Rusko: Finanční a daňový sektor

• 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
• 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
• 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
• 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
• 5.5. Daňový systém

5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let

Rusko v roce 2010 hospodařilo s deficitním rozpočtem.Výsledek hospodaření je bezesporu následkem působení globální ekonomické krize, která zasáhla Rusko pravděpodobně ve větší míře než světovou ekonomiku jako celek.

V roce 2010 dosáhly příjmy státního rozpočtu dle předběžných údajů MF RF 8 298,9 mld. rublů tedy 18,7 % HDP což je o 0,1 procentních bodů méně než v předchozím roce; rozpočtové výdaje dosáhly úrovně 10 094,1 mld. rublů, což je 22,7 % HDP. Deficit federálního rozpočtu činil 1 795,2 mld. USD čili 4,0 % HDP (v předchozím roce 2009  Rusko hospodařilo s deficitem 2 322,3 mld. rublů, tedy 5,9% HDP). Příjmová část státního rozpočtu překročila plánované parametry a to hlavně díky růstu příjmů generovaných palivově energetickým komplexem, což byl následek  růstu světových cen ropy a plynu. Nižší než plánovaná byla i výdajová stránka rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že ruská ekonomika se zotavuje z ekonomické krize postupně a nelze očekávat skokový růst, byl pro roky 2011 – 2013 schválen deficitní rozpočet.

Část prostředků státního rozpočtu RF je evidována a spravována odděleně a má sloužit (a v současné době také slouží) k financování výdajů státního rozpočtu v případě, že dojde k výpadku příjmů státního rozpočtu plynoucích z ropy a plnu vlivem významného snížení cen těchto surovin na světových trzích - jedná se o Rezervní fond. Druhým samostatným fondem je Fond národního blahobytu RF, který slouží k spolufinancování dobrovolného penzijního připojištění občanů RF a k zbezpeční vyváženého rozpočtu (k pokrytí eventuelního deficitu) Penzijního fondu RF. Fond národního blahobytu RF akumuluje zdroje z prodeje ropy a plynu, které vzniknou v případě převýšení příjmů ropného a plynového sektoru nad odvody do Rezervního fondu a nad prostředky použité na financování výdajů státního rozpočtu. Objem Rezervního fondu a objem příjmů z ropy a plynu používaný k financování rozpočtových výdajů je zákonem vymezen procentním poměrem  k vytvořenému HDP. K 1. 1. 2011 celkový objem prostředků v Rezervním fondu dosáhl výše 25,44 mld. USD a ve Fondu národního bohatství bylo 88,44 mld. USD.

Pod vlivem ekonomické krize parlament přijal federální zákon (FZ) ze dne 17.12.2009 č. 314 O legislativních změnách v souvislosti s FZ „O státním rozpočtu  na rok 2010 a plánovací období 2011 a 2012, který stanoví že v období od 1.1.2010 do 1.1.2013 nebude do Rezervního fondu a Fondu národního blahobytu RF přispíváno a veškeré prostředky plynoucí z ropného a plynového sektoru budou použity na pokrytí výdajů státního rozpočtu. Přímo do státního rozpočtu budou převáděny i prostředky plynoucí ze správy prostředků rozmístěných ve výše zmíněných fondech.

Ruský federální rozpočet

(mld. RUB)

¹) předběžné údaje Ministerstva financí RF

Rozpočtové výdaje v r. 2011 nevyvážené rozpočtovými příjmy povedou k deficitnímu státního rozpočtu. Pro tento rok byl parlamentem odsouhlasen rozpočtový deficit ve výši 3,6 % HDP. Ruská vláda zdůrazňuje, že státní rozpočet na rok 2011 je stále sociálně orientovaný, což má za následek, že jsou kráceny výdaje na investice vč. infrastrukturálních. To může být ovšem vzhledem k nutné restrukturalizaci ekonomiky problém. Rozpočet byl sestaven na základě předpokladu, že tempo růstu HDP bude činit 4,2%, průměrná cena ropy typu Urals dosáhne 75 USD, inflace 6,5% a průměrný roční devizový kurz se bude pohybovat na úrovni 30,5 RUB za USD. 

Vzhledem k tomu, že z hlediska rozpočtu jsou výsledky prvního pololetí 2011 pozitivní, je možné, že Rusko bude hospodařit v tomto roce pouze s nepatrným deficitem ve výši 0,1% HDP a pravděpodobné je i že hospodaření bude vyrovnané.

zpět na začátek

5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)

Platební bilance (v mil. USD)

 Zdroj: Centrální banka RF, dále podrobně na: www.cbr.ru

1)     předběžné údaje

Devizové rezervy RF (v mil. USD)

Zdroj: Centrální banka RF, dále podrobně na: www.cbr.ru

Na platební bilanci RF v prvním pololetí 2011 měly vliv různoběžné faktory. Konjunktura na ruské exportní artikly měla vliv na růst kladného salda obchodní bilance, vzrostly devizové rezervy RF a byl vytvořen základ pro rozšíření exportu kapitálu soukromými korporacemi a bankami. Zároveň však objemy a charakter finančních operací neindikovali oživení investičních procesů a v podmínkách zjednodušení přístupu na mezinárodní kapitálové trhy  se týkaly především mobilizace zahraničních zdrojů za účelem obsluhy zahraničního dluhu.  

Kladné saldo běžného účtu platební bilance vzrostlo ve srovnání se stejným obdobím roku minulého o 11% a činilo dle předběžných údajů 57,6 mld. USD.  

Kladné saldo obchodní bilance dle výsledků 1. pololetí 2011 vzrostlo na 106,9 mld. USD a překonalo tak v řadě srovnatelných hodnot maximální hodnoty prvního pololetí 2008. Obrat zahraničního obchodu vzrostl o 36,1% na úroveň 386,9 mld. USD (export 246,9 mld. USD, import 140 mld. USD).

Deficit obchodu se službami za 1. pololetí 2011 je odhadován na 15,4 mld. USD ve srovnání s 11,1 mld. USD v 1. pololetí 2010. Dovozy služeb rostly rychleji (o 23,5%) než jejich vývozy (o 15,1%). Poskytování služeb nerezidentům vzrostlo z 20 mld. USD na 23,1 mld. USD. Roste podíl dopravy i příjmů plynoucích z incomingového cestovního ruchu. Dovoz služeb vzrostl z 31,2 mld. USD v prvním pololetí 2010 na 38,5 mld. USD v 1. pololetí 2011.  

Devizové rezervy v průběhu roku 2011 stále rostou a k 1.9.2011 dosáhly výše 545 mld. USD.

Za 1. pololetí 2011 (z výpočtu červen 2011/prosinec 2010) rubl reálně posílil k USD o 12,4% a k EUR o 4,7%.! Kurz Centrální banky RF k 1.09. 2011 byl 27,8726 RUB za USD a 40,4153 RUB za EUR.

zpět na začátek

5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba

Současný státní dluh tvoří dluhy bývalého SSSR a nové dluhy RF. Tzv. sovětský dluh vznikl v letech 1985-1991, kdy postupně docházelo k poklesu výroby téměř ve všech odvětvích ekonomiky a zadluženost země dosáhla téměř 100 mld. USD (96,6 mld.), přičemž 61,8 mld. USD tvořily bankovní úvěry a 34,8 mld. USD komerční závazky. V r. 1991 vyhlásil SSSR moratorium na výplatu svého dluhu. Po rozpadu SSSR Ruská federace, na základě dohod s ostatními nástupnickými státy, převzala veškeré závazky bývalého SSSR a rovněž všechna aktiva SSSR v zahraničí.

Pokud se týká nového ruského dluhu, tento vznikl převážně z půjček na krytí deficitu federálního rozpočtu RF. V letech 2000-2001 zahájila RF postupné vypořádání svých finančních závazků vůči zahraničí. Poté co v r. 2000 uzavřela dohodu o restrukturalizaci dluhu s Londýnským klubem věřitelů, přistoupila v r. 2001 ke splácení dluhu členům Pařížského klubu (PK) a ostatním věřitelům. Formou tzv. zbožových splátek hradí RF postupně své dluhové závazky i vůči státům bývalé RVHP, včetně ČR.

Struktura státního zahraničního dluhu RF – stav k 1. 7. 2011^*

^xxx OVGVZ  (obligacii vnutrenněgo gosudarstven. valjutnogo zajma) – státní dluhopisy.

*     údaje MF RF (www.minfin.ru)

Vněšekonombank  21. srpna 2006 převedl 17 věřitelským zemím celkově 3,7 mld. USD, které budou vyplaceny v převážné míře v hotovosti (s výjimkou zbožových dodávek do Finska a letadel do Portugalska). Rusko se tak vyrovnalo s členy Pařížského klubu věřitelů s předstihem 14 let, neboť poslední splátka měla být po poslední restrukturalizaci zaplacena v roce 2020.

 Splácení dluhu RF vůči ČR

Pohledávky ČR vůči RF vznikly převážně ze zbožové výměny uskutečňované na přelomu 80. a 90 let uplynulého století. Tyto pohledávky, původně vedené v převoditelných rublech, resp. v clearingových dolarech, byly v roce 1991 přepočteny na USD.

Problematika ruského dluhu byla smluvně vyřešena sjednáním mezivládní Dohody vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a RF vůči ČR (Moskva, 17. 6. 1994, dále Dohoda). Dohoda vycházela z podmínek Dohody mezi RF a členy Pařížského klubu věřitelů (PK), kterou se RF zavázala neposkytovat výhodnější zacházení ani ostatním věřitelům nesdruženým v PK.

V celkovém původním objemu činily pohledávky ČR vůči RF 3,6 mld. USD, z toho tzv. státní 3,24 mld. USD.

Na základě požadavku RF byl dne 21. 4. 1997 sjednán Dodatek č. 1 k Dohodě, kterým byla dohodnuta restrukturalizace dluhu a odklad jeho splácení (splátkový kalendář na období let 2002 - 2020).

V zájmu urychlení splacení ruského dluhu byl dne 9. 10. 2001 uzavřen Dodatek č. 2 k Dohodě, čímž byla vyřešena podstatná část (71 %) ruského dluhu (deblokace 2,5 mld. USD společností Falcon Capital). V následujících letech byly pohledávky spláceny zejména zbožovými dodávkami, a to v souladu s Dodatkem č. 3 (uzavřen 16. 4. 2002) a Dodatkem č. 4 (uzavřen 4. 3. 2004).

V roce 2007 byly ruskou stranou zaslány finanční prostředky ve výši 2 mil. USD na rekonstrukci Českého domu v Moskvě. V tomto projektu se ještě jedná o zbytkovou částku ve výši 500 tis. USD.

Definitivního vyřešení ruského dluhu komplikuje transakce týkající se dodávek letadel JAK 42D. Jde o umoření částky ve výši 58,8 mil. USD, které nárokuje ruská strana.

zpět na začátek

5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)

Top 20 největších bank RF (dle objemu aktiv  - stav  k 1. 9. 2011)

Pramen: www.allbanks.ru  

Poznámka:

V tabulce není uveden Vněšekonombank, neboť se nejedná o banku, ale o státní korporaci;

Home Credit Bank, Moskva, je na 35. místě.

V prvním pololetí 2011 byla zachována tendence rostoucí ekonomické aktivity. Dynamika rozvoje bankovního sektoru byla taktéž pozitivní, rostla úvěrová portfolia a zisky bank, stabilní byla i situace na mezibankovním trhu. Dle předběžných údajů v 1. pololetí 2011 bankovní soustava RF rostla, což se projevilo přírůstkem aktiv o 4,2% na 35 236,6 mld. rublů (v prvním pololetí 2010 o 3,4%). Vlastní kapitál úvěrových organizací vzrostl od počátku roku o 0,8% a k 1.7. 2011 činil 4 770,8 mld. rublů (ve stejném období předchozího roku došlo k poklesu o 3,2%).

K 1. červenci 2011 působilo na území RF 1 000 úvěrových organizací (oproti roku počátku roku 2011 je to o 12 méně). Výše kapitálu 786 úvěrových organizací přesahovala 180 mln. rublů.  

V prvním pololetí ruské banky vygenerovaly zisk ve výši 444,2 mld. rublů (ve stejném období roku předchozího 249,6 mld. rub.). V prvním pololetí 2011 zisk ve výši 446,4 mld. rublů vykázalo 910 úvěrových organizací  (91% všech bank k 1.7.2011) a ztrátu ve výši 2,2 mld. rublů 90 úvěrových organizací (9%). Růst zisků byl způsoben hlavně růstem investic do výnosnějších instrumentů a také docházelo ke zpomalování tvorby rezerv na špatné úvěry.

Byla zachována tendence růstu rentability aktiv i kapitálu v bankovním sektoru: k 1.7.2011 tyto ukazatele činily 2,3% a 16,5%.

Za období 1.1.- 1.7. 2011 poklesl počet úvěrových organizací kontrolovaných zahraničním kapitálem (s více než 50% podílem kapitálu) ze 111 na 109. Podíl zahraničního kapitálu na celkových aktivech bankovního sektoru poklesl od počátku roku z 18 % na 17%, podíl na vlastním kapitálu poklesl z 19,1% na 17%. V prvním pololetí banky kontrolované nerezidenty vykázaly zisk 73,3 mld. rublů, což je 16,5% dosaženého zisku bankovním sektorem jako celku. Ze 109 bank bylo 93 ziskových a 16 ztrátových. 

Pro RF je charakteristická velká koncentrace v bankovním sektoru. V roce 2008 se tak 200 největších bank (měřeno objemem aktiv) podílelo na celkových aktivech bankovního sektoru 93,9%, přičemž k 1.1.2009 podíl 5 největších bank na celkových aktivech činil 46,2%.

Komentář k problematice bankovního sektoru RF

V posledních letech dochází k růstu ruského bankovního sektoru. Přes řadu i kvalitativních změn však ruská bankovní soustava není motorem ekonomického růstu, zaostává zejména v roli jeho financování (úvěrování). Poměr aktiv všech ruských bank k HDP Ruské federace dosáhl k začátku roku 2009 67,5 %, což představuje rychlý růst, nicméně ve vyspělých zemích Evropy se jedná o několikanásobek.

Nejsou rozvinuty pensijní fondy a pojišťovnictví, které v tržních ekonomikách zajišťují tzv. dlouhé peníze na investice do infrastrukturálních projektů a ruské bankovnictví, přes rychlý růst po ruské finanční krizi v roce 1998 není schopno dostatečně plnit úlohu finančního zázemí pro nezbytné investice. Investice v Rusku jsou nyní ze zhruba  50 % kryty z vlastních prostředků společností (ve vyspělých tržních ekonomikách z 20 – 30 %) a pouze z 50 % úvěry z bank. Objem bankovních úvěrů ekonomice je tak, přes značný pokrok v posledních letech stále nedostatečný. Tato skutečnost je v rozporu s vysokou kapitalizací ruských společností na burze. Vyplývá z toho, že vysoká kapitalizace se opírá o příliv vnějšího kapitálu (úvěrů), nikoliv vnitřních zdrojů. Zahraniční zdroje činí 40 % úvěrových závazků ruských nefinančních korporací. Až do roku 2006 byl naproti tomu nízký podíl přímých zahraničních investic, nyní se situace zlepšila.

V poskytovaných úvěrech dominují úvěry s dobou splatnosti nad 1 rok, jejichž podíl činí cca 57%, z toho podíl úvěrů na dobu delší než 3 roky je ale pouze 27,5 %. Podíl úvěrů ruských bank na investicích do fixního kapitálu nepřevyšuje 10 %. Údaje jsou srovnatelné s nízko rozvinutými ekonomikami. Nízká je dostupnost bank v regionech a finanční gramotnost obyvatel, jak podnikatelů, tak fyzických osob.

Ruské bankovní kruhy na to reagují snahou o posílení svých pozic, Asociace ruských bank vyhlásila program „bankizace“ země (zřejmě podle vzoru industrializace či elektrifikace), která má zajistit přístup k efektivním bankovním službám v celé zemi. Bankéři rovněž požadují „vrátit“ do bankovní soustavy fondy rozdělované mimobankovně. Jde jak o stabilizační fond, státní pensijní fondy, peníze obíhající či tezaurované v hotovosti mezi obyvatelstvem i prostředky vyvezené za hranice. Rovněž žádají posílit bezhotovostní platby (výplata mezd, sociálních dávek apod. na osobní konta).

V těchto souvislostech vzniká otázka, jak současná ruská bankovní soustava v nejbližším období zajistí ruský průmysl potřebnými investičními zdroji. V roce 2008 byla realizována  Strategie rozvoje bankovní soustavy Ruské federace na období do roku 2008, přijatá společně vládou a Centrální bankou, jejímž cílem bylo zdokonalení normativně-právní základny bankovní činnosti, dokončení přechodu úvěrových ústavů na mezinárodní účetní standardy, vytvoření podmínek pro zamezení zneužívání úvěrových ústavů k nezákonným cílům a zlepšení kvality poskytovaných služeb. Bankovní soustava vzhledem k ekonomické a finanční krizi bojuje s problémem likvidity. Na státní pomoc bankovnímu sektoru byla v roce 2008 vyčleněna částka cca 785 mld. rublů, což byla nejvyšší položka protikrizových opatření v roce 2008.

Státní duma přijala v dubnu 2007 ve třetím čtení zákon „O bance rozvoje“, který zakládá vznik státní korporace „Banka rozvoje a vnějších ekonomických vztahů“ na bázi současné Vněšekonombanky a pohlcením dnešních bank  Rosijskij bank razvitija  a Rosijskij eksportno-importnyj bank. Jmenovaná korporace zahájila v roce 2008 svoji činnost. Základní kapitál banky odpovídá téměř 3 mld. USD.

Základní cíle banky mají být - stimulace ekonomického růstu, získávání zahraničních investic, podpora inovačních projektů, podpora ruského exportu a malých a středních podniků. Předpokládá se rovněž, že by tato banka spolu s plánovanou Euroasijskou rozvojovou bankou se základním kapitálem 1,5 mld. USD (dohoda o společném zřízení této banky s Kazachstánem) napomohla financování velkých národohospodářských projektů.

Pojišťovnictví se v posledních letech rychle rozvíjí a zároveň dochází v tomto sektoru ke koncentraci, která bude zřejmě pokračovat. K 1.1.2011 působilo na ruském trhu 618 pojišťovacích společností. V roce 2010 byly odebrány licence 73 pojišťovacím společnostem jejich celkový kapitál činil 11,8 mld. rublů. Celkový vlastní kapitál pojišťovacích společností vzrostl v roce 2010 o 5,8 mld. rublů (+3,9%) ze 148,2 mld. na 154 mld. rublů.  26 pojišťovacích společností má základní kapitál převyšující 1 mld. rublů. Podíl základního kapitálu na celkovém kapitálu pojišťovacích společností činí 45,4% což znamená růst podílu (10,8% v roce 2009). Na těchto 26 pojišťoven připadá 68,5 % přijatého pojistného (bez povinného zdravotního pojištění) Objem přijatého pojistného v roce 2010 poprvé v historii překročil bilión rublů a činil 1 041 mld. RUB.

Roste koncentrace na pojišťovacím trhu. Podíl největších 10 hráčů na trhu dle přijatého pojistného v roce 2010 činil 54,4 % oproti 51,7 % v roce 2009.

Největší pojišťovny (podle přijatého pojistného – za 1. pololetí 2009

Zdroj: www.kommersant.ru

Zahraniční společnosti jsou v posledních letech velmi aktivní na ruském pojistném trhu. V roce 2008 pokračoval růst podílu zahraničního kapitálu na celkovém kapitálu ruského pojišťovnictví a dosáhl 13,5 %, tj. 20,5 mld. RUB (v roce 2007 byl podíl 9,9%, čili 15,8 mld. RUB). Podle ruské legislativy nesmí podíl zahraničního kapitálu v tomto sektoru přesáhnout 25 % z celkového kapitálu, toto omezení se netýká jednotlivých společností.

Pozn.:

podrobné informace o sektoru pojišťovnictví v RF lze najít na:

www.allinsurance.ru, www.insur-today.ru, www.ins-union.ru

zpět na začátek

5.5. Daňový systém

V rámci probíhající daňové reformy došlo již v  roce 2004 k zásadním změnám v daňové a rozpočtové legislativě RF.  Celý daňový systém byl zjednodušen, sazby sníženy, některé daně zrušeny a byly odstraněny individuální slevy a speciální daňové smlouvy mezi státem a plátci daní. Především vedly tyto změny ke snížení daňové zátěže ekonomiky. Zde je třeba zdůraznit jednotnou (rovnou) sazbu daně z příjmů fyzických osob (13 %) a zrušení dědické daně.

Rovněž snížení daně ze zisku z 35 % nejdříve na 24 % a od 1.1.2009 na 20 %, společně se zrušením početných výjimek se projevily příznivě na vývoji ekonomiky. Byla snížena základní sazba daně z přidané hodnoty z 20 % na 18 % (snížená sazba je 10 %) a princip jejího výběru se přiblížil mezinárodním zvyklostem. Praxe jejího používání však často omezuje podnikatelskou činnost, v důsledku nadměrně složitých procedur při oprávněném nároku na její vrácení, či dochází ke zneužití nejednoznačného systému administrace této daně.

V rámci boje s ekonomickou krizí je se zpětnou platnosti od 1. 1. 2008 je umožněn občanům dvojnásobný daňový odpočet při pořízení bytu – úspora až 260 tis. RUB. Od 1. 1. 2009 platí snížení federální části daně ze zisku z 24 na 20%, zvýšení odpisové sazby z 10% na 30% a regionálním vládám je umožněno snížit drobným podnikatelům se zjednodušenou daňovou procedurou jednotnou daň ze zisku z 15% na 5%.

Hlavní směry daňové politiky.

25. května 2009 schválila ruská vláda dokument „Základní směry daňové politiky na rok 2010 a plánované období 2011 a 2012“. Úplné znění tohoto dokumentu je k dispozici na www.minfin.ru. Priority ruské vlády zůstávají stále stejné – vytvoření efektivně fungující daňové soustavy se zachováním současné úrovně daňové zátěže. Daňová politika by měla vytvářet komfortní podmínky pro rozvoj ekonomické činnosti a přechodu ekonomiky na inovační typ rozvoje.

Daňová politika bude směřovat k překonání následků negativních vlivů ekonomické krize, z druhé strany bude zaměřena na vytvoření podmínek pro znovunastartování kladných temp ekonomického růstu. V této souvislosti bude jedním z hlavních úkolů daňové politiky zajištění vyváženého rozpočtu. Důraz tedy bude kladen i na zefektivnění výběru daní.

Změny v daňovém zatížení fondu mezd jsou spojeny s reformou sociálního a penzijního pojištění. Od 1.1.2010 byla zrušena jednotná sociální daň, kterou ovšem nahradily povinné platby na zdravotní a sociální pojištění. Tyto platby jsou odváděny přímo do Penzijního fondu RF, který je také administrátorem těchto plateb. Od 1.1.2011 byly tyto odvody zvýšeny z 26% na 34%.

Zavedení jednotné 13% sazby daně z příjmu fyzických osob prokázalo svoji efektivnost a v budoucnu bude zachováno. Zároveň bude v této souvislosti účelné dále zdokonalovat systém odpočtů z daňového základu zejména s ohledem na vývoj demografické situace.

Dále budou probíhat práce související se zavedením daně z nemovitosti (místo pozemkové daně a daně z majetku) pro fyzické osoby. Problémem je, že doposud nefunguje jednotný registr nemovitostí.

V nejbližší době mají být řešeny problémy zdanění nekomerčních organizací tak, aby mohly být více zapojeny do aktivit v sociální oblasti. Rovněž má být dořešena daňová stimulace vědecké a inovační činnosti.

V zájmu zvýšení spravedlivého rozdělení prostředků mezi subjekty Ruské federace má být zaveden institut konsolidované daňové evidence v Ruské federaci. Vyřešit je rovněž třeba zdokonalení daňové kontroly využití tzv. transferových (vnitropodnikových) cen s cílem minimalizovat daně. Toto zpřísnění by se nemělo dotknout odvětví vytvářející vysokou přidanou hodnotu.

Dále pokračují práce na reformě používání nepřímých daní (akcízů) s cílem stimulovat spotřebu kvalitnějších výrobků. Například vysoce kvalitní benzín by měl být zatížen méně, než benzín nekvalitní. To bohužel zatím zavedeno není, ale od 1.1.2011 byla zvýšena spotřební daň na paliva a cigarety a do budoucna se uvažuje o dalším zvyšování spotřední daně u alkoholu a cigaret.

Změny v celních tarifech byly způsobeny hlavně vytvořením Celní unie Rusko – Bělorusko – Kazachstán a mají být podřízeny stimulování technologické modernizace ruské ekonomiky a rozšiřování výroby vysokého stupně zpracování.

Zdokonalení mezirozpočtových vztahů

Je nezbytné dokončit a uzavřít proces rozdělení rozpočtových kompetencí mezi veřejně – právními osobami Ruské federace. President podporuje návrhy vlády týkající se stimulování subjektů Ruské federace a municipalit ke snižování úrovně dotování z federálního rozpočtu. Je třeba pokračovat v předávání investičních projektů ve vlastnictví subjektů RF a municipalit k financování z regionálních a místních rozpočtů.

Stávající daňový systém RF tvoří daně federální, regionální a místní. Jeho legislativní podoba je publikována v Daňovém kodexu RF^[1].

Federální daně a poplatky

• Daň z přidané hodnoty
• Akcízy (spotřební daně)
• Daň z příjmu fyzických osob
• Daň ze zisků organizací
• Daň z těžby nerostných surovin
• Vodní daň
• Platby za právo využívat přírodní bohatství a za využívání vodních biologických zdrojů
• Státní clo

Regionální daně a poplatky

• Daň z majetku organizací
• Dopravní daň
• Daň z hazardních her

Místní daně a poplatky

·        Pozemková daň

·        Daň z majetku fyzických osob

Ke speciálním daňovým režimům patří např. zjednodušený systém zdanění, účetnictví a výkaznictví pro subjekty malého podnikání, daňové režimy zón volného obchodu a uzavřených administrativních jednotek a režimy koncesních smluv a smluv o dělení produkce.

zpět na začátek

Patičkové menu

Katalog odkazů | Přístupnost | Kontakt | Mapa stránek | Právní výhrada | FAQ | O portálu