen Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Aleksander Grad
Ministr státního majetku.
Člen Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Katarzyna Hall
Ministryně národního vzdělání

Bogdan Klich
Ministr národní obrany.
Člen Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Barbara Kudrycka
Ministryně vědy a vysokých škol .
Člen Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Ewa Kopacz
Ministryně zdravotnictví.
Předsedkyně Platformy občanů v mazowieckém kraji (Platforma Obywatelska)


Andrzej Kraszewski
Ministr životního prostředí.

Jan Vincent-Rostowski
Ministr financí.

Marek Sawicki
Ministr zemědělství a rozvoje venkova.
Zástupce předsedy Polské lidové strany (Polskie Stronnictwo Ludowe)

Radosław Sikorski
Ministr zahraničních věcí.
Člen Občanské platformy (Platforma Obywatelska)

Bogdan Zdrojewski
Ministr kultury a národního dědictví.
Člen Občanské platformy (Platforma Obywatelska)


Paweł Graś
Tiskový mluvčí rady ministrů.

Zdroj: http://www.kprm.gov.pl/rzad/sklad_rzadu (03/2011)

 

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter