Rumunsko: Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR

7.1. Smluvní základna

Dvoustranná úprava vztahů

Od 1.1.2007, po vstupu Rumunska do EU, platí pro vzájemný obchod pravidla vnitřního trhu EU.

Mezi další důležité smluvní dokumenty, jež upravují hospodářské vztahy patří:

Smlouva o přátelských vztazích a spolupráci mezi ČR a Rumunskem,
Bukurešť, 22. 6. 1994 – č. 37/1997 Sb.,

Dohoda mezi vládou ČSFR a vládou Rumunska o vzájemném obchodu a platbách, Brno, 11.9. 1991 – č. 623/1992 Sb.

Dohoda mezi vládou ČR a vládou Rumunska o podpoře a vzájemné ochraně investic,
Bukurešť, 8. 11. 1993 – č. 198/1994 Sb. (Počátkem roku 2008 byl podepsán text Protokolu upravujícího dohodu a 17.7.2009 vstoupila tato úprava v platnost (viz Sdělení Ministerstva zahraničí č. 60/2009 Sb. m. s.))

Smlouva mezi vládou ČR a vládou Rumunska o zamezení dvojího zdanění a zabránění daňovému úniku v oboru daní z příjmu a z majetku, Bukurešť, 8. 11. 1993 – č. 180/1994 Sb.

 

zpět na začátek

7.2. Bilance vzájemné obchodní výměny za posledních 5 let – tabulka

                             Zahraniční obchod ČR – Rumunsko

                             v letech 2006 – 2010 (v mil. EUR)

 vývozdovozbilanceobratrůst obratu (%)
20069193795401298136%
200711513937581544118%
200814264599671885122%
2009918391527130974%
201011315335981664127%
 

zpět na začátek

7.3. Komoditní struktura českého vývozu/dovozu

Významný růst vzájemného obchodu s Rumunskem započal v roce 2004, kdy ČR vstoupila do Evropské unie. Po přistoupení Rumunska v roce 2007 se dynamika růstu mírně snížila, růst obchodu však zůstal působivý až do konce roku 2008, kdy obrat vzájemné obchodní výměny dosáhl 1885 mil. EUR (aktivní saldo ve výši 967 mil. EUR). Přesto, že české vývozy  do Rumunska byly dlouhodobě dominantní, postupně rostly i dovozy z Rumunska.

V roce 2009 obrat vzájemného obchodu meziročně zásadně poklesl (o 32 %), a to zejména z důvodu propadu českých vývozů (o 43,8 %). Obecně lze konstatovat pokles poptávky po zboží všeho druhu. Z objemově významných skupin výrobků však drasticky pokles zaznamenal vývoz výrobků skupiny 87 - vozidla motorová, traktory, kola aj. vozidla (pokles o 76,6 %) a dále skupiny 85 - přístroje el. záznamu, reprodukce zvuku, TV obrazu (pokles o 22,4 %). 

V roce 2010 došlo opět ke zvýšení vzájemného obratu oproti předchozímu roku. Obrat dosáhl výše 1664 mil. EUR, což představuje meziroční nárůst o 27%. Vývoz vzrostl o 23,2% (na 1131 mil. EUR) a dovoz dokonce o 36,3% (na 533 mil. EUR). Bilance zahraničního obchodu za rok 2010 byla jako v předchozích letech aktivní a činila 598 mil. EUR.

Hlavní komodity českého vývozu tvořily v roce 2010 automobily pro přepravu osob, dráty, kabely a vodiče (zejména soupravy zapalovacích kabelů) a součásti automobilů (např. brzdy). K dalším významným položkám našeho vývozu patřily kaučuk a výrobky z něj (zejména pneumatiky a směsné nevulkanizované kaučuky), kotle (zejména k ústřednímu topení), zařízení k ochraně elektrických obvodů,  plasty a plastové výrobky, železo a ocel a výrobky z nich, farmaceutické výrobky a povrchově aktivní čistící prostředky. Největší meziroční růst v daném období vykázaly položky dráty, kabely a vodiče (o 280%), farmaceutické výrobky (o 100%) a kaučuk a výrobky z něj (o 90%).

Hlavními dovozními komoditami ČR byly v daném období dráty, kabely a vodiče (zejména soupravy zapalovacích kabelů a dráty z hliníku) a součásti automobilů (např. sedadla a jejich části, bezpečnostní pásy). K dalším významným položkám našeho dovozu patřily mobilní telefony, zařízení k ochraně elektrických obvodů, rozvaděče a vypínače elektrických obvodů, kaučuk a výrobky z něj (zejména pneumatiky), plastové výrobky (zejména dveře,okna a rámy,zárubně,prahy z plastů) a obuv.

Významným impulsem pro nárůst obchodní výměny mezi oběma státy byl rozvoj českých investic v Rumunsku. Úspěšný vývoz kapitálu z ČR má kromě přímého dopadu na zvýšení konkurenceschopnosti a obratu na místním trhu (tj. případ investic především do výrobního sektoru) také nepřímý pozitivní vliv na výskyt nových možností dodávek českých výrobků a služeb (zejména v případě modernizace a rozšiřování stávajících a výstavby nových kapacit). V neposlední řadě i kladné reference z působení českých investorů na místním trhu pomáhají vytvářet potřebný obraz ČR jako spolehlivého obchodního partnera a strategického investora, což zlepšuje výchozí pozici pro další obchodní a kapitálové vstupy.

Z hlediska českých investic v RO se situace v roce 2006 stabilizovala a ZÚ zaznamenal jejich rovnoměrný příliv jak ve výrobní oblasti, tak i ve službách, kdy k největším stávajícím velkým a středním investorům (např. ČEZ, ZENTIVA, HAMÉ, HOBAS) přibývali další jako např. PPF Investments nebo OTK Group. V roce 2007 byly zásadní investicí PPF Investments akvizice pojišťovny ARDAF a RAI. Přestože PPF prodala svůj podíl v bance Romexterra, navýšila svůj podíl ve společnosti Continental Hotels a ovládla developerskou firmu Office Development I a distributora plynu Gaz Sud. V závěru roku 2007 prodala PPF Investments pojišťovny Ardaf a RAI společnosti PPF/Generali. Akumulovaná hodnota českých investic tak již dosahuje 1 mld. EUR. Do oblasti akciových trhů vstoupila např. společnost Wood & Copany nebo Capital Group. Také bylo možné na rumunském trhu zaznamenat aktivity českých developerských firem (EMC, Syner, CTP Investment) a perspektivní jsou i služby v oblasti životního prostředí (Dekonta). Z poslední doby je možné uvést příklad firmy R. Jelínek, která kapitálově vstoupila do rumunského výrobce lihovin Valco. V privatizaci usilovala o získání dvou leteckých výrobců (Avioane Craiova a IAR Ghimbav) společnost Aero Vodochody (PENTA), ale jednání se státní privatizační agenturou AVAS se nezdařila. K prosinci 2010 bylo podle údajů rumunského obchodního rejstříku v RO registrováno 439 firem se 100%-ní nebo alespoň částečnou českou účastí.

Pozn.: Aktuální statistiku podle SITC a podle Harmonizovaného systému lze nalézt na stránkách   http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zahranicni_obchod_ekon (odkaz Databáze zahraničního obchodu).

 

zpět na začátek

7.4. Perspektivní položky českého exportu (velikost trhu, podíl domácí výroby a dovozu)

Zájem českých subjektů o rumunský trh stoupá rapidně zejména poslední 4-5 roky, kdy si firmy konečně uvědomily, že orientace pouze na západní trhy nestačí (přes dílčí okamžité úspěchy) a že trhy JVE jsou pro expanzi velmi atraktivní (přes jistá specifika a trvající vyšší rizika daná především nižší zralostí a průhledností podnikatelského prostředí a projevy korupce). V Rumunsku nám zatím rozhodně ještě neujel vlak, ale karty budou i zde velmi rychle rozdány. Velikost rumunského trhu (21 milionů obyvatel), nedávný vstup do EU a s ním spojená standardizace podnikatelského prostředí činí Rumunsko pro obchod a investice stále zajímavějším a zvyšují se nároky na nově příchozí, včetně českých firem. Mísí se zde pozitivní prvky jako jazyková specifičnost Rumunska v balkánském kontextu, kdy Rumunsko preferuje západní jazyky v obchodním styku a negativní podnikatelské zkušenosti z nedávné minulosti (neúspěšná privatizace hutí Tepro Jasy ze strany Železáren Veselí, obvinění českého podnikatele Františka Příplaty z podílu na vraždě, neúspěšná privatizace Avioane Craiova a IAR Ghimbav ze strany Aero Vodochody).

Zájem naších podnikatelů se v poslední době výrazně koncentruje v energetickém sektoru, strojírenství a v obnově infrastruktury. České podniky zde v mnoha případech mohou navázat na dřívější kontakty a kontrakty (před či po roce 1989). Jedná se zejména o rekonstrukci tepláren, elektráren, inženýrských a dalších sítí (především komunikace, MHD, telefonie). Pozadu však nezůstávají ani další obory.

Citujeme nyní výběr ze „Strategie prosazování obchodně-ekonomických ČR v Rumunsku“, kde jsou podrobně rozebírány perspektivní obory pro české vývozce a investory:

· energetický sektor, kde jsou široké možnosti spojené s obnovou, rekonstrukcí a výstavbou tepelných a vodních elektráren. Rumunsko postupně privatizuje několik desítek malých vodních elektráren. Velkou příležitostí je plánovaná výstavba dvou bloků jaderné elektrárny Cerna Voda;

· strojírenství, které bude i nadále představovat jeden z pilířů vývozu do Rumunska, především pro obory automobilového průmyslu, energetiky, hutnictví a zpracování surovin všeobecně včetně těžebního, petrochemického, potravinářského a dřevozpracujícího sektoru;

· dopravní infrastruktura a obnova vozového, tramvajového a trolejbusového parku v řadě rumunských měst včetně dílčích vybavení (tarifní systémy, měřící technika a další drobné elektropřístroje). Velkou příležitost představuje modernizace a obnova dopravní a místní infrastruktury, kde probíhá a bude probíhat v dalších 10 - 15 letech intenzivní obnova a výstavba evropských koridorů v silniční i železniční dopravě včetně související infrastruktury a technických staveb (silnice, mosty, tunely, nadjezdy, železnice) a celá řada doplňkových inženýrských zakázek. Rumunsko hodlá do roku 2015-2020 vybudovat v rámci koridorů několik tisíc kilometrů dálnic a mezinárodních komunikací za štědré pomoci fondů EU v celkovém předpokládané hodnotě až 10 miliard EUR do roku 2025;

· stavebnictví, které skýtá velké možnosti jak v dodávkách výrobků a komponentů s vysokou přidanou hodnotou, tak i pro dodávky stavebních technologií;

· tradiční obory, kdy čeští výrobci mohou zvýšit své šance na úspěch, zejména pokud skloubí požadovanou kvalitu s cenou. Existuje prostor k uplatnění exkluzivního zboží. Chemické, dřevařské, sklářské a další spotřební zboží či polotovary mají na rumunském trhu nadále perspektivu, vzrůstat bude role subdodavatelů do automobilového průmyslu, daná zvyšující se propojeností dodavatelů i zemí regionu;

· ekologické projekty, které se dostávají stále více do popředí, zejména se jedná o budování čističek, odpadové hospodářství, likvidaci ekologických odpadů a zátěží;

· zemědělství a potravinářský průmysl, v nichž má šanci uspět řada firem, nejen ve vývozu, ale zejména ve výrobní kooperaci a dodávkách mechanizace a vybavení;

· textilní a oděvní průmysl, jenž má rovněž šanci, ale jen za předpokladu vhodné formy kooperace, spojené s částečným přenesením výroby a eventuálním dalším vývozem do třetích zemí než jako „čistý“ export. Ten je stále do jisté míry možný u speciálních textilií a sofistikovaných výrobků.

Konečně české firmy se mohou prosadit v nových, moderních či netradičních nebo specifických oborech, kde má ČR tradiční či nové aplikovatelné zkušenosti. Jedná se například o dodávky různých menších a středně velkých technologických linek či jejich součástí, softwaru nebo speciálních aplikací (například kartografie, skenování, aplikace pro bankovnictví, kartové systémy apod.).

Zajímavou cestou může být i odborná a komerční pomoc v oblastech souvisejících s prevencí přírodních katastrof, předávání zkušeností a know-how s čerpáním fondů EU spojené s praktickým zapojením do tohoto procesu, podobně jako zapojení se do tvorby koncepce a záměrů regionálního rozvoje. Velmi perspektivní je oblast služeb, zejména finančních, což dokazují nedávné úspěchy skupiny PPF v Rumunsku. Zatím poměrně neznámou, novou možností spolupráce, kterou ČR začala nabízet, je zkušenost z IT&C center a různých center služeb.

Oblasti vhodné pro podnikání, regionalita

Rumunsko je největší zemí Balkánského poloostrova s rozlohou násobně převyšující území dalších zemí regionu. Dopravní infrastruktura je obecně značně zanedbaná, s výjimkou některých hlavních tahů. Z toho důvodu je komplikovanější dostupnost mnohých oblastí i vyspělejších průmyslových center.

Navíc i Rumunsko čelí vysidlování venkova a narůstání populace zejména v největších městech. Udržují se značné rozdíly mezi jednotlivými částmi země. Existují oblasti, kde průmyslový rozvoj, modernizující se zemědělská výroba, dynamicky rostoucí sektor služeb a s tím související životní úroveň obyvatelstva skýtá lepší životní perspektivy. Naopak některé chudé regiony na severu, jihozápadě či severovýchodě jsou charakteristické problematickou infrastrukturou a nedostatkem pracovních příležitostí.

S ohledem na tyto rozdíly je nutno postupovat i při posuzování šancí českých vývozců. Obecně platí, že vhodným odrazovým můstkem na rumunský trh bývá zpravidla hlavní město Bukurešť. Na druhé straně však nelze podceňovat ani potenciál jiných měst a oblastí, jakými jsou např. Brašov, Temešvár, Kluž, Arad, Oradea nebo černomořské pobřeží. Významnou roli v řadě míst Transylvánie a západního Rumunska hraje přítomnost a vliv maďarské nebo německé menšiny (v menší míře okolo města Sibiu, Sebeš a Brašov). Podnikání je zde odlišné (na vyšší úrovni) od dalších regionů například Valašska (jihovýchod vč. Bukurešti), Moldavska (severovýchod), Maramureše (sever) nebo Olténska (jihozápad).

Obrovská rozloha území, nedostatečné dopravní spojení a další vybavenost jsou náročné také na průzkum, využití a pravidelné kontakty. S řadou oblastí je pak velmi komplikované rozvíjet spolupráci na úrovni regionů a jednotlivých měst. Tato situace také vyvolává nároky na komplexní zpracování teritoria ze strany obchodních zastoupení, umístěných v hlavním městě Bukurešti. Hlavním motivem pro úspěšnou spolupráci však musí být oboustranný zájem kooperovat, podpořená aktivitami podnikatelského sektoru v daném regionu a městě.

Závěrem lze k tomuto oddílu říci, že již zdaleka neplatí dřívější teze, že lze prodat v zásadě cokoliv z hlediska kvality a ceny. Zákazník v Rumunsku je již velmi náročný a vybírá z nabídky poměrně pečlivě. Ačkoliv má průměrný spotřebitel stále tendenci sklouzávat k nákupu toho, co je nejlevnější, obrat se zvyšuje výrazně i v položkách kvalitního až luxusního zboží a vyžadován je v každém případě standardně i pozáruční servis.

 

zpět na začátek

7.5. Firmy a joint-ventures ve vzájemném obchodu a v ostatních oblastech ekonomické spolupráce

Společné podniky – možnosti, další komentáře

Jako oboustranně výhodná se stále jeví podpora působení českých firem v Rumunsku, které mohou do spolupráce s rumunskými partnery přinášet tradiční technologickou vyspělost, ale za dostupnější ceny než firmy ze západní Evropy a dalších vyspělých zemí. Zároveň můžeme uplatnit dlouholeté zkušenosti s místním prostředím. V tomto ohledu nás zajímají víceméně všechny obory, ale aktuálně především energetika, strojírenství, infrastruktura (doprava, ochrana životního prostředí) a informační technologie (bankovnictví, kartové systémy, speciální aplikace atd.), ale i potravinářství a spotřební průmysl.

Z rumunské strany je pro naše podnikatele velmi zajímavá relativně nižší cena pracovní síly (nicméně mzdová hladina se velmi rychle zvyšuje a mzda nesmí být jediným motivem), slušná jazyková vybavenost počínaje střední úrovní řízení (především výborná angličtina), vysoká počítačová gramotnost a znalost informačních technologií, strategická poloha v regionu a na východní hranici EU.

Rumunští podnikatelé velmi rádi nabízejí jako vklad do společného podnikání pozemky, nebytové prostory a svou pracovní sílu a zkušenosti s prostředím a od zahraničního partnera očekávají zejména kapitál a často pochopitelně i přístup na zahraniční trhy. Ideální formou spolupráce se pak jeví ve většině případů smíšený podnik s majoritní českou účastí, kterému předchází (pokud na to je čas) po nějakou dobu zastoupení prověřenou místní firmou.

K nejaktivnějším firmám na rumunském trhu v posledním období patřily z hlediska mediálního pokrytí především firmy ČEZ, Hamé Babice a Hobas. Největší mediální úspěch představuje firma ČEZ, která uspěla v tenderu na ELECTRICu OLTENIA (cca 170 mil. EUR), následuje ZENTIVA, která koupila SICOMED (cca. 150-160 mil USD) a v poslední době také PPF Investments, respektive PPF/Generali. Ze středních firem je to Hamé Babice (koupě majoritního podílu ve firmě ROMCONSERV CARACAL, kdy došlo ke spojení 4. a 5. hráče na trhu s paštikami a s celkovou investicí 7 mil. EUR), dále firma HOBAS, která koupila HOBAS TUB ROMANIA (za 4,89 mil. USD). Z dalších aktivit lze uvést působení těchto právních českých subjektu v Rumunsku: OTK Group, MND (Moravské naftové doly), Walmark, PSG, Campi, AAA, Stomix, Lumen, Laufen, Satjam, Ravak, AK Konečná Šafář a další.

V minulých letech uspěli například Škoda Plzeň, Škoda Praha, Modřanská Potrubní, První brněnská strojírna, Newton Stock Investment, ČKD Blansko Engineering a Inekon Power, ČKD Pragoimex, Mikroelektronika a Nate. Významné investiční dodávky uskutečnily v minulosti ZVVZ Milevsko a Ekoingeneering Brno. Aktivní jsou i firmy v oblasti ekologie, a zejména řízení vodního hospodářství a likvidace škod, např. firmy DHI, Dekonta, Hydropol, Hydrorpojekt aj. O Rumunsko se ucházejí i stavební a další engineeringové firmy či firmy poskytující služby jak komunálního, tak soukromého charakteru. Jsou to například Subterra, Metrostav, Tchas, Kámen a Písek, Bresson, Eltodo,Cias aj.

Dlouhodobě jsou či byli přítomni přes své zástupce či přímo (nebo se snaží o návrat na trh) i Tatra (Terex-Tatra), Avia Motors, Techo Mobilier, Safina, Spofa Dental, Tlak Smolík, Cutisin, Moravia Steel, Adast, Zetor, Poličské Strojírny, Pilana Tools Group, Korado, Glaverbel Czech, Moravia Steel, Třinecké Železárny, Elit, Atoma, Arez, Tesla Holešovice, SC Novet, Spolchemie, Minerva, Metra Blansko, DT Výhybkárna a Mostárna, Železniční stavitelství Praha, Chirana, Trystom, Foma, Kordtrade, Riho, Karosa, Sor, Tedom, Mora, Česká Zbrojovka, Rubena, Medium Soft, Geodis, Gumárny Zubří, Optaglio, Energo-Pro, ESI, ZAT a několik stovek dalších středních a menší firem.

Problémy ve vzájemném obchodě

Jak již naznačeno, patří sem zejména negativní zkušenosti některých českých firem s účastí v dodatečně zrušených konkursech za podivných okolností (zpravidla poté, co byly vyhlášeny za vítěze) a dále neúměrně dlouho se táhnoucí některé obchodní spory. Problematické jsou také časté změny právních předpisů. Tyto záležitosti budí nedůvěru a velmi odrazují potencionální investory.

Např. ve známém sporu FEROMET – APAPS (privatizační agentura dnes známá jako AVAS) jde o kauzu, která se táhne již od roku 1999. Podstatou je spor o navrácení kupní ceny české firmě za zrušenou privatizaci železáren TEPRO ve městě Iaşi na hranicích s Moldavskem. Ta nejprve proběhla a pak byla následně zrušena, ovšem suma za zaplacenou kupní cenu již vrácena nebyla. Proces je již uzavřen pravomocným rozsudkem ve prospěch FERROMETu.

Další negativní zkušeností z poslední doby je neúspěch jednání firmy Aero Vodochody s AVASem o koupi majoritního podílu ve dvou rumunských leteckých závodech Avioane Craiova a IAR Ghimbav v roce 2008. Naproti tomu lze však uvést pozitivní zkušenost ČEZu nebo Zentivy. 

Obecně lze konstatovat, že zájem českých firem o vstup do rumunských výrobních a finančních subjektů či o přímý prodej přes vlastní a smluvní zástupce nebo o účast v různých tendrech neustále roste. V posledních letech se zájem firem obracející se na ambasádu nebo CzechTrade více jak ztrojnásobil a dá se očekávat, že tento trend nadále potrvá, kdy obchodně-ekonomický úsek ambasády a CzechTrade Bukurešť budou zpracovávat v průměru několik set firem za rok (formou dotazů, konzultací, zakázek atd. – viz. 7.6).

CZECH TRADE v Rumunsku

Pro další, účinnější pomoc při úspěšném pronikání českých firem na rumunský trh působí od února 2006 řádné zastoupení kanceláře agentury CZECH TRADE v Bukurešti. Obchodně-ekonomický úsek ambasády s kanceláří velmi úzce spolupracuje a snaží se českým firmám poskytnout co nejkomplexnější servis.

 

zpět na začátek

7.6. Vyhodnocení poptávek v teritoriu po českém zboží, výrobní kooperaci

Na ZÚ ČR nebo v rámci kanceláře CzechTrade či společně bylo v roce 2009 a 2010 zpracováno písemně, e-mailovými dotazy, telefonicky, a formou osobních návštěv či jednání na výstavách, konferencích, seminářích, business fórech, poradách, prezentacích, recepcích, slavnostních zahájeních a dalších akcích, přes 500 marketingových a jiných dotazů, zpráv a různých poptávkových ekonomických informací ročně.

Struktura poptávky po dovozu z ČR byla velice rozmanitá. Zahrnovala celou škálu výrobků hutního a těžkého průmyslu, strojírenství, kovo, produktů chemického průmyslu, stavebnictví, dopravy, služeb, výrobků ze dřeva, zboží textilního a lehkého průmyslu, ale i potravinářské výrobky a to jak konečných výrobků tak nabídek na společné podniky. Časté byly dotazy z oblasti subdodávek do automobilového průmyslu, množily se i dotazy na různé sofistikované výrobky, software, kartové systémy, telemetrie, kartografie, medicínské technologie, telekomunikace, bezpečnostní techniky apod. Vyskytly se i poptávky českých firem po dovozu z Rumunska stejně jako žádosti o výrobní kooperaci v obou směrech a zájem o investice a založení společného podniku v obou zemích.

Množí se dotazy na pracovní sílu a zaměstnávání Rumunů v českých firmách, nicméně jak ZÚ tak kancelář CzechTrade odkazují zájemce na profesionální personální agentury.

Počet českých firem působících na rumunském trhu nadále vzrůstá soudě podle stále častěji se objevující inzerce českých firem v nejrůznějších rumunských ekonomických tiskovinách.

 

zpět na začátek

7.7. Zahraniční rozvojová spolupráce

Rozvojová pomoc poskytovaná Rumunsku Českou republikou již byla, po vstupu Rumunska do EU, ukončena.

Krajanům pomáhá dlouhodobě agentura Člověk v tísni, v Banátu působí učitelé češtiny a též ZÚ poskytuje krajanům různé formy podpory jak kulturní tak poradenské.

 

zpět na začátek

7.8. Vzájemná výměna v oblasti služeb

Poté, co se obě země staly součástí vnitřního trhu EU, vzájemná výměna služeb mírně roste. V oblasti obchodu služeb však zůstává nevyužitý potenciál. Příjmům v oblasti služeb dominují příjmy z dopravy, a to zejména silniční a železniční, které však v prvním pololetí roku 2009 zaznamenaly pokles. Stále více se však prosazují různé obchodní, odborné a technické služby, které stojí i za růstem v roce 2011. 

Z rumunské strany nemáme významnější subjekty ke zhodnocení na trhu ČR, na české straně jsou největšími českými hráči na rumunském trhu PPF Investments a PPF/Generali, dalšími známými firmami jsou například Dekonta, Geodis, DHI Hydroinfo, Elanor, Accace, Advokátní kanceláře Konečná & Šafář a Peterka & Partners a další.

 

zpět na začátek

Souhrnná teritoriální informace


Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)


Pomohla Vám informace? Ano Částečně Ne

Newsletter