- 1.1. Oficiální název státu
- 1.2. Rozloha
- 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
- 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
- 1.5. Národnostní složení
- 1.6. Náboženské složení
- 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
- 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
- 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
- 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
- 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
- 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
- 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
- 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
- 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
- 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- 1.18. Internetové informační zdroje
- 1.19. Adresy významných institucí
1.1. Oficiální název státu
- Rakouská republika (Republik Österreich)
1.2. Rozloha
- 83.870,95 km2
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
Počet obyvatel :
· 8.355,260 (2009)
Hustota obyvatel:
· 99/km2
Podíl ekonomicky činného obyvatelstva:
· 67,4% (2009)
Průměrný věk:
· ženy 82,26 let
· muži 76,32 let
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Průměrný roční přírůstek:
· 0,25%
Demografické složení (2009):
· muži 48,68%
· ženy 51,32%
· děti do 14 let 15,1%
· penzisté 17,4%
1.5. Národnostní složení
Podle výsledků posledního sčítání obyvatelstva z 15.5.2001 žilo v Rakousku 90,9 % Rakušanů a 9,1 % cizinců (což reprezentuje cca 710.000 osob). V této skupině zaujímají největší podíl Srbové a Černohorci (155.800 - tj. 21,3 %), Turci (17,8 % - tj. 130.100), osoby pocházející z Bosny a Hercegoviny (13,2 % - 96.200), Německa (10,2 % - 74.400), Chorvatska (7,9 % - 57.600), Polska (3,1 % - 22.600), Rumunska (2,5 % - 18.400), Maďarska (1,8 % - 13.000), Makedonie (1,7 % - 12.400), Itálie (1,5 % - 10.700), Slovenska (1 % - 7.300) a České republiky (rovněž 1% - 7.300; česká menšina v Rakousku je ovšem mnohonásobně větší, počet osob, jejichž historické kořeny sahají do českých zemí a Slovenska se odhaduje bezmála na milion). Asi 400.000 Rakušanů žije v zahraničí (z toho cca 180.000 v SRN). Právní postavení menšin je upraveno zákonem z r.1976 (Volksgruppengesetz).
1.6. Náboženské složení
· římsko katolické 73,6 %
· evangelické (AB, HB) 4,7 %
· islámské 4,2 %
· ortodoxní křesťanské 2,5 %
· židovské 0,1%
· bez vyznání 12 %
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem je němčina. Rakušané hovoří hornoněmeckými dialekty (dolnoalemanským, středněbavorským a dolnobavorským), které se dosti odchylují od spisovného německého jazyka. Vlivem výrazných dialektů je do značné míry poznamenána i rakouská spisovná němčina. Své zvláštnosti má vídeňský dialekt. Dialekt obyvatel Vorarlberska je v podstatě shodný s německým dialektem sousedního Švýcarska. Podle zákona o menšinách z r. 1976 se v některých oblastech připouští jako dodatečný úřední jazyk i jazyk menšiny, zejména pro styk obyvatelstva s úřady. Jeho používání má však svá pravidla, která jsou obsažena v zákoně. Takto používanými jazyky jsou především chorvatština, maďarština a slovinština. Český jazyk jako svou obcovací řeč uvádí v Rakousku pouze něco přes 0,1 % obyvatelstva.
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Rakousko se člení na 9 spolkových zemí a na 99 politických okresů s 2359 obcemi.
Administrativní členění - přehled spolkových zemí | ||
| Spolková země | Hl. město | Zemský hejtman |
| Vídeň (Wien) | Wien | Michael Häupl (SPÖ) |
| Horní Rakousy (Oberösterreich) | Linz | Josef Pühringer (ÖVP) |
| Dolní Rakousy (Niederösterreich) | St.Pölten | Erwin Pröll (ÖVP) |
| Burgenlandsko (Burgenland) | Eisenstadt | Hans Niessl (SPÖ) |
| Korutany (Kärnten) | Klagenfurt | Gerhard Dörfler (BZÖ) |
| Štýrsko (Steiermark) | Graz | Franz Wowes (SPÖ) |
| Tyrolsko (Tirol) | Innsbruck | Günther Platter (ÖVP) |
| Solnohradsko (Salzburg) | Salzburg | Gabriele Burgstaller (SPÖ) |
| Vorarlbersko (Vorarlberg) | Bregenz | Herbert Sausgruber (ÖVP) |
Hlavní město:
- Wien/Vídeň (1,651 mil.)
Další velká města:
- Graz/Štýrský Hradec (244 tis.)
- Linz/Linec (188 tis.)
- Salzburg/Salcburk (148 tis.)
- Innsbruck (118 tis.) a dále podle počtu obyvatel:
- Klagenfurt
- Villach
- Wels
- St.Pölten
- Dornbirn
- Steyr
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
Od 01. 03. 2002 je výhradním platidlem 1 EURO (EUR, €) = 100 EURO CENT (v období 01. 01. 2002–01. 03. 2002 paralelně používána původní měna Schilling).
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Níže uvedené svátky platí na celém území Rakouska. Jednotlivé spolkové země mohou mít ještě některá specifika, např. každá země má svého patrona.
- Nový rok (01. 01.)
- Tři králové (06. 01.)
- Velikonoční pondělí (pohyblivý svátek)
- Svátek práce (01. 05.)
- Nanebevstoupení Páně
- Svatodušní svátky
- Boží tělo (pohyblivé svátky)
- Nanebevzetí Panny Marie (15.08.)
- Státní svátek Rakouské republiky (26. 10.)
- Svátek všech svatých (01. 11.)
- Zvěstování Panny Marie (08. 12.)
- První svátek vánoční (25. 12.)
- Druhý svátek vánoční (26. 12.)
Obvyklá pracovní doba v Rakousku je na úřadech od 08,00 do 17,00, v pátek odpoledne některé úřady končí dříve. V obchodech je otevřeno ve všední dny od 09,00 do 19,00, v sobotu od 09,00 do 13,00. Ve vídeňské oblasti se prodloužila otevírací doba některých větších obchodů a řetězců ve čtvrtek až do 22,00 a v sobotu do 17,00 až 18,00
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Rakouští obchodní partneři jsou zpravidla příjemní, otevření, ale zároveň věcní, vědí čeho chtějí dosáhnout a mají předem informace o firmě, se kterou se rozhodnou jednat. Rakušan bývá sebevědomý. Je ochoten přistoupit na kompromisy, ale zná dobře jejich hranice.
Rakušané umí vytvořit pro jednání dobré prostředí. Jsou dobří hostitelé a rozhovory mimo jednání jsou pokračováním procesu nastolení nebo prohloubení důvěry. Často bývá připomínána společná historie (v kladném slova smyslu).
Jako jednací jazyk používají Rakušané přirozeně nejraději němčinu. Dá se říci, že téměř považují za samozřejmost, že Čech německy rozumí. Nutno ovšem podotknout, že rakouská a obzvláště vídeňská němčina se od spisovného jazyka dost liší a ne vždy partneři berou ohled na schopnost cizince porozumět dialektu. Zejména vysokoškolsky vzdělané společenské kruhy ovládají angličtinu, popř. francouzštinu. Ovšem cestu k srdci Rakušana si otevřete spíše použitím němčiny. V příhraničí a ve Vídni se často stane, že Rakušan mluví nebo rozumí česky.
Zvyk používání titulů je zde zakonzervován z dob monarchie. Lze však říci, že ve firemním styku se toto - někdy až přehnané - titulování tolik nepoužívá a mladší generace si na něm již tolik nezakládá.
Na jednání je nutné se ohlásit s dostatečným předstihem. Nejvhodnější doba je mezi 09,00–11,00 dopoledne a odpoledne mezi 14,00 –15,30. Po 11,00 evokujete pozvání na oběd. Neohlášené návštěvy jsou nevhodné. Dochvilnost při jednání bývá samozřejmostí. Zpoždění ze strany partnera je třeba vysvětlit. V případě, že nebude moci termín dodržet je třeba včas na to upozornit a dohodnout nové jednání.
Rakušané jsou v naprosté většině katolíci. Lze konstatovat, že pro ně jsou domov, rodina a práce na prvních místech žebříčku hodnot. Znatelně vyšší respekt než u nás je zde k zákonům a dalším právním normám, úřadům a úředníkům, institucím a ochráncům pořádku.
Rakouští obchodní partneři se dobře oblékají a značkové oblečení je pro ně standart. Dbají pečlivě i na svoji úpravu. Při jednáních je však možné se setkat i s partnery oblečenými méně formálně (převážně mladší generace).
Obvyklou dobou oběda je čas mezi 12,30 –14,30, večeře po 19. hodině. Pozvání do rodiny je poměrně řídký jev.
Dá se říci, že dávnou slávou monarchie se v Rakousku stále žije. Navíc ji lze potkat doslova na každém kroku. Rakušané jsou zvyklí žít a jednat s cizinci, vždyť i dnes jich v Rakousku žije skoro 10 % a samotná Vídeň má jasný multinárodnostní původ. Citlivou je pro Rakušany otázka historického hodnocení role Rakouska za 2. světové války. Kulturní zvláštností je obrovské kulturně-historické bohatství a dědictví samo o sobě. Velké množství divadel, operních scén, muzeí, výstav a jejich vernisáží i jejich návštěvnost je v porovnání s řadou zemí nesrovnatelně vyšší. Kulturní vzdělání a zájmy patří ke společenským povinnostem.Jako pro občany sousední země, navíc s dlouhou společnou minulostí, by pro nás mělo být jakousi nepsanou samozřejmostí znát základy naší společné i nedávné historie. Zvýší to naši autoritu v očích partnera, a tato skutečnost může také napomoci vytvoření ovzduší důvěry při jednání.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
I přes platnost Smlouvy mezi ČR a RR o sociálním zabezpečení, ze které vyplývá občanům ČR nárok na nutnou bezodkladnou péči na území Rakouska, mají v této oblasti přednost příslušná nařízení EU. V souladu s nimi má občan ČR v Rakousku právo na bezodkladnou zdravotní péči. Pro případ nutného standardního a bezplatného ošetření (na které má nárok) občana ČR v době jeho přechodného pobytu v Rakousku je nutné, aby se pacient vykázal následujícími doklady:
- „Evropský průkaz zdravotního pojištění" (tj. v pravém rohu v poli s hvězdičkami s označením CZ)
- případně „Potvrzení dočasně nahrazující Evropský průkaz zdravotního pojištění"
- platný průkaz totožnosti
V místě ošetření musí pacient vyplnit „Prohlášení pacienta pojištěného v členském státu EU, EHP nebo ve Švýcarsku při použití odborných služeb během přechodného pobytu v Rakousku".
Veškeré podklady o ošetření postupuje smluvní lékař místně příslušné okresní zdravotní pojišťovně (Gebietskrankenkasse), která následně uplatňuje nároky na finanční vyrovnání u příslušných zdravotních pojišťoven v ČR.
Jak ovšem vyplývá ze zkušeností pracovníků ZÚ, rakouský zdravotnický personál není vždy dobře informován o výše uvedeném postupu a často požaduje neoprávněně úhradu za lékařské ošetření. Platí se pouze za ošetření v soukromých zdravotních zařízeních a klinikách. ZÚ doporučuje před cestou uzavřít příslušné připojištění pro cesty a pobyt, které by krylo i případnou repatriaci zraněného, nemocného či zemřelého.
V případě nejasností při ošetření je možné se obrátit na Vídeňskou územní zdravotní pojišťovnu, která je sběrnou pojišťovnou pro občany z ČR. Kontaktní adresa:
Wiener Gebietskrankenkasse (WGKK) - Vídeňská územní zdravotní pojišťovna
Wienerbergstraße 15-19
A - 1100 Wien
Telefon: (+43 1) 60122-0, Fax: (+43 1) 60246-13
E-mail:office@wgkk.sozvers.at
Web: http://www.wgkk.at
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Občan ČR může vstupovat a pobývat na území ostatních členských států EU bez zvláštních omezení, a to pouze na základě platného cestovního dokladu nebo průkazu totožnosti. Od 1. ledna 2006 nabyla účinnosti novela zákona o cestovních dokladech (publikovaná pod č. 559/2004 Sb.), podle které lze k opuštění území České republiky k cestě do států Evropské unie a Švýcarska jako cestovní doklad použít občanské průkazy se strojově čitelnými údaji, pokud nemají vyznačenou část (t.j. bez odstřiženého rohu).
Občanský průkaz je cestovním dokladem pouze pro držitele dokladu. Ministerstvo vnitra doporučuje, aby občan ČR mladší 15 let, který cestuje společně s rodičem, byl vybaven svým vlastním cestovním dokladem, i když je zapsán v občanském průkaze rodiče. Řidiči musí být vybaveni tzv. zelenou kartou.
V souvislosti se vstupem ČR do EU/EHP se každý státní příslušník ČR může dovolávat práva pohybu v jiném členském státě EU (tzv. volný pohyb osob), a to na základě čl. 18 Smlouvy o založení ES, který stanoví, že „každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států" (jedná se pouze o pobyty do 3 měsíců). Právo pobytu může být omezeno pouze v případech odůvodněných veřejným pořádkem, veřejnou bezpečností nebo ochranou zdraví. Při pobytu delším 3 dnů je nutné se policejně přihlásit (v případě soukromého ubytování). Při ubytování v ubytovacích zařízeních přechází tato povinnost na ubytovatele.
Pro dovoz a vývoz valut nejsou stanovena žádná omezení. Občanům EU se doporučuje být finančně vybaven v závislosti na délce a charakteru pobytu. Výše finančních prostředků není pevně stanovena.
Před cestou osobním vozidlem se doporučuje sjednat havarijní pojištění, resp. připojištění vozidla.
Pro vstup domácích zvířat je požadován pas EU zvířete s platným očkováním proti vzteklině a čip nebo tetování.
V některých městech jsou zavedeny parkovací zóny. Parkovací lístky je možné zakoupit v trafikách. Za nesprávné parkování jsou udělovány vysoké pokuty, méně často montovány „botičky", případně může být vozidlo za poplatek cca 250 EUR i odtaženo.
Cena dálničních známek pro osobní automobily v r. 2010:
· roční - 76,20 EUR
· dvouměsíční - 22,90 EUR
· desetidenní - 7,90 EUR
Dálniční známka je povinná i pro provoz na státních (spolkových) komunikacích.
Nejvyšší povolená rychlost (pokud není v daném místě značkou stanoveno jiné omezení) osobních automobilů a motocyklů je 130 km/h na dálnici, 100 km/h na státních silnicích (Tyroly a Vorarlberk 80 km/h), v uzavřených obcích 50 km/h pro všechny typy vozidel. Za překročení rychlosti jsou ukládány vysoké pokuty, případně může být i odebrán řidičský průkaz. Všechna vozidla musí být označena státem registrace, vybavena výstražným trojúhelníkem a lékárničkou, motocyklisté helmou. Pokud řidič motorového vozidla použije k jízdě dálnici, musí být vozidlo vybaveno reflexní vestou pro případ, že by řidič z důvodu poruchy či nehody musel na dálnici vystoupit z vozu mimo místo vyhrazené k parkování (reflexní vesty lze zakoupit v ČR, v Rakousku u většiny čerpacích stanic nebo v obchodech s autopříslušenstvím). Nedodržení této povinnosti je postihováno pokutou. Povinnost připoutat se bezpečnostními pásy platí i pro spolujezdce. Podle rakouského zákona o provozu motorových vozidel (par. 106, odst. 5) nemusí děti do 14let, pokud jsou větší než 150 cm a současně schopny užívat sedadla, sedět v dětské sedačce (o váze zákon nehovoří). V každém případě však musí být dítě připoutáno bezpečnostními pásy a sedět na zadním sedadle. Do 14 let věku je bez ohledu na výšku dítěte zakázáno sedět na předním sedadle. Povolený obsah alkoholu v krvi je 0,5 promile. Překročení je trestáno odebráním řidičského průkazu nebo velmi vysokou pokutou a zákazem řízení motorových vozidel na území Rakouska. Automobily musí být od 1.11. do 15.4. povinně vybaveny zimními pneumatikami.
Při vážných škodách, zraněních apod., vzniklých v souvislosti s dopravní nehodou, je nutné přivolat policii. Při dopravních nehodách s menšími materiálními škodami a v případě, že jsou oba účastníci přítomni, není pochyb o jejich identitě a došlo-li mezi nimi k dohodě, není policii nutné volat. Účastníci nehody si vymění osobní údaje, údaje k pojistce a vozidlu a událost řeší pojišťovny. Pokud je policie v takových případech přesto přivolána, je nutné počítat se zaplacením poplatku cca 40 EUR. Při nehodě se doporučuje sepsat mezi jejími účastníky zprávu o nehodě (Unfallbericht). Formuláře jsou k dispozici u českých pojišťoven. Při nehodě nebo poruše vozidla je možné volat rakouský automotoklub (ÖAMTC) nebo sdružení ARBÖ. Za průjezd osobních vozidel některými silničními úseky se hradí zvláštní mýtné.
Doporučuje se dodržovat rakouské zákony. Za jejich porušení jsou stanovené finanční postihy, případně jiné sankce. Týká se to především porušení dopravních předpisů. Nemá-li cestující dostatek finančních prostředků na úhradu vyměřené pokuty na místě, může mu být zadržen jakýkoliv cenný předmět (např. vymontováno autorádio ap.). Při neuhrazení uložené pokuty nelze vyloučit její vymáhání právní cestou i v ČR.
Doporučuje se také uschovat a na požádání předložit doklad o zboží zakoupeném v Rakousku pro případ pochybností o způsobu jeho nabytí.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
Rakousko je demokratickou zemí se stabilním politickým systém, plně respektující lidská práva. Ve vztahu k vnitropolitické situaci tak cizinci nejsou v Rakousku vystaveni žádnému mimořádnému riziku.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
Zastupitelský úřad
Velvyslanectví ČR
adresa: Penzingerstr. 11 - 13
A-1140 Wien
tel.: 0043 1 899 58-0
fax: 0043 1 894 12 00
e-mail: vienna@embassy.mzv.cz nebo commerce_vienna@mzv.cz
velvyslanec: RNDr. Jan Koukal, CSc.
Dostupnost městskou dopravou:
Metro: linka U4, stanice Hietzing
Tramvaj: linka 52 nebo 58 , stanice Penzingerstrasse
Železnice: Westbahnhof: tramvaj 58 nebo 52, stanice Penzingerstrasse
Südbahnhof: tramvaj 18, Westbahnhof přestup na linku 52 nebo 58, stanice Penzingerstrasse
Letiště: City Transport Train (CAT), přestup na metro U3 ve stanici Landstraße Hauptstrasse, na stanici Westbahnhof přestup na tramvaj 58 nebo 52
Velvyslanectví ČR je z centra Vídně snadno dostupné městskou hromadnou dopravou, za použití metra U3 (stanice Westbahnhof) a dále tram č. 52 a 58 (ve směru k Technickému muzeu či zámku Schönbrunn) na stanici Penzingerstrasse. Z letiště je možno do centra použít City Airport Train (CAT) při přestupu na stanici metra Landstrasser Hauptstrasse (U 3) až do stanice Westbahnhof a dále tram č.52 nebo č. 58.
Honorární konzuláty (HK)
HK Linec (působnost pro spolkovou zemi Horní Rakousko)
adresa: Europaplatz 1a, 4021 Linz
tel.: 0732/6596/2060
Fax 0732/6596/3111
honorární konzul: Dr.Ludwig Scharinger
HK Klagenfurt (působnost pro spolkovou zemi Korutany)
adresa: Pierlstr.33/I, 9020 Klagenfurt
tel.: 0463/57480
fax: 0463/55365
honorární konzul: Dr.Gert Seeber
HK Salzburg (působnost pro spolkovou zemi Salcbursko)
adresa: Bergerbräuhofstr.27, 5021 Salzburg
tel.: 0662/879624
Fax 0662/8898030
honorární konzul: Gebhard-Klaus Hinteregger
HK Graz (působnost pro spolkovou zemi Štýrsko)
adresa: Bahnhofgürtel 59, 8020 Graz
tel.: 0316/6070/200
fax : 0316/6070/202
honorární konzul: Mag. Dipl.-Ing. Ägyd Pengg
HK Innsbruck (působnost pro spolkové země Tyrolsko a Vorarlbersko)
Adresa: Hotel Grauer Bär, Universitätsstrasse 7, 6020 Innsbruck
tel.: 0664/1419288
fax: 0512/574535
e-mail: innsbruck@konzulat.at
honorární konzul: Dr. Lukas Bodner
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
České centrum Vídeň
adresa: Herrengasse 17, 1010 Wien
tel: 0043 1 5352361
fax: 0043 1 535236014
e-mail: ccwien@czech.cz
CzechTrade, zahraniční kancelář Vídeň
adresa: Millenium Tower, Handelskai 94-96, 1200 Wien
tel.: 0043 1 240 27390
fax: 0043 1 2402766 390
e-mail: vienna@czechtrade.cz
CzechTourism, Česká centrála cestovního ruchu, Vídeň
adresa: Herrengasse 17, 1010 Wien
tel.: 0043 1 533 219 31
fax: 0043 1 533 219 34
e-mail: dolanska@czechtourism.com
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- Centrální tísňové volání: 112
- Záchranná služba: 144
- Policie: 133
- Hasiči: 122
- Poruchy vozidel:
- ÖAMTC 120
- ARBÖ 123
1.18. Internetové informační zdroje
- www.austria.gv.at Internetové stránky rakouské vlády
- www.parlinkom.gv.at Internetové stránky rakouského parlamentu
- www.bmaa.gv.at Internetové stránky rakouského ministerstva zahraničních věcí
- www.ris.bka.gv.at Informace o zákonech, právních předpisech a směrnicích
- www.wienerzeitung.at Přehled tendrů a veřejných soutěží:
- www.ksv.at Svaz ochrany spotřebitelů (Kreditschutzverband)
- www.aba.gv.at Austria Business Agency (investiční agentura)
- www.derstandard.at, www.diepresse.at, www.kurier.at, www.wirtschaftsblatt.at Stránky významných deníků
1.19. Adresy významných institucí
Statistické přehledy pro potřeby této zprávy jsou z důvodu větší přehlednosti uvedeny přímo v textu. Pro účely podrobného zkoumání jsou další rozsáhlé statistiky k dispozici, např. na www.statistik.at (statistický úřad), www.oenb.at (Rakouská národní banka), www.wko.at (Rakouská hospodářská komora), www.ba-ca.com (Bank Austria Creditanstalt) nebo www.bmf.gv.at (Spolkové ministerstvo financí).
Ministerstvo hospodářství, rodiny a mládeže:
Bundesministerium für Wirtschaft, Familie und Jugend
Stubenring 1
A-1011 Wien
tel. centrála: +431/71100-0
http://www.bmwfj.gv.at
Ministerstvo zemědělství , lesnictví, životního prostředí a vodního hospodářství :
Bundesministerium für Land- und Forstwitschaft, Umwelt und Wasserwirtschaft,
Stubenring 12
A-1012 Wien
tel. centrála: +431/71100-0
http://www.lebensministerium.at
Ministerstvo dopravy, inovace a technologii:
Bundesministerium für Verkehr, Innovation und Technologie
Radetzkystraße 2
A-1030 Wien
tel.centrála: +431/71162-0
http://www.bmvit.gv.at
Praktické otázky související s běžnou ekonomickou činností je nejlépe směřovat na Hospodářskou komoru Rakouska:
Wirtschaftskammer Österreich:
Wiedner Hauptstraße 63
A-1045 Wien,
tel. centrála: +43/505 90 900 (+provolba)
fax: +43/505 90 900 255
E-Mail: callcenter@wko.at
www.wko.at
Organizační strukturu naleznete výběrem „wir über uns" z hlavního menu, kdy proklikem dostanete seznam hospodářských komor jednotlivých zemí a spolku. U každé komory jsou tři možnosti. „Startseite" znamená, že se dostanete na webové stránky dané komory. „Kontakt" znamená hlavní spojení a adresu včetně základních organizačních jednotek. „Wir über uns" Vás dovede k odbornému členění komor. Pokud byste se zajímali o jednotlivá hospodářská odvětví, potom klikněte na „Bundessparten und Fachorganisationen".
Sekce mezinárodních vztahů Hospodářské komory Rakouska je umístěna na výše uvedené adrese. Kontaktní osobou je zde Ing. Mag. Andreas Baumgartner, vedoucí referátu zemí SVE
tel.: +43/505 90 900 4325
fax: +43 (0) 05 90 900 118139
E-mail: awo.eu2@wko.at.
Spojení na hospodářské komory jednotlivých spolkových zemí lze nalézt výše popsaným způsobem.
Užitečná mohou být spojení na Svaz průmyslníků a Sdružení řemesel:
Industriellenvereinigung Österreichischer Gewerbeverein:
Schwarzenbergplatz 4 Eschenbachgasse 11
1031 Wien 1010 Wien
tel: +431/ 711 35-0 tel.: +431/ 587 36 33
fax: +431/ 711 35 2910 fax: +431/ 587 01 92
iv.office@iv.net.at webmaster@gewerbeverein.at
www.iv-net.at www.gewerbeverein.at
Souhrnná teritoriální informace
- >> 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
