Polsko: Zahraničně-politická orientace

© Zastupitelský úřad Varšava (Polsko)

3.1. Členství v mezinárodních organizacích a regionálních uskupeních

Polsko je členem nejvýznamnějších  mezinárodních organizací, podobně jako ČR. Je zakládajícím členem OSN; aktivně se podílí na práci organizace a jejich agencií, mj. v rámci mírových misí. Je členem EU (v druhé polovině roku 2011 převezme předsednictví v Radě EU),  NATO,OECD, WTO, Schengen zóny. Aktivně pracuje jako člen OBSE, ve Varšavě má sídlo kancelář ODIHR i Stálý sekretariát Společenství demokracií. Z evropských agentur  ve Varšavě sídlí FRONTEX..

V rámci  regionu je členem Visegrádské skupiny, SEI a Rady států Baltského moře.

Evropská unie (EU – vstup 2004)

Severoatlantická aliance (NATO – 1999)

Organizace Spojených národů  (OSN – 1949)

Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE –1995)

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD – 1996)

Rada Evropy (RE – 1991)

Mezinárodní měnový fond (MMF/IMF – 1986)

Světová obchodní organizaci (WTO – 1995)

Světová banka (WB – 1986)

Společenství demokracií – (CD – 2000)

Visegrádská skupina  a  Mezinárodní visegrádský fond  (V4 – 1991)

Středoevropská iniciativa (SEI – 1991)

Rada baltických států (BSS – 1992)

Výmarský trojúhelník (W3 – 1991)

 

zpět na začátek

3.2. Účast země na mnohostranných smlouvách a dohodách

Účast Polské repuliky v mnohostranných smlouvách a dohodách je do značné míry totožná s účastní v mezinárodních organizacích (viz. 3.1.)

Mezi nejvýznamnější mnohostranné dohody, které PR podepsalo, lze zařadit především přistoupení země

k NATO a EU. K významnějším dále patří například:

· Římský statut Mezinárodního trestního tribunálu (2001)

· Protokol z Kjótó k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (2002)

 

zpět na začátek

3.3. Přehled bilaterálních smluv s ČR (včetně data vstupu) – mimo smluv dle kap.7.1.

Česká republika a Polská republika postupně deklarovaly svůj zájem na co nejlepších bilaterálních vztazích, jejichž vývoj se od standardní sousedské a přeshraniční spolupráce přesunul k velmi blízké spolupráci při hájení zahraničněpolitických zájmů obou zemí (k euroatlantickému procesu, k procesu evropské integrace, jakož i regionální spolupráci). K vysoké úrovni česko-polského vztahu přirozeně vede zeměpisné sousedství, snadno překonatelná jazyková bariéra či oboustranný akcent na pozitivní momenty vztahu v dějinách.

Odrazem intenzivní spolupráce je také hojný počet bilaterální smluv, který dosahuje téměř jedné stovky (kompletní výčet smluv je k dispozici na Mezinárodněprávním odboru Ministerstva zahraničních věcí ČR).

Mezi významnější z nich patří například:
· Smlouva mezi vládou ČSFR a vládou PR o dobrém sousedství, solidaritě a přátelské spolupráci (1991)
· Dohoda mezi vládou ČR a vládou PR o přeshraniční spolupráci (1994)
· Smlouva mezi ČR a PR o spolupráci a vzájemné pomoci při katastrofách, živelních pohromách a jiných mimořádných událostech (2000)

Přehled bilaterálních česko-polských dohod je na webových stránkách Velvyslanectví ČR v Polsku: www.mzv.cz/warsaw v záložce "Vzájemné vztahy", "Bilaterální dohody".

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter