Řecko: Vnitropolitická charakteristika

© Zastupitelský úřad Athény (Řecko)

2.1. Stručná charakteristika politického systému

Řecko je parlamentní republikou v čele s prezidentem. Tato státní forma je zakotvena v ústavě, která vstoupila v platnost dne 11. 6. 1975. Řecký parlament je jednokomorový a zasedá v něm 300 poslanců. Pro vstup do parlamentu je třeba získat alespoň 3 % hlasů.

Současná struktura politických stran se zformovala po pádu vojenské diktatury v roce 1974.

Politické strany:

Na pravém křídle politického spektra vznikla pravicová strana Nová demokracie (ND) sdružující liberály i konzervativce. Jako její protipól se zformoval levicově-centristický blok pod názvem Panhelénské socialistické hnutí (PASOK). Obě politické strany se vyvinuly ze stran či směrů, které působily již v 19. století nebo vznikaly v první třetině 20. století a které se ve své většině vyznačovaly těsnou spjatostí s osobnostmi svých vůdců. Značná orientace členstva i voličů na charismatické stranické vůdce je dodnes významným fenoménem řecké politické scény.

V dalších letech došlo v rámci tohoto zásadního rozvrstvení k dílčím změnám ve směru větší diferenciace či naopak přeskupování v rámci hlavních politických táborů pravice, středu i levice.

V pravé části politického spektra byl podstatnější událostí vznik radikální pravicové strany LAOS (název má dvojí interpretaci – slovo laos znamená v překladu lid a je současně zkratkou názvu Laikos Orthodoxos Synagermos – Lidový pravoslavný alarm), která se v r. 2000 odštěpila od ND. Strana poprvé uspěla v parlamentních volbách v roce 2007.

V roce 2010 se od ND odštěpila liberálně orientovaná strana Demokratická aliance.

V únoru 2012 skupina poslanců ND nespokojených s Memorandem o záchranném úvěru a z něho vyplývajícím programem přísné fiskální konsolidace založila stranu Nezávislí Řekové.

V letech 2010–2012 s rostoucí ilegální migrací zejména v Athénách posílilo extremistické pravicové silně nacionalisticky orientované hnutí Zlatý úsvit, které dostalo podobu strany a poprvé uspělo v parlamentních volbách v květnu 2012.

Pro Řecko je příznačná silná levice, kterou kromě sociálně demokratického PASOKu ztělesňují především koalice levicových stran SYRIZA a Komunistická strana Řecka (KKE). Obě strany jsou zastoupeny v parlamentu. Existuje rovněž celá řada drobných a méně významných frakčních komunistických, respektive levicových až krajně levicových stran.

V roce 2010 se od SYRIZA oddělila skupina umírněných levicových intelektuálů, která založila stranu Demokratická levice.

V březnu 2012 se od PASOKu oddělili levicoví poslanci, kteří jsou pro mírnější fiskální konsolidaci, a založili stranu Společenská dohoda (KoiSy).

Ze „zelených“ stran jsou nejsilnější tzv. Ekologové zelení. Strana vznikla v roce 2009, je zastoupena v Evropském parlamentu, do řeckého parlamentu se jí však zatím nepodařilo vstoupit.

Významné postavení ve společnosti má autokefální řecká pravoslavná církev, ke které se hlásí kolem 97 % obyvatelstva a která si zachovává významný vliv na vnitropolitické dění. Má místo v ústavě i vazby na politické strany (zejména na konzervativní ND, Nezávislí Řekové a LAOS), ale oslovuje všechny vrstvy obyvatelstva a všechny směry politického spektra. Přestože ústava předpokládá odluku státu a církve (správou církevních záležitostí je pověřeno ministerstvo školství), církev se neváhá veřejně postavit na odpor vládě v otázkách zasahujících do jejích zájmů. Charakteristickým byl spor církve s vládou v roce 2001 ohledně vládního rozhodnutí zrušit uvádění náboženského vyznání v občanských průkazech. Církev tehdy získala na podporu svého stanoviska více podpisů (3,1 mil.), než kolik hlasů získala o rok dříve vládnoucí strana PASOK v parlamentních volbách.  

Až do roku 2011 si strany PASOK a ND udržovaly mezi politickými stranami vedoucí postavení a v delších či kratších časových intervalech se střídaly u moci vždy jako vláda jediné strany.

Poslední parlamentní volby se konaly dne 6.5.2012. Zvítězila v nich ND (18,9 % hlasů), která však nezískala nadpoloviční většinu poslaneckých mandátů nezbytnou pro vytvoření jednobarevné vlády. Následovaly SYRIZA (16,8 %) a PASOK (13,2 %). Práh parlamentu (3 %) překročilo celkem 7 stran (viz tabulka). Žádné ze stran se nepodařilo získat podporu pro vytvoření koaliční vlády. Nové kolo parlamentních voleb bylo vyhlášeno na 17.6.2012.

Výsledky parlamentních voleb v květnu 2012 (v porovnání s výsledky z r. 2009) 

 

Počet hlasů v %

Počet poslaneckých mandátů

 

květen 2012

2009

květen 2012

2009

ND

43,9

33,5

108

91

SYRIZA

16,8

4,6

52

13

PASOK

13,2

43,9

41

160

Nezávislí Řekové

10,6

-

33

-

KKE

8,5

 7,5

26

21

Zlatý úsvit 

7,0

 0,3

        21

 -

Demokratická levice

 6,1

 -

19

 -

LAOS 

2,9

 5,6

- 

15
 

zpět na začátek

2.2. Hlava státu (jméno, kompetence)

Hlavou řeckého státu je prezident republiky, který je arbitrem státních institucí a spolu vykonavatelem moci zákonodárné (spolu s parlamentem) a výkonné (spolu s vládou). V letech 1985–1986 byly provedeny podstatné změny v ústavě, které výrazně omezily pravomoci prezidentského úřadu, jenž až do té doby představoval nejdůležitější mocenský orgán. S výjimkou některých případů (specifikovaných v čl. 35 ústavy) není žádný akt prezidenta republiky platný nebo vykonavatelný bez spolupodpisu příslušného ministra.

V souladu s ústavou volí prezidenta republiky parlament na zvláštním zasedání přímým hlasováním. Ke zvolení prezidenta je třeba 2/3 většina (tj. 200 ze 300 poslanců). Nezíská-li žádný z kandidátů potřebný počet hlasů, volba se opakuje a ve 3. kolo ke zvolení stačí 3/5 hlasů (tj. podporu 180 poslanců). Jestliže ani tato volba nepřinese vítěze, parlament je do 10 dnů rozpuštěn a jsou vyhlášeny parlamentní volby. Ihned po sestavení nového parlamentu proběhne volba prezidenta.

Funkci prezidenta republiky v současnosti zastává Karolos Papoulias. Poprvé byl zvolen do funkce prezidenta dne 8. 2. 2005 a dne 3. 2. 2010 byl většinou 266 (z 300) znovu zvolen na 2. funkční období.

 

zpět na začátek

2.3. Složení vlády

V čele vlády stojí ministerský předseda (premiér). Podle ústavy jmenuje prezident republiky do funkce ministerského předsedy šéfa té strany, která v parlamentních volbách získala absolutní většinu hlasů (neexistuje-li taková strana, pak šéfa té ze tří nejsilnějších stran, která vytvořila koaliční vládu).

K detailnímu projednávání důležitých státních záležitostí se vedle zasedání celé vlády konají i zasedání vládních rad tvořených věcně příslušnými ministry (např. Vládní rada pro zahraniční politiku a obranu). Premiérovi přímo podléhají i některé další úřady, mezi nimi mj. Národní zpravodajská služba (EYP)

Složení vlády:

Řecko má od 16.5.2012 úřednickou vládu (viz kap. 2.1.),  která má za úkol zajistit hladký průběh příštího kola parlamentních voleb.

Předseda vlády Panagiotis [Panajotis] Pikramenos
Ministr obrany Fragkos Fragkoulis  [Frangos Frangulis] 
Ministr zahraničí Petros Molyviatis  
Ministr vnitra Antonis [Andonys] Manitakis
Ministr ochrany občana Lefteris Oikonomou [Ikonomu] 
Ministr spravedlnosti Christos Geranis [Jeranys]
Ministr financí Giorgos [Jorgos] Zanias
Ministr rozvoje, konkurenceschopnosti a námořnictva Giannis Stournaras [Janis Sturnaras]
Ministr pro zemědělský rozvoj a potraviny Napoleon Maravegias [Maravejas]   
Ministr životního prostředí, energetiky a klimatických změn Grigoris Tsaltas [Caltas]
Ministr infrastruktury, dopravy a sítí  Simos Simopoulos
Ministr práce a sociálního pojištění Andreas Roupakiotis [Rupatiotys]
Ministryně školství, celoživotního vzdělávání a náboženských záležitostí Aggeliki [Anděliti] – Evfrosyni Kiaou [Tiau] 
Ministryně kultury a turistiky Tatiana Karapanagioti [Karapanajoty]       
Ministr zdravotnictví a sociální solidárnosti Christos Kittas [Titas]
Ministr pro administrativní reformu a e-governance  Pavlos Apostolidis
Státní ministr Antonis Argyros [Andonys Arjiros]

Pozn.: V hranatých závorkách je kurzívou uvedena fonetické verze jmen, odlišuje-li se od psané.

 Bližší informace a kontakty: www.primeminister.gov.gr/english/government/

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter