- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
Z hospodářského pohledu zažilo Portugalsko velmi těžký rok 2010 a i v dalších letech se bude potýkat s obtížemi v důsledku vleklé hospodářské krize. V první polovině roku 2011 proběhly předčasné parlamentní volby a země se zapojila po vzoru Řecka a Irska do záchranného programu v režii EU a MMF; objem záchranného finančního programu činí 78 mld. EUR. Vítězové voleb - Sociální demokracie (PSD) v koalici s Centristy (CDS-PP) - budou muset i nadále dodržovat restriktivní rozpočtová pravidla, která jsou tentokrát již stanovována z velké části zvenčí (EK, ECB, MMF). Znatelně ubyde rozsáhlých infrastrukturních projektů, naopak budou hledány cesty, jak zvýšit pokulhávající konkurenceschopnost portugalské ekonomiky v evropském a globálním měřítku.
Viděno z dlouhodobější perspektivy bude nanejvýš vhodné, aby vláda započala komplexní restrukturalizační proces portugalské ekonomiky a motivovala podnikatelskou sféru k investicím do tradičních oborů (např. potravinářství - Portugalsko v současné době dováží 70 % potravin, které spotřebuje), ale i do nových a inovativních odvětví a do oborů s vysokou přidanou hodnotou.
Úsporná opatření se projeví i na ekonomické výkonnosti Portugalska; v roce 2011 by mělo být jedinou zemí eurozóny, která zažije recesi - v říjnu 2011 je podle BCP předpoklad poklesu HDP o 2,0 % a o 1,8 % v roce 2012, některé mezinárodní zdroje včetně ratingových agentur připouštějí i vyšší poklesy. Podobně neutěšeně by se měla vyvíjet i nezaměstnanost, odhady hovoří o úrovni až 12 % na konci roku 2011 (v lednu 2011 to bylo 11,2 %).
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Portugalsko je členem všech základních mezinárodních uskupení vč. EU, NATO, OSN, OBSE apod. Vstup do nějaké další mezinárodní organizace nelze tedy předpokládat. Z ekonomického hlediska lze předpokládat neutuchající zájem o spolupráci s tradičními partnery, a to zejména portugalsky hovořícími zeměmi (CPLP, PALOPs), ale i s partnery novými, což dokládá v poslední době sílící zájem portugalské administrativy např. vůči zemím Západního Balkánu.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Možností pro uplatnění českého vývozu (prozatím nedostatečně využívaných jak podnikateli, tak organizacemi, které je sdružují) je celá řada, a to jak v dodávkách pro státní sektor, tak při dodávkách technologických zařízení a strojů pro portugalské tradiční průmyslové výroby. V poslední době je velmi aktivní sektor výstavby zařízení produkujících elektrickou energii z obnovitelných zdrojů.
ZÚ Lisabon v zájmu prosazení českého průmyslu na portugalském trhu doporučuje pořádání podnikatelských misí prostřednictvím Svazu průmyslu a dopravy, Hospodářské komory ČR a Ministerstva průmyslu a obchodu, a to nejen pouze do velkých měst, jakými jsou Lisabon a Porto.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
