- 5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
- 5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
- 5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
- 5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
- 5.5. Daňový systém
5.1. Státní rozpočet – příjmy, výdaje, saldo za posledních 5 let
Rusko v roce 2008, stejně jako v předchozích osmi letech, hospodařilo s proficitním rozpočtem. V roce 2008 dosáhly příjmy rozpočtu 23,6 % HDP, výdaje 18,1 % HDP a přebytek rozpočtu 5,4 % HDP. Vzhledem ke globální ekonomické krizi, která zasáhla Rusko stejně jako celou světovou ekonomiku, pro rok 2009 se již s proficitním rozpočtem nepočítá.
Stabilizační fond (SF), který byl zřízen 1. ledna 2004 a který byl tvořen z příjmů, které stát získává z ceny ropy přesahující (v současné době) 27 USD/barel, byl rozdělen na Rezervní fond a Fond národního blahobytu. Rezervní fond musí zabezpečit výdaje rozpočtu v případě významného snížení cen na ropu ve střednědobé perspektivě. Fond budoucích generací bude akumulovat zdroje z prodeje ropy a plynu, které vzniknou v případě převýšení příjmů ropného a plynového sektoru nad odvody do Rezervního fondu a nad prostředky použité na financování výdajů státního rozpočtu. Objem Rezervního fondu a objem příjmů z ropy a plynu používaný k financování rozpočtových výdajů bude zákonem vymezen procentním poměrem k vytvořenému HDP. Objem devizových prostředků k datu ukončení činnosti SF k 1.1.2008 dosáhl výše 156,81 mld. USD. K 1. 1. 2009 celkový objem prostředků v Rezervním fondu dosáhl výše 137,09 mld. USD a ve Fondu národního bohatství bylo 87,97 mld. USD.
Ruský federální rozpočet
(mld. RUB)
| 2005 | 2006 | 2007 | 2008¹ | 1.pol. 2009¹ | |
| příjmy | 5 115,7 | 6 276,3 | 7 779,1 | 9 258,1 | 3 168,3 |
| výdaje | 3 494,3 | 4 281,3 | 5 983,0 | 7 560,9 | 3 921,9 |
| saldo | 1 612,4 | 1995,0 | 1 796,1 | 1 697,2 | -753,6 |
¹) předběžné údaje MERO RF
Proficitní politika ruské vlády dokázala zajistit finanční stabilitu v prvním pololetí roku 2008, s výjimkou inflace, která dosáhla v roce 2008 nejvyšší úrovně za poslední tři roky 13,3 %. Růst inflace byl především tažen růstem cen potravin. Kromě vlivu růstu cen světového trhu potravin se rovněž projevila nerovnováha na vnitřním trhu, vliv lokálních monopolů a nízkého tempa domácí výroby v potravinářském sektoru.
Státní duma přijala dne 6.7.2007 ve třetím čtení poprvé rozpočet na období tří let, na léta 2008 – 2010. Bylo rozhodnuto, že vzhledem k ekonomické situaci bude ustoupeno od tříletého rozpočtu.
V souvislosti s ekonomickou krizí a změnou parametrů na základě kterých byl rozpočet na rok 2009 původně sestaven ruská vláda několikrát přepracovala tento dokument a poslední protikrizové změny v rozpočtu byly schváleny Státní dumou 25.9.2009.
Upřesněný (pozměněný) rozpočet na rok 2009 je po osmi letech deficitní a počítá se s deficitem ve výši 7,7 % HDP (předchozí varianta rozpočtu počítala s deficitem ve výši 7,4% HDP).
Příjmy upřesněného státního rozpočtu by tak měly dosáhnout úrovně 6 biliónů 713,8 mld. RUB a výdaje 9 biliónů 845,2 mld. RUB.
Mimořádné rozpočtové výdaje v r. 2009 a daňové úlevy povedou ke zvýšení problémů státního rozpočtu. Otevřeně se hovoří o rozpočtovém deficitu až do výše 8 % HDP.
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
5.2. Platební bilance (běžný, kapitálový, finanční účet), devizové rezervy (za posledních 5 let)
(v mil. USD)
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
| Běžný účet | 59 003 | 83 348 | 94 257 | 77 012 | 102 331 |
| Kapitálový účet | -1 624 | -12 764 | 191 | -10 224 | 496 |
| Finanční účet | -51 450 | -63 335 | -102 026 | -54 445 | - 139 2540 |
CB RF na: www.cbr.ru
Platební bilance RF předvedla v roce 2008 prudkou změnu tendence posledních let. Pod vlivem globální a finanční krize zahraniční investoři vyvedly část svých prostředků z ruské ekonomiky. Celkový objem čistého odlivu kapitálu převýšil jeho příliv v letech 2005-2007, což nehledě na rekordní kladné saldo běžného účtu způsobilo pokles devizových rezerv RF, což se nestalo od roku 1998.
Devizové rezervy začaly v průběhu 4. čtvrtletí 2008 klesat a jejich celkový pokles dosáhl v r. 2008 10,8 %., k 1.1.2009 dosáhly výše 427,8 mld. USD a nadále klesají. Od počátku roku 2009 poklesly devizové rezervy o 14,49 mld. USD (o 3,4%) a k 1.7.2009 dosáhly 412,59 mld. USD.
President V. Putin podepsal v červenci 2006 zákon o změnách dosavadního zákona o devizové regulaci, který znamená plnou formální směnitelnost ruského rublu. Nový zákon byl přijat Státní dumou 8. července 2006 a schválen Radou federace dne 14. července 2006.
Zákon zrušil povinnost ruských subjektů vytvářet rezervu na účtech Centrální banky pro realizaci zahraničně obchodních operací a operací se zahraničními a domácími cennými papíry. Vláda rovněž ztratila právo stanovit omezení na velkou většinu devizových vztahů mezi rezidenty a nerezidenty. Občané Ruské federace mají právo zakládat účty a umisťovat finanční prostředky u zahraničních bank. Jediným omezením, v souladu s mezinárodní praxí boje s praním špinavých peněz, je omezení týkající se objemů uskutečněných operací.
Zrušeno bylo rovněž omezení občanů RF nakupovat podíly a uskutečňovat vklady do zahraničních společností, získávat podíly na majetku a akcií zahraničních akciových společností.
Rusko tak po řadě kroků v minulém období (např. zrušení povinné nabídky devizových tržeb k nákupu Centrální bankou), formálně zrušilo poslední omezení v devizové oblasti.
Ruský rubl, který řadu let vykazoval stabilitu, spíše s tendencí růstu kurzu vůči rozhodujícím světovým měnám a v první polovině roku 2008 nadále posiloval, nicméně ve třetím čtvrtletí se situace změnila a CB RF přistoupila k pozvolné devalvaci rublu. Průměrný kurz USD posílil o 19 % a EURO o 15,2 %. Kurz k USD k 31. 12. 2008 byl 29,38, k EURu 41,44. Tento vývoj značně zdražuje dovozy, nicméně může zvýšit konkurenceschopnost domácích výrobců, kteří nejsou závislí na dovozech.
5.3. Zahraniční zadluženost, dluhová služba
Současný státní dluh tvoří dluhy bývalého SSSR a nové dluhy RF. Tzv. sovětský dluh vznikl v letech 1985-1991, kdy postupně docházelo k poklesu výroby téměř ve všech odvětvích ekonomiky a zadluženost země dosáhla téměř 100 mld. USD (96,6 mld.), přičemž 61,8 mld. USD tvořily bankovní úvěry a 34,8 mld. USD komerční závazky. V r. 1991 vyhlásil SSSR moratorium na výplatu svého dluhu. Po rozpadu SSSR Ruská federace, na základě dohod s ostatními nástupnickými státy, převzala veškeré závazky bývalého SSSR a rovněž všechna aktiva SSSR v zahraničí.
Pokud se týká nového ruského dluhu, tento vznikl převážně z půjček na krytí deficitu federálního rozpočtu RF. V letech 2000-2001 zahájila RF postupné vypořádání svých finančních závazků vůči zahraničí. Poté co v r. 2000 uzavřela dohodu o restrukturalizaci dluhu s Londýnským klubem věřitelů, přistoupila v r. 2001 ke splácení dluhu členům Pařížského klubu (PK) a ostatním věřitelům. Formou tzv. zbožových splátek hradí RF postupně své dluhové závazky i vůči státům bývalé RVHP, včetně ČR.
Struktura státního zahraničního dluhu RF – stav k 1. 9. 2009*
| Název | mld. USD |
| Současný zahraniční dluh RF (vč. dluhů býv. SSSR) | 38,99 |
| Dluhy vůči Pařížskému klubu (PK) | 1,16 |
| Dluhy vůči zemím, jež nejsou členy PK | 1,86 |
| Dluhy vůči býv. zemím RVHP | 1,34 |
| Komerční zadluženost býv. SSSR | 1,21 |
| Dluhy vůči mezinárodním finančním organizacím | 4,04 |
| Půjčky ve formě euroobligací (dluhopisů) | 26,99 |
| OVGVZxxx | 1,77 |
| Garance RF poskytnuté v devizách | 0,6 |
xxx OVGVZ (obligacii vnutrenněgo gosudarstven. valjutnogo zajma) – státní dluhopisy.
* údaje MF RF (www.minfin.ru)
Vněšekonombank 21. srpna 2006 převedl 17 věřitelským zemím celkově 3,7 mld. USD, které budou vyplaceny v převážné míře v hotovosti (s výjimkou zbožových dodávek do Finska a letadel do Portugalska). Rusko se tak vyrovnalo s členy Pařížského klubu věřitelů s předstihem 14 let, neboť poslední splátka měla být po poslední restrukturalizaci zaplacena v roce 2020.
Splácení dluhu RF vůči ČR
Pohledávky ČR vůči RF vznikly převážně ze zbožové výměny uskutečňované na přelomu 80. a 90 let uplynulého století. Tyto pohledávky, původně vedené v převoditelných rublech, resp. v clearingových dolarech, byly v roce 1991 přepočteny na USD.
Problematika ruského dluhu byla smluvně vyřešena sjednáním mezivládní Dohody vypořádání zadluženosti bývalého SSSR a RF vůči ČR (Moskva, 17. 6. 1994, dále Dohoda). Dohoda vycházela z podmínek Dohody mezi RF a členy Pařížského klubu věřitelů (PK), kterou se RF zavázala neposkytovat výhodnější zacházení ani ostatním věřitelům nesdruženým v PK.
V celkovém původním objemu činily pohledávky ČR vůči RF 3,6 mld. USD, z toho tzv. státní 3,24 mld. USD.
Na základě požadavku RF byl dne 21. 4. 1997 sjednán Dodatek č. 1 k Dohodě, kterým byla dohodnuta restrukturalizace dluhu a odklad jeho splácení (splátkový kalendář na období let 2002 - 2020).
V zájmu urychlení splacení ruského dluhu byl dne 9. 10. 2001 uzavřen Dodatek č. 2 k Dohodě, čímž byla vyřešena podstatná část (71 %) ruského dluhu (deblokace 2,5 mld. USD společností Falcon Capital). V následujících letech byly pohledávky spláceny zejména zbožovými dodávkami, a to v souladu s Dodatkem č. 3 (uzavřen 16. 4. 2002) a Dodatkem č. 4 (uzavřen 4. 3. 2004).
V roce 2007 byly ruskou stranou zaslány finanční prostředky ve výši 2 mil. USD na rekonstrukci Českého domu v Moskvě. V tomto projektu se ještě jedná o zbytkovou částku ve výši 500 tis. USD.
Definitivního vyřešení ruského dluhu komplikuje transakce týkající se dodávek letadel JAK 42D. Jde o umoření částky ve výši 58,8 mil. USD, které nárokuje ruská strana. Při jednání v lednu 2008 ruská strana přislíbila urychlené dořešení případu.
5.4. Bankovní systém (hlavní banky a pojišťovny)
Top 20 největších bank RF (dle objemu aktiv - stav k 1. 1. 2009)
| Název | Sídlo | čistá aktiva v mil.rublů | |
| 1 | Sběrbank Rossii | Moskva | 6 632 695 |
| 2 | VTB | Sankt Peterburg | 2 534 133 |
| 3 | Gazprombank | Moskva | 1 745 554 |
| 4 | Rosselchozbank | Moskva | 809 041 |
| 5 | Bank Moskvy | Moskva | 752 640 |
| 6 | Alfa Bank | Moskva | 663 264 |
| 7 | VTB-24 | Moskva | 598 142 |
| 8 | Unikredit | Moskva | 569 799 |
| 9 | Raiffeisenbank | Moskva | 552 125 |
| 10 | Rosbank | Moskva | 486 544 |
| 11 | Promsvjazbank | Moskva | 443 688 |
| 12 | URALSIB | Moskva | 423 394 |
| 13 | MDM - Bank | Moskva | 307 887 |
| 14 | Nomos-bank | Moskva | 259 436 |
| 15 | Transkreditbank | Moskva | 234 696 |
| 16 | VTB Severozapad | Petrohrad | 228 177 |
| 17 | Bank „Sankt-Peterburg“ | Sankt Peterburg | 214 038 |
| 18 | Ak Bars | Kazaň | 214 038 |
| 19 | Bank Societe Generale Vostok | Moskva | 213 659 |
| 20 | Ursa Bank | Novosibirsk | 209 550 |
Pramen: www.allbanks.ru
Poznámka:
V tabulce není uveden Vněšekonombank, neboť se jedná o banku, ale o státní korporaci;
Home Credit and Finance Bank, Moskva, je na 37. místě.
V prvním pololetí r. 2008 bankovní soustava RF rostla, což se projevilo přírůstkem aktiv o 14,6 % k 1.7.2008. Vlastní kapitál úvěrových organizací vzrostl o 11,7 % ( v prvním pololetí roku 2007 vzrostl o 37,9%) a k 1.7.2008 dosáhl úrovně 2 983,7 mld. rublů. Ve druhém pololetí se projevil vliv globální ekonomické krize, která významně zasáhla bankovní systém RF.
K 1. lednu 2009 bylo v RF oficiálně zaregistrováno 1 176 bank (z nichž 117 byla odebrána bankovní licence) a 52 nebankovních úvěrových organizací. 221 úvěrových organizací bylo se zahraniční kapitálovou účastí, z nichž 76 (75 bank a 1 nebankovní úvěrová organizace) bylo se 100% zahraničním kapitálem a 26 bank a úvěrových organizací s více než 50 % podílem zahraničního kapitálu. V bankovním sektoru se zahraniční kapitál podílel 28,49 % na celkovém zaregistrovaném základním kapitálu bankovních organizací.
Komentář k problematice bankovního sektoru RF
V posledních 6 - 9 letech dochází k růstu ruského bankovního sektoru, kapitalizace bank předstihuje tempa růstu HDP 4 – 5krát. Přes řadu i kvalitativních změn však ruská bankovní soustava není motorem ekonomického růstu, zaostává zejména v roli jeho financování (úvěrování). Podíl aktiv všech ruských bank na HDP Ruské federace dosáhl k začátku roku 2008 kolem 62 %, což představuje rychlý růst, nicméně ve vyspělých zemích Evropy se jedná o několikanásobek.
Nejsou rozvinuty pensijní fondy a pojišťovnictví, které v tržních ekonomikách zajišťují tzv. dlouhé peníze na investice do infrastrukturálních projektů a ruské bankovnictví, přes rychlý růst po ruské finanční krizi v roce 1998 není schopno dostatečně plnit úlohu finančního zázemí pro nezbytné investice. Investice v Rusku jsou nyní ze zhruba 50 % kryty z vlastních prostředků společností (ve vyspělých tržních ekonomikách z 20 – 30 %) a pouze z 50 % úvěry z bank. Objem bankovních úvěrů ekonomice je tak, přes značný pokrok v posledních letech stále nedostatečný. Tato skutečnost je v rozporu s vysokou kapitalizací ruských společností na burze. Vyplývá z toho, že vysoká kapitalizace se opírá o příliv vnějšího kapitálu (úvěrů), nikoliv vnitřních zdrojů. Zahraniční zdroje činí 40 % úvěrových závazků ruských nefinančních korporací. Až do roku 2006 byl naproti tomu nízký podíl přímých zahraničních investic, nyní se situace zlepšila.
V poskytovaných úvěrech dominují krátkodobé úvěry. Úvěrů na dobu delší než 3 roky je pouze 15 %. Podíl úvěrů ruských bank na investicích do fixního kapitálu nepřevyšuje 10 %. Údaje jsou srovnatelné s nízko rozvinutými ekonomikami. Nízká je dostupnost bank v regionech a finanční gramotnost obyvatel, jak podnikatelů, tak fyzických osob.
Ruské bankovní kruhy na to reagují snahou o posílení svých pozic, Asociace ruských bank vyhlásila program „bankizace“ země (zřejmě podle vzoru industrializace či elektrifikace), která má zajistit přístup k efektivním bankovním službám v celé zemi. Bankéři rovněž požadují „vrátit“ do bankovní soustavy fondy rozdělované mimobankovně. Jde jak o stabilizační fond, státní pensijní fondy, peníze obíhající či tezaurované v hotovosti mezi obyvatelstvem i prostředky vyvezené za hranice. Rovněž žádají posílit bezhotovostní platby (výplata mezd, sociálních dávek apod. na osobní konta).
V těchto souvislostech vzniká otázka, je-li současná ruská bankovní soustava v nejbližším období schopna zajistit ruský průmysl potřebnými investičními zdroji. V minulém roce se realizovala Strategie rozvoje bankovní soustavy Ruské federace na období do roku 2008, přijatá společně vládou a Centrální bankou, jejímž cílem je zdokonalení normativně-právní základny bankovní činnosti, dokončení přechodu úvěrových ústavů na mezinárodní účetní standardy, vytvoření podmínek pro zamezení zneužívání úvěrových ústavů k nezákonným cílům a zlepšení kvality poskytovaných služeb. Bankovní soustava vzhledem k ekonomické a finanční krizi, která se plně projevuje již od 4. čtvrtletí 2008 bojuje s problémem likvidity. Na státní pomoc bankovnímu sektoru byla v roce 2008 vyčleněna částka cca 785 mld. rublů, což byla nejvyšší položka protikrizových opatření v minulém roce.
Státní duma přijala v dubnu 2007 ve třetím čtení zákon „O bance rozvoje“, který zakládá vznik státní korporace „Banka rozvoje a vnějších ekonomických vztahů“ na bázi současné Vněšekonombanky a pohlcením dnešních bank Rosijskij bank razvitija a Rosijskij eksportno-importnyj bank . Jmenovaná korporace zahájila v roce 2008 svoji činnost. Základní kapitál banky odpovídá téměř 3 mld. USD.
Základní cíle banky mají být - stimulace ekonomického růstu, získávání zahraničních investic, podpora inovačních projektů, podpora ruského exportu a malých a středních podniků. Předpokládá se rovněž, že by tato banka spolu s plánovanou Euroasijskou rozvojovou bankou se základním kapitálem 1,5 mld. USD (dohoda o společném zřízení této banky s Kazachstánem) napomohla financování velkých národohospodářských projektů.
Pojišťovnictví se v posledních letech rychle rozvíjí a zároveň dochází v tomto sektoru ke koncentraci, která bude zřejmě pokračovat a to i vzhledem k probíhající ekonomické krizi. Objem přijatého pojistného v roce 2008 činil 952 mld. RUB, což je o 22,7% více než v předchozím roce. Objem pojistných plnění dosáhl 626,5 mld. RUB, což je o 30 % více než v roce 2007.
Podíl největších 10 hráčů na trhu dle přijatého pojistného činil 40,6 % oproti 34 % v roce 2007.
Největší pojišťovny (podle přijatého pojistného – za rok 2008)
| Název | Přijatém pojistné v tis. Rublů | |
| 1 | Ingosstrach | 42 146 178 |
| 2 | SOGAZ | 38 406 030 |
| 3 | RESO-Garantia | 30 132 073 |
| 4 | Vojenno-strachovaja kompanija | 21 984 476 |
| 5 | ROSNO | 21 886 148 |
| 6 | AlfaStrachovanie | 16 999 091 |
| 7 | Uralsib | 15 820 718 |
| 8 | Rosgosstrach-Stolica | 14 306 355 |
| 9 | Gruppa Renessanc Strachovanije | 12 620 780 |
| 10 | Soglasie | 11 007 015 |
Pramen: www.fssn.ru
Zahraniční společnosti jsou v posledních letech velmi aktivní na ruském pojistném trhu. V roce 2008 pokračoval růst podílu zahraničního kapitálu na celkovém kapitálu ruského pojišťovnictví a dosáhl 13,5 %, tj. 20,5 mld. RUB (v roce 2007 byl podíl 9,9%, čili 15,8 mld. RUB). Podle ruské legislativy nesmí podíl zahraničního kapitálu v tomto sektoru přesáhnout 25 % z celkového kapitálu, tj.toto omezení se netýká jednotlivých společností.
Pozn.:
podrobné informace o sektoru pojišťovnictví v RF lze najít na:
www.allinsurance.ru, www.insur-today.ru, www.ins-union.ru
5.5. Daňový systém
V rámci probíhající daňové reformy došlo již v roce 2004 k zásadním změnám v daňové a rozpočtové legislativě RF. Celý daňový systém byl zjednodušen, sazby sníženy, některé daně zrušeny a byly odstraněny individuální slevy a speciální daňové smlouvy mezi státem a plátci daní. Především vedly tyto změny ke snížení daňové zátěže ekonomiky. Zde je třeba zdůraznit jednotnou (rovnou) sazbu daně z příjmů fyzických osob (13 %), zavedení regresívní škály sazeb jednotné sociální daně a její celkové snížení a zrušení dědické daně.
Rovněž snížení daně ze zisku z 35 % na 24 %, společně se zrušením početných výjimek se projevily příznivě na vývoji ekonomiky. Byla snížena základní sazba daně z přidané hodnoty z 20 % na 18 % (snížená sazba je 10 %) a princip jejího výběru se přiblížil mezinárodním zvyklostem. Praxe jejího používání však často omezuje podnikatelskou činnost, v důsledku nadměrně složitých procedur při oprávněném nároku na její vrácení, či dochází ke zneužití nejednoznačného systému administrace této daně. V rámci boje s ekonomickou krizí je se zpětnou platnosti od 1. 1. 2008 je umožněn občanům dvojnásobný daňový odpočet při pořízení bytu – úspora až 260 tis. RUB. Od 1. 1. 2009 platí snížení federální části daně ze zisku z 24 na 20%, zvýšení odpisové sazby z 10% na 30% a regionálním vládám je umožněno snížit drobným podnikatelům se zjednodušenou daňovou procedurou jednotnou daň ze zisku z 15% na 5%.
Hlavní směry daňové politiky.
V rozpočtovém poslání presidenta Putina na léta 2008 - 2011 se uvádí, že daňová politika v nejbližších třech letech musí vytvářet komfortní podmínky pro rozvoj ekonomické činnosti a přechodu ekonomiky na inovační typ rozvoje.
Účelné bude zvážit možnost dalšího snížení daňové zátěže a rovněž mimořádně zatěžujících procedur spojených s administrací daně z přidané hodnoty. Začátkem roku 2008 se rozvinula diskuse o sjednocení daně z přidané hodnoty při jejím snížení na 12 – 13 %. Daňové výpadky mají být zčásti řešeny spotřební daní.
Připravované změny v daňovém zatížení fondu mezd mají být spojeny s reformou sociálního a pensijního pojištění. Přitom se má vzít v úvahu možnost daňové stimulace dobrovolného pensijního a zdravotního pojištění.
Zavedení jednotné sazby daně z příjmu fyzických osob prokázalo svoji efektivnost a v budoucnu bude zachováno. Zároveň bude v této souvislosti účelné dále zdokonalovat systém odpočtů z daňového základu zejména s ohledem na vývoj demografické situace.
Nezbytné je přijmout pravidla, odvozující daň z bytových nemovitostí občanů z tržní hodnoty těchto nemovitostí tak, aby se toto břímě nezvyšovalo u sociálně slabých občanů.
V nejbližší době mají být řešeny problémy zdanění nekomerčních organizací tak, aby mohly být více zapojeny do aktivit v sociální oblasti. Rovněž má být dořešena daňová stimulace vědecké a inovační činnosti.
V zájmu zvýšení spravedlivého rozdělení prostředků mezi subjekty Ruské federace má být zaveden institut konsolidované daňové evidence v Ruské federaci. Vyřešit je rovněž třeba zdokonalení daňové kontroly využití tzv. transferových (vnitropodnikových) cen s cílem minimalizovat daně. Toto zpřísnění by se nemělo dotknout odvětví vytvářející vysokou přidanou hodnotu.
Bude pokračovat práce na reformě používání nepřímých daní (akcízů) s cílem stimulovat spotřebu kvalitnějších výrobků. Například vysoce kvalitní benzín by měl být zatížen méně, než benzín nekvalitní.
Změny v celních tarifech musí být podřízeny stimulování technologické modernizaci ruské ekonomiky, rozšiřování výroby vysokého stupně zpracování a vstupu Ruska do WTO.
Zdokonalení mezirozpočtových vztahů
Je nezbytné dokončit a uzavřít proces rozdělení rozpočtových kompetencí mezi veřejně – právními osobami Ruské federace. President podporuje návrhy vlády týkající se stimulování subjektů Ruské federace a municipalit ke snižování úrovně dotování z federálního rozpočtu. Je třeba pokračovat v předávání investičních projektů ve vlastnictví subjektů RF a municipalit k financování z regionálních a místních rozpočtů.
Stávající daňový systém RF tvoří daně federální, regionální a místní. Jeho legislativní podoba je publikována v Daňovém kodexu RF[1].
Federální daně a poplatky
- Daň z přidané hodnoty
- Akcízy (spotřební daně)
- Daň z příjmu fyzických osob
- Jednotná sociální daň
- Daň ze zisků organizací
- Daň z těžby nerostných surovin
- Vodní daň
- Platby za právo využívat přírodní bohatství a za využívání vodních biologických zdrojů
- Státní clo
Regionální daně a poplatky
- Daň z majetku organizací
- Dopravní daň
- Daň z hazardních her
Místní daně a poplatky
· Pozemková daň
· Daň z majetku fyzických osob
Ke speciálním daňovým režimům patří např. zjednodušený systém zdanění, účetnictví a výkaznictví pro subjekty malého podnikání, daňové režimy zón volného obchodu a uzavřených administrativních jednotek a režimy koncesních smluv a smluv o dělení produkce.
[1]Jedná se o dva federální zákony – Daňový zákoník (kodex), část první ze dne 31. července 1998, č. 146-FZ a Daňový zákoník (kodex), část druhá ze dne 5. srpna 2000, č. 117-FZ – v platném znění.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
