- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Omezení
Přes snahu o vytváření příznivých podmínek pro příliv zahraničního kapitálu není Řecko stále pro zahraniční investory dostatečně atraktivní. Legislativní rámec není největší překážkou, převážná většina odvětví je otevřena cizímu kapitálu s možností 100% podílu domácího a zahraničního soukromého kapitálu v jednotlivých společnostech (mimo obranu, aerolinie, částečně energetiku, municipální a komunální podniky). Problémem je i nadále byrokracie a poměrně složitý postup při zakládání podniků, platný i pro řecké subjekty. Dochází k dílčím zjednodušením postupu při zakládání nových společností. Zlepšení podnikatelského a investičního prostředí patří mezi hlavní priority EK, která poskytuje řeckým orgánům rozsáhlou expertízu, jež se má promítnou do ucelené řady legislativních změn.
Zásadním omezením podnikatelské činnosti je např. absence jednotného a veřejně dostupného obchodního rejstříku. Od dubna 2011 jsou v provozu lokální obchodní rejstříky spravované spádovými obchodními a průmyslovými komorami, všeobecný elektronický obchodní rejstřík však dosud chybí. Podniky jsou povinně registrovány u soudů 1. stupně a u spádových obchodních a průmyslových komor. Rejstřík akciových společností vede Ministerstvo pro regionální rozvoj, konkurenceschopnost a námořnictví.
Podmínky vstupu cizího kapitálu i kapitálu z ČR lze celkově hodnotit jako průměrně příznivé.
Pobídky
Základním investičním zákonem je v Řecku zákon č.3299/2004 „Pobídky soukromých investic pro ekonomický rozvoj a vyrovnání úrovně regionů“ ve znění jeho novel zákony č. 3522/2006, 3752/2009 a 3908/2011, označovaný v Řecku také jako „rozvojový“ či „investiční“ zákon.
Poslední aktualizace investičního zákona (zákon č. 3908/1.2.2011) se zaměřuje především na podporu investičních záměrů menšího a středního rozsahu. Výše pobídkové dotace je odstupňována dle regionu a velikosti podniku (od 15 % do 50 % hodnoty investičního záměru), novinkou je dotace formou daňové úlevy. Pobídky se týkají:
- veškerých podnikatelských záměrů na celém území Řecka. Forma dotace: daňová úleva v hodnotě až do plné výše nejvyšší dotace, nízkoúročný úvěr ze zvláštního Rozvojového investičního fondu (ETEAN)
- podnikatelských záměrů na podporu regionální koheze dle lokálních potřeb. Forma dotace: dotace leasingu až do hodnoty 70 % nejvyšší dotace, daňové úlevy, nízkoúročný úvěr
- podnikatelských záměrů malých a velmi malých podniků s minimálně 50 % kapitálovou účastí mladých do 40 let. Forma dotace: dotace výdajů po dobu až 5 let od zahájení provozu, max. 1 mil. EUR
- investic do technologické modernizace a inovací. Forma dotace: dotace leasingu až do hodnoty 80 % nejvyšší dotace, daňové úlevy, nízkoúročný úvěr
- velkých podnikatelských záměrů v hodnotě nad50 mil. EUR. Forma dotace: specifikovaná motivační opatření či kombinace výše uvedených
- dlouhodobých (2 až 5letých) podnikatelských záměrů v hodnotě nad2 mil. EUR. Forma dotace: daňová úleva až do plné výše nejvyšší dotace
- podnikatelských záměrů orientovaných na synergii a zapojení do sítí (konsorcií) složených alespoň z 10 podniků. Forma dotace: kombinace všech výše uvedených forem specifikovaná rozhodnutím ministra.
Záměry mohou být předkládány dvakrát do roka (vždy do 30. 4. a 31. 10.). Pravidla investičního zákona jsou aplikována rovněž při vyplácení prostředků ze strukturálních fondů.
Bližší informace o investičním zákoně a podmínkách pro investiční činnost v Řecku lze získat prostřednictvím agentury na podporu investiční činnosti InvestInGreece Agency, která rovněž poskytuje pomoc a podporu potenciálním investorům:
Kontakt na agenturu InvestInGreece Agency:
3, Mitropoleos Str.
105 57 Athens
Tel.: (0030) 210 33 55 700
Fax: (0030) 210 32 42 079
E-mail: info@investingreece.gov.gr
Web: www.investingreece.gov.gr
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
Přímé zahraniční investice do Řecka
Přímé zahraniční investice do Řecka zaznamenaly v roce 2011 čistý příliv v hodnotě 25,1 mil. EUR (2010: odliv457,4 mil. EUR), přičemž objem čistých PZI do Řecka vykazuje příliv1 311 mil. EUR (2010: příliv281 mil. EUR), zatímco čistý odliv kapitálu z Řecka na PZI v zahraničí činil1 286 mil. EUR (2010: odliv738 mil. EUR).
V oblasti portfoliových investic došlo v roce 2011 k dalšímu výraznému odlivu v hodnotě 17,3 mld. EUR (2010: odliv 20,86 mld. EUR), který byl vyvolán panikou okolo hrozícího bankrotu Řecka a neutěšenou situací na burze. Čistý objem zahraničních portfoliových investic klesl o 23,44 mld. EUR.
U ostatních investic došlo v roce 2011 k přílivu v hodnotě 35,17 mld. EUR (2010: 42,53 mil. EUR), který paradoxně odráží zvýšení investic v Řecku o 29,74 mld. EUR (2010: 34,88 mld. EUR) a návrat prostředků ze zahraniční v hodnotě 5,43 mil. EUR (2010: 7,66 mil. EUR).
Teritoriální struktura PZI
Největšími investory jsou tradičně země EU, jejichž podíl na celkovém objemu PZI činí více než 50 % (2009: 87 %). V teritoriální struktuře řeckých PZI hrají tradičně významnou roli také investice do zemí Balkánu. Přestože v důsledku hospodářské krize tyto investice v posledních letech klesají, Řecko si i nadále udržuje přední místo mezi zahraničními investory do Rumunska, Bulharska, MK/FYROM, Albánie. Významný je počet řeckých podniků, které v letech 2009-2011 přesunuly do těchto zemí své sídlo motivovány především výrazně nižším zdaněním a výrobními náklady (zhruba 1500 akciových společností a s.r.o.). Zvláště výrazná je na Balkáně přítomnost řeckých bank. Úvěrová krize a s ní spojená klesající likvidita však v řadě případů nutí banky stahovat své podíly do Řecka.
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
|---|---|---|---|---|
|
EU-25 (do r. 2007), EU-27 |
1 441 |
2 908 |
1 561 |
1 565 |
|
- z toho z eurozóny |
1 679 |
3 043 |
1 601 |
1 764 |
|
Ostatní OECD |
73 |
131 |
87 |
82 |
|
Balkán |
1 |
1 |
0 |
3 |
|
Střední východ, bývalý SSSR |
3 |
-5 |
6 |
9 |
|
Ostatní |
25 |
37 |
100 |
-7 |
|
Celkem |
1 543 |
3 071 |
1 754 |
1 652 |
Zdroj: Výroční zpráva Řecké centrální banky
Nejvýznamnější PZI do Řecka v r. 2011:
- Cosco Pacific Ltd. zvýšila svůj kapitál v Piraeus Container Terminal S.A. (43 mil. EUR)
- Velti Plc. (GB) nazvýšila akciový kapitál dceřinky Velti S.A. (30 mil. EUR)
- Deutche Bank (DE) odkoupila 10 % akcií OTE (392 mil. EUR)
- Credit Agricole S.A. (FR) navýšila akciový kapitál Emboriki Bank (1 mld. EUR)
- Societe Generale (FR) navýšila akciový kapitál Geniki Bank (575 mil. EUR)
- Banco Commercial Portuguel navýšila akciový kapitál Millenium Bank (105 mil. EUR)
- Johnson&Johnson (USA) navýšila akciový kapitál Johnson&Johnson Hellas(45 mil. EUR)
- Johnson&Johnson (USA) navýšila akciový kapitál dceřinky Janssen-Cilag Farmaceutic (36 mil. EUR)
- Citibank (USA) navýšila akciový kapitál dceřinky Diners Club of Greece (55 mil. EUR)
Zdroj: Finanční účet Řecké centrální banky
Investice řeckých subjektů v zahraničí
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
|---|---|---|---|---|
|
EU-25 (do r. 2007), EU-27 |
1 179 |
685 |
1 142 |
638 |
|
- z toho z eurozóny |
717 |
1 028 |
1 118 |
493 |
|
Ostatní OECD |
2 200 |
620 |
18 |
24 |
|
Balkán |
211 |
164 |
143 |
111 |
|
Střední východ, bývalý SSSR |
118 |
64 |
21 |
28 |
|
Ostatní |
125 |
116 |
155 |
157 |
|
Celkem |
3 833 |
1 650 |
1 479 |
958 |
Zdroj: Výroční zpráva Řecké centrální banky
Nejvýznamnější řecké PZI do zahraničí v r. 2011:
- EUROBANK investovala do své pobočky v Polsku (451 mil. EUR)
- CHIPITA Holding navýšila akciový kapitál své polské dceřinky (41 mil. EUR)
Zdroj: Finanční účet Centrální banky
Perspektivy
Od konce roku 2009 prochází Řecko hlubokou fiskální a hospodářskou krizí, která se v letech 2010–2011 dále prohloubila. Důsledkem je jak nedostatek soukromých i veřejných investičních prostředků na řeckém trhu, tak snížená přitažlivost Řecka pro zahraniční investory. Předvídat perspektivy PZI do Řecka a budoucnost řeckých investic do zahraničí je vzhledem na nejistou situaci velmi obtížné. Lze očekávat jak další odliv řeckého kapitálu do perspektivních zemí, ale i příliv PZI do perspektivních řeckých podniků (např. environmentální technologie, obnovitelné zdroje energie, cestovní ruch, Real Estate, privatizační projekty), které se s ohledem na krizi a nedostatek kapitálu podaří získat za mimořádně výhodných podmínek. V letech 2011–15 bude realizována celá řada privatizací státních podílů ve veřejných podnicích a státního nemovitého majetku, od čehož si stát slibuje 19 mld. EUR (analyticky viz kap. 9.4.).
9.3. České investice v teritoriu
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|---|---|---|---|---|---|
|
Přímé investice z ČR do Řecka |
NA |
NA |
NA |
-0,30 |
NA |
|
PZI z Řecka do ČR |
-2,85 |
10,52 |
0,54 |
14,75 |
-15,8 |
Zdroj: ČNB-Zprávy o vývoji platební bilance
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
|---|---|---|---|---|
|
Přímé investice z ČR do Řecka |
0,1 |
0,5 |
0,7 |
4,5 |
|
PZI z Řecka do ČR |
5,6 |
3,8 |
6,0 |
5,8 |
Zdroj: Řecká centrální banka
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
|---|---|---|---|---|
|
Rezidenti ČR v Řecku |
20 608 |
16 505 |
23 677 |
12 431 |
|
- majetkové cenné papíry |
142 |
100 |
359 |
336 |
|
- dlouhodobé dluhopisy |
20 556 |
16 405 |
23 318 |
12 095 |
|
- krátkodobé dluhopisy |
0 |
0 |
0 |
0 |
|
Rezidenti Řecka v ČR |
Neev. |
Neev. |
Neev. |
Neev. |
Zdroj: ČNB – Zprávy o vývoji platební bilance, Řecká centrální banka
V letech 2004–2008 velvyslanectví zaregistrovalo zájem několika českých subjektů o investice v Řecku v oblasti cestovního ruchu, informačních technologií a ekologie a v roce 2009 o telekomunikace. V roce 2011 dle zpráv sdělovacích prostředků zvýšila finanční skupina PPF svůj majetkový podíl v Piraeus Bank o 2,1 % (24 mil. EUR) na celkových 5,7 %. PPF se tak stala největším jednotlivým akcionářem v této bance.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
|
|
2007 |
2008 |
2009 |
2010 |
2011 |
|---|---|---|---|---|---|
|
Zemědělství, lesnictví, rybolov |
-10,8 |
5,3 |
-6,6 |
1,0 |
1,9 |
|
Průmysl včetně energetiky |
6,1 |
-8,6 |
13,6 |
-0,8 |
-6,5 |
|
Stavebnictví |
-10,0 |
-9,3 |
0,3 |
-8,6 |
-20,0 |
|
Služby celkem |
6,3 |
7,3 |
0,9 |
0,3 |
-5,3 |
Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.), Ministerstvo financí
Údaje vycházejí ze srovnání podílu jednotlivých odvětví na tvorbě HDP. Údaj je zveřejňován celoročně. Analyticky viz kapitola 4.6.
Perspektivní odvětví
Řecko hledá cestu z hluboké recese. V této fázi se zdá, že mu chybí obecné zdrojové předpoklady pro prudký růst konkurenceschopného průmyslu. Místní průmysl, kromě energetiky, těžby a zpracování nerostných surovin a zpracování odpadů, se pravděpodobně bude rozvíjet cestou náhrady některých dovozů vlastní (většinou lokální malou a střední) výrobou. V této souvislosti se dostává do popředí řecké zemědělství. Agentura InvestInGreece prezentuje jako strategické investiční sektory cestovní ruch, energetiku (zejména OZE), informační a telekomunikační technologie, zdravotnické technologie a vybavení, potraviny a nápoje a životní prostředí.
Cestovní ruch je oblastí s největšími komparativními výhodami nejen v rámci Řecka, ale i v rámci EU. Lze předpokládat jeho další rozvoj a je reálný prostor pro vylepšování jeho infrastruktury.
V energetice se otevírá prostor pro investice do obnovitelných zdrojů energie (aktuálně zejména do fotovoltaických panelů, kde se předpokládá vybudování rozsáhlých solárních parků v rámci projektu HELIOS) a do průzkumu nalezišť a následně těžby ložisek ropy a zemního plynu.
Potenciální předpoklady pro investice budou nadále v oblasti infrastruktury. Velké rezervy jsou v odpadovém a vodním hospodářství (recyklace odpadu všeho druhu, rekultivace skládek, biologické čističky, hospodaření s podzemními vodami, odsolování atd.), které však často brzdí místní samospráva či lokální zájmy, a i když potřeby pro tyto investice přezrály, skutečné klima pro jejich realizaci teprve dozrává. Strategické projekty budou realizovány formou partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP).
Zemědělství s ohledem na celkové začlenění do kompetitivního prostoru EU bylo v uplynulých letech (i přes obecně velmi příznivé klimatické podmínky) zanedbáváno. S hospodářskou krizí však nabývá na významu, protože se jeví jako sektor, který je schopen pohltit přebytečné pracovní síly z měst a nahradit drahé potraviny z dovozu. Může se tak stát vhodným odbytištěm české techniky.
Poměrně pochmurnému obrazu řeckého průmyslu se vymyká řada perspektivních společností aktivních např. v oblasti informačních technologií, telekomunikací, bioproduktů, potravin, farmaceutických prostředků atd. Často s využitím znalostí a kontaktů řecké komunity ve světě (zejména v USA) jsou schopné nabízet sofistikované produkty a skrývají značný potenciál, přestože uplatnění často nacházejí spíše za hranicemi Řecka.
Privatizace
V následujících letech lze počítat s urychlením privatizací veřejného majetku. V této oblasti se otevírá také nová kategorie investic orientovaných pronájem státních nemovitostí včetně půdy k dlouhodobému využití. Cílem státu je vytěžit do roku 2015 celkem 19 mld. EUR.
Prvním krokem k odstartování privatizačního procesu bylo v létě 2011 zřízení tzv. Fondu pro využití privátního majetku státu – Hellenic Republic Asset Development Fund S.A., který je veřejnou akciovou společností, do níž je postupně převáděn státní majetek určený k privatizaci/využití. Jedná se o obdobu českého Fondu národního majetku.
Na rok 2012 se předpokládá 5. aktualizace programu fiskální konsolidace podepsaná v říjnu 2011 realizaci 28 privatizací v hodnotě 9,3 mld. EUR.
|
|
Podíl státu |
K prodeji |
|---|---|---|
|
1. čtvrtletí cíl: 3,3 mld. EUR |
|
|
|
Státní loterie |
100,0 % |
100 % |
|
Nemovitosti (1. balíček) |
100,0 % |
100 % |
|
Sazka (OPAP) |
34,0 % |
29 % |
|
LARKO S.A. (huť) |
55,2 % |
55,2 % |
|
Hellenic Defence Systems (EAS) (zbrojovka) |
99,8 % |
99,8 % |
|
Kasino Mont Parnes (Parnitha) |
49,0 % |
49,0 % |
|
2. čtvrtletí cíl: 2,0 mld. EUR |
|
|
|
Athens International Airport (AIA) |
55,0 % |
prodloužení pronájmu a prodej alespoň 21,0 % |
|
Hellenic Petroleum Company (ELPE) |
35,5 % |
35,5 % |
|
Public Gas Corporation (DEPA) |
65,0 % |
55,0 % |
|
Hellenic Gas Transmission System Operator (DESFA) |
65,0 % |
31,0 % |
|
Řecké dostihy (ODIE) |
100,0 % |
100,0 % |
|
EGNATIA (dálnice) |
100,0 % |
100,0 % |
|
Port Thessaloniki Authority (OLTh) |
74,3 % |
23,3 % |
|
Port Piraeus Authority (OLP) |
74,1 % |
23,1 % |
|
Hypotéční a úvěrový fond |
100,0 % |
100 % |
|
3. čtvrtletí cíl: 2,0 mld. EUR |
|
|
|
Agrotiki Bank (ATE) |
89,9 % |
alespoň 38,6 % |
|
Regionální letiště (1. balíček) |
100,0 % |
100,0 % |
|
Řecké pošty (ELTA) |
90,0 % |
alespoň 40,0 % |
|
Hellenic vehicle Industry (ELVO) |
51,0 % |
51,0 % |
|
Public Power Corporation (DEI) |
51,0 % |
17,0 % |
|
Regionální přístavy (1. baliček) |
100,0 % |
100 % |
|
4. čtvrtletí cíl: 2,0 mld. EUR |
|
|
|
Hellenic Post Bank (TT Bank) |
34,0 % |
34,0 % |
|
Thessaloniki Water Supply and Sewerage Company (EYATh) |
74,0 % |
34,0 % |
|
Athens Water Supply and Sewerage Company (EYDAP) |
61,3 % |
27,3 % |
|
Silnice a dálnice (1. balíček) |
100,0 % |
100,0 % |
|
Nemovitosti (2. balíček) |
100,0 % |
100,0 % |
Zdroj: 5. aktualizace Memoranda a záchranného úvěru EK/ECB/MMF (říjen 2011)
Privatizační program je průběžně aktualizován v závislosti na situaci na trhu a připravenosti jednotlivých privatizačních projektů. Aktuální informace jsou k dispozici na stránce privatizačního fondu.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Kromě opatrnosti při participaci na projektech spolufinancovaných z veřejných prostředků, která je diktována skutečností, že přes stabilizaci finanční situace Řecka díky záchranným balíčkům EK, ECB a MMF nebylo nebezpečí bankrotu řeckých veřejných financí definitivně zažehnáno, lze doporučit také zvýšenou pozornost při výběru případných partnerů pro joint ventures. Někdy překvapivá znalost češtiny u řeckého partnera není dostačující podmínkou úspěchu investice. V roce 1998 zaznamenal ZÚ ztrátu českého soukromého investora (vklad do řecké papírenské výrobní společnosti) v objemu 1 mil. USD. V posledních letech nebyla ztráta investic zjištěna.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
