- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Každá polská firma má možnost provádět zahraniční obchod, a to jak vlastním zbožím, tak zbožím jiných výrobců, s výjimkou některých druhů zboží speciálního charakteru, na které je vyžadována licence (zbraně, jaderné materiály atd.).
Prodej českých výrobků je prováděn přímo odběrateli - především u zboží investičního charakteru (např. obráběcí stroje, investiční celky apod.) nebo do velkoskladů (hlavně zboží spotřebního charakteru, potraviny atd.). V ojedinělých případech je možno umístit zboží v celních skladech.
Maloobchodní síť se pod vlivem velkých západních řetězců rychle koncentruje a vstoupit na trh bez vstupu do hypermarketů je velmi obtížné, i když v poslední době dochází k vytváření polských sítí maloobchodů, u kterých však platí podobná pravidla jako u hypermarketů, tj. zápisné, apod.
Polští dovozci velmi neradi obchodují prostřednictvím obchodních firem, zprostředkovatelů a pod. a téměř vždy hledají kontakty na přímého výrobce.
Zahraniční dodavatelé, kteří si chtějí udržet kontrolu nad prodejní sítí, uzavírají s místními velkoobchody smlouvy, poskytují jim úvěry nebo pracují na bázi exkluzivity jednotlivých regionálních distributorů.
Spotřebitelé dávají zpravidla přednost výrobkům dobré jakosti, které jsou spolehlivé a výkonné, v mnoha případech s jednodušší obsluhou a údržbou. Důležitým faktorem je záruka na dodání náhradních dílů, zajištění servisu a výcvik polských pracovníků.
České výrobky se mnohdy uplatňují také vzhledem ke své cenové konkurenceschopnosti. Na druhou stranu však stále zaostává vlastní propagace.
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
S ohledem na velkou rozlohu Polska je vhodné využívat k distribuci a prodeji zboží místních zástupců. Je však nutné velmi důkladné zajištění prodávaného zboží. Nejlepší formou je platba předem nebo proti bankovní záruce. Nedoporučuje se platba s odloženou splatností, zejména u malých firem a u počínající spolupráce.
Cizinci jsou v Polsku zaměstnáváni na základě zákona ze dne 14. 12. 1994 o zaměstnávání a potírání nezaměstnanosti (Dz. Ustaw č. 47/1996, pol. 211 ve znění pozdějších úprav). Po vstupu PL do EU zavedlo PL odvetné ochranné opatření vůči všem starým členským zemím EU, s výjimkou Velké Británie, Irska, Švédska, Portugalska, Španělska, Itálie a Finska. Naopak žádná ochranná opatření neplatí vůči novým členským zemím, včetně ČR.
Nalezení dobrého a spolehlivého obchodního partnera je velmi obtížné a vyžaduje osobní kontakty. Nejlépe je využít zkušeností zástupců a kanceláří českých podniků sídlících v PL.
První kontakty možno rovněž získat prostřednictvím Českého centra, GK Katovice, obchodně ekonomického úseku ZÚ ve Varšavě, honorárních konzulátů v Poznani a ve Štětíně nebo kanceláře CzechTrade ve Varšavě, které poskytnou adresy polských dovozních a výrobních firem nebo velkoskladů.
Pro vyhledávání obchodních partnerů v PL mohou posloužit různé adresáře (Kompass, Panorama firm, Info Data Hospodářské komory PL, atd.). Informace o adresách a kontaktech na polské firmy rovněž poskytuje CzechTrade ve Varšavě a Česko-polská obchodní komora v Ostravě.
Informace o bonitě obchodních partnerů lze získat např. u informačních kanceláří, Hospodářské komory PL, některých bank a pod. Většina z nich sídlí ve Varšavě.
Pokud se chystáte vyslat své pracovníky do Polska, níže najdete informace o podmínkách vyslání a pracovních podmínkách v Polsku.
| Notifikační povinnost | Není. |
| Úřad, u kterého je potřeba vyslání oznámit | ---------------- |
| Daňový úřad, u kterého se musí vyslaní pracovníci zaregistrovat, pokud vyslání přesáhne 183 dní. | Příslušným finančním úřadem pro vyúčtování cizinců je finanční úřad v místě výkonu práce (Urząd Skarbowy). Např. pro Slezské (śląskie) vojvodství to je První finanční úřad v Katovicích (Pierwszy Urząd Skarbowy w Katowicach). |
| Lhůta pro oznámení vyslání | ---------------- |
| Sankce při nedodržení notifikační povinnosti | ---------------- |
| Notifikační formulář | ---------------- |
| Údaje, které je třeba oznámit | ---------------- |
| Maximální délka pracovní doby | Základní délka pracovní doby je 40 hodin za týden. V režimu odchylné pracovní doby může být denní pracovní doba prodloužena na 12 hodin denně, v případě dozoru nad zařízeními nebo udržování pohotovosti až na 16 hodin a v případě zaměstnanců v oblasti ochrany majetku nebo osob, a také zaměstnanců závodních hasičských sborů a závodních záchranných služeb může být prodloužena až na 24 hodin. |
| Minimální doba odpočinku | Základní doba nepřetržitého odpočinku je 11 hodin denně, z ní existují výjimky pro zaměstnance řídící podnik či provádějící záchrannou akci za účelem ochrany života nebo lidského zdraví, ochrany majetku, životního prostředí nebo odstranění poruchy. Dále má pracovník nárok každý týden na alespoň 35 hodin nepřetržitého odpočinku, z čehož musí alespoň 11 hodin připadat na jeden den. V případě zaměstnanců, kteří jménem zaměstnavatele řídí podnik nebo v případě nutnosti provádět záchrannou akci za účelem ochrany života nebo lidského zdraví, ochrany majetku nebo životního prostředí či odstranění poruchy, a také v případě změny času výkonu práce v souvislosti s přesunem daného pracovníka na jinou směnu v souladu s dohodnutým rozvrhem pracovní doby, může týdenní nepřetržitý odpočinek trvat méně hodin, nemůže však být kratší než 24 hodin. |
| Minimální délka dovolené | Minimální délka dovolené za kalendářní rok činí 20 dní u pracovníků pracujících méně než 10 let a 26 dní, pokud pracovník pracuje více než 10 let. |
| Minimální mzda | Viz bod 4.1. (minimální mzda) Zaměstnanec má, kromě základní mzdy, nárok na odměnu ve výši 100% za práci přesčas: a) v noci, b) v neděli a svátky, jestliže se v případě daného pracovníka nejedná o normální pracovní dny, c) v den pracovního volna, na který má daný pracovník nárok v souvislosti s náhradou za práci v neděli nebo svátek, 2) 50% mzdy – za práci přesčas v ostatních dnech. Podrobné informace, týkající se podmínek zaměstnávání pracovníků na území Polské republiky, vyslaných na určitou dobu zaměstnavatelem se sídlem v členském státě Evropské unie, se nacházejí na internetových stránkách Státní pracovní inspekce (Państwowa Inspekcja Pracy) www.pip.gov.pl (záložka „Informacje dla obcokrajowców – „Info for foreigners“). |
| Doklady, které musí být k dispozici v místě výkonu činnosti |
Zde je třeba zdůraznit, že podrobný katalog dokumentů podléhajících kontrole pracovního inspektora bude v každém případě záviset na rozsahu konkrétní kontroly. |
| Nutnost překladu dokladů | Doklady vyhotovené v cizím jazyce, které jsou předkládány pracovnímu inspektorovi, by měly být přeloženy soudním překladatelem do polského jazyka. |
| Povinnost archivace dokladů | Polské právo nevyžaduje od zahraničních poskytovatelů služeb, aby vedli a uchovávali na polském území doklady ohledně sociálních záležitostí. |
| Povinnost ustanovení odpovědného zástupce | Zahraniční podnikatel, který vysílá své pracovníky na území Polské republiky, musí určit zplnomocněnce, který jej bude zastupovat v jednáních s orgány Státní pracovní inspekce, nepobývá-li v období vyslání pracovníků osobně na území našeho státu. |
| Povinnost ustanovení odpovědného zástupce pro přebírání písemností | Poštovní zásilky mohou být na poště odebírány českým občanem. Na dopisech musí být uvedeno: jméno a příjmení osoby, název firmy, poštovní adresa místa, kde firma vykonává svou činnost, a připsáno „Poste restante“. Třeba jednak upozornit, že finanční úřad (Urząd Skarbowy) a Správa sociálního zabezpečení (ZUS) vyžadují od firem v Polsku, aby jmenovaly svého zplnomocněnce. V praxi to obyčejně vypadá tak, že české firmy udělují plnou moc osobě pracující v polské účetní kanceláři, aby je zastupovala na FÚ a na Správě sociálního zabezpečení. |
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
Po vstupu PL do EU je nejdůležitější právní norma:
- Zákon ze dne 2. 7. 2004 O swobodzie działalnośći dospodarzcej. Tato norma reguluje hospodářskou činnost na polském teritoriu. Zahraniční osoby členů EU mohou vykonávat hospodářskou činnost na stejných zásadách, jako polští podnikatelé.
Zahraničními osobami se rozumí:
- fyzická osoba mající místo pobytu v zahraničí, která není polským občanem
- právní osoba se sídlem v zahraničí
- organizační jednotka, která není právní osobou, mající způsobilost k právním úkonům se sídlem v zahraničí
Zahraniční podnikatelé (ve znění zákona je jde o osoby, která vykonávají hospodářskou činnost v zahraničí) mohou provádět činnost firmy na úseku zahraničního obchodu, dopravy, kultury a turistiky formou pobočky (odział) a reprezentační kanceláře (przedstawicielstwo). Podmínkou je získání souhlasu příslušného ministra. Povolení je vydáváno na základě zákona Právo hospodářské činnosti ze dne 19. 11. 1999 (Dz. Ustaw č.101 ze 17. prosince 1999), který rovněž obsahuje podmínky činnosti.
Zahraniční osoby mohou v Polsku zakládat:
- společnosti s ručením omezeným, 50 000 Zl
- akciové společnosti, 500 000 Zl
- komanditní společnost
- komanditní-akciová
Reprezentační kanceláře v souladu se zákonem mohou pouze provádět reklamu a promovat svou firmu. Zastoupení nemá právní subjektivitu, ale musí respektovat polské daňové, účetní, devizové a další předpisy.
Zřízení reprezentační kanceláře bylo v minulých letech nejčastější a zároveň nejvíce doporučovanou formou aktivit českých podniků v Polsku. Vzhledem k legislativní změně se však nyní jako nejvýhodnější jeví založení obchodní firmy.
Proces zakládání společnosti, způsob regulace společností, jejich vnitřní uspořádání, práva a povinnosti společníků je regulován právem obchodních společností (Kodeks Spólek Handlowych, Dz.U. 94/2000), aktuální verze je dostupná na www.mzv.cz/warsaw.
Vklad zahraničního podnikatele může být v devizách, v dodávkách strojů a vybavení. Musí pocházet ze zahraničních zdrojů nebo z příjmů z vlastněných v Polsku podílů resp. akcií. Zisky lze volně převádět do zahraničí.
Pro společnosti se zahraniční účastí jsou kromě zákoníku práce a zákona na ochranu životního prostředí velmi důležitá i ustanovení devizového zákona (Dz.Ustaw č. 136/1994, pol. 703) ve znění pozdějších úprav a celního zákona z 9. 1. 1997 (Dz. Ustaw č. 23/1997, pol. 117 a č. 64/1997, pol. 407).
Postup při zakládání společností je již značně zjednodušen. Koncese jsou vyžadovány pouze pro některé druhy hospodářské činnosti (založení banky, obchod se zbraněmi a pod.).
Prvním krokem je podepsání dohody společnosti ve formě notářského aktu a registrace u hospodářsko - registračního soudu příslušného vojvodství. Po získání statistického čísla (NIP) je zapotřebí společnost zaregistrovat v úřadu sociálního zabezpečení (ZUS), otevřít bankovní konto u vybrané banky a registrovat společnost v daňovém úřadu.
Zahraniční firmy využívají především formu společnosti s ručením omezeným před akciovou společností. Důvodem jsou daňové výhody, jednoduchost při zakládání, nižší ručení a nižší oznamovací povinnost. Rovněž české firmy se v posledním období ve stále vyšší míře orientují na provádění přímé obchodní a výrobní činnosti na území PR ve formě společností s r.o.
Uzavírání smluv o zastoupení a obchodních smluv se řídí předpisy občanského zákoníku (Dz.U. 16/1964 ve znění pozdějších úprav).
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Před vstupem na polský trh je účelné se nejdříve seznámit s hospodářskou, společenskou a politickou situací v zemi, provést v případě potřeby průzkum trhu a najít vhodné partnery.
Je účelnější partnery aktivně kontaktovat než čekat na jejich iniciativu. Vhodné je představení firmy a jejích záměrů ve formě informativního dopisu a jako další krok osobní setkání. Materiály je nejvhodnější představovat v polském jazyku, v případě nouze v angličtině. Při vážném záměru o širší a trvalejší průnik resp. spolupráci na polském trhu se doporučuje nechat si vypracovat marketingovou studii resp. konsultovat s odbornou institucí v PR o situaci na trhu dané komodity. Tuto službu provádí pro české firmy rovněž CzechTrade.
V Polské republice vyvíjí v současné době činnost množství specializovaných agentur, institutů a společností na úseku průzkumu trhu, konsultačních firem, firem pro personální poradenství, firem pro Public Relations, reklamních agentur, atd. Většina z nich má sídlo ve Varšavě, několik jich působí v Poznani, Krakově, Lodži a výjimečně v dalších větších městech. V převážné většině jde o společnosti se zahraniční účastí, které pracují podle zahraničního know - how a mají celostátní působnost. Přehled největších a nejvýznamnějších je k dispozici na ZÚ Varšava.
Prodejní technika v Polsku se ničím neliší od běžných metod používaných v evropských zemích. Při prodeji zboží investičního charakteru je nutný osobní kontakt se zákazníkem a dobrá znalost technické problematiky daného výrobku. Při prodeji zboží spotřebního charakteru hraje velmi důležitou roli reklama (v televizi, rozhlase a odborných časopisech).
Propagace, s ohledem na sílící konkurenci na polském trhu, má velmi důležitý vliv na zavedení výrobku na trh. Nejčastější formou je reklama v televizi, rozhlase, denním a periodickém odborném tisku. Důležitou roli rovněž má účast na mezinárodních veletrzích a výstavách. V Polsku je hlavním veletržním městem Poznaň.
Veletržních a výstavních akcí se v PL pořádá velké množství a je zapotřebí důkladně zvážit výběr. V Poznani, Kielcích a dalších 14 veletržních střediscích PL (především Varšava, Lodž, Katovice, Krakov, Vratislav, Toruň, Gdaňsk, Štětín, Bydhošť) jsou organizovány zpravidla oborové výstavy a veletrhy za stále širší účasti vystavovatelů z ČR.
V některých případech je účelné, zvláště v počáteční fázi osvojování polského trhu, umístit inzerát či informaci o firmě v tisku. Z hlediska celostátní působnosti lze doporučit deníky Rzeczpospolita, Gazeta Wyborcza, Puls Biznesu, Gazeta Prawna dále odborný nebo regionální tisk. Další formou je umístění informace o firmě a nabídky spolupráce na stránkách internetu např. prostřednictvím Hospodářské komory PR (Info Data).
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Řešení obchodních sporů je vedeno tak jako v ČR na základě obchodního zákoníku a arbitrážního soudu, který působí při hospodářské komoře ve Varšavě (kontakt viz adresář institucí, kapitola 8.10.).
V případě potřeby je možno obrátit se na některou z množství mezinárodních a polských právnických firem, poskytujících služby zahraničním zákazníkům, jejichž seznam je k dispozici na OEÚ ZÚ Varšava, v CzechTrade ve Varšavě nebo Česko-polské obchodní komoře v Ostravě
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Zadávání veřejných zakázek se řídí zákonem z 29. 1. 2004 o veřejných zakázkách Prawo zamówień publicznych, platnost od 24. 10. 2005, DZ. Ustaw č. 19.
Veřejné zakázky vypisují státní orgány, vojevodské a další regionální úřady, obce, rozpočtové jednotky a podniky, státní fondy, komunální služby, družstva, agentury atd. v rozsahu státních prostředků kterými disponují.
Veřejné soutěže mají různorodou formu, z nichž se uplatňují především neohraničené veřejné soutěže, kterých se mohou zúčastnit všichni zainteresovaní dodavatelé. Termín předkládání nabídek nesmí být kratší než 6 týdnů ode dne vyhlášení.
Další často užívané formy - omezeného výběrového řízení, se mohou zúčastnit pouze dodavatelé, kteří byli k předložení nabídky vyzváni. Termín k předložení nabídky zde nesmí být kratší než 4 týdny.
Veřejných soutěží se mohou zúčastnit zahraniční firmy.
Pro zabezpečení systému veřejných zakázek byl zřízen Úřad pro veřejné zakázky. Úřad vydává Buletin pro veřejné zakázky, jehož tištěná verze je jediným oficiálním zdrojem informací o veřejných zakázkách.
Buletin je možno si objednat na adrese:
Centrala Handlu Zagranicznego Ars Polona
Dział Prasy
Krakowskie Przedmieście 7
00-068 Warszawa
Buletin vychází nepravidelně, v závislosti na počtu zakázek. Vzhledem k poměrně vysoké ceně je však pro většinu českých zájemců zřejmě užitečnější elektronická verze Buletinu, která je - spolu s řadou dalších informací týkajících se veřejných zakázek v PL - publikována na webové stránce http://www.uzp.gov.pl.
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Investiční rizika v PL, spojená s vývojem politické situace a hospodářské transformace postupně zanikají, Polsko je standardní tržní ekonomikou, i když s řadou specifik.
Zahraniční firmy si nadále stěžují na přetrvávající byrokratické překážky, vč. složitého systému certifikace, na nižší stupeň rozvoje infrastruktury a nejasnost zákonů.
Určitou překážkou obchodu a rozvoje turistiky je stále nízká propustnost hraničních přechodů a špatný stav komunikací.
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Ochrana duševního vlastnictví - vybrané zákony s tím související:
- Konstituce (Dz.U.1997.78.483)
- Autorské právo a související práva (Dz.U.2006.90.631)
- Ochrana rostlinných odrůd (Dz.U.2003.137.1300)
- Boj s neoprávněnou konkurencí (Dz.U. 2003.153.1503)
- Svoboda podnikání (Dz.U.2004.173.1807)
- Celní právo (Dz.U.2004.68.622)
- Evidence ochranných známek zemědělských produktů a potravinářských výrobků (Dz.U.2005.10.68)
- Ochrana konsumentů a konkurence (Dz.U.2005.244.2080)
- Poplatky za registraci názvů zeměd. výrobků (Dz.U.2005.36.323)
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Ve vztahu k Polsku jsou užívány běžné platební podmínky, platné v mezinárodním obchodu. Často je uplatňováno placení předem, především u nových partnerů. Kontrakt možno po dohodě s bankou uzavřít i v národních měnách.
Platební morálka je srovnatelná s ČR.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
Nejvýznamnějším polským veletržním městem je s odstupem Poznaň, kde se v průběhu celého roku koná řada tradičních mezinárodních veletrhů. Zde ČR pravidelně organizuje oficiální českou účast na dvou veletrzích - strojírenském, který se koná v červnu, a potravinářském (Polagra Food) v září. Dalšími významnými veletrhy jsou mj. BUDMA (stavebnictví - leden), Poznaňský týden módy (březen), Instalacje + SANTEC (vodovodní, tepelné a plynové instalace, sanitární technika - duben), Meble + Drema (nábytek a interiéry - květen), Poznań Motor Show - květen, Polagra Farm (zemědělství - říjen), Tour Salon (cestovní ruch - říjen).
Druhým nejvýznamnějším výstavnickým centrem jsou Kielce, zejména díky svému zářijovému zbrojařskému veletrhu MSPO, ale i veletrhu pro stavební firmy v oblasti infrastruktury - Autostráda Polska. Zejména pro zahraniční vystavovatele je lákadlem hlavní město Varšava, přestože místní veletrhy nepatří v polském měřítku k nejvýznamnějším, s výjimkou mezinárodního knižního veletrhu. Dalšími významnějšími výstavnickými městy jsou Lodž, Gdaňsk, Krakov, Bydhošť.
Kompletní přehled polských veletrhů, včetně termínů a kontaktů na organizátory, je k dispozici na internetové straně www.polfair.com.pl, oficiální straně Polské veletržní korporace, která sdružuje všechny významné polské organizátory veletrhů.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
