- 2.1. Stručná charakteristika politického systému
- 2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
- 2.3. Složení vlády
2.1. Stručná charakteristika politického systému
Rakouská republika je spolkovým státem v čele s přímo voleným spolkovým prezidentem. Je parlamentní demokracií, založenou na dvoukomorovém parlamentním systému (Národní rada, Spolková rada).
Zákonodárná a výkonná moc je rozdělena mezi spolek (Bund) a 9 spolkových zemí. Podle ústavy je v kompetenci zemí všechno, co není výslovně záležitostí celospolkovou. Zákonodárným orgánem spolkové země je zemský sněm, který je jednokomorový. Každá spolková země má svou zemskou vládu, v jejímž čele stojí zemský hejtman (Landeshauptmann).
Právní základ Rakouské republiky tvoří spolková ústava, státní smlouva z r.1955 a zákon o neutralitě země z téhož roku. Spolková ústava je shodná s ústavou z r.1920, doplněnou v r. 1929, s poslední změnou v roce 1998. Vychází z demokratického principu oddělené státní moci zákonodárné, výkonné a soudní. Rakouská republika je budována na federativním principu.
Rakouská republika byla vyhlášena 12. 11. 1918. V březnu 1938 byla přičleněna („anšlusem“) k hitlerovskému Německu jako tzv. „Východní marka“. 27. 4. 1945 byla obnovena prohlášením „prozatímní vlády rakouského státu“ o vynuceném charakteru a nulitě tohoto záboru. Uznána byla jako samostatný demokratický stát podpisem státní smlouvy 15. 5. 1955. Státní svátek je stanoven na 26. 10., což je výroční den přijetí zákona o neutralitě v roce 1955.
Hlavní politické strany
Rakouská lidová strana (ÖVP)
Založena v dubnu 1945 v návaznosti na demokratický proud v meziválečné straně křesťanskosociální. Strana tzv. "středního stavu" - malých a větších podnikatelů, zemědělců, státních úředníků. Předsedou je Josef Pröll, stávající vicekancléř a ministr financí.
Sociálně demokratická strana Rakouska (SPÖ)
Politická strana s širokou členskou základnou. Založena r. 1889 Viktorem Adlerem. Významně se podílela na založení republiky v r. 1918. Zakázána austrofašistickým režimem r. 1934, obnovena po druhé světové válce. Hlavní akcent klade na sociální aspekt hospodářského růstu. Předsedou strany je Werner Faymann, současný kancléř.
Strana zelených (Grüne)
Usiluje o podporu širokého spektra ochránců životního prostředí. Na konci 70.let, kdy strana vznikala, byl hlavním sjednocujícím prvkem boj proti jaderné energii. Oslovuje však i jiné vrstvy obyvatel, mj. kritikou sociální nespravedlnosti. Těší se podpoře zejména mladé generace. Předsedkyní je Eva Glawischnig.
Svobodná strana Rakouska (FPÖ)
V politickém spektru stojí FPÖ na krajní pravici. Dlouhou dobu po r. 1955, kdy byla založena někdejším říšskoněmeckým ministrem Reinthallerem, vystupovala FPÖ jako jediná opoziční strana v Rakousku. Původně strana nacionálních liberálů, od poloviny 80. let působila pod vedením Jörga Haidera, po jehož abdikaci v roce 2000 se na čele vystřídalo několik politiků, v roce 2004 se předsedkyní stala Haiderova sestra Ursula Haubner. V dubnu 2005, po rozštěpení FPÖ, se předsedou strany stal Hans-Christian Strache.
Spojenectví pro budoucnost Rakouska (BZÖ)
V dubnu 2005 Jörg Haider opustil FPÖ a založil tuto novou stranu. Společně s ním do této strany přestoupilo prakticky celé stávající vedení FPÖ, včetně ministrů ve spolkové vládě a většiny poslanců Národní rady. Nová strana se nijak nevzdálila táboru krajní pravice. Klíčové postavení zastává v baště svého prvního předsedy J.Haidera, v Korutanech. Díky osobnímu nasazení J.Haidera dosáhla strana v celostátních volbách v září 2008 nečekaného úspěchu (10,70% hlasů, 21 poslaneckých mandátů). Po tragické Haiderově smrti 11.10.2008 v čele strany stanul Josef Bucher. V prosinci 2009 se korutanská zemská organizace BZÖ odloučila od zbytku strany a přidružila se k FPÖ, přičemž si zachovala část autonomie.
Výsledky parlamentních voleb 28. 9. 2008 (volební účast 78,81 %):
· SPÖ: 29,26 % / 57 mandátů, v r. 2006 35,3 % / 68 mandátů
· ÖVP: 25,98 % / 51 mandátů, v r. 2006 34,3 % / 66 mandátů
· Zelení: 10,43 % / 20 mandátů, v r. 2006 11,05 % / 21 mandátů
· FPÖ: 17,54 % / 34 mandátů, v r. 2006 11,04 % / 21 mandátů
· BZÖ: 10,70 % / 21 mandátů, v r. 2006 4,1 % / 7 mandátů
Aktuální vnitropolitický vývoj
V poslední době je na rakouské vnitropolitické scéně citelněji přítomno cizinecké téma (azylová karta, povinnost znalosti němčiny pro cizince apod.). Téma cizinců a migrace hrálo svou roli i v řadě zemských voleb (zejména vídeňské zemské volby). Jiným velkým tématem je otázka daňové reformy a úspěšného překonání hospodářské krize. V daňových záležitostech zatím mezi koaličními partnery panuje disharmonie. ÖVP se staví kriticky k návrhu zvyšování daní, naopak SPÖ tuto myšlenku podporuje (zejména u tzv. bankovní daně). Rakousko se rovněž připravuje na konec přechodného období na pohyb pracovní síly z nových členských států EU (30. 4. 2011). Obavy zaměstnanců a odborů z nepredikovatelného přílivu levné konkurence na trhu práce a snížení sociálních standardů vedly k předložení vládního návrhu zákona o mzdovém a sociálním dumpingu do parlamentu v červnu 2010. Zákon byl schválen parlamentem dne 31.3. 2011 a v platnost vstoupil k 1.5.2011.
V polovině dubna 2011 došlo ve vládě k výraznější personální obměně. Ze zdravotních důvodů odstoupil stávající vícekancléř a předseda Rakouské lidové strany ( ÖVP) Josef Pröll. Novým členem ÖVP a zároveň vícekancléřem se stal ministr zahraničních věcí Michael Spindelegger, který po svém zvolení předtavil i nový lidovecký vládní tým. Ten se skládá jak z dosavadních ministrů, kteří se přesunuli na jiné rezorty, nebo zůstali na svých původních, tak také z několika nových osobností. Aktuální složení vlády je uvedeno v kapitole 2.3.
Rok 2010 lze bez nadsázky označit jako rokem supervolebním. Vedle prezidentských voleb se v roce 2010 konaly volby v 6 spolkových zemích.
Prezidentské volby:
Prezidentské volby konané 25. dubna 2010 nepřinesly žádné překvapení. Hned v prvním kole se suverénním náskokem obhájil svou pozici současný prezident Dr. Heinz Fischer, když získal takřka 80% hlasů. Jen pro srovnání - druhá Barbara Rosenkranz nominovaná za FPÖ dosáhla 15%. Fischer si v úřadu vydobyl respekt a oblibu, což se mu vyneslo image nadstranického kandidáta, byť jej do úřadu navrhla formálně SPÖ. Voličská účast činila 53,57%.
Volby ve spolkových zemích:
14. března 2010 se uskutečnily komunální volby hned ve třech spolkových zemích – Dolních Rakousích, Tyrolsku a Vorarlbergsku, jichž se účastnilo 2,2 milionu oprávněných voličů.
V Dolních Rakousích může být velmi spokojena primárně dolnorakouská strana lidová (ÖVP) v čele s oblíbeným hejtmanem Erwinem Pröllem, která si oproti minulým volbám dokonce ještě o 2,8% polepšila. Podle papírových předpokladů posílili rovněž Svobodní (FPÖ), ovšem nikoliv tak výrazně, jak se ještě těsně před volbami spekulovalo. I přes zdánlivou mediální spokojenost šéfa FPÖ H. C. Stracheho se počítalo v domovské oblasti prezidentské kandidátky Svobodných B. Rosenkranzové s poněkud lepším výsledkem. Nezdarem byly komunální volby v Dolních Rakousích především pro sociální demokraty. Za bolestivou pětiprocentní ztrátu oproti minulým volbám přitom mohou být socialisté ještě rádi, neboť propad byl prognózován ještě větší.
Výsledky voleb v Dolním Rakousku: ÖVP 51, 62%; SPÖ 33,77%; FPÖ 5,96%; Zelení 3,43%; ostatní 5,22%.
Hořkou pilulku musela SPÖ spolknout v Tyrolsku, kde se propadla o 10,2%. Pokles voličské přízně se ovšem konal i u strany lidové, která oproti minulým volbám přišla o 9,4%. Pětiprocentní ztrátu zaznamenali i Zelení. Jedinou stranou, která dokázala navýšit svůj počet mandátů tak zůstali Svobodní (+4,7%).
Výsledky voleb v Tyrolsku: ÖVP 40,5%; SPÖ 15,6%; FPÖ 12,7; Zelení 10,4%; Občanské forum Tyrolsko 18,3%.
V sousedním Vorarlbergu zůstaly karty víceméně rozdány stejně jako při minulých volbách. Strany si tak podržely svůj dosavadní počet křesel v komunálních radách, a to až na sociální demokraty, kteří ztratili téměř 5%.
Výsledky voleb ve Vorarlbergu: ÖVP 44,63%; SPÖ 10,75%; FPÖ 11,33%; Zelení 7,32%; ostatní 25,96%.
V neděli 30.5.2010 se uskutečnily volby do burgenlandského Zemského sněmu. Na definitivní volební výsledky se však čekalo až do středy 2.6.2010, kdy byly sečteny všechny korespondenční hlasy. Jasným vítězem se stala SPÖ dosavadního hejtmana Hanse Niessla s 48,4 %, které se však nepodařilo splnit volební cíl obhájení absolutní většiny (získala 18 mandátů v 36-členném Zemském sněmu). SPÖ v kampani zabodovala svou bezvýhradnou (a spíše populisticky motivovanou) podporou prodloužení monitorovací mise armády (Assistenzeinsatz) ve východním pohraničí. S odstupem na druhém místě skončila ÖVP, snažíce se zabránit absolutní většině sociálních demokratů, což se jí nakonec podařilo. FPÖ získala 9,0 %, avšak nedosáhla na proklamovaný cíl 15%.
Výsledky voleb v Burgenlandu: SPÖ 48,4%, ÖVP 34,5%, FPÖ 9,0%, Zelení 4,1%, ostatní 4%)
Ve štýrských volbách konaných 27. září 2010 šlo primárně o to, zdali se SPÖ s hejtmanem F. Vovesem na čele podaří udržet překvapivé vítězství z předchozích zemských voleb. Štýrská sociální demokracie i podruhé těsně uspěla, čímž přepsala poválečné politické dějiny této spolkové země. Až do roku 2005 totiž Štýrsko suverénně ovládali lidovci a nic si nepřáli více než znovudobytí této tradiční bašty. To se však nestalo, naopak volební výsledek 37,1% je pro ÖVP nejhorším od konce II. světové války. Obě dvě hlavní rakouské strany získaly 4 místa v devítičlenné zemské vládě. Klíčové deváté místo připadne pravicově-populistické straně FPÖ, která je považována za skutečného vítěze voleb, když volební zisk oproti minulým volbám zdvojnásobila. Do zemského sněmu se ještě dostali Zelení a komunisté. Propadla BZÖ, jež se 3% zůstala za branami parlamentu.
Výsledky voleb ve Štýrsku: SPÖ 38,4%, ÖVP 37,1%, FPÖ 10,8%, Zelení 5,3%, KPÖ 4,4%, ostatní 4%.
Vídeňské zemské volby se uskutečnily dne 10. října 2010. Vyhrála je sociální demokracie (SPÖ) se ziskem 44,3%, což nicméně znamená ztrátu absolutní většiny. Druhá v pořadí se umístila Strana svobodných (FPÖ), které se podařilo oproti předchozím volbám zisk volebních hlasů téměř zdvojnásobit, a to na 25,8%. Lidová strana (ÖVP) ve Vídni propadla a se ziskem 14,0% zaznamenala svůj nejhorší vídeňský výsledek od 2. světové války. Ztratili také Zelení, pro které 12,6% hlasů znamená oproti roku 2005 ztrátu 2%. Faktickým vítězem voleb se tak stala FPÖ, a to na pozadí vyhraněně xenofobního a islamofobního volebního boje. Měsíc po volbách, 12. listopadu, oznámili zástupci SPÖ, starosta Michael Häupl, a šéfka vídeňských Zelených Maria Vassilakou, že se dohodli na společné zemské vládě. Jedná se o první rudo-zelenou koalici v dějinách Rakouska, což je všeobecně hodnoceno jako prolomení tabu, stejně tak jako velký experiment. V každém případě to na rakouskou politickou scénu přináší zcela novou kvalitu.
2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)
Hlavou státu je spolkový prezident, volený přímo na 6 let. Ve volbách v dubnu roku 2010 obhájil svůj mandát současný spolkový prezident Dr. Heinz Fischer (SPÖ)
V případě, že jakékoli důvody zabrání vykonávat hlavě státu její povinnosti, přechází její pravomoci na trojici prezidentů dolní komory parlamentu - Národní rady. Její vedení:
1. prezident: Barbara Prammer (SPÖ, od 30. 10. 2006)
2. prezident: Fritz Neugebauer (ÖVP, od 3. 12. 2008)
3. prezident: Martin Graf (FPÖ, od 28. 10. 2008)
2.3. Složení vlády
Po parlamentních volbách z 28. září 2008 trvala dva měsíce jednání o vytvoření koaliční vlády mezi dvěma největšími stranami: SPÖ, která z voleb vyšla vítězně, a ÖVP. Vláda velké koalice sociálních demokratů a lidovců byla jmenována prezidentem Fischerem dne 2.12.2008.
Aktuální složení vlády k 1. říjnu 2011:
spolkový kancléř Werner Faymann (SPÖ)
vicekancléř, ministr pro evropské a mezinárodní záležitosti Michael Spindelegger (ÖVP)
ministrině financí Maria Fekter (ÖVP)
ministryně dopravy, inovací a technologií Doris Bures (SPÖ)
ministryně školství, umění a kultury Claudia Schmied (SPÖ)
ministr obrany a sportu Norbert Darabos (SPÖ)
ministr hospodářství, rodiny a mládeže Reinhold Mitterlehner (ÖVP)
ministryně vnitra Johanna Mikl-Leitner (ÖVP)
ministr vědy a výzkumu Karlheinz Töchterle
ministr zemědělství, lesnictví, ŽP a vodohospodářství Nikolaus Berlakovich (ÖVP)
ministr sociálních věcí, práce a ochrany spotřebitele Rudolf Hundstorfer (SPÖ)
ministryně pro ženské otázky a státní službu Gabriele Heinisch-Hosek (SPÖ)
ministr zdravotnictví Alois Stöger (SPÖ)
ministryně spravedlnosti Beatrix Karl (ÖVP)
státní tajemník na Min. pro evropské a mezinárodní záležitosti Wolfgang Waldner (ÖVP)
státní tajemník na Min. financí Andreas Schieder (SPÖ)
státní tajemník na Kancléřství Josef Ostermayer (SPÖ)
státní tajemník na Min. vnitra Sebastian Kurz (ÖVP)
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- >> 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
