Portugalsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Lisabon (Portugalsko)

V květnu 2003 proběhlo obchodně politické jednání na úrovni ministrů u příležitosti oficiální návštěvy portugalského předsedy vlády J. M. Durão Barrosa. Za portugalskou stranu jednal s ministrem průmyslu a obchodu ČR M. Urbanem ministr hospodářství C.Tavares. Při této příležitosti se rovněž uskutečnilo setkání českých a portugalských podnikatelů.

V lednu 2004 proběhlo jednání na úrovni ministrů při příležitosti oficiální návštěvy českého předsedy vlády V.Špidly v Portugalsku. Za hostitelskou zemi jednal s ministrem průmyslu a obchodu M. Urbanem opět ministr hospodářství C. Tavares. V Lisabonu a v Portu se při této příležitosti uskutečnila setkání portugalských podnikatelů s českými, kteří doprovázeli oficiální delegaci. Přitom podepsal dokumenty o spolupráci HK ČR její předseda J. Drábek, a to s AIP v Lisabonu a s AEP v Portu.

V květnu 2004 byla v rámci veletrhu stavebnictví Tectónica uspořádána národní výstava ČR v Lisabonu. Současně proběhla bilaterální jednání na úrovni náměstků ministra (NM M. Somol a NM F. G. Alves).

Dne 24.4.2008 se společně s teritoriálním seminářem pro české podnikatele na téma "Podnikatelské prostředí Španělska a Portugalska" uskutečnila podnikatelská mise portugalských podnikatelů vedená AIP. Téma Portugalska přednesl obchodní rada ZÚ Lisabon J. Molata. Mise se zúčastnilo 9 portugalských firem. MPO ve spolupráci s agenturou CzechTrade zajistilo účast 40 českých firem se zájmem o spolupráci s portugalskými protějšky.

Ve dnech 30. a 31.3.2009 se uskutečnila při příležitosti ekonomického semináře podnikatelská mise do Lisabonu, kterou organizovalo společně MPO a HK ČR. Z portugalské strany spolupracovala se ZÚ Lisabon průmyslová asociace AIP. Mise se zúčastnilo 9 zástupců českých firem, kteří se setkali se 44 portugalskými podnikateli. Čeští představitelé v čele s ředitelem odboru Evropa MPO M. Kalůskem byli rovněž přijati v sídle výhradního dovozce českých automobilů Škody firmy SIVA.

Ve dnech 14. - 16. dubna 2010 proběhla oficiální návštěva portugalského prezidenta Cavaco Silvy v ČR. Součástí jeho doprovodu byla také podnikatelská mise, kterou zorganizovala agentura AICEP, jejíž zástupci při této příležitosti zároveň podepsali Protokol o spolupráci s agenturou CzechInvest.

7.1. Smluvní základna

Ve vztazích mezi Českou republikou a Portugalskem jsou  v platnosti následující hospodářské smlouvy, tj.:

  • mezivládní Dohoda o ochraně a podpoře investic, Praha 13. 11. 1993
  • mezivládní Dohoda o zamezení dvojího zdanění, Lisabon 5. 1. 1994
  • mezivládní Dohoda o hospodářské, průmyslové a vědeckotechnické spolupráci, Lisabon 8. 7. 1994

V lednu 2004 během návštěvy předsedy vlády Vladimíra Špidly v Portugalsku byly podepsány Memorandum o porozumění mezi Hospodářskou komorou ČR a Portugalskou průmyslovou asociací (Associação Industrial Portuguesa - AIP) Lisabon a Dohoda o spolupráci s Portugalskou podnikatelskou asociací (Associação Empresarial de Portugal - AEP) Porto.

V březnu 2004 během návštěvy prezident republiky Václav Klaus podepsal závazný dokument o spolupráci mezi Magistrátem města Brno a Magistrátem města Porto.

V dubnu 2010 byl u příležitosti návštěvy portugalského prezidenta Cavaka Silvy v ČR podepsán Protokol o spolupráci mezi agenturami CzechInvest a AICEP.

V ČR pod registrací MV ČR vznikla Komora česko-portugalské spolupráce, která mimo vazeb kulturních, sportovních, osvětových i pracovních si klade za cíl i rozvoj česko-portugalského obchodu.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Portugalsko průběžně posilovalo pozici v celkovém zahraničním obchodě ČR, a to ze 64. pozice v roce 1993 až na 33. místo v obratu a 29. místo v českém vývozu v roce 2010. V rámci obchodní výměny s členskými státy EU zaujímá ČR v Portugalsku 12. pozici na straně portugalského vývozu a dokonce 10. místo na straně portugalského dovozu.

Bilance vzájemné obchodní výměny (v mil. EUR)
 200320042005200620072008200920101-7/2011
vývoz125,6157,9234,0287,5322,9329,2290,2379,0237,7
dovoz113,7131,4136,2180,2238,8231,0228,0302,5192,3
obrat239,3289,3374,4467,7561,7560,9477,9681,5430,0
bilance12,026,593,7107,384,0100,570,376,566,6

Zdroj: ČSÚ

Vývoj zahraničního obchodu mezi ČR a Portugalskem zůstává charakteristický převahou hodnoty našeho exportu.

Český vývoz do Portugalska se od vstupu ČR do EU velmi rychle zvyšuje a předčil mj. i úroveň Polska, jehož export byl donedávna násobkem exportu ČR. Je zároveň mnohem vyšší než vývoz dalších nových členských zemí EU. Pozitivní skutečností je, že na růstu našeho vývozu se nejvíce podílejí výrobky našeho zpracovatelského průmyslu, především strojírenství (zejména automobilový průmysl), hutnictví a komponenty informačních technologií.

Pro zajímavost uvádíme i tabulku mapující vzájemný obchod v posledních dvou letech dle portugalských statistik:

ZeměDovoz do Portugalska (v mil. EUR) – český vývozVývoz z Portugalska
  (v mil. EUR) – český dovoz		Saldo  (v mil. EUR)
portugalské OB
 200920102009201020092010
ČR274,1354,9203,8245,1-70,3-109,8

Zdroj: INE

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Hlavní položky vývozu ČR do Portugalska v roce 2010

  • motorová vozidla (34,7%);
  • části a součásti motorových vozidel (12,8%);
  • telekomunikační zařízení (10,6%);
  • automatická zařízení na zpracování údajů  (9,6%);
  • monitory, projektory a televizní přijímače (6,2%);
  • běžné kovy (4,7%);
  • pryžové duše a pneumatiky (4,1%);
  • elektrické stroje a zařízení (3,1%);
  • katody, diody a integrované obvody (3,1%).

Hlavní položky vývozu Portugalska do ČR v roce 2010

  • speciální příze a tkaniny (14,5%);
  • nezpracovaný tabák (14,3%);
  • zařízení pro záznam zvuku a obrazu (13,9%);
  • pryžové duše a pneumatiky (9,9%);
  • elektrické stroje a zařízení (9,3%);
  • rozhlasové přijímače (7,8%);
  • části a příslušenství motorových vozidel (7,6%);
  • odpad výroby papíru a celulózy (7,0%);
  • léčiva, vč. veterinárních (6,7%).
 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Perspektivní obory, na které se zaměřuje současná portugalská vláda (od r. 2009):

  • stavebnictví
  • potravinářství
  • bankovnictví
  • telekomunikace
  • doprava zboží po silnici
  • automobilový průmysl
  • turistika

V těchto 7 odvětvích je tvořena cca 50 % portugalského HDP.

České zboží se může v Portugalsku uplatnit svojí kvalitou srovnatelnou se zbožím vyráběným v EU a nižší cenou, která převáží zvýšené dopravní náklady. ZÚ Lisabon vypracoval seznam 27 průmyslových oborů, které se jeví jako perspektivní pro spolupráci českých a portugalských podniků:

  • stroje a zařízení na výrobu elektrické energie a tepla včetně kogeneračních centrál
  • přenosové sítě tepla a elektrické energie
  • hydroenergetika včetně malých vodních elektráren
  • výstavba dálkových ropovodů a plynovodů, plynofikace měst
  • výstavba železničních tratí, mostů (betonových i ocelových), silnic
  • obráběcí stroje všech druhů (universální, obráběcí centra)
  • dřevoobráběcí stroje a další stroje na výrobu nábytku (včetně zařízení na ohýbání dřeva)
  • kompletní linky pro metalurgický průmysl, lisy, kovářské stroje,drobné nářadí a nástroje
  • stroje a zařízení pro povrchovou i hlubinnou těžbu (včetně pásových dopravníků)
  • zařízení pro zpracování hlíny a kamene (včetně zařízení pro cementárny, cihelny, keramické a sklářské provozy mj. sklářské pece)
  • silniční a stavební stroje (včetně vibračních a pneumatických silničních válců, zařízení na výrobu a dopravu betonových směsí)
  • dopravní prostředky (auta, autobusy, nákladní automobily, trolejbusy, tramvaje, motocykly, traktory),
  • zemědělské stroje a technika (včetně vybavení drůbežářských závodů, zavlažovacích systémů, malotraktorů atp.)
  • stroje pro potravinářský průmysl (včetně zařízení cukrovarů, pekáren, uzenářských provozů a miniaturních i velkokapacitních pivovarů, zařízení velkokapacitních kuchyní)
  • stroje a zařízení pro chemický, petrochemický a gumárenský průmysl včetně rafinérií ropy, lisů na pneumatiky apod.
  • stroje pro textilní, kožedělný a obuvnický průmysl
  • vzduchotechnická zařízení (klimatizace do výrobních prostor)
  • manipulační technika (jeřáby, hevery, zdvihací zařízení, lana pro průmyslové použití, transportní vaky)
  • letecká technika (podzvukové cvičné letouny L159, ultralehká rekreační letadla, vyráběná cca 30 výrobci, modely)
  • lisy na vstřikování plastů
  • elektronika, elektrotechnika (včetně různých typů měřicí a kontrolní techniky m.j. pro trasy metra)
  • hutní materiály od betonářské po nástrojovou a speciální ocel (kolejnice, odlitky, výkovky, trubky, nerezové trubky, plechy)
  • výrobky chemického a farmaceutického průmyslu včetně kvalifikované chemie pro textilní průmysl
  • nábytek a kování k nábytku
  • vybavení hotelů a restaurací včetně skla, křišťálu, keramiky, sanitární keramiky (WC, umyvadla, dlaždice), textilu apod.
  • sanitární technika
  • čističky odpadních vod, spalovny

Nabídka agrárních komodit vhodných pro vývoz z ČR do Portugalska:

  • mléko a mléčné výrobky
  • vepřové maso
  • hovězí maso
  • drůbeží maso
  • kečupy a jiné potravinové přípravky
  • cukrovinky bez kakaa
  • čokoláda a čokoládové cukrovinky
  • trvanlivé pekařské výrobky
  • potravinářská pšenice a kukuřice, krmný ječmen
  • slad a chmel
  • řepkový olej
 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

České firmy v Portugalsku

Joint venture Moravia Steel Ibéria (60 % Moravia Steel, 40 % portugalský vlastník) funguje na portugalském trhu od roku 1997, jeho roční obrat se odhaduje na cca 1 mld. Kč. Moravia Steel Třinec se tak podílí na českém exportu do Portugalska cca 10 %. ZÚ Lisabon nemá žádné informace o vzniku dalšího společného podniku v Portugalsku.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V roce 2010 se na ZÚ Lisabon obrátilo písemně či telefonicky cca 80 portugalských firem a jednotlivců v čistě komerčních záležitostech, přičemž převažoval zájem o zprostředkování kontaktů na české výrobce či dodavatele zejména strojírenského, hutního, potravinářského, sklářského, textilního a kožedělného zboží. ZÚ Lisabon předává kromě vlastního vyhledávání odpovídajících partnerů ještě tyto žádosti několika e-mailovými kanály do ČR včetně všech dostupných údajů pro přímé spojení s poptávajícím subjektem. Vzhledem k problematičnosti zpětné vazby lze jenobtížně vyhodnotit procento úspěšnosti předaných kontaktů. ZÚ Lisabon však pravidelně zazanamenává informace, že i díky jeho asistenci se podařilo navázat obchodní spolupráci mezi firmami z obou zemí.

Z České republiky bylo zasláno a vyřízeno cca 60 žádostí podobného typu v široké škále produktů a služeb. ZÚ Lisabon zajišťuje obdobné předávání poptávek jako je výše popsané, a to prostřednictvím AIP (Průmyslové asociace) v Lisabonu a AEP (Asociace podnikatelů) v Portu.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Portugalsko není příjemcem zahraniční rozvojové pomoci.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Bilance vzájemné výměny služeb mezi ČR a Portugalskem

Na běžném účtu platební bilance jsou ČNB evidovány tyto údaje za rok 2010 (v mil. CZK):

 PříjmyVýdajeSaldo
Služby celkem1146,5687,7457,8
z toho: Doprava530,2405,7124,6
- silniční335,3256,978,4
- letecká147,4126,021,5
- železniční47,222,125,1
Cestovní ruch512,1152,2359,9
Ostatní služby104,2130,8-27,7


Pokud jde o příjmy ve vzájemné výměně služeb mezi ČR a Portugalskem, největší podíl zaznamenává doprava a cestovní ruch, které společně se službami spojenými s informačními technologiemi patří mezi nejperspektivnější odvětví i do budoucna. Významnou roli zde hraje před několika lety zavedené pravidelné letecké spojení mezi Prahou a Lisabonem, které provozuje portugalský národní letecký dopravce TAP Air Portugal. Poptávky po službách jsou z hlediska činnosti ZÚ Lisabon méně frekventované, než je tomu v případě zboží;  tvoří cca 10 % všech dotazů.  

 

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Portugalsko neuplatňuje žádné restrikce v přístupu na trh práce pro občany ČR (po dvouletém odkladu mezi 1.5.2004 a 1.5.2006). Občané České republiky tak podléhají stejnému režimu jako občané jiných členských států EU, pokud jde o dokumentaci potřebnou pro přijetí do pracovního poměru. Prokáží-li se bydlištěm v Portugalsku, mohou vstupovat za stejných podmínek i do přípravy na povolání a programů podporovaných IEFP (Instituto de Emprego e Formação Profissional - www.iefp.pt - Ústav pro zaměstnání a přípravu na povolání. Musí se pro ten účel zapsat na Úřad práce - Centro de Emprego - v místě bydliště a prokazovat se Rezidenční kartou - Cartão de Residência, kterou vydává SEF (Serviço de Estrangeiros e Fronteiras - www.sef.pt - Cizinecká a pohraniční služba).

Žádost o rezidenční kartu mohou občané ČR podávat u příslušných orgánů místní správy - Municípios - nebo u regionálních správ (direcções, delegações) SEF, pokud município nemá toto oddělení. O kartu má být žádáno vždy v případě, že pobyt v Portugalsku přesáhne tři měsíce, a to do dalších 30 dnů. Musí být předloženy tyto doklady:

  • Doklad totožnosti (občanský průkaz nebo pas)
  • Čestné prohlášení, že žadatel splňuje některou z podmínek: A. Vykonává na portugalském území závislou nebo samostatnou hospodářskou aktivitu, B. Disponuje dostatečnými zdroji pro sebe a členy své rodiny, jakož i uzavřeným zdravotním pojištěním (pokud je recipročně vyžadováno u portugalských občanů), C. Je zapsán ve veřejném či soukromém vzdělávacím zařízení a prokáže svým prohlášením nebo jinak, že splňuje předpoklady ad B.
 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter