- 4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
- 4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
- 4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
- 4.4. Stavebnictví
- 4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
- 4.6. Služby
- 4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
- 4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
4.1. Zhodnocení hospodářského vývoje za minulý rok, předpověď dalšího vývoje
Ve výsledcích prvního pololetí 2009 se zcela viditelně začaly projevovat dopady světové ekonomické krize na ruskou ekonomiku. Za období leden – červen došlo dle předběžných údajů k poklesu HDP o 10,1% (oproti stejnému období roku 2008). Pokračování ekonomického poklesu souvisí hlavně s pokračujícím snížením investiční činnosti, prudkým poklesem zásob a v neposlední řadě i poklesem konečné spotřeby. Kladný vliv na dynamiku HDP měl čistý export, který rostl a to hlavně díky prudkému poklesu dovozů.
Investice do základního kapitálu poklesly v období leden – červen o 18,2% ve srovnání se stejným obdobím minulého roku. Snížení investiční poptávky a nedostupnost úvěrových zdrojů vedly k značnému poklesu ve stavebnictví a to o 19,3% ve srovnáním se stejným obdobím předchozího roku.
Pokračuje také pokles průmyslové výroby – za šest měsíců tohoto roku o 14,8%, ve zpracovatelském průmyslu činil pokles 21,3%. Výsledky prvního pololetí jasně ukazují, že doposud nedošlo ke strukturálním změnám v ekonomice Ruska a závislost výkonnosti ekonomiky na světových cenách surovin je nepřehlédnutelná.
Reálné příjmy obyvatelstva se v prvním pololetí roku 2009 nezměnily oproti srovnatelnému období předchozího roku, byl ovšem zaznamenán pokles reálné mzdy o 2,8%. Došlo také k poklesu maloobchodního obratu, který za toto období činil 3%; objem placených služeb obyvatelstvu poklesl o 3,4%, přičemž lze zaznamenat zvyšující se tempa poklesu - v červnu o 6,5 a 8% ve srovnání s červnem 2008.
Snížení tempa růstu světové ekonomiky vedlo k poklesu cen surovin na světových trzích a poklesu zahraničního obchodu Ruska. Obrat zahraničního obchodu dle odhadu CB RF v prvním pololetí tohoto roku dosáhl 207,7 mld. USD a poklesl tak o 44,2 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Kladné saldo obchodní bilance za první pololetí dle odhadů činilo 43,3 mld. USD (v 1. pololetí 2008 dosáhlo úrovně 101,4 mld. USD). Export dosáhl 125,51mld. USD což znamená pokles o 47 % ve srovnání s 1. pololetím 2008. Tento pokles byl způsoben prudkým pádem světových cen na hlavní exportní artikl – suroviny. Import poklesl o 39,4% na 82,2 mld. USD ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku. Pokles dovozů byl způsoben devalvací rublu, poklesem reálných příjmů obyvatelstva, pokles spotřebitelské a investiční poptávky a v neposlední řadě zavedenými protekcionistickými opatřeními ruské vlády.
Devizové rezervy Ruska od počátku roku 2009 poklesly o 14,49 mld. USD (o 3,4%) a k 1.7.2009 dosáhly 412,590 mld. USD (pro srovnání k 1.7.2008 činily devizové rezervy 568,966 mld. USD).
Inflace, která stále zůstává problémem ruské ekonomiky dosáhla za leden – červen 2009 úrovně 7,4% což je pokles oproti srovnatelnému období roku předchozího o 1,3 procentního bodu (8,7% v 1. pololetí 2008). Snížení inflace je pochopitelné vzhledem k značnému poklesu investičních aktivit, klesajícím příjmům obyvatelstva a následně koupěschopné poptávky. Nemalou úlohu sehrála i devalvace rublu.
Nezaměstnanost ke konci června 2009 dosáhla úrovně 8,3 % ekonomicky aktivního obyvatelstva, což je 6,3 mil. osob.
V prvním pololetí roku 2009 nadále dochází k oslabování rublu. K 1. 7. 2009 USD posílil ve vztahu k rublu o 5,6 % na úroveň 31,0385 rublů/USD a kurz eura vzrostl o 5,9 % na 43,8512 rublů za EUR. Tento vývoj nahrává domácím výrobcům a zvyšuje jejich konkurenceschopnost jejich produkce na trhu, naopak značně znevýhodňuje dovozce.
Rusko zaznamenalo v prvním pololetí roku 2009 čistý odtok kapitálu ve výši 27,6 mld. USD. Jak bude vypadat situace v druhém pololetí je těžké odhadnout, vše bude záviset na nastartování světové ekonomiky.
Ratingová agentura Standart & Poor’s ponechala dlouhodobý rating Ruska na úrovni „BBB“ s výhledem „negativní“.
Aktuální stav a problémy ruské ekonomiky
Stav ruské ekonomiky v roce 2009 je determinován kombinací dvou skupin faktorů. Z jedné strany jsou to trvající negativní zahraničně-ekonomické faktory, především pokles zahraniční poptávky po surovinách a pokles jejich cen, který měl za následek pokles domácí produkce a příjmů, dále pak pokles investic a spotřeby. Z druhé strany snížení tempa růstu inflace, nahrazování dováženého zboží a výrobků vytvářejí podmínky pro pozastavení dalšího poklesu průmyslové výroby a investic a dalšího zhoršování ekonomické situace.
Bohužel na základě výsledků 1. pololetí 2009 nelze hovořit ani o stabilizaci ekonomické situace natož o jejím zlepšení. Negativní trendy se nepodařilo zvrátit, protikrizová opatření zřejmě nefungují tak, jak by si vláda představovala. Nefunguje systém státních garancí za úvěry, přístup k úvěrům je stále problematický a úvěry drahé, mnohé i velké firmy se dostávají do finančních těžkostí, nejsou schopny plnit investiční záměry ani své závazky a jsou nuceny omezovat svou činnost. Devět měsíců pokračuje pokles v průmyslové výrobě a ve stavebnictví, pokles vykazují prakticky veškerá odvětví, kromě zemědělství. Alarmující je i fakt že se stále zvyšuje objem dlužných mezd. Roste nezaměstnanost a lze předpokládat její další růst vzhledem k tomu, že část zaměstnanců je v současné době na nucené dovolené či pracuje ve zkráceném pracovním režimu. Klesají i reálné příjmy obyvatelstva. O situaci nelze v žádném případě hovořit jako o stabilizované a v současné době bude zřejmě nutné zabránit hlubším dopadům na obyvatelstvo.
Z dlouhodobého hlediska musí Rusko přistoupit k diverzifikaci, resp. restrukturalizaci své ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti své produkce. Je nezbytně nutné začít již nyní řešit infrastrukturální problémy, přistoupit k potírání korupčního prostředí, zlepšit investiční klima, podporovat konkurenční prostředí a stimulovat malé a střední podniky s cílem zabezpečit růst produktivity v dlouhodobé perspektivě.
Vzhledem k tomu, že nelze v nejbližší době předpokládat růst cen a poptávky po surovinových zdrojích bude muset Rusko vynaložit nemalé úsilí, aby přilákalo zahraniční investory, nakoupilo know-how a nové technologie, které mu umožní vyrábět konkurenceschopné zboží realizovatelné na zahraničních trzích. Nezbytné je tedy přistoupit co nejdříve ke strukturálním reformám s cílem zajistit dlouhodobý růst produktivity a vybudovat mnohostranně orientovanou a konkurenceschopnou ekonomiku.
Ruská vláda pokračuje poměrně razantně v boji s finanční krizí. Přijímá obdobná opatření jako ostatní tržní ekonomiky. Výhodou pro ruskou vládu je existence vcelku významných devizových rezerv a rozsáhlých suverénních fondů. Nevýhodou je nízká efektivita ekonomiky s vysokou závislostí na světových trzích s energetickými surovinami. Důsledkem vládních záchranných opatření může být navíc další zestátnění ekonomiky.
Roky 2009 -2010 budou zřejmě pro ruskou ekonomiku klíčové a před ruskou vládou stojí nelehký úkol vypořádat se s vlivy globální krize. Restrukturalizace ekonomiky je nezbytná, přílišná závislost na vývozu surovin se projevuje v celé své nahotě. V případě, že vláda přistoupí k razantní restrukturalizaci ekonomiky a uvolnění kurz rublu je možné, že neblahé následky globální finanční krize, které se začaly projevovat koncem minulého roku a projeví se zejména v tomto roce, budou v průběhu následujícího období překonány. Vše samozřejmě závisí také vývoji světové ekonomiky a cen ropy a surovin na světových trzích.
Základní ukazatele rozvoje ruské ekonomiky
(v % k předcházejícímu roku)
| 2007 | 2008 | 1. pol.2009 | |
| HDP | 108,1 | 105,6 | 89,9 |
| Inflace (spotřební ceny) | 111,9 | 113,3 | 107,4 |
| Průmyslová výroba | 106,3 | 102,1 | 85,2 |
| Zemědělství | 103,3 | 110,8 | 100,9 |
| Stavebnictví | 118,2 | 112,8 | 80,7 |
| Investice do fixního kapitálu | 121,1 | 109,1 | 81,8 |
| Reálné mzdy | 116,2 | 109,7 | 97,2 |
| Maloobchod | 115,2 | 113,0 | 97,0 |
| Služby (placené) | 107,1 | 104,9 | 96,6 |
| Export (běžné ceny) | 116,8 | 132,8 | 125,5 |
| Import (běžné ceny) | 136,0 | 130,4 | 82,2 |
| Průměrná cena ropy „URAL“, USD/barel | 63,9 | 94,4 | 50,8 |
Zdroj: Ministerstvo ekonomického rozvoje RF
[1] Prameny statistických údajů pro zpracování ekonomické části STI: „Socialno-ekonomičeskoe položenie Rossii“ 2008, Roskomstat, Moskva; „Rossia v cifrach 2008“, Goskomstat, Moskva; „Ekonomický rozvoj RF“ 2004-2005; 2006-2008, Minekonomiki, Moskva; „Vestnik Banka Rossii“, CB RF, Moskva; „Bjulten Bankovskoj statistiki“, CB RF,Moskva; „Informacionnyj bjulten MBES“, MBES, Moskva; a dále materiály odborných konferencí, internetové portály orgánů státní správy RF a hromadné sdělovací prostředky
4.2. Základní makroekonomické ukazatele za posledních 5 let (HDP/obyv., vývoj objemu HDP, podíl odvětví na tvorbě HDP, míra inflace, míra nezaměstnanosti)
Základní makroekonomické ukazatele
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
| počet obyvatel (mil. osob) | 143,8 | 143,0 | 142,4 | 142,2 | 141,9 |
| inflace (%) | 11,7 | 10,9 | 9.0 | 11,9 | 13,3 |
| HDP (%) | 7,1 | 6,4 | 7,5 | 8,1 | 5,6 |
| investice do zákl.jmění (%) | 10,9 | 10,5 | 11,0 | 21,1 | 9,8 |
| přímé zahr. investice (mld.USD) | 10,0 | 26,8 | 13,5 | 27,8 | 27,0 |
| reálné příjmy obyv. (%) | 8,2 | 8,5 | 10,2 | 10,4 | 2,9 |
| export (mld. USD) | 183,5 | 245,3 | 304,5 | 355,2 | 471,6 |
| import (mld. USD) | 96,3 | 125,1 | 163,9 | 223,1 | 291,9 |
| nezaměstnanost (mil. osob) | 5,9 | 5,7 | 5,3 | 5,8 | 5,8 |
| HDP v mld. RUB | 17 048 | 21 620 | 26 781 | 32 988 | 41 668 |
| HDP na obyvatele v tis.RUB | 119 | 151 | 188 | 232 | 293,6 |
Federální služba statistiky www.gks.ru a Ministerstvo ekonomického rozvoje RF, 2009
Podíl jednotlivých sektorů na tvorbě HDP v roce 2008 (v %)
| HDP | zemědělství | průmysl + stavebnictví | služby |
| 100 | 6 | 36 | 58 |
Pramen: Federální služba statistiky, podle systému národních účtů
Pozn,: Některé prameny udávají jiné proporce jednotlivých sektorů. Např. MERO RF uvádí podíl služeb mezi 50 – 55 %. Viz kap. 3.6. Příčina je v použité metodice.
Mezi základní neřešené problémy ruské ekonomiky patří:
- sociální nerovnováha; prohlubuje se diferenciace mezi příjmy horních a dolních 10% obyvatel, mezi pracovníky rozpočtové sféry a podnikatelským sektorem, mezi regiony RF
- krajně nepříznivá demografická situace, která se střednědobě až dlouhodobě, stává faktorem ohrožujícím bezpečnost země
- nízká konkurenceschopnost ruského průmyslu; závislost na importu; nízký růst produktivity práce ve srovnání s tempem růstu mezd
- nedostatečné investice do výrobní infrastruktury;
- nízká diversifikace ekonomiky; vysoká závislost na exportu surovin.
4.3. Průmysl – struktura, tempo růstu, nosné obory
V roce 2008 došlo ke zpomalení růstu průmyslové výroby na pouhá 2,1 %, v porovnání s rokem 2007 kdy růst průmyslu dosáhl úrovně 6,3 %. Zpracovatelský průmysl vzrostl o 3,2 % (patří sem ovšem i zbrojní výroba), kdežto těžební průmysl stagnoval na 0,2 %. Trojnásobné zpomalení růstu průmyslové výroby bylo způsobeno zejména prudkým poklesem tempa růstu výroby strojů a zařízení (4 % v roce 2008 oproti 20,5 % v roce 2007) a také výroby dopravních prostředků (9,5 % oproti 15,1 %), poklesem výroby elektrických, elektronických a optických zařízení (-7,9 % oproti 12,7 % v předchozím roce) a přechod od růstu k poklesu ve výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (-0,9 % oproti 11,9 %). Pokles výroby byl zaznamenán také v textilní výrobě a výrobě konfekčních oděvů (-4,5 %), chemickém průmyslu (- 4,2 %) a hutní výrobě (-5,2 %).
Pokles průmyslové výroby lze pozorovat již ve 4. čtvrtletí roku 2008 (o 6,1 % za srovnatelné období) a pokračuje i v prvních měsících roku 2009. V lednu 2009 došlo k poklesu průmyslové výroby (ve srovnání s lednem 2008) o 16 % což je rekordní pokles za posledních 15 let. Celkem za první pololetí 2009 poklesla průmyslová výroba o 14,8% ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Největší pokles byl zaznamenán ve zpracovatelském průmyslu o 21,3%, těžební průmysl poklesl o 4,4%.
Tab: Vývoj průmyslu v letech 2004 – 2008 (v % k předchozímu roku )
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
| průmysl celkem | 106,1 | 104,0 | 103,9 | 106,3 | 102,1 |
| výroba elektřiny, plynu a vody | 107,1 | 102,2 | 102,5 | 100,2 | 101,4 |
| hutnictví železa a oceli | 105,0 | 105,5 | 108,8 | 102,0 | 99,8 |
| hutnictví neželezných kovů | 103,6 | 113,3 | 104,9 | 106,0 | 99,1 |
| chemický a petrochemický průmysl | 107,4 | 102,6 | 101,9 | 106,1 | 95,8 |
| výroba strojů a zařízení | 111,7 | 99,9 | 103,3 | 119,3 | 104 |
| lesní hospodářství, dřevozpracující průmysl, průmysl papíru a celulózy | 103,0 | 104,5 | 102,6 | 106,2 | 102,2 |
| průmysl stavebních hmot | 105,3 | 103,5 | 105,5 | 109,4 | 103,1 |
Nejdůležitějším souborem odvětví ruského průmyslu je bezesporu palivo energetický komplex (PEK), jehož podíl na přidané hodnotě celého HDP se odhaduje na 30 % (z toho ropný komplex – 18 %, plynový komplex – 9 %, výroba elektrické energie - 2,0 %, uhelný komplex – 1 %,).
Podíl PEK v roce 2008 na exportu vzrostl na 68,6 % (oproti 64,2 v roce 2007), z toho ropa 45 %, plyn 15 % uhlí 1,5 %, elektrická energie 0,2 %. Na příjmech státního rozpočtu se PEK podílel více než 51 %.
4.4. Stavebnictví
Ekonomická krize a krize bankovní likvidity citelně zasáhla stavebnictví. Roste počet nedokončených staveb a stavební práce se pozastavují – dochází k zakonzervování staveb. Po rekordním růstu v 1. čtvrtletí 2008 (28,9 %) a relativně vysokém růstu ve 2. čtvrtletí (18,2 %) ve třetím čtvrtletí byl růst pouze 9,5 % a ve čtvrtém čtvrtletí již pouze 3,8 % (za srovnatelné období). Nicméně celkové výsledky roku 2008 jsou pozitivní a to vzhledem k vysoké dynamice růstu v prvním pololetí roku 2008. Růst o 12,8 % je jeden z nejvyšší za posledních 9 let a je odrazem vysokých investic do ekonomiky v 1. pololetí 2008.
Dynamika růstu objemu dodavatelských prací ve stavebnictví
(v % oproti minulému roku)
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
| stavebnictví (%) | 110,1 | 110,5 | 111,6 | 116,4 | 112,8 |
Růstový trend pokračoval také v oblasti výstavby bytů, i když ve druhém pololetí pozorujeme výrazné zpomalení temp. V bytové výstavbě byl v listopadu 2008 zaznamenán růstpouze 0,1 %, což je v podstatě stagnace ve srovnání s listopadem 2007. Za 12 měsíců vzrostla bytová výstavba o 4,5 % ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku (v roce 2007 byl růst 20,6 %).Růst obytné plochy předané do užívání dosáhl 4,5 %, tj. více než 63 mln. m2. Plocha předaných bytů do užívání překonala údaje předreformního období (v roce 1991 bylo předáno 61,7 mln. m2 obytné plochy).
V prvním pololetí roku 2009 objem prací ve stavebnictví poklesl o 19,3% ve srovnání se stejným obdobím roku 2008. Ve srovnání květen2009/ červen 2009 byl ovšem zaznamenán růst objemu prací ve stavebnictví a to o 21,9%.
Pokles zasáhl také oblast bytové výstavby. Od počátku roku 2009 bylo předáno do užívání 21,6 mln. m2 obytné bytové plochy. V červnu 2009 došlo k 13 % poklesu plochy předávaných bytů a to v důsledku chybějících levných finančních zdrojů developerských společností a chybějící koupěschopné poptávky. K rekordnímu poklesu došlo v tradičně nejpříhodnějším pro stavebnictví měsíci červnu – do užívání bylo předáno pouze 4,9 mln. m2.Za prvních 6 měsíců bylo předáno do užívání o 0,3% méně bytové plochy ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.
4.5. Zemědělství – vývoj, struktura
Podle statistických údajů uveřejněných ruským federálním statistickým úřadem (www.gks.ru) se celkový objem zemědělské výroby v r. 2008 oproti r. 2007 zvýšil o cca 10,8 %. Jeho celkový podíl na tvorbě HDP činil v r. 2006 i v r. 2007 5 %. Růst rostlinné výroby byl tradičně vyšší (o 17,6 %), než živočišné výroby (o 3,4 %).
V rostlinné výrobě nedošlo v r. 2008 ke snížení osevní plochy, celkově bylo oseto 76,3 mil. ha. V jejím rámci se zvýšila, stejně jako v r. 2007, osetá plocha obilovin a bobů, což je odrazem zájmu RF na urychlení rozvoje živočišné výroby (krmivo). V letech 2005-2008 docházelo k trvalému nárůstu produkce obilovin, přibližně na stejné úrovni zůstala cukrová řepa, slunečnice, brambory i zelenina. Předběžné údaje za 1-8/2009 jsou uvedeny níže v tabulce. V r. 2008 bylo v RF dosaženo rekordní výše úrody obilí, celkem 108,1 mil. tun, což je o 32,6 % více než v r. 2007. V r. 2009 se očekává průměrná výše sklizně obilí, tj. cca 87 mil. tun.
| Objem produkce v mil. tun | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009/1-8 | |
| obiloviny z toho: | 78,2 | 78,4 | 82,0 | 108,1 | 70,8 | |
| pšenice | 47,7 | 44,9 | 44,4 | 63,7 | 45,0 | |
| kukuřice | 3,2 | 3,6 | 4,0 | 4,1 | 2,8 | |
| cukrová řepa | 21,4 | 29,9 | 29,9 | 29,8 | 10,8 | |
| slunečnice (semena) | 6,4 | 6,7 | 5,6 | 5,6 | 2,4 | |
brambory zelenina | 37,3 | 38,5 | 36,6 | 37,0 | 17,0 | |
| 15,2 | 15,6 | 15,6 | 15,3 | 7,9 | ||
V živočišné výrobě pokračuje i nadále tendence ve snižování stavu základních druhů skotu, důraz je však kladen na zkvalitnění plemen, trvale se zvyšuje produkce drůbežího a vepřového masa.
Vývoj základní produkce v živočišné výrobě v letech 2004 – 2008 a předběžné údaje za 1-8/2009 jsou uvedeny v následující tabulce.
| Objem produkce | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009/1-8 |
skot a drůbež (jateční) živá váha v mil. tun | 7,6 | 7,9 | 8,6 | 9,5 | 4,5 |
| mléko (mil. tun) | 31,1 | 31,1 | 32,3 | 33,4 | 17,4 |
| vejce (mld. kusů) | 37,1 | 38,0 | 37,8 | 39,1 | 18,1 |
| vlna (tis. tun) | 48,0 | 48,1 | 50,5 | 49,5 | 24,5 |
Dle oficiálních statistických údajů stoupl index spotřebitelských cen potravin v r. 2008 o 17,7 %. Zdraženy byly všechny skupiny potravin, a to bez ohledu na pokusy o „zmrazení“ cen potravin (zejména základních potravin jako je chleba, máslo, mléko, slunečnicový olej, sýry, vejce, cukr) na regionální úrovni, resp. na základě smluv mezi producenty a potravinovými řetězci.
Trvalý trend vykazoval dovoz potravin do RF, který se v r. 2008 se zvýšil o 27,4 % v porovnání s r. 2007. Ve srovnání s r. 2007 se v r. 2008 zvýšil dovoz masa o 14,9 %, masných výrobků a konzerv o 21,1 %, mléka a smetany o 21,3 %, másla o 8,1 %, citrusových plodů o 2,2 %, kávy o 16,8 %, výrobků obsahujících kakao o 4,6 %, alkoholických a nealkoholických nápojů o 16,2 % a cigaret 1,5x. Dovoz kukuřice se zvýšil 4x .
V r. 2008 se snížil dovoz drůbežího masa o 5,5 %, bílého cukru 1,8x, surového cukru o 29,1 %, kakaových bobů o 10,2 % a slunečnicového oleje 15,2 %. Dále klesl dovoz pšenice 2,6x a ječmene 2,1x.
Vývoz potravinářských produktů a surovin se v r. 2008 ve srovnání s r. 2007 zvýšil o 3,5 %. Zvýšil se vývoz pšenice o 18,9 % a vodky o 11,5 %.
V 1. pololetí 2009, v důsledku státních investic do zemědělství, antikrizových opatření (snížení dovozních kvót masa a dovozních cel) i celkového dopadu ekonomické krize, došlo k výraznému snížení dovozů např. masa o 23,9 %, z toho drůbežího o 31,2 %, ryb o 5,5 %. Dovoz mléka a smetany se snížil o 23,2 %, sýrů a tvarohu o 15,3 %, citrusových plodů o 3,6 %, čaje o 9,1 %, cukru o 29 %, slunečnicového oleje 6,4x, alkoholických nápojů o 41,3 % a cigaret o 23,8 %.
Agrární sektor se potýká s chronickými a dlouhodobě neřešenými problémy (nízká úrodnost zemědělské půdy, zastaralé technické zařízení, nedostatečné finanční zajištění podniků). Zemědělská výroba není příliš efektivní; produktivita práce není příliš vysoká.
Ke zlepšení situace v zemědělství by měla přispět realizace státního programu „Rozvoj zemědělství a regulace trhu zemědělskými výrobky a potravinami na léta 2008-2012“, který navazuje na národní projekt rozvoje zemědělskopotravinářského komplexu z r. 2006. Na jeho zajištění je vyčleněno cca 20 % federálních výdajů určených pro zemědělství. Další finanční prostředky jsou investovány z regionálních rozpočtů, existuje také speciální fond prezidenta RF. Použití těchto finančních prostředků je omezeno pouze na nákup zařízení ruské provenience. Státní program má tři základní směry - urychlení rozvoje živočišné výroby (podpora produkce mléka, drůbežího a vepřového masa), podpora rozvoje malých forem hospodaření a zajištění přijatelného bydlení pro mladé zemědělské odborníky a jejich rodiny. Pozitivem je, že za současné finanční a ekonomické krize nehodlá ruská vláda omezit výdaje do zemědělství, naopak vytváří další výhodné podmínky pro zemědělské podniky (zvýhodněné úvěry pro nákup osevu, hnojiv, pohonných hmot, zemědělských strojů, pro mléčné farmy apod.). (www.mcx.ru)
4.6. Služby
Ruský sektor služeb v posledních letech roste a nabírá na významu. Nicméně oproti vyspělým zemím s tržní ekonomikou nadále dosti zaostává. Jeho podíl na tvorbě HDP se pohybuje v rozmezí 50-55 %. Rusko je nadále netto-importérem služeb.
Zahraničně obchodní obrat se službami se v roce 2008 vyšplhal na 127,7 mld. USD. Ve srovnání s r. 2007 vzrostl o 30 %. Současně však výrazně vzrostl i deficit bilance – negativní saldo bylo 1,3x vyšší, činilo 25,1 mld. USD.
Ruský exportslužeb v hodnotě 51,3 mld. USD se meziročně zvýšil o 30 %. Pozitivní dynamikuvykázaly bez výjimky všechny segmenty. Nejdynamičtěji však vzrostla doprava (27%), pracovní a soukromé cesty (29%) a IT služby (1,5x). Na rozdíl od minulého roku došlo ke zpomalení růstu příjmů z oblasti finančních služeb (jen 12%) a autorských odměn a licenčních poplatků (14%). Zároveň pokračovala i diversifikace služeb poskytovaných ruskými operátory.
Pokud se týče struktury vývozu služeb z RF, největší podíl opět připadl na dopravní služby (29,3 %). Jejich příjmy vzrostly o 27 % a činily 15 mld. USD. Na 2. místě figurovaly různé obchodní služby (25,6 %) a pracovní a soukromé cesty (23,3 %), za kterými následovaly ostatní služby (9,6 %), služby v oblasti stavebnictví (9,4 %) a nakonec služby v oblasti spojů (2,9). Z hlediska teritoriální struktury vývozu nejvíce služeb směřovalo do zemí EU (40,3 %), ostatních zemí vzdáleného zahraničí (24,0 %) a APEC (13,8 %).
Ruský import služeb v roce 2008 tvořil 76,4 mld. USD a opět výrazně stoupl – o 29 %. Také ostatní sektory vykázaly vysoká tempa růstu. Dominantní postavení měly tradičně služby související s cestami a pobytem občanů RF v zahraničí. Jejich výdaje stouply o 12 % a v hodnotovém vyjádření činily 24,9 mld. USD. Jejich podíl se však stále snižuje (v letech 2001-2005 dosahoval až 48 %, v roce 2008 už pouze asi 33 %). Pořadí ostatních sektorů služeb bylo následující – různé obchodní služby (20,9 %), doprava (20,9 %), ostatní služby (11,9 %), služby v oblasti stavebnictví (11,6 %) a nakonec služby v oblasti autorských odměn a licenčních poplatků (6,0).
Největšími zahraničními poskytovateli služeb byly státy EU (42,9 %), ostatní země vzdáleného zahraničí (37,0 %) a APEC (10,4 %). Pokud jde o jednotlivé země, k největším vývozcům služeb do RF patřily: Turecko (9 %), V. Británie (8 %) a SRN (7 %).
V prvním pololetí roku 2009 ovšem RF zaznamenala významný pokles obchodu službami ve srovnání s analogickým obdobím roku 2008. Obrat se snížil z 63,6 na 50,8 mld. USD (-21,1 %), export z 25,3 na 20, 4 mld. USD (-19,4 %) a import z 38, 3 na 30,4 mld. USD (-21,6 %). Současně se nicméně snížilo i negativní saldo obchodu službami z 12,9 na 10 mld. USD (o 22,5 %).
4.7. Infrastruktura (doprava, telekomunikace, energetika – z toho jaderná)
Doprava
22. listopadu 2008 byla přijata Dopravní strategie RF do roku 2030. Základními úkoly státní politiky v oblasti dopravy je vytvoření jednotného dopravního prostoru a jeho integrace do mezinárodních dopravních systémů, zabezpečení dopravní obslužnosti regionů, zkoordinování rozvoje dopravní infrastruktury, zvýšení bezpečnosti a ekologie dopravy, modernizace dopravních technologií a zvýšení konkurenceschopnosti dopravního sektoru v rámci mezinárodního dopravního trhu. Celkem bylo v roce 2008 přepraveno 4 944 mld. t/km, tj. přírůstek 0,6 % oproti roku 2007.
Struktura a dynamika výkonu nákladní přepravy (t/km)
| Druh dopravy | 2007 mld. t/km | 2008¹ mld. t/km | 2007/2008 dynamika (%) |
| celkem | 4910 | 4944 | 100,6 |
z toho: železnice | 2090 | 2113 | 101,1 |
| automobilová | 206 | 215,5 | 104,7 |
| říční doprava | 84 | 63,6 | 73,9 |
| mořská | 62 | 84,6 | 130,1 |
| potrubní | 2465 |
¹předběžné údaje MERO RF
Železniční doprava je nejvýznamnější druh dopravy v RF, zajišťuje téměř 90 % obratu nákladní dopravy (bez potrubní dopravy) a 40 % obratu osobní dopravy. Celková délka železniční sítě je 85,5 tis. km, toho 42,6 tis. km je elektrifikováno. Vozový park tvoří 5 890 elektrických lokomotiv, 6 202 motorových lokomotiv, 497 600 nákladních a 20 800 osobních vagónů. V celém sektoru pracuje 1,5 mil. zaměstnanců. V roce 2008 bylo železniční dopravou přepraveno 1,3 mld. lidí.
Silniční doprava v RF zajišťuje 3,8 % obratu nákladní dopravy (bez potrubní dopravy) a 40 % obratu osobní dopravy. Celková délka silnic v RF činí více než 930 tis. km. Veřejná (federální) silniční síť RF dosáhla podle údajů z roku 2008 celkové délky 771 tis. km, z toho 541 tis. km (91,3 %) tvoří silnice s tvrdým povrchem.
Autobusovou dopravou je zajištěna dopravní obslužnost v 1,2 tis. městech a 81 tis. obcích.
Městská elektrická doprava funguje ve 117 městech (tramvajová doprava v 67, trolejbusová v 90, metro v 6). Celková délka tramvajových linek v roce 2007 činila 2,7 tis. km, trolejbusových 4,9 tis. km, metra 425 km.
Letecká doprava v RF zajišťuje 0,1 % obratu nákladní dopravy a 27,2 % obratu osobní dopravy. Leteckými společnostmi bylo v roce 2008 přepraveno 49,7 mil. cestujících (oproti 44 mil. v roce 2007). Objem nákladní letecké dopravy v roce 2008 dosáhl hodnoty 3,7 mld. t/ km, tj. růst o 7,6 % oproti roku 2007.
Námořní doprava. V oblasti námořní dopravy byla v roce 2008 zaznamenán nárůst objemu přeprav zboží. Ruská námořní plavba zabezpečila přepravní výkon na úrovni 84,6 mld. t/km, počet přepravených osob (800 tis.) se zvýšil.
Říční doprava. V roce 2007 bylo říční dopravou zabezpečeno výkon 63,6 mld. t/km zboží, což je pokles o cca 30 %, počet přepravených osob (16 mil.) rovněž poklesl.
Spoje
Celkový objem tržeb v oblasti spojů v roce 2008 dosáhl dle předběžných údajů 1234,4 mld. RUB, což představuje meziroční růst o 12,8 %. Téměř tři čtvrtiny (70 %) celkového objemu tvoří telekomunikační služby, z toho více než polovina (46 %) připadá na mobilní služby.
Telefonní síť zahrnovala ke konci roku 2006 téměř 43 mil. pevných účastnických telefonních stanic (roční přírůstek o 5,3 %), z toho bytových stanic bylo 32 mil. Přírůstek za rok 2006 činil 7,9 %.
V roce 2008 bylo v Rusku dle předběžných údajů 194 mil. účastníků mobilní sítě, což je nárůst o 23 mil. od počátku roku.
Energetika – z toho jaderná
Index výroby a dodávek elektrické energie, plynu a vody v roce 2008 dosáhl úrovně 101,4 % ve srovnání s rokem 2007.
Index výroby elektrické energie (v % k předchozímu roku)
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
| Elektroenergetika celkem | 101,6 | 101,6 | 104,5 | 102,0 | 102,2 |
| z toho jaderná | 96,2 | 104,0 | 104,7 | 102,2 | 101,9 |
Struktura a index výroby elektrické energie (mld. kWh)
| 2007 | 2008 | 2007/2008 (%) | |
| Výroba elektrické energie celkem | 1015,3 | 1037,2 | 102,2 |
| Tepelné elektrárny | 675,9 | 707,1 | 104,6 |
| Vodní elektrárny | 179 | 166,6 | 93,1 |
| Jaderné elektrárny | 160 | 163,1 | 101,9 |
Jaderná elektroenergetika se na celkové výrobě elektrické energie v roce 2008 podílela 15,7 %.
4.8. Přijímaná a poskytovaná rozvojová pomoc
Poskytování rozvojové pomoci patří do působnosti Ministerstva ekonomického rozvoje RF (www.economy.gov.ru). Záležitosti vnitrostátní i zahraniční humanitární pomoci spravuje Ministerstvo pro civilní obranu, mimořádné situace a likvidaci následků živelných pohrom RF (www.mchs.gov.ru).
Ruská federace se podílí prostřednictvím OSN a různých nevládních organizací na financování rozvojových projektů zejména v nejméně rozvinutých státech. Sama je také příjemcem rozvojové pomoci. V rámci programu OSN z r. 2006, který se týká naplnění mezinárodních rozvojových cílů (Millennium Development Goals) v RF, budou realizovány projekty v oblasti udržitelného rozvoje (tvorba pracovních míst v zemědělství, sociální bydlení, vzdělávání apod.). Spravováním projektů je pověřen Úřad OSN pro koordinaci humanitárních záležitostí v Moskvě (www.ocha.ru).
V letech 2003-2005 činil celkový každoroční objem ruské rozvojové pomoci 50-60 milionů USD, v letech 2008-2009 by se tato částka měla zvýšit na 210-220 milionů USD ročně.
Souhrnná teritoriální informace
- 1. Základní informace o teritoriu
- 2. Vnitropolitická charakteristika
- 3. Zahraničně-politická orientace
- >> 4. Ekonomická charakteristika země
- 5. Finanční a daňový sektor
- 6. Zahraniční obchod země
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
