- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Mezi kladné stránky ruského investičního klimatu (IK) patří:
- rozsáhlost trhu
- tempo růstu ekonomiky
- levná a kvalifikovaná pracovní síla
- relativní makroekonomická stabilita.
naopak, mezi slabiny IK patří:
- administrativní a byrokratické překážky
- korupce na všech úrovních státní správy
- nerozvinutost infrastruktury všeho druhu
Obecně, ke slabinám bychom mohli dodat bankovní systém a finanční instituty vůbec, které nestačí ekonomickému rozvoji Ruské federace (viz kap. 5.4). Rovněž vysoký podíl netržního sektoru v ruské ekonomice, kdy z celkového počtu 70 mil. zaměstnaných pracuje v oblasti přirozených nebo regionálních monopolů (zejména plyn, energie, železnice, komunální hospodářství) 5,5 mil. osob a dalších 17 mil. je zaměstnáno v rozpočtové sféře.
Rozporná je rovněž snaha o posílení vlivu státu ve všech tzv. strategických podnicích. V této souvislosti byl dne 29. 4. 2008 přijat Federální zákon č.57 – FZ „O pravidlech uskutečnění zahraničních investic v hospodářských oblastech majících strategický význam pro zabezpečení obrany země a bezpečnosti státu“. Na druhé straně ruská vláda láká, přinejmenším verbálně, zahraniční kapitál do ruské ekonomiky.
Ruská vláda v této souvislosti přijímá opatření, která mají, pokud možno, eliminovat jak administrativní překážky, tak příležitosti ke korupci. Rovněž si uvědomuje nutnost zlepšit úroveň infrastruktury.
Tyto skutečnosti byly mj. motivem k přijetí nových nástrojů k přilákání zahraničního kapitálu k investicím v RF. Rusko se podle některých expertů pokouší o tzv. asijský model rozvoje jak prostřednictvím rozsáhlé státní podpory, tak i za pomoci zahraničního kapitálu (Japonsko v 50. letech, Korea v 60. letech a Čína v současné době). V současné době se utváří nový investiční mechanismus, který má následující součásti:
Zvláštní ekonomické zóny (ZEZ), které mají vytvořit pro investory příznivé klima, omezit byrokratické překážky, zajistit příznivé ekonomické podmínky a, pokud možno, vyloučit nebezpečí korupce. Kromě dvou typů dnes již fungujících zón (výrobní a vědecko-technologická) byl v roce 2007 schválen status přístavních a turisticko-rekreačních ZEZ (viz kap. 6.6).
Investiční fond (IF) státního rozpočtu RF, který by měl podporovat investice zejména do infrastruktury, s využitím mechanismu PPP, tedy formou poskytnutí státních garancí, spolufinancováním nebo vkladem do základního kapitálu společného podniku. Fond pro rok 2006 činil 70 mld. RUB. Pro rok 2007 schválila vláda investiční projekty v objemu 1,02 bilionů RUB. Z Investičního fondu bylo na tyto projekty vyděleno 265 mld. USD, tj. 28 % z celkové hodnoty plánovaných projektů. Ve skutečnosti však bylo v roce 2007 proinvestováno jen 28,3 mld. RUB.
Koncese, jejichž poskytování je upraveno zákonem z července 2005 platným od 1.1 2006, mají zabezpečit přilákání soukromých společností, které by podnikaly ve sféře infrastruktury a služeb. Mohlo by jít např. o budování resp. rekonstrukci objektu s jeho následným využíváním (silnice s mýtným, rozvodná síť apod.). Rozsáhlejší využití této formy v praxi však není známo.
Další institucí je státní společnost „Banka rozvoje a vnější ekonomické činnosti“, která vznikla na základě Vněšekonombanky (www.veb.ru ). Smyslem banky je stimulovat investice a ekonomický růst včetně podpory zahraničních investic do ruské ekonomiky a podpory ruských investic a vývozu do zahraničí.
Kromě výše zmíněných nástrojů v Rusku existují ještě tzv. Národní projekty, Federální investiční programy a Rizikový fond (Venčurnyj fond).
Výše uváděné formy nového investičního mechanismu jsou součástí snahy ruské exekutivy urychlit vstup zahraničního kapitálu do ruské ekonomiky, který by se měl stát jedním z nástrojů jejích strukturálních přeměn, bez nichž je dlouhodobý rozvoj ekonomiky nemožný.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
V roce 2008 činil objem zahraničních investic vložených do ruské ekonomiky přes 103,8 mld. USD což je o 14,2% méně než v roce předchozím, kdy dosáhly objemu 120,9 mld. USD. Největší objemy zahraničních investic směřovaly do zpracovatelského průmyslu (30%), do obchodních organizací (velkoobchod a maloobchod - 21%), do těžebního průmyslu (19%).
Tab: druh investic ( mld. USD),
| 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | |
| přímé | 5,6 | 13,0 | 13,7 | 27,8 | 27 |
| portfóliové | 0,2 | 0,5 | 3,1 | 4,2 | 1,4 |
| ostatní | 23,3 | 40,0 | 38,2 | 89,0 | 75,3 |
| celkem | 29,1 | 53,6 | 55,1 | 120,9 | 103,8 |
Pramen: Věstnik banka Rossii č. 18 z 11. března 2009
Za pozornost stojí Prudký pokles portfoliových investic, což je bezesporu důsledkem celosvětové ekonomické a finanční krize.
Největší část zahraničního kapitálu plynula jako obvykle do tzv. ostatních investic, kde se skrývají obchodní úvěry, úvěry mezinárodních úvěrových organizací, vládní úvěry jiných zemí garantované ruskou vládou a další finanční zdroje včetně krátkodobých spekulativních vkladů peněz (např. hrajících na růst kurzu rublu a vysoké úrokové míry).
Pokud jde o bilanci příchodu a odchodu kapitálu z Ruska přelomovým se stal rok 2006. Ještě v roce 2005 byla bilance záporná –1,1 mld. USD, v roce 2006 dosáhlo kladné saldo výše 41,1 mld. USD a v roce 2007 kolem 80 mld. V roce 2008 činil čistý roční odtok kapitálu z Ruska cca 129,9 mld. USD.
Kumulovaný zahraniční kapitál v Rusku dosáhl ke konci roku 2008 zhruba 264,6 mld. USD, což je zhruba o 19,9% více než v roce minulém. Mezi rozhodující zahraniční investory patří Kypr, Velká Britanie, Nizozemí, Lucembursko, Německo, Francie, Britské panenské ostrovy, Švýcarsko a USA. Na tyto země připadá 85 % všech nakumulovaných zahraničních investic v Rusku. Příčinou významného místa Lucemburska, Kypru a Britských panenských ostrovů mezi zahraničními investory je repatriace ruského kapitálu dříve nakumulovaného v off-shore zónách.
V prvních třech měsících 2008 zaznamenalo Rusko odtok kapitálu až ve výši 25 mld. USD Situace se pak začala zlepšovat a v druhém čtvrtletí byl zaznamenán čistý přírůstek ve výši 35 mld. USD. Jednalo se zejména o vysoké úvěry poskytnuté bankám i nebankovním korporacím. V srpnu a září 2008 se v souvislosti se světovou finanční krizí a dalšími specifickými ruskými příčinami (konflikt na Kavkaze, pokles cen ropy atd.) opět projevil prudký odtok kapitálu z Ruska, jehož celková výše za rok 2008 činila 129,9 mld. USD.
Z druhé strany rostou ruské investice v zahraničí. Aktiva ruských firem v zahraničí se poslední 2 roky zdvojnásobila a dosáhla hranice 60 mld. USD. Mezi nejaktivnější ruské společnosti v zahraničí patří Lukoil, Gazprom, Severstal, Norilskij nikel, AFK Sistěma, Sovkomflot, Vimpelkom, Novošip, TNK-BP.
9.3. České investice v teritoriu
Podle ruských zdrojů (údaje Rosstatu - analogie ČSÚ – www.gks.ru) činil na konci r. 2008 kumulovaný objem českých investic v RF 600,70 mil. USD, z toho 166,45 mil. USD (27,7 %) tvořily přímé zahraniční investice. Zbytek připadl na ostatní investice – 434,22 mil.USD (72,3 %) a portfoliové investice – 0,03 mil. USD.
Pokud jde o skladbu, největší objem představovaly investice do finančního sektoru - 254,9 mil. USD (42 %), zpracovatelských odvětví průmyslu – 217 mil. USD (36 %), včetně výroby dopravních prostředků a zařízení – 104 mil. USD (17,3 %).
V r. 2008 činil objem investic z ČR do RF celkem 421 mil. USD, z toho 91 mil. USD (21,6 %) činily přímé zahraniční investice a 330 mil. USD ostatní investice (78,4 %). Nejvíce českých investic směřovalo do zpracovatelských odvětví průmyslu – 195,3 mil. USD (46,4 %), z toho do potravinářství – cca 115 mil. USD (59 %), výroby dopravních prostředků a zařízení – cca 86 mil. USD (44 %) a metalurgie – cca 59 mil. USD (30,2 %). Na druhém místě byly investice do finančního sektoru - 182,3 mil. USD (43,3 %).
V 1. pololetí 2009 byl objem investic z ČR do RF celkem 159 mil. USD, z toho přímé zahraniční investice 7 mil. USD, portfoliové 1 mil. USD, ostatní 151 mil. USD. Nejvíce českých investic směřovalo do finančního sektoru 58,8 mil. USD (37 %) a dále do zpracovatelských odvětví průmyslu 43,6 mil. USD (27,4 %).
Pozn.: V ČR lze získat informace o českých investicích v zahraničí, včetně RF, na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) – v rubrice „publikace“.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Aktuální investiční programy rozvoje jednotlivých subjektů RF, rozvojové a privatizační programy zpracované jak centrálními orgány RF, tak administrativami jednotlivých oblastí, které získává ZÚ, jsou operativně zasílány na CzechTrade a hospodářské komory.
Informace o investičních programech jednotlivých subjektů RF je možno nalézt na internetové adrese: www.regions.ru nebo na internetových stránkách jednotlivých oblastí. Nejaktivnější v tomto smyslu jsou administrativy Moskevské oblasti a Centrálního federálního okruhu (Vladimirská, Kalužská a Smolenská oblasti).
Na federální úrovni zatím neexistuje jednotný program podpory potenciálních investorů. Případné úlevy pro investory jsou tak prozatím čistě regionální záležitostí, nejsou legislativně podloženy a tudíž existuje značné riziko jejich nedodržení.
V červenci 2005 byl přijat federální zákon č. 116-FZ o tzv. zvláštních ekonomických zónách (ZEZ), který vstoupil v platnost od 1.1.2006. Na jeho základě byl v Rusku zahájen proces budování zvláštních ekonomických zón (ZEZ), ve kterých budou investorům poskytnuty výrazné úlevy, převážně daňové, podrobněji - viz kapitola 6.6.
Bližší informace o této problematice – viz portál Federální agentury pro řízení ZEZ – RosZEZ www.rosoez.economy.gov.ru nebo na portálu Ministerstva ekonomického rozvoje RF (MER RF) – www.economy.gov.ru.
Mezi nejperspektivnější obory pro investice patří kromě tradičních palivo-energetických a dřevozpracujících odvětví, finanční sektor, stavebnictví, sektor služeb, obalový průmysl, cestovní ruch, masová výroba spotřebního a potravinářského zboží,.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Rizikem při samostatném investování (bez ruského partnera) je neznalost místních poměrů, tj. reálných cen, místních zvyklostí, absence vazeb na místní politickou garnituru a administrativu, podcenění nákladů na řešení organizačních, provozních, daňových, bezpečnostních a dalších specifik.
Při společném investování se zkušeným místním partnerem bývají mnohé výše uvedené záležitosti řešeny rychleji a efektivněji. Existuje však nebezpečí jiných potenciálních rizik. Místní partner může mít tendenci k jednostrannému vyvádění zisku ze společné firmy, resp. k převzetí úplné kontroly nad ní.
V zájmu minimalizace rizik je žádoucí mít renomovaného investičního a právního poradce, resp. místního nebo českého pracovníka, který se již investiční činnosti na území RF zabýval a dokáže tudíž předvídat potenciální administrativní překážky či jiné komplikace.
Kromě rizik v oblasti vlastnických vztahů existují další rizika vyplývající z neprůhlednosti místní ekonomiky, např. z rozdělení pravomocí mezi federální a regionální administrativou, „křehkou“ bankovní sférou (bankovní krize v létě 2004, hrozba kolapsu bankovního sektoru na podzim 2008 v důsledku globální finanční krize), nedokonalosti institutů finančního zprostředkování a investičních pobídek.
Ruský trh i přes veškeré existující nedostatky přitahuje zahraniční investory zejména svou velikostí a tudíž i absorpční schopností. Hospodářská situace v zemi se po r. 2000 citelně zlepšovala především díky příznivé konjunktuře na světových trzích surovin, zejména na trhu ropy a plynu. Ruská ekonomika vykazovala v uplynulých 7-8 letech velmi dobré makroekonomické parametry. Díky tomu OECD koncem ledna 2007 přeřadila Rusko ze 4. do 3. rizikové kategorie, tj. země se standardním typem podnikatelského rizika.
Dopad světové finanční a ekonomické krize se promítl na ruský trh, nicméně RF zůstává i nadále přitažlivým teritoriem pro zahraniční investory.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
