- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Portugalskou ekonomiku je možno charakterizovat jako otevřenou a vzájemně propojenou s trhy EU. Členství Portugalska v mezinárodních společenstvích, organizacích a institucích, např. EU, EMU, OECD, WTO a v řadě dalších, je zárukou, že portugalská ekonomika funguje standardně. Je však nutno mít na paměti, že patří mezi méně vyspělé ekonomiky EU, což se naplno projevuje v posledních letech, kdy se země potýká s vleklou ekonomickou krizí a je ostře sledována vnějším prostředím v souvislosti velmi problematickým vývojem veřejných financí.
V pořadí z hlediska tvorby HDP je Portugalsko na 50. místě na světě, na 19. místě v rámci zemí OECD a na 18. v rámci zemí EU. Z hlediska tvorby HDP na 1 obyvatele je Portugalsko na 38. místě na světě, na 19. místě v rámci zemí OECD a na 17. místě v rámci zemí EU. Rating úvěrového rizika Portugalska zažil v březnu a dubnu 2011 několikanásobný propad, agenturou Standard & Poor`s byl postupně snížen z A+ až na BBB-, stejné ocenění zemi přisuzuje i Fitch (z původního AA). Moody´s revidovala rating na Baa1 z původního hodnocení A1. Snižování ratingu se v případě Portugalska projevuje zdražením obsluhy zahraničního dluhu řádově až o několik miliard euro. Obdobný proces snižování ratingu zažívaly v prvních měsících roku 2011 i portugalské bankovní domy.
Hrubý domácí produkt na hlavu v Portugalsku před vstupem do EU představoval 55 % průměru EU a dnes činí 80 %. Pro srovnání - výše českého HDP na obyvatele v poměru k průměru EU podle údajů Eurostatu z roku 2010 činí 82 %.
Vstup Portugalska do Evropských společenství v r. 1986 byl spojen s výraznými ekonomickými změnami podobnými těm, kterými prošla a dodnes prochází Česká republika. Finanční injekce ze strukturálních fondů byly hlavně využity na krytí investičních projektů a programů, které byly zaměřeny na rozvoj infrastruktury, zlepšení průmyslových struktur a modernizaci v sektoru zemědělství a rybolovu. Portugalsko od svého vstupu v roce 1986 využilo prostředky kohezního a strukturálních fondů, které představovaly 2 – 3 % ročního HDP země. Význam podpory EU v období od roku 1981 prakticky až do současnosti nespočíval jenom ve finančním rozměru, ale především v transformaci celého řízení, kterou si vynutily požadavky a nařízení unie. To vedlo na jedné straně k změně řízení státní správy a na druhé straně ke změně přístupu podnikatelských subjektů. Tímto způsobem byl realizován pokrok v oblasti životního prostředí, veřejných kontaktů a v oblasti hospodářské soutěže, který napomohl k prezentaci kvalitních projektů a programů podporovaných ze strukturálních fondů a kohezního fondu. Tento boom byl provázen nárůstem deficitu veřejných financí a vládního dluhu. V roce 2001 dosahoval deficit veřejných financí 4,1 % HDP a vládní dluh 59 % HDP, v roce 2010 to bylo již 7,3 % resp. 87%.
V roce 2009 zaznamenala portugalská ekonomika pokles o 2,6 %, čísla za rok 2010 hovoří o růstu ve výši 1,3 %. O stejnou hodnotu by však měl HDP opět poklesnout v roce 2011, a to zejména vlivem rozsáhlého souboru opatření přijatých vládou, jejichž primárním cílem je snížení objemu výdajů a tím i investic a vládní spotřeby. Portugalský zahraniční obchod je úzce spojen se zeměmi EU (kolem 76 % celkového portugalského dovozu je ze zemí EU a téměř 80 % portugalského vývozu je do zemí EU). Problémem zůstává nezaměstnanost, která v roce 2010 dosáhla 10,5 % a všechny odhady hovoří o tom, že dále poroste.
Výraznou roli v portugalském hospodářství hrají malé a střední podniky, kterých je cca 95 %. Po roce 1976 došlo k privatizaci řady státních podniků a privatizace probíhala za účasti zahraničního kapitálu, protože portugalské podniky byly podkapitalizované. Tento jev má svůj historický základ ve skutečnosti, že zahraniční investice směřovaly především do velkých společností a naopak portugalský kapitál mířil do podniků malé a střední velikosti. Na tvorbě zaměstnanosti se malé a střední podniky podílejí asi 80 % a na vývozu asi 60 %. Tento charakteristický rys portugalského hospodářství se projevuje také v možnostech a formě portugalských investic v zahraničí. Skutečnost, že výrazná část velkých portugalských firem je součástí nadnárodních celků, a proto není ve svém investičním rozhodování zcela nezávislá, omezuje možnost portugalské ekonomiky investovat v zahraničí. Hlavními portugalskými investory jsou proto banky a ty domácí firmy, které prošly úspěšnou privatizací a jsou dostatečně kapitálově silné, tzn. především firmy z oblasti veřejných služeb (obchodní řetězce), stavebnictví atd. Investice do jiných oborů jsou doménou právě malých a středních podniků, které jsou sice velmi flexibilní ve svém rozhodování, ale narážejí na bariéru nedostatečného kapitálového vybavení. Tyto výchozí podmínky se odrážejí také v objemu a odvětvové struktuře portugalských investic v České republice, které nedosahují absolutní výše investic jako v sousedním Polsku, jsou ale podstatně diversifikovanější.
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Vývoj makroekonomických a sociálních ukazatelů v zemi bylo možno charakterizovat až do propuknutí hospodářské a finanční krize na podzim 2008 jako poměrně vyrovnaný, i když po propadu v roce 2003 přechod do růstové fáze v podstatě nenastal. První náznak oživení - růst mírně přes 2% - byl zaznamenán v 1. čtvrtletí 2007. Vývoj v Portugalsku byl charakterizován úsilím vlády o položení základů pro zastavení negativních ekonomických trendů a zajištění příznivějšího politického klimatu pro realizaci nezbytných opatření strategického i operativního charakteru. Vláda Josého Sókrata pokračovala v letech 2006 - 2008 v realizaci úsporných opatření s cílem především zamezit nepříznivým trendům v ekonomice a byla postavena před nutnost přijmout dlouhodobější strategii realizace nezbytných opatření v ekonomické i sociální sféře. Státní rozpočty na uvedené roky byly postupně stále úspornější na straně výdajů. Podařilo se tak srazit deficit veřejných rozpočtů z 6,8 % pod požadovaný limit EK v % HDP. Průběh hospodářské krize během celého roku 2009 nicméně snahy vlády a programu podstatným způsobem znehodnotil a do určité míry i deaktualizoval.
Rok 2010 byl ve znamení přetrvávající ekonomické krize a snahy vlády zvrátit nepříznivý vývoj veřejných financí a podpořit tak mezinárodní kredibilitu země. Vláda postupně v první polovině roku připravila dva Plány stability a růstu (PEC I a PEC II), mezi jejichž hlavní rysy patřilo krácení veřejných investic, zmrazení platů zaměstnanců veřejného sektoru, zavedení stropů pro fiskální benefity a krácení sociálních dávek. Na straně příjmů se pak jednalo vyšší zdanění vysokých příjmových skupin, zdanění burzovních zisků a privatizace státních podniků .
Ratingové agentury byly a všeobecně jsou vůči stabilitě portugalské ekonomiky značně skeptické. Agentura Fitch dokonce snížila v předvečer hlasování o PEC hodnocení úvěrové důvěryhodnosti PT na AA- a vyjádřila tak své pochybnosti o tom, zda Portugalsko bude schopno se vyrovnat s vlastním předsevzetím kvůli slabým perspektivám růstu a vysokému zadlužení všech sektorů hospodářství. Standard & Poor´s a Moody´s přistoupily dokonce ke snížení ratingu o dva stupně; všechny zmíněné agentury nevylučují další propad ratingu.
Tempo zadlužování a nemalá liknavost vlády při řešení situace mělo za následek i prudký nárůst výše úrokových sazeb, za které jsou finanční trhy ochotny pokračovat v nakupování státního dluhu. Koncem roku 2010 překonala úroková míra na portugalské obligace se splatností 10 let hranici 7 %, což bylo mnoha zejména zahraničními analytiky vnímáno jako moment, kdy bude země nucena po vzoru Řecka a Irska požádat o vnější finanční pomoc. Ačkoliv se tak do konce roku nestalo, tato hrozba zůstala aktuální a naplnila se v dubnu 2011.
Vládě se v roce 2010 příliš nedařilo krotit vládní výdaje. Zatímco v polovině roku byly meziročně vyšší o 4,3 %, v srpnu to bylo stále o 2,7 % více. Ministerstvo financí v této souvislosti zveřejnilo sedm největší „hříchů“, pokud jde o položky, které vyvíjejí největší tlak na státní výdaje: platy státních zaměstnanců, sociální zabezpečení, zdravotnictví, financování škol zřizovaných územními samosprávami, stipendia, podpora malých a středních firem a inovací a podpora fotovoltaické energie.
Koncem září vláda představila soubor opatření, která měla napomoci ke stabilizaci veřejných financí. Nejvíce diskutovanými kroky se staly snížení mezd ve veřejném sektoru o 3,5 % pro platy v rozmezí 1500 až 2000 €, desetiprocentní snížení platů vyšších, zmrazení důchodů a zvýšení základní sazby DPH o dva procentní body na 23 % počínaje 1. 1. 2011. Ozdravná opatření vlády by měla v roce 2011 přinést úsporu ve výši 3,4 mld. € a naopak státní pokladně by měla získat 1,7 mld. € dodatečných příjmů. Poměr mezi úsporami a zvýšenými příjmy tak činí 2:1.
Kromě snížení mezd ve státní správě dojde na straně výdajů státního rozpočtu i ke zmrazení důchodů, zákazu souběhu důchodů a státem vyplácených platů, snížení sociálních dávek a objemu prostředků na státem proplácené lékařské úkony a dalším opatřením spíše administrativního charakteru. Nadále bude platit zákaz přijímání nových zaměstnanců do státní správy. Na straně příjmů dojde kromě zvýšení DPH (včetně přeskupení mezi seznamy položek, na něž jsou aplikovány různé sazby této daně), jednoprocentnímu zvýšení odvodů na systém sociálního zabezpečení a vznikne i nový odvod, který postihne bankovní soustavu.
Nově přijatá opatření vlády přišla jen krátce po zveřejnění zprávy OECD k portugalské ekonomice, která mj. doporučovala právě zvýšení DPH a také daně z nemovitostí (IMI), a to „za účelem kredibilní rozpočtové konsolidace, která by obnovila důvěru spotřebitelů“. OECD dále zemi doporučuje zmrazení (pouze) platů ve veřejném sektoru a umírněnost, pokud jde o růst mezd v podnikatelské sféře. OECD ve zprávě zdůrazňuje nutnost zlepšení konkurenceschopnosti hospodářství, a to zejména pokud jde o cenu pracovní síly a produktivitu. Jako jeden ze způsobů, jak krátkodobě snížit cenu práce, je OECD navrhováno snížení příspěvku zaměstnavatelů do systému sociálního zabezpečení, které by bylo vykompenzováno zvýšením nepřímých daní. Co se týče produktivity, zpracovatelé zprávy OECD doporučují Portugalsku provést strukturální reformy v několika oblastech, přičemž jako hlavní zdůrazňují oblasti vzdělávání a pracovního trhu. Reformy by měly napomoci zmírnit strukturální problém portugalské ekonomiky – cyklickou nezaměstnanost a poskytnout nezaměstnaným lepší možnost vrátit se opět na trh práce.
Velká pozornost byla proto soustředěna na proces schvalování státního rozpočtu pro rok 2011. Nakonec se po mnoha bouřlivých debatách podařilo dosáhnout dohody na politické scéně a hlavní parametry rozpočtu byly (i s přispěním mnoha přímluv prezidenta Cavaka Silvy) schváleny dne počátkem listopadu za pomoci abstence poslanců hlavní opoziční síly PSD. Schválený rozpočet počítá se schodkem 4,6 % HDP.
Několik týdnů po tomto dílčím úspěchu však měla vláda opět napilno, když musela adekvátně reagovat na irskou žádost o pomoc ze strany EU a MMF. Ministerstvo financí v této souvislosti opět ujistilo, že země disponuje stabilní a zdravou bankovní soustavou, stejně jako vyváženou strategií konsolidace veřejných rozpočtů. Díky tomu by se mělo podařit snížit deficit v roce 2011 na 4,6 % HDP, a to za současného snížení strukturálního deficitu o 4,1 % HDP. Ačkoliv rozdíly mezi irskou a portugalskou realitou jsou nezpochybnitelné, zejména perspektiva vývoje dluhové služby v roce 2011 nahání hrůzu. Stát bude muset podle oficiálních údajů refinancovat dluh v hodnotě 46 mld. €, přičemž potřeba nových prostředků na běžné výdaje bude činit 10,7 mld. €, což bude ve srovnání s rokem 2010 o 4,7 mld. € (31 %) méně. Na umoření starých dluhů bude muset vláda sehnat 35,3 mld. €. Pokud jde o prostředky, jež bude nutno vynaložit pouze na placení úroků, mělo by se podle rozpočtového plánu na rok 2011 jednat o 6,326 mld. €, což bude o 26 % více než loni. Dle údajů MMF vynaloží Portugalsko v letošním roce 15,5 % vygenerovaného bohatství na splácení dluhů, ačkoliv loni to bylo jen 11,6 % HDP. MMF tuto úroveň považuje poněkud lakonicky za „vysokou“.
S cílem dále podpořit domácí ekonomiku představila vláda v prosinci 2010 program „Iniciativa pro konkurenceschopnost a zaměstnanost“, který představuje balíček 50 opatření v následujících oblastech:
- podpora exportu
o fiskální úlevy firmám v procesu internacionalizace, úvěrové linky pro exportéry do zemí mimo EU, program Simplex snižující byrokracii při exportu mimo EU
- pracovní trh
o stanovení stropu pro odstupné v případě rozvázání pracovního poměru, vytvoření soukromého fondu pro financování nákladů firem v procesu restrukturace, plán na všeobecné zpružnění rigidních podmínek zakotvených v současné legislativě
- snížení byrokracie
o snížení požadavků a nákladů při zahájení podnikání, jejich nahrazení důslednějšími kontrolními mechanismy, informatizace řady činností souvisejících s podnikáním
- dynamizace trhu s nájemním bydlením, sázka na návrat lidí do měst
o podpora vytváření prioritních zón určených zabydlení včetně úvěrového financování, zjednodušení a zrychlení procesu znovunabytí plných dispozičních práv k nemovitosti ze strany vlastníka při neplnění podmínek nájmu ze strany nájemníka
- potírání šedé ekonomiky, podvodů a daňových úniků
o zlepšení systémů porovnávání dat mezi IT systémy veřejných institucí a podniků, zavedení povinnosti vydávat daňové doklady i v oblastech, kde to dosud nebylo vyžadováno, zefektivnění kontroly při dovozu zboží, subkontraktaci a outsourcingu se zamřením na úniky DPH
Podle zprávy Národního statistického institutu (INE) z prosince 2010 dosáhl v roce 2009 portugalský HDP na osobu, přepočtený podle parity kupní síly, hodnoty 18.826,77 €, což představuje 80 % průměru zemí EU (ČR 82 %). Stejný ukazatel vyjádřený pouhým přepočtem podle směnného kursu dosáhl 15.807,72 €. Došlo tak ke zlepšení o 2 %, a to i přes skutečnost, že v roce 2009 zaznamenala portugalská ekonomika pokles o 2,3 %. Důvodem je fakt, že téhož roku došlo k propadu hospodářského výkonu celé EU o 5,8 %.
Podle předpovědi Banco de Portugal (BdP - portugalská centrální banka) dojde v roce 2011 k poklesu výkonu domácí ekonomiky o 1,3 %, a to zejména v souvislosti s vládními úspornými opatřeními, které budou mít zásadní vliv na spotřebu domácností (-4,6 %), vládní výdaje (-5 %) a investice (-7 %). Naopak více dařit by se mělo exportu, který by měl posílit o 6 %. Ke zvrácení negativního trendu by mělo podle aktuální předpovědi dojít až v roce 2012, kdy by země měla zaznamenat růst HDP o skromných 0,6 %.
Vybrané ekonomické ukazatele:
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 2011* | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Vývoj HDP v konstantních cenách - % | -1,1 | 1,4 | -0,1 | 1,3 | 1,4 | 1,7 | -2,58 | 1,3 | -1,3 |
| HDP v běžných tržních cenách (v miliardách EUR) | 154,4 | 156,8 | 157,9 | 160,2 | 164,0 | 164,1 | 159,9 | - | - |
| Index průmyslového růstu | -0,2 | -2,4 | -0,1 | 2,6 | 3,7 | 2,1 | -14,8 | 7,1 | - |
| Inflace v % | 3,3 | 2,5 | 2,1 | 3 | 2,3 | 2,4 | 0,3 | 1,4 | 2,7 |
| Spotřeba domácností v % | 0,1 | 2,4 | 2,1 | 1,2 | 1,5 | 1,7 | -1,0 | 1,8 | -4,6 |
| Spotřeba vlády v % | 0,3 | 2,5 | 1,9 | -0,2 | 0 | 0,3 | 2,4 | 3,2 | -5,0 |
Zdroj: Banco de Portugal, PorData; * - odhad
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
| Ukazatel | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
|---|---|---|---|---|---|
| HDP v mld. € | 160,2 | 164,0 | 164,1 | 159,9 | 172,7 |
| HDP/obyv. v € | 15.142 | 15.468 | 15.452 | 15.039 | 15.085 |
| míra inflace % | 3,0 | 2,3 | 2,4 | 0,3 | 1,4 |
| míra nezaměst. % | 7,7 | 8,0 | 7,6 | 9,4 | 10,8 |
Zdoje: INE, Pordata
Na tvorbě HDP se v r. 2010 v největší míře podílely služby, a to 74,5% (jejich podíl neustále roste, v roce 1997 byl podíl 60,3 %, v roce 2003 67,2 %), dále průmysl 23,0% (20,6 % v roce 1997) a zemědělství 2,6 %, přičemž v posledních dvou sektorech je v posledních letech patrné pozvolné snižování podílu.
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Průmyslová výroba je koncentrována hlavně na severu v okolí Porta a dále v centrální části - v Lisabonu a jeho okolí. V těchto oblastech jsou soustředěny téměř 2/3 celého zpracovatelského průmyslu. Nejméně je průmyslová výroba zastoupena v zemědělsky orientovaném regionu Alentejo. Podíl průmyslu včetně stavebnictví a energetiky na celkové zaměstnanosti činí 31 % a vytváří přes čtvrtinu HDP. Portugalské podniky se dělí na mikropodniky do 10 zaměstnanců, malé podniky od 10 do 50 zaměstnanců, střední podniky od 50 do 200 zaměstnanců a velké podniky nad 200 zaměstnanců. Podle INE (statistický úřad) tvoří mikropodniky a malé podniky cca 95 % všech podniků v Portugalsku.
Celkový průměrný index růstu průmyslové produkce v Portugalsku dosáhl v roce 2010 hodnoty 1,3 %, což proti předchozím rokům představuje zlepšení. Propad lze dlouhodobě zaznamenat v mnoha odvětvích průmyslu, zejména v tradičním textilním, obuvnickém a sklářském průmyslu. Naopak lépe se strojírenským oborům průmyslové výroby.
Průmysl prodělal v posledních letech značnou restrukturalizaci. Ze starších odvětví mají největší význam automobilový průmysl, textilní a obuvnický průmysl, výroba keramiky, zpracování korku, výroba plastických hmot, elektronický průmysl, chemický průmysl a výroba celulózy a skla; ta ale prožívá odbytovou krizi na domácím trhu i v zahraničí.
Automobilový průmysl v Portugalsku je úspěšným případem rozvoje portugalského průmyslového kapitálu a možností. Vznikl v šedesátých letech a od té doby se stal hlavní portugalskou vývozní komoditou. V současné době vyváží cca za 6,5 mld. EUR a z toho 3,8 miliardy EUR tvoří pouze komponenty. Světové značky jako Volkswagen, Mitsubishi, Opel, Toyota, Citroen vyrábějí více kolem 250 000 automobilů v Portugalsku. Nejúspěšnější automobilový závod je VW-Auto Europa v Palmele, který se podílí 2 % na tvorbě portugalského HDP a 11 % na portugalském vývozu. Přidělení výroby nových modelů vozů portugalským továrnám světových automobilek je proto vždy mediálně vděčným tématem.
Vývoj podílu nejprodávanějších značek na portugalském trhu s automobily:
| Značky | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| VW Group (Volkswagen, Audi, Škoda a Seat) | 15,8 | 18,2 | 20,0 | 17,1 | 20,1 |
| z toho Škoda | 1,4 | 1,9 | 1,9 | 1,2 | 2,0 |
| Renault - Nissan - Dacia | 15,8 | 13,6 | 14,7 | 14,9 | 16,2 |
| Peugeot - Citroen | 18,2 | 16,2 | 14,9 | 16,0 | 14,1 |
| Opel | 11,1 | 10,8 | 8,7 | 6,7 | 7,7 |
| Ford | 7,5 | 7,1 | 7,6 | 8,4 | 6,8 |
| Toyota | 6,5 | 6,0 | 5,2 | 6,1 | 5,2 |
Textilní a obuvnický průmysl vždy patřil mezi významná průmyslová odvětví v Portugalsku. Obuvnický průmysl dosáhl druhého místa v Evropě po Itálii a 9. místo ve světovém měřítku. Roční výroba je 100 milionů párů, z toho 90 % je určeno na vývoz, především do USA, EU a Japonska. Portugalský textilní průmysl exportuje přes osm desetin své produkce do ostatních zemí EU, v posledních letech je však stále více ohrožován levnou asijskou konkurencí.
Problémy textilního a obuvního průmyslu v Portugalsku se stále prohlubují. Podle FESEDE (Asociace textilního, oděvního a obuvnického průmyslu) dochází stále k uzavírání řady podniků těchto oborů a ztrátě zaměstnání řádově okolo 15 000 pracovníků ročně. Některé ohrožené výrobní kapacity pátrají po nových možnostech podnikání ve východní Evropě včetně České republiky, své reálné možnosti ale spatřují stále více v Asii, hlavně v místech bývalé portugalské přítomností - v indickém Goa a v čínském Macau.
Poměrně významná je těžba nerostných surovin, především rud obsahujících měď, cín, olovo, zinek a wolfram. Pro stavebnictví má Portugalsko dostatek dekoračních a průmyslových materiálů - žuly, mramoru, ale i kaolínu. Patří mezi největší producenty tungstenových (wolframových) koncentrátů a prakticky celá produkce je určena na export, především do USA.
Z nových průmyslových odvětví je nejvýznamnější elektronický a elektrotechnický průmysl. Jejich váha se promítá i do vzájemné obchodní výměny s ČR, kde se řadí k položkám s největším objemem.
4.4. Stavebnictví
Portugalské stavebnictví je poměrně vyspělé a nabízí široké pole nabídky výrobků zvláště pro dokončující práce v tomto oboru. Portugalská nabídka je světově známá svými přírodními kameny, konkrétně mramorem a žulou, které jsou ceněny výše než dřevo a korek. V těžbě přírodních kamenných produktů je Portugalsko na 5. místě ve světě. Portugalsko je největším světovým výrobcem korku, který se ve stavebnictví využívá k obkladům podlahy, stropů a zdí. Vývoz stavebních materiálů přesahuje 1,2 miliardy EUR.
Portugalské firmy v poslední době po provedené vnitřní koncentraci a konsolidaci spojují své síly se zahraničními koncerny a jsou schopny získávat velké stavební zakázky ve výstavbě silnic, dálnic, železnic, mostů a tunelů. V případech takové výstavby se pravidelně spojují s místními partnery a mají o podobnou spolupráci a zakázky zájem i v ČR. Ze strany českých úřadů i podnikatelských kruhů je zatím registrován velmi váhavý přístup. Zajímavé je komplexní řešení problematiky takové investice zajištěním financování a provozování na základě koncese včetně stoprocentní údržby a garance. Portugalská firma BRISA, která se v některých zemích spojuje se španělsko-portugalským stavebním koncernem Somague/Sacyr, se v ČR úspěšně zúčastnila soutěže na zavedení mýtného v rámci nabídky vedené Kapschem a systém nadále provozuje.
Stejně jako v roce 1998, kdy světová výstava EXPO 98 v Lisabonu znamenala významný impuls pro portugalské stavebnictví, byl i rok 2004 pro tento obor významný výstavbou 8 nových a kompletní přestavbou dvou starších fotbalových stadionů v celé zemi, stejně jako dokončení infrastruktury v souvislosti s Mistrovstvím Evropy v kopané. Odhaduje se, že ME 2004 představovalo přínos pro portugalskou ekonomiku v oblasti 800 mil EUR. Další podobný impuls pro stavebnictví zatím na obzoru není. V situaci hospodářské a finanční krize jsou v posledních letech zpochybňovány i největší oznamované akce veřejného sektoru, kterými jsou například vysokorychlostní železnice TGV a nové letiště pro Lisabon.
Největší stavební firmy, kterými jsou Mota/Engil, Teixeira Duarte, Soares da Costa a Fininvest, realizují velkou část své výroby v zahraničí, zejména v portugalsky hovořících zemích a zemích EU. Největší cementárenská společnost Portugalska Cimpor výrazně expanduje v zahraničí, a to již od počátku 90. let minulého století. Je přítomna v 11 zemích Evropy, Ameriky, Afriky a Asie (např. ve Španělsku, Angole, Turecku, Indii, Číně, Jihoafrické republice, Brazílii, Maroku). V poslední době se množí informace, že v koncernu převládne brazilský kapitál.
Některé ukazatele konjunktury ve stavebnictví:
| Rok | Prodej cementu 1992 = 100 | Index využití kapacit v % | Zásoba zakázek v měsících | Objem státních zakázek v mil.€ | Dodávky pro veř. stavby v mil.€ |
|---|---|---|---|---|---|
| 2003 | 114,2 | 75,5 | 9,5 | 2 964 | 3 602 |
| 2004 | 112,3 | 73,5 | 8,7 | 4 120 | 3 988 |
| 2005 | 108,6 | 76,0 | 9,1 | 2 803 | 2 690 |
| 2006 | 102,1 | 74,4 | 9,8 | 2 541 | 3 372 |
| 2007 | 103,1 | 73,7 | 10,4 | 3 090 | 3 259 |
| 2008 | 96,3 | 75,6 | 9,9 | 3 213 | 4 445 |
| 2009 | 81,3 | 73,3 | 9,0 | 4006 | 4670 |
Podle zveřejněných předběžných čísel došlo v roce 2010 k propadu portugalského stavebnictví o 8,6 %.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Portugalské zemědělství je poměrně zaostalé a jedno z nejméně efektivních v EU. Jeho podíl na celkové tvorbě HDP včetně lesnictví a rybolovu činil v roce 2010 pouze 2,9% a zaměstnával kolem 10% aktivního obyvatelstva. Vstup do EU znamenal pro Portugalsko impozantní přínos, ale v zemědělství došlo k velkým transformačním problémům. Počet zemědělců se snížil o polovinu - z 800 tisíc na 400 tisíc a ceny agrární produkce klesly o 40 %. Došlo k vylidňování agrárního vnitrozemí, zejména kraje Alentejo, které nadále pokračuje. Až 75 % rozlohy Portugalska je nevhodné pro zemědělskou výrobu, půda je nekvalitní. Problémem je i stárnutí venkova a nedostatečné odborné vzdělání pracovníků v zemědělství.
Portugalský agrární sektor má vysoký podíl malých a středním farem, citlivých na konjunkturální změny; 19 % zemědělských výrobních jednotek má rozlohu do 1 ha, 58 % má rozlohu 1 až 5 ha; 62 % zemědělců má 20 % plochy a produkce. Až 20 % pracovníků tohoto sektoru je negramotných. Věková struktura je rovněž nepříznivá, když jen 8 % je ve věku do 40 let, 27 % od 40 do 50 let a až 65 % má nad 55 let, z toho 40 % je už v důchodovém věku.
Pozitivem od vstupu do EU je zvýšení produktivity práce (o 70 %) a nárůst produkce. Velkým problémem je otevřenost trhu a jeho zranitelnost; spekulace na mezinárodních burzách nutí často prodávat portugalskou zemědělskou produkci za ceny nižší než výrobní náklady. Podpora z fondů EU se zaměřuje zejména na řemeslnou výrobu, rozvoj pěstování tradičních domácích produktů, avšak i na agroturistiku, ochranu životního prostředí a krajinného rázu na venkově.
Portugalský agrární sektor není zdaleka soběstačný, v současnosti pokrývá jen cca 30 % potřeb, což je nejméně v EU. Dováží cca 20 % potřeby obilovin, ale i živočišných produktů. Roste produkce drůbeže, tabáku, zeleniny, zavádí se pěstování cukrové řepy, pěstují se olivy a vyrábí se olivový olej.
Potravinářský průmysl nabízí širokou nabídku vysoce kvalitních surovin a vín. Výrobky jako olivy, olivový olej, výrobky z rajských jablíček jsou známy i v zahraničí. Nejznámějším portugalským vývozním produktem jsou vína a zejména portské víno, které se vyváží do více než 100 zemí světa včetně Evropy a Ameriky. Portugalsko zaujímá 5. – 6. místo ve světě ve vývozu vín.
V rybolovu zaujímá Portugalsko předposlední místo před Řeckem. Produktivita tohoto sektoru je velmi nízká a výlov každoročně klesá, takže musí dovážet kolem 2/3 své spotřeby (zejména tresky, které jsou přitom typickým portugalským jídlem). Ministerstvo zemědělství vidí položku rybolovu jako jeden ze základních problémů vztahu Portugalska k EU a při bruselských jednáních o změnách současné politiky v zemědělství a rybolovu vždy důrazně hájí zájmy Portugalska. Celkový výlov v několika posledních letech vykazuje klesající tendenci. Pokles jde na vrub kontinentálnímu Portugalsku; na Azorách i Madeiře výlov spíše roste. Hlavními produkčními kraji je Střed a Algarve (po 25 %), následují Lisabon (16 %), Sever (11 %) a Azory (11 %), Madeira a Alentejo (po 5 %). Rybářskou flotilu Portugalska představuje zhruba 10 tisíc plavidel o výtlaku 110 tisíc BRT.
Na stav lesů v Portugalsku mají vliv téměř každoroční požáry, v letech 2005 a 2010 zvláště zhoubné. S tímto jevem téměř vždy souvisí mimořádná sucha ovlivňující zásadně negativním způsobem produkci zemědělských plodin.
4.6. Služby
V tomto portugalském odvětví můžeme zaznamenat za posledních 25 let nejvýraznější změny. Sektor služeb má velmi významné místo v portugalské ekonomice a od vstupu do EU tento sektor zaznamenal dynamický vývoj. Jeho podíl na HDP dosáhl v roce 2010 cca 72,4 % a na celkové zaměstnanosti se podílel cca 55 %. Portugalsko vysoce aktivní bilancí služeb kompenzuje rostoucí schodek obchodní bilance. Přebytek bilance služeb se zvyšuje většinou o 10 – 20 % ročně. Tento výsledek je prakticky stoprocentně zásluhou příjmů resp. bilance na účtu cestovního ruchu a turismu.
Portugalsko dlouhodobě patří mezi přední země světa v porovnání příjmů z turistického ruchu na jednoho obyvatele (přes 500 EUR). Úhrnné příjmy z turistiky představují cca 8 % HDP, podíl na celkové zaměstnanosti činí více než 6 %. Příjmy z turistiky zaznamenávají v posledním období trvalý nárůst. Rok 2010 byl z tohoto hlediska rekordním, když zemi navštívilo 13,4 miliónů zahraničních turistů, kteří utratili více než 7,6 mld. EUR. Turistický ruch v roce 2010 představoval 14 % exportu a 43,3 % výkonu sektoru služeb. Nejvíce návštěvníků přijelo z Velké Británie a Francie, největší růst pak zaznamenal počet turistů z Angoly a z Brazílie.
Dlouhodobě se nejdynamičtěji zvyšuje návštěvnost ostrova Madeiry (o 40 % za posledních 5 let), přičemž počet návštěvníků se pohybuje v řádu 1 mil. turistů ročně. Vzhledem k rozsáhlé přírodní katastrofě způsobené prudkými dešti v únoru 2010 a následnému leteckému chaosu nad Evropou v souvislosti s výbuchem islandské sopky o dva měsíce později však došlo v roce 2010 k poklesu počtu návštěvníků ostrova o 7,9 % na 975 tisíc, přičemž 28,9 % představoval domácí turistický ruch.
V roce 2004, který se stal určitým mezníkem z důvodu konání ME v kopané, došlo ke zvýšení počtu lůžkonocí na 34,1 milionů a podařilo se tak zastavit několikaletý pokles. Tuto úroveň se portugalské úřady i cestovní agentury snaží se střídavými úspěchy udržet, v roce 2010 bylo zaznamenáno 36 mil. noclejů v domácích ubytovacích zařízeních. V poslední době rychleji roste počet ubytování Portugalců, kteří představují necelou třetinu, než cizinců. Nejžádanější turistické destinace v Portugalsku jsou Madeira, Azorské ostrovy, jih Portugalska - Algarve, Lisabon s okolím (Estoril, Cascais, Sintra) a oblast Doura. Hlavními návštěvníky ze zahraničí jsou turisté z Velké Británie, Německa, Španělska, Nizozemska, Francie a Itálie (celkem z Evropy pochází přes 90% zahraničních turistů), dále z USA, Brazílie, Kanady a Japonska. Portugalsku se vyplatil rozvoj golfových případně kombinovaných rezortů pro bohatší klientelu, které je možno využívat prakticky po celý rok.
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
V oblasti infrastruktury patří Portugalsko společně s Řeckem mezi nejméně rozvinuté země EU. Z tohoto titulu byla po mnoho let velká část prostředků z různých fondů EU určena na její posílení. Dotace pomohly především výrazně zlepšit stav komunikací, dopravy a bankovnictví. Největší zpoždění vykazovalo Portugalsko v oblasti infrastruktury a životního prostředí.
Portugalsko má cca. 3 620 km železnic, z toho 2 840 provozovaných. Z celkové délky je 40% elektrifikovaných, 16% dvoukolejných a 1% čtyřkolejných. Nejrychlejší vlaky jsou "Alfa Pendular" mezi Lisabonem a Algarve, a ve směru na sever z hlavního města do Porta a Bragy se zastávkou v Coimbře. Další kategorií jsou spoje Lisabon-Porto-Guimarães, Lisabon-Guarda, Lisabon-Covilhã, Lisabon-Évora-Beja a Lisabon-Faro. Mezinárodními spoji jsou Sud-Express a lehátkový vlak Lusitánia. Nižší kategorie jsou vlaky krajské, mezikrajské a předměstské, které dotvářejí celostátní síť.
Silniční síť má 16 500 km, z toho 2500 km základní sítě, 7500 km doplňkové (národní) sítě a zbytek krajské (regionální) sítě.
Portugalsko má jednu z nejdražších energií ze států Evropské unie. Připravuje se (již dlouhá léta) privatizace státní elektrárenské společnosti EDP (Electricidade de Portugal), kde stát ještě vlastní 21,24 % akcií. EDP zajišťuje 84 % produkce a 99 % distribuce elektrické energie. Potíže Portugalska jsou z velké části způsobeny i klimatickými výkyvy: V suchých letech klesá podstatně výroba v hydroelektrárnách, větrné elektrárny trpí velkou proměnlivostí podmínek a způsobují přetěžování sítě, občas je třeba velkou část energie dovézt, přečemž propojení na jediného souseda - Španělsko - není dobré. Jaderná elektrárna v Portugalsku není a zdá se, že její výstavba není politicky průchodná. Portugalsko je čtvrtou zemí v EU s největším podílem výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jejich základem jsou velké vodní elektrárny, dále jsou to malé hydrocentrály, rychle rostoucí počet větrných parků a solárních center (fotovoltaika), čátečně i biomasa a bioplyn. Podle oficiálních údajů činil v roce 2009 podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE) 38,5 %, přičemž podle předpokladů vlády by země měla v příštích několika málo letech překonat hranici 50 % výroby energie z OZE.
Výroba z fosilních paliv je velmi nízká. Ve fázi výzkumu je zařízení na získávání energie z mořských příbojových vln. Na Azorských ostrovech se využívá geotermální energie.
Už od roku 2003 dochází k pracovním setkáním předsedů vlád Portugalska a Španělska za účelem podepsání dohody MIBEL (Mercado Ibérico de Energia - Iberský energetický trh), kterou se trh elektrické energie měl postupně liberalizovat od 20. dubna 2004 (tento termín nebyl splněn a spuštění společného energetického trhu bylo odsunuto). Zavedením společného energetického liberalizovaného trhu se má země efektivněji zapojit do celoevropského trhu. Vzhledem ke změnám ve vládách obou zemí (i některým neshodám, přestože se ihned dementují) se v uvedeném projektu zatím nepokračuje. Předpokládá se, že MIBEL bude mít 28,5 milionů odběratelů (společnosti a domácnosti).
Bez přihlédnutí k OZE je Portugalsko téměř zcela (z 90 %) závislé na dovozu energetických surovin, především ropy a plynu; má nejvyšší stupeň závislosti na primárních zdrojích energie ze všech států EU. Těží jen menší množství uhlí a dováží primární energii, z níž 2/3 tvoří ropa. Hlavním dodavatelem plynu je Alžírsko prostřednictvím plynovodu Maghreb-Evropa. Další část zemního plynu (LNG) se dováží tankery z Nigérie.
Projekt propojení Španělska a Portugalska vysokorychlostním železničním spojením (a současně napojení Portugalska na budovaný systém evropského vysokorychlostního železničního spojení) je předmětem dlouhodobého dialogu mezi oběma zeměmi a obsahuje zčásti rozdílné představy o přesném vytyčení tras. Poslední politické debaty ukazují na odklad výstavby trasy mezi Portem a galicijským Vigem. Aktuální tak zůstávají trasy Lisabon - Porto a Lisabon -Madrid. Vstup do Lisabonu (na Gare de Oriente - prostor Parku národů) by se měl vybudovat přes nový most přes Tejo: Chelas-Barreiro z obou směrů - Španělska i ze severu. Doba přepravy Porto-Lisabon je propočtena nově na 1:27 hod., Madrid-Lisabon na 2:45 hod. Aktualizované informace jsou k dispozici na www.rave.pt (Rede ferroviária de alta velocidade, s.a. - „Vysokorychlostní železnice, a.s.“). O průběhu tras ale i o samotné realizaci projektu nadále probíhají živé diskuse v souvislosti s úspornými opatřeními vlády, které s nejvyšší pravděpodobností jejich realizaci v nejbližších letech znemožní.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Portugalsko není příjemcem rozvojové pomoci. Jeho vlastní příspěvek obnáší ročně mezi 0,2 – 0,3 % HNP.
Tuto agendu vykonává v Portugalsku IPAD - Instituto Português de Apoio ao Desenvolvimento, příspěvková organizace MZV.
| Druh pomoci a teritorium | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Bilaterální pomoc v mil. EUR | 175 446 | 168 333 | 197 360 | 258 862 | 198 610 | 299 042 |
| z toho v %: Angola | 9,6 | 9,5 | 7,1 | 5,1 | -3,0 | -3,2 |
| Kapverdské ostrovy | 20,8 | 22,4 | 16,2 | 16,7 | 10,3 | 35,9 |
| Guinea-Bissau | 6,2 | 7,0 | 5,8 | 4,8 | 5,2 | 4,0 |
| Mozambik | 10,3 | 10,3 | 8,0 | 6,7 | 24,0 | 28,4 |
| Ostr. sv. Tomáše a Prince | 5,3 | 5,3 | 4,8 | 3,6 | 5,4 | 6,5 |
| Východní Timor | 15,9 | 18,2 | 17,3 | 10,4 | 12,5 | 8,5 |
| Multilaterální pomoc v mil. EUR | 127 782 | 147 491 | 146 366 | 171 093 | 169 547 | 190 922 |
| z toho v % OSN | 6,6 | 5,5 | 6,2 | 4,6 | 5,8 | 5,6 |
| EK | 80,6 | 67,2 | 70,6 | 65,3 | 79,5 | 0,0 |
| MMF, SB, WTO | 8,0 | 8,4 | 9,0 | 16,9 | 1,5 | 8,7 |
| Regionální rozv. banky | 2,2 | 16,4 | 8,7 | 10,0 | 10,3 | 11,1 |
| Jiné multilat. instituce | 2,9 | 2,4 | 5,6 | 3,1 | 2,5 | 1,5 |
| Celkem rozvojová pomoc v mil. EUR | 303 426 | 315 774 | 343 726 | 429 955 | 368 157 | 489964,0 |
| v % z HNP | 0,21 | 0,21 | 0,22 | 0,27 | 0,20 | 0,29 |
Z položek seřazených podle účelu vynikají u bilaterální pomoci výdaje na infrastrukturu, vzdělání a sociální služby - v jednotlivých letech 70 až 85%, podstatně méně na hospodářství aj. Příjemci rozvojové pomoci z Portugalska jsou dlouhodobě v podstatě jen lusofonní země.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
