- 1.1. Oficiální název státu
- 1.2. Rozloha
- 1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
- 1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
- 1.5. Národnostní složení
- 1.6. Náboženské složení
- 1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
- 1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
- 1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
- 1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
- 1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
- 1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
- 1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
- 1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
- 1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
- 1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
- 1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- 1.18. Internetové informační zdroje
- 1.19. Adresy významných institucí
1.1. Oficiální název státu
Rumunsko (România)
1.2. Rozloha
238 391 km2 (13. místo v Evropě)
1.3. Počet obyvatel, hustota na km², podíl ekonomicky činného obyvatelstva
Počet 21,5 mil. (leden 2010), hustota 90 obyvatel na 1 km2
1.4. Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Počet obyvatel Rumunska pomalu klesá.
1.5. Národnostní složení
- 89,5 % Rumunů
- 6,6 % Maďarů
- 2,5 % Romů
- 0,3 % Němců
- 0,3 % Ukrajinců
- 0,2 % Turků
- po 0,1 % Srbů, Tatarů, Slováků
- 3 000 Čechů[1]
[1] Česká krajanská komunita (při posledním sčítání 3000, nyní odhadem 2000 osob) v rumunském Banátu se neustále zmenšuje hlavně kvůli pokračujícímu postupnému odchodu českých krajanů většinou do České republiky. Tento odchod způsobují zejména velmi náročné životní podmínky na relativně zaostalém horském venkově s nedostatkem pracovních příležitostí.
1.6. Náboženské složení
- 86,7 % obyvatel se hlásí k pravoslavnému
- 4,7 % k římsko-katolickému
- 3,2 % k reformovanému
- 0, 9 % k řecko-katolickému vyznání.
1.7. Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Rumunština.
Příslušníci menšin se mohou před soudy vyjadřovat ve svém mateřském jazyce. Na úrovni místní správy je v některých oblastech možné užívat i jazyky menšin (v praxi jde především o maďarštinu).
1.8. Administrativně správní členění země, hlavní město a další velká města
Republika (parlamentní systém, více stran, 2 komory parlamentu), 41 žup + hl.m.Bukurešť (6 obvodů – 1 912 718 obyvatel), další velká města – Konstanca (Constanţa), Temešvár (Timişoara), Jasy (Iaşi), Kluž (Cluj), Brašov (Braşov), Oradea, Arad, Craiova, Sibiu, Ploieşti.
1.9. Peněžní jednotka a její členění, používání jiných měn
1 Leu, množné číslo Lei (RON). 1.7. 2005 proběhla změna z tehdejšího ROL a byly škrtnuty čtyři nuly. Lze se však poměrně často ještě potkat s „počítáním v deseti a statisících“. Kurz RONu byl v říjnu 2011 tento: 1 EUR = 4,3 RON. Aktuální směnný kurz RONu je možné nalézt na stránkách Rumunské národní banky www.bnr.ro – v rubrice Cursul de Schimb, případně (vůči české koruně) na stránkách ČNB.
1.10. Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
Státní svátky v Rumunsku (volno) - dle zákona č. 75/1996
- 1. a 2. ledna
- první a druhý velikonoční den /pravoslavné Velikonoce jsou zpravidla později než katolické
- 1. května
- 1. prosince
- 25. a 26. prosince
Náboženské svátky (dny, kdy není volno, ale lidé spíš slaví, než pracují – není vhodná návštěva či služební cesta)
- 7. 01. (sv. Jan – Ion)
- 8. 03. – MDŽ
- 24. 04. (sv. Jiří – Gheorghe)
- 21. 05. (Konstantin a Helena)
- 15. 08. (sv. Marie)
- 6. 12. (sv. Mikuláše – Nicolae)
Obvyklá pracovní doba úředníků se pohybuje od 8:00–16:30 s pauzou na oběd (volat nebo jinak komunikovat je však jistější až po 9:00 a před 16:00) U firem není neobvyklá pracovní doba i po 18. hodině.
Prodejní doba se poslední dobou výrazně mění a má tendenci se prodlužovat. U kamenných a malých obchodů je ve městech otevřeno minimálně do 18:00, pouliční prodavači mívají podle počasí i déle. Některé supermarkety jsou přes týden otevřeny od 7 až do 22 hodin, včetně soboty, v neděli pak nejméně do 18:00 a nejsou výjimky, kdy je otevřeno až do půlnoci (například vánoce, velikonoce apod.) či non-stop. V neděli a o svátcích pak bývají otevřené převážně jen větší velkoobchody nebo hypermarkety s potravinami (např. velkoobchod METRO, SELGROS, CARREFOUR apod.) a čerpací stanice.
1.11. Místní zvyklosti důležité pro obchodní kontakty
Cizinec přijíždějící do země si musí především uvědomit, že Rumunsko je největší zemí regionu a hrdě se hlásí ke svým románským a dáckým kořenům.
Obchodní jednání
Obchodní jednání jako takové nevykazuje nějaké dramatické odlišnosti od tuzemských zaběhaných schémat, ale samozřejmě specifika tu jsou. Při sjednávání schůzky, se vyplatí (jak ve styku se státními úřady tak se soukromými firmami) písemná žádost o návštěvu a potvrzení (rovněž písemné). Písemné pozvání je dobré doplnit osobním telefonickým potvrzením. Osvědčuje se také připomenutí a potvrzení setkání emailem den, dva před termínem.Osvědčilo se, vyžádat si písemné shrnutí (klidně emailem) výsledků setkání. Problémem v obchodním styku v Rumunsku bývá pak i promptní plnění dohodnutých a odsouhlasených záležitostí. Doporučujeme obchodní partnery častěji urgovat (vhodná forma – emailem).V Rumunsku ocení zaslání oficiální pozvánky na kvalitním papíře a dostatečně reprezentativní prostor na dobré adrese. V rumunských podmínkách je velmi ceněna především nějaká forma občerstvení na konci nebo ke konci jednání. Rozhodně jsou vhodné i drobné dary typu Becherovky.
V dnešním Rumunsku již neplatí, že je potřeba dovézt víceméně cokoliv a za jakoukoliv cenu, případně co nejlevněji a bez ohledu na kvalitu. Tento trend je dnes již zcela jiný a vzhledem ke zvyšující se konkurenci a dostupnosti všeho, začíná získávat na významu poměr rozumná kvalita za rozumnou cenu. Obchodníci získávají rychle zkušenost i díky přicházejícím nadnárodním[1] společnostem.
Vlastní časový průběh schůzek bývá poměrně racionální a bez časových ztrát. Problém může být spíše s časem začátku schůzky jako takové. Může se stát, že dojde k mírnému posunutí setkání. Obvyklé časy zahájení schůzek bývají okolo 9. hodiny ranní. O proti středoevropským zvyklostem není nějaký výraznější rozdíl. Na druhou stranu není po francouzském způsobu ani neobvyklé jednání v pozdních večerních hodinách v restauraci při večeři či láhvi vína. V Rumunsku je zvykem organizovat program setkání, seminářů, konferencí na poslední chvíli. Není se tím třeba nervovat, vše se nakonec stihne.
Jako nepříliš vhodnou dobu jednání, z hlediska rozvržení v roce, lze označit dobu vánočních svátků a srpnových dovolených.
V průběhu obchodního jednání lze zmínit porovnání Rumunska a ČR s vazbou na nedávnou minulost, vylíčením návštěv partnera ČR a citací známých výrobků české provenience. Oceňuje se zde pochopitelně ponejvíce Plzeňské pivo, vozidla Škoda a broušené sklo a lustry, ale mnoho Rumunů zná i další tradiční české obory jako spotřební, strojírenství, textil, dřevozpracující, energetiku či chemii a téměř všichni velmi oceňují Prahu jako architektonický skvost. ČR je relativně velmi oblíbená, má zde stále dobrý zvuk a výrobky z ČR jsou v hierarchii kvality stavěny vysoko.
Specifická situace je ve službách, zejména pak v pohostinství a v ubytovacích službách. Tak jako i v jiných zemích, je vhodné trvat v restauraci na výběru jídla z menu a detailně si nechat rozepsat účtované položky. Číšníci většinou hovoří anglicky.
Taxi služby jsou cenově dostupnější, než je tomu v ČR. Výjimku tvoří letištní taxi. Pokud by se ceny oficiální taxi dopravy z letiště zdály předražené, lze si zavolat taxi z města nebo využít MHD (bus), který jezdí přímo z letiště do centra Bukurešti. Pokud cestujete automobilem a v Bukurešti se ztratíte, lze využít taxi jako naváděcího vozu a sledovat ho.Taxikář po dohodě jede před ním až do cílového místa a za tuto službu požaduje stejný obnos jako kdyby jel jako běžný zákazník.
Vyplatí se v každém případě vlastní pečlivá příprava obchodního případu či jednání, zejména po právní a obchodní stránce. Co se týče jednacího jazyka, je Rumunsko nadprůměrné ve znalosti[2] angličtiny a ve firmách věnujícím se mezinárodnímu obchodu se najde málokdo, kdo by neznal alespoň základy angličtiny. Tradičně jsou i dobré znalosti francouzštiny (hlavně u střední a starší generace a ve státní správě), není vzácná znalost němčiny, italštiny a ruštiny, případně dalších zejména románských jazyků. V Transylvánii je téměř všude možné se domluvit maďarsky. V okolí města Arad se „běžně“ dohovoříte česky nebo slovensky.
Základní rumunské fráze[3]: „buna ziua" – dobrý den, „buna seara" – dobrý večer, pozdravy, které lze používat i při rozloučení „la revedere" – nashledanou, „mulţumesc" (mulcumesk) nebo též „merci" (mersi) – děkuji, „va rog" – prosím vás, „bine aţi venit" (bine ac venit) – volně – buďte vítán(i). Zvládnutí těchto několika vět je bráno jako projev úcty a je velmi ceněn.
Samozřejmě pokud zástupce české firmy sám nebo ve spolupráci s někým je schopen jednat v rumunštině, je vše zpravidla mnohem rychlejší, srdečnější a otevřenější. Rumuni ocení kvalitní přípravu a pokud ne znalost rumunštiny, tak alespoň snahu o zvládnutí rumunštiny nebo jejích základů. Je dobré také před prvním jednáním získat alespoň základní znalosti o Rumunsku, kultuře, zvycích a silných stránkách země.
Důraz na etiketu je formálně stejný jako u nás.
K otázce pozorností a darů lze říct, že Rumuni rádi dary dávají i přijímají a určitě předpokládají a očekávají opětování, podobně v případě návštěvy. V každém případě by měl být dárek v obalu nebo alespoň v tašce zakrývající obsah.
Pracovní návyky, vztahy mezi lidmi
Jižanský charakter se samozřejmě projevuje jak v běžném, tak obchodním životě. Postoj k práci se v poslední době, pod tlakem hrozící nezaměstnanosti a ztráty sociálních jistot, určitě zlepšil. Hlavní problém Rumunska spočívá právě v podnikové kultuře, transparentnosti podnikatelského prostředí a stále přítomné korupci.
Podniková kultura všeobecně je silně hierarchická až kastovnická. Nadřízení a podřízení jsou jasně definováni a Rumuni důsledně vykonávají pouze ty práce, které jim byly přiděleny (většinou bez dalšího – většinou chybí vlastní iniciativa). Pokud se jedná o čistě rumunskou velkou či větší firmu (ne tedy nadnárodní), můžete být překvapeni překvapivě vysokým počtem řídících pracovníků v těchto společnostech, a to hierarchicky v mnoha úrovních.
Osobní a rodinné vztahy a doporučení zde hrají mimořádně důležitou roli a dá se říct, že bez dobrého rumunského kontaktu, ať již ve formě zástupce nebo partnera, má zahraniční firma velmi omezené možnosti expandovat na RO trhu.
Vztahy mezi lidmi, hodnoty a normy
Rumunská společnost se hlásí k tradičním rodinným a dalším hodnotám, ale přesto existuje značná rozdílnost mezi jednotlivými skupinami ve společnosti a jak již řečeno je zde i velká tendence ke kastování. Silnou roli má stále stát a státní aparát.
Význam času
Dochvilnost zde není vždy vnímána jako výraz úcty. V denním životě je minimálně čtvrthodinové zpoždění naprosto běžné, přičemž na vládní, státní a obchodní úrovni bývá čas dodržován. Je celkem běžné, že schůzky, společenské akce, konference a další podniky počítají s 15-30 minutovým zpožděním začátku. Doporučuje se tedy chodit včas, ale není rozhodně potřeba chodit dříve. Průběh schůzek bývá poměrně racionální.
Určitým problémem v Rumunsku stále je, že spousta akcí a schůzek je naplánována jaksi anonymně, bez jakékoliv koordinace a účastníci se o nich dozvědí až na poslední chvíli (kolikrát i ten samý den!).
Verbální a neverbální komunikace
Obyčejní Rumuni sice jsou svým naturelem v zásadě přímí. Někdy je těžké zjistit, co si skutečně Rumun myslí. Ve všeobecné komunikaci mlčení rozhodně neznamená souhlas. Je běžné, že konverzace, zejména na ulici, je hlasitá, plná teatrálních gest a emocí.
Zvláštností bývaly tři druhy oslovování, kdy kromě vykání a tykání existoval ještě mezistupeň, ale při obchodních jednáních v drtivé většině převažuje vykání. Oslovování křestními jmény spojené s vykáním není neobvyklé a je výrazem bližšího vztahu a respektu.
Pro společenskou konverzaci se hodí zejména tato témata: Rumunsko a vztahy s ČR všeobecně (Rumunsku je významná část jihovýchodní Evropy), krásy rumunské přírody a v mnoha případech může konverzace sklouznout do politické či sportovní oblasti. Rumuni jsou hodně hrdí (kromě tradičních fotbalistů) na své gymnasty a gymnastky a považují je za nejlepší na světě. Rumuni velmi rádi ve volných chvílích vyjíždějí kousek za město nebo do parků a s rodinami a přáteli grilují a popíjejí.
Interpersonálmí vzdálenosti, oblékání a vzhled
Při jednání nejsou ohledně fyzického kontaktu či odstupu nějaké významnější rozdíly oproti středoevropským normám. Setkání začíná podáním ruky, přátelé se líbají na tvář. Podání ruky se řídí standardními pravidly etikety. Vzdálenosti mezi jednajícími stranami jsou rovněž obvyklé a zasedací pořádky se řídí taktéž podle zaběhlých norem. Rumuni jsou většinou ve společnosti velmi zdvořilí.
Oblečení mužů při jednáních představuje téměř výhradně oblek (převážně tmavších a tlumených barev) s košilí a kravatou (motýlek zcela minimálně). Košile v létě může být krátká, ale u večerních společenských podniků je nutné rukáv prodloužit.
Ženy se oblékají podle módy a je možno spatřit kostýmy, šaty, komplety a i minisukni. Oblíbená je černá, často je k vidění červená a další živé barvy. Rumunky o vzhled a životosprávu velmi dbají.
Jídlo a stolování
Při kratších jednáních, která trvají do 3 hodin není výjimkou, že dostanete pouze kávu, ale u delších a tématických akcí bývají Rumuni velmi pohostinní. Často se pořádají pracovní snídaně nebo obědy, a to často přímo v jednací místnosti, nejčastěji formou švédských stolů.
Typická rumunská jídla: Teplá jídla: „mici“ (miči = zhruba varianta čevabčiči), „sarmale“ (mleté maso ve vinném nebo zelném listu), „mamaliga“ (polenta neboli kukuřičná kaše), „gratar“ (grilované maso nebo klobásy) a občas bývají ryby. Ze studených pokrmů to jsou pak zelenina a saláty, nakrájené salámy a sýry, jednohubky a ovoce.
Jak již bylo naznačeno v oddíle o vztazích, Rumuni se velmi rádi druží, zvou své partnery k sobě domů a oslavují s nimi ve volné přírodě své úspěchy. Osobní pozvání je potřeba v každém případě opětovat.
Víra, kriminalita, doporučení pro cestování
Rumunsko je zemí s velmi silnou tradicí pravoslavné víry (ortodoxní rumunská církev) a příslušníků římsko a řecko-katolické církve, protestantských církví, židů a muslimů je zde menšina. Velmi silně se zde slaví všechny náboženské svátky, zejména pak Vánoce i Velikonoce, se všemi pravoslavnými odlišnostmi (např. Vánoce jsou vlastně od 25.12., Velikonoce většinou v odlišném týdnu apod.).
Cestování osobními vozidly vyžaduje v Rumunsku zvýšenou pozornost, zejména ve večerních a nočních hodinách. Většina silničních komunikací (těsných, ale slušně značených) je v rumunských obcích často jedinou - a bohužel i v osídlených místech zřídka kdy osvětlenou - komunikací, takže se po ní pohybují (špatně viditelní nebo bez osvětlení), chodci, cyklisté, koňské povozy a neustále přebíhající psi.
Kriminalita v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality nejen v České republice, ale ani v okolních zemích. Co se týče nedovolené výroby a dovozu psychotropních látek a jedů jsou zákony v Rumunsku velmi tvrdé a funguje dobře represe, ale i v Rumunsku byl zaznamenán nárůst trestných činů týkajících se pašování drog, na kterých se stále více podílejí Rumuni. Rovněž policejní orgány potvrdily, že Rumunsko se stává jejich cílovou zemí. Proti drogovým dealerům a konzumentům drog se postupuje neobyčejně tvrdě (stejně jako proti pedofilům a organizátorům dětské a jiné prostituce). Upozorňujeme v této souvislosti zejména na mnohem tvrdší a odlišný výklad konzumace a přechovávání drog oproti zvyklostem v ČR. I za konzumaci, přechovávání a dovezení drogy jen pro svou potřebu mohou nastat značné komplikace (i mnoho let ve vězení).
[1] Seznam nadnárodních společností v Rumunsku: http://www.fic.ro/membri/all.html
[2] Tato skutečnost může být dána tím, že v Rumunsku neexistuje dabing a většina filmů je v původním znění s titulky. Proto většina populace rozumí anglicky (v obchodech, na ulici).
[3]Pro ty, kteří chtějí proniknout hlouběji do tajů rumunského jazyka, lze doporučit např. učebnici Rumunština pro samouky nebo nedávno vydanou Rumunštinu do batohu.
1.12. Podmínky využívání místní zdravotní péče českými občany a občany EU
Od 1. 1. 2007 je občanům EU v Rumunsku poskytována neodkladná péče na základě evropské karty zdravotního pojištění (EHIC - European Health Insurance Card), kterou vydává pojišťovna ve státě bydliště (nebo zaměstnání). Nicméně je třeba vědět, že tato peče se vztahuje pouze na akutní zdravotní problémy a nepokrývá např. převod do nemocnice v ČR, resp. převoz ostatků. Náklady se pak mohou vyšplhat velmi vysoko. Lze proto vřele doporučit před cestou do Rumunska uzavření cestovního připojištění. Bližší informace k systému uhrad zdravotní péče naleznete na stránce Centra mezistátních úhrad v Praze / www.cmu.cz /
Vzhledem k tomu, že se výše uvedené pojištění pokrývá pouze poskytnutí nezbytné lékařské pomoci, nikoliv však např. repatriaci do ČR, doporučujeme uzavřít před cestou do Rumunska komerční zdravotní připojištění i pro tyto účely.
V případě dlouhodobých pobytů by měli občané ČR požádat svoji českou pojišťovnu o vydání formuláře E 106, který dává nárok na plnou zdravotní péči, příp. E 112 – souhlas pojišťovny s plánovaným lékařským zákrokem v zahraničí. Další variantou je i odhlášení ze zdravotnického systému v ČR a registrace v systému rumunském u CNAS /Národní zdravotní pojišťovna/.
Seznam hlavních státních klinik v Bukurešti:
Spitalul Clinic de Urgenta Floreasca
Calea Floreasca nr . 8, Sector 1, Bucureşti
Tel.: 021.599.23.00, 021.599.23.08
http://www.urgentafloreasca.ro/
Spitalul Universitar de Urgenţa Bucureşti
Splaiul Independenţei Nr.169 , Sector 5, Bucureşti
Tel.: 021.318.05.19, 021.318.05.20, 021.318.05.21
http://www.suub.ro/
Spitalul Colţea
B-dul I.C.Bratianu nr. 1, Sector 3, Bucuresti
tel: 021.387.41.00
fax: 021.387.41.01
http://www.coltea.ro/
Spitalul Clinic Colentina
Şos. Stefan cel Mare nr. 19-21, Sector 2, Bucureşti
Tel.: 021.317.32.45, 021.316.73.20, 021.318.06.62
http://www.spitalul-colentina.ro/
Spitalul Clinic de Urgenţă pentru Copii „Grigore Alexandrescu” (Dětská nemocnice)
Bd. lancu de Hunedoara nr. 30-32, Sector 1, Bucureşti
Tel.: 021.316.93.66, 021.316.52.83, 0788.156.841
http://spitaluldecopii.ro/
Spitalul Clinic de Urgenţă pentru Copii „Marie Sklodowska Curie“ (Dětská nemocnice)
Bd. Constantin Brâncoveanu nr. 20, Sector 4, Bucureşti
Tel. 021.460.42.60, 021.4603026¨
http://www.mscurie.ro/meniu_content.php
V Rumunsku je třeba počítat s poněkud nižší úrovní lékařské péče než v ČR, zejména v zařízeních mimo Bukurešť. Je možné využít i služeb soukromých klinik, kde jsou podmínky o poznání lepší (ceny vyšší než u smluvních lékařů). V případě komerčního připojištění však pojišťovny většinou tyto náklady hradí, je to ale nutné předem konzultovat s českou pojišťovnou.
Seznam hlavním privátních klinik v Bukurešti:
Arcadia Hospital, Medsana Bucharest Medical Center, Centrul Medical Romar, Delta Hospital, Euromaterna, Euromedic Romania, Graf Medical, Helpnet, Medicover, Medlife, Sanador, Regia Maria, Sensiblu.
Další kliniky v Rumunsku[1]:
Bukurešť:
Bio-Medica North Medical Center, Frasari Street nr. 1-3,Bucharest, Romania, Tel: + 40 21 267 42 25, Fax: + 40 21 267 42 30,Web: http://www.bio-medica.ro/
Bio-Medica Prestige Medical Center, Tel: + 40 21 311 77 93, Address: Calea Floreasca Street nr. 111-113, Sector 1, Bucharest, Romania, Fax: + 40 21 311 77 98 , Web: http://www.bio-medica.ro/
Bioderm Medical Center
42 Mihai Eminescu Street, Sector 1, Bucharest, Romania
Tel: + 40 1 211 96 74, Fax: + 40 1 211 71 36
Web: http://bio-medica.ro/index.php?option=com_content&task=blogcategory&id=24&Itemid=65
Clinica Dentara Omadent, Address: Str. Povernei nr. 14, Bucharest, Sector 1, Romania
Tel: 021. 311. 68 .31, Web: http://www.omadent.ro/
ICC American Medical Center S.A., Address: 70 Dragos Voda Street, Bucharest, Sector 2, Romania, Tel: + 40 1 210 2706, + 40 1 210 0564, Fax: + 40 1 210 4923
Medicover Pediatrics Cloníc, Address: Calea Plevnei nr. 96, Sector 1, Bucharest, Romania,
Fax: + 40 31 310 4022, Tel: + 40 21 310 1599, + 40 21 310 4410, Web: http://www.medicover.ro/,
http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm
Medicover Pipera Bucuresti, Address: 6A Dimitrie Pompei Bd., 2nd Sector, Bucharest, Romania, Tel: + 40 21 232 8530, + 40 21 310 1599, Web: http://www.medicover.ro/,
http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm
Medicover Unirii Bucuresti, Address: 64-66 Marasesti Bd., Sector 4, Bucharest, Romania,
Fax: + 40 21 335 3940, Web: http://www.medicover.ro/,
http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm
Medicover Victoriei Bucuresti, Address: Street Grigore Alexandrescu nr. 16-20,
Sector 1, Bucharest, Romania, Tel: + 40 21 310 1688, + 40 21 310 1599,
Fax: + 40 21 310 1741,
Web: http://www.medicover.ro/,
http://www.medicover.ro/289,CLINICILE-MEDICOVER.htm
Medlife Hyper Cloníc, Calea Grivitei, nr 365, Sector 1, Bucharest, Romania
Tel: + 40 21 209 4030, + 40 21 209 4040, Fax: + 40 21 209 4050, Web: https://www.medlife.ro/
https://www.medlife.ro/contact/
SOS Medical - Lifestyle Health Centre, Address: No. 1 Ioan Voda Caragea Street,
Sector 1, Bucharest, 010536, Romania, Tel: + 40 21 212 13 43, Fax: + 40 21 212 14 59,
Web: http://www.sosmedical.ro/sosmedical/ro/#
Spitalul Euroclinic, Address: Calea Foreasca nr. 14A, Sector 1, Bucharest, Romania,
Tel: + 40 21 200 6841, + 40 21 200 6800, Fax: + 40 21 231 3525, Web: http://reginamaria.ro/ro/spitale/info/despre-spitalul-euroclinic
Unirea Medical Center, Address: 57 Unirii Blvd, Block E4, Tronson 1, Parter
Bucharest, Sector 3, Romania , Tel: + 40 1 336 1696, + 40 1 327 1188,
Fax: + 40 1 336 8792, Web: http://www.reginamaria.ro/, http://www.reginamaria.ro/ro/clinica, http://www.reginamaria.ro/ro/spitale.
Village Medical Cloníc, Address: French Village, PO Box 25-9,
119 Soseaua Nordului, Bucharest, Sector 1, Romania, Tel: + 40 1 232 35 80,
Fax: + 40 1 232 35 80, Web: http://www.villagemedical.ro/.
Město - Iasi:
Medicover Iasi
10 Closca Street, bl. B2, mezanine, Iasi, Romania
Tel: + 40 232 219 977 + 40 232 219 977, Fax: + 40 232 219 980
Město - Kluž (Cluj):
Medicover Cluj, Street Bilascu (Republicii) nr. 75, Cluj, Romania, Tel: + 40 264 414 545
Fax: + 40 264 431 703, Web: http://www.medicover.ro/
Město – Konstanta (Constanta):
Iowemed Medical Center, I.C. Bratianu Street 2-4, Constanza, Romania,
Tel: + 40 241 587 676, Fax: + 40 241 559 962
Medicover Constanta, Street Alexandru Lapusneanu nr. 70, Constanza, Romania,
Tel: + 40 241 661 602, Fax: + 40 064 430 452, Web: http://www.medicover.ro/
Město - Focsani:
Medicover Focsani, Bd. Bucuresti nr. 12, Focsani, Romania, Tel: + 40 237 206 944
Fax: + 40 237 206 710, Web: http://www.medicover.ro/
Město - Focsani:
Centrul Medical Bio-Medica Nord, Address: Sos. Pipera - Tunari nr. 44, Ilfov, Romania,
Tel: + 4021 267 4225 28, Fax: + 4021 267 42 30
Město – Temešvár (Timisoara):
Medicover Timisoara, Address: 30 Martir Cernaianu Street, Timisoara, Romania, Tel: + 40 256 442 217, Fax: + 40 256 442 227, Web: http://www.medicover.ro/
1.13. Víza, poplatky, specifické podmínky cestování do teritoria
Všeobecné informace
a) vstup na území Rumunska
Doklady
Občané ČR mohou do Rumunska přicestovat s platným cestovním pasem či platným občanským průkazem. Pro rodinné příslušníky občanů ČR, resp. EU platí stejné podmínky vstupu, pouze pokud je rodinný příslušník občanem třetí země, pro níž platí vízová povinnost, musí požádat na příslušném zastupitelském úřadě Rumunska o rumunské vstupní vízum. V případě, že je rodinný příslušník držitelem platného pobytového povolení pro jiný členský stát EU, vstupní vízum nepotřebuje.
Režim vstupu
Rumunsko se od 1. ledna 2007 stalo členskou zemí EU, z čehož vyplývají i důležité změny pro občany ČR, kteří se v Rumunsku zdržují krátkodobě i dlouhodobě.
Pokud občan EU hodlá na území Rumunska pobývat maximálně 3 měsíce, není nutné vyřizovat žádné další formality.
V případě, že se občan EU chce na území Rumunska zdržet déle než 3 měsíce, musí se do 90 dnů od vstupu přihlásit na nejbližším útvaru cizinecké policie a zároveň splnit jednu z následujících podmínek účelu pobytu: zaměstnání, nebo samostatná výdělečná činnost, finanční nezávislost a zdravotní pojištění, studium, sloučení rodiny. Na základě níže předložených dokladů bude občanům EU vydáno ještě týž den tzv. potvrzení o registraci. Stejně tomu bude i u rodinných příslušníků-občanů EU. Rodinným příslušníkům, kteří nejsou občany EU bude vydáno pouze potvrzení s platností do doby vydání pobytové karty. Lhůta k jejímu vydání činí 90 dnů.
Doklady potřebné pro jednotlivé účely pobytu:
Zaměstnání
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– pracovní smlouva v originálu a kopii, nebo prohlášení zaměstnavatele
– Print Screen "z obecného seznamu zaměstnanců“ (část, kde najdete údaje opracovní smlouvě s razítkem a podpisem zaměstnavatele
https://reges.inspectiamuncii.ro/Cont/Autentificare?ReturnUrl=%2fPreluariRegistre
– doklad o zaplacení poplatku
Samostatná výdělečná činnost
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– povolení k výkonu činnosti /živnostenský list/
– doklad o zaplacení poplatku
Pobyt na základě dostatečných finančních prostředků
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu, potvrzení o přiznání důchodu apod./
– doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/
– doklad o zaplacení poplatku
Studium
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– doklad o studiu v akreditované instituci,
– doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu apod./, příp. čestné prohlášení
– doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/
– doklad o zaplacení poplatku
Sloučení rodiny
– vyplněná žádost,
– platný cestovní doklad, nebo občanský průkaz v originálu i kopii,
– matriční doklad potvrzující stupeň příbuznosti /rodný list, oddací list apod./
– kopie potvrzení o registraci občana EU, s nímž žadatel žije ve společné domácnosti
– doklad o finančních prostředcích ve výši rumunského životního minima /výpis z bankovního účtu apod./
– doklad o zdravotním pojištění /buď v rumunském zdravotním systému, nebo v jiném členském státu EU – karta evropského zdravotního pojištění/
– doklad o zaplacení poplatku
Poplatky za vydání registračního potvrzení jsou: 2,- RON - platí se odděleně na účet č. 21340202 v CEC, případně se předloží kolek stejné hodnoty.
Poplatky za vydání pobytové karty jsou: 7,- RON /cena karty/, platí se na účet č. 20330108 + 4,-RON - platí se odděleně na účet č. 21340202 v CEC, případně se předloží kolek stejné hodnoty.
V případě, že občan EU či jeho rodinný příslušníci pobývají na území Rumunska nepřetržitě nejméně 5 let /zákon stanovuje výjimky z této doby a definuje nepřetržitost/, mají právo získat trvalý pobyt. O vydání karty trvalého pobytu je potřeba požádat cizineckou policii, jež kartu na základě žádosti vydá do 30 dnů, resp. 90 dnů u rodinných příslušníků, kteří nejsou občany EU.
Místem, kde se občané EU a jejich rodinní příslušníci musí k pobytu přihlásit, resp. požádat o vydání registračního potvrzení, je tzv. OFICIUL ROMÂN PENTRU IMIGRĂRI /cizinecká policie/. V Bukurešti sídlí na adrese: str. Nicolae Iorga 23, sector 1. Mimo Bukurešť jsou sídla cizinecké policie ve všech župních městech. Kontakty na jednotlivé úřadovny viz např. http://www.util21.ro/institutii/autoritati-pentru-straini-din-Romania.htm
Další informace lze najít na webových stránkách Romanian Immigration Office http://ori.mai.gov.ro/home/index/en, které jsou v angličtině.
Aktuální podmínky týkající se vstupu a pobytu na území Rumunska doporučujeme před odjezdem do zahraničí ověřit na zastupitelském úřadu Rumunska http://praga.mae.ro , který je k tomu plně kompetentní.
b) celní předpisy
Od 18. 6. 2006 platí nový celní zákon č. 86 a jeho příslušné správní ujednání uvádějící rumunské celní normy do souladu s unijním acquis. Informace lze najít na webových stranách celní správy www.customs.ro .
c) bezpečnost
Upozorňujeme na větší množství volně se pohybujících psů jak ve městech, tak i mimo ně. I když většinou nejsou nijak agresivní, je třeba zachovávat opatrnost.
Ročně je zaznamenáno několik stovek případů pokousání psy.
Při průjezdu rumunským územím zásadně nedoporučujeme parkovat nebo přespávat v autech na neosvětlených, neoznačených parkovištích mimo města apod. Zásadně neměnit peníze mimo oficiální směnárny nebo banky. Nenosit u sebe větší hotovost. Nestopovat. Mimořádnou pozornost věnovat osobním dokladům.
Rovněž upozorňujeme na to, že cizinci jsou v Rumunsku většinou snadno rozpoznatelní a mohou se stát "terčem" různých nekalých činností a praktik (pouliční krádeže, žebrání, nabízení prostituce, zastavování aut falešnými policejními hlídkami).
Obecně lze ale říci, že míra kriminality v Rumunsku nepřevyšuje míru kriminality v ČR. Pro české turisty je nejdůležitější vyvarovat se takových situací, při nichž by mohlo dojít k výše uvedeným trestným činnostem.
d) služby, ceny potravin a služeb, ceny jednotlivých druhů pohonných hmot
Cena pohonných hmot - aktuálně na www.gazonline.ro (benzina = benzín, motorina = nafta)
1 l benzinu Natural 95 - cca 5,6 RON, 1 l nafty - cca 5,6 RON.
Ceny základních potravin (v RON)
Cena jednolůžkového pokoje v hotelu střední kategorie činí kolem 50 -100 EUR.
Pozn.1: 1RON=1LEI a 1EUR = 4,3 LEI (říjen 2011).
Pozn.2: Ceny zboží jsou v Rumunsku víceméně srovnatelné s cenami v ČR, nicméně za dražší můžeme považovat ceny potravin, zejména těch základních (mléko, sýry, jogurty, …) a také ceny služeb (ubytování, pohostinství, restaurace, kadeřnictví, holičství apod.) a služby obecně – moderování, poradenství. V roce 2010 došlo k prudkému navýšení sazby DPH na 24%. Toto ve spojitosti s postupným zdražením pohonných hmot (pro srovnání v prosinci 2008 stál 1l benzinu Natural 95 2,75 RON v únoru 2009 stál 1l benzinu Natural 95 3,25 RON) se samozřejmě projevuje plošným růstem cenové hladiny.
Informace pro řidiče
a) všeobecné
Při cestě motorovým vozidlem je vyžadována zelená karta, platný řidičský průkaz a technický průkaz. Řidiči vozidel musí mít doklady opravňující je k řízení vozidla (zejména u vozidel získaných na leasing nebo zapůjčených). Na rumunských veřejných komunikacích se jezdí po pravé straně vozovky, povolená rychlost ve městě je max. 50 km/hod., 90 km/hod. mimo město, respektive 100/km/hod. na evropských silnicích a 130 km/hod. na dálnici. Používání bezpečnostních pásů je povinné. Specifickým rysem je velmi špatný stav silnic, i když na mnoha hlavních tazích došlo v poslední době k výraznému zlepšení. Na silnici je třeba počítat s přítomností chodců, cyklistů a zejména v noci zvláště nebezpečných neosvětlených povozů. Doporučujeme omezit jízdu v noci na minimum a naplánovat si mnohem větší časovou rezervu.
Při tranzitu Bukureští doporučujeme projet město centrem a vyhnout se silničnímu obchvatu. Zde je vozovka mnohdy ve špatném až nesjízdném stavu a některá místa jsou pro řidiče nebezpečná.
Od prosince 2006 platí nový zákon o silniční dopravě, který poměrně zpřísnil pravidla a umožňuje policii kromě udělování pokut také odebírat řidičské průkazy, a to na různě dlouhou dobu. Takový ŘP je posléze zaslán velvyslanectví, které ho postupuje Ministerstvu dopravy ČR a to pak úřad, který ŘP vydal. Řidič je tedy na dlouhou dobu v situaci, kdy nemůže kromě nejnutnějšího vycestování z Rumunska vůz řídit.
b) Podmínky pro provoz motorových vozidel podle vyjádření Národní správy silnic a cest /www.andnet.ro/
Podle příkazu ministra dopravy č. 598/18.X.1999 ve sbírce zákonů č. 25/24.01.2000, zabezpečuje AND ve spolupráci s Pohraniční policií specifickou kontrolu vybraných motorových vozidel, včetně vybírání souvisejících poplatků a vydávání příslušných dokumentů. AND kontroluje všechna vozidla o maximální výsledné hmotnosti nad 3,5 tuny, pokud jde o přepravu zboží, a mající nad 9 míst k sezení (včetně řidiče), pokud jde o přepravu osob. Sazby AND jsou zveřejňovány na www.andnet.ro.
Poplatky za nadváhu při jízdě po komunikacích nižší kategorie (župní, obecní) mohou vybírat též příslušné orgány místní správy. Výši a způsob vybírání těchto poplatků si tyto orgány stanovují samy a příslušné informace lze získat jen od nich.
Osobní auta nejsou kontrolována AND, ale pouze Generálním ředitelstvím celnic a Pohraniční policií.
c) Omezení pro řidiče kamiónů
Podle nařízení rumunské vlády je omezena silniční doprava na některých úsecích silnic pro nákladní vozidla nad 7,5 tuny /nevztahuje se na osobní dopravu/ o sobotách, nedělích a svátcích /od 6 do 22 hod./. Svátky jsou v Rumunsku tyto: 1. a 2. ledna, první a druhý den Velikonoc /jde o pohyblivý svátek podle pravoslavného kalendáře, zpravidla se slaví později než u nás/, 1. května, 1. prosince, první a druhý den Vánoc /tzn. 25. a 26. prosince/.
Z uvedeného nařízení jsou vyňata vozidla převážející živá zvířata, zboží podléhající zkáze, maso a masné výrobky, mléko a mléčné výrobky, vejce, ryby, pečivo a převozy zesnulých.
Porušení nařízení se trestá pokutami ve výši od 2 000 do 4 000 RON.
d) Rovinieta[1]
Od roku 2004 je v Rumunsku vybírán poplatek za používání silnic /tzv. rovinieta- / i za osobní automobily. Silniční známku je možné zakoupit bezprostředně na hranici, na poštách a u čerpacích stanic. V případě, že si řidič zapomene rovinietu koupit, lze při výjezdu z Rumunska či při policejní kontrole očekávat poměrně vysokou pokutu.
Informace o dalších cenách na www.andnet.ro, www.untrr.ro, http://www.cnadnr.ro.
Přehled cen za rovinětu:
| 1 den | 7 dnů | 1 měsíc | 3 měsíce | 1 rok | |
| Osobní vozy | - | 3 eur | 7 eur | 13 eur | 28 eur |
| Dodávky do 3,5t | - | 6 eur | 16 eur | 36 eur | 96 eur |
| Dodávky 3,5t-7,5t | 4 eur | 20 eur | 52 eur | 120 eur | 320 eur |
| Mikrobusy pro dopravu 9-23osob, včetně řidiče | 4 eur | 20 eur | 52 eur | 120 eur | 320 eur |
| Kamiony 7,5t-12t | 7 eur | 35 eur | 91 eur | 210 eur | 560 eur |
| Mikrobusy pro dopravu více než 23 osob, včetně řidiče | 7 eur | 35 eur | 91 eur | 210 eur | 560 eur |
| Kamiony 12t (max. 3 nápravy) | 9 eur | 45 eur | 117 eur | 270 eur | 720 eur |
| Kamiony více než 12t (min. 4 nápravy) | 11 eur | 55 eur | 143 eur | 374 eur | 1210 eur |
Zdroj: :http://www.cnadnr.ro/pagina.php?idg=52
Distribuční místa „roviněty“:
Viz. http://www.cnadnr.ro/pagina.php?idg=53 nebo http://www.cnadnr.ro/pagina.php?idg=52:
· Rumunská pošta - CN POSTA ROAMANA – 481 prodejních míst;
· čerpací stanice společnosti SC OMV PETROM MARKETING SRL – 547 prodejních míst;
· čerpací stanice společnosti SC ROMPETROL DOWNSTREAM SRL – 130 prodejních míst;
· čerpací stanice společnosti SC MOL ROMANIA PETROLEUM PRODUCTS SRL – 129 prodejních míst;
· Rumunský auto klub - Automobil Clubul Roman (www.acr.ro) – 30 prodejních míst;
· firma SC SPEEDY DRIVER SRL - 16 prodejních míst;
· regionální pobočky Unie dopravců – UNTRR (http://www.untrr.ro/) – 14 prodejních míst;
· firma SC SCALA ASSISTANCE SRL – 13 prodejních míst;
· firma SC MEDINA TRANS SPEDITION SRL – 6 prodejních míst;
· firma SC CARISIMA SRL – 2 prodejních míst;
· firma SC PASAJ SRL – 1 prodejní místo
· Sídlo Národní společnosti cest a dálnic CNADNR:
- ACI
- SDN
- DRDP
e) Mýtné na mostech
Na mostech přes Dunaj je vybíráno mýtné.
Např. přes most Giurgiu-Ruse ( na silnici E70/E85 rumunsko-bulharská hranice) se platí:
- osobní auta (max. 9 míst), nákladní vozidla do 3,5 t 6 EUR
- minibusy (10-23 míst), nákladní vozidla od 3,5 t do 7,5 t 12 EUR
- nákladní vozidla od 7,5 t do 12 t 18 EUR
- busy (více než 23 osob), nákladní vozidla nad 12 t (3 osy) 25EUR
- nákladní vozidla nad 12 t (čtyři osy) 37 EUR
Další informace ohledně mýtného a najdete na webových stránkách Národního svazu silničních přepravců v Rumunsku http://www.untrr.ro/ a na stranách Národní správy silnic a cest v Rumunsku www.andnet.ro.
1.14. Oblasti se zvýšeným rizikem pro cizince – vhodnost návštěvy s ohledem na politickou či jinou situaci v zemi
V Rumunsku nejsou momentálně žádné oblasti se zvýšeným rizikem v důsledku politické či jiné napjaté situace.
1.15. Kontakty na zastupitelské úřady ČR v teritoriu (včetně generálních či honorárních konzulátů) – popis spojení z letiště a z centra města
Velvyslanectví České republiky (teritoriální působnost: Rumunsko)
Ambasada Republicii Cehe
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
030045 Bukurešť
tel.: (0040) 21 303 92 30, 21 303 92 31,
fax: (0040) 21 312 25 39
E-mail: bucharest@embassy.mzv.cz
Web: www.mzv.cz/bucharest
Obchodní úsek - tel.: (0040) 21 303 92 93, 21 303 92 43; fax: (0040) 21 313 89 80
Email: commerce_bucharest@mzv.cz
Web: www.businessinfo.cz/cz/rubrika/rumunsko/1000686/ ; www.export.cz
Konzulární úsek - tel.: (0040) 21 303 92 32, 21 303 92 85
Pozn.: Voláte-li např. ze svého českého mobilního telefonu v Rumunsku, je třeba před všechna telefonní čísla přidat nulu. Číslo velvyslanectví tedy bude 021 303 92 30
Honorární konzulát ČR v Temešváru (Timisoara)
Vedoucí úřadu : Ştefan Moţec, honorární konzul
Remus 7A, apt. 2-3, 300 194 Timişoara, Romania
Telefon : 0040 356 179 038 Fax : 0040 356 179 039
E-mail : Timisoara@honorary.mzv.cz
Provozní hodiny úřadu : úterý a čtvrtek 14.00-16.00
Pohotovostní telefon pouze pro případy nouze českých občanů (mimo úřední hodiny): 0040 726 121 219.
Popis cesty z letiště
Budova ZÚ se nachází přímo v centru města. S úřadem bezprostředně sousedí známý kostelík „Biserică Rusă“, naproti je budova banky BCR, poblíž sídlo Rumunské národní banky (BNR). Jako další orientační body slouží náměstí „Piaţă Universităţii“ (Universitní náměstí), hotel Intercontinental, Národní divadlo a stanice metra „Universitaţii“.
Z letiště Henri Coandă (dříve „Otopeni“) se jede neustále směrem do centra. Letiště zůstává po levé straně, projede se ulicí „Şoseaua Bucureşti-Ploieşti“ nejprve celá čtvrť „Otopeni“ (orientační body – na začátku je po pravé straně obchod Metro, po levé straně čerpací stanice Agip) a čtvrť Baneasă (po pravé straně obchod Selgros, po levé letiště Băneasa). „Şoseaua Bucureşti-Ploieşti“ zde plynule přechází v ulici „Şoseaua P.D. Kiseleff“. Dále se pokračuje ulicí „Şoseaua P.D. Kiseleff“ přes náměstí Piaţa Presei Libere (=Náměstí svobodného tisku, úplně vpravo se míjí zmenšenina Lomonosovy university, následně pak výstavnický komplex Romexpo) směrem k náměstí „Piaţa Arcul de Triumf“ (=zmenšenina Vítězného oblouku) až se dojede na obrovské náměstí Piaţa Victoriei.
Odtud se po projetí náměstí pokračuje šikmo vlevo třemi po sobě následujícími bulváry „B-dul Lascar Catargiu“, „B-dul Gheorghe Magheru“ (přes náměstí Piaţa Romana = Římské náměstí) a „B-dul Bălcescu“ až se dojede na zmíněné Universitní náměstí (po levě straně se nachází hotel Intercontinental a Národní divadlo) s kruhovým objezdem s hodinami (které měří zbývající dny do vstupu Rumunska do EU).
Kruhový objezd se projede rovně (směr Piaţă Unirii) a hned při první možnosti zahnout doprava se vjede do ulice Ion Ghica. Zde po levé straně, po zhruba 100 m, se nachází zmíněný kostelíček a hned za ním budova úřadu.
Poznámka: Cena taxíku byla k 1. 4. 2010 zhruba v rozmezí 1,3 - 2 RON/km. Je třeba se však se dopředu podívat na cenu za kilometr uvedenou na dveřích taxi, některé taxislužby mají i dvojnásobně vyšší sazbu. Při cestě z letiště je třeba dát si pozor na taxikáře a nejlépe se dopředu ujistit o ceně. Problémům lze předejít objednáním taxi na letišti (např. FLY TAXI).
1.16. Kontakty na zastoupení ostatních českých institucí (Česká centra, CzechTrade, CzechInvest, CzechTourism)
České centrum
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
tel. 0040 21 303 92 91, 303 92 84
fax: 0040 21 312 25 37
E-mail: ccbucuresti@czech.cz
CzechTrade
Strada Ion Ghica 11, Sector 3
Bukurešť
Tel. : 0040 21 316 28 98
fax : 0040 21 312 69 80
www.czechtrade.ro
e-mail: bucuresti@czechtrade.cz
1.17. Praktická telefonní čísla v teritoriu (záchranka, dopravní policie, požárníci, infolinky apod.)
- Jednotná nouzová linka 112
- Pohotovost (Spitalul de Urgenta, Calea Floreasca č.8) 962
- Záchranná služba 961
- Požárníci 981
- Policie 955
- Taxi 9531, 9461
- Vlakový jízdní řád 9521 www.cfr.ro
- Informace 931
1.18. Internetové informační zdroje
www.gov.ro(server vlády, kde jsou hlavní odkazy na ministerstva)
www.onrc.ro(obchodní rejstřík)
vyhledavače
Vláda a vládní servery, ministerstva, celní orgány atd.
www.gov.ro – Úřad vlády
www.gov.ro/ministere__c16l1p1.html - seznam a odkazy na ministerstva
Ministerstva
Ministerstvo zahraničních věcí – www.mae.ro
Ministerstvo veřejných financí – www.mfinante.gov.ro
Ministerstvo ekonomiky, obchodu a podnikatelského prostředí - www.minind.ro
Ministerstvo spravedlnosti – www.just.ro
Ministerstvo národní obrany – www.mapn.gov.ro
Ministerstvo vnitra a reformy státní správy – www.mai.gov.ro
Ministerstvo práce, rodiny a sociální ochrany – www.mmuncii.ro
Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova – www.madr.ro
Ministerstvo dopravy – www.mt.ro
Ministerstvo vzdělání, výzkumu a mládeže – www.edu.ro
Ministerstvo kultury a víry - www.cultura.ro
Ministerstvo zdravotnictví - www.ms.gov.ro
Ministerstvo spojů a informační společnosti – www.mcsi.gov.ro
Ministerstvo životního prostředí – www.mmediu.ro
Ministerstvo regionálního rozvoje a turismu - www.mdrl.gov.ro
Další podřízené agentury a subjekty
Agentura pro malé a střední firmy a družstva (dříve ministerstvo) – www.mimmc.ro
Privatizační agentura AVAS – www.avas.ro
Zemědělský fond – www.agricultura.ro
Lesní správa – www.rosilva.ro
Fond bydlení – www.ant.ro
Kosmická agentura – www.rosa.ro
Agentura pro ochranu spotřebitele – www.anpc.ro
Národní knihovna – www.bibnat.ro
Centrum výchovy a managementu pro obchod v Bukurešti – www.mimmc.ro/cfmc
Institut kulturní paměti – www.cimec.ro
Státní vodní společnost – www.rowater.ro
Národní institut meteorologie, hydrologie a hospodaření s vodou – www.inmh.ro
Vězeňská správa – www.anp.ro
Evropský rumunský institut – www.ier.ro
Národní institut výzkumu a rozvoje v informatice – www.ici.ro/ici/index.html
Národní institut pro statistiku a ekonomické studie – www.insse.ro
Inspektorát komunikací – www.igc.rdsnet.ro
Úřad pro hospodářskou soutěž – www.oficiulconcurentei.ro
Patentový úřad – www.osim.ro
Národní institut studií a výzkumu v komunikacích – www.cnscc.ro
Komise pro jadernou bezpečnost (Nukleární dohled) – www.cncan.ro
Institut managementu a informatiky – www.imi.ro
Obchodní komory, centra, celní správa, výstavy
Rumunská obchodní a průmyslová komora – www.ccir.ro
Seznam župních (krajských) obchodních komor http://www.ccir.ro/ccirweb/resources/menuMembri/uploads/Lista_CCIJ_01102009.pdf (Lista_CCIJ_01102009.pdf, )
Informační evropské obchodní centrum - www.euro-info.ccir.ro
Rumunské centrum zahraničního obchodu (veřejná společnost na propagaci exportu) www.traderom.ro
Celní správa www.customs.ro
Firemní databáze
www.onrc.ro – Obchodní rejstřík (i anglicky)
www.robust.ro – informace o firmách (pouze rumunsky)
www.major-companies.ro – katalog rumunských firem (i anglicky)
www.paginiaurii.ro – Zlaté stránky Rumunska (i anglicky)
Veletrhy a výstavy
www.romexpo.ro – největší organizátor veletrhů v Rumunsku (i anglicky)
www.exporom.ccir.ro – organizátor veletrhů přes Obchodní komoru Rumunska (i anglicky)
Ekonomické informace
www.aneir.ro – stránka Asociace dovozců a vývozců Rumunska (i anglicky)
www.dgv.ro– Generální úřad celnic (i anglicky)
www.cns.ro – Statistický úřad (i anglicky)
www.euro-info.ccir.ro – Evropské informace přes Obchodní komorou Rumunska (i anglicky)
www.profitromania.ro – investiční možnosti v Rumunsku (i anglicky)
Finanční a burzovní
www.nova.ro – burza Rasdaq (jen rumunsky)
www.bse.ro – Stock Exchange ( i anglicky)
www.delos-capital.ro – kapitálový trh (i anglicky)
www.active.ro – trh aktiv (i anglicky)
www.investment.clubromania.ro – finanční investice (i anglicky)
www.piatafinanciara.ro – noviny o rumunském finančním trhu (i anglicky)
MHD v Bukurešti:
Autobusy: http://www.ratb.ro/v_bus_urban.php
Trolejbusy: http://www.ratb.ro/v_troleibuz.php
Tramvaje: http://www.ratb.ro/v_tramvai.php
Express Bus: http://www.ratb.ro/v_bus_expres.php
Příměstská doprava: http://www.ratb.ro/v_bus_preorasenesc.php
Noční linky: http://www.ratb.ro/v_noapte.php
Turistické „doubledeckery“: http://www.ratb.ro/v_turism_bucuresti.php
1.19. Adresy významných institucí
Adresy významných institucí jsou k dispozici na:
http://www.adrese-utile.ro/ (v rumunštině)
Souhrnná teritoriální informace
- >> 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
