- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Intenzita zapojení Polska do mezinárodní výměny zboží je stále na poměrně nízké úrovni. Podíl vývozu na vytvořeném hrubém domácím produktu činí přibližně 30% a je méně než poloviční ve srovnání s Českou republikou (cca 75%). Je to dáno jednak velikostí ekonomiky Polska, která je dnes šestá největší v Evropské unii, jednak jeho geografickou polohou.
Přesto od vstupu Polska do EU v r. 2004 do roku 2008 vzrostl jeho zahraniční obchod přibližně o 100%, a to jak ve vyjádření ve zlotých (PLN), tak i v Eurech. Pro polský zahraniční obchod je typická dlouhodobá záporná obchodní bilance, která se však v posledních letech podstatně snižuje.
V roce 2008 došlo k podstatnému snížení hodnoty PLN vůči Euru a dolaru (od července 2008 do ledna 2009 došlo ke snížení jeho kurzu z 3,20 za 4,70 PLN za 1€), což představovalo de facto jeho devalvaci. Paradoxně v krizovém období roku 2009, kdy ve většině evropských zemí dochází k hlubokému útlumu zahraničního obchodu, v Polsku se pokles ZO projevil pouze ve vyjádření v Euru, zatímco v národní měně došlo k růstu exportu a mírnému snížení dovozu, což vedlo ke snížení záporného salda obchodní bilance a podpoře růstu ekonomiky i v krizovém období.
Podstatně se zvýšily reálné směnné relace (104,4 proti 97,9 v r. 2008), a tak po stabilizaci PLN (mírný růst jeho hodnoty v průběhu celého roku 2010) byly obnoveny trendy exportu a zvýšila se konkurenceschopnost polského zboží na zahraničních trzích.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| Export | Import | Saldo | Řetězové indexy růstu | |||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| exportu | importu | |||||||||
| mld. PLN | mld. € | mld. PLN | mld. € | mld. PLN | mld. € | PLN | € | PLN | € | |
| 2004 | 272,1 | 59,7 | 325,6 | 71,4 | -53,5 | -11,7 | - | - | - | - |
| 2005 | 288,8 | 71,4 | 328,2 | 81,2 | -39,4 | -9,7 | 106,1 | 119,6 | 100,8 | 113,7 |
| 2006 | 343,8 | 87,9 | 394,0 | 100,8 | -50,2 | -12,9 | 119,0 | 123,1 | 120,0 | 124,1 |
| 2007 | 386,6 | 101,8 | 456,8 | 120,4 | -70,3 | -18,6 | 112,4 | 115,8 | 115,9 | 119,4 |
| 2008 | 405,4 | 116,2 | 497,0 | 142,4 | -91,6 | -26,2 | 104,9 | 114,1 | 108,8 | 118,3 |
| 2009 | 423,5 | 98,3 | 463,4 | 107,5 | -39,9 | -9,3 | 104,4 | 84,6 | 93,2 | 75,5 |
| 2010 I-X | 390,1 | 97,4 | 429,9 | 107,4 | -39,9 | -10,0 | 110,8 | 120,3 | 114,4 | 121,0 |
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Teritoriálně je zahraniční obchod realizován zejména se zeměmi EU, jejíž podíl v současné době dosahuje 79% v exportu a 60% v importu. Podíl rozvojových zemí se pohybuje kolem 7% v exportu a 20% v importu (suroviny). Podíl zemí střední a východní Evropy (AL, BY, CR, MO, RF, UA) představuje v obou směrech kolem 10%.
Největšími obchodními partnery je Německo (49,7 mld. € obratu), následované Itálií (14,0), Ruskem (12,8), Francií (11,8), Čínou (11,1) a Českem (9,6). Následující tabulka uvádí deset nejvýznamnějších partnerů podle procentního podílu v exportu a importu (podle země původu):
Zahraniční obchod PL podle nejvýznamnějších obchodních partnerů v r. 2009
| Export | Import | |||
| 1 | Německo | 26,1% | Německo | 22,4% |
| 2 | Francie | 6,9 | Čína | 9,3 |
| 3 | Itálie | 6,9 | Rusko | 8,5 |
| 4 | V. Británie | 6,4 | Itálie | 6,8 |
| 5 | Česko | 5,8 | Francie | 4,6 |
| 6 | Nizozemí | 4,2 | Nizozemí | 3,6 |
| 7 | Rusko | 3,7 | Česko | 3,6 |
| 8 | Maďarsko | 2,7 | Korea | 3,0 |
| 9 | Švédsko | 2,7 | V. Británie | 3,0 |
| 10 | Španělsko | 2,6 | Belgie | 2,3 |
Podíl Německa a nejdůležitějších vyspělých partnerů se v posledních letech mírně snižuje, roste podíl menších zemí a zejména Ruska a Číny. Zhruba polovina čínského zboží jde do Polska před další překupníky v jiných zemích. Rovněž i nizozemské, české a belgické obchodní firmy dodávají na polský trh zboží, které pochází odjinud (v případě dodávek z ČR jde zhruba o zboží za 0,5 mld. €). To platí samozřejmě i pro Německo, jehož podíl jako obchodní země je podstatně vyšší (asi 28% v dovozu).
6.3. Komoditní struktura
Komoditní strukturu polského zahraničního obchodu můžeme charakterizovat jako průmyslově-zemědělskou s vyšším podílem položek potravinářského vývozu, jakož i vyšším podílem surovin a polotovarů, dodávaných v obou směrech. Vývoz strojů a zařízení se v posledních pěti letech zvýšil o 4 procentní body. V souvislosti s rostoucí vyšší konečnou spotřebou a zvyšující se životní úrovní obyvatelstva roste i dovoz hotových výrobků.
| (v mld. €) | 2005 | 2009 | Podíl v r. 2009 na celkovém | |||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Export | Import | Export | Import | exportu | importu | |
| 0 Potraviny a živá zvířata | 6,3 | 4,3 | 9,4 | 7,4 | 9,6 % | 6,9% |
| 1 Nápoje a tabák | 0,4 | 0,4 | 1,4 | 0,7 | 1,4 | 0,7 |
| 2 Suroviny nepoživatelné, bez paliv | 1,6 | 2,5 | 1,9 | 2,9 | 1,9 | 2,7 |
| 3 Minerální paliva, mazadla a příbuzné materiály | 3,8 | 9,3 | 3,0 | 10,1 | 3,1 | 9,4 |
| 4 Živočišné a rostlinné oleje a tuky | 0,1 | 0,3 | 0,2 | 0,4 | 0,2 | 0,4 |
| 5 Chemikálie | 4,8 | 11,6 | 7,7 | 15,1 | 7,8 | 14,0 |
| 6 Tržní výrobky tříděné hlavně dle druhu materiálu | 16,1 | 16,8 | 19,2 | 18,7 | 19,5 | 17,4 |
| 7 Stroje a přepravní zařízení | 27,9 | 29,1 | 42,4 | 38,2 | 43,1 | 35,5 |
| 8 Různé průmyslové výrobky | 10,3 | 6,9 | 13,0 | 11,5 | 13,2 | 10,7 |
| 9 Nespecifikováno | 0,0 | 0,0 | 0,1 | 2,6 | 0,1 | 2,4 |
V Polsku, tak jako ve většině evropských zemí jsou při dovozu vyžadovány mezinárodní, běžně používané doklady:
- SAD - jednotná celní deklarace
- doklad o původu zboží
- originál faktury
- u zemědělských a potravinářských výrobků jsou vyžadovány příslušné fytosanitární a veterinární certifikáty
- u vybraných průmyslových výrobků Certifikát „B“
Celní systém a procedury v PL se v zásadních principech neodlišují od procedur používaných v ČR a v Evropské unii. Některé problémy v praxi vyplývají především ze zaostalosti v oblasti infrastruktury a nedostatečné informovanosti subjektů přihlašujících zboží k odbavení.
Celní zákon PL z 9. 1. 1997 (Dz. Ustaw č.23/1997, pol. 117) mimo jiné stanovuje režim celního skladu (veřejného i soukromého), procedury aktivního zdokonalování v soustavě suspensivní a soustavě vratných cel, procedury úprav pod celní kontrolou, časového odbavení, pasivního zdokonalování a pod.
Polský celní tarif zahrnuje úpravu cel vyplývající z mezinárodních dohod. Používá pro účely klasifikace zboží Kombinovanou klasifikaci Evropské unie, rozděluje zboží do 21 tříd a 97 kapitol, stejně jako Český integrovaný tarif. Do 8 míst vč. je srovnatelný s českým či unijním sazebníkem. Podává souhrnný přehled informací o celních sazbách všeobecných, smluvních i preferenčních (v rozdělení na jednotlivé země nebo skupiny zemí), celních kvótách a sazbách daní (DPH a spotřební) vyměřovaných při dovozu zboží.
Celní hodnotou se rozumí hodnota zboží na předložené faktuře. Cla jsou většinou valorická. Zboží může předložit k celnímu řízení polský dovozce (mající registrační číslo REGON), či polský celní jednatel. Nutno předložit JCD a deklaraci o celní hodnotě. Konečné celní řízení je možné na hranici nebo u vnitrozemského celního úřadu, příslušného dle místa dovozce. Clo a daně se platí po vstupu zboží na polské celní území.
Při vývozu nejsou cla v Polsku uplatňována. Vývozní a dovozní omezení u vybraných položek je stanoveno množstevními nebo hodnotovými kontingenty.
Základní sazba daně z přidané hodnoty v PL je 22 %. Na základě rozhodnutí EU v Bruselu, bude moci Polsko do roku 2010 udržet snížené sazby:
- 7% DPH pro gastronomické služby
- 0% DPH na knížky a odborné časopisy
- 3% DPH pro zemědělské produkty (mléko, vajíčka, maso)
- 7% za služby v oblasti stavebnictví. V této oblasti si Polsko zajistilo prodloužení snížené sazby 7 % DPH zákonem, kde stanovilo definici sociální výstavby, v rámci které je možné dále používat 7% sazbu DPH (týká se to bytové výstavby: byty s užitkovou plochou nepřevyšující 150m2 a domy s užitkovou plochou nepřekračující 300 m2).
Na větší rozsah výrobků než v ČR je uvalena spotřební daň. Při výpočtu DPH pro výrobky a služby třeba zohlednit také spotřební daň (akcyza), příklad:
Cena výrobku/služby+ spotřební daň= cena netto * 22 proc. = cena brutto.
Otázky spojené v PL se zkouškami a certifikací řeší zákon o zkouškách a certifikaci z 31. 4. 1993 (Dz. Ustaw č.55/93, pol. 250). Pro plnění úkolů uvedených v zákoně bylo zřízeno Polské ústředí pro zkoušení a certifikaci (PCBC).
Certifikaci výrobků a systémů kvality provádějí pověřené certifikační orgány. Způsob certifikace výrobků podrobně řeší Rozhodnutí č. 10 Rady pro otázky zkoušení a certifikace z 31. 3. 1995 ve znění pozdějších změn. Způsob certifikace systémů kvality stanovuje rozhodnutí č. 8 z 9. 8. 1994. Systém certifikace výrobků zahrnuje certifikaci povinnou a dobrovolnou. Povinná certifikace se provádí s ohledem na bezpečnostní znak „B", jímž by měly být označeny tuzemské a dovážené výrobky, které by mohly ohrožovat život, zdraví, a přírodní prostředí. Seznam výrobků s povinnou certifikací je uveřejňován v úředním věstníku.
Ve dvoustranném vztahu je dohodou mezi ČR a PL značně usnadněn certifikační postup. V převážné většině jsou navzájem uznávány výsledky zkoušek a certifikáty, certifikát na znak bezpečnosti v PL lze na základě toho obdržet ve zkráceném řízení s výrazně nižšími náklady.
Potraviny dovážené ze zahraničí za účelem jejich přímého zavedení do oběhu nebo úpravy podléhají kontrole Státní sanitární inspekce, v případě výrobků živočišného původu kontrole ministerstva zemědělství a výživy PL (v praxi posudek vydávají především vojevodské sanitárně epidemiologické stanice).
Dovoz dietních potravin a výživných koncentrátů se může konat výhradně na základě povolení hlavního hygienika.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
V roce 2004 došlo obecně ke snížení celních sazeb na zboží ze zemí sdružených ve WTO. Efektivní celní sazba dosáhla průměrné hodnoty 2,25 % (oproti 2,71 % v roce 2001). Nulovým clem byly zatíženy automobily pocházející ze států EU a EFTA. V platnosti zůstávají celní sazby na zemědělské výrobky z těchto zemí, jejichž výše byla dohodnuta již dříve.
Rozšířil se počet výrobků, na něž byl pozastaven výběr cla. Kromě surovin a komponentů pro těžký průmysl, papírenských a tiskařských strojů to byly surové technické oleje, rudy mědi, metylalkohol, diagnostické testy, surový len, odpady niklu, mosaz a bronz.
Prostřednictvím tarifních kontingentů je upraven import zboží určeného k vojenským účelům. Cílem je vytvořit možnosti dovozu s nulovou celní sazbou výrobků a zařízení, která nevyrábí domácí zbrojní průmysl a jsou nezbytná jako komponenty domácí zbrojní výroby.
6.5. Ochrana domácího trhu
Polsko uzavřelo Asociační dohodu s Evropskou unií (vstoupila v platnost 1. 2. 1994) a Dohodu o volném obchodu se zeměmi EFTA (1. 9. 1994). Je zakládajícím členem dohody CEFTA. Dále uzavřelo dohodu o volném obchodu s Litvou (1. 1. 1997), Izraelem (1. 4. 1998), Lotyšskem (1. 4. 1998), Estonskem (1. 1. 1999), Faerskými ostrovy (1. 1. 1999), Tureckem (platnost od 1. 7. 2000) a Chorvatskem (platnost od 1. 4. 2002).
6.6. Zóny volného obchodu
Zóny volného obchodu v Polsku mají smysl pouze pro firmy importující zboží mimo EU.
Klíčová slova pro vyhledání logistických center v Polsku , poskytujících bezcelní zónu jsou:
wolny obszar celny, usługi agencji celnej, składy wolnocłowe
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
