Rakousko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Zdroj: BMF,2011, 1) odhad BMF

Výdaje státního rozpočtu v roce 2010 činily 150,4 mld. EUR a příjmy 137,3 mld. EUR. Deficit státního rozpočtu dle Evropského systému národohospodářského účetnictví dosáhl v roce 2010 13,1 mld. EUR, což je 4,6% HDP (počítáno podle předběžného odhadu HDP pro rok 2010 ve výši cca 282,5 mld. EUR).

Na rok 2011 se odhadují veřejné výdaje na 152,1 mld. EUR a příjmy na 142,6 mld. EUR což sníží deficit rozpočtu na 9,5 mld. EUR ( 3,1% HDP).

Výdajová kvóta, která znázorňuje podíl celkové výše výdajů státu na HDP (podle tohoto indikátoru se měří stupeň angažovanosti státu v hospodářství) bude v roce 2011 okolo 52%. V uplynulých letech se přitom dařilo podíl snižovat. V roce 2008 například výdajová kvóta dosahovala pouze 48,7%.

Analogicky k výdajové existuje také příjmová kvóta.Ta udává podíl celkové výše státních příjmů na výkonu domácí ekonomiky. Příjmy státu pramení především z daní a sociálních dávek. Příjmová kvóta v roce 2010 činila 48,2% HDP a v roce 2011 se podíl očekává ve výši 48,7%.

Rozpočet Rakouska do roku 2014

Podle schváleného rozpočtu na rok 2011 by měly příjmy dosáhnout 62,56 mld. EUR a výdaje 70,13 mld.EUR. Deficit by tak měl v roce 2011 činit 3,2 % HDP a v roce 2012 by se měl dostat pod tříbodovou maastrichtskou hranici. Vláda v loňském roce schválila nejen  podobu rozpočtu pro rok 2011 ale také dlouhodobý plán snížení schodku státního rozpočtu do roku 2014. Tento rozpočtový plán počítá do roku 2014 s úsporami ve výši 15,4 mld. EUR z čehož přibližně 8,3 mld. EUR by se mělo uspořit a 7 mld EUR vybrat na daních.

Rozpočet na rok 2011 předpokládá zvýšením příjmů státního rozpočtu o 1,2 mld EUR a snížení výdajů o 1,4 mld. EUR. Poměr mezi snižováním výdajů a zvýšením daní pro období 2011-2014 činí na spolkové úrovni 60:40. V těchto propočtech však nejsou započítány příjmy a výdaje jednotlivých spolkových zemí. Pokud se i ty započítají činí skutečný poměr 54:46. Celkově by měly příjmy rozpočtu dosáhnout 62,56 mld. EUR a výdaje 70,13 mld. EUR. V tomto roce by tak měl dluh Rakouska dosáhnout přibližně 7,6 mld. EUR.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

 Zdroj: Rakouská národní banka, www.oenb.at, údaje v mil. EUR

V roce 2008 došlo v důsledku začínající hospodářské krize a oslabení poptávky k celkovému poklesu exportu, což se projevilo zápornou bilancí zboží, která nabývala v předchozích dvou letech kladných hodnot. Naopak vysoký přebytek bilance služeb v posledních dvou letech souvisí především s masivními investicemi rakouských firem do sektoru služeb ve střední a východní Evropě, především do bankovnictví; tyto investice zpravidla vyvolávají vývoz služeb z mateřské země.

V roce 2010 dosáhl běžný účet platební bilance hodnoty 7,7 mld. EUR. Jak je patrné z tabulky, největší podíl na kladné hodnotě běžného účtu platební bilance měl export služeb a zejména cestovní ruch. Na druhé straně poklesl rovněž výrazně export i import zboží, což se projevilo v záporné bilanci zboží.

Hlavním tahounem zahraničního hospodářství v Rakousku však není pouze cestovní ruch. Rovněž ostatní služby přispěly k v roce 2010 ke kladnému saldu běžného účtu platební bilance. Vedle tradičních exportních služeb jako jsou doprava nebo stavebnictví, získávají dynamiku i technicky inovativní obory, jako např, architektura nebo inženýrství. Tento vývoj tak mimo jiné značí proměnu Rakouska ve společnost služeb založených na vědecké bázi.

Navzdory tomu, že přímé zahraniční investice rakouských firem již převýšily investice zahraničních firem v Rakousku, zůstává bilance výnosů i nadále záporná. Finanční účet zůstává dlouhodobě záporný kvůli investicím v zahraničí a zahraničním aktivitám rakouských bank.

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zdroj: Rakouská národní banka; 2009 a 2010 - stav za 4. kvartál

V dlužnické pozici je pouze státní sektor, soukromé banky a firmy jsou v vůči zahraničním subjektům v čisté věřitelské pozici. Zahraniční zadluženost je však pouze částí mezinárodní investiční pozice, bere v úvahu pouze instrumenty s dlužnickým charakterem (pevně úročené cenné papíry, úvěry, hotovost) a opomíjí podíly a jiná vlastnická práva. Pro vyspělou ekonomiku typu Rakouska, které značnou část svých finančních obchodů realizuje v jiných instrumentech, je statistika zadlužení podle požadavků MFF jen málo vypovídající. Uvádíme proto i celkovou mezinárodní investiční pozici Rakouska.

Zdroj: Rakouská národní banka

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Rakouský bankovní sektor je velmi rozsáhlý. Podle klasifikace Rakouské národní banky  - Österreichische Nationalbank (ÖNB) se  banky člení na akciové, spořitelny (Sparkassensektor – dohromady tvoří skupinu Erste), zemské hypoteční banky (Landes-Hypothekenbanken), družstevní banky (Raiffeisensektor – skupina Raiffeisen), lidové banky (Volksbankensektor – skupina Volksbank), stavební spořitelny (Bausparkassen) a zvláštní banky. Některé banky jsou dosud ve vlastnictví spolkových zemí, přestože postupně probíhá jejich privatizace. Jsou častá různá kapitálová propojení a křížová vlastnictví.

Centrální banka

Centrální bankou je Rakouská národní banka (ÖNB), která odpovídá za vnitřní a vnější stabilitu rakouské měny, vnitřní cirkulaci měny a ovlivňování finančních toků. Má formu akciové společnosti s 50%-ním vlastnictvím státu, zbylou polovinu vlastní největší rakouské komerční banky. Po vzniku Evropské měnové unie a po vzniku Evropské centrální banky se role ÖNB podstatně změnila, obdobně jako ve všech evropských centrálních bankách. ÖNB se však podílí na bankovně politických rozhodnutích ECB, je informačním a kompetenčním centrem pro rakouskou hospodářskou politiku, podílí se a realizuje rozhodnutí ECB a na teritoriu Rakouska připravovala přechod na euro.

ÖNB je podílníkem v řadě dalších podniků, zejména v peněžnictví (např. v Raiffeisen Zentralbank a v jejích regionálních sestrách), ale i v institucích jako je Hospodářská komora Rakouska. Je současně zřizovatelem několika firem, jako např. Austria Card, AG, (výrobce smart cards), tiskárny bankovek nebo dokonce IG Immobilien, GmbH a HV Hotelverwaltung, AG (reality a hotely). Jejím prezidentem je Claus Raidl, guvernérem je Ewald Nowotny. Členy představenstva jsou nejvýznamnější osobnosti rakouského peněžnictví a hospodářství.

Ostatní banky

V Rakousku je registrováno celkem 867 samostatných bankovních subjektů. V tabulce jsou uvedeny nejvýznamnější banky, seřazené podle výše bilanční sumy.

Speciální banky

Österreichische Kontrollbank, AG, Vídeň má v soustavě rakouského bankovnictví specifické úlohy: záruky Rakouské republiky dle zákona o podpoře exportu z r. 1981, exportní financování, obchodní místo pro emise obligací, ohlašovací místo podle zákona o kapitálových trzích, správa státních cenných papírů a jejich uplatnění na burze i mimo ni, transakce na peněžních trzích, majetkové obchody a konsorciální financování.

Kromě toho existují další soukromé banky na podporu exportu (např. COFACE AG).

Důležitým tématem v bankovním sektoru v roce 2009 byla i nadále finanční krize a její dopady na rakouské banky.  Vláda přijala již v říjnu 2008 balíček na stabilizaci bankovního sektoru. Balíček byl přijímán především z preventivních důvodů a měl omezit nervozitu. Zřízení clearingového místa se státním ručením za mezibankovní úvěry až do výše 75 mld. EUR (Österreichische Clearingbank) přispělo k tomu, že mezibankovní trh funguje dobře a rakouské banky nemají problémy s likviditou. Výjimkou byla v tomto ohledu korutanská banka Hyper Alpe Adria, u které se říjnu 2009 plně projevily již dlouho trvající finanční problémy a banka byla nakonec zestátněna, aby se předešlo jejímu pádu.

Pojišťovnictví

Pojišťovnictví je v Rakousku rovněž velice silně rozvinuto. Suma aktiv se meziročně zvýšila o 5,2% a dosáhla 92,6 mld. EUR. Mezi nejvýznamnější pojišťovací ústavy, působící na rakouském trhu, patří :

• Generali Versicherung AG, Wien
• Wiener Städtische AG, Wien (Vienna Insurance Group)
• Zürich  Versicherungen AG, Wien
• Raiffeisen Versicherungs AG, Wien
• UNIQA Personenversicherung, AG, Wien
• Winterthur Versicherungs, AG, Wien
• Allianz Elementar VersicherungsAG, Wien, vč.Allianz Elementar Lebensversicherung
• Skandia Leben, AG, Wien
• Donau Allgemeine Versicherung AG, Wien
• CALL DIRECT VersicherungAG, Wien
• Merkur Versicherung AG, Graz,
• Wüstenrot Versicherung AG, Salzburg
• Salzburger Landes- Versicherung AG, Salzburg

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

V základu je daňový systém v Rakousku podobný systémům v mnoha dalších zemích. Hlavním zdrojem zdanění  jsou příjmy a zisky jednotlivců a společností, tedy přímé daně. Ty mají u fyzických osob konkrétně podobu daně z příjmu, u firem potom korporátní daň ze zisku. Druhým zdrojem zdanění jsou různé formy transakcí. Nejznámější v této skupině je daň z přidané hodnoty.

Daň z příjmů (Einkommensteuer, ESt)

Dani z příjmů podléhají fyzické osoby, které mají v tuzemsku bydliště nebo obvyklý pobyt, se všemi tuzemskými i zahraničními příjmy (neomezená daňová povinnost). Osoby, které v tuzemsku nemají bydliště ani obvyklý pobyt, podléhají (omezená daňová povinnost) pouze částí svých příjmů dani z příjmů (např. ohledně jejich příjmů z živnostenského podniku, pro který v tuzemsku provozují provozovnu; příjmy z kapitálového majetku ze zahraničních kapitálových společností; příjmy z prodeje účastí (podílů) na tuzemské kapitálové společnosti). Po pobytu v tuzemsku přesahujícím 6 měsíců existuje v zásadě neomezená daňová povinnost. Osobní společnosti jako OHG, KG nejsou daňovými subjekty a nepodléhají jako takové dani z příjmů (ESt); zisk se společníkům přičítá přímo. Právním základem je zákon o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EStG).

Předmětem daně je příjem docílený v kalendářním roce po odečtení vyrovnání ztráty a zákonem definovaných zvláštních výdajů, mimořádných nákladů a nezdanitelných položek. Do příjmů se započítávají pouze takové příjmy, které výslovně spadají pod zákonem vyjmenovaných sedm druhů příjmů. Určité výkony jsou zákonem stanoveny jako nezdanitelné. Pro určení příjmů zákon stanoví (předpokládá) určité způsoby určení zisku, zásady bilancování a předpisy pro oceňování.

Na příjem se použije tarif daně z příjmu. Od roku 2005 platí místo systému hraničních daňových sazeb jednoduchý a transparentní progresivní průměrný tarif:

ESt je vybírána zdaněním poplatníka. Daňový poplatník musí za tímto účelem odevzdat prohlášení o dani z příjmů, musí zaplatit zálohové platby a započítají se rozhodnutím jako pevně stanovená daň z příjmu (rozhodnutí o dani z příjmu). Kdo docílí výhradně příjmů, které podléhají dani ze mzdy a/nebo již zdaněných příjmů, nemusí zpravidla odevzdat prohlášení o dani z příjmů. Dobrovolné podání žádosti na zdanění je ale možné a částečně se také doporučuje.

Při příjmech z nesamostatné práce se daň z příjmu vybírá v zásadě odečtením od mzdy za práci (daň ze mzdy), pokud má zaměstnavatel tuzemskou provozovnu. Zaměstnavatel ručí za správný výpočet a za odvod daně ze mzdy. Tarif daně ze mzdy je odvozen z tarifu daně z příjmů. Jiné příjmy (příjmy, kterých docílí zaměstnanec vedle běžné mzdy za práci, např. peníze na dovolenou nebo k vánocům), jsou až do částky 620 EUR nezdanitelné - nad tuto částku jsou zdaněny až do šestiny ročního příjmu daňovou sazbou 6 % a pak již normálním tarifem. Pro odstupné a odchodné do důchodu platí zvláštní úprava.

Daň z příjmu právnických osob (Körperschaftssteuer, KSt)

Právním základem je zákon o dani z příjmů právnických osob. KSt je výnosová (příjmová, důchodová) daň právnických osob (korporací). Podléhají jí právnické osoby soukromého práva (obzvláště akciové společnosti, s. r. o., spolky, společnosti, soukromé instituce), podniky živnostenského typu korporací veřejného práva jakož i sdružení osob s právní subjektivitou, pokud se jejich příjem nedaní u jiných daňových poplatníků - osobní společnosti jako veřejná obchodní společnost (offene Handelsgesellschaft, OHG) a komanditní společnost (Kommanditgesellschaft, KG) nepodléhají KSt, protože jejich příjem je zdanitelný na úrovni společníků, jedná se o tzv. průnikový princip (Durchgriffsprinzip).

Stanovení příjmů korporací jako vyměřovacího základu se v zásadě řídí podle zákona o dani z příjmů (Einkommensteuergesetz, EStG), pro zaplacení a určení daně z příjmů právnických osob je potřeba podle smyslu použít předpisů zákona o dani z příjmů (EStG). Daňová sazba byla od 01. 01. 2005 snížena na 25 %. U akciových společností a u s.r.o. existuje minimální daň z příjmů právnických osob (Mindestkörperschaftssteuer) ve výši 5 % ze zákonné minimální výše základního a kmenového kapitálu, tj. 1.750 EUR ročně pro s.r.o. a 3.500 EUR ročně pro a.s.. Pro banky a pojišťovny platí zvýšená sazba 5.452 EUR ročně, pro tzv. „evropskou společnost“ (SE) platí minimální daň ve výši 6.000 EUR. V rámci tzv. „skupinového zdanění", zavedeného v roce 2005, tuto minimální daň platí každý člen skupiny, pokud celkový příjem podnikatelské skupiny není dostatečně pozitivní (kladný). Pro nové firmy platí v prvním roce jejich existence snížená jednotná sazba ve výši 1.092 EUR.

Podíly na zisku tuzemské korporace (mateřská společnost) z jiné tuzemské společnosti (dceřiná společnost) obecně nepodléhají dani, ze zahraniční dceřiné společnosti však zásadně jen tehdy, pokud činí účast na ní minimálně 10 % a tato (účast) existuje nejméně jeden rok. Kromě toho musí být zahraniční dceřiná společnost srovnatelná s tuzemskou kapitálovou společností.

Skupinové zdanění (Gruppenbesteuerung, od roku 2005)

Protože korporace podléhají tzv. principu oddělení (Trennungsprinzip), nemohou být v zásadě ztráty vyrovnány mezi mateřskou a dceřinou společností. Výjimečně však zákon připouští vyrovnání pro případ, když jsou mateřská a dceřiná společnost spojeny finančně. Zatímco dosud se v tomto směru považovalo za podstatné, zda zde existuje tzv. organizační princip (finanční, hospodářské a organizační začlenění), mohou být podle nového skupinového zdanění zúčtovány zisky a ztráty uvnitř jedné podnikatelské skupiny také tehdy, pokud jsou společnosti spojeny jen finančně.

Daň z výnosu kapitálu (Kapitalertragssteuer, KESt)

KESt je svým charakterem daň z příjmu a je také upravena v zákonu o dani z příjmů. Dani z výnosu kapitálu podléhají nejdůležitější formy výnosů z kapitálu, to znamená určité tuzemské a v tuzemsku získané zahraniční výnosy z kapitálu, a sice obzvláště podíly na zisku z akcií a podílů na s. r. o., zisky z typicky tichých společností stejně jako úroky z výnosů bankovních vkladů a cenných papírů charakteru pohledávek.

KESt činí 25 % a vybírá se odečtením z kapitálového výnosu. Musí být zkompletována dlužníkem výnosu z kapitálu a odvedena jeho finančnímu úřadu. V určitých případech je uhrazena daň z příjmu s odvodem KESt, jako např. při podílu na zisku z tuzemských akcií a podílů na s. r.o. jakož i při výnosu z úroků tuzemských bankovních vkladů a tuzemských a zahraničních cenných papírů charakteru pohledávek.

Daň z obratu (Umsatzsteuer, USt) – daň z přidané hodnoty

Daň z obratu je totéž co daň z přidané hodnoty (v Rakousku se užívá historický název Umsatzsteuer). Na základě zákona o dani z obratu (Umsatzsteuergesetz, UStG) je upraveno zdanění „obratu - tržby" podnikatele, což znamená  že podnikatel zjistí daň z obratu ze své tržby a odečte z ní částky daně z obratu, které jsou mu vystaveny ve faktuře, jako zálohovou daň (Vorsteuer). Finančnímu úřadu jako příslušné instituci dluží pouze rozdíl mezi obnosem z daně z obratu a započítanou zálohovou daní. Daň z obratu je tak pro podnikatele průběžnou položkou a je účinná teprve u osoby, která nepodniká a nemůže uplatnit odečtení zálohové daně. Dani z obratu podléhají především úplatné dodávky předmětů a poskytnutí služeb v tuzemsku v rámci obchodního styku jakož i dovoz zboží z třetích zemí (mimo EU). Pro výkony mezi podniky ze dvou různých států nebo mezi podniky a soukromými osobami dvou různých států EU platí speciální postupy pro odvod daně z obratu.

Obvyklá sazba daně z obratu je v Rakousku 20 %. Pro určité dodávky a výkony platí snížená daňová sazba ve výši 10 % ze zdaňovacího základu (daňovým základem je zpravidla úplata za dodávky nebo služby). Pro určité obraty předpokládá zákon osvobození od daně z obratu, a to na jedné straně při přeshraničním vývozu zboží, ale také při výkonech, které jsou určeny pro tuzemsko (jako například peněžní a bankovní obchody, pojišťovací smlouvy pod.). Pro drobné podnikatele vzniká povinnost k registraci k DPH při obratu překračujícím 30.000 EUR ročně.

Na základě principu země určení je při mezinárodním zbožovém styku mezi podnikateli vývoz vždy nezdaněný a naproti tomu dovoz vždy podléhá dani z obratu u příjemce buď jako dovozová daň z obratu při dovozu z třetích zemí nebo jako daň z obratu při pořízení zboží z jiného členského státu EU. Podnikatel musí vést za účelem daně z obratu účetní záznamy a odevzdat pro určení daně prohlášení o dani z obratu. Z toho jsou vyjmuti malopodnikatelé s ročním obratem nepřevyšujícím 30.000 EUR za určující období (v délce roku). Dále podnikatel musí pravidelně sám vypočítávat zálohové platby daně z obratu a odvádět je finančnímu úřadu.

Pro vypořádání DPH zahraničních osob (platba/vrácení rakouské DPH, registrace plátce v Rakousku) slouží finanční úřad ve Štýrském Hradci (Graz). Kontakt:

Finanzamt Graz-Stadt

Betriebsveranlagungsteams Ausländerreferate

Conrad von Hötzendorf-Straße 14 - 18

A - 8018 Graz

Telefon 0043/316/881...0

Fax 0043/316/81-04-08 nebo 81-76-08

http://www.bmf.gv.at/Steuern/Fachinformation/Umsatzsteuer/AuslndischeUnternehmer/KontaktzumFinanzamt_4921/_start.htm

Další daně

Jedná se např. o spotřební daň, která se vybírá jak na zboží v tuzemsku vyrobené, tak na zboží dovezené. Této dani podléhají tabákové výrobky, výrobky s obsahem lihu, pivo, šumivé víno, výrobky z ropy a také nové automobily (tzv. NOVA - Neuwagen Verbrauchsabgabe). Kromě toho existují ještě další daňové tituly jako např. komunální daň za pracovníky a společníky-jednatele, minerální daň, energetická daň a např. povinné příspěvky hospodářské komoře a celý systém poplatků. Neexistuje daň dědická a darovací. Daň z nemovitostí patří mezi nejnižší na světě.

Dohody o zamezení dvojího zdanění

Pokud daňový poplatník podléhá svými příjmy dani z příjmů v několika státech (např. při více bydlištích), může dojít ke dvojímu nebo násobnému daňovému zatížení stejných příjmů. Abychom se tomuto vyhnuli, existují dohody o zabránění dvojího zdanění (občansko-právní smlouvy mezi jednotlivými státy). Rakousko má tyto smlouvy se 40 státy celého světa. Pokud chybí dohoda o zabránění dvojího zdanění, může Spolkové ministerstvo financí poskytnout úlevy na základě nařízení nebo jednotlivě. Aktuální dohoda mezi Rakouskem a ČR vstoupila v platnost k 1.1.2008 a je k dispozici na webových stránkách MF ČR. Pozor - daňový rezident jednoho smluvního státu, který z důvodu stálého zaměstnání odvádí daň z příjmu ve státě druhém, podává daňové přiznání i ve svém vlastním státě. Jinými slovy, občan ČR s trvalým bydlištěm v ČR, pracující v Rakousku, kde odvádí daň z příjmu, podává daňové přiznání i u finančního úřadu příslušného jeho trvalému bydlišti v ČR.

Příspěvky na sociální zabezpečení

Před zdaněním odvádí zaměstnanec i zaměstnavatel stanovená procenta hrubé mzdy na různé sociální účely:

Zdroj: Vídeňská okresní zdravotní pojišťovna, údaje z ledna 2011

Strop pro pojištění je stanoven při měsíčním hrubém platu 3.750 EUR.

Kromě uvedených pojištění platí zaměstnavatel ještě další poplatky za zaměstnance. Příspěvek 4,5% z hrubé mzdy je odváděn do tzv. Fondu pro vyrovnání rodinné zátěže, ve výši 3% se platí místní daň, 0,4% z objemu mezd činí povinný příspěvek do Hospodářské komory. Za zaměstnance, kteří nastoupili do zaměstnání po 31.12.2002 je placen příspěvek 1,53% do zaměstnaneckého penzijního fondu.

Daňová reforma 2009

V březnu 2009 byla ukončena daňová reforma, která se zpětnou působností od 1. ledna 2009 snižuje daň z příjmů fyzických osob, zvyšuje podporu rodinám a úlevy OSVČ.

Hlavní body daňové reformy 2009:

• Snížení daně z příjmů
• Zvýšení hranice pro daňovou úlevu a změna daňových tříd
• Zvýšení odečitatelné položky u dětí z 50,90 EUR na 58,40 EUR měsíčně
• Analogicky k tomu přizpůsobení odečitatelné položky u výživného
• Zavedení daňové úlevy ve výši 220 EUR ročně na dítě
• Možnost uplatnění snížení daně při nákladech na péči o dítě do výše 2300 EUR na dítě do 10. roku života dítěte
• Daňová úleva v případě příspěvku zaměstnavatele na péči o dítě ve výši 500 EUR na dítě za rok
• Rozšíření daňové úlevy pro reinvestované zisky u podniků, které vedou podvojné účetnictví. Úleva bude zvýšena z 10% na 13%.
• Zrušení daňového zvýhodnění pro akciové opce od 1.4.2009
• Možnost uplatnění snížení daně při sponzorských darech, humanitárních příspěvcích apod. ve výši max. 10% zisku dosaženého v předchozím roce
• Zvýšení maximální výše církevních příspěvku pro možnost snížení daně a to na 200 EUR od roku 2009

Předpokládané daňové zatížení v roce 2011

Bankovní daň

Ta by měla přinést 500 mil. EUR. 340 mil EUR skrze odvody ve rozmezí od 0,04% do 0,08% na bilanční sumy domácích bank a 160 mil EUR ze zdanění spekulativních obchodů bank s deriváty. U první skupiny bude záležet na velikosti banky. Malé banky s bilanční sumou od 1 do 20 mld. budou platit sazbu ve výši 0,04%, velké banky s bilanční sumou nad 20 mld. EUR budou platit sazbu vyšší, tedy 0,08%. Na oplátku by měl být od roku 2011 odstraněn poplatek za úvěrovou smlouvu, což bude stát cca 150 mil. EUR.

Zdanění nadací

U zdanění nadací jsou v rozpočtové plánu přichystaná dvě opatření, která by měla do roku 2014 přinést dohromady 100 mil. EUR.

V současné době jsou u privátních nadací jejich úrokové zisky a výnosy z prodeje kvalifikovaných podílů (od 1%)  v kapitálových společnostech zdaněny zvláštní sazbou ve výši 12,5%.(tzv. Zwischensteuer – zvláštní podoba daně z příjmu právnických osob). Tato sazba by měla od roku 2011 stoupnout na 25% (což je podstatě sazba daně z příjmu právnických osob).

V současné době nejsou zisky z prodeje nemovitostí v nadacích – stejně jako u jejich zřizovatelů – po uplynutí desetileté spekulační lhůty nikterak zdaněny. Pokud je zřizovatelem právnická osoba, měly by být od roku 2011 tyto zisky (tedy i mimo spekulativní lhůtu) zdaněny rovněž ve výši 25%.

Daň z přírůstku majetku

Toto opatření by mělo jenom v roce 2011 přinést 30 mil. EUR a do roku 2014  celkem 250 mil EUR.

V současné době jsou zisky z prodeje akcií a cenných papírů v privátní oblasti v rámci roční spekulační lhůty  zdaněny daní z příjmu (až 50%). Od 1.1.2011 by měly být všechny zisky z prodeje  cenných papíru zdaněny obecně sazbou z kapitálového výnosu ve výši 25%. Z toho mohou být odečteny případné ztráty z prodeje. Daň by, podobně jako u daně z výnosu kapitálu (KESt), vybíraly banky .

Tabáková daň (Tabaksteuer)

Tabáková daň se zvýší na 35 centů za krabičku, což by mělo do státní kasy přinést ročně 150 mil. EUR (100 mil. EUR v roce 2011).

Poplatek za letenky (Flugticketabgabe)

Podle německého modelu by měl být od 1.4.2011 zaveden poplatek za letenky a to 8 EUR u evropských letů a 35 EUR u dálkových letů. To by mělo v prvním roce přinést až 60 mil EUR a v následujících letech ročně 90 mil. EUR.

Minerální daň

Minerální daň by měla být prostřednictvím přirážky za emise CO2 zvýšena o 20 EUR na tunu. To odpovídá zvýšení o 5 centů za litr nafty a 4 centy za litr benzínu. Spolu se zvýšeným příjmem daně z přidané hodnoty by toto opatření mělo v roce 2011 přinést 483 mil. EUR a od roku 2012 ročně 536 mil EUR.

Na oplátku by měla být pro nákladní automobily snížena daň na motorová vozidla o 40% a zvýšena paušální dávka pendlerům (tzv. Pendlerpauschale – paušální finanční dávka lidem, kteří pravidelně cestují do zaměstnání automobilem, výše dávky závisí na vzdálenosti od práce a dostupnosti MHD) o 5%.    

Poplatek u nových vozidel (Normverbrauchsabgabe – NoVA)

U nových aut, u kterých přesahují škodlivé emise 180g CO2, musí kupující v rámci  NoVA zaplatit vyšší přirážku za emise CO2.  U osobních vozidel, kde škodlivé emise přesahují 180g CO2 se zvyšuje přirážka za emise CO2 z 25 EUR/g na 50 EUR/g. U vozidel, kde škodlivé emise přesahují 220g CO2 se přirážka za emise CO2 zvyšuje z 25 EUR/g na 75 EUR/g. Tato opatření by měla v letech 2011 a 2012 přinést  celkem 25 mil EUR ročně a od roku 2013 55 mil. EUR ročně.

Zrušení kompenzace za vyšší  poplatky za energii u poskytovatelů služeb

Toto opatření vychází z doporučení účetního dvora, neboť původním záměrem zákonodárců bylo poskytnout kompenzaci za účelem zachování konkurenceschopnosti pouze výrobním podniků a nikoliv všem podnikům. Opatření by mělo od roku 2012 přinést do pokladny ročně 100 mil. EUR.

Ostatní  opatření

Další opatření souvisí se zamezením daňových úniků a zesíleným bojem proti podvodům:

prosazení vládního návrhu zákona o boji proti podvodům by mělo přinést v roce 2011 až 100 mil. EUR a do roku 2011 až 400 mil EUR.

Nadto by měl být u firem z oboru čistění (podobně jako u stavebních firem) zaveden tzv. Reverse Charge System, tak aby se zabránilo daňovým podvodům. To by mělo přinést až 20 mil. ročně.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu