- 10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
- 10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
- 10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
10.1. Významné události v následujícím roce a jejich dopady na ekonomickou sféru země
V oblasti obnovy infrastruktury a stavebnictví bude v několika dalších letech mnoho zakázek na celostátní i regionální úrovni (dálnice, silnice, mosty, tunely, železnice, čistírny odpadních vod, spalovny, apod.), neboť mnoho infrastrukturních projektů má značné zpoždění. Otázkou ovšem zůstává financování těchto projektů. Ze strukturální fondů a dalších zdrojů může sice Rumunsko čerpat, nicméně administrativní potíže spolu se silnými politickými vlivy a nedostatkem prostředků ve státním rozpočtu přinášejí mnoho nejistoty (Rumunsko je zatím v čerpání strukturálních fondů nejslabší v EU a sektor dopravní infrastruktury bohužel patří k nejvíce postiženým touto skutečností).
V sektoru bydlení se uvádí, že Rumunsko potřebuje vybudovat nebo modernizovat cca. 1.000.000 bytů, přičemž aktuální tempo nové bytové výstavby je 49.000 bytů za rok, nicméně jako jinde v Evropě i v Rumunsku bylo mnoho stavebních projektů díky ekonomickému poklesu zastaveno nebo při nejmenším odloženo.
Hospodářská politika musí akutně řešit neradostný stav veřejných financí (škrty ve státním rozpočtu, snižování mandatorních výdajů, možné zvyšování daní, půjčka od MMF a dalších institucí).
Nadále se očekává příliv přímých zahraničních investic, otázkou však zůstává jeho velikost.
BNR plánuje nadále postupně snižovat základní úrokovou sazbu (nyní je 6,25%).
Nutné je pokračování ozdravného procesu restrukturalizace průmyslu včetně snižování energetické náročnosti, dále snižování podílu šedé ekonomiky, potírání korupce a klientelismu, důsledná a jednotná aplikace práva a zlepšení a zprůhlednění podnikatelského prostředí jako takového. Nejsložitější změny nadále čeká oblast justice a vnitra vč. zlepšení práce soudů a další odstraňování administrativních a byrokratických překážek. Otázkou zůstává pokrok v současné krizi.
V důsledku poklesu ekonomiky dojde velmi pravděpodobně k výraznému propouštění, zejména v hutnictví, ocelářském a těžebním průmyslu, navazujícím automobilovém průmyslu atd. Řádově se jedná o desetitisíce pracovníků.
V oblasti energetiky se vláda rozhodla nevytvořit jeden energetický státní holding, ale dvě velké energetické společnosti, které mají pohltit stávající dosud neprivatizované energetické podniky, včetně výrobních jednotek ROVINARI, TURCENI a zbývajících distribučních společností v rukou státu. Finální podoba obou (včetně jmen Electra a Hidroenergetica) byla schválena v lednu 2010. Do dubna 2011 však nebyly obě společnosti právně ustaveny.
Rumunská ekonomika je pod dohledem hodnotící mise MMF, SB a Evropské komise. Tato mise pravidelně navštěvuje Rumunsko a hodnotí RO ekonomiku a zda je skutečnost v souladu s plánovaným harmonogramem. Zatím poslední hodnotíci mise (červenec 2011) doporučila RO vládě dokončit privatizaci vybraných strategických státních podniků většinou z energetického sektoru a zaměřit se také na reformu zdravotnictví.
RO musí zvýšit absorpční schopnost EU fondů. Z tohoto důvodu bylo v září 2011 zřízeno nové Ministerstvo pro evropské záležitosti.
10.2. Trendy, vstup země do mezinárodních uskupení, přijetí nových zákonů, daní apod.
Jak bylo uvedeno v kapitole 5, k 1.5.2009 byla v Rumunsku zavedena minimální roční daň a k 1.7.2010 byla zvýšena základní sazba DPH z 19% na 24%. V době poslední aktualizace STI nedošlo ke změně sazeb z příjmu právnických osob.
10.3. Nové možnosti pro český export či jinou ekonomickou spolupráci s ČR
Viz. kapitola 7.
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- >> 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
