Přejít k hlavnímu obsahu |  Přejít k hlavnímu menu

---

---

Vyhledávání

podrobné vyhledávání

---

• 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
• 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
• 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
• 4.4. Stavebnictví
• 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
• 4.6. Služby
• 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
• 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje

Řecko je členem EU (od r. 1981) i Eurozóny (od r. 2001). S rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem dlouhodobě překračujícím úroveň stanovenou Maastrichtskými kritérii patří k jeho „slabým článkům“. V systému mezinárodního obchodu zůstává zapojeno zejména službami (cestovní ruch a námořní doprava), speciálními zemědělskými a potravinářskými produkty (bavlna, tabák a tabákové výrobky, víno, olivový olej, hrozinky, citrusové plody, suché plody), surovinami (bauxit, hliník a jeho produkty, koncentráty rud barevných kovů, železná ruda, magnezit, azbest, cement, mramor) a produkty průmyslové výroby (zejména farmaceutické výrobky a spotřební zboží).

Zhodnocení hospodářského vývoje

V roce 2009 se v Řecku projevil dopad globální finanční krize umocněný strukturálními nedostatky národní ekonomiky snižujícími její konkurenceschopnost. Na přelomu zesílily na mezinárodních finančních trzích tlaky na řecké státní dluhopisy, a tím i na společnou evropskou měnu. Rating řeckých dluhopisů se postupně propadl až na úroveň „junk“ (odpad) a jejich úroková míra překročila únosnou mez. Nastaly oprávněné obavy z bankrotu řecké státní pokladny. S ohledem na negativní dopad, který by případný bankrot členské země Eurozóny mohl mít na stabilitu společné evropské měny, rozhodly se v dubnu 2010 EK, ECB a členové Eurozóny ve spolupráci s MMF poskytnout Řecku 1. záchranný úvěr v celkové výši 110 mld. EUR (80 mld. dvoustranné půjčky ČS Eurozóny + 30 mld. půjčka MMF), který měl být uvolňován v průběhu let 2010–2012 ve 12 tranších, vždy za předpokladu, že proces fiskální konsolidace pokračuje v souladu s přijatými závazky.

V květnu 2010 ratifikoval řecký parlament podmínky tohoto úvěru obsažené v Memorandu o finanční a úvěrové politice uzavřeném mezi řeckou vládou a zástupci věřitelů (zákon č.3845/2010 „Opatření k aplikaci podpůrného mechanismu řecké ekonomiky ze strany ČS Eurozóny a MMF“). Dohledem nad plněním konsolidačního programu byla pověřena expertní komise složená se zástupců EK, ECB a MMF (tzv. „Trojka“). Do konce roku 2010 bylo Řecku ze záchranného úvěru vyplaceno 38 mld. EUR ve třech tranších (květen 20 mld., září 9 mld., prosinec 9 mld. EUR).

Rok 2011 byl pro Řecko dalším těžkým rokem na cestě k fiskální konsolidaci a ekonomické revitalizaci. Byl poznamenán prohlubující se krizí, které opakovaně hrozila vyústit v bankrot státní pokladny. Finanční potřeby země byly (kromě periodických emisí pokladničních poukázek) kryty z prostředků záchranného úvěru EK, ECB a MMF. Pro Řecko mělo proto zásadní význam uvolňování jednotlivých tranší celkem 35 mld. EUR (únor 15 mld., červen 12 mld., prosinec 8 mld. EUR). Každé z nich předcházel hloubkový audit expertů Trojky, který přinášel dodatečná fiskální či strukturální opatření. Nová opatření byla provázena protesty veřejnosti. Navzdory protestům však byla vláda nucena přijmout řadu po léta odkládaných, nepopulárních strukturálních reforem směřujících k radikálnímu „zeštíhlení“ a zefektivnění veřejného sektoru a zlepšení podnikatelského klimatu, které mají postupně zbavit stát neefektivních výdajů a přenést zátěž fiskální konsolidace na neplatiče daní.

Prohlubující se úvěrová krize v Eurozóně vyústila v říjnu 2011 v rozhodnutí Evropské rady přikročit k řízenému odpisu části hodnoty řeckých dluhopisů v celkové hodnotě 206 mld. EUR, které měly ve svých portfejích soukromé subjekty (tzv. PSI – Private Sector Involvement), a poskytnout Řecku 2. záchranný úvěr v hodnotě 109,1 mld. EUR (z nichž 47,4 mld. představuje zbytek z 1. záchranného úvěru schváleného v květnu 2010), který bude postupně uvolňován do konce roku 2014. MMF rozhodl, že do balíčku přispěje půjčkou v hodnotě 28 mld. EUR, ze které bude Řecku do konce roku 2015 vyplaceno 17 tranší po 1,65 mld. EUR.

Makroekonomické údaje potvrzují, že řecká ekonomika byla již 4. rok v recesi. Od počátku krize v roce 2008 klesl HDP o 16 %, z toho v r. 2011 o 6,9 % (I. Q -8,0 %, II. Q -7,3 %, III. Q -5,0 %, IV. Q -7,5 % HDP). Propad byl mnohem hlubší, než se předpokládalo začátkem roku (jarní prognóza EK -3,5 %, podzimní prognóza EK -5,5 %). Pokles zaznamenal v průběhu roku 2011 objemu průmyslové výroby (2011/10 -8,4 %, z toho zpracovatelský průmysl -9,5 % a výroba elektřiny -8,8 %), stavebnictví (objem leden až listopad 2011/10 -36,6 %) i obchodní obrat (2011/10 maloobchod -10,2 %, velkoobchod -13,4 %, obrat prodeje automobilů -30 %). Klesl též obrat pro Řecko mimořádně významných služeb souvisejících s cestovním ruchem (2011/10 -7,4 %), přestože počet příletů zahraničních turistů vzrostl (předběžný odhad 2011/10 +9 %). Zvláště znepokojivý je prudký nárůst nezaměstnanosti, která koncem roku vystoupila na 21 %, což představuje více než 1 mil. registrovaných nezaměstnaných.

Cílem programu konsolidace řecké ekonomiky prosazovaného Trojkou je vnitřní devalvace. Pracovní náklady klesly od 3. Q 2010 do konce r. 2011 o 14,3 %, meziroční pokles inflace byl mnohem pomalejší (3,3 %); její výši nepřízně ovlivnilo opakované zvýšení DPH a spotřebních daní, nárůst cen energií, ale i veřejných služeb.

Pozitivně lze hodnotit pokračující pokles deficitu platební bilance běžného účtu (viz kap. 5.2.).

Předpověď

Vývoj řecké ekonomiky bude i nadále poznamenán hlubokou recesí (EK předpokládá v r. 2012 pokles HDP o 4,7 %) a fiskální krizí provázenou poklesem soukromé i veřejné spotřeby včetně poklesu nákladů na veřejné investice, jakož i nárůstem nezaměstnanosti, která posiluje sociální napětí. Ekonomická politika bude determinována podmínkami záchranného úvěru a závislostí země na prostředcích vyplácených z tohoto úvěru. Dokončení řízeného odpisu části veřejného dluhu a příslib prostředků z nového záchranného balíčku v r. 2012 dočasně odvrátily nebezpečí neřízeného bankrotu a poskytly Řecku šanci pokračovat ve fiskální konsolidaci a v programu strukturálních reforem s cílem stabilizovat ekonomiku, dosáhnout přebytkové rozpočty a především nastartovat hospodářský růst.

Předpokládaných vývoj hlavních makroekonomických ukazatelů

Rok	2010	2011	2012	2013	2014
HDP (meziroční změna v %)	-3,5	-6,9	-4,7	0,0	2,5
Inflace (%)	4,7	3,1	-0,5	-0,3	0,1
Bilance veřejného sektoru (% HDP)	-10,6	-9,3	-7,3	-4,6	-2,1
Hrubý veřejný dluh (% HDP)	144,9	165,3	161,4	165,4	162,1

Zdroj: 2. konsolidační program řecké ekonomiky (EK, březen 2012)

 

zpět na začátek

4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)

HDP/obyv.

	2007	2008	2009	2010	2011
(v €)	19 903	20 728	20 531	20 103	19 018

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
Pozn.: HDP v tržních cenách

HDP

	2007	2008	2009	2010	2011
(meziroční změna v %)	+4,0	-0,2	-3,2	-3,5	-6,9

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)

Podíl odvětví na tvorbě HDP (%)

	2007	2008	2009	2010	2011
I. Primární sféra	3,38	3,43	3,13	3,18	3,45
II. Sekundární sféra	20,57	18,04	19,27	18,72	17,84
průmysl včetně energetiky	13,55	11,92	13,25	13,20	13,13
stavebnictví	7,01	6,12	6,01	5,52	4,70
III. Terciární sféra	76,05	78,54	77,60	78,10	78,72
velkoobchod, maloobchod, opravy vozidel, hotely a veřejné stravování, doprava a skladování	28,21	29,83	26,48	26,36	26,32
komunikace a sdělovací prostředky	4,06	3,72	4,32	5,02	5,01
finanční a pojišťovací služby	4,60	4,42	4,94	4,18	4,27
správa nemovitého majetku	11,35	12,25	12,46	12,62	13,83
vědecké a technické aktivity, správa a podpůrné aktivity	5,92	6,04	5,94	5,29	5,29
veřejná správa, obrana, sociální pojištění, školství, zdravotnictví	17,28	17,70	18,59	19,47	18,73
umění, zábava, opravy vybavení domácností, ostatní služby	4,64	4,56	4,87	5,17	5,27

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.) 
Předběžné údaje, které vycházejí ze srovnání přidané hodnoty ve stálých cenách předchozího roku. Údaje jsou zveřejňovány pouze celoročně.

Inflace

	2007	2008	2009	2010	2011
meziroční změna v %	2,9	4,2	1,2	4,7	3,3

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)

Nezaměstnanost

	2007	2008	2009	2010	2011
podíl na prac. potenciálu v %	8,9	8,9	10,2	14,8	21,0

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
Pozn.: Údaj vždy za prosinec

Analýza dílčích ukazatelů (prosinec 2011):

• Celkový ukazatel nezaměstnanosti 21,0 % pracovního potenciálu, tj. 1 033 507 osob.
• Nezaměstnanost mužů 17,7 %, žen 25,3 %.
• Nejvyšší nezaměstnanost vykazují věkové skupiny 15–24 let (51,1 %) a 25–34 (28,7 %).
• Geograficky je nezaměstnanost nejvyšší ve správních celcích: Ipeiros-Západní Makedonie (24,5 %), Makedonie-Thrákie (23,1 %) a Attika (21,5 %).    
• Nezaměstnanost cizinců je vyšší než národní průměr (aktuálně 25,5 %).
• Podíl pracovního potenciálu na obyvatelstvu nad 15 let dlouhodobě osciluje okolo 52 %, u cizinců tento podíl přesahuje národní průměr (dlouhodobě okolo 73 %).

 

zpět na začátek

4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory

Struktura

Řecko nepatří k zemím se silnou průmyslovou základnou. Průmysl a energetika se podílí na tvorbě HDP méně než 20 %. Nejrozvinutějšími odvětvími zpracovatelského průmyslu jsou průmysl petrochemický, potravinářský a tabákový, farmaceutický, těžební (v pořadí důležitosti dle objemů těžby v tunách: lignit, azbest, bauxit, magnezit, mramor) a metalurgický (hliníkárny, ocelárny). Trvalý pokles zaznamenávají textilní, oděvní a obuvnický průmysl. 

Územní rozmístění průmyslové výroby je dosud značně nerovnoměrné. Největší koncentrace průmyslu je v oblasti Athén a kolem největších přístavů (Pireus, Soluň, Patra, Volos).

Vývoj

Podíl průmyslu (včetně energetiky) na tvorbě přidané hodnoty dlouhodobě mírně vzrůstá či stagnuje, index průmyslové výroby však v posledních letech prudce klesá. Příčinou je jak nepříznivá mezinárodní situace (dlouhodobě levný dovoz z Číny a přesun výroby do levnějších sousedních zemí, v posledních letech též vliv globální krize), tak i  pokles konkurenceschopnosti řeckých výrobků na domácích i mezinárodních trzích. V roce 2011 situaci komplikoval též nedostatek prostředků na investiční činnost. V letech 2005–2011 došlo k poklesu průmyslové výroby o téměř 23 %.

Vývoj průmyslové výroby (meziroční změna v %)

	2007	2008	2009	2010	2011
Průmysl (včetně energetiky)*	6,1	-8,6	13,6	-0,8	-6,5
Index průmyslové produkce**	2,3	-4,0	-9,4	-5,9	-8,4

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
* Údaj vychází z meziročního srovnání podílu rezortu na tvorbě HDP ve stálých cenách. Údaj je zveřejňován pouze celoročně.
** Index vychází ze srovnání s úrovní v roce 2005 (= 100%). 

Vývoj dílčích indexů průmyslové výroby v roce 2011:

• produkce dolů a kamenolomů: meziročně stagnovala, oproti r. 2005 -23,8 %
• produkce zpracovatelského průmyslu: meziročně -9,5 %, oproti r. 2005 -24,2 %
• produkce elektrické energie: meziročně -8,8 %, oproti r. 2005 -21,6,0 %
• produkce vody: meziročně -1,9 %, oproti r. 2005 +1,7 %

Nosné obory:  

• potravinářský průmysl: meziročně -4,3 %, oproti r. 2005 -7,5 %
• tabákový průmysl: meziročně +10,5 %, oproti r. 2005 -17,6 %
• petrochemický průmysl: meziročně -14,5 %, oproti r. 2005 -5,3 %
• metalurgický průmysl: meziročně +6,5 %, oproti r. 2005 -1,4 %
• farmaceutický průmysl: meziročně -0,6 %, oproti r. 2005 +152,6 %

Ve struktuře průmyslu je mimořádně vysoké procento malých a středních podniků, které tvoří jádro řecké ekonomiky. Podle údajů Evropského monitoru bylo v roce 2009 v Řecku evidováno zhruba 850 tisíc podnikatelských subjektů, z nichž drtivá většina 95,6 % (průměr EU-27 91,8 %) v kategorii velmi malých (0–9 zaměstnanců), 3 % (průměr EU-27 6,9 %) v kategorii malých (10–49 zaměstnanců), 0,5 % (průměr EU-27 1,1 %) v kategorii středních (50–249 zaměstnanců) a jen 0,1 % (průměr EU-27 0,2 %) v kategorii velkých (nad 250 zaměstnanců). V důsledku krize však počet malých a středních podniků prudce klesá. V roce 2011 ukončilo hospodářskou činnost zhruba 60 tisíc malých a středních podnikatelských subjektů, v r. 2012 je ohrožena existence dalších zhruba 60 tisíc.

20 největších podniků zpracovatelského průmyslu dle obratu (údaje za rok 2010*)

	Obrat (mld. €)	2010/09 (%)	Hosp. výsledek (mld. €)	2010/09 (%)
Hellenic Petroleum Co. (ELPE)	7,681	25,5	0,25	13,1
Public Power Corporation (DEI)	5,793	-3,7	0,73	-26,6
Motor Oil Helas Rafineries S.A.	4,879	39,7	0,13	-2,9
Coca-Cola 3E Helenic Bottling Co.S.A.	0,609	-13,1	-0,50	0,0
ELVAL	0,596	46,3	0,01	0,0
HALKOR	0,517	50,7	-0,01	11,8
METKA S.A.	0,489	82,7	0,10	144,9
PFIZER HELLAS	0,484	17,8	-0,02	0,0
ALUMINION	0,476	11,6	0,03	-10,8
Athenian Brewery S.A.	0,441	-1,7	0,08	-23,1
KARELIAS	0,433	8,3	0,03	29,6
NOVATRIS HELLAS	0,416	-5,3	-0,01	0,0
TITAN Cements S.A.	0,371	-17,6	0,04	-50,7
HERACLES General Cement S.A.	0,351	-25,2	0,02	0,0
NESTLE HELLAS	0,351	-4,9	0,04	-41,6
VIANEX S.A.	0,322	-14,6	0,02	-70,2
SANOFI AVENTIS	0,319	-20,7	0,04	-38,3
ALAPIS S.A.	0,313	-34,7	-0,92	0,0
SOVEL	0,292	22,2	-0,01	40,7
HALYVOURGIKI Inc.	0,272	16,8	-0,01	44,8

Zdroj: STAT BANK
* Poslední disponibilní údaj.

 

zpět na začátek

4.4. Stavebnictví

Vývoj

Po „zlatém období“ olympijských a infrastrukturních projektů, které vyvrcholilo v roce 2003, řecké stavebnictví znovu přechodně ožilo v letech 2006–2007, kdy byla realizována řada projektů spolufinancovaných z unijních fondů, a pokračoval rozkvět soukromé bytové výstavby. V roce 2008 se však začal projevovat negativní dopad finanční a úvěrové krize, který se prohloubil v roce 2009, kdy řecké stavebnictví vstoupilo do hluboké recese. V letech 2010–2011 se pokles proměnil v propad nejen v důsledku nedostatku prostředků na veřejné projekty a soukromou bytovou výstavbu, ale i díky nedostatku prostředků na stavební úvěry. V letech 2005–2011 (3. Q) došlo k poklesu indexu stavební výroby o 42 %.

Vývoj stavebnictví (meziroční změna v %)

	2007	2008	2009	2010		2011
Stavebnictví*	-10,0	-9,3	0,3	-8,6		-20,0
Index stavební výroby**	14,3	7,8	-17,5	-31,6		NA***

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
* Údaj vychází z meziročního srovnání podílu rezortu na tvorbě HDP ve stálých cenách. Údaj je zveřejňován pouze celoročně.
** Index vychází ze srovnání s úrovní v roce 2005 (=100%).
*** Poslední disponibilní údaj I.-III. Q 2011 -27,1 %    

Pro velké a silné stavební firmy s dostatkem vlastního kapitálu budou i v těžké ekonomické situaci zakázky zajištěny, protože rozsáhlé veřejné projekty infrastruktury jako jsou metro a dálnice budou i přes mohutné škrty veřejných výdajů pokračovat. Zvláště obtížná je však situace menších stavebních firem, na které silně dolehla krize v bytové výstavbě a omezení investiční činnosti malých a středních podniků. To se odrazilo v poklesu počtu registrovaných stavebních firem od roku 2004 o 20 % (z 712 v r. 2004 na 573 v r. 2010) a tento pokles dále pokračuje. V příštích letech nelze předpokládat, že by došlo k výrazné změně podmínek nezbytných pro oživení stavební výroby.

 

zpět na začátek

4.5. Zemědělství – vývoj, struktura

Vývoj

Agrární sektor tradičně patřil k pilířům řecké ekonomiky. V posledních 20 letech se však jeho podíl na tvorbě HDP rapidně snižoval (z 10,1 % v roce 1994 na necelá 3,5 % v roce 2011) jak v důsledku přesunu obyvatel z vesnic do měst tak jejich zaměřením na nové profese zejména ve službách a ve státním sektoru. Hluboká hospodářská krize, která v letech 2010-2011 způsobila prudký nárůst nezaměstnanosti a pokles disponibilních příjmů pracujících, měla pozitivní dopad na vývoj zemědělské výroby. Návrat pracovních sil do zemědělství motivovaný mimo jiné i výhodným pronájmem státní zemědělské půdy a zvýšením poptávky po domácích zemědělských produktech vyústil v meziroční nárůst přidané hodnoty vytvořené v zemědělství.

Vývoj zemědělství (meziroční změna v %)

	2007	2008	2009	2010	2011
Zemědělství, lesnictví a rybolov	-10,8	-5,3	-6,6	1,0	1,9

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
Údaj vychází z meziročního srovnání podílu rezortu na tvorbě HDP ve stálých cenách. Údaj je zveřejňován pouze celoročně.

Základní makroekonomické charakteristiky zemědělství

	Řecko	EU-27
Rozloha zemědělské půdy (tis. ha)	3 819	178 443
Počet zemědělských podniků (tis.)	860	13 700
Počet zaměstnaných v primární sféře (tis.)	537	11 120
Podíl zaměstnaných v primární sféře na pracovním potenciálu (%)	11,9	5,1
Hodnota zemědělské produkce v běžných cenách (mld. €)	10,106	334,274
Hrubá přidaná hodnota z primárního sektoru (mld. €)	6,332	129,312
Podíl primárního sektoru na celkové hrubé přidané hodnotě  (%)	3,2	2,5
Podíl dovozu zemědělských produktů na celkovém dovozu  (%)	13,6	7,7
Podíl vývozu zemědělských produktů na celkovém vývozu  (%)	25,0	6,8
Obchodní bilance zemědělské produkce (mld. €)	-2,291	-1,251

Zdroje: „Zemědělství v EU-zpráva za rok 2010“ (EK, březen 2011), „Stav zemědělství – vývoj, prognózy, priority“ (Panhelénský svaz zemědělských družstev-PASEGES, září 2011)

Zemědělci jsou silnou profesní skupinou (cca 12 % pracovního potenciálu země), která razantně hájí své zájmy (například formou blokád hlavních silničních tepen). Produktivita práce v zemědělství je stále relativně nízká, což je dáno především rozdrobeností půdy a velkým počtem malých rodinných hospodářství. Zemědělský sektor trpí některými strukturálními neduhy, které umožňují např. nekalou konkurenci, monopolní postavení na trhu či „pořečťování“ levných zemědělských produktů z dovozu (zejména ze sousedního Bulharska a z Albánie).

Struktura

Řecko je převážně hornatá země s omezenou rozlohou nížin a rovin. Dle údajů Řecké statistické služby EL.STAT činí rozloha půdy vhodné ke kultivaci zhruba 3,8 mil. ha, z nichž zhruba2,1 mil. ha je v nížinách,1 mil. ha ve vrchovinách a0,6 mil. ha v horských oblastech. Zhruba 62 % zemědělské půdy tvoří orná půda, 35 % je oseto dřevitými kulturami a vinnou révou a na zbývajících 3 % se pěstuje zelenina.

Rostlinná výroba

Hlavní zemědělské oblasti jsou v Boiotii, Thesálii, střední a východní Makedonii a Thrákii. To jsou také stěžejní oblasti produkce obilovin (pšenice), bavlny a cukrové třtiny. Významná je rovněž produkce rýže, k jejímuž pěstování se užívá některých nedávno zúrodněných alkalických půdních ploch u moře. Orná půda na úpatí kopců se hodí pro pěstování tabáku, vinné révy, oliv a ovoce. Z dřevin se v Řecku kromě oliv daří citrusům, jablkům, broskvím, nektarinkám a meruňkám.

Živočišná výroba  

Mezi chovným dobytkem tradičně převažují ovce (8,7 mil. ks) a kozy (5,5 mil. ks). Stáda hovězího dobytka čítají zhruba 600 tis. ks. Nejdůležitějšími objemovými položkami jsou vejce (cca 2 bil. ks ročně), mléko (2 mil. l), maso (480 tis. t) a sýry (cca 160 tis. t).

Rybolov představuje ročně objem cca 160 tis. tun.

V obvyklých objemových jednotkách převažuje rostlinná výroba nad živočišnou.

Vývoj produkce hlavních zemědělských produktů (tis. tun)

	2007	2008	2009	2010*	2011**
Pšenice tvrdá	928	1 147	1 383	1 278	1 071
Pšenice měkká	475	509	480	351	334
Kukuřice	1 771	2 333	1 607	1 542	1 870
Rýže	180	188	208	240	240
Tabák	21,5	20,3	20,6	21	20
Bavlna	860	650	600	500	620
Rajčata	640	670	810	620	600
Cukrová třtina	828	900	770	761	350
Olivový olej	335	210	235	225	210
Rozinky	45	46	45	43	43
Víno	390	387	336	310	250
Citrony	46,5	47	30	33	45
Pomeranče	880	930	727	700	620
Jablka	262	240	230	250	230
Broskve	760	693	654	610	580
Maso kozí a ovčí	113	108	109	102	100
Maso hovězí	57	56	59	61	59
Mléko kravské	717	706	684	672	665
Mléko kozí a ovčí	687	645	684	703	720
Med	8	12	16	13	12

Zdroj:„Stav zemědělství – vývoj, prognózy, priority“ (Panhelénský svaz zemědělských družstev-PASEGES, září 2011)
* předběžné údaje
** prognóza

 

zpět na začátek

4.6. Služby

Vývoj

Služby jsou „těžkým průmyslem“ řecké ekonomicky a nejdůležitějším zdrojem tvorby HDP, na jehož vzniku se podílejí téměř z 80 % (viz tabulka v kap. 4.2.).

Vývoj služeb (meziroční změna v %)

	2007	2008	2009	2010	2011
Velkoobchod, maloobchod, opravy vozidel, hotely a veřejné stravování, doprava a sklad.	11,1	9,9	-9,4	-0,8	-6,2
Komunikace a sdělovací prostředky	-0,3	-4,6	18,5	15,9	-6,3
Finanční a pojišťovací služby	3,5	-0,1	14,21	-15,8	-3,9
Správa nemovitého majetku	11,6	12,2	3,9	0,9	3,0
Vědecké a technické aktivity, správa a podpůrné aktivity	4,7	6,2	0,3	-11,2	-6,0
Veřejná správa, obrana, sociální pojištění, školství, zdravotnictví	0,3	6,5	7,2	4,3	-9,6
Umění, zábava, opravy vybavení domácnosti, ostatní služby	1,4	2,1	9,0	5,8	-4,3
Služby celkem	6,3	7,3	0,9	0,3	-5,3

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
Údaj vychází z meziročního srovnání podílu rezortu na tvorbě HDP ve stálých cenách. Údaj je zveřejňován pouze celoročně. 

V letech 2008–2010 se ve službách projevil dopad hospodářská krize, což potvrzuje rovněž vývoj jejich obratu.

Vývoj obratu v oblasti služeb (meziroční změna v %)

	2008	2009	2010
Velkoobchod	9,4	-8,9	-6,2
Obchod s automobily	-7,9	-15,7	-36,4
Telekomunikace	-1,0	-8,9	-11,4
Pozemní doprava	5,1	-31,5	-18,1
Námořní doprava	10,2	-22,8	-8,4
Letecká doprava	6,5	-12,6	-3,3
Skladování a další dopravní služby	3,5	-33,3	-10,9
Cestovní kanceláře	3,5	-9,9	-24,5
Turistické služby (ubytování a stravování)	3,2	-9,1	-8,2
Právníci, účetní, podnikové poradenství	10,9	-12,4	-7,2
Projekční kanceláře, architekti a stavební inženýři	9,0	-18,6	-21,9
Reklama a průzkum trhu	2,6	-18,4	-23,8

Zdroj:  Výroční zpráva guvernéra CB

Cestovní ruch

Cestovní ruch má tradičně rozhodující podíl na vývoji sektoru služeb. Dle údajů Svazu řeckých podniků v cestovním ruchu (SETE) se cestovní ruch podílí na tvorbě HDP zhruba z 15 %. Cestovní ruch se rovněž výrazně podílí na celkové zaměstnanosti, protože vytváří zhruba 750 tis. pracovních míst, tj. cca 18 % celkové zaměstnanosti.

Vývoj hlavních ukazatelů cestovního ruchu

	2007	2008	2009	2010	2011
Počet zahraničních návštěvníků (mil. osob)	16,2	15,9	14,9	15,0	NA
- meziroční změna (v %)	15,7	-1,9	-6,4	0,6	NA
Tržby z cestovního ruchu (mld. €)	11,31	11,64	10,40	9,61	10,52
- meziroční změna (v %)	-0,3	2,8	-10,7	-7,6	9,5
Index tržeb z ubytovacích a stravovacích služeb*	6,6	3,2	-9,1	-8,2	-7,4

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.), Bilance běžného účtu CB, SETE
Počet příjezdů mírně zkresluje pohyb ekonomických přistěhovalců zejm. z Albánie, Bulharska a Rumunska (ročně zhruba 1 mil. osob).
* Index vychází ze srovnání s úrovní v roce 2005 (=100 %).

V letech 2005–2011 došlo k poklesu indexu tržeb o 11,9 %.

Stručný popis trhu

V letech 2008–2009 došlo k poklesu počtu zahraničních turistů v důsledku globální krize. Rok 2010 byl poznamenán nepříznivým mediálním obrazem Řecka v zahraničí v souvislosti se sociálním napětím v zemi. Mírný vzestup turistů v roce 2010 (+0,6 %) byl dosažen díky snížení cen, což způsobilo, že tržby z cestovního ruchu meziročně klesly o 7,6 %. Údaje za rok 2011 nejsou k dispozici, předběžné výsledky jsou pozitivní (předběžný odhad 2011/10 +9 %). Svou roli sehrál zejména mezinárodní vývoj např. v Egyptě, v jehož důsledku řada návštěvníků zvolila Řecko na úkor jiných tradičních turistických destinací.

Nejvíce turistů přijíždí do Řecka tradičně z Německa (2010:2,0 mil. osob/podíl 13,6 % /meziročně -13,8 %), Velké Británie (2010:1,8 mil. /12,0 %/-14,7 %), Francie (2010: 868 tis. /5,8 %/-9,8 %), Itálie (2010: 843 tis. /5,6 %/-9,8 %) a Nizozemí (2010: 528 tis. /3,5 %/-18,9 %), i když příliv turistů z těchto zemí v letech2009 a2010 výrazně poklesl.

Zvláštní kategorii představují návštěvníci ze sousední Albánie (2010: 242 tis. osob), Bulharska (2010: 664 tis.) a Rumunska (2010: 257 tis.), protože většina z nich přijíždí do Řecka za prací.

Co se mimoevropských zemí týče, nejvíce návštěvníků přicestovalo v roce 2010 opět z USA (498 tis.), Turecka (567 tis., meziročně +180 %), Kanady (113 tis.) a Austrálie (108 tis.). Výrazně se zvýšil se počet návštěvníků z Izraele (197 tis., +138 %).

V roce 2010 navštívilo Řecko 295 tisíc turistů z ČR (tj. 2,0 % celku), což představovalo meziroční nárůst o 10,1 %.  

Zhruba 70 % turistů volí k cestě do Řecka leteckou dopravu, 22 % osobní automobil a autobus, okolo 7 % lodní dopravu a jen necelé 1 % železnici. Největší počet turistů přilétá do Athén (21 %), následují Kréta (Herakleio 13 % a Chania 4 %), Rhodos (9 %), Soluň (6 %), Korfu (5 %) a Kos (4,5 %).

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.), Svazu řeckých podniků v cestovním ruchu (SETE)

 

zpět na začátek

4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)

Doprava 

Letecká doprava

Vzhledem ke značné členitosti svého území a velkému počtu ostrovů má Řecko 38 letišť, z toho 16 mezinárodních (Athény, Iraklio/Kréta, Rhodos, Soluň, Korfu, Chania/Kréta, Kos, Zakynthos, Kefalonia, Samos, Mytilini, Chios, Aktio, Mykonos, Santorini, Limnos). Prvních 12 zajišťuje zhruba 93 % osobní letecké dopravy a 75 % příletů zahraničních cestujících do Řecka. V Řecku je rovněž 7 heliportů.

Vnitrostátní osobní i nákladní leteckou dopravu provozovala po řadu let téměř výlučně národní letecká společnost Olympic Airlines (OA). V březnu 2009 byla letecká společnost privatizována. Novým majitelem se stala investiční holdingová společnost Marfin Investment Group (MIG), která získala letové služby, pozemní služby i servisní základnu OA, jakož i právo užívat tradiční název a symbol této letecké společnosti. Zmodernizovaná letecká společnost Olympic Air byla uvedena do provozu dne 1. 10. 2009.

Největším konkurentem OA na řeckém leteckém trhu je neustále se rozšiřující řecká letecká společnost Aegean Airlines (AA) vlastněná řeckým koncernem Vasilakis.

V únoru 2010 zveřejnili majoritní vlastníci obou leteckých společností dohodu o fúzi OA a AA. Evropská komise pro hospodářskou soutěž však v lednu 2011 záměr zamítla s odůvodněním, že nová společnost by získala na trhu výsadní postavení, které by ohrozilo volnou konkurenci v řecké letecké dopravě. Obě letecké společnosti tak pokračují v nezávislém provozu, OA ve spolupráci s Cyprus Airways, AA jako člen Star Alliance.

Železniční doprava

Železniční doprava je v Řecku zatím relativně málo rozvinutá, s růstem cen pohonných hmot však její význam rychle roste. Hlavní trať vede z Athén do Soluně, kde se rozvětvuje ve směru na střední a západní Evropu (přes MK/FYROM) a na Střední východ (Istanbul). Délka železniční sítě je zhruba 2 500 km (z toho cca 800 km elektrifikovaných) a ve vztahu k celkové rozloze země je však poměrně řídká (1,9 km železnice na 100 km² rozlohy,25,3 km železnice na 100 tis. obyvatel) a nerovnoměrně rozložená. Ročně je v rámci osobní železniční dopravy přepraveno zhruba15 mil. cestujících a v nákladní přepravě okolo4,5 mil. tun zboží (z toho 60 % tvoří zboží zahraniční).

Železnice doposud patří státu a spravuje ji ztrátová veřejná akciová společnost OSE S.A. (Hellenic Railways Organization), která však byla v r. 2010 reorganizována. V důsledku radikálního snížení počtu zaměstnanců, zrušení ztrátových tratí a zvýšení ceny jízdného deficit dceřiné společnosti TRAINAOSE, která je provozovatelem dopravních služeb, výrazně klesl (ze187 mil. EUR v r. 2010 na33 mil. EUR v r. 2011). Uvažuje se o její privatizaci.

Z evropských fondů a národních prostředků se realizuje program modernizace řeckých železnic, který se orientuje na tři hlavní železniční trasy: Pireus – Athény – Soluň, Soluň – Alexandupolis – Ormenio s napojením na Bulharsko a Turecko a dále Athény – Patra s napojením na Itálii. V důsledku nedostatku veřejných prostředků však program pokulhává za stanovenými cíli. Realizovat se zatím nepodařilo ani výstavbu rozsáhlého centra kombinované dopravy na athénském předměstí v oblasti Thriasio Pedio, které je v bezprostřední blízkosti železnice a obchodních přístavů v Pireu a v Ikoniu. Projekt byl opakovaně odložen pro nezájem investorů o konkrétní podmínky nabízené ve veřejné soutěži, která byla v březnu 2012 znovu vyhlášena. 

V roce 2004 byla v souvislosti s přípravou LOH v Athénách uvedena do provozu první část příměstské železnice spojující centrum města s athénským mezinárodním letištěm. Železnice byla prodloužena ve směru do Korinthu (2005) a dále na Peloponés do stanice Kiato (2007) se záměrem pokračovat až do přístavu Patra. Byla rovněž dokončena odbočka ve směru do Pirea a přípojka do Chalkidy. Délka trati by postupně měla dosáhnout téměř300 km. Kromě Athén mají příměstskou železnici i přístavy Soluň a Patra.

Silniční doprava

Z hlediska vnitřního pohybu osob a nákladu je v Řecku nejdůležitější silniční doprava, která umožňuje spojení i s řídce osídlenými a obtížněji přístupnými oblastmi země. Celková délka silniční sítě činí zhruba 115 tis. km, z toho dálnice tvoří jen asi 1 000 kma hlavní část představují silnice 2. třídy. S využitím evropských, veřejných, ale i soukromých prostředků probíhá rozsáhlá přestavba dálniční sítě, jejíž délka by měla být postupně prodloužena na 2 400 km. Páteří silničního systému je tzv. „National Road“, která je postupně přestavována na dálnici „P-A-Th-E“ spojující Patru, Athény, Soluň (Thessaloniki) a Evzoni na hranicích s Makedonií/FYROM. Probíhají úpravy nebezpečných úseků na dálnici Athény – Soluň (zejména v úseku Maliakos – Kleidi a v údolí Tempé) a dálnice se prodlužuje ve směru na jih Peloponésu (Korint – Tripoli – Kalamata s odbočkou na Spartu). Paralelně se dokončuje rozsáhlý projekt dálnice „EGNATIA“, která křižuje severní Řecko ve směru k tureckým hranicím s napojením na sousední země. Projekt dálnice „Ionia Odos“ (Ioannina – Arta –Antirrio – Rio) by měl završit dálniční síť, která propojí všechny řecké dálniční přechody a přístavy. Realizace záměrů naráží na nedostatek veřejných finančních prostředků. Projekty budou realizovány formou spolupráce státu s privátním sektorem (PPP) a investor svoji investici zhodnotí z mýtného, které má právo vybírat.

Námořní doprava

Námořní plavba patří tradičně ke stěžejním sektorům řecké ekonomiky. Dle Komory pro námořní plavbu se v posledních letech pohybuje její podíl na tvorbě HDP okolo 3,5 % a zaměstnává zhruba 3,5 % pracovního potenciálu země.

Řecké obchodní loďstvo

	2007	2008	2009	2010	2011
Počet lodí s tonáží nad 100 gt*	2 061	2 082	2 112	2 096	**2 014
celková tonáž (v mil. gt*)	37,7	39,2	41,4	43,1	43,4
meziroční změna tonáže (v %)	+10,2	+3,9	+5,6	+4,2	+4,2

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
* gross registered tonnage (řecká zkratka KOX), 1 gt = 2,83m ³    
** z toho: 554 nákladních lodí + 538 tankerů + 692 osobních lodí + 230 ostatní

Řecko je jednou ze světových námořních velmocí. Řečtí rejdaři vlastní rovněž lodě plovoucí pod vlajkami jiných zemí jako je Panama, Malta, Libérie, Kypr a další ČS EU.

Námořní doprava je soustředěna do šesti hlavních přístavů: Pireus (část z jeho terminálových kapacit byla dlouhodobě pronajata čínskému koncernu COSCO Pacific Ltd.), Soluň, Elefsina, Volos, Patra a Iraklio (Kréta). Většina průmyslových podniků je od těchto přístavů rozmístěna v dopravní vzdálenosti kratší než hodinu cesty.

Telekomunikace

Telekomunikace disponují dostatečnou sítí linek i oblastních ústředen a jsou na standardní evropské úrovni. Mimořádně bouřlivého rozvoje zaznamenaly po roce 2002 s rozvojem mobilní telekomunikační sítě. Postupně se rozšiřuje síť optických vláken a širokopásmové služby.

Liberalizace stabilních i mobilních telekomunikací je v podstatě dokončena. Dřívější monopolní státní telekomunikační gigant Hellenic Organization of Telecommunications (OTE) byl postupně privatizován a od roku 2008 je jeho strategickým partnerem německý telekomunikační kolos Deutsche Telekom. Díky silné konkurenci OTE pomalu ztrácí své prvenství. S rozvojem internetu a především širokopásmových služeb se do popředí derou další operátoři jako např. Hellas online (HOL), Forthnet a ON Telecoms.  

V Řecku jsou tři hlavní operátoři mobilních sítí COSMOTE (dceřiná společnost OTE), VODAFONE (spolupracuje s HOL) a WIND, kteří pronikly i do širokopásmových služeb.

Energetika

Základními primárními zdroji energie jsou lignit (z domácích zdrojů), nafta, zemní plyn a obnovitelné zdroje. Řecko je plně závislé na dovozu ropy, která představuje zhruba 80 % dovozu primárních energií, a zemního plynu a jeho energetická závislost se pohybuje okolo 75 %. Jádro není využito a v dlouhodobé perspektivě se s jeho využitím nepočítá.  

Energetická bilance za rok 2009 (v Ktoe)

Primární produkce	10 083	Hrubá domácí spotřeba	30 629
lignit	8 176	uhlí+lignit+pevná paliva	8 426
ropa+ropné produkty včetně NGL	81	ropa+ropné produkty včetně NGL	16 992
zemní plyn	12	zemní plyn	2 971
elektrická energie	0	elektrická energie	375
OZE	1 810	OZE	1 861
ostatní	4	ostatní	4
Dovoz primárních energií	31 650	Vývoz primárních energií	9 127
uhlí+lignit+pevná paliva	170	uhlí+lignit+pevná paliva	1
ropa+ropné produkty včetně NGL	27 807	ropa+ropné produkty včetně NGL	8 848
zemní plyn	2 963	zemní plyn	0
elektrická energie	653	elektrická energie	278
OZE	57	OZE	0
Rezervy	630	Paliva mezinárodní lodní dopravy	2 607
Celkem	42 363	Celkem	42 363

Zdroje: Ministerstvo životního prostředí, energetiky a klimatických změn, Eurostat

Elektrická energie

Celkový instalovaný výkon řeckých elektráren činil v r. 2010 16,6 GW, z toho 12,7 GW vlastní a spravuje veřejná Power Public Corporation (DEI), 2,2 GW produkují soukromé tepelné elektrárny a 1,74 GW představují OZE, z nichž 1,3 GW jako větrné generátory, 44 MW biomasa, 196 MW malé vodní elektrárny, 200 MW fotovoltaika (jejíž instalovaný výkon se meziročně zvýšil téměř 4krát). Řecko nemá jadernou elektrárnu.

Průměrná roční spotřeba na obyvatele činí zhruba 5 tis. kWh a celková roční poptávka po elektrické energii okolo 55 tis. GWh.

Rozvojová studie Správce řeckého rozvodného systému elektřiny (DESMIE) z r. 2007 předpokládala, že v letech 2008–2012 se bude roční tempo růstu poptávky po elektřině pohybovat od 2,5 % (příznivá varianta) do 3,5 % (krajní varianta). Pokles průmyslové výroby a tedy i výrobní spotřeby elektřiny způsobený hospodářskou krizí však vedl k přehodnocení těchto prognóz a poptávka po elektrické energii, a tedy i její produkce, má klesající tendenci. V letech 2005–2011 klesla produkce elektrické energie o téměř 22 %.

Vývoj produkce elektrické energie (meziroční změna v %, základ rok 2005 = 100 %)

	2007	2008	2009	2010	2011
Index výroby a rozvodu elektřiny*	3,5	-2,8	-4,2	-9,2	-8,8

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.)
* Index vychází ze srovnání s úrovní v roce 2005 (=100 %).

Za stávajících podmínek se instalovaný výkon jeví jako dostačující a případné změny se budou v příštích letech orientovat zejména na modernizaci výrobních jednotek, změnu podílu jednotlivých paliv ve směru k ústupu lignitu (či k zavedení nových technologií na jeho „čisté“ využití) a naopak posílení zemního plynu a především obnovitelných zdrojů.

Případné dočasné výkyvy v letní špičce řeší Řecko dovozem ze sousedních zemí (z Bulharska, Itálie podmořským vysokonapěťovým kabelem, Albánie, Makedonie/FYROM a Turecka).

Výrobci elektřiny

Liberalizace trhu elektřiny se rozjíždí velmi pomalu. Dominantním výrobcem zůstává veřejná akciová společnost Power Public Corporation S.A. (DEI) vlastněná z 51,12 % státem. Její instalovaný výkon činí okolo 12,7 GW, tj. zhruba 76 % instalovaného výkonu Řecka. Většina elektráren je soustředěna okolo velkých nalezišť lignitu v severním Řecku a na Peloponésu. EK tlačí na radikální liberalizaci včetně privatizace několika lignitových elektráren DEI. Stát zvažuje odprodej balíčku akcií v hodnotě 17 % (v roce 2012). Další firmy:

• ELPEDISON S.A. – 50 % řecká ELPE + 50 % italská Edison S.p.A., které v r.2008 uzavřely smlouvu o strategickém partnerství v oblasti energetiky (OZE, dovoz a zpracování zemního plynu, výroba a prodej elektřiny) v Řecku i na Balkáně.
• ENDESA HELLAS S.A. – původně 50,01% Endesa Europa + 49,99 % řecký Mytilineos Holding, v červenci 2010 Endesa Europa odprodala celý svůj podíl koncernu Mytilineos, který se tak stal výhradním akcionářem společnosti.
• ENELCO S.A. – 75 % italská ENEL Investment Holding + 25 % řecký energetický koncern Prometheus Gas .
• GEK TERNA Group www.gek.gr, www.terna.gr – koncern s širokým spektrem aktivit, jehož dceřinky TERNA ENERGY S.A., QENERGY a HERON jsou provozovateli paroplynových a větrných elektráren. V červnu 2009 TERNA podepsala smlouvu o spolupráci s GDF SUEZ.

Rozvodný systém elektrické energie zahrnuje vysokonapěťové rozvody o délce 12 tis. km a distribuční sítě středního a nízkého napětí o délce 214 tis. km. K nejvýznamnějším plánovaným projektům patří další propojení řecké rozvodné sítě se zahraničními sítěmi, vybudování 4. vysokonapěťové trasy (400 KV) Sever – Jih, napojení Peloponésu na vysokonapěťovou síť 400 KV  (doposud jen 150 KV), podmořské propojení Rio – Antirio a Patras – Acheloos, propojení Kykladských ostrovů s vnitrozemní distribuční sítí, výstavba několika vysokonapěťových transformačních stanic apod.  

Lignit

Řecko má rozsáhlá naleziště lignitu. Jeho roční těžba činí zhruba 63 mil. tun. Přestože dlouhodobě vzrůstá význam zemního plynu, lignit zůstává důležitým primárním zdrojem energie. Dlouhodobá energetická strategie Řecka nevylučuje rozvoj nových „čistých“ lignitových technologií, které budou eliminovat emise CO₂ a umožní Řecku po roce 2020 znovu zvážit širší využití tohoto paliva.

Až donedávna měla monopol na těžbu a využití domácích lignitových ložisek výhradně DEI. V srpnu 2009 vydala EK rozhodnutí, kterým se tento monopol definitivně ruší. DEI bude mít v budoucnu právo disponovat pouze 60 % domácích zdrojů lignitu a nebude moci těžit z nových ložisek (např. Veis, Vegora, Elassona, Drama).

Ropa a zemní plyn

Řecká spotřeba ropy je vysoká a v posledních deseti letech neustále vzrůstá (zhruba30 mil. tun ročně, podíl na dovážených primárních energiích 80 %). V roce 2010 byly ropa a její deriváty dováženy z Ruska (46 %), Íránu (16 %), Saúdské Arábie (10 %), Kazachstánu (10 %), Libye (7 %) a Iráku. Od roku 2011 bylo Řecko v důsledku nedostatku hotovosti nuceno zaměřit se na dodavatele, kteří jsou ochotní dodávat mu ropu za výhodných podmínek jako např. Íránu, odkud aktuálně odebírá zhruba 35 % (březen 2012).

Spotřeba zemního plynu má rovněž vzestupnou tendenci. Pohybuje se okolo 4,2 mld. m³, z toho 72 % (2,9 mld. m³) se využívá na výrobu elektřiny, 13 % činí spotřeba domácností a 16 % výrobní spotřeba. Své potřeby kryje Řecko dovozem plynu z kaspické oblasti přes Turecko (0,45 mld. m³ až 0,75 mld. m³ je až do roku 2022 nakontrahováno od turecké Botas), z Alžíru (0,7 mld. m³ až 0,9 mld. m³ ve formě LNG zajištěno do roku 2021 od alžírské Sonatrac) a samozřejmě z Ruska (2,8 mld. m³, tj. cca 70 %), odkud má garantovány dodávky do r. 2016.

Řecko má terminál na uskladnění a zpracování zkapalněného zemního plynu (LNG) o kapacitě 4,2 mld. m³/ročně (krátkodobě až 7 mil. m³ denně) v Revythuse. S ohledem na doposud nejistou budoucnost velkých energetických koridorů (viz níže) patří další rozvoj LNG infrastruktury k energetickým prioritám Řecka. Připravuje se rozšíření stávajícího terminálu Revythusa (do r. 2014), výstavba LNG a CNG terminálu na Krétě a LNG terminálu v severním Řecku (povrchový nebo podzemní v některém z vyčerpaných ložisek). Terminály LNG hodlají vybudovat i některé soukromé společnosti. 

Od r. 1981 se těží menší naleziště ropy („Prinos Field“) a zemního plynu („South Kavala Field“) v Egejském moři. V březnu 2009 společnost Aegean Energy S.A. s využitím špičkových moderních technologií, které umožňují za jakýchkoli povětrnostních podmínek čerpat v hloubce nad4 km, zvýšila denní produkci ropy na 3000 barelů s perspektivou jejího dalšího zvyšování. Ministerstvo životního prostředí, energetiky a klimatických změn zahajuje rozsáhlý průzkum dalších možných nalezišť v řeckých výsostných vodách i na pevnině.

Projekty ropovodů a plynovodů na řeckém území

S ohledem na vysokou energetickou závislost na straně jedné a na strategicky výhodnou polohu na straně druhé, Řecko dlouhodobě usiluje o participaci na významných energetických koridorech. K jeho hlavním záměrům patřily ropovod Burgas – Alexandroupolis, který měl do Řecka přepravovat ruskou ropu, Turecko-řecko-italský plynovod a plynovod South Stream. V roce 2011 se však naděje na realizaci těchto projektů vzdálila. Aktuálně se jako nejzralejší jeví projekt plynovodu Trans Adriatic Pipeline.

Trans Adriatic Pipeline (TAP):

Plynovod TAP, jehož investory jsou švýcarská EGL (42,5 %), norský Statoil (42,5 %) a německá E.ON Ruhrgas (15 %), povede přes severní Řecko do Albánie a odtud  přes Jaderské moře do jižní Itálie. Schvalovací proces je téměř ukončen a projekt je na krok od zahájení jeho realizace. Pro Řecko by se jednalo o významnou zahraniční investici a potenciální zdroj tranzitních poplatků.

Projekt ropovodu Burgas – Alexandroupolis (PBA):

Záměr se zrodil v r. 1993. Cílem bylo obejít přetíženou Bosporskou úžinu a přepravovat ropu tankery z ruského přístavu Novorosijsk do Burgasu a odtud ropovodem o délce288 km (161 km v Bulharsku,127 km v Řecku) do řeckého přístavu Alexandroupolis. K realizaci projektu bylo zřízeno mezinárodní konsorcium Transbalkan Pipeline Co. se sídlem v Rotterdamu (51 % RU, po 24,5 % Řecko a Bulharsko). Stavba měla být zahájena v průběhu roku2009 a dokončena do dvou let. Přes deklarovaný zájem Ruska a Řecka na jeho realizaci záměr ztroskotal v r. 2011 na odmítavém postoji Bulharska (s odvoláním na negativní dopady na životní prostředí).   

Plynovod Turecko – Řecko – Itálie (ITGI):

V listopadu 2007 byl zahájen provoz řecko-tureckého plynovodu (ITG), který je dlouhý 210 km (17 km vede pod Bosporskou úžinou v hloubce až 70 m pod hladinou moře, řecký úsek měří 87 km). Rusko-ukrajinská plynová krize v r. 2009 však v praxi odhalila slabiny tohoto plynovodu, když Turecko přestalo plynovod zásobovat, aby pokrylo vlastní potřeby. Situace se opakovala v únoru 2012. Přestože byly zahájeny práce na 212 km dlouhém podmořském úseku spojujícím Řecko s Itálií (IGI „Poseidon“), jehož plánovaná kapacita činí 11,6 mld. m³, přibývají obavy o účelnost tohoto projektu.

Obousměrný plynovod Řecko (Komotini) – Bulharsko (Haskovo) (IGB):

Myšlenka se zrodila v roce 2009 v reflexi na rusko-ukrajinskou plynovou krizi, která přiměla Bulharsko k diferenciaci jeho zdrojů. IGB bude dlouhý 120–125 km, realizační náklady se odhadují na120 mil. EUR, projekt byl zařazen mezi energetické priority EU. V Komotini se IGB napojí na ITGI, jehož prostřednictvím by měl být do Bulharska dodáván plyn z Ázerbájdžánu. Jedná se rovněž o dodávkách LNG. V prosinci 2010 byla založena realizační společnost IGB, v níž jsou zastoupeny řecký Státní plynárenský podnik (DEPA), italská Edison a Bulgarian Energy Holding. I zde zůstává otázkou zásobování tohoto plynovodu.

Plynovod South Stream (ISS):

V dubnu 2008 byla podepsána rusko-řecká mezivládní dohoda o společném projektu jižní větve ISS vedoucí přes Bulharsko a Řecko do Itálie. Realizátory a provozovateli měly být Gazprom a Hellenic Gas Transmission System Operator S.A. (DESFA). Ani tento projekt zřejmě nebude v nejbližší době realizován. 

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie

V červnu 2010 prezentovala expertní komise ministerstva životního prostředí, energetiky a klimatických změn Akční plán pro dosažení cílů 20-20-20, který vnáší zásadní obrat do stávajícího energetického mixu Řecka, z něhož by OZE do roku 2020 měly částečně vytlačit doposud dominující lignit. Plán předpokládá, že celkový instalovaný výkon v roce 2020 bude činit 26 885 MW, přičemž instalovaný výkon OZE stoupne na 15 000 MW (z 4500 MW v r. 2010) a 40 % elektrické energie bude produkováno z OZE. Předpokládaný vývoj výroby elektřiny a podíl jednotlivých energetických zdrojů je zachycen v následující tabulce:

	2010	2015	2020	2025	2030
Celkový instalovaný výkon (v MW), z toho :	14 807	20 474	26 885	29 126	32 063
- lignit	4 826	3 992	3 362	2 295	2 295
- ropné deriváty	2 109	1 344	1 345	1349	1 334
- zemní plyn	3 349	5 810	7 211	8 324	9 170
- bioplyn/biomasa	60	120	250	370	500
- vodní elektrárny	3 237	3 615	4 531	4 531	4 531
- větrné elektrárny	1 042	4 303	7 500	8 750	10 000
- solární (fotovoltaické) elektrárny	184	1 270	2 567	3 167	3 833
- geotermie	0	20	120	340	400
Instalovaný výkon OZE celkem (v MW)	4 523	9 328	14 968	17 158	19 264
Roční produkce elektřiny (v GWh)	59 750	62 518	67 600	75 023	78 543
Z toho produkce z OZE (v GWh)	7 170	16 880	27 040	32 260	36 130
Z toho produkce z OZE (v  %)	12	27	40	43	46

Zdroj: Ministerstvo životního prostředí, energetiky a klimatických změn

 

zpět na začátek

4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc

Řecko vynakládá aktuálně na rozvojovou pomoc 0,17 % HDP. S ohledem na řeckou fiskální krizi se nepředpokládá zvýšení této částky. Řecko není věřitelem rozvojových zemí, nemá proto vyhraněné stanovisko v otázce odpuštění jejich dluhů.

Hellenic Aid

Koordinací poskytování humanitární a rozvojové pomoci je v Řecku pověřeno Generální ředitelství pro rozvojovou spolupráci Ministerstva zahraničních věcí známé pod názvem „Hellenic Aid“. Tento orgán byl vytvořen jako samostatný úřad v roce 1999 a do MZV byl začleněn v roce 2000 Prezidentským dekretem č. 224. Podléhá přímo ministrovi zahraničí.

Prostřednictvím Hellenic Aid řecká vláda financuje programy humanitární a rozvojové pomoci předkládané nevládními organizacemi. Při své práci však spolupracuje výhradně s nevládními organizacemi registrovanými po dobu nejméně dvou let v rejstříku MZV Řecko. Materiální humanitární či rozvojová pomoc je poskytována po projednání s příslušným ZÚ a v souladu se zahraničně-politickými prioritami Řecka. Za proinvestování vyčleněných prostředků plně odpovídají delegované nevládní organizace.

Bezprostřední materiální humanitární pomoc je zajišťována prostřednictvím generálního sekretariátu civilní ochrany ministerstva pro ochranu občana a jsou k ní využívány zásoby ministerstva zdravotnictví (stany, deky, postele, léky atd.) a armády (stany, deky, postele, potraviny atd.), jakož i pomoc dobrovolníků.

Web: www.hellenicaid.gr

Řecký program pro ekonomickou rekonstrukci Balkánu

Řecký program pro ekonomickou rekonstrukci Balkánu (Hellenic Plan for the Economic Reconstruction of the Balkan – HPERB) je upraven zákonem č. 2996/2002. Výchozí záměr předpokládal, že program bude využit v letech 2002–2006 na podporu poválečné hospodářské, společenské a legislativní rekonstrukce šesti balkánských zemích (Albánie, Bulharsko, Bosna a Hercegovina, Makedonie/FYROM, Rumunsko, Srbsko a Černá Hora). Řecká vláda deklarovala záměr podílet se z prostředků HPERB na financování projektů, které budou přínosem jak pro dotovanou zemi tak současně ekonomicky, politicky či nacionálně pro Řecko. Na financování HPERB bylo vyčleněno550 milEUR, z toho 79 % na významné projekty infrastruktury, 20 % na podporu privátních investic a 1 % na malé projekty. V roce 2007 byl program oficiálně prodloužen do roku 2011 (zákon č. 3530/2007), tzn. celkově na desetileté období 2002–2011. Vzhledem k hluboké fiskální krizi program stagnuje a lze předpokládat, že Řecko nebude v programu pokračovat. 

 

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu