Rumunsko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Státní rozpočet:                    

Lokální rozpočty:     

Rozpočet sociálního zabezpečení:

Státní rozpočet na rok 2009byl schválen až únoru 2009 se schodkem 3,2% HDP za předpokladu růstu HDP o 2,5%, inflaci 5% a směnného kurzu 4 Lei/EURO. Již při jeho schvalování však bylo zřejmé, že čísla, na kterých byl rozpočet postaven, nejsou úplně realistická. V souvislosti s jednáním rumunské vlády s MMF, EK a dalšími institucemi o půjčce došlo v dubnu k první změně rozpočtu. Odhadovaný deficit se zvýšil na 4,6% HDP. V srpnu došlo se zhoršující se ekonomickou situací k dalšímu přehodnocení. Po dohodě s MMF byl rozpočet upraven a schodek mohl dosáhnout až 7,3% HDP. Nakonec činil deficit státního rozpočtu 7,4% HDP, čímž Rumunsko jen o vlásek nesplnilo jednu s podmínek dohody s MMF (max. deficit 7,3% HDP). Nicméně to MMF vzhledem k negativnímu ekonomickému vývoji tolerovalo a překročení dohodnuté maximální míry deficitu tak nemělo vliv na pokračování stand-by dohody s MMF.

Rozpočetna rok2010 byl schválen také se zpožděním v lednu 2010 a byl postaven na předpokladu růstu HDP 1,3%, schodku 5,9% HDP a průměrném kurzu 4,25 RON/EUR. V průběhu 2. čtvrtletí2010 však byly se zhoršujícími se výsledky RO ekonomiky v rámci jednání s MMF revidovány jak předpoklady růstu (z 1,3% na 0%, resp. -0,5% HDP), tak odhad schodku (z 5,9% na 6,8% HDP). HDP však za první pololetí meziročně pokleslo o 1,5% a Rumunsko doslova zápasí o to, aby splnilo podmínky revidované dohody s MMF a udrželo deficit rozpočtu v dohodnutých mezích.

Na konci roku 2010 činil deficit rozpočtu 6,51% HDP. Vláda tedy splnila podmínky MMF, ale rezignovala na většinu investičních záměrů. Značný a dosud nevyřešený problém, který zatěžuje rozpočet nyní a bude i v budoucnu, představují obrovsky zadlužené státní podniky v oblasti energetiky a dopravy (zejména uhelné doly a státní dráhy).  MMF a ostatní mezinárodní instituce tlačí rumunskou vládu, aby přišla s jasným programem, co s jednotlivými podniky udělá (privatizace, restrukturalizace, bankrot atd.).

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Běžný účet vykázal v roce 2007 zdaleka nejvyšší deficit posledních let, a to 14% HDP. V roce2008 došlo díky výraznému snížení dynamiky růstu deficitu zahraničního obchodu  ke snížení na 12,3% HDP. V roce 2009 poklesl na 4,36% HDP díky razantnímu snížení deficitu zahraničního obchodu (5,9% HDP oproti 13,6% HDP v předchozím roce).

Zdroj: Rumunská národní banka

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Devizové rezervyRNB k 31.12.2009 činily 28,30 mld. EURO ve srovnání s  26,22 mld. EUR ke konci roku 2008. Rezervy se v současné době skládají z EUR (63%), US$ (32,55%), britských liber (4%) a dalších valut (0,45%). 

Celkový střednědobý a dlouhodobý zahraniční dluh (SDZD) představoval ke konci roku 2007 částku 38 526 mil. EUR. Nerezidenti měli k tomuto datu na svých účtech středně a dlouhodobé úložky v hodnotě celkem 3,2 mld. EUR. Na konci roku 2008 činil SDZD 51 221mil EUR a ve srovnání s koncem roku 2007 vzrostl o 33%. Veřejný dluh ve výši 10 733 mil EUR činil na konci roku 2008 cca. 21% SDZD (ve srovnání s 26,7% k 31.12.2007). V průběhu roku 2008 se prudce zvyšoval (nárůst 10 mld. EUR) neveřejný dluh a představoval již 68% celkového SDZD.

V roce 2009 došlo k razantnímu zpomalení růstu neveřejného dluhu. Do celkového SDZD se v tomto období promítají také tranše půjčky od MMF a ostatních mezinárodních instuticí. Celkový SDZD k 31.12.2009 tak činil 65 746 mil. EUR a představoval 81 % celkového zadlužení Rumunska.

V roce 2010 vzrostl SDZD na 72 019 mil. EUR a představoval 79,3% celkového zadlužení Rumunska.

Rumunská národní banka také zveřejňuje údaje o krátkodobém zahraničním dluhu. Ten klesnul z 20,6 mld. EUR na konci roku 2008 na 15,4 mld. EUR k 31.12.2009. Na konci roku 2010 činila jeho výše 18,7 mld. EUR.

Absolutní výše dluhu zatím nepředstavuje v krátkodobém horizontu větší riziko a dá se konstatovat, že celkové zadlužení země není nijak závažné.

Dluhová služba celkového SDZD za rok 2008 činila 12,1 mld. EUR, za rok 2009 pak 11,4 mld. EUR a za rok 2010 14 mld. EUR.

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Bankovní  systém byl v Rumunsku založen v roce 1884. Mezi hlavní dřívější regulativy pro činnost obchodních bank patřil rumunský obchodní zákoník č. 31/1990 a zákon o bankovní činnosti č. 33/1991, kde byla stanovena hranice pro minimální výši základního kapitálu činí 250 mld. ROL (orientačně 7,5 mil. USD) a pravidlo, že banky mohou být zakládány pouze jako smíšené akciové společnosti.

V současnosti jsou úvěrové instituce (banky) regulovány hlavně nouzovým nařízením vlády (nařízením se silou zákona) č. 99/2006 – podrobnosti viz stránky Rumunské národní banky (RNB) www.bnr.ro

–       minimální jmění – ekvivalent 5 mil. EUR v Lei

–       limit půjček pro jakéhokoliv klienta 20% vlastních zdrojů

–       kapitálová přiměřenost 12% a 8% (zdroje, jmění)

–       nutnost externího auditu

–       Povinné rezervy složené u RNB pro pasiva se splatností kratší než dva roky (a pro některá pasiva se splatností delší než dva roky) ve výši 15% pro RON a 25% v zahraničních měnách (konec března 2010).

Rumunská bankovní soustava je organizována dvoustupňovým systémem s obchodními bankami, nad nimiž vykonává dozor RNB. RNB, která sice je pod kontrolou parlamentu se ale těší poměrně nezávislému postavení na vládě a je hlavním regulátorem bankovních transakcí, poskytuje povolení a je hlavním dozorčím orgánem trhu.

Mezi její hlavní funkce patří :

-        zajišťování měnové a cenové stability

-        vydávání bankovek a mincí a uvádění do oběhu

-        vydávání licencí dalším bankám a monitorování jejich činnosti

-        stanovování a vykonávání zahraniční měnové politiky

-        stanovování a vykonávání měnové a úvěrové politiky

-        dozorování nad operacemi se zahraničními měnami

-        zajištění začlenění bankovního a měnového systému Rumunska do EU

V současnosti upravuje postavení RNB zákon č. 312/2004.

Praní špinavých peněz

Základní legislativu v této oblasti představuje zákon proti praní špinavých peněz č. 656/2002. Všechny transakce nad 10.000 EUR musí být prověřovány a identifikováni zákazníci bank. U menších transakcí platí to samé, pokud je jich více a vykazují spojitost. Dále musí být prověřovány všechny podezřelé transakce bez ohledu na objem transakce. Hotovostní platby jsou omezeny a monitorovány (dle různých bank již částky nad 3.000 EUR).

Družstevní záložny

Záložny mohou působit na trhu a povolení vydává rovněž NBR.

Komerční banky

Drtivá většina bankovního sektoru je zprivatizována, majoritní kapitál je kapitál zahraniční (ze 43 bank je pouze 6 s majoritním nebo jediným rumunským akcionářem - CEC Bank, Banca Transilvania, EximBank, Banca Comerciala Carpatica, Libra Bank a Creditcoop). Rumunský stát je majoritním akcionářem v bankách CEC a Eximbank (což je obdobou české ČEB).

Podíly největších hráčů na trhu nyní pohybují přibližně takto: BCR (Erste) cca. 22% celkového trhu, BRD (Société Générale) cca. 14%  a dalších 8 bank v rozmezí 4-7% trhu -  RAIFFEISEN, VOLKSBANK, BANCA TRANSILVANIA, BANC POST, Unicredit Tiriac, ALPHA BANK, CEC a Pireaus Bank. Těchto prvních deset bank na trhu má dohromady podíl cca. 77%.

Pojištění

Pojišťovací trh zaznamenal v minulých letech vznik velkého množství pojišťovacích  společností (cca. 150 aktivních) a připojišťovacích společnosti (45), který pochopitelně prošel očistným procesem.  Jejich činnost upravují zákon č. 136/1995 o pojišťovací a připojišťovací činnost a zákon č. 32/2000 o pojišťovacích společnostech a kontrole pojišťovnictví.

Pojišťovací činnost byla podle zákona č. 136/1995 rozdělena do deseti základních pojišťovacích činností. Minimální výše základního kapitálu pro založení pojišťovací společnosti byla v roce 2003 stanovena mezi 365.000 – 1.240.000 EUR dle stupně a druhu pojištění.

Specifickou oblast pojišťovnictví představují penzijní fondy (II. a III. pilíř důchodového systému). Druhý pilíř pojišťovacího systému vznikl v Rumunsku v roce 2007.

Pro další infomace o bankovním a pojišťovacím trhu doporučujeme webové stránky ministerstva financí, RNB a dalších bankovních ústavů:

Ministerstvo financí  - www.mfinante.ro nebo www.mefromania.ro, Rumunská národní banka -  www.bnr.ro, Asociace bank Rumunska - www.arb.ro , BCR (Erste) - www.bcr.ro, BRD (Société Générale) - www.brd.ro, Komise pro dohled nad pojišťovnami - www.csa-isc.ro.

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

Právní rámec daňového systému je upraven daňovým zákonem 571/2003 a novelizován pak vládním nařízením č. 24/2005, které zavádí pojem rovné (plošné) daně ve výši 16% pro všechny fyzické i právnické osoby s výjimkou tzv. mikropodniků (1-9 zaměstnanců, obrat do 100.000 EUR, poradenské služby tvoří měně než 50% obratu), kde je daň 3%.16% daň pro fyzické i právnické osoby se nevztahuje na příjmy z investování a z hazardních her.

Rumunské právnické osoby, jsou všechny subjekty zapsané v obchodním (podnikovém) rejstříku v Rumunsku (www.onrc.ro). Z nejčastějších dotazů ohledně podmínek pro zřízení firmy vybíráme, že (zvláště po vstupu RO do EU) ke zřízení není podmínkou, aby jednatel byl nutně rumunský občan.

Informace k založení firmy jsou mimo jiné na: http://www.arisinvest.ro/doing-bussiness-in-romania/setting-up-companies-in-romania.php

Příklady odvodů:  

Minimální daň

Od 1. května 2009 byla zavedena minimální roční daň, která se odvíjí od výše obratu v předcházejícím roce a platí se, i když je firma ve ztrátě. Pokud je firma ve ztrátě, odvozuje se výše daně pouze od obratu firmy. Naopak, pokud vytváří zisk, platí daně z příjmu 16%, ne však méně než je limit vyplývající z jejího obratu. Pro jednotlivé limity jsou stanovena příslušná pásma. Nejnižší limit minimální daně je 2,200 Lei (cca. 500 EUR) pro společnosti s maximálním ročním obratem 52,000 Lei (cca. 12,000 EUR), pak 4300 Lei (cca. 1000 EUR) při ročním obratu mezi 52,000 a 215,000 Lei atd. Existuje ještě dalších pět pásem, přičemž v posledním – při obratu přesahujícím 129 mil. Lei zaplatí společnost roční daň minimálně 43,000 lei (cca. 10,000 EUR). Daň se platí čtvrtletně a nevztahuje se na firmy založené v roce 2009.

Odpisy

Od 1.1. 2004 jsou povoleny některé zrychlené odpisy - například zrychlené odepisování až 50% v prvním roce, možnost využití 20% investovaných fixních prostředků pro snížení daňového základu apod.). Pro přesná pravidla odpisů, detailnější daňové podrobnosti a další změny po 1.4. 2005 je nutno konzultovat ministerstvo financí v angličtině www.minfinate.ro

Investiční pobídky

Byl přijat zákon o investičních pobídkách, který přesně stanoví podmínky pro jejich využití a specifikuje nabízené pobídky (minimální investice 1 milion USD, bezcelní dovozy, zrychlené odepisování, atd.). Pro další podrobnosti doporučujeme oslovit vládní agenturu pro zahraniční investice v angličtině www.arisinvest.ro

DPH –základní sazba 24% (od 1.7.2010) a snížená 9%

Snížená sazba DPH 9% je aplikovatelná pro aktivity a události se sociálním nebo zdravotním aspektem, tedy například vstupenky do muzeí, historických památek, ZOO, botanických zahrad, výstav, školních knih a některých školních potřeb, novin a časopisů, ortopedických potřeb, léků pro potřeby lidí a zvířat.

K 1. lednu 2010 došlo u DPH k některým změnám, které vyplývají z evropské legislativy. Podrobnosti např. http://rbd.doingbusiness.ro/en/latest-articles/1/236-new-vat-rules-starting-1-january-2010.html 

Spotřební daně(k 1.1.2011)

Výpočet spotřební daně je postaven na koeficientu vyjádřeném v Euro. Přepočítací kurz Leu/Euro je pro účely spotřebních daní fixní a odvozuje se na kalendářní rok od kurzu Leu/Euro k prvnímu pracovnímu dni října předchozího kalendářního roku. Pro rok 2010 byl použit kurz 4,2688 Lei/Euro (o 14,2% vyšší ve srovnání s rokem 2009).

Upozornění

Vzhledem k rychlému vývoji daní a daňových zákonů a jejím častým změnám mohou uvedené informace rychle zastarávat a je potřeba je brát pouze jako orientační. Doporučujeme všem českým firmám, které mají zájem o podnikání v Rumunsku, aby si vyžádaly v každém případě předem detailní aktualizaci buď od agentury ARIS nebo od velvyslanectví či kanceláře CzechTrade Bukurešť. Je možné konzultovat také stránky agentury ARISwww.arisinvest.ro, případně Romanian Business Digest, kde lze nalézt slušně zpracované aktualizované informace nejen o daních, ale i dalších zajímavých věcech. Vizhttp://rbd.doingbusiness.ro/en.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu