Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Hrubý domácí produkt

V roce 2010 rakouské hospodářství výrazně expandovalo, zejména díky oživení německého hospodářství. V posledním kvartálu roku 2010 už HDP rostlo mírně ve výši 0,8% oproti předchozímu kvartálu a o 2,7% oproti stejnému období předchozího roku. Motorem růstu rakouské ekonomiky byl zejména export do Německa. Díky oživení evropského a zejména německého hospodářství (rakouský export a potažmo i ekonomiku však posiluje také růst zahraniční poptávky v asijských a latinskoamerických zemích), vzrostl export zboží v rozmezí ledna až listopadu 2010 oproti stejnému období předchozího roku nominálně  o 17,2%. Celkově rostlo v roce 2010 rakouské hospodářství tempem 2%.

Inflace

Růst cen energie, který se následně promítnul i do růstu cen spotřebitelského zboží se v roce 2010 promítnul také do zvýšené míry inflace. Po nízké inflaci v roce 2009, která se pohybovala kolem 0,5%,  stoupla její hodnota v roce 2010 na 1,8%. Tento terend se očekává  i v následujcím roce, kdy začnou působit konsolidační opatření (zvýšení některých daní), která se rovněž promítnou do růstu cen. Výraznější vliv má v současné době také růst cen potravin na světových trzích. V roce 2011 se proto očekává další růst inflace až na úroveň 2,1%.

Níže uvedená tabulka hlavních skupin (podle metodiky COICOP), která vychází z národního spotřebního indexu (VPI) a z evropského spotřebního indexu (HVPI), názorně demonstruje vývoj cen v průběhu roku 2009 v jednotlivých skupinách spotřebního koše. Pro srovnání jsou v tabulce uvedeny i hodnoty za rok 2008:

COICOP skupiny	Změna (+/- %)		podíl na spotřebním koši (CPI 2005)
	2009/08	2010/09
potraviny, nealko nápoje	0,2	0,5	12,2
alkoholické nápoje, tabák	1,2	2,0	2,9
oblečení, boty	1,6	1,1	5,5
bydlení, voda, energie	1,8	2,6	17,9
vybavení domácností	2,4	1,1	8,4
péče o zdraví	2,1	1,6	4,6
doprava	-4,4	3,4	15,1
telekomunikace	-1,1	1,9	2,7
volný čas, kultura	0,6	0,9	12,4
vzdělávání, výchova	-11,5	-4,7	1,1
restaurace, hotely	2,3	1,2	7,3
různé zboží a služby	3,3	2,8	9,9

Zdroj: Statistik Austria, www.statistik.at

Jak je z tabulky patrné, ceny u některých skupin v roce 2010 výrazně vzrostly. Patrné je to zejména u cen energie a dále u dopravy.  Výrazněji také vzrostly ceny tabáku a alkoholických nápojů.

Zaměstnanost a nezaměstnanost

Finanční a hospodářská krize, která propukla koncem roku 2008, měla v Rakousku dopad na pracovní trh. Díky výraznému poklesu zahraniční i domácí poptávky a tím i produkce došlo v roce 2009 k úbytku pracovních míst a razantnímu nárůstu nezaměstnanosti. V absolutních číslech vzrostla nezaměstnanost v roce 2009 (dle národní evidence) o 48.056 osob a celkový průměrný počet nezaměstnaných dosáhl 260.309, přičemž větší růst nezaměstnaných byl mezi muži ( +34.772) než mezi ženami (+13.284).

Situaci se na pracovním trhu se podařilo částečně zmírnit přijatými konjunkturními opatřeními, zavedením krátkodobé pracovní doby a opatřeními na podporu zaměstnanosti  mladých lidí. Růst nezaměstnanosti se zastavil v polovině roku 2010. V listopadu 2010  byl už počet registrovaných osob bez zaměstnání o 13 000 nižší než v předchozím roce.

Z hlediska regionálního byla v roce 2009 nejvyšší nezaměstnanost ve Vídni (7,5%), následuje Voralrlbersko (4,9%), Burgenland (4,6%) a Štýrsku (4,6%). Naopak nejnižší bylanezaměstnanost v Horním Rakousku (4,0%), Salcbursku (3,2%) a Tyrolsku (2,9%).

	2008	2009	2010
Míra nezaměstnanosti (národní statistika)	5,8	7,2	6,9
Míra nezaměstnanosti (statistika Eurostat)	3,8	4,8	4,5

Zdroj: Statistik Austria, 2010

Poznámka:Národní evidence v Rakousku se liší od standardní metodiky EUROSTATu: počet nezaměstnaných se v Rakousku vztahuje pouze k součtu nesamostatně výdělečně činných a nezaměstnaných, zatímco EUROSTAT přičítá ve jmenovateli i OSVČ; navíc definice nezaměstnaného je jiná – EUROSTAT nepokládá za nezaměstnaného osobu, která odpracovala za poslední týden byť jedinou hodinu. Z tohoto důvodu je počet nezaměstnaných dle rakouské evidence vždy o cca 1 - 3 % vyšší.

Prognóza dalšího vývoje ekonomiky

Prognóza konjuktury pro 2010 a 2011 (WIFO)

Rok	2007	2008	2009	2010	2011*	2012*
HDP objem, v nominálních cenách, mld. EUR	272,01	283,09	274,32	284,41	299,48	311,11
HDP na obyvatele, tis. EUR (nominálně)	32,769	33,957	32,802	33,908	35,583	36,823
Soukromá spotřeba (reálně)	0,7	0,5	1,3	1,1	0,9	1,1
Hrubé investice (reálně)	3,9	4,1	-8,8	-1,1	3,8	2,2
Vývoz zboží (reálně)	9,0	0,3	-18,7	12,8	10	7,6
Dovoz zboží (reálně)	7,6	0,2	-15,1	11,1	8,5	6,9
Míra inflace v (CPI)	2,2	3,2	0,5	1,9	3,2	2,6
Míra nezam. v (rak. metodika, roční Ø)	6,2	5,9	7,2	6,9	6,6	6,6
Míra nezam. v % (met. Eurostat, roční Ø.)	4,4	3,8	4,8	4,4	4,2	4,2
Saldo veřejných financí (v % HDP, Maastr. def.)	-0,9	-0,9	-4,1	-4,6	-3,1	-2,9

Pramen:  WIFO, údaje za r. 2010 a 2011 jsou prognóza, aktualizace k 1.10.2011

Vývoj ekonomiky v roce 2011

Podle aktuální analýzy Rakouského institutu pro ekonomický výzkum (WIFO) poroste ekonomika v tomto roce o 3 % a v roce 2012 o 1,8 %. Hlavním motorem růstu je export zboží. Kladný vliv na ekonomiku mají také rostoucí investice do strojů a zařízení, naopak spotřební výdaje k růstu téměř nepřispívají (důvodem je pokles reálných mezd vlivem nečekaně vysoké inflace, která byla jen částečně zohledněna při mzdových vyjednáváních na začátku roku 2011). V I. kvartálu 2011 vzrostl HDP oproti předchozímu kvartálu o 0,9 %. Tento růst se promítá také do průmyslové výroby, jejíž přidaná hodnota vzrostla v I. kvartálu 2011 oproti předchozímu kvartálu o 1,9 %, čímž téměř vyrovnala svůj propad během krize.  

Rakouský export obnovil růstovou tendenci už ve třetím kvartálu roku 2009, aktuálně pak v I. kvartálu 2011 vzrostl oproti předchozímu kvartálu reálně o 2,5 %. Rakouští výrobci těží zejména ze silného růstu v asijských zemích (jednak přímými dodávkami z Rakouska, ale především prostřednictvím světově orientovaného německého hospodářství), obchodně významná je rovněž černomořská oblast (zejména Turecko). Vývoz do střední a východní Evropy se doposud vyvíjel spíše zdrženlivě, nicméně od III. kvartálu 2010 se dynamika exportu opět přesouvá na nové členské státy EU. Celkově vzrostl export v roce 2010 reálně o 12,3 %, v letošním roce se očekává reálný růst exportu ve výši 10 % a v roce 2012 okolo 7,6 %.

Růst ekonomiky znatelně zlepšil situaci na pracovním trhu. V květnu 2011 byl počet nesamostatně zaměstnaných o 2 % (resp. o 65 000) vyšší než ve stejném období minulého roku. WIFO počítá pro rok 2011 s růstem zaměstnanosti o 1,6 %, pro rok 2012 pak o 0,9 %. Míra nezaměstnanosti by se konečně mohla stabilizovat na 4,2 %, stále ještě nad svou předkrizovou úrovní. Otevření rakouského pracovního trhu 1. května 2011 nevyvolalo obávaný příliv pracovníků z nových členských států EU. V průběhu měsíce května přicestovalo za prací 8 500 osob, jež pracovní trh bez problémů vstřebal. Ve skutečnosti počet nezaměstnaných během května klesl o 30 000 osob. 

Rostoucí ceny surovin a energie od roku 2010 se promítají do spotřebitelských cen a nečekaně rychle tlačí inflaci vzhůru. V květnu 2011 dosáhla míra inflace 3.7 %, což je jeden procentní bod nad průměrem eurozóny. Za předpokladu stabilizace cen surovin a energie očekává WIFO pro letošní rok inflaci 3.4 %, pro rok 2012 pak 2.6 %. Na vyšší míře inflace má podíl také konsolidace veřejných rozpočtů, v jejímž rámci došlo ke zvýšení nepřímých daní (minerální daně na pohonné hmoty a tabákové daně od 1. ledna 2011) a zavedení nových (poplatek za letenky od 1. dubna 2011). Kombinace růstu HDP a vyššího nepřímého zdanění by měla značně vylepšit stav veřejných financí (podle odhadu WIFO by schodek rozpočtu měl klesnout pod maastrichtskou 3% hranici již v roce 2012). 

 

 

 

 

 

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

Rok	2006	2007	2008	2009	2010
HDP objem, v nominálních cenách, mld. EUR	257,3	270,8	281,9	277,1	283
Míra inflace v (CPI)	1,5	2,2	3,2	0,5	1,8
Míra nezam. v (rak. metodika, roční Ø)	6,8	6,2	5,8	7,2	6,9
Míra nezam. v % (met. Eurostat, roční Ø.)	4,7	4,4	3,8	4,8	4,5
Saldo veřejných financí (v % HDP, Maastr. def.)	-1,5	-0,4	-0,5	-3,5	-4,1

Zdroj: Rakouská národní banka, Statistik Austria

Vývoj objemu HDP

Po prudkém zpomalení růstu HDP v r. 2001, ke kterému došlo především vinou vnějších šoků, se růstová dynamika zvyšovala jen pozvolna. Nadprůměrně vysoký růst v r. 2004 byl zapříčiněn mimořádným růstem exportu zboží, ke kterému došlo především v důsledku rozšíření EU. Růst exportu vedl i k nadprůměrnému růstu průmyslové výroby. Po odeznění jednorázového efektu rozšíření došlo v r. 2005 k návratu exportní dynamiky k „normálním" hodnotám a k mírnému snížení tempa růstu. Zejména díky citelnému oživení v zemích nejdůležitějších obchodních partnerů Rakouska zaznamenal v r. 2006 rakouský export vynikající výsledky a rozhodující mírou se podílel na výrazném zrychlení růstu HDP. Tento trend pokračoval i v roce 2007 a na počátku roku 2008.

V důsledku světové finanční a posléze hospodářské krize došlo v druhé polovině roku 2008 ke zlomu a v posledním čtvrtletí roku padla rakouská ekonomika do recese, jejíhož dna dosáhla v polovině roku 2009. Recesí byla rakouská ekonomika zasažena nepřímo prostřednictvím poklesu exportu v důsledku celkového poklesu zahraniční poptávky.

K pozvolnému růstu rakouské ekonomiky už došlo koncem roku 2009. V průběhu roku 2010 rakouská ekonomia s probíhající konjunkturou ve světové a zejména německé ekonomice postupně rostla. Rostoucí tempo si zachovává i na začátku roku 2011-  

Podíl odvětví na tvorbě HDP

Z hlediska tvorby HDP přispěly v r. 2009 jednotlivé sektory hospodářství následovně:

Struktura tvorby HDP
	Hrubá přidaná hodnota, běžné ceny, mld. EUR	Podíl v %	Meziroční změna 2009/2008* v %, nominálně
Zemědělství,lesnictví, rybolov	3,9	1,9	10,1
Těžba nerostných surovin	1,3	0,5	16,3
Zpracovatelský průmysl	51,7	20,2	4,7
Výroba a rozvod energií a vody	7,7	3	9,2
Stavebnictví	18,2	7,1	5
Obchod, opravy	31,8	12,4	5
Ubytování a stravování	11,7	4,6	7,4
Doprava a spoje	16,2	6,4	4,6
Bankovnictví a pojišťovnictví	12,9	5	-2,1
Reality, pronájem, tržní služby	47,7	18,7	3,5
Veřejná správa, obrana, sociální pojištění	14	5,5	2,1
Ostatní služby	37,6	14,7	3,7
Celkem hrubá přidaná hodnota	255,7	100	4,3
Daně z výroby minus subvence	26,5	-	-
Hrubý domácí produkt	282,2	-	4,2

 * údaje za rok 2009 vychází z předběžných hodnot

Míra inflace

Míra inflace, která se v letech 2001–2003 postupně snižovala (což bylo dáno především  nízkou dynamikou hospodářství, nevytvářející větší poptávkové inflační tlaky, a rostoucím kurzem eura vůči dolaru), v důsledku prudkého růstu cen ropy opětovně dočasně vzrostla v letech 2004 a 2005. Nejvyšší úrovně dosáhla na přelomu let 2004/5, od té doby byl patrný klesající trend. Od poloviny roku 2007 opět došlo k pozvolnému růstu inflace - kromě růstu cen energií se tentokrát výrazně projevil i růst cen potravin. V první polovině roku 2008 inflace v důsledku růstu produkce prudce rostla a v červnu dosáhla hodnoty 3,9%. Nicméně ve zbytku roku už se začínal projevovat důsledky krize a poklesu celosvětové poptávky a míra inflace postupně klesala až na hodnotu 1,3% v prosinci 2008. V průběhu roku 2009 inflace dále klesala a historické hodnoty (-0,3%) dosáhla v polovině roku (červenec). S postupným oživováním ekonomiky se ke konci roku 2009 opět vrátila na hodnotu 1,0%. V roce 2010 naopak míra inflace postupně rostla zejména v důsledku růstu cen energií, které zvyšovaly ceny vstupů. Důvodem růstu inflace byla i přijatá opatření ke konsolidaci rozpočtu, které zvýšila některé položky na příjmové straně rozpočtu (růst daně z pohonných hmot, růst tabákové daně). Celkově činila inflace v roce 2010 1,8%.

 

Míra nezaměstnanosti

Finanční a hospodářská krize, která propukla koncem roku 2008, měla v Rakousku výrazný dopad na pracovní trh. Díky výraznému poklesu zahraniční i domácí poptávky a tím i produkce došlo v roce 2009 k úbytku pracovních míst a razantnímu nárůstu nezaměstnanosti. Průměrná míra nezaměstnanosti v r. 2009 dle metodiky Eurostatu dosáhla 5 % a zvýšila  se tak o 1,2 % oproti r. 2008. Růst nezaměstnanosti se zastavil v polovině roku 2010 a v říjnu bylo nezaměstnaných již o 0,2% méně než ve stejném období předchozího roku. Příznivý vývoj na trhu práce je dán zejména růstem pracovních míst ve veřejném sektoru (výchova a vzdělání, sociální služby).

 

 

 

 

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Struktura

Rakouskou zvláštností je dělení hospodářské činnosti na průmysl (Industrie) a řemesla (Gewerbe). Pod pojmem průmysl se rozumí velké podniky, které ve zpracovávají v mechanizovaném provozu suroviny a polotovary (včetně hornictví). Mezi řemesla se počítají menší podniky zpracovávající základní materiály jako jsou dřevo, železo apod. Oba druhy hospodářských činností lze pak souhrnně označit jako výrobní a zpracovatelský průmysl. Sem patří i těžební průmysl, energetika a vodohospodářství a stavební průmysl.

Pozn:Statistický úřad Rakouska (Statistik Austria) vychází z klasifikace hospodářských činností ÖNACE 2003 resp. ÖNACE 2008 , což je národní verze Evropskou unií revidované klasifikace hospodářských činností NACE. Vlastní klasifikaci hospodářských činností používá i Hospodářská komora Rakouska (WKÖ), což se projevuje v její organizační struktuře, kde existují samostatné sekce pro průmysl a pro řemesla. Příčinou tohoto dělení je jednak tradice, jednak struktura rakouského výrobního sektoru, charakterizovaná velkým podílem malých firem živnostenského typu jak na zaměstnanosti, tak na přidané hodnotě. 

Rakouský průmysl je z velké části postaven na produkci malých a středních podniků. Více než 75% všech průmyslových podniků zaměstnává méně než deset zaměstnanců a pouze 1,0 % průmyslových podniků má více než 250 zaměstnanců. V průmyslu působí přibližně 20% všech rakouských podniků.

Průmysl ,včetně těžebního průmyslu a energetiky, zahrnující jak průmysl, tak výrobní řemeslné provozy a OSVČ, představuje více než 58.000 firem zaměstnávajících ke konci roku 2008 (poslední dostupný údaj) celkem 964.000 pracovníků (včetně stavebního průmyslu). Na vytvořené přidané hodnotě v národním hospodářství se průmysl podílí přibližně 30%, z toho zpracovatelský průmysl více než 20%, což je mezi vyspělými státy poměrně vysoká hodnota. Z ostatních vyspělých zemí má pouze Irsko, Finsko, Norsko,Německo a pár zemí střední a východní Evropy větší podíl průmyslu na HDP než Rakousko.

Průmysl se koncentruje zejména v městských aglomeracích: Vídeň + Schwechat, Linec, Štýrský Hradec, Steyr, Salcburk, méně v západní části - Innsbruck, Bregenz, Dornbirn. Dolní Rakousko a východní část státu jsou převážně zemědělské, v západní části se nachází především turistický průmysl a lesní hospodářství.

Nosné obory

Nejvýznamnější průmyslová odvětví z hlediska výše obratu

	Obrat v mil. EUR	Zahraniční obrat v mil EUR	Exportní kvóta	Podíl na celkovém obratu průmyslu
Hornictví a zpracování železa	8993	5184	57,6%	6,53%
Keramický průmysl	3619	813	22,5%	2,63%
Sklářský průmysl	1439	987	68,6%	1,04%
Chemický průmysl	14690	10019	68,2%	10,67%
Papírenský průmysl	3624	2744	75,7%	2,63%
Stavební průmysl	5851	369	6,3%	4,25%
Dřevozpracující průmysl	7205	3747	52,0%	5,23%
Potravinářský průmysl	9563	3091	32,3%	6,94%
Metalurgický průmysl	3036	2459	81,0%	2,20%
Strojírenský průmysl	31820	22315	70,1%	23,10%
Automobilový průmysl	11581	10238	88,4%	8,41%
Elektrotechnický průmysl	13835	9562	69,1%	10,04%
Textilní průmysl	1856	1463	78,8%	1,35%

Zdroj: Statistik Austria, údaje za rok 2008 ( k datu aktualizace nebyly k dispozici novější údaje). Členění průmyslových odvětví vychází z metodiky Hospodářské komory Rakouska.

Největší podíl na celkové průmyslové výrobě má tradičně strojírenský průmysl, následovaný elektrotechnickým a chemickým průmyslem. Významným je rovněž automobilový průmysl, dále chemický průmysl, elektrotechnický průmysl.

Rakouský průmysl je silně závislý na exportu, což je patrné z tabulky. Největší podíl vyvezené produkce na objemu domácí výroby (exportní kvóta) připadá na automobilový a strojírenský průmysl. Nejvýznamnějším exportním trhem je Německo, které se na celkovém exportu podílí téměř 30%. Na německý trh dodává Rakousku především subdodávky pro automobilový průmysl. Dalšími významnými exportními trhy jsou Itálie a USA. V roce 2008 bylo 56,4 % obratu průmyslových firem realizováno v zahraničí, což je mírný pokles oproti roku 2007, kdy tento podíl činil 58,6%.

Tempo růstu

V roce 2008 dosáhl celkový obrat průmyslu 137,8 mld. EUR, což představovalo meziroční růst o téměř 9 %. Produktivita práce se zvýšila o 2,7%, zaměstnanost vzrostla o 1,7%.

V roce 2009 došlo díky hospodářské krizi k reálnému poklesu hospodářské produkce. Zatímco reálný růst přidané hodnoty dosáhl v roce 2006 9,9%, v roce 2007 5,4% a v roce 2008 3,5%, v roce 2009 poklesla průmyslová výroba o -5,5%. Oproti roku 2008 také výrazně poklesla produktivita práce a zaměstnanost. Pokles produktivity byl vyvolán zejména snížením počtu zaměstnanců při zachování reálné  výše mzdy.  

V roce 2010 zaznamenala průmyslová produkce výrazného růstu. Dynamika růstu se zvyšovala postupně v průběhu roku (I.Q - 0,1%, II.Q +4,7%, II.Q +6,8% a IV.Q 4,6%). Růst průmyslové výroby  byl vyvolán především růstem zahraniční poptávky a tím i růstu exportu.  Růst zahraniční poptávky zvýšil růst exportu průmyslové produkce oproti roku 2009 p 16,8%.

V roce 2010 rostl průmysl tempem 6,9%. V roce 2011 a 2012 se očekává růst průmyslové produkce ve výši 8,5%, resp. 4,5%.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

V celém sektoru stavebnictví pracuje okolo 29.000 firem, které v roce 2008 zaměstnávaly celkem 276.545 pracovníků. Ve stavebnictví, zejména v doprovodných profesích, působí velký počet OSVČ.

V roce 2009 zaznamenal stavební průmysl, v důsledku finanční a hospodářské krize  pokles obratu, který se projevil především u firem z oblasti pozemního stavitelství (pokles o 11%).  U inženýrských staveb ( dálnice, železnice) byl pokles nižší (-3%) díky přijetí konjunkturních balíčků. Hospodářsko-politická opatření na oživení ekonomiky  však v oblasti stavebnictví přesto nebyla natolik dostatečná (co se objemu týče), aby zabránila poklesu investičních aktivit. Celkově tak investice ve stavebnictví poklesly v roce 2009 reálně  o 6%.

V rámci přijatých konjukturních balíčků profitovalo stavebnictví v první polovině roku 2010 z několika opatření, mezi něž patří např.podpora tepelné sanace budov v bytové výstavbě. Za celý rok 2010 však stavebnictví zažívalo v Rakousku, podobně jako v jiných zemích Evropy stagnaci až útlum. Důvodem bylo zejména přijetí opatření ke konsolidaci rozpočtu a s tím spojené snížení veřejných výdajů, které se projevilo zejména u inženýrských staveb (infrastruktura – dálnice, silnice). Celkový pokles sektoru stavebnictví v roce 2010 byl 6,4%, přičemž  u bytových staveb byl pokles o něco nižší (-2,9%) než u investičních staveb (-3,7%).

Podle předběžných propočtů sektor stavebnictví v roce 2011 zatím nerostl ani neklesl a podle posledních prognóz by měl sektor v roce 2012 růst tempem 1%

K největším stavebním  firmám patří: STRABAG, Porr, Alpine Mayreder, Swietelsky a Habau.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Dle posledního šetření struktury agrárního sektoru z roku 2007 hospodaří v Rakousku 187.033 zemědělských a lesnických provozů. Oproti roku 2005 došlo k poklesu o 1,3% a dlouhodobý klesající trend se tak oproti období 2003-2005 mírně zrychlil (mezi léty 1999 – 2003 však došlo k poklesu o 27.100 provozů, tj. 12,5%). 70,097 (40,1%) provozů vykonává svou činnost jako hlavní, 106.800 (59,9%) jako vedlejší. Podíl zemědělství a lesního hospodářství na tvorbě HDP činí přibližně 1,7%. V roce 2008 se podle průběžných výsledků zvýšila hodnota produkce v zemědělství a lesním hospodářství o 4%.

Následující tabulka zobrazuje hodnotu produkce v rakouském zemědělství (2010):

Podíl jednotlivých hodnot produkce v % (6,45 mld. EUR = 100)

hovězí a telecí	12,4%	živočišná výroba (45,3%)
prasata	11,2%
drůbež	2,5%
ostatní zvířata	0,7%
mléko	15,1%
vejce	2,9%
ostatní živočišné výrobky	0,5%
obilí	12,3%	rostlinná výroba (45,1%)
olejnaté rostliny, rostlinné bílkoviny,cukrová řepa	4,2%
krmiva	7,7%
brambory	1,2%
zelenina a zahradnictví	7,7%
ovoce	5,1%
víno	6,9%
zemědělské služby	3,8%	ostatní zem. činnosti (9,6)
nezemědělské vedlejší činnosti	5,8%

Zdroj: Statistik Austria, 2010

Z tabulky je patrné, že nejvýznamnějším zemědělským produktem v Rakousku je mléko následované masem, krmivy a ovocem a zeleninou. Významný podíl na produkci má rovněž víno, které se vyrábí zejména ve vinařské oblasti v Dolním Rakousku (tzv. Weinviertel).

V rakouském zemědělství převažují malé rodinné farmy a velký důraz je kladen na ekologickou formu hospodaření. Téměř 62% podniků obhospodařuje méně než 20 ha plochy a  pouze 4,0% obhospodařují plochu větší než 100 ha. Pokračuje  trend zvyšování průměrné výměry, průměrná velikost provozu se od roku 2003 zvýšila z 39 ha na 40 ha. 54,1% provozů se nachází v horských oblastech.

Rakousko zaujímá ve světě jedno z předních míst v oblasti biologického zemědělství. Podíl biologicky obhospodařované půdy na celkové zemědělské půdě ve výši 13,4% je druhý největší po Lichtenštejnsku. V současné době existuje v Rakousku 19.997 biologických farem, které obhospodařují zemědělskou plochu o celkovém rozměru 372.026 hektarů.  

V rakouském zemědělství převažují malé rodinné farmy a je kladen velký důraz na ekologickou formu hospodaření. Velké pozornosti se dostává propagaci domácích regionálních výrobků.

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Sektor služeb (terciární sektor) má s podílem více než 67% na HDP významnou roli v rakouském hospodářství. Počet firem v sektoru služeb činil podle posledních údajů z roku 2008 (předběžné hodnoty) 229 496 a výše obratu sektoru dosáhla ve stejném roce 343,4 mld. EUR. Jak je patrné z tabulky, zaznamenaly v roce 2008 výraznější růst přidané hodnoty sektory ubytovacích a stravovacích služeb a realit a tržních služeb. Finanční sektor po dynamickém růstu z minulých let, postaveným hlavně na úspěšné expanzi do zemí SVE, po dlouhé době poklesl. Relativně nejlepšího výsledku za rok 2008 dosáhl sektor turistiky. V sektoru obchodu došlo tradičně pouze ke stagnaci.

Podíl jednotlivých oblastí služeb na hrubé přidané hodnotě v r. 2008		Meziroční růst v %, reálně
Odvětví	Podíl v roce 2008	2005	2006	2007	2008
Obchod, opravy	11,4	2,2	0,8	0,7	0,6
Ubytování a stravování	4,2	2,6	3,4	2,7	3,1
Doprava a spoje	5,4	-1,3	5,4	3,2	0,2
Bankovnictví a pojišťovnictví	4,7	5,1	7	6	2,1
Reality, pronájem, tržní služby	16,8	4,5	4,4	2,8	2,2
Veřejná správa, obrana, sociální pojištění	5,1	1,7	2	-0,1	1,5
Ostatní služby	13,4	2	1,7	1,4	2,2

Zdroj: Statistik Austria, revidované údaje, 2009

Obchod

V rámci obchdou má mírně rostoucí tendenci zejména obchod bez automobilů, automobilový sektor (prodej, opravy, čerpací stanice) naproti tomu dlouhodobě klesá. V poslední době zaznamenal vyšší přírustek potravinářský obchod. Příčinou celkově slabého vývoje je jednak dlouhodobý slabý růst (u některých příjmových kategorií faktická stagnace) reálných příjmů obyvatelstva, jednak postupná změna struktury výdajů obyvatelstva - rostou výdaje zejména na bydlení a na volný čas.

Cestovní ruch

Cestovní ruch a průmysl „ trávení volného času“ hrají v rakouském hospodářství důležitou roli a mají rozhodující vliv na tvorbu HDP, zaměstnanost a regionální rozvoj. Cestovní ruch tvoří více než 8% HDP a zaměstnává přes 5% veškeré pracovní síly. Na rozdíl od výrobních sektorů jako je zemědělství nebo průmysl se struktura cestovního ruchu přímo odvíjí od spotřebitelského chování turistů. Z toho důvodu není turismus zahrnutý jako samostatný sektor do národní účetnictví. Turistické aktivity v podstatě vznikají v různých oblastech  hospodářství, resp. výrobky a služby pro turismus se vyrábí v oborech, které na první pohled nemají s turismem nic společného.

Aby bylo možné lépe kvantifikovat přínos turistiky pro národní hospodářství, byla zavedena veličina tzv. turistického satelitního konta, kde jsou brány v úvahu i nepřímé efekty turistiky. Z bezprostředních příjmů z turistiky jsou vyloučeny služební cesty. Z tohoto pohledu vytvořil cestovní ruch v r. 2008 přidanou hodnotu ve výši 23,6 mld. EUR, což představuje 8,4% podíl na HDP. Mezi léty 2000–2007 rostl tento přínos cestovního ruchu v průměru o 4,2% ročně a podíl na HDP se zvýšil o 0,4 procentního bodu.

Téměř 50% výdajů v cestovních ruchu pochází od zahraničních turistů, 46% tvoří domácí turisté a zbytek jsou výdaje domácích občanů, kteří vlastní rekreační chaty.

V roce 2009 zaznamenal cestovní ruch v Rakousku oproti předchozím rokům mírný propad . Ten se týkal zejména poklesu počtu noclehů. Oproti roku 2008 klesnul počet noclehů zahraničních turistů o 4,6% a naopak počet noclehů domácích turistů vzrostl o 1,6%. V roce 2009 zaznamenal rakouské hotely celkově pokles návštěvnosti o 2,9%. Tento vývoj souvisí s hospodářskou krizí, kdy většina zahraničních i domácích turistů omezila výdaje na zahraniční dovolené, což se v rakouských hotelech projevilo poklesem zahraniční klientely a naopak růstem domácí. V důsledku nižší poptávky snižovaly hotely a rekreační zařízení ceny ubytování, což se projevilo v poklesu celkového obratu těchto zařízení ve výši 3%. I v roce 2010 se očekává snížení výdajů zahraničních turistů reálně o 1%. Nicméně ve srovnání s jinými destinacemi na tom bylo Rakousko díky své výhodné geografické poloze a snadné dostupnosti relativně lépe než jiné státy. Mnoho turistů totiž před dálkovými cestami upřednostňovalo cestování na kratší vzdálenosti.

Největší počet turistů ze zahraničí přijíždí tradičně ze SRN, nicméně podle některých studií již nepatří Rakousko mezi nejoblíbenější destinace německých turistů, kteří čím dál více upřednostňují Španělsko. K progresivně rostoucím skupinám  návštěvníků patří turisté ze sousedních zemí včetně ČR. Výrazný nárůst turistů byl zaznamenán také z Číny.

Cestovní ruch má v Rakousku mimořádnou podporu odpovídající jeho významu. Rakouská instituce Österreich Werbung má 27 zastoupení v zahraničí a dle synergické dohody s Hospodářskou komorou Rakouska zastupují její obchodní oddělení turistické zájmy Rakouska ve všech zemích, kde není zastoupení Österreich Werbung. Propagace našeho cestovního ruchu je v Rakousku realizována především pobočkou České centrály cestovního ruchu (CzechTourism) ve Vídni, dalším českým subjektem ČR na rakouském trhu je Čedok a v tomto duchu částečně působí i pobočka ČSA a zastoupení Českých drah ve Vídni.

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Statistiky z oblasti dopravy za rok 2009 dosud nebyly zveřejněny, známé jsou pouze výsledky za rok 2008.

Silniční doprava

Rakousko má 1696 km dálnic a  416 km rychlostních silnic což dohromady představuje síť o délce celkem 2112 km. Od roku 2004 uplatňuje Rakousko elektronické mýtné pro nákladní auta, pojízdné pracovní stroje nad 3,5 t a pro autobusy, které využívají rychlostní silnice a dálnice. Celkový objem přepraveného zboží rakouskými dopravními firmami na silnici dosáhl 369,48 mil. tun, což je  mírný růst oproti roku 2007 o 4,3 %. Z tohoto množství představuje vnitrostátní doprava 89,9%, dovoz 3,9%, vývoz 4,2% , doprava v zahraničí 1,2% a transit 0,7%. Mírný pokles byl zaznamenán o dovozu a vývozu a naopak vnitrostátní doprava vzrostla o 5,7%. V přeshraniční dopravě připadá asi polovina na dopravu mezi Rakouskem a Německem, s Itálií to je asi čtvrtina.

Železniční doprava

Po celkem 6.271 km rakouských železnic (z toho je  5.703 v péči Rakouské spolkové dráhy ÖBB a 568 km v péči soukromých společností.) se v roce 2008 přepravilo celkem 111,26 mil. tun zboží, což je růst oproti roku 2007 o 2,7%. Z toho 38,8 mil. tun připadlo na vnitrostátní dopravu, dovoz představoval 35,4 mil. t, vývoz 19,5 mil. t a tranzit 17,5 mil. t . Nákladní železniční doprava ztrácela od roku 1990 postupně  své postavení a až v letech 2006 a 2007 došlo k jejímu růstu. V období 2009 až 2014 hodlá společnost ÖBB – Infrastruktur AG celkem investovat celkem 13,9 mld. EUR do rozvoje železniční infrastruktury. To představuje ročně částku ve výši 2,3 mld. EUR. Nejvýznamnější investicí je v současné době stavba nového hlavního nádraží ve Vídni, které bude stát na místě původního Südbahnhof.

Osobní železniční doprava naproti tomu roste dlouhodobě. V roce 2008 bylo po železnici přepraveno celkem 238,8 mil cestujících

Lodní doprava

Poměrně významná je vnitrozemská nákladní lodní doprava. V roce 2008 bylo po Dunaji přepraveno celkem 11,2 mil. tun zboží, z čehož nejvíce připadá na dovoz ( 51,2%) a tranzit  (25,1%). Naopak vnitrozemská doprava po Dunaji představuje pouze 4,4%. Zbytek ( 19,3%) tvoří vývoz). Svůj hospodářský význam mají rovněž přístavy na Dunaji. Mezi největší přístavy patří Vídeň (350 ha), Enns (303 ha), Linec (150 ha) a Krems (25 ha).

Letecká doprava

Rychlým tempem roste osobní letecká doprava, která oproti předchozímu roku zvýšila v roce 2008 počet přepravených osob o 4,2% na 24,75 mil. osob. Asi 90% připadá na linkové lety, 10% na chartery. V Rakousku je celkem 6 významnějších letišť. V roce 2008 využilo 79,6% cestujících letiště ve Vídni (Schwechatu), 7,3% letiště v Salcburku , 4,4% letiště ve Štýrském Hradci, 3,8% letiště v Innsbrucku , 3,1% letiště v Linci a 1,8% letiště v Klagenfurtu.

Potrubní přeprava

Rakousko je významnou tranzitní zemí v potrubní dopravě plynu a ropy. Import ropy probíhá ropovodem Transalpine Ölleitung (TAL) z Terstu do rakouské stanice Würmlach, kde se větví do Vídně na Adria-Wien-Pipeline (AWP) a do Německa. Průtok ropovodu TAL činil v roce 2009 34,1 mil tun ropy. Z toho 55% směřuje do rafinérií v Německu (Ingolstadt, Vohburg, Neustadt a Burghausen), 22% do rafinérie v německém Karlsruhe, 16% se zpracovává v rafinérii ve Schwechatu (AT) a zbylých 7% je vedeno dál středoevropským ropovodem do České republiky.

Většina plynu míří do Rakouska přes síťový uzel v Baumgartenu, kde se plynovod dále dělí na plynovody HAG (Hungaria-Austria-Gasleitung), který vede podél slovenské hranice do Maďarska, TAG (Trans-Austria-Gasleitung), který probíhá Rakouskem směrem na jihozápad a zásobuje Itálii, SOL (Süd-Ost-Gasleitung), který odbočuje z TAG do Slovinska a Chorvatska, WAG (West-Austria-Gasleitung), který se napojuje na německou síť v místě Oberkappel poblíž Passau a PENTA West, což je odbočka z WAG, která se v Burghausenu napojuje na německou síť. V roce 2009 dosáhl objem přepravovaného plynu 66 mld. m³, v tomto (2010) roce se očekává zvýšení objemu na 70 mld. m3.

Telekomunikace

Telekomunikační infrastruktura je na vysoké úrovni a široké používání telekomunikační techniky souvisí s velmi příznivou cenovou dostupností i nízkými provozními náklady.

Podle posledních údajů mělo v roce 2008  63% rakouských domácností pevnou telefonní síť a 93% vlastnilo jeden nebo více mobilních telefonů. Od roku 2002 se počet domácností vlastnící mobilní telefon zvýšil o 24%.

Téměř 75 % všech domácností vlastnilo v roce 2009 počítač, přičemž v roce 2002 to bylo pouze 49%. Přístup k internetu mělo 70% domácností. Dynamicky roste počet broadband přípojek. K vysokorychlostnímu internetu už se přihlásilo 58% domácností. V roce 2003 to bylo pouze 10%.

V Rakousku působí v oblasti informačních technologií a komunikací kolem 14.200 firem, které zaměstnávají dohromady přes  102.500 zaměstnanců. Nejsilnější skupinou (měřeno podle obratu) jsou firmy zpracovávající data a datové banky, které tvoří 86% všech firem v odvětví.

Největší firmou podnikající v oblasti telekomunikací je na rakouském trhu Telekom Austria. Její obrat dosáhl v roce 2008 (poslední dostupný údaj) hodnoty 5,1 mld. EUR (v součtu wireline i wireless). Ve skupině  Telekom Austria je zaměstnáno celkem 16.900 osob (včetně zahraničí). V oblasti wireline (pevné linky, datová komunikace a internet) má 55,5 % podíl na trhu, v oblasti wireless (mobilní komunikace) prostřednictvím dceřiné firmy Mobilkom Austria je to asi 38%. Firma působí v Bulharsku, Bělorusku, Slovinsku, Chorvatsku, Srbsku. Makedonii a Lichtenštejnsku v oblasti mobilní komunikace, v níž má celkem 17,8 mil. zákazníků. Firma podnikala i v České republice v oblasti internetu (firma Czech on line), v prosinci 2008 však firmu prodala a z českého trhu odešla.

Ve smyslu zákona o telekomunikacích, který vstoupil v Rakousku v platnost 1. srpna 1997, byly stávající telekomunikační sítě postupně privatizovány. V Telekomu Austria stát drží podíl 29,43%, zbytek je rozptýlené vlastnictví. Všechny 4 mobilní sítě v Rakousku jsou soukromé. Jedná se o společnosti: T-Mobile Austria, Orange, Hutchison 3G Austria a zmíněný Mobilkom Austria. Největším mobilním operátorem je Mobilkom Austria s celkem 4,26 mil. zákazníků, následuje T-mobile (včetně bývalých klientů operátora tele.ring) s 3,3 mil., One (Connect Austria) s 2,04 mil. a 3 Austria (Hutchison) s 560 tis.

Energetika

V roce 2010 činil výkon všech instalovaných elektráren v Rakousku 21 397 MW, z toho 12 919 MW připadalo na vodní elektrárny (60,4 %), 7 425 MW na tepelné elektrárny (34,7 %) a zbylých 1 054 MW (4,9 %) na zařízení využívajících k výrobě obnovitelné zdroje energie (kromě vody). Celkově množství vyrobené hrubé elektrické energie činilo 71 075 GWh.

60 % elektrické energie je v Rakousku dlouhodobě vyráběno ve vodních elektrárnách, které jsou dvojího typu – průtokové a akumulační. Nejvíce průtokových vodních elektráren (z celkem 672) se nachází na Dunaji a jejích rakouských přítokových vodách. Tzv. akumulační vodní elektrárny (celkem 111) se nachází především ve vysokohorských oblastech na západě a jihu země. Zhruba 39 % veškeré vyrobené energie pochází z průtokových vodních elektráren a 19 % z akumulačních.

Tepelné elektrárny se na celkové výrobě elektrické energie podílí 38 %. Přes 80 % veškeré elektrické energie vyrobené v teplených elektrárnách pochází z tzv. KWK elektráren (Kraft-Wärme-Kopplung), které vyrábí současně elektrickou energii a teplo k vytápění. Tepelné elektrárny se nachází zejména v průmyslových oblastech v okolí Vídně, Salcburku, Lince a Grazu. Z energetických surovin se na výrobě elektrické energie v tepelných elektrárnách KWK podílí z 80,0 % fosilní zdroje a z 11,9 % biogenní.

Zbylá 3 % elektrické energie se vyrábí v zařízeních využívající obnovitelné zdroje energie (kromě vody).

V Rakousku platí od roku 1999 zákaz výroby elektřiny z jádra. Tento zákaz spolu se zákazem výroby a používání jaderných zbraní byl zakotven v ústavě. Do té doby byl zákaz upraven pouze zákonem. Jediná atomová elektrárna v Rakousku, která se nacházela ve Zwentedorfu (Dolní Rakousko), byla na základě výsledků referenda uzavřena v roce 1978.

Přenosová síť je v Rakousku rozdělena do tzv. regulačních zón, což umožňuje snazší řízení různých vnitrozemských i přeshraničních toků. Rakousko je rozděleno celkem do 3 regulačních zón: Regulační zóna APG (Austrian Power Grip) zahrnující většinu území Rakouska, regulační zóna TIRAG zahrnující Tyrolsko a regulační zóna VKW zahrnující zbytek Rakouska.

Na každém elektrickém vedení, které vstupuje do dané regulační zóny, jsou instalována zařízení na měření výkonu, jejichž hodnota je pravidelně přenášena do řídící centrály v dané regulační zóně. Řídící pracovník regulační zóny tak rozhoduje o tom, kolik elektrické energie má přitékat v závislosti na sjednaném množství v dodavatelských smlouvách. Elektrárny uvnitř regulační zóny pracují s takovým výkonem, aby se vešly do celkového plánu (včetně přeshraničních dodávek) regulační zóny.

Hlavním regulačním orgánem je společnost Energie-Control GmbH (100% vlastníkem je stát), která má dozor nad prosazením liberalizace rakouského trhu energií a zemním plynem. Zde lze rovněž nalézt podrobnější informace o výrobě a spotřebě energie.

Současná domácí výroba elektrické energie nedokáže pokrýt celkovou potřebu a tak Rakousko od roku 2001 musí elektrickou energii dovážet ze zahraničí. V roce 2010 bylo dovezeno celkem 19 898 GWh elektrické energie.

Následující tabulka ukazuje vývoj importu a exportu elektrické energie ve srovnání s výrobou a spotřebou (údaje jsou v GWh):

	1995	2000	2005	2006	2007	2008	2009	2010
Domácí výroba	56 587	61 798	66 735	64 364	64 853	66 927	69 063	71 075
Domácí spotřeba	52 606	58 512	66 083	67 373	67 883	68 516	65 882	68 841
Import	7 287	13 920	20 355	20 925	21 783	19 795	19 542	19 898
Export	9 757	15 216	17 732	14 580	15 767	14 934	18 762	17 567

Zdroj: Energie - Control GmbH, 2010

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Gestorem rozvojové pomoci Rakouska je Spolkové ministerstvo zahraničních věcí. Realizací bilaterálních projektů se zabývá jím řízená agentura Österreichische Gesellschaft für Entwicklungszusammenarbeit mbH (ADA), která se zabývá programováním a implementací projektů.

Podle posledních dostupných údajů poskytlo Rakousko v roce 2008 na rozvojovou spolupráci 1,165 mld. EUR, což byl meziroční pokles. Rakousko tak vynaložilo 0,42 HND, což je průměrná hodnota mezi vyspělými státy (skupina DAC).

Zásadou rakouské rozvojové spolupráce je strategie regionální a oborové koncentrace, přičemž boj proti bídě, prevence konfliktů a ochrana životního prostředí jsou prosazovány jako stěžejní body. Prioritními zeměmi rakouské rozvojové pomoci jsou i nadále Nikaragua, Kapverdy, Burkina Faso, Etiopie, Uganda, Mosambik, Bhútán, Albánie, Bosna a Hercegovina, Makedonie, Srbsko-včetně Kosova, Černá Hora, Moldavsko, Palestinská území. Bilaterální projekty jsou podporovány i komplementárními regionálními programy s následujícími prioritními oblastmi: Střední Amerika, Západní a Východní Afrika, Himaláje-Hindúkuš, jihovýchodní Evropa/západní Balkán a jižní Kavkaz. K tematickým prioritám patří hygiena vody a osídlení, zemědělský rozvoj, energetika, rozvoj privátního sektoru, vzdělání a „good governance“. Všechny projekty by pak měly brát ohled na ochranu životního prostředí a na práva žen.

Podrobné informace i finanční přehledy a projekty jsou k dispozici na www.oefse.at a www.aussenministerium.at/oeza.

 

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu