- 8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
- 8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
- 8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
- 8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
- 8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
- 8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
- 8.7. Problémy a rizika místního trhu
- 8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
- 8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
- 8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
8.1. Distribuční a prodejní kanály, využívání místních zástupců, další faktory ovlivňující prodej
Většina doporučení již byla napsána v předchozích kapitolách (zejména 7.2.-7.5.). Specifika rumunského prostředí a nutnost větší opatrnosti se odráží i ve způsobech pronikání na trh. Podobně jako v jiných zemích není žádný universální recept, ale lze zobecnit určité doporučené a prověřené postupy.
Mnoho firem pracuje určitý čas s rumunským obchodním a distribučním zástupcem (podle typu zboží či služby je zástupce buď celostátní nebo více regionálních) anebo samy platí svého českého či rumunského zástupce, který působí přímo na rumunském trhu, uzavírá smlouvy a kontroluje jejich plnění, vytváří síť, funguje jako koordinátor prodeje, servisu apod. Následně pak přecházejí často do formy pobočky s většinovým českým kapitálem.
Místní zástupci v každém případě představují velmi důležitý prvek. Po rumunských zástupcích lze standardně vyžadovat jak odborné, tak jazykové schopnosti (minimálně angličtina, zpravidla pak i další jazyky jako francouzština, italština či němčina), řidičský průkaz, počítačovou gramotnost a ochotu k příslušnému nasazení. Dobrá znalost místního prostředí a schopnost proniknout jeho složitostmi a zvláštnostmi je u zástupce samozřejmostí. Platové požadavky v poslední době stouply a odměna opravdu dobře fungujícího dealera či prodejce může výrazně překročit 1.000 EUR (průměrná čistá mzda v ekonomice je však výrazně nižší, okolo 400-420 EUR v závislosti na kurzu EURO/Leu). V době těsně před hospodářským poklesem se zejména v Bukurešti platové požadavky poněkud vymkly zdravému rozumu a zejména mladí lidé měli někdy zcela zcestné představy jak o vlastní práci u zahraniční firmy, tak o obvyklých platových poměrech. Zároveň platilo, že častá fluktuace, kdy uchazeči vystřídají i několik zaměstnání za rok, není výjimkou. Určitou korekci přinesla globální krize, ale stále je možné se s takovými představami a chováním setkat.
Nutno si také uvědomit, že existuje značná konkurence firem z ostatních zemí, které zástupce i zaměstnance shánějí a na trhu je o ně velký boj a díky tomu i přes stále trvající recesi objektivně nedostatek kvalitních sil(samozřejmě hodně záleží na oboru).
8.2. Podmínky zaměstnávání cizinců a místních sil
Jako občané členské země EU se mohou Češi volně ucházet o práci, resp. zakládat v Rumunsku obchodní společnosti a podnikat.
V případě, že český občan pracuje pro rumunskou firmu, resp. pro mezinárodní subjekt, ale je placen v Rumunsku, je třeba nezapomenout na povinnosti k českým finančním úřadům, které vyplývají z dohody o zamezení dvojího zdanění. Je vhodné se v předstihu informovat na příslušném finančním úřadě.
Co se týče místních sil, je možno uzavřít 1) běžný pracovně právní vztah na dobu určitou/neurčitou (poměrně přísná úprava v zákoníku práce), 2) "civil convention" pro příležitostné aktivity bez opakování a pokračování (se srážkovou daní 10%) nebo 3) smlouvu o spolupráci s OSVČ, která bude své služby fakturovat.
Minimální mzda se v Rumunsku odvozuje od typu práce a potřebného vzdělání. 670 RON - manuální práce bez kvalifikace, 720 RON - práce s kvalifikací, 750 RON administrativní práce se středoškolským vzděláním, 780 RON - práce se specializací, 900 RON - práce vyžadující vyšší vzdělání, 1200 RON - práce s vysokoškolským vzděláním.
8.3. Podmínky pro zřízení kanceláře, reprezentace, společného podniku
8.3.1 Zákony - obchodní společnosti jsou zřizovány dle zák. č. 31/90 o obchodních společnostech.
Podle tohoto zákona fyzické a právnické osoby se mohou slučovat a vytvářet následující druhy obchodních společností:
- veřejnou obchodní společnost - S. N. C.
- komanditní společnost - S. C. S.
- akciovou společnost - S. A.
- komanditní akciovou společnost
- společnost s ručením omezeným - S. R. L.
8.3.2 Podmínky pro založení firmy
Obchodní rejstřík, který tyto záležitosti řeší, je k dispozici na stránkáchwww.onrc.rov rumunštině a částečně v angličtině. Podobně jako při vybírání typu společnosti doporučujeme v každém případě záležitosti ohledně zakládání firmy (a obecně všechny záležitosti právní povahy) svěřit advokátní kanceláři, jelikož pouze ta může dát závaznou a rychlou odpověď. ZÚ může samozřejmě několik prověřených kanceláří doporučit.
Základní stránka informací je na webu ONRC:
Základní informace o formulářích (v rumunštině a angličtině):
http://www.onrc.ro/english/forms.php
Vlastní formuláře v rumunštině pro právnické i fyzické osoby:
http://www.onrc.ro/romana/formulare.php#table_1
Na stránku ONRC je také možný přímý přístup přes http://recom.onrc.ro/indexe.htm
Služby ONRC jsou však až na poskytnutí několika základních údajů o firmách zpoplatněné.
8.4. Požadavky na propagaci, marketing, reklamu (využití HSP)
Zázemí pro propagační, marketingové a reklamní působení v Rumunsku je tvořeno poměrně hustou sítí společností, kde fungují obdobné pracovní metody jako u nás.
Celkem dobře funguje inzerce zdarma. Velmi účinné pak jsou odborné články v ekonomických periodikách prostřednictvím novinářů, kteří dlouhodobě spolupracují s ambasádou, CzechTradem či Českým centrem.
Výběr z databází 2010:
Není v silách velvyslanectví kontrolovat, zda všechny adresy a e-mailová spojení jsou stále funkční a správná, nicméně pokud uvedený kontakt momentálně nefunguje, pro ověření správnosti postačí využít některý z mezinárodních vyhledavačů (www.google.com, www.yahoo.com, www.seznam.cz apod.) nebo i rumunských (viz níže). Stává se také běžně, že webové stránky nebo e-mailové adresy i několik dnů nefungují a pak činnost obnoví.
Mezi největší outdoor společnostipatří:
Europlakat Romania (Dumitrescu Florescu č. 17, Bukurešť - eprsales@digicom.ro),
Global Media (Schitu Magureanu č. 16, Bukurešť - officegmn@ines.ro),
Transit Metro Media ( Dumitrescu Florescu č. 17, Bukurešť - tmm@mail.kappa.ro).
V této oblasti dále působí celá řadazprostředkovacích agentur, například:
Creative Media (Calea Serban Voda č. 95 -101, sector 4, Bukurešť, creative@fx.ro),
The Network Media Company (Bd. Marasti č. 33, Bukurešť, newtwork@fx.ro).
Dále cca. 40inzertních společností- k největším patří:
BV MCCANN-ERICKSON ROMANIA, (str. Scoala Herastrau č. 61, sector 1, Bukurešť),
Bates Centrade Saatchi & Saatchii (Calea Plevnei č. 53, Bukurešť, saatchi@saatchi.ro), Ammirati Puris Lintas Bucharest, (tr. Radu Voda č. 17, Bukurešť, office.apl@bucharest.aplnet.com),
OFC/DMB&B (Aviator Mircea Zorileanu č. 26, sector 1, Bukurešť, ofcdmb@bx.logicnet.ro).
Vedle nich působí další desítky marketingových společností jako:
Centrul Pentru Studierea Opiniei si Pietei /CSOP/ (Calea Grivitei č. 355-357, Bukurešť, csop@starnets.ro),
Institute of Marketing and Poolls /IMAS/ (Lipscani č. 18-20, Bukurešť, alin@buc.soros.ro),
GFK ROMANIA (Fainari č. 1, Bukurešť, gfk.rom@bx.logicnet.ro).
Služby v této oblasti nabízí dále náborové společnosti, tiskové společnosti, konzultační firmy.
Reklama je pak pravidelnou součástí vysílání televizních a rozhlasových stanic.
Rumunské vyhledávače (nebo které umí s rumunštinou):
www.google.ro nebo www.cauta.ro
Rumunské inzertní servery:
8.5. Způsoby řešení obchodních sporů
Rumunský právní systém patří do rodiny kontinentálního práva a nejvíce je ovlivněn francouzským pojetím.
Obchodní právo prošlo po roce 1990 prakticky kompletní legislativní změnou s výjimkou některých částí Obchodního zákoníku z roku 1887, které zůstávají stále ještě v platnosti.
K právnímu prostředí obecně je třeba poznamenat, že předpisy se poměrně často mění. Proto při uzavírání smluv s rumunskými partnery bez ohledu na závažnost a povahu uzavíraných právních aktů doporučujeme věnovat této otázce zvýšenou pečlivost a lépe vždy konzultovat s právníky. Dobrá znalost prostředí a tradic (i těch špatných) může předejít nečekaným překvapením.
ZÚ, CzechTrade nebo České centrum může rovněž doporučit prověřené advokátní firmy.
Podle zkušeností ZÚ není procento problematických zakázek či neplatičů vyšší než kdekoliv jinde v Evropě.
Co se týče délky soudního řízení, je srovnatelná se situací v ČR, v mnoha případech je však řízení o něco rychlejší.
K dispozici je i arbitráž, pakliže se na ní strany předem dohodnou.
Problematice smluv a případných sporů je třeba věnovat zvýšenou pozornost.
8.6. Režim zadávání veřejných zakázek
Veřejné zakázky se vyhlašují a řídí v souladu s příslušnými evropskými směrnicemi. Zadávání veřejných zakázek se děje, jak již dříve řečeno, převážně vyhlašováním v tisku. Začíná se uplatňovat i způsob umístění na webových stránkách veřejných institucí (převážně ministerstev). Kromě toho fungují specializované agentury a subjekty jako Komoditní burza, Mediafax a jiné.
Rumunská státní administrativa neposkytuje zatím příliš pružné informace. Pokud je informace pro žadatele podstatná, vyplatí se být vytrvalý. Zástupci místních firem mají v tomto směru nezastupitelný význam, avšak i oni upozorňují na obtížný přístup k informacím.
Zřejmě největší databází veřejných zakázek dostupnou na internetu lze nalézt na stránce www.e-licitatie.ro (má i anglickou mutaci), případně na www.licitatia.ro (pouze v rumunštině).
Účastník (poskytovatel) musí zpravidla splnit minimálně tyto následující požadavky:
- přihlášení podniku zápisem do výběrového řízení,
- zakoupení technického deníku,
- prezentování nabídky v souladu s podmínkami uvedenými v technickém deníku
- splnění kvalifikačních podmínek
8.7. Problémy a rizika místního trhu
Nepřehledný legislativní rámec, časté změny právních předpisů a často nejednotná aplikace jsou skutečnostmi, které při pronikání na rumunský trh stále způsobují zahraničním firmám potíže a umožňují na druhé straně rumunským partnerům těžit z neznalosti prostředí například prodlužováním jednání, úmyslným odkazováním na administrativní postup atd. I zde se situace však lepší díky vstupu do EU a rovněž působením velkých zahraničních firem, které v tomto případě hrají veskrze pozitivní roli svým tlakem na standardní “evropské” zacházení. Další poznatky viz předchozí oddíl 8.6. a dále oddíly 4.6., 7.2. – 7.5. a 1.11. (místní zvyklosti).
8.8. Problematika ochrany duševního vlastnictví
Problematika ochrany duševního vlastnictví je řešena v souladu s legislativou EU a problémy, které mohou nastat, budou podobné jako v jiných zemích nedávno přistoupivší “10”.
Podle vyjádření představitelů odboru ochrany značek v rámci “Oficiul de Stat pentru Inventii si Marci” (OSIM) má zhruba 600.000 registrovaných evropských značek počínaje 1.1. 2007 zaručenou ochranu v Rumunsku, nicméně můžou nastat i situace, kdy dojde ke sporu. V takovém případě nezbývá než zvolit cestu soudního řešení.
OSIM (odpovídá českému Úřady průmyslového vlastnictví) www.osim.ro
Ministerstvo kultury, kultů a národního dědictví (pro autorská práva) www.cultura.ro.
8.9. Obvyklé platební podmínky, platební morálka
Jak již bylo několikrát dříve citováno, nízká likvidita rumunských firem je důvodem k vyžadování plateb převážně předem, což ale není z jejich strany v zásadě odmítáno. U prověřených partnerů lze používat neodvolatelný akreditiv nebo další běžně používané finanční instrumenty. Vyplatí se tak jako ve většině zemí pečlivá příprava smluv (v každém případě s právníkem), umístění místa sporu do ČR, dodávání „na fakturu“ až po několikanásobném bezproblémovém placení a pokud dojde ke sporu, pak jednat bez prodlení a pružně, ale tvrdě. ZÚ nebo CzechTrade sice nemá mnoho způsobů jak pomoci českým firmám v případných sporech, ale může pomoci alespoň doporučením na právníka, případně může vznést dotaz u příslušných orgánů, doporučit nebo zprostředkovat tlumočníka apod.
ýDoporučujeme využívat v rámci možností služeb českých bank zaměřených na export a EGAPu, které mohou poskytovat financování pro zdejší trh. Jedná se zejména o tyto banky: Česká exportní banka, Československá obchodní banka, Komerční banka a Česká Spořitelna.
Upozorňujeme též na fakt, že vlastníkem největší banky (BCR) je Erste Bank a druhé největší (BRD) Société Générale.
Všechny tyto ústavy disponují novými produkty a jsou ochotny exportní aktivity českých firem v Rumunsku financovat. Vývozce či investor do Rumunska by v žádném případě neměl litovat úsilí se informovat o možnostech, které spočívají ve financování a pojišťování vývozu se státní účastí prostřednictvím Exportní garanční a pojišťovací společnosti, a.s. (EGAP)a České exportní banky, a.s. (ČEB). Využití zvýhodněných úvěrů a pojištění se státní podporou lze doporučit jako jednu ze základních součástí proexportních opatření.
Mezi vývozní aktivity českých podniků v Rumunsku, jejichž financování si nejčastěji může vyžadovat a nárokovat širší podporu ze strany státu, patří:
- vývoz vyšších dodavatelských celků, investičních souborů či rekonstrukcí v řadě výrobních odvětví (energetika, dopravní a komunální infrastruktura, ekologie a stavebnictví);
- obchodní služby zabezpečující dodání a financování komplexních dodávek z českých zdrojů v kombinaci s dodávkami z jiných vyspělých zemí;
- investiční aktivity českých subjektů v různých oblastech zájmu.
8.10. Významné veletrhy a výstavy v teritoriu
K tradičním veletrhům v Rumunsku patří mezinárodní strojírenský veletrh “TIB” a mezinárodní stavební veletrhy „Constructexpo-Antreprenor“, „Constructexpo-Utilaje“a „Constructexpo-Ambiente“(od roku 2010 opět sloučeny do jednoho veletrhu Constructexpo), „Tibco“ (spotřební zboží), „Indagra-Food“ (potraviny a potravinářství) a „Indagra-Farm“ (technika a techologie pro zemědělství), které byly v roce 2010 také sloučeny do jednoho veletrhu Indagra. Všechny tyto veletrhy se konají v Bukurešti. Minimálně je lze doporučit pozornosti českých vystavovatelů, resp. návštěvníků z řad podnikatelské veřejnosti.
V Rumunsku, tak jako i jinde, je rovněž pořádána celá řada regionálních veletrhů. Některé z nich mohou být pro naše firmy velmi přínosné (například v Aradu, Temešváru, Kluži, Brašově). Doporučení jaký veletrh vybrat mohou při znalosti konkrétních artiklů dát kromě ZÚ nebo CzechTrade i místní hospodářské komory, které v mnoha župách fungují velmi dobře a jsou schopny zajistit i velmi kvalitní doprovodný program (setkání s relevantními subjekty, propagaci za rozumnou cenu, servis při výstavě a po výstavě apod.).
Pořadatelem drtivé většiny důležitých veletrhů v Bukurešti a některých i v regionech je:
ROMEXPO S.A.
Marasti Blvd, nr. 65-67, Casuta postala 32-3, cod 011465, Bucuresti-Romania
Tel.: 0040 21 202.57.00; 21 207.70.00 ; Fax: 0040 21 207.70.70
e-mail: romexpo@romexpo.org ; internet: www.romexpo.ro
Program výstav a veletrhů, které pořádaných Romexpo, lze v angličtině nalézt na stránce: http://www.romexpo.ro/index.php?limba2=en (odkaz Exhibitions Schedule)
Další webové portály s výstavami a veletrhy:
www.expo-transilvania.ro - veletržní správa Kluž
www.expoarad.ro – veletržní správa Arad
www.expotimisoara.ro - veletržní správa Temešvár
Souhrnná teritoriální informace
- 7. Obchodní a ekonomická spolupráce s ČR
- >> 8. Základní podmínky pro uplatnění českého zboží na trhu
- 9. Investiční klima
- 10. Očekávaný vývoj v teritoriu
- 11. Související přílohy STI
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
