- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
V létě 2010 předložilo Rakousko v Bruselu plán k naplnění klimatických cílů z Kjóta do roku 2013. V březnu 2010 zveřejnilo Rakousko energetickou strategii, která počítá s úsporou energie ve výši až 200 PJ. Tato strategie s sebou přináší řadu opatření, které budou mít zcela jistě vliv na ekonomiku země. Opatření se týkají jednak stabilizace energetické spotřeby, zvýšení energetických úspor v domácnostech prostřednictvím sanace budov a nízkoenergetického stavitelství, snížení energetické náročnosti průmyslových podniků apod. Strategie počítá s investicemi ve výši až 6 mld. EUR ročně, z čehož zhruba 700 mil. EUR by měl přispět stát. To se pravděpodobně projeví v dalších změnách v daňovém systému. Očekává se, že dojde především ke zvýšení minerální daně. To by mělo probíhat postupně v několika fázích. S první fází se počítá začátkem roku 2011. Stát v současné době zvažuje veškeré možnosti, neboť případné další zvyšování daní by mohlo působit kontraproduktivně k již přijatým opatřením na podporu ekonomiky.
V souvislosti s konsolidací státního rozpočtu a připravovanými změnami jak na straně výdajů tak i na straně příjmů lze v následujícím roce očekávat změny, které mohou mít vliv na ekonomiku země. V současné době probíhá debata o zavedení bankovní daně v Rakousku nebo omezení výhod tzv. skupinového zdanění firem, které velkým společnostem umožňuje účtovat zisky a ztráty v rámci celého podniku (tedy i dceřiných společností v zahraniční). Hospodářská komora Rakouska i další instituce se proto obávají zhoršení podmínek pro domácí i zahraniční podniky.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
V oblasti zahraniční politiky bude Rakousko i nadále sledovat a prosazovat své priority, které jsou velmi často spojeny se zájmy ekonomickými. Mezi ně patří vztahy a politika EU vůči zemím západního Balkánu, kde má Rakousko (největší zahraniční investor v oblasti) zájem na co nejužších vztazích a prosazuje mj. liberalizaci vízového režimu. V této souvislosti je třeba zmínit rakouský úspěch v podobě přijetí tzv. Dunajské strategie na červnovém zasedání Evropské rady. Naopak ve vztazích k Turecku patří Rakousko mezi ty státy EU, které jsou nejskeptičtější ohledně možnosti budoucí integrace. Ve věci evropské integrace bylo Rakousko na straně zastánců ústavní smlouvy, a podpořilo proto i kompromis v podobě tzv. reformní (Lisabonské) smlouvy. Rakousko provedlo ratifikaci tohoto dokumentu v prvním pololetí 2008. V diskusích o posouzení společné zemědělské politiky EU, ke kterému dojde v r. 2009, bude Rakousko podporovat stávající podobu SZP a bránit případným liberalizačním reformám. V dalším diskutovaném a důležitém ekonomickém tématu – zdanění firem – Rakousko podporuje jednotný daňový základ. V diskusích o energetické politice bude klást velký důraz na podporu obnovitelných zdrojů, spolu s nulovou podporou jaderné energie.
Zásadní prioritou rakouské zahraniční politiky byla úspěšná snaha o získání místa nestálého člena Rady bezpečnosti na léta 2009 – 2010.
Z hlediska vnitropolitického půjde o udržení smíru v rámci vládnoucí velké koalice sociálních demokratů a lidovců. Oběma stranám se zatím daří dosahovat kompromisy, zejména při přijímání stimulačních opatřen na podporu hospodářského růstu. Omezení hospodářského propadu a udržení co nejvyšší zaměstnanosti je hlavní aktuální prioritou vlády. Napomoci by tomu mělo přijetí dvou stimulačních balíčků a realizace daňové reformy, která znamenala především výrazné snížení daní fyzických osob a zvýšení příjmů rodin s dětmi (formou zvýšení dávek a daňových úlev).
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Viz kapitola 7.4.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
