- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Vývoj ruské ekonomiky v prvním pololetí 2011 lze krátce charakterizovat jako mírný růst. Je očividné, že optimistická očekávání z roku 2010 o rychlém oživení po ekonomické krizi se nenaplňují a ruská ekonomika pokračuje pouze v mírném tempu růstu. Po propadu z roku 2009 o téměř 8 % vzrostla v roce 2010 o rovná 4 %. V prvním pololetí roku 2011 dle údajů Ministerstva ekonomického rozvoje tempo růstu pokleslo na 3,9% ve srovnání s růstem 4,3% v prvním pololetí 2010. V průběhu roku 2011 tempo růstu postupně klesá a ekonomický růst zpomaluje - v 1. čtvrtletí 2011 růst na úrovni 4,1% a ve 2. čtvrtletí již pouze 3,7% (vše ve srovnání se stejným obdobím roku předchozího) a to nehledě na mimořádně příznivé ceny ropy na světových trzích.
Za období leden – červen 2011 došlo dle předběžných odhadů Ministerstva ekonomického rozvoje RF k růstu HDP o 3,9% (oproti stejnému období roku 2010). Předběžné údaje za 1. pololetí 2011 zveřejnil i Rosstat a dle jeho odhadu došlo k růstu HDP o 3,7% (4,3% v prvním pololetí 2010). Hlavními faktory ekonomického růstu v tomto období byly růst exportu (a to hlavně díky vysokým cenám ropy na světových trzích), růst zásob a spotřebitelská poptávka. Zajímavostí je, že spotřebitelská poptávka roste nehledě na pokles reálných příjmů obyvatelstva a jen mírném růstu reálných mezd.
Průmyslová výroba v 1. pololetí 2011 vzrostla ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 5,3% (ve stejném období roku 2010 růst o 10,2%), ve zpracovatelském průmyslu růst činil 8% (oproti14,3% ve stejném období roku 2010). Zpracovatelský průmysl se tak značnou měrou podílel na celkovém průmyslovém růstu. Největší přírůstky ve srovnání s 1. pololetím 2010 zaznamenala výroba dopravních prostředků a zařízení o 34,9%, gumárenský průmysl a průmysl plastů o 18%, výroba strojů a zařízení o 12%, kožedělný průmysl, výroba kožených výrobků a obuvi – o 10,3%. Nicméně dochází ke zpomalení tempa růstu zpracovatelského průmyslu v prvním čtvrtletí růst na úrovni 10,6% (průmysl celkem o 5,9%) ve 2. čtvrtletí na 5,8% (průmysl celkem 4,8%). Klesá i tempo růstu těžebního průmyslu z 3,3% v 1. čtvrtletí 2011 na 1,7% v čtvrtletí druhém.
V 1. pololetí 2011 můžeme pozorovat nepatrný růst v jenom z krizí nejpostiženějším odvětví – ve stavebnictví. Za toto období ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl zaznamenán růst o 0,9% (ve stejném období roku 2010 činil pokles 3,1%) a to hlavně díky oživení, které nastalo v červnu, kdy stavebnictví vzrostlo o 17,6 % ve srovnání s červnem 2010 a nárůst bytové výstavby zaznamenal růst o 19%.
Zemědělská výroba stagnuje - v 1. pololetí 2011 rostla ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku pouze o 0,7%. Zemědělská výroba rostla hlavně díky živočišné výrobě (chov prasat a drůbežářství). Nehledě na tento mírně pozitivní vývoj, dochází k postupnému zpomalování růstu ve srovnání s předchozími měsíci a v květnu a červnu dochází dokonce k poklesu.
Investice do základního kapitálu vzrostly za leden – červen 2011 o 2,7% ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Investiční poptávka by měla být motorem, který může vytáhnout ekonomiku z krize, nicméně v prvním pololetí pozorujeme spíše její stagnaci.
Objem zahraničních investic dle údajů Rosstatu v prvním pololetí 2011 vzrostl oproti srovnatelnému období roku 2010 2,9 krát na 87,7 mld. USD (30,38 mld. USD v 1. pololetí 2010). Nejvíce rostly ostatní investice 3,3 krát na 80,4 mld. USD, přímé zahraniční investice vzrostly o 29,8% na 7,04 mld. USD a pokles zaznamenaly portfoliové investice a to o 65,5% na 0,2 mld. USD. Největším zahraničním investorem byl v 1. pololetí 2011 Kypr s podílem 22,2%, následován Holandskem s podílem 13,6%, Luxemburgem s 10,9% a Německem s 9,3% podílem. Nejčastěji zahraniční investoři směřovali své investice do finančního sektoru, jehož podíl činil 50,7%, do zpracovatelského průmyslu s podílem 18,6 %, do těžebního průmyslu s podílem 13,1 %, následovaný velkoobchodem a maloobchodem s 7,7% a dopravou a spoji s podílem 5,4%.
Reálné příjmy obyvatelstva v prvním pololetí roku 2011 poklesly o 1,4% oproti srovnatelnému období předchozího roku, reálná mzda vzrostla a to o 2,4%. Není vyloučeno, že pokles reálných příjmů může být způsoben i tím, že část mezd je vyplácena zaměstnancům „na černo“ vzhledem k značnému růstu sociálních odvodů v roce 2011.
Nehledě na pokles reálných příjmů obyvatelstva maloobchodní obrat rostl o 5,3% (ve stejném období roku 2010 – růst o 4,6%). Růst konečné spotřeby domácností při poklesu reálních příjmů znamená, že poptávka roste na úkor úspor domácností a také díky spotřebním úvěrům. V prvním pololetí 2011 vzrostl i objem placených služeb obyvatelstvu o 2,9% ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 (v 1. pololetí 2010 růst o 0,8%).
Pozitivní vývoj v prvním pololetí zaznamenal trh práce. Ekonomická aktivita a úroveň zaměstnanosti se postupně vracejí k předkrizovým ukazatelům, nicméně nezaměstnanost je stále vyšší a poptávka po pracovní síle nižší než před krizí. Nezaměstnanosti v průběhu prvního pololetí 2011 stále klesala a v červnu dosáhla 6,1%, což je nejlepší výsledek od počátku krize. Celkový počet nezaměstnaných dosáhl 5 mil. osob a v porovnání s koncem června 2010 poklesl o 0,2 mil. osob.
Obrat zahraničního obchodu dle údajů CB RF v prvním pololetí tohoto roku dosáhl 386,9 293,9 mld. USD a vzrostl tak o 31,64 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Kladné saldo obchodní bilance za první pololetí dle odhadů činilo 106,9 mld. USD, což znamená nárůst cca o 25%. (v 1. pololetí 2010 dosáhlo úrovně 85,6 mld. USD). Export dosáhl 246,9 mld. USD, což znamená růst o 30,4 % ve srovnání s 1. pololetím 2010. Tento růst byl způsoben růstem světových cen na hlavní exportní artikl RF – suroviny a zejména pak ropu. Import vzrostl o 47,4% na 140 mld. USD ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Růst dovozů byl způsoben posílením rublu a růstem spotřebitelské poptávky.
Devizové rezervy Ruska od počátku roku 2011 vzrostly o 45,15 mld. USD (o 9,4 %) a k 1.7.2011 dosáhly 524,5 mld. USD (pro srovnání k 1.7.2010 činily devizové rezervy 461,201 mld. USD). Devizové rezervy RF dosáhly svého maxima v srpnu 2008, kdy činily 598,5 mld. USD. Objemem devizových rezerv se RF řadí na 3. místo ve světě (za Japonsko a Čínu).
Inflace dosáhla za leden – červen 2011 úrovně 5% což je růst oproti srovnatelnému období roku předchozího o 0,6 procentního bodu (4,4% v 1. pololetí 2010). Nicméně v červnu 2011inflace dosáhla pouze 0,2%, což je nejnižší úroveň inflace od listopadu 2009. Hlavním faktorem ovlivňujícím snížení tempa inflace bylo zpomalení růstu cen potravin způsobené poklesem světových cen potravin. Růst také cen brzdí relativně nízká poptávka, posilování kurzu rublu a s ním spojený pokles cen dovozů. V ročním vyjádření inflace vzrostla na 9,4%.
Za 1. pololetí 2011 (z výpočtu červen 2011/prosinec 2010) rubl reálně posílil k USD o 12,4% a k EUR o 4,7%.! Kurz Centrální banky RF k 1.07. 2011 byl 27,8726 RUB za USD a 40,4153 RUB za EUR.
K 1.7. 2011 celkový objem prostředků v Rezervním fondu činil 746,8 mld. RUB a ve Fondu národního bohatství 2 600 mld. RUB. Pokles finančních prostředků ve fondech je způsoben jejich čerpáním na pokrytí deficitu státního rozpočtu.
Ratingová agentura Standart & Poor’s ponechala dlouhodobý rating Ruska na úrovni „BBB“ s výhledem „stabilní“.
Očekávaný vývoj v roce 2011
Očekávaný ekonomický růst ve výši 4,2% HDP, který předpokládá ruská vláda, resp. Ministerstvo ekonomického rozvoje RF v roce 2011 vychází především z příznivého cenového vývoje na trhu surovin (hlavně ropy), konjunktury na zahraničních trzích a oživení jak vnější tak vnitřní poptávky. V roce 2011 nicméně také zřejmě dojde k omezení a utlumení protikrizových opatření přijatých a realizovaných převážně v průběhu let 2009 – 2010. Růst na úrovni 4% je zcela reálný a některé zahraniční instituce jako EBRD, Světová banka či MMF jsou dokonce ve svých očekáváních optimističtější než ruská vláda.
V roce 2011 se počítá s 10% růstem investic do základního kapitálu Půjde zejména o investice do palivo-energetického komplexu. Vysoké ceny na suroviny tak podpoří nejen růst příjmů exportérů, ale mohou je pobídnout i k investicím. Kromě růstu investic do surovinových sektorů by mělo dojít i k růstu investic ve stavebnictví, dopravě (včetně potrubní a silniční dopravy) a spojích.
Růst investiční a zahraniční poptávky by měl podpořit růst indexu průmyslové výroby v roce 2011 a to o 3,9%.
Inflace bude také určitě tématem roku 2011. Bohužel události roku 2010 (extrémní vedra, požáry a následná neúroda spojená s růstem cen potravin) nedávají moc nadějí na dosažení nízkého tempa inflace.Vysoká inflace povede k růstu úrokových sazeb, zdraží úvěry, což bude mít neblahý vliv na investice a rozvoj podnikání jako celku. Je proto nutné zaměřit se na její cílování a udržení v intervalu 5-6%. Nehledě na snahy ruské vlády, je málo pravděpodobné, že se podaří udržet inflaci v intervalu 6-7% a reálně se inflace bude pohybovat v lepším případě na úrovni 7 – 8%.
V roce 2011 se předpokládá i růst reálné mzdy o 3,5% a reálných příjmů obyvatelstva o 3,6%. Značný vliv na tento růst budou mít sociální transfery. Nezaměstnanost zřejmě zůstane na stejné úrovni jako v roce 2010 tj. na úrovni 5,6 mil. osob.
V roce 2011 bude růst i spotřebitelská poptávka a to zejména díky pokračující valorizaci sociálních dávek a růstu peněžních příjmů důchodců a rodin s dětmi. Vliv bude mít i návrat na původní úroveň mezd v komerční sféře.
Hospodaření státu i v tomto roce zřejmě skončí rozpočtovým deficitem. Pro tento rok byl parlamentem odsouhlasen rozpočtový deficit ve výši 3,6 % HDP. Státní rozpočet na rok 2011 zůstává sociálně orientovaný, což má za následek, že byly kráceny výdaje na investice. To může být vzhledem k nutné restrukturalizaci ekonomiky problém. Rozpočet byl sestaven na základě předpokladu, že HDP dosáhne úrovně 50 389 mld. rublů, průměrná cena ropy typu Urals bude činit 75 USD a inflace 6,5% Za těchto předpokladů by rozpočtové příjmy měly činit 8,844 bil. rublů, rozpočtové výdaje 10,658 bil. rublů a deficit 1,814 bil. rublů. Výsledky prvního pololetí 2011 však dávají naději, že rozpočtový deficit se bude pohybovat na úrovni 0,1% HDP.
Jednoznačným úkolem, který stojí před vládou RF je podpora domácích a přilákání zahraničních investic. Bez soukromých investic není možné vybudovat moderní a fungující ekonomiku. Je nutné zlikvidovat rostoucí byrokracii, která neúměrně snižuje efektivitu podnikání a způsobuje odlivu kapitálu ze země. Nezbytná je diverzifikace, restrukturalizace a opravdová „modernizace“ ekonomiky.
Potírání korupčního prostředí, odstranění administrativních bariér, stimulace malého a středního podnikání je jednoznačným úkolem, jehož vyřešení pomůže vybudování mnohostranně orientované a konkurenceschopné ekonomiky atraktivní jak pro domácí, tak i zahraniční investory.
Základní ukazatele rozvoje ruské ekonomiky
(v % k předcházejícímu roku)
| 2008 | 2009 | 2010 | 1.- 6. 20111) | |
| HDP | 105,6 | 92,2 | 104,0 | 103,9 |
| Inflace (spotřební ceny) | 113,3 | 108,8 | 108,8 | 105,0 |
| Průmyslová výroba | 102,1 | 90,7 | 108,2 | 105,3 |
| Zemědělství | 110,8 | 101,4 | 88,1 | 100,7 |
| Stavebnictví | 112,8 | 86,8 | 99,4 | 100,9 |
| Investice do fixního kapitálu | 109,8 | 83,8 | 106,0 | 102,7 |
| Reálné mzdy | 111,5 | 96,5 | 104,2 | 102,4 |
| Maloobchod | 113,5 | 95,1 | 106,6 | 105,3 |
| Služby (placené) | 104,8 | 97,5 | 101,4 | 102,9 |
| Export (běžné ceny) | 133,1 | 64,3 | 131,4 | 130,4 |
| Import (běžné ceny) | 130,6 | 66,0 | 136,8 | 147,4 |
| Průměrná cena ropy „URAL“, USD/barel | 94,4 | 61,1 | 78,2 | 108,1 |
Zdroj: Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, CB RF, Rosstat
1) Předběžné údaje
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
Základní makroekonomické ukazatele
| 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 1-6 2011¹) | |
| počet obyvatel (mil. osob) | 142,2 | 142,0 | 141,9 | 142,9 | 142,8 |
| inflace (%) | 11,9 | 13,3 | 8,8 | 8,8 | 5 |
| HDP (%) | 8,1 | 5,6 | - 7,8 | 4,0 | 3,9 |
| investice do zákl.jmění (%) | 21,1 | 9,1 | - 6,2 | - 6,02) | 2,7 |
| přímé zahr. investice (mld.USD) | 27,8 | 27,0 | 15,92) | 13,81 | 7,039 |
| reálné příjmy obyv. (%) | 10,4 | 2,7 | 2,1 | 4,3 | -1,4 |
| export (mld. USD) | 355,2 | 470,8 | 303,4 | 396,4 | 246,9 |
| import (mld. USD) | 223,1 | 291,5 | 191,8 | 229,0 | 140, |
| nezaměstnanost (mil. osob) | 5,8 | 5,8 | 6,3 | 5,6 | 5 |
| HDP v mld. RUB | 32 988 | 41 540 | 38 797 | 44 939 | 24 167 |
| HDP na obyvatele v tis.RUB | 232 | 292 | 275 | 314 | 169 |
Rosstat a Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, 2010
1) Předběžné údaje
2) Odhad Rosstatu
Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v roce 2010 (v %)
| HDP | zemědělství | průmysl + stavebnictví | služby |
| 100 | 4,2 | 33,8 | 62 |
Pramen: Federální služba statistiky, podle systému národních účtů
Mezi základní neřešené problémy ruské ekonomiky patří:
- sociální nerovnováha; prohlubuje se diferenciace mezi příjmy horních a dolních 10% obyvatel, mezi pracovníky rozpočtové sféry a podnikatelským sektorem, mezi regiony RF
- krajně nepříznivá demografická situace, která se střednědobě až dlouhodobě stává faktorem ohrožujícím bezpečnost země
- nízká konkurenceschopnost ruského průmyslu; závislost na importu; nízký růst produktivity práce ve srovnání s tempem růstu mezd
- nedostatečné investice do výrobní infrastruktury;
- nízká diversifikace ekonomiky; vysoká závislost na exportu surovin
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
Průmyslová výroba v 1. pololetí 2011 vzrostla ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 o 5,3% (v 1. pololetí roku 2010 ve srovnání s 1. pol. 2009 byl zaznamenán růst o 10,2%). Těžba nerostných surovin vzrostla o 2,5%, ve zpracovatelském průmyslu činil růst v tomto období 8%. Zpracovatelský průmysl se tak značnou měrou podílel na celkovém průmyslovém růstu. Růst byl však zaznamenán prakticky ve všech průmyslových odvětvích. Největší přírůstky ve srovnání s 1. pololetím 2010 zaznamenala výroba dopravních prostředků a zařízení o 34,9%, gumárenský průmysl a průmysl plastů o 18%, výroba strojů a zařízení o 12%, kožedělný průmysl, výroba kožených výrobků a obuvi – o 10,3%. Nicméně dochází ke zpomalení tempa růstu zpracovatelského průmyslu v prvním čtvrtletí růst na úrovni 10,6% (průmysl celkem o 5,9%) ve 2. čtvrtletí na 5,8% (průmysl celkem 4,8%). Klesá i tempo růstu těžebního průmyslu z 3,3% v 1. čtvrtletí 2011 na 1,7% v čtvrtletí druhém.
Tab: Vývoj průmyslové výroby v letech 2005 – 2009 (meziroční přírůstky v % )
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | 1.-6. 2011¹ | |
| Průmysl celkem | 103,9 | 106,3 | 102,1 | 89,2 | 108,2 | 105,3 |
| Těžba nerostných surovin | 102,5 | 101,9 | 100,2 | 99,4 | 103,6 | 102,5 |
| Zpracovatelský průmysl | 108,3 | 109,5 | 103,2 | 84,8 | 111,8 | 108 |
| potravinářský průmysl | 107,0 | 106,1 | 101,1 | 99,4 | 105,4 | 101,2 |
| textilní a oděvní průmysl | 112,1 | 98,7 | 95,5 | 83,8 | 112,1 | 105,3 |
| kožedělný průmysl | 122,2 | 100,0 | 101,7 | 99,9 | 118,7 | 110,3 |
| dřevozpracující průmysl | 103,6 | 106,2 | 101,4 | 79,3 | 111,4 | 106,6 |
| papírenský a polygrafický průmysl | 107,0 | 109,1 | 100,8 | 85,7 | 105,9 | 100,0 |
| koksování, raf. a zpracování ropy | 107,1 | 102,9 | 102,7 | 99,4 | 105,0 | 103,9 |
| chemický průmysl | 104,8 | 106,0 | 95,8 | 93,1 | 114,6 | 106,9 |
| gumárenský a plast. průmysl | 121,7 | 122,1 | 112,5 | 87,4 | 121,5 | 118,0 |
| stavební hmoty | 105,5 | 109,4 | 103,1 | 75,2 | 110,7 | 111,0 |
| výroba kovů a kovodělných výrobků | 108,8 | 102,0 | 99,8 | 85,3 | 112,4 | 103,0 |
| výroba strojů a zařízení | 109,4 | 119,1 | 104 | 68,5 | 112,2 | 111,8 |
| výroba elektrických a optických přístrojů | 116,3 | 111,8 | 92,1 | 67,8 | 122,8 | 106,5 |
| výroba dopravních prostředků | 103,9 | 115,3 | 109,5 | 62,8 | 132,2 | 134,9 |
| Výroba elektřiny, plynu a vody | 104,9 | 99,8 | 101,4 | 96,1 | 104,1 | 100,2 |
Zdroj: Rosstat – Rossijskij statističeskij ježegodnik - 2010, Socialno-ekonomičeskoe položenije Rossii, Ministerstvo ekonomičeskogo razvitija a Minpromtorg
¹předběžné údaje
Nejdůležitějším souborem odvětví ruského průmyslu je bezesporu palivo energetický komplex (PEK), jehož podíl na přidané hodnotě celého HDP se odhaduje na 30 % (z toho ropný komplex – 18 %, plynový komplex – 9 %, výroba elektrické energie - 2,0 %, uhelný komplex – 1 %,).
Podíl PEK na exportu v roce 20092) poklesl na 62,3 % (oproti 65,4 % v roce 2008), z toho ropa a ropné produkty 46,5 %, plyn 13 % uhlí 2,6 %, elektrická energie 0,2 %.
2) Dle údajů celní statistiky
4.4. Stavebnictví
V 1. pololetí 2011 můžeme ve stavebnictví, v jednom z krizí nejpostiženějším odvětví, pozorovat nepatrný růst. Za toto období ve srovnání se stejným obdobím roku 2010 byl zaznamenán růst o 0,9% (ve stejném období roku 2010 činil pokles 3,1%) a to hlavně díky oživení, které nastalo v červnu, kdy stavebnictví vzrostlo o 17,6 % ve srovnání s červnem 2010 a nárůst bytové výstavby zaznamenal růst o 19%.
V červnu 2011 bylo předáno do užívání 5,4 mil. m2, což je nejvíce od počátku roku. Postupně se zlepšuje i situace s hypotéčními úvěry – v květnu průměrná úroková sazba hypotéky poklesla na 12,3%, což je nejnižší úroveň od roku 2006 a objem hypotéčních úvěrů na bytové potřeby dosáhl 51,7 mld. rublů.
V prvním pololetí 2011 bylo předáno do užívání 20,7 mln. m2 (což je bohužel o 3,7% méně než v odpovídajícím období roku minulého). Od počátku roku bylo postaveno 243,2 tisíc nových bytů.
Dynamika růstu objemu dodavatelských prací ve stavebnictví
(v % oproti odpovídajícímu období minulému roku)
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 20101) | 1. – 6. 2011 | |
| stavebnictví (%) | 111,6 | 116,4 | 112,8 | 86,8 | 99,4 | 100,9 |
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Podle oficiálních statistických údajů uveřejněných Federální statistickou službou RF (www.gks.ru) se celkový objem zemědělské výroby v r. 2010 oproti r. 2009 snížil o téměř 12 %. Vzhledem k dlouhé zimě a suchým letním měsícům (včetně ničivých požárů) ruští představitelé takové snížení očekávali, ačkoliv na rok 2010 se původně očekával růst na úrovni 2 %. Celkový podíl zemědělství na tvorbě HDP činil v r. 2010 cca 4,2 %. Dle odhadu ministerstva zemědělství RF a expertů se v r. 2010 očekává růst zemědělské výroby o více než 2 %, přičemž zejména dynamika živočišné výroby bude vysoká.
V roce 2011 dojde v rostlinné výrobě ke zvýšení osevní plochy oproti r. 2010 o téměř 3 mil. ha. Celková osevní plocha se plánuje na úrovni 77 mil., z toho cca 50 mil. ha připadá na jarní osev (včetně 30 mil. ha pro obilí). To byl mělo zabezpečit úrodu na úrovni 85 mil. tun.
V letech 2005-2009 docházelo k trvalému nárůstu produkce obilovin. Výjimečný byl rok 2008, kdy byla dosažena rekordní sklizeň obilí, zejména pšenice (celkem 108,2 mil. tun, což bylo o 32,6 % více než v r. 2007). U ostatních plodin - viz údaje uvedené v tabulce níže – došlo v roce 2009 k mírnému snížení objemu sklizených komodit. Rok 2010 byl pokud jde o sklizeň produkce obilovin nejhorší za posledních 10 let. Objem produkce obilovin činil pouhých 60 mil. tun, což znamenalo propad o více než 37 %.
RF má skladech cca 30 mil. tun obilí, takže domácí spotřeba by měla být pokryta z vlastních zdrojů. Přesto RF k 15.5.2010 vyhlásila dočasný zákaz vývozu obilí. Délka jeho trvání měla být přehodnocena po sklizni v listopadu 2010, ale v březnu 2011 Ministerstvo zemědělství oznámilo, že zákaz na vývoz obilí bude přehodnocen až na podzim 2011. Tento zákaz způsobil na světových trzích paniku a zapříčinil růst cen obilí, zejména pšenice.
| Objem produkce v mil. tun | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010*/ | |
| obiloviny z toho: | 78,2 | 78,4 | 82,0 | 108,2 | 97,0 | 60,9 | |
| pšenice | 47,7 | 44,9 | 44,4 | 63,8 | 61,7 | 41,5 | |
| kukuřice | 3,2 | 3,6 | 4,0 | 4,1 | 3,9 | 3,1 | |
| cukrová řepa | 21,4 | 29,9 | 29,9 | 29,8 | 24,8 | 22,2 | |
| slunečnice (semena) | 6,4 | 6,7 | 5,6 | 7,4 | 6,4 | 5,3 | |
brambory zelenina | 37,3 | 38,5 | 36,6 | 37,0 | 31,1 | 21,1 | |
| 15,2 | 15,6 | 15,6 | 15,3 | 13,4 | 12,1 | ||
*/ předběžné údaje Federální statistické služby RF a Ministerstva zemědělství RF
V roce 2010 došlo k poklesu všech plodin (viz tabulka) – nárůst zaznamenala jen rýže (o 14 %) a sója ( o 28 %).
V živočišné výrobě pokračuje i nadále tendence ve snižování stavu základních druhů skotu, důraz je kladen na zkvalitnění plemen (mléčný a masný skot), trvale se zvyšuje produkce drůbežího a vepřového masa.
V r. 2010 vzrostla produkce skotu a drůbeže o cca 5,6 %, produkce mléka se snížila o 1,7 % a vajec o cca 4 %. Za posledních pět se produkce drůbeže zvýšila o 75 % a produkce vepřového o 40 %. Snížená nabídka „domácího“ mléka byla kompenzována dovozem (zejména s Běloruska). Vývoj cen základní produkce v živočišné výrobě v letech 2005 – 2010 je uveden v následující tabulce.
| Objem produkce | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010*/ |
skot a drůbež (jateční) živá váha v mil. tun | 7,6 | 7,9 | 8,6 | 9,5 | 10,0 | 10,5 |
| mléko (mil. tun) | 31,1 | 31,1 | 32,3 | 32,4 | 32,6 | 32,0 |
| vejce (mld. kusů) | 37,1 | 38,0 | 37,8 | 39,1 | 39,8 | 40,7 |
| vlna (tis. tun) | 48,0 | 48,1 | 50,5 | 49,5 | 45,7 | - |
*/ předběžné údaje Federální statistické služby RF a Ministerstva zemědělství RF
Dle údajů zveřejněných Federální statistickou službou RF index spotřebitelských cen potravin i v r. 2010 i nadále rostl. Zdraženy byly všechny skupiny potravin, a to bez ohledu na pokusy o jejich „regulaci“ (zejména základních potravin jako je chleba, máslo, mléko, slunečnicový olej, sýry, vejce, cukr) na regionální úrovni, resp. na základě smluv mezi producenty a potravinovými řetězci.
V roce 2010 se do RF dovezly potraviny a zemědělské produkty v objemu 36,4 mld. USD, což jo o 21,1 % více než v roce 2009, kdy došlo v důsledku ekonomické krize, celně tarifních opatření a státní podpory zemědělské výroby k částečné změně trendu vysoké míry dovozu potravin. Podíl potravin a zemědělských produktů v celkových dovozech se snížil oproti roku 2009 na 16,7 %. V porovnání s rokem 2009 se zvýšil objem dovozu mléka, másla, cukru (surového i bílého), slunečnicového oleje, citrusových plodů, kávy, kakaových bobů, nápojů atd.. Naopak došlo ke snížení dovozu drůbeže pšenice, kukuřice a cigaret.
Vývoz potravinářských produktů a surovin činil 8,7 mld. USD, což je o 12 % méně než v roce 2009. Vývoz pšenice se snížil o 29,6 % a vývoz vodky se zvýšil o 22,1 %..
Agrární sektor se potýká s chronickými a dlouhodobě neřešenými problémy (nízká úrodnost zemědělské půdy, zastaralé technické zařízení, nedostatečné finanční zajištění podniků). Zemědělská výroba není příliš efektivní; produktivita práce je nízká.
Ke zlepšení situace v zemědělství by měla přispět realizace státního programu „Rozvoj zemědělství a regulace trhu zemědělskými výrobky a potravinami na léta 2008-2012“, který navazuje na národní projekt rozvoje zemědělskopotravinářského komplexu z r. 2006. Na jeho zajištění je vyčleněno cca 20 % federálních výdajů určených pro zemědělství. Další finanční prostředky jsou investovány z regionálních rozpočtů, existuje také speciální fond prezidenta RF. Použití těchto finančních prostředků je omezeno pouze na nákup zařízení ruské provenience. Státní program má tři základní směry - urychlení rozvoje živočišné výroby (podpora produkce mléka, cukru, drůbežího a vepřového masa, rozšíření počtu chovného skotu), podpora rozvoje malých forem hospodaření (např. rodinné mléčné farmy) a zajištění přijatelného bydlení pro mladé zemědělské odborníky a jejich rodiny. Pozitivem je, že i za složitých podmínek finanční a ekonomické krize nehodlá ruská vláda výrazně omezovat výdaje do zemědělství, naopak vytváří další výhodné podmínky pro zemědělské podniky (zvýhodněné úvěry pro nákup osevu, hnojiv, pohonných hmot, zemědělských strojů apod.). Ministerstvo zemědělství RF připravilo registr státní podpory, která byla zatím poskytnuta cca 500 tis. subjektů. V r. 2009 činila státní podpora zemědělství 87 mld. rublů.
Jedním z hlavních úkolů pro rok 2011 v oblasti zemědělství je příprava nového státního programu na roku 2012-30, přičemž hlavními prioritami bude rozvoj infrastruktury, potravinářského průmyslu a rozvoj malých forem hospodaření.
Dalším důležitým dokumentem, jehož prostřednictvím má být zajištěna podpora agrárnímu sektoru, je „Doktrína o potravinové bezpečnosti RF“ podepsaná prezidentem RF v lednu 2010. Jejím cílem je v průběhu 5 let zajistit soběstačnost v produkci základních potravin (maso, mléko, obilí v rozsahu cca 85 – 95 %). Text doktríny je k dispozici na internetových stránkách Ministerstva zemědělství RF www.mcx.ru.
Za účelem posílení analytické činnosti nezbytné pro plánování dalšího rozvoje sektoru hodlá Ministerstvo zemědělství RF zpracovávat vlastní statistické databáze a vyhodnocovat zemědělskou výrobu a situaci na trhu zemědělskými výrobky. Tím by měla být vyřešena dlouhodobě neuspokojivá situace agrárních statistik, které patří k nejméně propracovaným a spolehlivým (velké časový skluz, odlišné a neúplné údajů atd.).
Rok 2011 je ruskou ministryní zemědělství Je. Skrynnik označován za „rekordní“ (4 rekordy na úrovni produkce a 3 v oblasti exportu):
- očekává se rekordní úroda cukrové řepy – až 40 mil. tun, slunečnice – cca 8 mil. tun (což znamená nárůst o 24 % oproti roku 2009), sóji (historické maximum na úrovni více než 1, 450 mil. tun, a řepky olejky cca 1,1 mil tun;
- RF se poprvé v historii stalo vývozcem cukru (odhad za celý rok se pohybuje na úrovni 200 tis. tun);
- poté, co bylo od 1. července t.r. zrušeno embargo na vývoz obilí (platné od srpna 2010), bylo v září t.r. dosaženo historického maxima měsíčních vývozu – cca 3,8 mil. tun;
- očekává se také navýšení vývozu slunečnicového oleje o 25 % - na 500 tis. tun.
4.6. Služby
Ruský sektor služeb v posledních letech nabírá na významu i přes nedávný pokles v důsledku globální ekonomické krize. Jeho podíl na tvorbě HDP již přesáhl 60 %, což RF v tomto smyslu řadí mezi vyspělé země. Rusko je však i nadále netto-importérem služeb.
Zahraničně obchodní obrat se službami se v roce 2010 vyšplhal na 117,9 mld. USD. Ve srovnání s r. 2009 vzrostl přibližně o 9,7 %. Současně však vzrostl i deficit bilance – negativní saldo bylo o 43,8 % vyšší, činilo 28,9 mld. USD.
Ruský exportslužeb v hodnotě 44,3 mld. USD se meziročně zvýšil o 6,2 %. Na růstu se podílela především oblast dopravy (20,6 %), různých obchodních služeb (7,3 %) a počítačových a informačních služeb (4,6 %).
Pokud se týče struktury vývozu služeb z RF, největší podíl opět připadl na dopravní služby (33,6 %). Jejich příjmy vzrostly o 20,6 % a činily 14,9 mld. USD. Na 2. místě figurovaly různé obchodní služby (27,1 %) a dále pracovní a soukromé cesty (20,3 %), služby v oblasti stavebnictví (5,9 %) aj. Z hlediska teritoriální struktury vývozu nejvíce služeb směřovalo do zemí EU (37,9 %), zemí SNS (18,6 %) ostatních zemí vzdáleného zahraničí (18,2 %) a APEC (15,2 %).
Ruský import služeb v roce 2010 dosáhl 73,5 mld. USD, což znamenalo meziroční růst o
19 %. Dominantní postavení měly tradičně služby související s cestami a pobytem občanů RF v zahraničí. Jejich výdaje stouply o 26,8 % a v hodnotovém vyjádření činily 26,5 mld. USD. Jejich podíl dosahoval v uvedeném období asi 36,1 %). Pořadí ostatních sektorů služeb bylo následující – různé obchodní služby (20,4 %), doprava (16,4 %), služby v oblasti stavebnictví (6,9 %) a další.
Největšími zahraničními poskytovateli služeb byly státy EU (42 %), ostatní země vzdáleného zahraničí (22 %) a SNS (11,5 %). Pokud jde o jednotlivé země, k největším vývozcům služeb do RF patřily: Turecko (6,6 %), Německo (6,4 %) a Velká Británie (5,8 %).
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Doprava
22. listopadu 2008 byla přijata Dopravní strategie RF do roku 2030. Základními úkoly státní politiky v oblasti dopravy je vytvoření jednotného dopravního prostoru a jeho integrace do mezinárodních dopravních systémů, zabezpečení dopravní obslužnosti regionů, zkoordinování rozvoje dopravní infrastruktury, zvýšení bezpečnosti a ekologie dopravy, modernizace dopravních technologií a zvýšení konkurenceschopnosti dopravního sektoru v rámci mezinárodního dopravního trhu.
V roce 2010 začala realizace federálního programu „Rozvoj dopravní infrastruktury RF v letech 2010-2015“. Program počítá s výstavbou 14 tisíc km nových silnic, přitom v letech 2010-11 bude na opravy regionálních silnic vyčleněno 50 mld. USD.
Druh dopravy | 2007 mld. t/km | 2008 mld. t/km | 2009 mld. t/km | 2010 mld. t/km |
| celkem | 4915 | 4948 | 4444,8 | 4751,8 |
z toho: železnice | 2090 | 2116 | 1865,3 | 2010,6 |
| automobilová | 206 | 216 | 180,1 | 199,2 |
| říční | 86 | 64 | 97,5 | 54,3 |
| námořní | 65 | 84 | 52,6 | 101,0 |
| potrubní | 2465 | 2464 | 2245,8 | 2382,0 |
| letecká | 3,4 | 3,7 | 3,5 | 4,7 |
Struktura výkonu nákladní přepravy (t/km)
Zdroj: Rosstat; www.gks.ru
V roce 2009 bylo přepraveno celkem 4 444,8 mld. t/km, tj. úbytek o více než 10 % oproti roku 2008 (tedy přibližně na úroveň roku 2004, kdy bylo přepraveno 4558 mld. t/km). Pokles zapříčinila finanční a ekonomická krize, která vedla mj. ke snížení dovozů a ke zvýšení konkurence v dopravě. Největší pokles byl zaznamenán v říční a automobilové nákladní přepravě (přibližně 17 %), dále v železniční přepravě (téměř 12 %). Letecká přeprava se oproti roku 2008 snížila o 4 %, potrubní o téměř 9 %. Růst zaznamenala pouze přeprava námořní – více než 15 %.
V roce 2010 bylo již patrné obnovení předkrizové dynamiky. Výkon nákladní přepravy vzrostl o téměř 7 %. Největší dynamiku zaznamenala letecká přeprava (nárůst o 32 %), což platí i pro výkon v přepravě osob.
Železniční doprava je nejvýznamnější druh dopravy v RF. V roce 2010 (stejně jako v předešlých letech) činil její podíl na obratu nákladní dopravy 42 % (bez potrubní dopravy dokonce až 90 %). Co se týče osobní přepravy, bylo v roce 2010 zaznamenáno snížení o téměř 9 % oproti roku 2009. Podíl výkonu železniční přepravy na celkové osobní přepravě se tedy snížil z 37 % v letech 2008 a 2009 na 32,5 %. Celková délka železniční sítě je 86 tis. km. V roce 2009 bylo železniční dopravou přepraveno 1,137 mld. lidí.
Silniční doprava v RF zajišťuje v posledních letech přibližně 4 % obratu nákladní dopravy (v roce 2009 4 %, 2010 4,2 %). Podíl na obratu osobní přepravy, včetně autobusové, se v roce 2010 oproti předešlému roku snížil (ze 37 % na 33 %).
Silniční síť RF dosáhla podle údajů z roku 2009 celkové délky 983 tis. km, z toho 500-506 tis. km federálních a regionálních. Silnice s tvrdým povrchem činí 776 tis. km.
Na mezinárodním investičním fóru v Soči na podzim 2010 se premiér V. Putin vyslovil pro rekonstrukci silnic prostřednictvím vytvoření „Silničního fondu“, který by soustředil potřebné zdroje od roku 2011. Prioritu by přitom měly mít federální silnice, ale v následných etapách se to má týkat i regionálních a místních komunikací. V této souvislosti vyzval premiér V. Putin k účasti soukromé investory. Systém silničních fondů by měl napomoci přejít z fáze projektů k systémové obnově celé silniční sítě. Podle ministra financí RF A. Kudrina dosáhnou ruské silnice díky systému silničních fondů do roku 2020 evropských standardů. Pozn.: Cena na stavbu 1 km silnic je v RF přibližně 3x vyšší než v EU – v roce 2010-2015 se počítá s cenou 17,6 mil. USD na 1 km (v případě Moskvy se jedná o 51,7 mil. USD).
Federální silnice Čita-Chabarovsk měla byla dokončena na podzim 2010. Stavbya kontroverzní dálnice z Moskvy do Petrohradu byla prezidentem RF pozastavena na konci srpna 2010 a v průběhu dalších měsíců opět obnovena.
Autobusovou dopravou je zajištěna dopravní obslužnost v 951 tis. městech a obcích.
Městská elektrická doprava funguje ve 159 městech (tramvajová doprava v 64, trolejbusová v 88, metro v 7). Celková délka tramvajových linek v roce 2009 činila 2,6 tis. km, trolejbusových 4,9 tis. km, metra 466 km.
Podíl letecká doprava v RF na celkovém obratu nákladní dopravy (včetně potrubní) je nepatrný - v roce 2010 necelých 0,1 % (v roce 2009 0,08 %). Objem nákladní letecké dopravy v roce 20010 dosáhl hodnoty 4,7 mld. t/ km (viz výše). Podíl na osobní přepravě však v roce 2010 výrazně vrostl a dosáhl 34,5 % (z 27,6 % v roce 2009). Leteckými společnostmi bylo v roce 2009 přepraveno 47 mil. cestujících (47 mil. v roce 2007, 51 mil. v roce 2009).
Námořní doprava. V oblasti námořní dopravy byl v roce 2010 zaznamenán nárůst objemu přeprav zboží. Ruská námořní plavba zabezpečila přepravní výkon na úrovni 101 mld. t/km (oproti 65 mld. t/km v roce 2007, 84 mld. t/km v roce 2008 a pouhých 52,6 mld. t/km v roce 2009) a dosáhla tak téměř úrovně let 2001-2002. Počet přepravených osob (1,5 mil.) zůstal přibližně stejný jako ve dvou předcházejících letech (0,2 % z celkového počtu přepravovaných osob).
Říční doprava. V roce 2010 bylo říční dopravou zabezpečeno výkon 54,3 mld. t/km zboží, což je pokles o téměř polovinu oproti roku 2009. Počet přepravených osob (17 mil.) se snížil o 3 mil. v porovnání s úrovní posledních 4 let.
Spoje
Celkový objem tržeb v oblasti spojů v období leden-září 2010 dosáhl 997,4 mld. RUB, což představuje meziroční růst ve srovnání se stejným obdobím roku 2009 1,6 % %. Přibližně tři čtvrtiny celkového objemu tvoří telekomunikační služby, z toho více než polovina připadá na mobilní služby.
Telefonní síť zahrnovala ke konci roku 2009 téměř 45 mil. pevných účastnických telefonních stanic, z toho bytových stanic bylo 33,5 mil.
V roce 2009 bylo v Rusku 230,5 mil. účastníků mobilní sítě, oproti 199,5 mil. v roce 2008 a 171,2 mil. v roce 2007.
Energetika – z toho jaderná
V listopadu 2009 byla vládou RF schválena nová Energetická strategie do roku 2030. Podle této nové Strategie by se měl do roku 2030 snížit podíl energetického sektoru na HDP RF ze současných 30 % na 18 %. Podíl exportu energetických surovin na HDP by se měl snížit ze současných 19 % na 5 % a podíl energetických vývozů na celkových vývozech ze 61 % na 34 %. V rámci plnění nové Energetické strategie se dále předpokládá snížení podílu plynu na spotřebě primárních energetických zdrojů z více než 50 % na 46-47 %; zvětšení podílu nepalivových energetických zdrojů (z 11 % na 13-14 %); výrazné snížení energetické náročnosti.
Ropa. Zatímco v roce 2008 zaznamenala těžba ropy v RF oproti předešlému roku pokles (o 3 mil. tun), „krizový“ rok 2009 skončil pro ruské ropné společnosti překvapivě dobře. Těžba v roce 2009 vzrostla o 1,2 % a export se zvýšil o 3 %. V roce 2010 vzrostla těžba ropy v porovnání s rokem předcházejícím (a podle očekávání) o 2,2 % a dosáhla 505 mil. tun.
Zemní plyn. V roce 2009 Rusko vytěžilo 583 mld. m³ přírodního plynu, což je o více než 12 % méně než v roce 2008. Tímto výsledkem se Rusko vrátilo o několik let zpět. Rok 2009 byl v tomto ohledu specifický. Světový trh s plynem ovlivnil nadbytek zkapalněného plynu (následkem zvýšené těžby plynu v USA), který přispěl ke snížení spotových cen. V kombinaci s následky ekonomické krize, která omezila spotřebu plynu nejen v RF, ale také na evropském trhu, a s plynovou krizí z počátku roku 2009, se adekvátně snížila také těžba plynu v RF. V roce 2010 zaznamenala těžba plynu ve srovnání z předešlým rokem růst o téměř 12 % a dosáhla 651 mld. m3, přičemž vývoz se oproti krizovému roku zvýšil o 10 % na 184 mld. m3. Vnitřní spotřeba vzrostla o více než 16 %. V průběhu celého roku pokračovala jednání se zákazníky Gazpromu (převážně v EU) o úpravě ceny za plyn.
Uhlí. Do roku 2030 má podle Energetické strategie vzrůst na 424-470 mil. tun ročně a počítá se s navýšením vývozů z 60,7 mil. t na 97,5 mil. t.
Těžba uhlí se v roce 2009 snížila o téměř 9% na 300 mld. tun, ale o rok později již opět vrostla o téměř 7 % na 323 mil. tun. Export se snížil o 0,6 % na 96,5 mil. tun.
Obnovitelné zdroje energie. Objem technicky dostupných zdrojů OZE tvoří méně než 24 mld. tun měrného paliva. Podíl výroby elektrické energie z OZE činil v roce 2008 přibližně 1 % - bez započtení vodních elektráren s kapacitou více než 25 MW (se započtením více než 17 %). Na výrobě tepelné energie se OZE podílely 3 %. V roce 2030 by výroba elektrické energie z OZE měla dosáhnout 80-100 mld. (ze současných 8,5 mld.) kWh. Podíl OZE na výrobě elektřiny má v roce 2020 dosáhnout 4,5 % (nebo až 20 % se započtením vodních elektráren).
Elektřina. Objem výroby elektrické energie v roce 2009, v reakci na pokles spotřeby elektrické energie o 4,56 %, dosáhl 978,6 mld. kWh (o 4,8 % méně než v předešlém roce) a RF se tak vrátila přibližně na úroveň roku 2006. Důvodem byl především propad průmyslové výroby o více než 10 %. V roce 2010 výroba podle předběžných údajů vzrostla o 4,7 % na 1027 mld. kWh.
V roce 2010 vrostl podíl tepelných elektráren na výrobě elektrické energie z 65,7 % v roce 2009 na 67,3 % (nárůst o 7,3 % - 699 mld. kWh). Podíl jaderných elektráren na celkové výrobě zůstal zachován přibližně na úrovni roku 2009 - 16,4 % (výroba na JE vzrostla o přibližně 4 % na 170 mld. kWh). Výroba elektrické energie na vodních elektrárnách se snížila o více než 4 % na 158 mld. kWh, a její podíl se na celkové výrobě nepatrně snížil.
Struktura výroby elektrické energie (mld. kWh)
| 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 | |
| Výroba elektrické energie celkem | 995,8 | 1015,3 | 1040,4 | 978,6 | 1027 |
| Tepelné elektrárny | 664 | 676 | 710 | 579,2 | 699 |
| Vodní elektrárny | 175 | 179 | 167 | 165,2 | 158 |
| Jaderné elektrárny | 149 | 160 | 163 | 163 | 170 |
Zdroj: Goskomstat – Rossijskij statističeskij ježegodnik, 20010, statistiky Minenerga, SO JES: Press-release, leden 2011 – předběžné údaje
Jaderná energetika
Provozované reaktory: 32 (na 10 JE)
Odstavené reaktory: 4
Reaktory ve výstavbě: 10 (2 - Leningradská-2, 2 - Novovoroněžská-2, 2 - Akademik Lomonosov, 1 - Kalininská, 1 - Bělojarská, 2 - Kaliningrad)
Kapacita: 24,24 GW
Nejvíce jaderných bloků „ruského designu“ je v současné době na Ukrajině (15 bloků). Rosatom prostřednictvím společnosti Atomstrojexport dále v srpnu dokončil výstavbu JE Bušer v Íránu, zahájení provozu bylo odloženo z původního termínu „konec roku“ na neurčito. Dohodnutá je výstavba 2 nových bloků v Číně (Tianwan), dvou bloků v Turecku a dvou bloků v Bělorusku, pokračují složitá jednání o výstavbě dvou bloků v Bulharsku (Belene),. Atomstrojexport se dále účastní tendru na dostavbu JE Temelín. Potenciálně největším trhem je pro Rusko Indie, kde je ve finální fázi výstavba dvou bloků (Kudankulam). Do roku 2017 se plánuje dalších 6 a po roce 2017 minimálně další čtyři. Bez indického trhu celková kapacita ve výstavbě, včetně plánované, činí přibližně necelých 15 GW (13 bloků po 1-1,2 GW). Doposud největší část kapacit Rosatomu v zahraničí tvořila Čína (více než 4 GW). Indie se svými 12 plánovanými energetickými bloky (potenciálně až 16), bude v případě realizace záměrů obou zemí jasným zákazníkem č.1. Do roku 2017 by měla kapacita „ruských“ bloků v Indii činit 6,6 GW, celkově pak až 18 GW.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Problematika rozvojové pomoci není po právní stránce v RF uceleně upravena. Právní definice termínu oficiální rozvojová pomoc (official development assistace, ODA) neexistuje, ačkoliv tento termín je v mezinárodních dohodách a souvisejících dokumentech používán.
Poskytování rozvojové pomoci náleží do působnosti Ministerstva zahraničních věcí RF (www.mid.ru), Ministerstva financí RF (www.minfin.ru) a Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru). Záležitosti vnitrostátní i zahraniční humanitární pomoci spravuje Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (www.mchs.gov.ru), respektive Agentura EMERKOM (www.emercom.ru).
Základní koncept účasti RF v mezinárodní humanitární pomoci je popsán v materiálu „Concept of Russia`s Participation in International Development Assistance“ z roku 2007 (viz: http://www.minfin.ru/common/img/uploaded/library/2007/06/concept_eng.pdf (concept_eng.pdf, )). Cílem je postupně dosáhnout doporučení OSN – vydělovat na mezinárodní rozvojovou pomoc 0,7 % GDP.RF se podílí prostřednictvím OSN a různých nevládních organizací na financování mnohostranných, ale i dvoustranných rozvojových projektů zejména v nejméně rozvinutých státech.
V roce 2009 poskytla RF na dvoustrannou a mnohostrannou zahraniční rozvojovou pomoc celkem 800 mil. USD, což je téměř 4x více než v r. 2008, kdy poskytla 220 mil. USD. RF také přispívá do „peacekeeping“ operací UN – v roce 2009 284 vojáků do 11 misí.
RF není členem OECD Development assistance Commettee (DAC) a proto není povinna deklarovat oficiální rozvojovou pomoc. Humanitární pomoc je deklarována na bázi dobrovolnosti skrze OCHA FTS (UN Office for the Coordination of Humanitarian affairs Financial Tracking Servise).
Podle FTS RF od roku 2000 včlenila na humanitární pomoc 208 mil. USD, s největším příspěvkem v roce 2008 (reakce na humanitární krize v minimálně 9 zemích; nárůst o 41 mil. oproti 2007). Největší jednorázový příspěvek směřoval do Číny v souvislosti se zemětřesením v roce 2008. V roce 2010 RF poprvé přispěli do 4 zemí – Haiti (11,9 mil. USD), Guinea, Uzbekistán, Jemen. Po Haiti byli dalšími největšími příjemci Afghánistán (5 mil. USD) a Kyrgyzstán (4,7 mil. USD). Více než 55 % humanitární pomoci RF směřuje do Asie.
V roce 2010 RF poprvé přispěla do CEFR (Central Emergency Response Fund). Hlavními partnery pomoci jsou vlády přijímajících států (od roku 2005 cca polovina pomoci), v rámci OSN jsou pak tradičními partnery pro RF WFP (World Food Programme) a WHO (World Health Organization), méně pak NGOs .
RF je také příjemcem rozvojové pomoci. V rámci programu OSN z r. 2006, který se týká naplnění mezinárodních rozvojových cílů (Millennium Development Goals) v RF, budou realizovány projekty v oblasti udržitelného rozvoje (tvorba pracovních míst v zemědělství, sociální bydlení, vzdělávání apod.) – www.unrussia.ru.
Ruská strana přijala humanitární pomoc zejména v souvislosti se Severním Kavkazem (2001 – 88 mil. USD). Po roce 2001 přibližně 60-70 mil. ročně, v roce 2008 pak již jen 21 mil. a v roce 2010 2 mil. USD. Britská vláda počátkem roku 2011 oznámila ukončení poskytování humanitární pomoci některým zemím, včetně RF. Lze očekávat podobné přehodnocení politiky od ostatních donorů.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
