- 7.1. Smluvní základna
- 7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
- 7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
- 7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
- 7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
- 7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
- 7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
- 7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
- 7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Rakousko patří dlouhodobě mezi důležité obchodní partnery ČR. Co do dosaženého obchodního obratu za rok 2010 je Rakousko naším sedmým největším obchodním partnerem s podílem 4,1% na celkovém obratu našeho zahraničního obchodu. Zároveň je naším šestým nejdůležitějším exportním trhem a sedmým největším dovozcem do ČR. Rakousko je po Nizozemí a SRN třetím největším investorem v ČR.
7.1. Smluvní základna
Základním smluvním dokumentem je Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, podepsaná 16. 4. 2003 v Athénách (vstup v platnost 1. 5. 2004).
Dnem 1. 5. 2004 se ČR stala na základě uvedeného dokumentu plnoprávným členem EU. Výměna zboží mezi ČR a jednotlivými členskými zeměmi EU, která probíhá na jednotném vnitřní trhu, se řídí jeho pravidly stanovenými komunitární legislativou. Tzv. vnitrounijní (intra-komunitární) obchod je až na nepatrné výjimky plně liberalizován, jinak řečeno jsou zrušeny všechny tarifní a netarifní překážky bránící přesunům zboží a zboží je přes vnitřní hranice EU převáženo volně. Na celé území vnitřního trhu má veškeré české zboží volný přístup bez cel, poplatků vybíraných obvykle v souvislosti s dovozem nebo vývozem zboží, bez množstevních omezení, kontrolních režimů a jakýchkoli dalších administrativních řízení vč. pravidelné celní kontroly.
Obchodované zboží podléhá dani z přidané hodnoty a spotřební dani, která je legislativně upravena národními předpisy jednotlivých členských států v souladu s příslušnými směrnicemi ES. Statisticky je vnitrounijní obchod registrován v rámci systému INTRASTAT. Obchodující subjekty jsou povinny pro potřeby statistiky vyplňovat předepsané výkazy. Komunitárním právem jsou upraveny i další podmínky chování subjektů obchodujících na společném trhu. Jedná se především o společné technické normy, jednotnou úpravu odpovědnosti za výrobky, jednotnou úpravu hospodářské soutěže, úpravu poskytování subvencí a dotací nebo ochranu duševního vlastnictví a další méně významné oblasti.
Kompletní seznam základních bilaterálních smluvních dokumentů mezi Českou republikou a Rakouskem je uveden v přílohové části.
7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka
Vývoj vzájemného obchodu za posledních 5 let
| Vývoz | Dovoz | Obrat | Saldoobchodní bilance | ||||
| CZK | Index | CZK | Index | CZK | Index | CZK | |
| 2006 | 109 503 339 | 104,6 | 77 778 373 | 106,5 | 187 281 652 | 105,4 | 31 725 026 |
| 2007 | 113 803 233 | 103,9 | 91 086 514 | 117,1 | 204 889 747 | 19,4 | 22 716 719 |
| 2008 | 117 027 471 | 102,8 | 89 476 469 | 98,2 | 206 503 940 | 100,8 | 27 551 002 |
| 2009 | 100 006 784 | 85,5 | 72 472 246 | 81,0 | 172 479 030 | 83,5 | 27 534 538 |
| 2010 | 118 214 420 | 118,2 | 80 800 490 | 111,5 | 199 014 910 | 115,4 | 37 413 930 |
Zdroj: ČSÚ; údaje v tis. CZK
V roce 2004 (jakož i v letech předcházejících) bylo Rakousko třetím největším odbytištěm našich výrobků (po SRN a Slovensku, podíl na celkovém vývozu ČR činil 6,0 %). Bylo naopak osmým největším exportérem do ČR (po Německu, Slovensku, Itálii, Číně, Polsku, Francii a Rusku) s podílem 4,0 %.
Od roku 2005 se tempo růstu vývozu do Rakouska mírně zpomalovalo. Tempo růstu dovozů z Rakouska naopak vzrůstalo s tím, že v roce 2007 zaznamenal rakouský export historicky nejvyšších hodnot. V důsledku toho kleslo v této době kladné saldo obchodní bilance.
Na výsledcích roku 2008 se již projevila začínající hospodářská krize, která negativně ovlivnila také vzájemnou výměnu zboží. V průběhu roku docházelo k postupnému zpomalování celkového tempa vzájemného obchodu a k zásadnímu zlomu došlo na konci roku v souvislosti s propuknutím hospodářské krize.
Hospodářská krize zasáhla i vzájemné hospodářské vztahy mezi ČR a AT. V roce 2009 poklesl obrat vzájemného obchodu oproti roku 2008 o 16,5 %. Pokles exportu byl historicky nejvyšší a činil téměř 15 %, u importu to bylo dokonce 19 % (měřeno v CZK).
V roce 2010 se situace výrazně zlepšila a vzájemná obchodní výměna opět vzrostla. V roce 2010 se zvýšil obrat zahraničního obchodu ČR s Rakouskem (měřeno v CZK) oproti stejnému období předchozího roku o 15,4 %. Vývoz v roce 2010 vrostl o 18,2 % (100,1 mld. CZK v roce 2009 a 118,2 mld. CZK v roce 2010) oproti stejnému období předcházejícího roku. Hodnota vývozu v CZK byla dokonce větší než v roce 2008. Dovoz vzrostl ve stejném období 2010 o 11,5 % (72,5 mld. CZK v roce 2009 a 80,8 mld. CZK v roce 2010).
V prvním pololetí roku 2011 obrat zahraničního obchodu ČR s Rakouskem i nadále rostl. Oproti stejnému období minulého roku vzrostl o 15,2 % (94,4 mld. CZK v prvním pololetí 2010 a 108,8 mld. CZK v prvním pololetí 2011). Vývoz se zvýšil o 16,8 % (59,6 mld. CZK v prvním pololetí 2010 a 65,9 mld. CZK v 1. pololetí 2011), dovoz o 12,8 % (38,0 mld. CZK v prvním pololetí 2010 a 42,8 mld. CZK v 1. pololetí 2011).
Bilance zahraničního obchodu s Rakouskem je od roku 1999 kladná. V roce 2010 činila hodnota bilance 37,4 mld. CZK, což znamená růst oproti roku 2009 o 35,9 %.
7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu
| SITC | Název | Vývoz 2010 | Podíl v % | Změna 09/10 | Dovoz 2010 | Podíl % | Změna 09/10 | Saldo |
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 4210,2 | 3,6% | -3,30% | 5185,6 | 6,4% | -0,21% | -975,4 |
| 1 | Nápoje a tabák | 314,2 | 0,3% | -18,60% | 596,1 | 0,7% | 2,55% | -281,8 |
| 2 | Suroviny bez paliv | 11278,2 | 9,5% | 33,34% | 2404,7 | 3,0% | 35,38% | 8873,5 |
| 3 | Nerostná paliva, mazadla, energie | 14895,7 | 12,6% | 33,28% | 6115,9 | 7,6% | -20,80% | 8779,8 |
| 4 | Živočišné a rostlinné tuky | 1487,9 | 1,3% | 280,83% | 178,5 | 0,2% | 27,25% | 1309,5 |
| 5 | Chemikálie | 6203,1 | 5,2% | 11,26% | 9577,0 | 11,9% | -0,26% | -3373,9 |
| 6 | Výrobky tříděné dle materiálu | 19886,4 | 16,8% | 11,38% | 22743,5 | 28,2% | 20,63% | -2857,1 |
| 7 | Stroje a přepravní zařízení | 44138,8 | 37,3% | 13,56% | 20608,0 | 25,6% | 19,38% | 23530,8 |
| 8 | Průmyslové spotřební zboží | 15487,0 | 13,1% | 18,48% | 12408,0 | 15,4% | 15,14% | 3079,0 |
| 9 | Výrobky bez bližší specifikace | 294,6 | 0,2% | 82,91% | 794,3 | 1,0% | 58,35% | -499,7 |
| Celkem | 118196,3 | 100,0% | 17,87% | 80611,6 | 100,0% | -18,33% | 37584,7 |
Zdroj: ČSÚ, údaje jsou v mil. CZK
Jak je patrné z tabulky, z komoditního hlediska má ČR vysoké přebytky především v obchodu se stroji a přepravními zařízeními, které jsou s podílem 37,3% nejvýznamnější skupinou v českém vývozu. Kladného salda dále dosahuje u průmyslového a spotřebního zboží, které se na celkovém vývozu podílí 13,1%, nerostných paliv a energie a surovin. Naopak pasivního salda dosahuje u chemikálií, průmyslových polotovarů a potravin.
Vývoz
V českém vývozu výrazně převládá investiční zboží nebo polotovary, růst vývozu je proto dosahován zejména v obdobích vysoké investiční aktivity rakouských firem anebo v obdobích, kdy se daří rakouskému průmyslu. V rakouském vývozu do ČR hraje podstatně větší roli spotřební zboží, počínaje potravinami přes plastové výrobky až po pohonné hmoty, které jsou nejvýznamnější položkou vůbec. Je zde dobře patrná vazba na obchodní a investiční aktivity rakouských firem v ČR (pohonné hmoty – OMV, potraviny – Interspar, Billa, plastové výrobky – Baumax, hrací automaty – Casinos Austria).
Zdaleka nejvýznamnější skupinou jsou stroje a přepravní zařízení z nichž hlavními položkami jsou elektrická zařízení a silniční vozidla a díly. Druhou nejvýznamnější skupinou v českém vývozu do Rakouska jsou výrobky tříděné podle materiálu. V rámci této skupiny mají největší zastoupení výrobky z kovů, železné konstrukce a pneumatiky.
Dovoz
Na straně dovozu dominují dvě skupiny s přibližně stejným podílem. Zatímco v minulosti byla zpravidla nejdůležitější skupinou stroje a dopravní zařízení (7), v roce 2008, 2009 i 2010 jí byla skupina tržní výrobky tříděné podle materiálu (6).
Významnou skupinou na straně dovozu je skupina chemikálie (5), kde mají největší zastoupení léčiva a farmaceutické výrobky. Tato skupina hraje v rakouském vývozu podstatně větší roli než ve vývozu českém, což je patrné i z dlouhodobě záporného obchodného salda u této skupiny.
7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)
Při zvažování perspektivních možností je třeba vyjít ze struktury rakouské ekonomiky. Ekonomika, která je do značné míry v subdodavatelském postavení vůči ekonomice německé, se mění jen pozvolna, a z ní vyplývající poptávka po dovozech rovněž. České firmy jsou tak často v pozici subdodavatele firem rakouských, které jsou ve stejné pozici vůči firmám německým. Nelze však spoléhat na tradiční, do značné míry surovinovou a polotovarovou strukturu českého vývozu, zde jsou možnosti dalšího růstu prakticky vyčerpány. V rámci těchto produktů dochází a bude docházet k dílčím změnám, ale celkový dlouhodobý pokles se zdá být nevyhnutelný.
Je rovněž nutno vzít v úvahu oslabení rakouské ekonomiky, které charakterizuje zejména pokles dynamiky rakouského vývozu a pokles investiční aktivity firem. Stejně tak nelze příliš spoléhat na výraznější růst spotřeby domácností a vládního sektoru, který bude i navzdory státním opatřením na podporu spotřeby slabý. Naproti tomu pokračuje boom ekologických výrob (obnovitelné zdroje energie, zateplování domů, biopaliva).
Šíře stávající zbožové struktury českého vývozu je značná a jistě zde i nadále najdou uplatnění tradiční komodity českého exportu, na prvním místě investiční zboží všeho druhu (stavební materiály a díly, ocel, stroje a zařízení, elektroinstalace apod). K těmto položkám, z nichž většinu lze zařadit do SITC 6 – 8, je jako perspektivní nutno připočíst potraviny. Jejich uplatnění na rakouském trhu je sice značně náročné, potenciál je však značný a naskýtá se zde velká šance na úspěch.
Obecně lze jako o perspektivních hovořit o produktech vysoce kvalitních a s vysokou přidanou hodnotou na jedné straně, a o produktech, kde je stále ještě možné dosahovat cenové konkurenční výhody vzhledem k situaci na rakouském trhu na straně druhé. Dodávky vysoce kvalitních výrobků však zpravidla vyžadují užší vzájemné vztahy, výrobní a technologické kooperace, apod.
Při zvážení výše uvedeného se nám jako perspektivní jeví následující odvětví:
- Elektronika a elektrotechnika: komponenty i celky pro průmyslové i domácí využití
- Strojírenství: výroba strojů
- Stavebnictví a stavební materiály: průmysl kamene, stavební materiály, sklo a keramika, sanitární výrobky
- Potravinářský průmysl: polotovary, speciality, alko- i nealkonápoje, bioprodukty
- technologie zpracování biomasy, bioplynu, metylesteru řepkového oleje, biolihu
- alternativní domácí systémy vytápění
- informační technologie, software
- zdravotnická zařízení, zařízení pro laboratoře
7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce
Rakousko je, co se přímých zahraničních investic týče , tradičně třetím nejvýznamnějším investorem do české ekonomiky po Nizozemí a Německu. Stav rakouských investic na konci roku 2008 činil 9,6 mld. EUR, což představuje podíl 12,2% na celkovém zahraničním kapitálu investovaném v ČR. V roce 2009 činil příliv (toky) dalších cca 951 mil. EUR. Z odvětvového hlediska lze konstatovat vcelku rovnoměrné rozložení do všech sektorů hospodářství, přičemž objemově dominují investice do služeb (zejména finančnictví a obchod). Přibližně 50% veškerých rakouských investic do ČR směřuje do finančního a pojišťovacího sektoru. Velmi silně jsou zastoupeny rakouské banky a pojišťovny, služby, realitní kanceláře, konzultantské firmy, rafinerie OMV, která má u nás síť více než 200 čerpacích stanic, obchodní řetězce, ale i firmy v průmyslu, strojírenství a stavebnictví. V současné době plánují některé významné rakouské banky zastoupené na českém trhu další rozvoj svých poboček. Raiffeisen International plánuje do roku 2011 zřídit 50 nových poboček, Bank Austria 30 nových poboček.Cílem menších investic na úrovni malých a středních firem nejsou také již jen výrobny, ale rakouské firmy vnímají ČR jako ideální místo pro investice do informačních technologií a vědy a výzkumu.
Naopak české investice v Rakousku jsou dosud zanedbatelné, ikdyž jejich hodnota postupně roste. V roce 2008 činil stav přímých zahraničních investic v Rakousku 12,1 mil. EUR, což je přibližně jednou tolik co v roce 2007.
V ČR působí díky rakouským přímým zahraničním investicím řada rakouských firem a joint ventures. Do vzájemného obchodu jsou zapojeny řádově tisíce firem (oboustranně), nicméně počet aktivně vystupujících rakouských firem na našem trhu je mnohem větší než je tomu obráceně. Obchodní oddělení rakouského velvyslanectví v Praze uvádí, že na českém trhu je nějakým způsobem činných kolem 1.500 rakouských firem. České firmy, které přímo vystupující na rakouském trhu, lze řádově počítat na desítky. Podle posledních výsledků z rakouského firemního registru působí v Rakousku 130 českých firem (je v nich registrován český společník resp. osoba s bydlištěm v ČR).
Nejvýznamnější rakouští investoři v České republice | ||
| Investor | Sektor | Česká pobočka nebo partner |
| Erste Bank Sparkassen | Bankovnictví | Česká spořitelna |
| Bank Austria Creditanstalt | Bankovnictví | HVB Bank |
| Raiffeisenbank | Bankovnictví | Raiffeisenbank, e-banka |
| Bramac Dachsysteme | stavební materiály | Bramac |
| Duropack | papírenství a obaly | Bupak |
| Franz Haas Waffelmaschinen Industrie | Strojírenství | Haas Profile |
| Greiner Extrusion | Strojírenství | Greiner nástrojárna |
| Holzindustrie Schweighofer | zpracování dřeva | Holzindustrie Schweighofer Ždírec |
| Kronospan | zpracování dřeva | Kronospan Jihlava |
| Orsil | stavební materiály, sklo | Orsil ČR |
| Voestalpine AG | zpracování kovů | Voestalpine CR |
| Wienerberger Ziegelindustrie | stavební materiály | Wienerberger cihlářský průmysl |
| Baumax | obchodní řetězec | Baumax |
| Spar | obchodní řetězec | Interspar |
| OMV | Čerpací stanice | OMV Praha |
| Strabag (Bau Holding Development) | Stavebnictví | Strabag ČR, a.s. |
7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci
Za rok 2010 zpracoval OEÚ ZÚ Vídeň zhruba 500 písemných poptávek, nabídek a ústních dotazů. Asi 40% dotazů bylo od rakouských občanů a firem, 60% přišlo z ČR. Celkově se množství poptávek oproti minulému roku mírně zvýšilo
Většina dotazů českých firem je spojená s přechodným obdobím na volný pohyb pracovních sil, otázku značení zboží, dopravní problematiku - tedy dotazy a poptávky, které se vztahují k podmínkám působení na rakouském trhu. Právě dotazy na podnikatelské prostředí, podmínky zaměstnávání a pracovní právo a daně v druhé zemi jsou nejčastějším okruhem dotazů jak z české, tak rakouské strany.O dotazy týkající se vyhledávání firem nebo zboží se OEÚ dělí s agenturou CzechTrade. Některé velmi detailní dotazy vyžadují z naší strany asistenci právní kanceláře.
Během pořádání kontaktních burz na ZÚ Vídeň a poměrně častým návštěvám pracovníků OEÚ na veletrzích v Rakousku i v ČR, na seminářích v obou zemích, při společných akcích se ZK agentury CzechTrade ve Vídni a při dalších podobných příležitostech byl poskytnut bezpočet informací při přímém styku s podnikateli. Popřípadě došlo k následným schůzkám, především na OEÚ ZÚ Vídeň. Různých typů těchto konzultací se v průběhu roku 2010 uskutečnilo asi 20.
ZK agentury CzechTrade ve Vídni zaznamenává zvýšenou poptávku rakouských subjektů po obnovitelných zdrojích energie, jako jsou například dřevěné peletky či brikety. Velice dobře mohou uspět i výrobci kotlů na spalování biomasy; kromě toho rakouské firmy poptávají dopravní a spediční služby, tiskařské služby a stavební materiály. Žádaným artiklem je i tradiční české sklo.
7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce
České republice není ze strany Rakouska poskytována žádná rozvojová pomoc. Stejně tak ani Česká republika neposkytuje tuto pomoc Rakousku.
7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb
Při hodnocení vzájemného obchodu nelze opomenout obchod se službami, jehož relativní význam v posledních letech významně narůstá.
Vývoj vzájemného obchodu se službami
| Rok | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 1Q 2010 |
| Příjmy | 8.796 | 11.299 | 13.171 | 12.860 | 15.137 | 3.623 |
| Výdaje | 13.985 | 14.904 | 16.174 | 17.516 | 14.593 | 3.325 |
| Saldo | -5.189 | -3.605 | -3.003 | -4.656 | 0.545 | 0.298 |
Zdroj: ČNB, údaje v mil. CZK
Z dlouhodobého hlediska je bilance služeb pasivní, což má řadu příčin. Sektor služeb je v Rakousku mnohem rozvinutější a má podstatně významnější postavení v národním hospodářství. Řada rakouských firem, zejména ve finančnictví a obchodu, má regionální nebo dokonce evropský význam. Dále, tok přímých investic je dosud zcela jednosměrně orientován z Rakouska do ČR a je pravidlem, že přímé investice vyvolávají vývoz služeb stejným směrem.
Z krátkodobého hlediska se ve vzájemné bilanci výrazně projevila finanční a hospodářská krize. Oproti roku 2008 výrazně poklesly v roce 2009 v bilanci služeb jak příjmy tak výdaje. To ovlivnilo i vzájemné saldo, které v loňském roce dosáhlo historicky kladné hodnoty ve prospěch ČR. V oblasti cestovního ruchu, kde ČR dosahuje dlouhodobě hlubokého pasíva, klesala hodnota záporného salda v průběhu celého roku 2009 a na jeho konci dosáhla relativně nízké úrovně oproti předcházejícím obdobím. To lze vysvětlit především úbytkem českých turistů v Rakousku v souvislosti s úsporami domácností v době krize.
Struktura exportu a importu služeb, nejvíce vyvážené a dovážené služby
Podrobnější strukturu vzájemného obchodu se službami ukazuje následující tabulka s hodnotami za období 2008,2009 a první dva kvartály roku 2010 s vybranými nejdůležitějšími oblastmi poskytování služeb (hodnoty jsou v mil. CZK):
| Název | 2008 | 2009 | 2010 (I.-II.Q) | ||||||
| Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výdaje | Saldo | Příjmy | Výdaje | Saldo | |
| ZBOŽÍ | 117 027,5 | 124 477,1 | -7 449,7 | 100 277,7 | 102 497,4 | -2 219,7 | 56 394,0 | 54 472,2 | 1 921,8 |
| SLUŽBY | 12 860,0 | 17 516,1 | -4 656,1 | 15 137,4 | 14 592,5 | 544,9 | 7 997,8 | 12 730,8 | -4 733,0 |
| Doprava | 4 613,0 | 2 648,6 | 1 964,4 | 5 793,2 | 2 162,5 | 3 630,7 | 3 199,9 | 1 432,4 | 1 767,5 |
| Letecká doprava | 170,4 | 227,7 | -57,3 | 266,2 | 127,8 | 138,4 | 51,8 | 75,1 | -23,2 |
| Železniční doprava | 970,3 | 705,8 | 264,5 | 732,4 | 532,2 | 200,2 | 332,0 | 291,9 | 40,1 |
| Silniční doprava | 3 303,1 | 1 289,1 | 2 014,0 | 4 484,3 | 1 180,0 | 3 304,3 | 2 427,1 | 525,8 | 1 901,3 |
| Cestovní ruch | 3 512,9 | 7 165,4 | -3 652,5 | 3 150,6 | 3 650,7 | -500,0 | 2 286,5 | 2 525,4 | -238,9 |
| Pracovní cesty | 662,8 | 898,3 | -235,5 | 549,9 | 729,9 | -180,1 | 296,7 | 385,1 | -88,4 |
| Soukromé cesty | 2 850,0 | 6 267,0 | -3 417,0 | 2 600,8 | 2 920,7 | -320,0 | 1 989,8 | 2 140,3 | -150,5 |
| Ostatní služby | 4 734,0 | 7 700,8 | -2 966,9 | 6 192,1 | 8 683,7 | -2 491,6 | 2 510,8 | 4 185,2 | -1 674,4 |
| Služby v oblasti spojů | 616,8 | 591,6 | 25,2 | 592,1 | 400,1 | 192,0 | 213,6 | 249,2 | -35,6 |
| Služby v oblasti stavebnictví | 102,0 | 703,8 | -601,8 | 172,6 | 340,4 | -167,9 | 83,4 | 129,6 | -46,2 |
| Stavební práce v zahraničí | 92,3 | 17,6 | 74,6 | 101,0 | 11,9 | 89,1 | 34,4 | 6,3 | 28,1 |
| Stavební práce v tuzemsku | 9,7 | 686,2 | -676,4 | 71,5 | 328,5 | -257,0 | 49,0 | 123,3 | -74,3 |
| Pojišťovací služby | 169,2 | 826,4 | -657,2 | 177,7 | 246,1 | -68,4 | 101,0 | 272,9 | -171,9 |
| Finanční služby | 260,4 | 565,2 | -304,9 | 13,4 | 695,5 | -682,1 | 1,6 | 26,3 | -24,7 |
| Služby výp. tech. a info. Služby | 511,1 | 488,7 | 22,4 | 623,5 | 656,2 | -32,7 | 298,2 | 615,4 | -317,2 |
| Ostatní služby obchodní povahy | 3 056,6 | 3 684,5 | -627,9 | 4 555,1 | 5 634,0 | -1 078,9 | 1 801,3 | 2 512,0 | -710,7 |
| Osobní, kulturní a rekreační služby | 8,3 | 48,0 | -39,7 | 51,5 | 66,5 | -15,0 | 7,4 | 81,1 | -73,7 |
Zdroj: ČNB
ČR dosahuje dlouhodobě významného aktiva pouze v nákladní dopravě. U většiny ostatních položek má Česká republika s Rakouskem pasivní bilanci. Na rozdíl od řady západoevropských zemí v případě Rakouska ČR zaznamenává významné pasívum v cestovním ruchu, na čemž se rozhodující měrou podílí soukromá turistika, která je pro Rakousko zdaleka největším zdrojem příjmů ve vzájemném obchodě službami. Toto pasívum má dlouhodobě mírně rostoucí tendenci. Rok 2009 byl z tohoto pohledu určitou výjimkou. Vzhledem k dopadům hospodářské krize klesnul i počet dovolených uskutečňovaných v Rakousku, což snížilo záporné saldo. V první polovině roku 2009 dosahoval bilance dokonce kladných hodnot. Dalším důvodem záporné bilance je skutečnost, že rakouské firmy jsou v ČR mnohem aktivnější než je tomu naopak, což s sebou nese i do značné míry jednosměrný obchod s obchodními a finančními službami.
České firmy působící v oblasti služeb, vyhodnocení zájmu českých poskytovatelů služeb o teritorium
Na rakouském trhu působí (jak je patrné už z uvedené statistiky) především firmy z oboru dopravy, méně cestovního ruchu (jde např. o ČSA, ČD, Čedok, Moravia Trade Trans). Značné množství firemních dotazů nejrůznějšího druhu se týká dopravy (z české strany často zprostředkovaných přes ČESMAD). ZÚ dále zaznamenává velký zájem zejména ze strany stavebních firem a příbuzných odvětví, zde však musí upozorňovat na existenci přechodného období na volný pohyb pracovních sil a služeb, která fakticky znemožňují export těchto služeb do Rakouska.
7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR
Viz kapitola 8.2.
Souhrnná teritoriální informace
- >> 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
