- 6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
- 6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
- 6.3. Komoditní struktura
- 6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
- 6.5. Ochrana domácího trhu
- 6.6. Zóny volného obchodu
Zahraniční obchod má pro Rakousko velký význam. Podíl vývozu zboží a služeb na HDP se neustále zvyšuje a v roce 2008 dosáhl 59%. Dominantním obchodním partnerem je Německo, které má rovněž výsadní postavení mezi zahraničními investory v Rakousku. Po pádu železné opony se Rakousko postupně stalo významným investorem v bývalých komunistických zemích střední a jihovýchodní Evropy, v řadě zemí (zejména Balkánu) je vůbec největším zahraničním investorem. Podle posledních průzkumů měl pád železné opony a otevření nových trhů po roce 1989 pozitivním důsledek na rakouskou ekonomiku. Od roku 1989 rostla ekonomika rychleji ( až o 0,5 % ročně). Samotné rozšíření EU v roce 2004 způsobilo roční nárůst ekonomiky o 0,2% a podobně na ekonomiku působil i vstup země do eurozóny.
6.1. Obchodní bilance za posledních 5 let – vývoz, dovoz, saldo – tabulka
| Agregát/Rok | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
| Vývoz | 89.848 | 94.705 | 103.742 | 114.680 | 117.525 | 93.739 | 109.193 |
| Meziroční index | 113,9 | 105,4 | 109,5 | 110,5 | 102,5 | 79,8 | 116,0 |
| Dovoz | 91.094 | 96.499 | 104.201 | 114.255 | 119.567 | 97.574 | 113.452 |
| Meziroční index | 112,5 | 105,9 | 108 | 109,6 | 104,6 | 81,6 | 116,0 |
| Obrat | 180.942 | 191.204 | 207.943 | 228.934 | 237.092 | 191.313 | 222.645 |
| Bilance | -1.246 | -1.794 | -459 | 426 | -2.042 | -3.835 | -4.259 |
Zdroj: Statistik Austria, údaje v mil. EUR
Vývoj zahraničního obchodu Rakouska v posledních 5 letech
- Silný růst vývozu (2003/2007 o 44,7%%), přičemž k mimořádně výraznému růstu došlo v letech 2004, 2006 a 2007. Příčiny jsou zřejmé – v r. 2004 to byl efekt rozšíření EU a odstranění posledních technických bariér zahraničního obchodu mezi Rakouskem a novými členskými zeměmi EU, v r. 2006 a 2007 pak docházelo k silnému hospodářskému oživení v zemi hlavního obchodního partnera Rakouska – Německu, jakož i v ostatních zemích eurozóny, s nimiž Rakousko realizuje většinu svého obchodu. Hospodářské zpomalení, ke kterému docházelo v průběhu roku 2008 a které se výrazně prohloubilo na jeho konci, vedlo i k nízkému růstu vývozu.
- Mírně nižší růstovou tendenci vykazuje dovoz, když za totéž období dosáhl růstu 40,5%. Nejvyšší nárůst opět v letech 2004, 2006 a 2007.
- Faktické zlikvidování hlubokého pasiva obchodní bilance /v období 1995 – 2001 se toto pasivum pohybovalo mezi 4,4–7,3 mld. EUR/, poprvé dosažení obchodního přebytku v r. 2007.
- V důsledku hospodářské a finanční krize v letech 2008 a 2009 došlo celosvětově k poklesu výroby a obchodu, což se výrazně promítlo i do zahraničního obchodu Rakouska, který je považován za jeden z pilířů ekonomiky. V první polovině roku 2009 došlo k výraznému propadu jak u exportu tak u importu. Export se propadl meziročně o 24,5% a import o 21,2 %. K částečnému zlepšení došlo až ke konci druhém kvartálu. Podle předběžných výsledků poklesl zahraniční obchod za rok 2009 oproti předchozímu roku téměř o 19%, čímž se dostal na úroveň hodnot roku 2006.
Vývoj zahraničního obchodu Rakouska v roce 2010
V roce 2010 dochází díky oživení světového hospodářství k výraznému nárustu jak u exportu tak importu. Vývoz i dovoz vzrostly shodně o 16%. Hodnota vývozu činila 109,19 mld. EUR a dovozu 113,45 mld. EUR.
Největší podíl na vývozu (37,8%) měla i nadále třída 7 (stroje a přepravní zařízení). Nejvýznamnějšími položkami této třídy byly skupiny 77 (silniční vozidla) a 78 (elektrické stroje a přístroje). Následovala třída 6 (výrobky tříděné dle materiálu), třída 5 (chemikálie) a třída 8 (různé průmyslové výrobky). Největšího přebytku na straně dovozu dosáhla třída 6 (výrobky tříděné dle materiálu) a to ve výši 7,12 mld. EUR. Nejvýznamnějšími skupinami byly 67 (železo a ocel) a 69 (kovové zboží jinde neuvedené).
Největšími obchodními partnery Rakouska jsou i nadále Německo a Itálie, na třetím místě je potom Švýcarsko. Dalšími důležitými obchodními partnery v roce 2010 byly z hlediska dovozu Čína a Česká republika a z hlediska vývozu Spojené státy americké a Francie. Obchod s členskými státy Evropské unie tvořil 70% celkového objemu zahraničního obchodu Rakouska. Z toho největší nárůst byl zaznamenán u Kypru, Rumunska, Slovenska a Maďarska. Výrazněji také vzrostl obchod se zeměmi mimo EU. Exporty do Číny, Japonska, Mexika a Turecka stoupli o víc než 30%. Ale i Brazílie, Rusko a Indie se stali důležitými exportními partnery.
6.2. Teritoriální struktura – postavení v (k) EU
Nejvýznamnějším obchodním partnerem Rakouska jsou země EU, jejichž podíl na vývozu činí více než 70,5% a na dovozu 72,5%. Mezi nimi dominuje SRN s podílem více než 30% na celkovém rakouském vývozu a 39,5 % na celkovém dovozu. Druhým největším obchodním partnerem je Itálie s podílem 7,8% na exportu a 6,7% na importu. Z neevropských zemí patří k největším obchodním partnerům USA.
Význam Německa, jako nejdůležitějšího obchodního partnera Rakouska se však od vstupu Rakouska do EU částečně snížil. Zatímco v roce 1995 tvořil vývoz do Německa více jak 38% v loňském roce už to bylo pouze kolem 30%. V posledních letech se naopak mezi důležité exportní trhy etablovaly země střední a východní Evropy. V 2008 směřovalo 1/5 celkového exportu do těchto zemí. V současné době leží hodnota exportů do nejvýznamnějších zemí z této skupiny - ČR a Maďarska – přibližně na stejné úrovni jako u Francie a Velké Británie.
Teritoriální struktura zahraničního obchodu Rakouska
| Export (mld. EUR) | Import (mld. EUR) | |||||||
| Země | 2009 | 2010 | podíl na celkovém exportu v % | změna v % | 2009 | 2010 | podíl na celkovém importu v % | změna v % |
| Německo | 29,2 | 34,4 | 31,5% | +18% | 39,8 | 44,8 | 39,5% | +13% |
| Itálie | 7,6 | 8,5 | 7,8% | +13% | 6,6 | 7,7 | 6,7% | +15% |
| EU 15 celkem | 51,3 | 59,5 | 54,5% | +16% | 60 | 67,7 | 59,7% | +13% |
| Česká republika | 3,4 | 4,1 | 3,8% | +20% | 3,4 | 4,2 | 3,7% | +23% |
| Maďarsko | 2,9 | 3,3 | 3,1% | +14% | 2,3 | 3,1 | 2,8% | +34% |
| CEE 5 | 12,7 | 10,2 | ||||||
| EU 27 celkem | 66,5 | 76,9 | 70,5% | +16% | 71,3 | 82,2 | 72,5% | +15% |
| země mimo EU 27 | 27,2 | 32,3 | 29% | +19% | 26,3 | 31,3 | 27% | +19% |
| Z toho USA | 4 | 5 | 4,5% | +23% | 2,6 | 3,3 | 2,9% | +27% |
| Celkem | 93,7 | 109,2 | 100,0% | +17% | 97,6 | 113,5 | 100,0% | +16% |
Zdroj: Statistik Austria, definitivní údaje za rok 2010
6.3. Komoditní struktura
| SITC | Název | Dovoz | Změna10/09 v % | Podíl | Vývoz | Změna 10/09 v % | Podíl | Saldo |
| 0 | Potraviny a živá zvířata | 6.680,06 | 5,5 | 5,89% | 5.644,74 | 8,1 | 5,17% | -1035,32 |
| 1 | Nápoje a tabák | 863,80 | 20,9 | 0,76% | 1.615,90 | 6,6 | 1,48% | 752,09 |
| 2 | Suroviny bez paliv | 5.806,17 | 47,6 | 5,12% | 3.685,88 | 24,4 | 3,38% | -2120,29 |
| 3 | Nerostná paliva, mazadla, energie | 12.280,93 | 24,7 | 10,82% | 3.549,50 | 19,0 | 3,25% | -8.731,43 |
| 4 | Živočišné a rostlinné tuky | 371,76 | 15,2 | 0,33% | 166,94 | 32,1 | 0,15% | -204,82 |
| 5 | Chemikálie | 14.426,26 | 18,0 | 12,72% | 14.192,01 | 17,1 | 13,00% | -234,25 |
| 6 | Výrobky tříděné dle materiálu | 17.983,21 | 20,8 | 15,85% | 25.104,29 | 19,1 | 22,99% | 7.121,08 |
| 7 | Stroje a přepravní zařízení | 36.816,30 | 14,2 | 32,45% | 41.234,03 | 16,8 | 37,76% | 4.417,73 |
| 8 | Různé průmyslové výrobky | 16.436,12 | 9,8 | 14,49% | 12.903,87 | 8,8 | 11,82% | -3,532,25 |
| 9 | Výrobky bez bližší specifikace | 1.787.69 | -14,7 | 1,58% | 1.095,62 | 88,9 | 1,00% | -692,07 |
| Celkem | 113.452,29 | 16,3 | 100,00% | 109.192,76 | 16,5 | 100,00% | -4.259,53 |
Zdroj: Statistik Austria, údaje v mil. EUR
Do vývoje vývozu i dovozu všech položek se výrazně promítla hospodářská a finanční krize v letech 2008 a 2009, která způsobila omezení poptávky, výroby a následně i exportu a importu zboží.
Vývoz v roce 2010
Nejvyšší podíl na vývozu s 37,76% má i nadále třída 7 (stroje a dopravní zařízení), přestože její podíl mírně klesá. V jejím rámci je vůbec nejvýznamnější položkou rakouského exportu skupina 78 (silniční vozidla). Po minulém roce zaznamenal automobilový průmysl opět růst. Vývoz automobilů a součástek stoupnul oproti roku 2009 o 20%.
Druhou nejvýznamnější skupinou třídy 7 je skupina 77 (elektrické stroje a přístroje), jejíž vývoz v porovnání s rokem 2009 rovněž stoupl o 26,5%. Následují stroje ve skupinách 74 (stroje jinde neuvedené) a 72 (průmyslové stroje). Obě skupiny rovněž zaznamenaly v uplynulém roce růst.
Druhou objemově největší je třída 6 (tržní výrobky tříděné hlavně podle materiálu) s podílem 23%. Její podíl na rozdíl od skupiny 7 naopak mírně klesá. Zde je nejvýznamnější skupina 67 (železo a ocel). Ta v roce 2010 stoupla o 23%. Druhou nejvýznamnější skupinou této třídy je skupina 69 (výrobky z kovů jinde neuvedené), která stoupla o 19,2%.
Třetí nejvyšší podílem 11,8% je třída 8 (průmyslové spotřební zboží), který se dlouhodobě mírně snižuje, což souvisí především s přesunem výrob spotřebního zboží do zemí s levnější pracovní silou. Stále významnější postavení má naopak třída 5 (chemické výrobky a příbuzné výrobky jinde neuvedené) s podílem 13%. Je to zejména díky dominující skupině 54 (lékařské a farmaceutické výrobky), jejíž podíl na celkovém vývozu dosáhl již 5,7%.
Dovoz v roce 2010
I na straně dovozu je nejvýznamnější třída 7 (stroje a dopravní zařízení), její podíl je však s 32,5 % nižší než na straně vývozu a postupně klesá (ještě v r. 2004 to bylo 40,7%).Největšími skupinami jsou stejně jako ve vývozu silniční vozidla, elektrické stroje a přístroje a průmyslové stroje jinde neuvedené. V roce 2009 byl celkový růst dovozu v této třídě 14,2%.
Druhou objemově nejvýznamnější třídou je třída 6 (tržní výrobky) s podílem 15,9%, který má rovněž spíše klesající tendenci. Zde je objemově nejvýznamnější skupinou 69 (kovové zboží jinde neuvedené), dále dovoz výrobků skupiny 67 (železo a ocel) a výrobky z barevných kovů.
Třetí nejvýznamnější skupinou je třída 8 – průmyslové spotřební zboží, jejíž podíl na dovozu činil 14,5%. Zde dominuje značně heterogenní a široká skupina 89 (ostatní hotové zboží) a také podíl ošacení a příslušenství (skupina 84) je poměrně vysoký.
6.4. Dovozní podmínky a dokumenty (po vstupu do EU), celní systém, kontrola vývozu
Rakousko je členem EU a proto musí plně respektovat pravidla volného pohybu zboží a jednotného vnitřního trhu vůči členským zemím EU. Celní problematika spadá do působnosti Spolkového ministerstva financí (Bundesministerim für Finanzen - BMF), resp. jeho podřízené složky Celní správy (Zollverwaltung). Bližší informace k celní problematice lze najít na webových stránkách ministerstva www.bmf.gv.at prokliknutím na „Zoll“.
Pro Rakousko tedy platí celní právo EU a tzv. Celní kodex (Zollkodex) a prováděcí směrnice k celnímu kodexu (Zollkodex-Durchführungsverordnung). Směrnice EU však neobsahují žádná organizačně právní ustanovení a ponechávají národnímu zákonodárství určitý prostor, který je v Rakousku vyplněn celním zákonem (Zollrechts-Durchführungsgesetz zkr. ZollR-DG č. 659/1994), který byl postupně novelizován a je k nalezení na www.ris.bka.gv.at. Společný celní tarif EU se aplikuje na dovozy všech zemí, které nejsou členy EU, pokud nejsou použity preferenční sazby např. pro členy WTO. Ve vnitrounijním styku se cla nevybírají, to však platí jen pro zboží určené k volnému propuštění do distribuce v zemích EU, tj. pro zboží nepodléhající komunitárním tranzitním procedurám nebo pro zboží dodávané na mezinárodní celní dokumenty (karnet TIR). I v Rakousku platí společný harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží. Pro zemědělské výrobky /např. obilí, ovoce a zelenina, hovězí maso, tuky apod./ platí 21 směrnic Evropské komise, kde je celní řízení do detailů upraveno. Celní tarif EU lze nalézt na http://europa.eu.int/comm/taxation_customs/dds/en/tarhome.htm.
Kontrola vývozu se uplatňuje především v oblasti zbraní a válečného materiálu ve smyslu zákona o vývozu, dovozu a tranzitu válečného materiálu č. 540/77 a jeho následných novelizací (tzv. Kriegsmaterialgesetz), který lze rovněž získat na www.ris.bka.gv.at.
6.5. Ochrana domácího trhu
Rakousko si v rámci možností velmi chrání svůj trh, a to někdy i na hraně režimu platného v EU. Problematika patří do gesce Spolkového ministerstva práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitele (Bundesministerium für Arbeit, Soziales und Konsumentenschutz, BMASK, Stubenring 1, 1011 Wien), Center 2 Außenhandelspolitik und Europäische Integration (Zahraničně-obchodní politika a evropská integrace), a sice do dvou odborů:
- C2/2 Ausfuhrkontrolle / Einfuhrbewilligungen - Kontrola vývozu / dovozní povolení, tel. +431/711008346, fax +431/711008386
- C2/3 Dual use, Antidumpingmaßnahmen, Nuklearkontrolle - Zboží dvojího užití, antidumpingová opatření, jaderná kontrola, tel. +431/711008358, fax +431/71100836
Ochraně však podléhá řada dalších výrobků, které se objevují na trhu, jako jsou léčiva, potraviny a mezi zakázané produkty a oblasti podléhající kontrole patří např. dětská pornografie, protiústavní materiály, nebezpečný odpad, pirátsky vyrobené výrobky apod. Je nutno se však především zmínit o 3 oblastech ochrany rakouského trhu, které ovlivňují náš export.
Technická osvědčení a ověření způsobilosti výrobku
U nových výrobků je mnohdy obtížné se dopátrat kompetentního orgánu, který atesty výrobků posoudí a rozhodne. Ne každý výrobek podléhá jen EU normám a někdy rozhoduje i regionální orgán. Většinou se jedná o placené služby. Uvádíme nejdůležitější instituce:
Österreichisches Normungsinstitut
www.on-norm.at
adresa: Heinestraße 38, 1020 Wien
tel.: +431/21300-0
fax +431/21300818
e-mail: office@on-norm.at
Österreichischer Verband für Elektrotechnik
www.ove.at
adresa: Eschenbachgasse 9, 1010 Wien
tel.: +431/5876373
fax +431/81749553495
e-mail: ove@ove.at
Agrovet Lebens-und Umweltqualität Sicherungs GmbH
www.agrovet.at
adresa: Königsbrunnerstraße 8, 2202 Enzersfeld
tel.: +43/2262/672214
fax: +43/2262/67221433
e-mail: enzersfeld@agrovet.at
adresa: Sommersbergseestraße 3, 8990 Bad Aussee
www.agrovet.at
tel/fax: +43/3622/52632
mobil: +43664/5202352
e-mail: badaussee@agrovet.at
Lebensmittelversuchsanstalt
adresa: Blaasstraße 29
1190 Wien
tel.: +431/3688555
fax: +431/368855520
e-mail: lva@lva.co.at
TÜV Österreich
www.tuev.or.at
adresa: Krugerstraße 16
1015 Wien
tel.: +431/ 51407
fax: +431/51407-6005
e-mail: office@tuev.at
Součástí TÜV Austria Group je také nezávislá inspekční a certifikační organizace I.T.I. - Integrované technická inspekce, s.r.o., www.iti.cz s centrálou v Praze a pobočkami v Plzni, Hradci Králové, brn, Ostravě a Ústí nad Labem.
ÖQS Zertifizierungs- und Begutachtungs GmbH
www.zertifizierung.at
adresa: Gonzagagasse 1/24
1010 Wien
tel.: +431/2748747
fax +431/2748747100
e-mail: oeqs@qualityaustria.com
Do skupiny Duality Austria patří také ÖQS - Mezinárodní certifikační a posudková společnost
Beranových 65
19 21 Praha 9
www.oqs.cz
Podrobný seznam těchto institucí je možné též nalézt na www.bmwfj.gv.at, proklikem na „Unternehmen“, „Gütezeichen“ a „Verzeichnis genehmigter Gütezeichen“.
Právním základem zkušebnictví a ověřování kvality je Nařízení o označení kvality, zkoušek, záruk apod., tzv. Nařízení o označení kvality (Verordnung vom 9. April 1942 über Güte-, Prüf-, Gewähr- und ähnliche Zeichen, ve zkratce Gütezeichenverordnung, vedený pod číslem dRGBl. I S 273/1942), a jeho změny uvedené v Zákoně o akreditaci (Akkreditierungsgesetz, zkratka AkkG, vedeno pod BGBl. Nr. 468/1992) a v Prvním spolkovém zákoně, který očišťuje jednoduché spolkové zákony a nařízení, vydané před rokem 1946 (BGBl. I č.191/1999) - vše k nalezení na www.ris.bka.gv.at
Ochrana trhu zboží prostřednictvím ochrany trhu pracovních sil v rámci přechodných období
Řada našich potenciálních exportních možností je spojena s potřebou montáže, garančních prohlídek, oprav a servisu. Určité práce jsou podmíněny získáním příslušných povolení v rámci přechodného období na volný pohyb pracovních sil, resp. získání těchto povolení je v určitých případech velmi nepravděpodobné. Blíže - viz kapitola 8.
Veřejné zakázky
U veřejných zakázek se výše uvedená omezení rovněž plně projevují. Doporučujeme proto veškeré úvahy o přihlášení se do veřejné soutěže předem konzultovat na příslušných místech z hlediska omezení volného pohybu pracovních sil v rámci přechodného období. Nutno podotknout, že u veřejných zakázek ve stavebnictví problémy s příslušnými povoleními resp. jejich možné neudělení účast na výběrovém řízení prakticky vyloučí.
6.6. Zóny volného obchodu
V Rakousku nejsou žádná svobodná celní pásma. Tzv. Zollausschlußgebiete přestaly existovat prakticky se vstupem Rakouska do EU.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
