Řecko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

© Zastupitelský úřad Athény (Řecko)

7.1. Smluvní základna

  • Dohoda o vypořádání finančních otázek mezi Československou socialistickou republikou a Královstvím řeckým (Praha, 22. 7. 1964)
  • Dohoda mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Řecké republiky o mezinárodní silniční dopravě a Protokol z r. 1992 (Athény, 6. 6. 1977, č. 117/1979 Sb.)
  • Dlouhodobý program rozvoje hospodářské, průmyslové a technické spolupráce mezi Československou socialistickou republikou a Řeckou republikou (Praha, 4. 7. 1984)
  • Dohoda o vědecké a technické spolupráci mezi Československou socialistickou republikou a Helénskou republikou a Protokol z r. 1993 (Praha, 4. 7. 1984)
  • Smlouva mezi vládou Československé socialistické republiky a vládou Řecké republiky o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu (Athény, 23. 10. 1986, č. 98/1989 Sb.)
  • Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Řecké republiky o spolupráci a vzájemné pomoci celních správ obou států (Praha, 15. 5. 1991, č. 228/1996 Sb.)
  • Dohoda mezi vládou České a Slovenské Federativní Republiky a vládou Řecké republiky o podpoře a vzájemné ochraně investic (Praha, 3. 6. 1991, č. 102/1993 Sb.)
  • Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Řecké republiky o hospodářské, průmyslové a technické spolupráci (Athény, 25. 5. 2000, č. 60/2002 Sb. m. s.)
  • Ujednání mezi Ministerstvem zemědělství České republiky a Ministerstvem zemědělství Řecké republiky o ekonomické, vědecké a technické spolupráci v oblasti zemědělství (Praha, 16. 11. 2000, č. 90/2004 Sb. m. s.)
  • Smlouva mezi vládou České republiky a vládou Řecké republiky o spolupráci v oblasti cestovního ruchu (Athény, 22. 11. 2006)
  • Kompletní přehled bilaterálních smluv s ČR viz kap. 3.3.
  • Kromě výše uvedených bilaterálních smluv vstupem ČR do EU vznikla pro české subjekty možnost využívat všech výhod jednotného vnitřního trhu.
 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

Obchodní styky ČR s Řeckem mají dlouholetou tradici. V roce 2011 byl podíl Řecka na zahraničním obchodu ČR poměrně nízký a činil zhruba 0,2 % jeho celkového objemu (dle řeckých údajů to bylo 0,5 %).

Vzájemný obchod dle českých zdrojů (mil. EUR)

 

2007

2008

2009

2010

2011

2011/10

Vývoz z ČR

331,3

359,0

296,1

278,7

283,7

+1,8%

Dovoz do ČR

120,6

131,1

102,3

132,1

138,6

+4,9%

Obrat

451,9

490,1

398,4

410,8

422,3

+2,8%

Bilance

+210,7

+228,0

+193,8

+147,6

+145,1

-1,7%

Zdroj: ČSÚ (březen 2012), MPO

V letech 1993–2008 český vývoz do Řecka neustále stoupal. V roce 2009 však poprvé zaznamenal pokles (-17,5 %), který pokračoval také v roce 2010 (-5,9 %). V roce 2011 vývoz opět mírně vzrostl (1,8 %). Bilance vzájemného obchodu je aktivní ve prospěch ČR.

 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Dovoz z Řecka

 

2010

2011

Změna
2011/10 (%)

Třída SITC

Hodnota
(mil. €)

Podíl na celku (%)

Hodnota
(mil. €)

Podíl na celku (%)

0-Potraviny a živá zvířata

40,0

30,3

43,0

31,0

+7,5

1-Nápoje a tabák

8,8

6,7

13,8

10,0

+56,8

2-Suroviny nepoživatelné

2,6

1,9

1,9

1,4

-26,9

3-Minerální paliva a oleje

0,0

0,0

0,4

0,3

 

4-Živočišné a rostlinné oleje

4,7

3,6

1,4

1,0

-61,2

5-Chemikálie

20,6

15,6

16,2

11,7

-21,4

6-Průmyslové výrobky dle prvotní suroviny

32,3

24,4

40,6

29,3

+25,7

7-Stroje a přepravní zařízení

12,0

9,1

10,6

7,6

-11,7

8-Různé průmyslové zboží

11,1

8,4

10,7

7,7

-3,6

9-Zboží neklasifikované podle druhu

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CELKEM

132,1

100,0

138,6

100,0

+4,9

Zdroj: ČSÚ (březen 2012)

V roce 2011 vzrostl český dovoz z Řecka meziročně o téměř 5 %. Největší byl nárůst dovozu u nápojů a tabáku (SITC 1) a u průmyslových výrobků dle prvotní suroviny (SITC 6), naopak největší pokles zaznamenaly živočišné a rostlinné oleje (SITC 4).

Největší část dovozu tvořily potraviny a živá zvířata (SITC 0 – podíl 31 %), průmyslové výrobky dle prvotní suroviny (SITC 6 – podíl 29,3 %), chemikálie (SITC 5 – podíl 11,7 %), nápoje a tabák (SITC 1 – podíl 10 %) a různé průmyslové zboží (SITC 8 – podíl 7,7 %).

Hlavní dovozní komodity z Řecka do ČR představují tradičně ovoce a zelenina, měď, hliník, léčiva, nápoje a tabák aj. (viz tabulka).

Hlavní položky českého dovozu z Řecka

Kód SITC

Název komodity                                                       

2011 (tis. €)

2011/10 (%)

684

Hliník

20 562

+17,3

057

Ovoce a ořechy (ne olejnaté) čerstvé, sušené

14 710

-16,6

054

Zelenina čerstvá, chlazená, zmrazená apod. kořeny, hlízy aj.

9 523

-5,6

682

Měď

8 570

+61,2

542

Léčiva (vč. léčiv veterinárních)

7 429

-48,0

Zdroj: ČSÚ (březen 2012)

Vývoz do Řecka

 

2010

2011

Změna
2011/10 (%)

Třída SITC

Hodnota
(mil. €)

Podíl na celku (%)

Hodnota
(mil. €)

Podíl na celku (%)

0-Potraviny a živá zvířata

6,4

2,3

6,0

2,1

-6,2

1-Nápoje a tabák

3,5

1,3

3,0

1,1

-14,3

2-Suroviny nepoživatelné

6,9

2,5

3,1

1,1

-55,1

3-Minerální paliva a oleje

0,2

0,1

0,3

0,1

+50,0

4-Živočišné a rostlinné oleje

0,3

0,1

0,0

0,0

-100,0

5-Chemikálie

19,9

7,1

19,8

7,0

-0,5

6-Průmyslové výrobky dle prvotní suroviny

35,9

12,8

34,7

12,2

-3,3

7-Stroje a přepravní zařízení

175,8

63,1

187,4

66,0

+6,6

8-Různé průmyslové zboží

29,8

10,7

29,4

10,4

-1,3

9-Zboží neklasifikované podle druhu

0,0

0,0

0,0

0,0

0,0

CELKEM

278,7

100,0

283,7

100,0

+1,8

Zdroj: ČSÚ (březen 2012)

Je velmi pozitivní, že přes krizi, kterou Řecko prochází, vzrost český vývoz do Řecka v roce 2011 meziročně téměř o 2 %. U všech komodit kromě minerálních paliv a olejů (SITC 3), strojů a přepravních zařízení (SITC 7) a zboží neklasifikovaného podle druhu (SITC 9) však došlo k poklesu hodnoty vývozu. Nejmarkantnější byl pokles vývozu živočišných a rostlinných olejů (SITC 4) o téměř 100 % a u nepoživatelných surovin (SITC 2) o 55 %.

Největší část českého vývozu tvořily tradičně stroje a přepravní zařízení (SITC 7 – podíl 66 %), průmyslové výrobky dle prvotní suroviny (SITC 6 – podíl 12,2 %), a různé průmyslové zboží (SITC 8 – podíl 10,4 %).

Hlavní vývozní komoditou jsou tradičně osobní automobily (téměř 30 %), jejichž vývoz však dlouhodobě klesá vzhledem k poklesu prodeje osobních automobilů na řeckém trhu (2011/10  -30 %). Je velmi pozitivní, že tento pokles byl v uplynulém roce vyrovnán nárůstem vývozu dalších českých strojů a zařízení, konkrétně strojů a zařízení k výrobě energie (+75 %), elektrických zařízení, přístrojů a spotřebičů (+95 %), zařízení pro telekomunikaci, záznam a reprodukci zvuku (+34 %), průmyslových strojů a zařízení pro určitá odvětví (+23 %) i všeobecných (+26 %) (viz tabulka).

Hlavní položky českého vývozu do Řecka

Kód SITC

Název komodity                                                      

2011 (tis. €)

2011/10

781

Automobily osobní aj. vozidla pro dopravu osob

69 858

-23,8 %

761

Monitory, projektory; televizní přijímače i kombinované

36 064

+50,0 %

776

Elektronky, rentgenky, diody, tranzistory ap.

21 775

+379,0 %

752

Zařízení k automat. zpracování dat, jednotky perifer.

15 863

-38,7 %

764

Zařízení telekom., přísl. pro záznam, reprodukci zvuku, obrazu

7 274

+17,9 %

Zdroj: ČSÚ (březen 2012)

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

S ohledem na neradostnou situaci státní pokladny bude v příštích letech objem veřejných investic velmi omezen. Stát bude spolufinancovat projekty realizované z prostředků Národního strategického referenčního rámce (tzn. z fondů EU) a v maximální míře bude využívat finanční spolupráce se soukromým kapitálem (projekty PPP). Přes nepříznivou ekonomickou situaci Řecka však velvyslanectví registruje značný potenciál pro uplatnění českých podniků například z oblasti ekologických technologií a služeb, energetiky (zejména OZE), dopravních technologií, IT, zemědělské techniky a zpracovatelského průmyslu. Určité možnosti pro participaci formou subdodávek existují též v projektech infrastruktury. Krize vede k omezení soukromé i veřejné spotřeby a investic, na druhé straně však může být příležitostí pro levnější a technologicky srovnatelné zboží. 

Příležitosti pro participaci českých firem na projektech či subdodávkách se nabízí například v následujících oblastech:

Energetická infrastruktura:

Probíhá postupná modernizace lignitových elektráren a výstavba nových zejména plynových, modernizuje se rozvodná síť a připravuje se výstavba podmořského propojení pevninské rozvodné sítě s Kykladskými ostrovy, pokračuje plynofikace Řecka, rozšiřuje se využití obnovitelných zdrojů energie a biopaliv.

Prostor existuje pro uplatnění technologií na výrobu elektřiny z OZE, zejména ze solární energie (fotovoltaika), kde Řecko připravuje realizaci rozsáhlého projektu „HELIOS“. Přes značnou konkurenci je nadále zájem o kvalitní panely z evropských komponentů s vysokou garantovanou životností a kvalitním servisem.

Užitečné kontakty:

Železniční infrastruktura:

Realizuje se program modernizace řeckých železnic a rozšiřování athénské příměstské železnice. Předpokládá se obnova lokomotiv a vozového parku.

Užitečné kontakty:

Infrastruktura pro kombinovanou nákladní dopravu:

V návaznosti na rozvoj železniční dopravy se počítá s výstavbou velkých překladišť a center kombinované dopravy zejména v přístavech a na hranicích. První se již řadu let připravuje na trati Athény – Korint v oblasti Thriasio Pedio. Veřejná soutěž by měla být znovu vyhlášena v r. 2012.

Dálniční infrastruktura:

Probíhá výstavba několika silničních koridorů, kterou opožďuje nedostatek finančních prostředků. Hlavní projekty:

Jónská magistrála (IONIA ODOS) – zhruba 200 km dlouhá dálnice spojující města Antirio a Ioannina, s napojením na magistrály EGNATIA a P-A-Th-E (Patru – Athény – Thessaloniki – Evzony). Projekt bude realizován formou PPP.

Peloponéská magistrála (severozápadní a východní větev) – prodloužení dálnice P-A-Th-E ve směru na Peloponés, kde se rozděluje do dvou větví: severozápadní větev o délce365 km propojí města Elevsina – Korint – Patras – Pyrgos – Tsakonas a východní o délce205 km města Korint – Tripoli – Kalamata – Sparta. Oba projekty budou realizovány formou PPP.

Modernizace úseků dálnice Athény – Soluň v rámci výstavby koridoru P-A-Th-E – budují se objezdy nebezpečný úseků Raches Maliakou – Kleidi – Petalo (v překladu podkova) Maliaku a nebezpečných úseků v oblasti údolí Tempé o celkové délce205 km (23 km nových tunelů). Projekt, který bude realizován formou PPP, by měl být dokončen v průběhu 4 let. Úsek Petalo Maliakou, označovaný za „vražedný“, bude nahrazen tunelem. Práce byly rozděleny do 6 samostatných podprojektů, které byly zadány jednotlivě řeckým stavebním firmám.

Athénská magistrála (ATTIKI ODOS) – první část příměstské magistrály byla uvedena do provozu před zahájením LOH v roce 2004. V listopadu 2010 byl prezentován projekt výstavby dalšího úseku o délce 22 km (8 km po povrchu a 14 km tunelem). Pokračuje příprava projektové dokumentace. Projekt bude stejně jako již provozovaná část magistrály realizován metodou PPP. Kontakt: Attiki Odos S.A.

U projektů realizovaných formou PPP byl investorům postoupen výběr mýtného (většinou na dobu 30 let), které jim zajistí návratnost investice. Maximální sazba, která může být uživateli dálnice účtována za1 kmjízdy, byla stanovena na 0,04 EUR. 

Infrastruktura městské hromadné dopravy:

Pokračuje výstavba metra, uvažuje se o rozšíření tramvajové dopravy.

Athénské metro

Athénské metro je největším stavebním projektem zasahujícím větší část řeckého hlavního města. Dodavatelem a provozovatelem je veřejná akciová společnost Attiko Metro S.A., mezinárodní konsorcium firem se silným francouzským zastoupením, které zvítězilo v mezinárodním tendru v roce1992 aprvní úseky byly uvedeny do provozu 1. 1. 2000. Celkově jsou zatím v provozu tři samostatné trasy – trasa 1 (Pireus – Kifissia) využívající původní více než sto let starou trať městského vlaku, trasa 2 (Dafni – Omonia – Peristeri) a trasa 3 (Egaleo – Monastiraki – Syntagma – Min. obrany – Mezinárodní letiště E. Venizelose). Pokračují práce na prodloužení jednotlivých tras:

  • Trasa 1 (původní): zvažuje se z konečné ve čtvrti Kifisia směrem k dálnici Athény – Lamie – Soluň a v opačném směru jsou v plánu 3 nové stanice v oblasti Pirea.
  • Trasa 2: ve směru na jižní pobřeží (z konečné Dafni ve směru na Elliniko) se dokončují 4 stanice a v opačném směru (z konečné Ag. Antonios  – Peristeri ve směru do Anthupoli) další 2 stanice.
  • Trasa 3: trasa se prodlužuje ve směru z Egalea do čtvrti Chaidari, kde se dokončuje 1 nová stanice a z Chaidari do Pirejského přístavu (7,6 km, 6 stanic, rozpočet515 mil. EUR, v lednu 2009 byla uzavřena 1. fáze tendru a práce měly být zahájeny v průběhu roku 2010, realizace však naráží na nedostatek prostředků).  

Dlouhodobým záměrem je vybudování trasy 4, která je nazývána „trasa U“, protože v konečné podobě bude mít tvar podkovy, bude dlouhá33 kma bude mít 29 stanic. Povede hustě obydlenými čtvrtěmi v centru města a propojí všechny tři stávající trasy metra. Celkové realizační náklady se odhadují na 3,3 mld. EUR. Vzhledem k nedostatku finančních prostředků zveřejnilo ministerstvo infrastruktury, dopravy a spojů v listopadu 2010 záměr realizovat projekt v 5 fázích. Jako první by měl být vybudován úsek Evangelismos (centrum Athén, propojení s trasou 3) – Veikou (doposud zcela odříznutá čtvrť Galatsi), na jehož vybudování je třeba 1 mld. EUR a vláda si slibuje, že polovinu nákladů pokryje úvěrem od EIB a polovinu s prostředky z unijních fondů. Veřejná soutěž by měla být vyhlášena koncem roku 2012.

Soluňské metro

Po letech odkladů a problémů převzala dohled nad projektem společnost Attiko Metro S.A. V dubnu 2006 byla podepsána smlouva s vítězem výběrového řízení, společností AEGEK-IMPREGILO-ANSALDO-SELI-ANSALDOBREDA. Základní trasa bude dlouhá 9,6 km a bude na ní 13 stanic. Celkový rozpočet projektu činí 1,1 mld. EUR a bude financován mixem zdrojů společnosti Attiko Metro S.A. za přímého přispění řeckého státu (zřejmě 10–20 %) a příspěvků z fondů EU. Stavba je mimořádně náročná s ohledem na hustotu archeologických památek, které se v centru města nacházejí (byl proveden archeologický průzkum oblasti na rozloze 19,2 tis. m2). Původní trasa byla pozměněna tak, aby bylo možné v budoucnu metro prodloužit až na letiště „Makedonia“. Metro má být zprovozněno v roce 2013.

Tramvaj

V roce 2004 se tramvaj po letech znovu vrátila do athénských ulic a její obliba postupně roste. Dlouhodobý plán TRAM S.A. předpokládá prodloužení tramvajové dopravy jak do jižních předměstí, tak do čtvrtí sousedících s Pirejským přístavem. Nově se zvažuje i o rozšíření tramvajové dopravy v centru města. Po dokončení nových úseků by se délka tramvajové sítě měla prodloužit ze stávajících 25 na50 km, po nichž by se mělo pohybovat 100 souprav, a počet pasažérů by se z dnešních 65 tis. zvýšil na 200 tis. denně. Kromě Athén se již řadu let zvažuje zavedení tramvajové dopravy také v městech Patra, Ioannina a Volos. Místní orgány konzultují záměr s TRAM S.A. Stávající omezené finanční prostředky oddalují realizaci těchto záměrů.

Užitečné kontakty:

Ekologická infrastruktura:

V Řecku je značný prostor pro rozvoj ekologické infrastruktury. V příštích letech lze očekávat investice v hodnotě zhruba 3 mld. EUR do zpracování pevného odpadu (městského i průmyslového), kde je Řecko nuceno k radikálnímu řešení tohoto palčivého problému jak z obav před hrozícími sankcemi EK, tak pod tlakem omezené kapacity stávajících městských skládek zejména ve velkých městech. Diskuze se zatím vedou o mixu technologií, který bude použit (recyklace a kompostování, spory o spalování) i o umístění jednotlivých závodů, proti kterým v řadě případů protestují místní komunity. Posílena bude recyklace odpadu na 4 složky (doposud jen třídění u zdroje na směsný odpad a obaly). Značný potenciál má zpracování recyklovaného materiálu, rekultivace starých a výstavba nových moderních skládek. 

Zvažuje se výstavba „zelených průmyslových zón“ na řeckých ostrovech (včetně zařízení na odsolování mořské vody). Očekává se tedy posílení projektů orientovaných na zlepšení hospodaření s vodami, zejména na čištění odpadních vod.

Ve všech případech se jedná o akutní problémy, které musí být řešeny. Chybí však prostředky na veřejné investice, a proto se bude opět jednat hlavně o projekty realizované formou PPP.

Užitečné kontakty:

Zemědělství

Význam zemědělství, které patřilo k pilířům řecké ekonomiky, v posledních dvaceti letech klesal v důsledku přesunu obyvatel z vesnic do měst. Hluboká hospodářská krize má však na rozvoj zemědělské výroby pozitivní dopad. Lze očekávat, že návrat pracovních sil do zemědělství, motivovaný mimo jiné i výhodným pronájmem státní zemědělské půdy (50 EUR/ha) a zvýšením poptávky po domácích zemědělských produktech, bude v příštích letech pokračovat, což může otevřít prostor zejména pro malé a střední zemědělské stroje. České zemědělské technologie mají v Řecku tradičně dobré jméno (např. traktory ZETOR).

Užitečné kontakty:

Spotřební zboží

Tradiční spotřební zboží z ČR, jako je například sklo a porcelán, je postupně vytlačováno z řeckého trhu silnou konkurencí levného užitkového zboží (nezávisle na jeho značce vyráběného hlavně v Číně). Objevují se však nové komodity jako jsou například kamna a kotle na dřevo či biopaliva, po kterých je vzhledem k rostoucí ceně topné nafty a elektrické energie zvýšená poptávky.  

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Dovoz z Řecka:

  • PHIL. MORRIS ČR a.s.
  • KAUFLAND ČR v.o.s.
  • ALFUN s.r.o.
  • LIDL ČR v.o.s.
  • CEBALSON s.r.o.
  • IBG Praha s.r.o.
  • GASTON s.r.o.
  • MORAVIA CANS
  • MAXXIUM CZECH s.r.o.
  • GLAXOSMITHKLINE s.r.o.
  • ČEROZFRUCHT s.r.o.
  • PENNY MARKET

Vývoz do Řecka

  • MITAS a.s.
  • ŠKODA AUTA a.s.
  • VARTA AUTOBATERIE s.r.o.
  • IVAX PHARMACEUTICALS
  • SCHOTT ČR s.r.o.
  • SILON s.r.o.
  • JIP-PAPÍRNY VĚTŘNÍ a.s.
  • LINDE FRIGERA s.r.o.
  • PANASONIC AVC s.r.o.
 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

V průběhu r. 2011 reagoval OEÚ ZÚ Athény přibližně na 50 písemných poptávek z řecké strany, které se týkaly přímo vývozu českého zboží do Řecka. Co do struktury poptávek po českém zboží, převládají jednoznačně poptávky na kamna a kotle využívající jako palivo dřevo a dřevěné pelety.

Opakují se rovněž poptávky po tradičním českém zboží jako je sklo, porcelán, nábytek, textilní zboží, živočišné produkty (vejce, sýry), alkohol. Další skupinu tvoří všeobecné zboží prodávané v sítích drogerií, papírnictví a lékáren. Pozn.: Přibližně stejný rozsah tvoří nabídky řeckých výrobků nebo služeb do ČR, které však nejsou prioritním zájmem ZÚ.

Z české strany ZÚ obdržel 30 podnětů k uplatnění českých výrobků nebo služeb na řeckém trhu. Lze tedy konstatovat, že zájem z řecké strany o české výrobky značně převládá nad českou iniciativou prosadit se na řeckém trhu.

Všechny poptávky řeckých zájemců o české zboží či služby jsou současně se ZÚ v Athénách zpracovávány českou agenturou na podporu exportu (CzechTrade), čímž je šance na dosažení úspěšné obchodní spolupráce významně zvýšena.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Řecku není poskytována rozvojová pomoc.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Vzájemný obchod službami v roce 2010 (v mil. CZK)    

 

Příjmy

Výdaje

Saldo

Služby celkem

1 847,5

2 638,4

-790,9

- cestovní ruch

1 346,1

2 326,6

-980,5

Doprava celkem

310,0

195,8

114,2

- letecká doprava

17,7

82,2

-64,5

- silniční doprava

225,8

110,5

115,3

Zdroj: ČNB

V oblasti dopravy Řecko postupně liberalizuje kabotáž. Příslušný legislativní rámec byl schválen začátkem r. 2012 a jeho implementace je jen otázkou času. Problémem českých dopravců zůstává zajištění nákladu na zpáteční cestu.

V oblasti obchodu službami je jednoznačně dominantní oboustranný cestovní ruch, jehož podíl osciluje okolo 80 %.  

Vzájemná platební bilance v cestovním ruchu (v mil. CZK)

 

2007

2008

2009

2010

Výdaje na cestovní ruch

2 471,2

2 318,8

3 565,9

2 326,6

Příjmy z cestovního ruchu

1 095,6

   596,0

1 159,4

1 346,1

Saldo

-1 375,6

-1 722,8

-2 406,5

-980,5

Zdroj: ČNB

Vývoj počtu řeckých turistů v ČR

 

2007

2008

2009

2010

2011* 

Počet příjezdů

  61 795

  74 737

66 648

51 684

44 261

Počet noclehů

191 656

228 943

202 184

159 803

129 729

Zdroj: CzechTourism
* předběžné údaje

Turisté z Řecka se na celkovém počtu návštěvníků ČR podílejí zhruba 1 %. Od roku 2009 však jejich počet prudce klesá jak v důsledku hospodářské krize, tak i díky skutečnosti, že odpadla nízkonákladová letecká společnost SkyEurope a ČSA nejdříve ukončily svůj program zlevněných letů a následně od 1. 4. 2012 přímé letecké spojení. V Řecku není od r. 2012 zastoupena ani agentura CzechTourism.

V roce 2010 navštívilo Řecko 295 tisíc turistů z ČR (tj. 2,0 % celku), což představovalo meziroční nárůst o 10,1 %.  

Zdroj: Řecký statistický úřad (EL.STAT.), Řecká asociace turistických kanceláří (SETE)

 

zpět na začátek

7.9. Podmínky pro zaměstnávání občanů z ČR

Řecko jako ČS EU neuplatňuje vůči občanům EU žádné restrikce. Pokud se tedy občan/ka ČR rozhodne v Řecku k dlouhodobému pobytu a práci, doporučuje se požádat o vystavení tzv. povolení k pobytu pro občany EU (řecký název dokladu: Adeia Diamonis Politi Kratous Melous tis Evropaikis Enosis). Toto povolení vystavuje příslušná řecká cizinecká policie dle místa pobytu. Na základě tohoto povolení lze volně pracovat a požívat stejných práv a povinností, jako kterýkoliv řecký občan.

K vystavení uvedeného povolení je zapotřebí:

  • platný doklad totožnosti
  • 3 fotografie
  • zdravotní pojištění
  • potvrzení o ubytování
  • pracovní smlouva

Zdravotní pojištění je nutno řešit s příslušnou pojišťovnou v ČR, popř. obrátit se na řecký Úřad sociálního pojištění (řecká zkratka I.K.A.), který je od r. 2011 začleněn do tzv. Jednotného systému poskytování zdravotnických služeb (řecká zkratka E.O.P.Y.Y.).

Pod dojmem stále se zhoršující ekonomické situace a doprovázené nárůstem nezaměstnanosti nepředpokládáme, že kromě sezónních výpomocí především v turistice a pohostinství lze v současnosti nalézt v Řecku dobré zaměstnání. Další závažnou překážkou je dostatečná znalost řeckého jazyka.

V případě komplikací a problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů (např. při problémech se získáním evropských formulářů E301) kontaktujte SOLVIT – Systém řešení problémů na vnitřním trhu EU. Bližší informace naleznete na stránce Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter