Řecko: Finanční a daňový sektor

© Zastupitelský úřad Athény (Řecko)

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Řecký státní rozpočet je dlouhodobě deficitní. V roce 2009 výše jeho deficitu dalece přesáhla hranici, kterou stanoví Maastrichtská kritéria (3 % HDP), a vystoupila až na rekordních 15,8 % HDP. Fiskální krize, která vypukla začátkem roku 2010, dostala řeckou státní pokladnu až na samý pokraj bankrotu. Evropská unie a MMF poskytly Řecku záchranný úvěr, muselo se však zavázat k důslednému naplňování programu přísné fiskální konsolidace (analyticky viz kap. 4.1.) s cílem co nejrychleji dosáhnout primárního přebytku a stlačit rozpočtový deficit pod hranici 3 % HDP do r. 2014. Prudké snížení rozpočtového deficitu o 5,2 % HDP v r. 2010 se v r. 2011 mírně zpomalilo.

Státní rozpočet

 

2007

2008

2009

2010

2011*

Příjmy státního rozpočtu (v mld. €)

54,0

57,7

50,5

53,9

54,7

Příjmy státního rozpočtu (% HDP)

23,7

24,4

21,5

24,2

25,1

Výdaje státního rozpočtu (v mld. €)

63,9

70,6

81,4

75,2

77,6

Výdaje státního rozpočtu (% HDP)

28,1

29,8

34,6

33,1

35,6

Deficit vládního sektoru (% HDP)

-4,4

-5,9

-13,1

-9,4

-10,5

Deficit veřejného sektoru (% HDP)

-6,4

-9,4

-15,8

-10,6

**-9,0

Veřejný dluh (mld. €)

238,6

261,4

298,0

329,3

352,1

Veřejný dluh (% HDP) 

105,1

110,3 %

**126,8

**144,9

**161,7

HDP (v mld. €)

227,0

236,9

235,0

227,3

217,7

Zdroje: Výroční zprávy guvernéra Centrální banky, Zpráva ministerstva financí o státním rozpočtu na rok 2012 (prosinec 2011), Zákon 4051/2012 - změny rozpočtu na rok 2012 (březen 2012), Zpráva EK ke 2. záchrannému úvěru (březen 2012)
* předběžné údaje
** údaje Zprávy EK se mírně liší: deficit 2011=9,3 % HDP, veřejný dluh 2009=129,3 % HDP, 2010=144,9 % HDP, 2011=165,3 % HDP

Státní rozpočet na rok 2012

Konstrukce státního rozpočtu pro rok 2012 respektuje ustanovení zákona „Opatření k aplikaci podpůrného mechanismu řecké ekonomiky ze strany ČS Eurozóny a MMF“ (zákon č.3845/2010), který je v Řecku znám jako Memorandum o podmínkách záchranného úvěru EK, ECB a MMF, a z cílů Střednědobého rámce fiskální strategie na léta 2011–2015 (zákon č.3985/2011).

Rozpočet na rok 2012 schválený v prosinci 2011 zohledňuje předpokládaný dopad řízeného snížení hodnoty veřejného dluhu (PSI – Private Sector Involvement), který se projevil jak snížením objemu veřejného dluhu z původně předpokládaných 172,7 % na 161,4 % HDP, tak zejména snížením nákladů na dluhovou službu.

Reálné obavy, že HDP klesne v roce 2012 více, než se předpokládalo (rozpočtový předpoklad -2,8 % HDP, predikce EK z počátku r. 2012 -4,7 % HDP), spolu se zaostáváním příjmů z daní za stanovenými cíli, si v únoru 2012 vynutily aktualizaci hlavních rozpočtových položek. Předpokládaná výše rozpočtových příjmů byla snížena o zhruba 3 mld. EUR, konkrétně z 59,1 na 56,1 mld. EUR, což vyvolalo potřebu dodatečných opatření, aby se rozpočtový deficit zcela nevzdálil od stanoveného cíle. Trojka věřitelů konstatovala, že na příjmové straně (tedy v oblasti přímých i nepřímých daní a mimořádných odvodů) je kapacita daňové základny až na příjmy z potírání daňového úniku vyčerpána, a je proto třeba přikročit k radikálnějším úsporám rozpočtových výdajů, které musí klesnout z původně předpokládaných 72,6 na 70,3 mld. EUR. Pokles rozpočtového deficitu do konce roku 2012 se mírně zpomalí, a to o 6 mld. a nikoli o 8,25 mld. EUR, jak předpokládal původní rozpočet. Jeho cílová výše se zvyšuje z 5,4 % na 6,7 % HDP.

Státní rozpočet (částky v mil. EUR, změny v %)

 

2010

2011

2012

                

              

Plnění

Předpokládané plnění

Návrh rozpočtu bez PSI

Schválený rozpočet*

Aktualizovaný rozpočet**

1. Příjmy

53 929

54 673

59 184

59 184

56 159

Čisté příjmy řádného rozpočtu

50 857

51308

54 434

54 434

51 409

Příjmy programu veřejných investic

3 072

3 365

4 750

4 750

4 750

2. Výdaje

75 241

77 632

77 707

72 557

70 298

Výdaje řádného rozpočtu

66 787

70 742

70 007

64 857

62 998

- primární výdaje

52 180

51 830

49 085

49 085

47 685

- úroky

13 223

16 380

17 900

12 750

13 050

Výdaje programu veřejných investic

8 454

6 890

7 700

7 700

7 300

3. Bilance státní sektoru (1.-2.)

-21 312

-22 959

-18 523

-13 373

-14 139

Bilance státní sektoru (% HDP)

- 9,4

-10,5

-8,7

-6,3

-6,9

4. Primární bilance (3.-úroky)

-8 089

-6 578

-623

-623

-1 089

Primární bilance (% HDP)

-3,6

-3,0

-0,3

-0,3

-0,5

5. Bilance veřejného sektoru

-24 125

-19 683

-14 221

-11 427

-13 732

Bilance veřejného sektoru (% HDP)

-10,6

***-9,0

-6,7

-5,4

-6,7

HDP (v běžných cenách, v mld.)

227,3

217,7

212,5

212,5

206,1

Zdroje: *Zpráva ministerstva financí o státním rozpočtu na rok 2012 (prosinec 2011), ** Zákon 4051/2012 – změny státního rozpočtu na rok 2012 (březen 2012)
Řecký státní rozpočet se skládá ze dvou částí - z tzv. řádného rozpočtu a z programu veřejných investic.
*** Dle zprávy EK (březen 2012) činil rozpočtový deficit v r. 2011  9,3 % HDP.

 

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance (v mld. EUR)

 

2007

2008

2009

2010

2011

Běžný účet PB

-32,3

-34,8

-25,8

-23,0

-21,1

- Obchodní bilance

-41,5

-44,0

-30,8

-28,3

-27,2

- Bilance služeb

16,6

17,1

12,6

13,2

14,6

- Bilance výnosů

-9,1

-10,6

-9,0

-8,1

-9,1

- Bilance běžných transferů

13,4

2,8

1,3

0,2

0,6

Bilance kapitálových transferů*

4,3

4,1

2,0

2,1

2,7

Finanční účet PB

27,4

29,9

24,4

21,3

17,9

Devizové rezervy státu**

2,491

2,521

3,857

4,777

5,377

Zdroj: Centrální banka
* Převody z fondů EU
** Po vstupu Řecka do Eurozóny zahrnují devizové rezervy pouze měny mimo EUR.

Běžný účet PB

Bilance běžného účtu PB je dlouhodobě neuspokojivá a její deficit trvale mimořádně vysoký (okolo 10 % HDP), což zásadním způsobem přispělo k propuknutí hluboké fiskální a úvěrové krize.

Od roku 2009 je patrný pozvolný pokles deficitu běžného účtu PB. V roce 2011 se snížil o 1,9 mld. EUR (tj. meziročně o 9 %) zejména v důsledku poklesu deficitu obchodní bilance (o 1 mld. EUR) a zvýšení přebytků bilancí služeb (o 1,4 mld. EUR), běžných transferů (o 0,4 mld. EUR) a kapitálových transferů (o 0,5 mld. EUR). Na druhé straně nárůst deficitu bilance výnosů (o téměř 1 mld. EUR) pohltil část pozitivních vlivů.

Finanční účet PB

Bilance finančního účtu je dlouhodobě pozitivní. V roce 2011 však zaznamenal její přebytek meziroční pokles (-3,5 mld. EUR, tj. 16 %), který souvisel především s dalším odlivem portfejových investic (-17 mld. EUR) a se snížením přebytku ostatních investic (-7,3 mld. EUR, tj. 17 %). Bilance přímých zahraničních investic byla vyrovnaná, tzn. že PZI občanů Řecka v zahraničí (1,29 mld. EUR) byly obdobné, jako PZI cizinců v Řecku (1,31 mld. EUR). 

 

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Zahraniční zadluženost, dluhová služba

 

2007

2008

2009

2010

2011

Zahraniční dluh veřejného sektoru (mld. €)

177,1

192,0

224,9

181,9

175,7

Zahraniční dluh veřejného sektoru (% HDP)

74,2

73,5

97,1

80,0

80,7

- z toho v měnách mimo EUR (mld. €)

1,9

1,6

1,3

6,0

9,2

- z toho v měnách mimo EUR (% HDP)

0,8

0,7

0,5

2,6

4,2

Průměrná úroková míra ročních státních dluhopisů (%)

4,45

4,83

1,62

*4,85

*- -

Průměrná úroková míra 3letých státních dluhopisů (%)

4,21

4,27

3,12

*9,39

*- -

Úroky z celkového dluhu (rozpočtový výdaj) (mld. €)

9,8

11,2

12,3

13,2

16,4

Splátky celkového dluhu (rozpočtový výdaj) (mld. €)

22,5

26,2

29,1

19,5

28,9

Zdroje: Ministerstvo financí, Centrální banka
* K poslední emisi ročních státních dluhopisů došlo13. 4. 2010 (s úrokovou mírou 4,85 %). Od května 2010 kryje Řecko své potřeby z prostředků 1. záchranného úvěru EK, ECB a MMF, odkud do 31. 12. 2011 odčerpalo v 6 tranších celkem 73 mld. EUR. Průběžně jsou emitovány pouze státní směnky se splatností 3 a 6 měsíců.

Prohlubující se úvěrová krize v Eurozóně vyústila v říjnu 2011 v rozhodnutí Evropské rady přikročit k řízenému odpisu části hodnoty řeckých dluhopisů v celkové hodnotě 206 mld. EUR, které měly ve svých portfejích soukromé subjekty (tzv. PSI – Private Sector Involvement), a poskytnout Řecku 2. záchranný úvěr. Do PSI, které proběhlo v 1. čtvrtletí 2012, se dobrovolně zapojilo 86 % soukromých věřitelů, kteří přistoupili na odpis 53,6 % hodnoty jejich dluhopisů. Aktivace donucovací klauzule CAC (Collective Action Clause) zvýšila účast věřitelů až na téměř 100 %. Nové dluhopisy, jejichž hodnota činí 31,5 % původní hodnoty, budou splatné za 11 až 30 let, tzn. v letech 2023–2042. Úroková míra se postupně zvyšuje z 2 % (v období únor 2012–2015) na 3 % (únor 2015–2020), 3,65 % (únor 2020–2021) a 4,3 % (únor 2021–2042). Úroková míra může být od r. 2015 navyšována v závislosti na nárůstu HDP. Zbývajících 15 % hodnoty starých dluhopisů bylo věřitelům uhrazeno ročními a dvouletými dluhopisy EFSF.

Po dokončení PSI řecký veřejný dluh dočasně klesl z 367,98 mld. na 264,15 mld. EUR, s jednotlivými tranšemi ze záchranného úvěru však opět vzrostl (předpoklad EK: 161,4 % HDP/2012, 162,3 % HDP/2013). Skutečný pokles veřejného dluhu nastane pouze za předpokladu, že fiskální konsolidace vyústí v přebytkové rozpočty a především, že se Řecku podaří vrátit se na cestu hospodářského růstu. Bezprostředním přínosem PSI bude snížení nákladů na dluhovou službu o zhruba 3 mld. EUR ročně, ve vztahu k HDP však roční splátky zůstanou nadále vysoké (okolo 5 % HDP).

 

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Centrální bankou Řecka je Bank of Greece (založena v r. 1928).

Největší řecké bankovní koncerny

Nejdůležitějšími obchodními bankami jsou National Bank of Greece (se státním podílem), Alpha Bank, EFG Eurobank, Pireaus Bank* (všechny tři soukromé) a Emporiki (Commercial) Bank (s většinovým podílem francouzské Credit Agricol). Tyto banky realizují cca 90 % veškerých úvěrových operací a drží cca 85 % aktiv všech řeckých bank.

* V dubnu 2011 zvýšila finanční skupina PPF svůj majetkový podíl v Piraeus Bank o 2,1 % (24 mil. EUR) na celkových 5,7 % a stala se tak největším jednotlivým akcionářem v této bance.

Největší zahraniční bankovní koncerny

V Řecku má zastoupení řada zahraničních bank, z nichž nejvýznamnější jsou Bank of Cyprus, Citibank, Royal Bank of Scotland, HSBC (která odkoupila síť Barclays Bank), Hypo Vereinsbank, BNP Paribas, ABN AMRO atd. Podíl zahraničních bank na řeckém bankovním trhu činí okolo 15 %, zvýšil se podíl zahraničního kapitálu v akciovém kapitálu řeckých bank.

Situace v řeckém bankovním sektoru

Řecký bankovní sektor nebyl v letech 2008–2009 výrazně zasažen světovou bankovní krizí, protože konkurenceschopnost a ziskovost řeckých bank byla v té době relativně vysoká a výskyt nakažených bankovních derivátů minimální. Krize řeckých veřejných financí, která vypukla v roce 2010, má však na domácí bankovní sektor velmi nepříznivý dopad. Obtížný přístup k financím na mezibankovních trzích, prudký pokles úspor v důsledku snížení příjmů, ale i z obav před bankrotem (z 280 mld. EUR v r. 2010 na 232 mld. v r. 2011), a řízené snížení hodnoty státních dluhopisů o 53,5 % (PSI, březen 2012), které řecké a kyperské banky působící v Řecku stál více než 30 mld. EUR, ohrozily likviditu bankovního sektoru. K její obnově přispěje „finanční injekce“ z prostředků 2. záchranného úvěru EK, ECB a MMF. Rekapitalizace bank proběhne v 1. pol. roku 2012. Výše prostředků, které budou potřebovat jednotlivé bankovní koncerny, bude stanovena na základě závěrů zátěžových testů společnosti BlackRock Solutions a z analýzy výsledků PSI.

Od 90. let řecké banky úspěšně expandovaly do zahraničí, zejména do jihovýchodní Evropy a Turecka, ale i na Ukrajinu a do Polska Dominovaly na finančních trzích např. Albánie, Rumunska či Srbska (viz kap. 9.2.). Od roku 2009 však postupně ztrácejí své pozice nebo si je s obtížemi udržují, aby přišly o zahraniční zisky, které jim pomáhají částečně vykompenzovat domácí ztráty. Některé z bank v průběhu roku 2011 přikročily k prodeji části svých zahraničních poboček. National Bank of Greece například jedná o prodeji 20 % turecké Finansbank, Eurobank prodala 70 % polské Polbank a většinový balíček turecké Tekfen, Piraeus Bank usiluje o prodej své egyptské pobočky Piraeus bank of Egypt a ATE Bank připravuje prodej rumunské pobočky ATE Bank Romania.

Stát měl po řadu let vysoký podíl v řeckém bankovním sektoru. Postupně se ho však zbavuje. V roce 2006 došlo např. k zásadnímu snížení státního podílu v Emporiki Bank, kde získala většinu francouzská Credit Agricole. V roce 2007 bylo privatizováno 20 % Hellenic Post Bank (zkratka TT Bank) a stát si ponechal jen 34 % jejích akcií. V rukou státu zůstalo 89,9 % agrární ATE Bank a 100 % tzv. Hypotéčního a úvěrového fondu, ze kterého si půjčovali zejména státní zaměstnanci a orgány místní samosprávy. I když stávající situace není pro privatizaci bank ideální, proces jejich privatizace byl koncem roku 2011 odstartován a do Fondu pro využití majetku státu (Hellenic Republic Asset Development Fund S.A.) byl převeden státní podíl v ATE, TT Bank i v Hypotéčním a úvěrovém fondu. Do konce roku 2012 by měly být tyto banky plně nebo částečně (ATE Bank) zprivatizovány.

Kontakty na největší bankovní koncerny působící v Řecku:

Bank of Greece
adresa: 21 Panepistimiou, 102 50, Athens
tel.: (0030)  210 3201111
fax.: (0030) 210 3232239
web: www.bankofgreece.gr 

National Bank of Greece

www.nbg.gr

EFG Eurobank Ergasias

www.eurobank.gr

Alpha Bank

www.alpha.gr

Pireaus Bank

www.pireausbank.gr

Emporiki Bank

www.emporiki.gr

Agrotiki Bank

www.ate.gr

Marfin Popular Bank

www.marfinbank.gr

Bank of Cyprus

www.bankofcyprus.gr  

Hellenic Post Bank

 www.ttbank.gr

City Bank

www.citibank.gr

Bližší informace o řeckém bankovnictví jsou k dispozici na stránce Asociace řeckých bank (Hellenic Bank Association) a na stránkách jednotlivých koncernů.

 

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Základem daňového systému země jsou daň z přidané hodnoty (řecká zkratka FPA), spotřební daně a daně z příjmu fyzických osob, právnických osob a z nemovitostí.

DPH má v Řecku tři základní sazby, jejichž výše je s platností od 1. 1. 2011 následující:

  • sazba 6,5 %: lístky do divadel, vydavatelství, léky, turistická zařízení
  • sazba 13 %: potravinářské zboží (kromě alkoholických nápojů a tabákových výrobků) a některé služby (např. doprava)
  • sazba 23 %: spotřební zboží a většina služeb (včetně veřejného stravování)

Na některých ostrovech (např. Lesbos, Chios, Samos, souostroví Dodekanésy a Kyklády, menší ostrovy v Egejském moři) jsou výše uvedené sazby DPH sníženy o 30 %.

V průběhu let 2010–2011 byla sazba DPH opakovaně navýšena. K  prvnímu navýšení na 5 %, 10 % a 21 % došlo v březnu 2010, následovalo v květnu navýšení na 5,5 %, 11 % a 23 % a v prosinci na 6,5 %, 13 % a 23 % (zákon č.3899/2010), v září 2011 bylo ze 13 % na 23 % zvýšeno DPH u veřejného stravování, kaváren a nealkoholických nápojů. Opakované zvyšování sazeb DPH však v důsledku poklesu spotřeby nepřineslo odpovídající zvýšení příjmů státního rozpočtu.

Spotřební daně vztahující se na alkoholické výrobky, líh, tabákové výrobky a pohonné hmoty dosahují vysokých procentních sazeb nad DPH a jejich výše se často mění. V roce 2010 došlo k jejich opakovanému navýšení (zákony č. 3845/2010 a 3899/2010). V září 2011 byla zvýšena spotřební daň u topné nafty, jejíž cena bude postupně vyrovnána s naftou motorovou.

V rámci mimořádných opatření na podporu rozpočtových příjmů byla v březnu 2010 zavedena rovněž spotřební daň z luxusu, která se týká lodí, automobilů s velkoobchodní cenou výrobce nad 17 000 EUR, soukromých helikoptér, drahých kovů a kamenů, kůže a kožešin. Konkrétní hodnoty je třeba konzultovat s orgány řeckého ministerstva financí.

Zdanění právnických osob bylo v roce 2011 zákonem č.3943/2011 sníženo na 20 % (akciové společnosti, s.r.o. i v.o.s.). Obdobně se daní veškerý nerozdělený zisk podniku. Zdanění zisku rozděleného mezi jednotlivé akcionáře a podílníky je vyšší (25 %).

Veškeré příjmy a důchody fyzických osob (tzn. mzdy, penze, renty, nájemné, zisk, dividendy, úroky z vkladů atd.) jsou zdaněny s progresivní vývojovou křivkou, která byla stanovena v rámci rozsáhlé daňové reformy z dubna 2010. V červnu 2011 byla částečně novelizována.

Stupnice daně z příjmů za rok 2011

Roční příjem (v €)

Daňový koeficient

0

8 000

0 %

8 001

12 000

10 %

12 001

16 000

18 %

16 001

22 000

24 %

22 001

26 000

26 %

26 001

32 000

32 %

32 001

40 000

36 %

40 001

60 000

38 %

60 001

100 000

40 %

nad 100 001

 

45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Na rok 2012 byla zákonem č. 4024/2011, čl. 38 (Vládní věstník č. 226/A ze 27. 10. 2011) stanovena nová daňová stupnice.

Stupnice daně z příjmů za rok 2012

Roční příjem (v €)

Daňový koeficient

0

5 000

0 %

5 001

12 000

10 %

12 001

16 000

18 %

16 001

26 000

25 %

26 001

40 000

35 %

40 001

60 000

38 %

60 001

100 000

40 %

nad 100 001

 

45 %

Zdroj: Ministerstvo financí

Pozn.: Pro daňové poplatníky do 30 let, důchodce nad 65 let a invalidy je nezdanitelný základ příjmu zvýšen na 9 000 EUR. Nezdanitelný základ je zvýšen také u daňových poplatníků s dětmi: s 1 dítětem na 7 000 EUR, se 2 dětmi na 9 000 EUR, se 3 na 12 000 EUR a o 3 000 EUR za každé další dítě.

Dlouhodobým problémem řeckého státu je nízká platební morálka daňových poplatníků a vysoký daňový únik. V  daňové legislativě je proto věnována zvláštní pozornost opatřením na potírání daňového úniku živnostníků a svobodných profesí. K nejdůležitějším z nich patří:

motivace daňových poplatníků k soustřeďování pokladních dokladů (Daňový poplatník musí při ročním vyúčtování daně z příjmu předložit pokladní bloky za nákup zboží a služeb (kromě nájemného, vodného-stočného, veřejných a telekomunikačních služeb apod.) v hodnotě 25 % jeho příjmu. V opačném případě musí doplatit daň odpovídající 10 % hodnoty chybějících stvrzenek. Povinnost předkládat pokladní bloky se nevztahuje na občany EU pracující v Řecku.)

komplikovaný systém tzv. objektivních kritérií zdanění, který má pomoci finančním úřadům odhalit, nakolik je udávaný příjem v souladu s majetkovou situací a životní úrovní daňového poplatníka. Dle objektivních kritérií (např. náklady na provoz automobilu/-lů dle věku a kubatury, na údržbu bytu event. chaty dle plochy a hodnoty nemovitosti, na studia dětí, na obslužný personál, na lodě či letadla atd.) je stanoven minimální nezbytný příjem, který se srovnává s udanou výší ročního příjmu a daňový poplatník je pak zdaněn podle vyššího z nich. Jedná se o poměrně komplikovaný systém, který je v případě nutnosti třeba konsultovat s daňovým poradcem.

V zájmu naplnění cílů programu fiskální konsolidace zavedlo ministerstvo financí v průběhu roku 2011 tři mimořádné odvody:

  • na léta 2011–2015 mimořádný odvodu z příjmu (tzv. daň z hlavy), jehož výše se stanovuje procentem z ročního příjmu uplynulého roku:
    • 12 000–20 000 EUR: 1 % 
    • 20 000–50 000 EUR: 2 % 
    • 50 000–100 000 EUR: 3 %  
    • nad 100 000 EUR: 4 % 
  • poslanci, volení představitelé místní samosprávy, generální sekretáři atd. 5 %
  • na léta 2011–2015 mimořádný odvod z provozování svobodných profesí a živnosti, jehož výše je stanovena nezávisle na udávaném ročním příjmu, ale v závislosti na sídle; týká se všech, kteří provozují svobodné povolání či živnost déle než 5 let (průměrná výše se odhaduje na 300 EUR/ročně)
  • na léta 2011–2012 mimořádný odvod z nemovitého majetku, který musí zaplatit všichni majitelé elektrifikovaných nemovitostí. Osvobozen je veřejný majetek (včetně majetku velvyslanectví a konzulátů), chrámy, kláštery a církevní dobročinná zařízení. Výše poplatku závisí na oficiální hodnotě nemovitosti pro účely zdanění a na jejím stáří, konkrétně: rozloha nemovitosti x koeficient hodnoty x koeficient věku (výše odpovídá přibližně tržní hodnotě 1 měsíčního nájemného). Poplatek je zahrnut do účtu za elektřinu.

Řecko patří k zemím s nejvyšším daňovým zatížením v EU. Daňový systém je komplikovaný a vzhledem k častým změnám, kterých bylo v letech 2010–2011 zhruba 20, nestabilní a nepřehledný. V průběhu roku 2012 proběhne rozsáhlá reforma daňového systému, jejímž úkolem má být zavedení jednoduššího, přehlednějšího a zejména stabilnějšího daňového systém. Předpokládá se, že mj. dojde k zavedení jednotného koeficientu DPH.

Kontakty pro případné dotazy naleznete na stránce řeckého Ministerstva financí.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter