- 9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
- 9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
- 9.3. České investice v teritoriu
- 9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
- 9.5. Rizika investování v teritoriu
9.1. Podmínky vstupu zahraničního kapitálu (omezení, pobídky pro investory)
Mezi kladné stránky ruského investičního klimatu (IK) patří:
- rozsáhlost trhu
- tempo růstu ekonomiky (resp. obnovení dynamiky po propadu v roce 2009)
- levná a kvalifikovaná pracovní síla
- makroekonomická stabilita
naopak, mezi slabiny IK patří:
- administrativní a byrokratické překážky
- korupce na všech úrovních státní správy
- nerozvinutost infrastruktury všeho druhu
Obecně bychom ke slabinám mohli dodat bankovní systém a finanční instituty vůbec, které nestačí ekonomickému rozvoji Ruské federace (viz kap. 5.4). Rovněž vysoký podíl netržního sektoru v ruské ekonomice, kdy z celkového počtu 70 mil. zaměstnaných pracuje v oblasti přirozených nebo regionálních monopolů (zejména plyn, energie, železnice, komunální hospodářství) 5,5 mil. osob a dalších cca 15 mil. je zaměstnáno v rozpočtové sféře.
Rozporuplná je rovněž snaha o posílení vlivu státu ve všech tzv. strategických podnicích. V této souvislosti byl dne 29. 4. 2008 přijat Federální zákon č.57 – FZ „O pravidlech uskutečnění zahraničních investic v hospodářských oblastech majících strategický význam pro zabezpečení obrany země a bezpečnosti státu“. V současné době nicméně dochází k revizi seznamu strategických podniků a snižování jejich počtu v souvislosti s připravovanou privatizací (viz níže), což opět rozšíří možnosti pro zahraniční investory. V každém případě ruská vláda láká, přinejmenším verbálně, zahraniční kapitál do ruské ekonomiky.
Ruská vláda v této souvislosti přijímá opatření, která mají, pokud možno, eliminovat jak administrativní překážky, tak příležitosti ke korupci. Jedním z posledních opatření bylo vytvoření institutu investičního zmocněnce prezidenta RF pro každý federální okruh RF. Tito investiční zmocněnci zahájili činnost v létě 2011 a jejich úkolem je v rámci svých federálních okruhů dohlížet na stav investičního prostředí, komunikovat s investory a pokud možno jim pomáhat s řešením jejich problémů. Ze své činnosti se zodpovídají přímo prezidentu RF. Ruské vedení si rovněž uvědomuje nutnost zlepšit úroveň infrastruktury.
Výše uvedené skutečnosti byly mj. motivem k přijetí nových nástrojů k přilákání zahraničního kapitálu k investicím v RF. Rusko se podle některých expertů pokouší o tzv. asijský model rozvoje jak prostřednictvím rozsáhlé státní podpory, tak i za pomoci zahraničního kapitálu (Japonsko v 50. letech, Korea v 60. letech a Čína v současné době). V současné době se utváří nový investiční mechanismus, který má následující součásti:
Zvláštní ekonomické zóny (ZEZ), které mají vytvořit pro investory příznivé klima, omezit byrokratické překážky, zajistit příznivé ekonomické podmínky a, pokud možno, vyloučit nebezpečí korupce. Kromě dvou typů dnes již fungujících zón (výrobní a vědecko-technologická) byl v roce 2007 schválen status přístavních a turisticko-rekreačních ZEZ (viz kap. 6.6.).
Investiční fond (IF) státního rozpočtu RF, jehož činnost řídí Ministerstvo regionálního rozvoje (MRR). IF by měl podporovat investice zejména do infrastruktury, s využitím mechanismu PPP, tedy formou poskytnutí státních garancí, spolufinancováním nebo vkladem do základního kapitálu společného podniku. Bližší informace o činnosti IF lze nalézt na stránkách MRR.
Koncese, jejichž poskytování je upraveno zákonem z července 2005 platným od 1.1. 2006, mají zabezpečit přilákání soukromých společností, které by podnikaly ve sféře infrastruktury a služeb. Mohlo by jít např. o budování resp. rekonstrukci objektu s jeho následným využíváním (silnice s mýtným, rozvodná síť apod.). Rozsáhlejší využití této formy v praxi však zatím není známo.
Další institucí je státní společnost „Banka rozvoje a vnější ekonomické činnosti“, (Vněšekonombank - www.veb.ru ). Smyslem banky je stimulovat investice a ekonomický růst včetně podpory zahraničních investic do ruské ekonomiky a podpory ruských investic a vývozu do zahraničí.
Kromě výše zmíněných nástrojů v Rusku existují ještě tzv. Národní projekty, Federální investiční programy a Rizikový fond (Venčurnyj fond).
Privatizace významných ruských státních podniků dostala nový impuls koncem roku 2009, kdy byl přijat prováděcí předpis k federálnímu zákonu č. 178-FZ „o privatizaci státního a obecního majetku“. Na základě tohoto prováděcího předpisu bylo vyčleněno asi 700 společností s majetkovou účastí státu, jejichž privatizace měla být zahájena v roce 2010. Přípravy, jejichž garantem je Ministerstvo ekonomického rozvoje a Ministerstvo financí RF, však probíhají velmi pomalu. Podle posledních plánů má být do roku 2015 prodána více než polovina akcií druhé největší ruské banky – Vněštorgbanky (VTB). Dále se např. počítá s prodejem menších podílů Sberbanky (spořitelny), RusGidro (provozovatel vodních elektráren), RŽD (Ruských železných drah), naftařské společnosti Rosněfť a další.
Výše uváděné formy nového investičního mechanismu jsou součástí snahy ruské exekutivy urychlit vstup zahraničního kapitálu do ruské ekonomiky, který by se měl stát jedním z nástrojů jejích strukturálních přeměn, bez nichž je dlouhodobý rozvoj ekonomiky nemožný.
9.2. Přímé zahraniční investice v teritoriu (odvětvová a teritoriální struktura)
V roce 2010 činil objem zahraničních investic vložených do ruské ekonomiky asi 114,7 mld. USD což je o 40 % více než v roce předchozím. Největší objemy zahraničních investic směřovaly do finančního sektoru (33%), zpracovatelského průmyslu (28,9 %), do těžebního průmyslu (12,1 %) a do obchodních organizací, velkoobchodu a maloobchodu (11,6 %).
Tab: druh investic ( mld. USD)
| 2005 | 2006 | 2007 |
2008
|
2009
|
2010 |
1-6/2011 | |
| přímé | 13,0 | 13,7 | 27,8 | 27,0 | 15,9 | 13,8 | 7,0 |
| portfoliové | 0,5 | 3,1 | 4,2 | 1,4 | 0,9 | 1,1 | 0,2 |
| ostatní | 40,0 | 38,2 | 89,0 | 75,3 | 65,1 | 99,9 | 80,4 |
| celkem | 53,6 | 55,1 | 120,9 | 103,8 | 81,9 | 114,7 | 87,7 |
Pramen: Rosstat
Největší část zahraničního kapitálu plynula jako obvykle do tzv. ostatních investic, kde se skrývají obchodní úvěry, úvěry mezinárodních úvěrových organizací, vládní úvěry jiných zemí garantované ruskou vládou a další finanční zdroje včetně krátkodobých spekulativních vkladů peněz.
Pokud jde o bilanci příchodu a odchodu kapitálu z Ruska v posledních letech, kladného výsledku se podařilo dosáhnout pouze v roce 2006 a 2007. V roce 2010 zaznamenala ruská ekonomika čistý odtok kapitálu ve výši 38,3 mld. USD.
Kumulovaný zahraniční kapitál v Rusku dosáhl v roce 2010 bezmála 300,1 mld. USD, což je meziročně téměř o 11,9 % více. Mezi rozhodující zahraniční investory patří (v uvedeném pořadí) Kypr, Nizozemí, Lucembursko, Čína, Německo, Velká Británie, Irsko, Francie, Japonsko a Britské Panenské ostrovy. Na tyto země připadá více než 84 % všech nakumulovaných zahraničních investic v Rusku. Příčinou významného místa Lucemburska, Kypru a Britských panenských ostrovů mezi zahraničními investory je repatriace ruského kapitálu dříve nakumulovaného v off-shore zónách. Odhaduje se, že zhruba polovina zahraničního kapitálu je ve skutečnosti ruského původu.
Na druhou stranu rostou ruské investice v zahraničí. Aktiva ruských firem dosáhla k 31. prosinci 2010 hranice 82 mld. USD. Mezi nejaktivnější ruské společnosti v zahraničí patří Lukoil, Gazprom, Severstal, Norilskij Nikel, AFK Sistěma, Sovkomflot, Vimpelkom, TNK-BP.
9.3. České investice v teritoriu
Podle ruských zdrojů (údaje Rosstatu - analogie ČSÚ – www.gks.ru) činil k 30. prosinci 2010 kumulovaný objem českých investic v RF téměř 1,3 mld. USD, z toho více než 280 mil. USD (21,5 %) tvořily přímé zahraniční investice. Zbytek připadl na ostatní investice – 963,6 mil.USD (74,1 %) a portfoliové investice – 11,9 mil. USD (0,9 %).
Pokud jde o skladbu, největší objem představovaly investice mj. do zpracovatelských odvětví průmyslu – 704,6 mil. USD (56 %) a metalurgie – 406,6 mil. USD (32,3 %).
V roce 2010 činil objem investic z ČR do RF celkem 634,9 mil. USD, z toho přímé zahraniční investice 13,8 mil. USD, portofoliové 2,2 mil. USD a ostatní 561,8 mil. USD. Nejvíce českých investic opět směřovalo do zpracovatelských odvětví průmyslu – 422,6 mil. USD (79 % %). Výrazně poklesly například české investice do finančního sektoru na pouhých 25,5 mil. USD (4 %).
Pozn.: V ČR lze získat informace o českých investicích v zahraničí, včetně RF, na internetových stránkách ČNB (www.cnb.cz) – v rubrice „publikace“.
9.4. Nejperspektivnější odvětví pro investice, privatizační a rozvojové projekty
Aktuální investiční programy rozvoje jednotlivých subjektů RF, rozvojové a privatizační programy zpracované jak centrálními orgány RF, tak administrativami jednotlivých oblastí, které získává ZÚ, jsou operativně zasílány na CzechTrade a hospodářské komory.
Informace o investičních programech jednotlivých subjektů RF je možno nalézt na internetové adrese: www.regions.ru nebo na internetových stránkách jednotlivých oblastí. Nejaktivnější v tomto smyslu jsou administrativy Centrálního a Povolžského federálního okruhu (Moskva, Moskevská, Vladimirská, Kalužská a Smolenská oblast, Tatarstán, Baškortostán).
Na federální úrovni zatím neexistuje jednotný program podpory potenciálních investorů. Případné úlevy pro investory jsou tak prozatím čistě regionální záležitostí, mnohdy nejsou legislativně podloženy a tudíž existuje značné riziko jejich nedodržení při případné personální výměně ve vedení těchto regionů.
V červenci 2005 byl přijat federální zákon č. 116-FZ o tzv. zvláštních ekonomických zónách (ZEZ), který vstoupil v platnost od 1.1.2006. Na jeho základě byl v Rusku zahájen proces budování zvláštních ekonomických zón (ZEZ), ve kterých jsou investorům poskytovány výrazné úlevy, převážně daňové, podrobněji - viz kapitola 6.6.
Bližší informace o této problematice – viz portál Ministerstva ekonomického rozvoje RF (MER RF) – www.economy.gov.ru a dále portál www.rosoez.ru. Ministerstvo ekonomického rozvoje též vytváří speciální investiční portál, který však dosud nebyl uveden do provozu.
Mezi nejperspektivnější obory pro investice patří kromě tradičních palivo-energetických a dřevozpracujících odvětví finanční sektor, stavebnictví, sektor služeb, obalový průmysl, cestovní ruch, masová výroba spotřebního a potravinářského zboží.
9.5. Rizika investování v teritoriu
Rizikem při samostatném investování (bez ruského partnera) je neznalost místních poměrů, tj. reálných cen, místních zvyklostí, absence vazeb na místní politickou garnituru a administrativu, podcenění nákladů na řešení organizačních, provozních, daňových, bezpečnostních a dalších specifik.
Při společném investování se zkušeným místním partnerem bývají mnohé výše uvedené záležitosti řešeny rychleji a efektivněji. Existuje však nebezpečí jiných potenciálních rizik. Místní partner může mít tendenci k jednostrannému vyvádění zisku ze společného podniku, resp. k převzetí úplné kontroly nad ním.
V zájmu minimalizace rizik je žádoucí mít renomovaného investičního a právního poradce, resp. místního nebo českého pracovníka, který se již investiční činností na území RF zabýval a dokáže tudíž předvídat potenciální administrativní překážky či jiné komplikace.
Kromě rizik v oblasti vlastnických vztahů existují další rizika vyplývající z neprůhlednosti místní ekonomiky, např. z rozdělení pravomocí mezi federální a regionální administrativou, „křehkou“ bankovní sférou (bankovní krize v létě 2004, hrozba kolapsu bankovního sektoru na přelomu let 2008-2009 v důsledku globální finanční krize), nedokonalosti institutů finančního zprostředkování a investičních pobídek.
Ruský trh i přes veškeré existující nedostatky přitahuje zahraniční investory zejména svou velikostí a tudíž i absorpční schopností. Hospodářská situace v zemi se po r. 2000 citelně zlepšovala především díky příznivé konjunktuře na světových trzích surovin, zejména na trhu ropy a plynu. Ruská ekonomika vykazovala po většinu uplynulé dekády (až do vypuknutí globální finanční a ekonomické krize) velmi dobré makroekonomické parametry. Díky tomu OECD postupně přeřadila Rusko ze 7. rizikové kategorie v roce 1999 (země s nejvyšším podnikatelským rizikem) až do 3. kategorie, ve které se nachází v současnosti.
Přes negativní dopady globální finanční a ekonomické krize zůstává RF i nadále přitažlivým teritoriem pro zahraniční investory.
Souhrnná teritoriální informace
Zdroj: Ministerstvo zahraničních věcí (MZV)
